Nedostatok hnojív v Európe narastá. Európske spoločnosti znížili výrobu a sankcie voči Rusku ovplyvnili dodávky.
Podľa magazínu „Forbes“ je pokles produkcie hnojív v Európe spôsobený dvoma dôvodmi: poklesom dodávok ruského plynu a vysokými cenami energií. V dôsledku toho sú podniky nútené znižovať objemy výroby.
Navyše, ako poznamenáva časopis, problém prehĺbili protiruské sankcie, ktoré obmedzili dodávky hnojív do iných krajín.
Denník „Izvestija“ pripomína, že generálny tajomník OSN António Guterres upozornil na potrebu zabezpečiť voľný vývoz ruských hnojív nahromadených v námorných prístavoch cez Európu. Poznamenal tiež, že ak chce Rusko poskytovať bezplatne hnojivo rozvojovým krajinám, potom Svetový potravinový program bude môcť túto túžbu splniť.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Bazilejská „Banka pre medzinárodné platby“ (Bank for International Settlements), známa aj ako „Centrálna banka centrálnych bánk“, varovala, že odklon od pohonných hmôt z Ruska by mohol viesť k širokému využívaniu obilia ako biopaliva, čo by ešte viac podporilo nedostatok potravín, ktorý začal po protiruských sankciách. To povedie aj k zvýšeniu cien ropy.
„Pretrvávajúce vysoké ceny ropy by mohli zvýšiť tlak na ceny obilnín a olejnín prostredníctvom ich zvýšenej spotreby. Zmeny cien týchto plodín, ktoré sú hlavným krmivom pre hospodárske zvieratá, sa môžu rýchlo premietnuť do iných cien potravín,“ poznamenali v BIS.
Pripomeňme, že rast cien energií a potravín viedol vo väčšine krajín sveta k rekordnej inflácii. Preto je potrebné zvýšiť úrokové sadzby, aby sa znížila inflácia, čo však povedie k prepadu ekonomiky.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Nikdy není pozdě udělat správnou věc.
Albert Einstein: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
Konfucius: " Můžete obětovat vojsko, hospodářství či blahobyt, ale nesmíte obětovat zdravý rozum!"
Federální rezervní systém USA potřetí v řadě zvýšil základní úrokovou sazbu na 3-3,25% ročně
.
0usa.jpg (20.84 KiB) Zobrazeno 5690 x
Tisková zpráva září 21, 2022 Zveřejněno ve 14:00 EDT.
Federální rezervní systém vydává prohlášení FOMC
Poslední ukazatele naznačují mírný růst výdajů a výroby. Přírůstek pracovních míst byl v posledních měsících výrazný a míra nezaměstnanosti zůstala nízká. Inflace zůstává zvýšená a odráží nerovnováhu nabídky a poptávky související s pandemií, vyšší ceny potravin a energií a širší cenové tlaky. Válka Ruska proti Ukrajině způsobuje USA obrovské lidské a ekonomické potíže. Válka a související události vytvářejí další tlak na růst inflace a zatěžují globální hospodářskou aktivitu. Výbor věnuje zvýšenou pozornost inflačním rizikům.
Výbor usiluje o dosažení maximální zaměstnanosti a inflace na úrovni 2 % v dlouhodobém horizontu. Na podporu těchto cílů se Výbor rozhodl zvýšit cílové rozpětí pro sazbu federálních fondů na 3 až 3-1/4 % a předpokládá, že bude vhodné průběžné zvyšování cílového rozpětí. Kromě toho bude Výbor pokračovat ve snižování držby státních cenných papírů a dluhových cenných papírů agentur a cenných papírů krytých hypotékami agentur, jak je popsáno v Plánech snižování velikosti bilance Federálního rezervního systému, které byly vydány v květnu. Výbor je pevně odhodlán vrátit inflaci na úroveň dvouprocentního cíle.
Při posuzování vhodného nastavení měnové politiky bude Výbor nadále sledovat důsledky přicházejících informací pro ekonomický výhled. Výbor bude připraven podle potřeby upravit nastavení měnové politiky, pokud se objeví rizika, která by mohla bránit dosažení cílů Výboru. Při hodnocení bude Výbor brát v úvahu širokou škálu informací včetně údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, podmínkách na trhu práce, inflačních tlacích a inflačních očekáváních a finančním a mezinárodním vývoji.
Pro přijetí měnověpolitických opatření hlasovali: Jerome H. Powell, předseda, John C. Williams, místopředseda, Michael S. Barr, Michelle W. Bowmanová, Lael Brainardová, James Bullard, Susan M. Collinsová, Lisa D. Cooková, Esther L. Georgeová, Philip N. Jefferson, Loretta J. Mesterová a Christopher J. Waller.
Velká dluhopisová bublina je "Poof, Gone" v nejhorším roce od roku 1949
Dluhopisy tváří v tvář agresivním centrálním bankám stále klesají
Ztráty rostou, když Fed slibuje, že stáhne inflaci na 2% cíl
Šéf Fedu Jerome Powell během akce Fed Listens ve Washingtonu 23. září.
Centrální banky západních zemí ve snaze zastavit vysokou inflaci zvyšují úrokové sazby, což způsobuje kolaps státních dluhopisů, píše Bloomberg.
"Trhy se státními dluhopisy po celém světě jsou na pokraji nejhoršího výkonu od roku 1949, Evropa přestavěn v troskách po druhé světové válce," říkají odborníci.
Federální rezervní systém (FED) Spojené státy americké a další západní centrální banky přestaly držet referenční úrokovou sazbu blízko nuly, aby podpořily ekonomiku, jak to udělaly během pandemie. Právě tento zvrat měl podle Bloombergu vážný dopad.
Materiál uvádí, že poslední vážnou ranou pro světovou ekonomiku bylo rozhodnutí amerického regulátora zvýšit základní úrokovou sazbu oznámenou tento týden.
Ve středu Federální rezervní systém USA v návaznosti na výsledky zářijového zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na úroveň 3-3,25% ročně. Od května letošního roku regulátor zvýšil sazbu třikrát ve snaze omezit rostoucí inflaci.
USA a evropské země čelí rekordní inflaci za poslední desetiletí. Ukládání sankcí proti Moskva a politika opuštění ruského paliva vedla k nárůstu cen paliva, především plynu. V důsledku toho průmysl na Západě do značné míry ztratil své konkurenční výhody, které ovlivnily další oblasti ekonomiky.
Plnohodnotná doba ledová": Polovodičové společnosti snižují výrobu kvůli přetlaku nabídky
Společnost Samsung Electronics, největší světový výrobce paměťových čipů, poskytla další informace o zhoršujícím se zpomalení výroby polovodičů a propadu na světových trzích s osobními počítači.
Deník Korea Economic Daily uvedl, že Samsung "snížil svůj odhad prodeje polovodičů pro druhé pololetí o více než 30 %". Noviny přičítají klesající poptávku po polovodičích "zamrznutí ekonomiky v důsledku zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami způsobeného globální inflací".
Noviny varovaly: "V současné době je v ČR na trhu více než polovina výrobců polovodičů: "Vzhledem k tomu, že polovodičový průmysl vstoupil do plnohodnotné doby ledové, existuje v oboru mnoho prognóz, že recese bude pokračovat až do první poloviny příštího roku, kdy budou zásoby polovodičů odstraněny."
Začátkem tohoto týdne divize Device Solutions společnosti Samsung uvedla, že "snížila naše odhady prodeje pro druhou polovinu letošního roku (interní prognóza společnosti) o 32 % oproti naší dubnové prognóze".
Nikdy není pozdě udělat správnou věc.
Albert Einstein: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
Konfucius: " Můžete obětovat vojsko, hospodářství či blahobyt, ale nesmíte obětovat zdravý rozum!"
Udržitelnost staveb a uhlíkově neutrální budovy. To jsou hlavní trendy, které ovlivňují současnou architekturu a vedou k hledání nových stavebních materiálů. Vedle dřeva budou architekti a urbanisté nejčastěji sahat po konopí, slámě či vláknech hub. Objevují se i takové materiály, jako třeba super tenká forma uhlíku (grafon) či regenerovaný nylon. Vyplynulo to z průzkumu, kterou provedla rakouská společnost PlanRadar ve 12 zemích světa.
Z průzkumu, který se vedle Česka uskutečnil také na Slovensku, v Itálii, Spojených arabských emirátech, USA či Velké Británii, vyplynulo sedm hlavních trendů, které v současnosti hýbou světovou architekturou:
1) Udržitelnost
2) Uhlíkově neutrální budovy
3) Zaměření na komfort a spokojenost uživatelů
4) Budovy navržené jako součást životního prostředí
5) Odolnost vůči extrémním povětrnostním podmínkám
6) Rekonstrukce a změny ve využívání budov 7) Větší zahušťování měst
Všech 12 zemí se shodlo, že udržitelnost má vliv na konstrukci budov a deset označilo za důležitou uhlíkovou neutralitu budov. Osm z 12 zemí uvádí jako společný rys budoucí architektury úsporu vody, sedm hovoří o cirkulární ekonomice.
Jaké jsou materiály budoucnosti?
Pro udržitelnost jsou podle oslovených zemí důležité materiály, ze kterých se bude stavět. Osm z dvanácti zemí uvedlo, že se bude více používat dřevo. Až 66 procent architektů zmínilo konopí, jež lze použít jako formu konopného betonu a izolací.
Pět zemí, včetně České republiky, má podobně vysoká očekávání od slámy a jiných trav, zatímco tři země předpokládají, že velkou roli budou hrát vlákna hub. "Všechny tyto bio materiály jsou vysoce udržitelné, během růstu pohlcují oxid uhličitý a poté jej po desetiletí konzervují ve struktuře budovy,“ uvedl Adam Vostárek, expert na digitalizaci staveb.
Například italští odborníci předpovídají, že architekti budou v blízké době více využívat grafen (super tenká forma uhlíku), ekologické fotokatalytické barvy, regenerovaný nylon a kompozitní materiály jako směs betonu a uhlíkových vláken. "Postupně také vzroste poptávka po biobetonu či transparentním průsvitném betonu, který je jedinečnou kombinací betonu a plexiskla,“ vysvětluje Adam Vostárek.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Souběh mimořádných událostí v sektoru veřejného zdraví, ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, rostoucích cen energií, ale také historického tlaku na ceny léků si začínají vybírat svou daň. Evropští výrobci generických léků varují, že pokud nezasáhne Evropská unie, budou nuceni omezit svou produkci. Nebudou již totiž schopni unést doslova dokonalou bouři, která se přihnala nejen na jejich sektor, ale i na celé hospodářství evropské sedmadvacítky. S odkazem na asociaci Medicines for Europe to uvedl odborný portál Fiercepharma.com.
„Generické léky, které představují 70 procent vydaných léků v Evropské unii, podléhaly v poslední dekádě příliš striktní cenové regulaci, která nyní způsobuje, že nastavené ceny jsou už pro výrobce neudržitelné,“ začíná otevřený dopis prezidentky asociace Medicines for Europe Elisabeth Stampaové, adresovaný členům Evropské komise, kteří zodpovídají za energetiku, a také ministrům pro energetiku jednotlivých členských zemí sedmadvacítky, respektive Radě.
Faktem je, že inflace v Evropské unii se blíží desetiprocentní hranici, v některých státech už dokonce přesáhla 20 procent (Pobaltí), přičemž hlavním motorem růstu cen jsou energie a další komodity nezbytné také pro farmaceutický sektor. Zde došlo ke zdražení o desítky procent, někde i o více než sto procent.
Zařaďte nás mezi důležitá odvětví
Asociace upozornila, že kombinace raketového růstu cen energií a nezbytných komodit plus cenová regulace léků velmi ohrožují bezpečnost dodávek léků, které jsou pro naprostou většinu evropského trhu nezbytné. „Vítáme práci Rady (ministrů energetiky) na doplňování zásobníků plynu i koordinaci opatření, která povedou k redukci poptávky po zemním plynu s cílem zajistit jeho dostatek pro důležitá odvětví,“ píše dále Stampaová.
Medicines for Europe ale považuje za klíčové, aby z této redukce poptávky po zemním plynu byl vyjmut farmaceutický sektor. Vedle toho asociace po Evropské komisi požaduje, aby výrobci generických (respektive patentově nechráněných) léků byli zahrnuti do krizových programů, jež mají za cíl z pozice vlády pomoci ekonomikám jednotlivých členských zemí Evropské unie. A to tak, aby dokázaly ustát dopady ruské agrese vůči Ukrajině.
„Tyto kroky by byly zásadní pro ochranu veřejného zdraví, které závisí na levných nepatentovaných lécích pro farmaceutickou péči. Jakékoli zastavení výroby, byť dočasné, by mělo škodlivé dopady na dodávky léků pacientům. Jeho následné obnovování by vyžadovalo značné úsilí a přineslo by dlouhé prodlevy v zásobování,“ upozorňuje dále šéfka Medicines for Europe.
Apel z Medicines for Europe nepřichází poprvé, ale znovu po třech měsících. A připojila se k němu také Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF), jež sdružuje právě výrobce a dodavatele generických a biosimilárních léků, a která je rovněž členem Medicinef for Europe.
Omezení produkce zdroje neušetří
„Dopady zastavení farmaceutické výroby by byly pro zdravotnictví fatální. Na růst výrobních nákladů upozorňujeme jako asociace již několik měsíců,“ uvedl před časem pro Zdravotnický deník výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel. Také podle něho je nutné jasně definovat strategické podniky, které i přesto, že nejsou prvky kritické infrastruktury, by měly mít zvláštní postavení s ohledem na svou zásadní roli v zásobování nezbytnými komoditami, protože případný „přídělový systém“ plynu by výrobu léků v Česku zastavil.
Farmaceutickou výrobu totiž podle Vrubela nelze snížit třeba na třetinu. Vzhledem ke specifikům provozu musí fungovat buď úplně, nebo se zastaví. „I kdyby farmaceutické společnosti snížily objem vyrobených léků, jejich výrobní linky a návazné procesy stále potřebují stejný objem zdrojů. Odběr plynu tak lze omezit jen ve vztahu k podpůrným činnostem, například vytápění administrativních prostor, což bude v jednotlivých případech různé, ale v zásadě maximálně o 20 procent,“ vysvětlil Vrubel.
„Výrobci léků mají morální i právní povinnost zachovat dodávky základních léků. Farmaceutický průmysl patří podle nás ke strategickému průmyslu a budeme iniciovat jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu, aby dodávky výrobcům léčiv kráceny nebyly,“ uzavřel výkonný ředitel ČAFF.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Nárůst nerovnosti je pravděpodobně způsoben prudkým nárůstem hodnoty finančních aktiv během pandemie covid-19, uvádí se ve zprávě „Global Wealth Report 2022“.
Podle nové zprávy Credit Suisse je 47,8 % světového bohatství domácností v rukou pouhého 1,2 % světové populace, informoval web Statista. Těchto 62,5 milionů osob ovládá ohromujících 221,7 bilionů dolarů, jak je vidět na infografice níže.
V dalším patře pyramidy se nachází 627 milionů lidí, kteří vlastní 176,5 bilionů dolarů, tedy 38,1 % celosvětového bohatství, přestože tvoří pouze 11,8 % dospělé populace.
Nejpikantnější je základna pyramidy, která ukazuje, jak 2,8 miliardy lidí (53,2 % světové populace) sdílí dohromady bohatství ve výši 5 bilionů dolarů – což je pouhých 1,1 % celkového světového bohatství.
Velmi majetné osoby
Podrobnější pohled na skupinu velmi majetných (UHNW – ultra-high-net-worth) ukazuje, že na konci roku 2021 mělo 84 490 dospělých osob majetek vyšší než 100 milionů dolarů, z toho 7 070 osob mělo majetek vyšší než 500 milionů dolarů.
Regionálnímu rozdělení skupiny UHNW jako celku dominuje Severní Amerika se 146 680 členy (56 %), zatímco 42 780 (16 %) žije v Evropě, 32 710 (12 %) v Číně a 30 010 (11 %) v asijsko-pacifických zemích bez Číny a Indie. Mezi jednotlivými zeměmi vedou s obrovským náskokem Spojené státy americké se 141 140 členy, což odpovídá 53 % celkového počtu členů na světě (viz obrázek 6 na str. 29 ve zprávě). Na druhém místě je jednoznačně Čína s 32 710 velmi majetnými osobami, následuje Německo (9 720), Kanada (5 510) a Indie (4 980). Japonsko (4 870), Francie (4 640), Austrálie (4 630). Velká Británie (4 180) a Itálie (3 930) tvoří zbývající první desítku zemí seřazených podle počtu velmi majetných osob.
Budoucí vývoj?
Celosvětová inflace a rusko-ukrajinská válka budou v příštích několika letech pravděpodobně bránit tvorbě reálného bohatství. Přesto očekáváme, uvádí se dále ve zprávě Credit Suisse, že do roku 2026 se světové bohatství v nominálních amerických dolarech zvýší o 169 bilionů dolarů, což představuje nárůst o 36 %. Země s nízkými a středními příjmy v současnosti tvoří 24 % bohatství, ale podle našich projekcí budou v příštích pěti letech zodpovědné za 42 % růstu bohatství. Země se středními příjmy budou hlavním motorem globálních trendů. Předpokládáme, že globální bohatství na dospělou osobu vzroste do roku 2026 o 28 % a v roce 2024 překročí hranici 100 000 dolarů.
Obrazek1[1].png (163.64 KiB) Zobrazeno 4649 x
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Centrální banky vydávají obrovské množství peněz na udržení národních měn,
což způsobilo, že se světové devizové rezervy snižují rekordním tempem. Podle agentury Bloomberg se letos snížily o téměř 1 bilion dolarů, tedy o 7,8 %, a klesly na 12 bilionů dolarů.
Tento prudký pokles světových devizových rezerv silně zatěžuje světový devizový trh. Rusko stojí stranou a díky bezprecedentnímu posílení rublu vytváří své devizové rezervy. Obecná situace centrálních bank v mnoha zemích však vypadá velmi špatně. Jsou nuceny neustále zvyšovat výdaje na záchranu svých národních měn. Některé země, například Japonsko a Česká republika, dokázaly v letošním roce utratit až 20 % svých měnových rezerv.
Některé země se dokonce blíží vyčerpání svých měnových rezerv. Podle agentury Bloomberg ztratil Pákistán během roku až 42 % svých rezerv. Pro zemi s více než 230 miliony obyvatel jsou rezervy ve výši 14 miliard dolarů naprosto zásadní. To nestačí ani na zaplacení tříměsíčního dovozu, což hrozí platební neschopností země, která nevyhnutelně zesílí celkové turbulence ve světové ekonomice. @banksta
Nikdy není pozdě udělat správnou věc.
Albert Einstein: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
Konfucius: " Můžete obětovat vojsko, hospodářství či blahobyt, ale nesmíte obětovat zdravý rozum!"
Americký Westinghouse Electric Company získá nového spolumajitele. Minoritní podíl ve výši 49 procent podle dnešního oznámení koupí kanadská společnost Cameco, která patří mezi největší těžaře a zpracovatele uranu na světě. Transakce je zajímavá i z českého pohledu: Westinghouse patří mezi tři uchazeče o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.
Jak obě zúčastněné společnosti oznámily v tiskové zprávě, transakce bude dokončena zřejmě až v druhé polovině roku 2023. Vzhledem k podnikání Westinghouse v citlivém oboru jaderných technologií lze očekávat obzvlášť důkladné posouzení změny vlastnické struktury ze strany antimonopolních úřadů i jiných státních institucí.
Majoritních 51 procent akcií zůstane ve vlastnictví kanadské investiční skupiny Brookfield, ale i zde se odehraje dílčí změna. Podíl, který dnes vlastní fondy Brookfield Business Partners (BBP), přejde do majetku firmy Brookfield Renewable a dalších dceřiných firem ze skupiny Brookfield Asset Management.
Cameco v tiskové zprávě uvedlo, že hodnota společnosti Westinghouse dosahuje 7,875 miliardy amerických dolarů (200 miliard korun). Po odečtení dluhu vychází čistá hodnota společnosti na 4,5 miliardy dolarů. Z tohoto údaje lze odvodit, kolik Cameco na necelou polovinu akcií zaplatí – okolo 2,2 miliardy dolarů.
„Jsme vděčni BBP za její správu a investice, které posílily pozici Westinghouse v jaderné energetice a obecněji ve světě čisté energie. Nyní jsme hrdí na to, že se připojujeme k Brookfield Renewable a Cameco a znovu potvrzujeme důležitou roli, kterou hraje Westinghouse a jaderná energetika při zajišťování světového přechodu na čistou energii a cílů energetické bezpečnosti,“ uvedl k tiskové zprávě generální ředitel Westinghouse Patrick Fragman.
Pozice Westinghouse s novým vlastníkem posílí
Odborný web World Nuclear News upozornil, že se obě společnosti skvěle doplňují. Cameco se zabývá těžbou a zpracováním uranové rudy, Westinghouse se vedle stavby jaderných bloků zaměřuje na obohacování paliva a výrobu palivových souborů pro jaderné elektrárny. Kapitálové posílení navíc pomůže společnosti Westinghouse při plánované expanzi do zahraničí. Vedle České republiky chce nové jaderné bloky stavět v Polsku či Slovinsku.
Hlavním trumfem Westinghouse je designově skvělý reaktor AP1000, který podle dostupných dat funguje spolehlivěji než konkurenční reaktory třetí generace. Zajímavostí může být, že technologii Westinghouse loni pochválil expert Stephen Thomas, který je obecně k jaderné energetice silně skeptický. „Reaktor je opatřen ochranou před dopadem letadla a systémem udržení roztavené aktivní zóny uvnitř nádoby. Je tedy prakticky jisté, že model AP1000 splní bezpečnostní požadavky českých úřadů,“ uvedl Stephen Thomas.
Naopak mezi slabé stránky Westinghouse patřily potíže s výstavbou prvních bloků typu AP1000 ve Spojených státech, poměrně slabý vlastník (oproti státem vlastněným konkurentům, jako je francouzská EDF/Framatome či korejské KHNP/Kepco) a dosud také složitá vlastnická struktura vedoucí do daňových rájů v Karibiku. Více se dočtete ve zprávě Ekonomického deníku z loňského června.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Z někdejší pýchy Švýcarska Credit Suisse je nyní peněžní ústav ve velkých problémech
Švýcarské finanční centrum si po desetiletí dobře žilo ze svého utajení a diskrétnosti. To je minulostí, jak ukazují skandální události kolem Credit Suisse (CS). Švýcarské finanční instituce se znovu a znovu dostávají na přední stránky mezinárodních novin. To nemůže těšit ani investory, ani vyhlášené finanční centrum, píše německý týdeník Focus.
Na curyšském náměstí Paradeplatz, nedaleko jezera a uprostřed elegantních butiků, restaurací a hotelů, se dnes nachází moderní budova bývalé Schweizerische Kreditanstalt, založené v roce 1856: Credit Suisse Group AG.
Druhá největší banka ve Švýcarské konfederaci po UBS má vše, čím se toto místo vyznačuje – tajemství, důstojnost a superbohaté klienty -, ale také skandály téměř všech valérů. Stály ji mnoho a jsou schopny poškodit celé alpské finanční centrum.
Jistá je zatím jedna věc: Credit Suisse potřebuje peníze. Hodně peněz.
V současné době se hovoří o čtyřech miliardách švýcarských franků na financování plánované a naléhavě nutné restrukturalizace banky. Protože druhdy hrdá banka má velké potíže.
Americká investiční banka Goldman Sachs předpověděla, že do roku 2024 dosáhne deficit až osmi miliard švýcarských franků. Takovou částku nelze získat pouhým prodejem částí banky, alespoň ne tak rychle. Znamená to snad, že baštu bezpečnosti a spolehlivosti, stabilní Švýcarsko v srdci Evropy s nízkou mírou inflace, ohrožuje finanční problém, které by mohlo otřást bankovní scénou a možná i dalšími odvětvími daleko za hranicemi země?
Nedávná minulost CS se vyznačuje zejména jednou věcí, která naznačuje hluboce zakořeněné problémy: Nahoře je to jako holubník. Jeden šéf vystřídá druhého. Ulrich Körner, německo-švýcarský bankéř, který je ve funkci teprve od léta, má nyní do 27. října předložit plán restrukturalizace, který má podpořit předseda představenstva Axel Lehmann, který je v této funkci rovněž teprve od roku 2022.
Credit Suisse v roce 2021 utrpěla hrozivou miliardovou ztrátu, a to především kvůli špatným spekulacím s americkým hedgeovým fondem Archegos Capital a fondy společnosti Greensill, kterou jsou nyní v insolvenci.
V roce 2021 také vyšla najevo celá řada pikantních detailů o dlouholetých pochybeních – v sídle banky probíhala udavačská aféra, kdy bývalý šéf nechal své zaměstnance sledovat detektivy, bulharská drogová mafie využívala CS k praní špinavých peněz a banka zůstala nečinná; zprostředkovala miliardové úvěry státním podnikům v Mosambiku, peníze nevysvětlitelně odtekly v temných machinacích.
A pak tu byl zaměstnanec banky, který kryl vlastní ztráty tím, že pro sebe odváděl peníze od bohatých klientů.
Ve Švýcarsku, které se pyšní přísnými kontrolami, to všechno bylo přesto zřejmě bylo možné.
Světem peněz stále kolují obvinění a odhalení týkající se účtů ruských oligarchů, arabských a afrických mocných a dalších miliardářů, kteří mají na rukou více či méně krve. Ať už jste si o švýcarském bankovním světě mysleli, že ho znáte z kriminálních románů, v Credit Suisse to byla pravda.
Miliardové ztráty
Credit Suisse bude i v roce 2022 vykazovat miliardové ztráty. Aby Credit Suisse dokázala, že má stále dostatečné hotovostní rezervy, odkoupila již své vlastní cenné papíry za tři miliardy franků – to krátkodobě podpořilo cenu akcií na burze. Protože však banka zároveň dává na prodej svůj pravděpodobně nejprestižnější majetek, a to 200 let starý noblesní curyšský hotel Savoy Baur en Ville v hodnotě asi 400 milionů franků, fámy si nemohou oddechnout. Nic z toho však nemá vliv na sebevědomí Švýcarů, pokud jde o jejich finanční systém.
„Nemáme problém s image. Máme problém s úspěchem. Když máte úspěch, vždy se najdou lidé, kteří si myslí, že to není tak skvělé. Existuje mnoho různých hlasů. Nemám pocit, že by situace byla příliš dramatická. Otázkou spíše je, jak jsou na tom s transparentností ostatní finanční centra. Jak to řeší EU a jak USA? Kolik je ruských aktiv? Média by se na to mohla zeptat.“ Toto je citát prezidenta Švýcarské bankovní asociace Marcela Rohnera ze září 2022.
Rohner byl kdysi šéfem sousední UBS, než ho nahradil bývalý šéf Credit Suisse.
V Curychu se lidé dobře znají. V září všichni zúčastnění ujistili, že znají všechny informace o nedávných skandálech CS. Pak ale vyšlo najevo, že americká justice vyšetřuje i Credit Suisse za to, že nadále podporuje americké občany v daňových únicích. Takže legenda, že vše je nyní otevřené, nebyla pravdivá.
Aspirace na vyšší věci finančnímu centru v Curychu nebo Ženevě vůbec nesedí: „Aby si zajistilo svou pověst na světových trzích, musí být dobře regulováno. Osvědčil se dosavadní politický přístup, kdy se mezinárodní doporučení pečlivě implementují do vnitrostátního práva, pokud je to účelné i se zvýšenými požadavky (švýcarská Finska).“ Takto propaguje finanční centrum, které se podílí deseti procenty na hospodářském výkonu země časopis Schweizer Bank. V zemi působí 228 bank, z nichž dvě jsou celosvětově klasifikovány jako systémově významné, a jednou z nich je Credit Suisse.
Švýcarské ministerstvo zahraničních věcí (FDFA) propaguje svůj vlastní finanční sektor po celém světě: „Švýcarsko uplatňuje mezinárodní standardy v oblasti daní, boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu, jakož i stability finančního trhu. Zároveň vytváří právní a regulační podmínky, které finančnímu centru umožňují nabízet kvalitní produkty a služby a být inovativní,“ uvádí se v internetové reklamě.
Fakta však taková tvrzení opakovaně vyvracejí. Jen před několika dny například whistlebloweři obvinili kótovaného švýcarského poskytovatele finančních služeb Leonteq, že „zavírá oči“ před praním špinavých peněz a daňovými úniky auditorské společnosti, která je u nás známá přinejmenším od bankrotu společnosti Wirecard. „Dokumenty a záznamy týkající se obchodů vyvolávají otázky ohledně slabé kontroly, kultury porušování pravidel a špatného řízení společnosti Leonteq,“ uvedl britský list Financial Times k dokumentům, které mu unikly.
Začarovaný kruh
V předchozích skandálech se Švýcarům obvykle podařilo odvrátit nejhorší zaplacením vysokých pokut – například nebezpečí, že se dostanou na seznam světových úniků kapitálu a podezřelých daňových rájů. Teď už to tak snadno nepůjde.
Credit Suisse se z krize pravděpodobně dostane pouze dalším navýšením kapitálu – což rozředí hodnotu jejích stávajících akcionářů, a proto se již nyní cena akcií CS propadá na stále nová minima, v současnosti kolem čtyř franků. To vede k začarovanému kruhu: čím nižší je cena akcií, tím více nových cenných papírů by Credit Suisse musela vydat, aby získala cílový kapitál, a tím více se snižuje hodnota stávajících akcionářů.
Johann Scholtz, analytik fondového domu Morningstar, komentuje situaci takto: „Nedomníváme se, že by Credit Suisse hrozila platební neschopnost. Musela by však navýšit kapitál, protože jinak by mohla ztratit svůj úvěrový rating, což by v konečném důsledku způsobilo její úpadek.
Scholtz je však přesvědčen, že katastrofa podobná té, která postihla Lehman Brothers během finanční krize před 15 lety, nehrozí. Banky na celém světě jsou lépe vybaveny vyššími kapitálovými poměry a ve prospěch Credit Suisse hovoří i skutečnost, že Credit Suisse generuje příjmy ve švýcarských francích, které jsou v letošním roce vedle amerického dolaru jednou z nejvýkonnějších měn na světě.
Mostík východ-západ musí byť zničený...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Poradní výbor Mezinárodního měnového fondu nedosáhl konsensu ohledně závěrečného komuniké. Vydání společného komuniké zablokovalo Rusko. Uvedla to šéfka Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který určuje strategii MMF, Nadia Calviñová. Je to již druhé zasedání, které skončilo bez závěrečného oficiálního prohlášení.
„Velmi lituji, že kvůli tomu, že Rusko zablokovalo jakoukoli možnost konsensu, nemáme jednomyslnost ohledně našeho komuniké,“ řekla Calviñová novinářům. Současně svým jménem vydala prohlášení, které obsahuje text, na němž se dohodly všechny zúčastněné země s výjimkou Ruska.
Calviñová rovněž uvedla, že globální oživení v prostředí velké nejistoty zpomaluje. Konflikt na Ukrajině pak označila za největší faktor, který podporuje inflaci, zpomaluje globální ekonomiku a vytváří nejistotu.
Podobně ani ministři financí a centrální bankéři zemi G20, kteří se ve čtvrtek sešli ve Washingtonu, nedospěli k závěrečnému komuniké kvůli účasti Ruska na jednáních. Bylo to již třetí zasedání ministrů financí, na jehož závěr nebylo zveřejněno závěrečné komuniké.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Analog informačního a platebního systému SWIFT mezi Ruskem a Íránem může začít fungovat za dva tři měsíce, uvedl ruský obchodní zástupce v Íránu Rustam Žiganšin na setkání se členy Íránské obchodní a průmyslové komory.
„Rozhodnutí o vytvoření obdoby systému SWIFT bude přijato na zasedání rusko-íránské komise pro obchodní a hospodářskou spolupráci,“ uvedl Žiganšin.
„Pokud se zemím podaří dosáhnout konečné dohody v této otázce, systém bude moci začít fungovat již v následujících dvou třech měsících,“ dodal.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Aktuální zpráva ukazuje, že globální finance jsou i nadále bezohledně investovány do odlesňování a ničení biodiverzity.
Globální banky mezi roky 2020 a 2021 zvýšily objem úvěrů poskytnutých společnostem odpovědným za odlesňování o více než 60 %. Podle nové zprávy Koalice pro lesy a finance, která sdružuje společnosti a výzkumné organizace z několika zemí, dosáhly půjčky těmto společnostem, z nichž většina působí v zemědělství, lesnictví a v oblasti využívání půdy, celkové výše 47 miliard dolarů.
To znamená, že do rizikových lesnických komoditních společností stále proudí peníze, a to do značné míry neomezeným způsobem. Od podpisu Pařížské dohody banky napumpovaly do komoditních společností s rizikem pro lesy 267 miliard USD a v září 2022 investoři drželi v dluhopisech a akciích komodit s rizikem pro lesy 40 miliard USD.
„Toto nejnovější hodnocení ukazuje, že velké banky a institucionální investoři jsou slepí k naléhavosti situace a že politiky finančního sektoru jsou stále nebezpečně nedostatečné. Vzhledem k tomu, že sektor zemědělství, lesnictví a využívání půdy se podílí na celosvětových emisích uhlíku 23 %, je naprosto zřejmé, že chceme-li čelit globálnímu ohrožení klimatu, biologické rozmanitosti a práv, musíme přepracovat pravidla, jimiž se řídí rozhodování bank a investorů,“ uvedl k tomu Tom Picken z Koalice pro lesy a finance.
Více než polovina společností financovaných bankami působí v oblastech ohrožených odlesňováním v Latinské Americe, jihovýchodní Asii a západní a střední Africe. Schopnost těchto firem zmírňovat environmentální, sociální a správní rizika je hodnocena hůře než 1 : 10.
Zpráva uvádí, že úvěrová politika finančních institucí jen málo přispívá k tomu, aby se zabránilo zhoršování životního prostředí, byla podporována práva původních obyvatel nebo se zamezilo vykořisťování lidí prostřednictvím nucené práce.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Čínská automobilka v prodejích i kvalitě drtí českou škodovku. Čínské sedmimístné auto Chery Tiggo 8 už podle AutoFóra předhání v prodejích 6x naši německou Škodu Auto se všemi jejími vozy. Je kvalitnější, výbava předčí i ty nejdivočejší sny a hlavně, cena je nepoměrně nižší. Evropský automobilový průmysl, náš páteřní průmysl, přitom předáváme právě Číně. Proč? Protože v nařízeném přechodu na elektromobilitu jsme závislí právě na Číně. Na dodávkách z Číny.
„Základní varianta verze Plus začíná na 124 900 CNY, tedy 428 tisících Kč. To je polovina základní ceny Kodiaqu, navíc ani absolutně vrcholná verze First Class nezruinuje ani docela normálního člověka. Přijde na 159 900 CNY, tedy 548 tisíc korun, její výbavová specifikace je přitom odzbrojující,“ píše AutoFórum. Přičemž cena Škoda Kodiaq se šplhá přes 860 tisíc. A to v základní výbavě bez všech udělátek, které nabízí prémiová verze Chery Tiggo 8 za zmíněných 540 tisíc. Prémiovou verzi Škoda Kodiaq si pořídíte za skromných milion a 300 tisíc. Jdeme evoluci vstříc mílovými kroky, zdá se. AutoFórům porovnávalo prodeje v Číně, novinka čínské automobilky v Evropě není k prodeji. Ovšem je to příslib budoucnosti, kdy náš průmysl dojede na naši fanatičnost stran nadšení pro regulace všeho druhu, které nám berou konkurenční výhodu nad zbytkem světa.
V tomto ohledu bychom si měli všimnout tahu Evropské unie, která od roku 2035 nařídila konec výroby spalovacích motorů. Jistě promyšlený tah, kterým vyrazíme evoluci zbytku světa z rukou. Nebo nevyrazíme? Čína je ve výrobě i vývoji elektromobility dál něž Západ. Přičemž samotný Západ je u výroby elektromobilů přímo závislý na dodávkách z Číny. Podobně jako u fotovoltaiky. Čína si zajistila svými neválečnými investicemi do afrického kontinentu surovinovou loajalitu. Ve výsledku tak z velké části předáváme náš klíčový průmysl geopolitickému i obchodnímu soupeři v marné naději, že tím zachráníme svět před uhořením.
(asi podobně, jako svět zachraňuje Německo, když omezuje své zemědělství s tím, že co bude chybět, to si může nakoupit a dovést, papírově bude Německo čisté, reálný dopad na klima bude ovšem horší, protože to, co se vypěstuje mimo EU, se musí nejen do Německa dopravit, ale zároveň to nebude podléhat ekologickým normám, které na sebe Německo samo ušilo a vytváří si tak ze solidního zemědělství zemědělství aktivistické, kde se pěstují ideály, ale o bramboru člověk do budoucna ani nezavadí. Navíc tak vznikne závislost na dovozech. Jako kdybychom se teď už s jednou závislostí na dodávkách surovin nepotýkali.)
Dopadová politika nulová. Jde o tu klimatickou čistotu na papíře. Tam potřebujeme získat co nejlepší čísla. Na oběti nehleďme. Ale je tu otázka – to skutečně chceme tu Evropu definitivně zruinovat? Když budeme o poznání chudší, budeme o poznání více dbát na klima? Když bude o poznání bohatší geopolitický a obchodní soupeř, staneme se, a on s námi, více ekologicky uvědomělými?
V lednu vybuchla sopka Hunga Tonga v jižním Pacifiku. Vědci si spočítali, že výbuch citelně ovlivní klima na celé planetě. Na několik let stoupne teplota. (Nebo klesne. To už podle toho, kteří vědci výbuch sopky komentují a kde. Na ČT tvrdí, že teplota stoupne, na TV Nova, že extrémně klesne. Nic mezi tím. Vyberte si dle vlastních preferencí.) Stačil jeden výbuch sopky. Jeden jediný. Letos si na povrch planety odplivla i japonská sopka Sakuradžima. V závěru roku 2021 sopka Cumbre Vieja na Kanárských ostrovech soptila plné tři měsíce. U toho je celoroční provoz všech aut v Evropské unii jako pšouknutí. Přesto hystericky přecházíme na elektromobilitu, která výrazně oslabí evropský průmysl a dá injekci živé vody průmyslu čínskému. Proč? Stejnou injekci dostává Čína ve výrobě fotovoltaiky.
Mám řešení. Stačilo by na Tchaj-wan poslat ještě nějaké tři Nancy Pelosiové, dotlačit Čínu k válce a následně ji, i sebe samotné, poslat skrze sankce objevovat taje středověku.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Pákistán se hodlá odpoutat od závislosti na americkém dolaru. S Čínou se dohodl, že budou obchodovat v jüanech.Čínský komunistický list Global Times informoval, že čínská a pákistánská centrální banka nedávno podepsaly memorandum o spolupráci při zúčtování jüanů v Pákistánu. Opatření má usnadnit posílení obchodních vztahů obou zemí.
Zpráva byla zveřejněna v době, kdy byl na návštěvě Číny pákistánský premiér Muhammad Šehbáz Šaríf. Již minulý týden bylo společné prohlášení, v němž se uvádí, že obě strany podepsaly a uzavřely řadu dohod zahrnujících dvoustrannou spolupráci v oblastech, jako je elektronický obchod, digitální ekonomika, vývoz zemědělských produktů, finanční spolupráci, ale také ochranu kulturních statků a infrastruktury.
Šaríf v prohlášení potvrdil závazek Pákistánu dále posilovat a prohlubovat čínsko-pákistánské strategické partnerství za každého počasí a rozšiřovat praktickou spolupráci ve všech oblastech.
Čínská centrální banka s oznámením přišla jen krátce poté, co oznámila, že podepsala memorandum o spolupráci s centrálními bankami Laosu a Kazachstánu.
Server The News upozornil, že podle analytiků tento mechanismus sníží závislost Pákistánu na amerických dolarech při bilaterálních transakcích.
„Myslím, že je to skvělý krok a prospěšný pro obchod a investice. Sníží také závislost na americkém dolaru při dvoustranných transakcích,“ uvedl Mustafa Mustansir, vedoucí výzkumu ve společnosti Taurus Securities.
Čínský prezident Si Ťin-pching podle médií uvedl, že jeho země bude Pákistánu nadále pomáhat při obnově stability jeho financí.
V rámci čínsko-pákistánského hospodářského koridoru v hodnotě 65 miliard dolarů se Peking podílí na významných těžebních a infrastrukturních projektech v Pákistánu, zejména na výstavbě hlubokovodního přístavu Gwadar.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Ekonomické mraky se stahují po celém světě, protože některé z největších přepravních společností varují před poklesem světového obchodu.
Americký přepravce FedEx a dánský přepravní gigant A.P. Moller-Maersk A/S hovoří o nových příznacích globálního zpomalení. Obě tyto společnosti jsou všeobecně považovány za barometr mezinárodního obchodu.
Nejnověji před slábnoucím hospodářským růstem varuje finanční ředitel společnosti FedEx Michael Lenz, který v úterý na konferenci Robert W. Baird Global Industrial Conference sdělil posluchačům, že společnost v reakci na slabou poptávku po doručování zásilek omezila lety a zaparkovala letadla, aby snížila náklady.
Podívejte se, rozhodně budeme realizovat více strukturálních úspor nákladů v druhé polovině roku. Tehdy se začnou projevovat další přínosy, především z… u společnosti Express, z omezení letů.
Když zaparkujete letadla, zejména starší letadla, která balíme, odkládáte údržbu, což jsou značné náklady. Zároveň máte relativně nízké náklady na vlastnictví těchto letadel.
Je to tedy provozně i finančně flexibilní způsob řízení kapacity. Jak jsem již řekl, v dohledné budoucnosti předpokládáme nižší výhled poptávky.
Nemám dokonalou křišťálovou kouli, abych mohl říci, jaké bude celkové makro prostředí. Nemám celoroční výhled zisku na rok 23. Takže nemám žádnou konkrétní prognózu, kterou bych vám tam mohl poskytnout, ale buďte si jisti, že jak ukazují některá z těchto specifik, na která jsem upozorňoval, jsme plně odhodláni pokračovat v přijímání opatření, která jsou nutná pro změněná očekávání toho, jaké je provozní prostředí.
Lenz poskytl podrobnější informace o tom, kolik vnitrostátních a mezinárodních letů bylo omezeno:
Dosud jsme zrušili zhruba 8 nebo 9 mezinárodních frekvencí a asi 23 vnitrostátních frekvencí, které byly zahrnuty do změny letového řádu, kterou jsme provedli v říjnu. Dalších 8 nebo 9 vnitrostátních frekvencí přibude v listopadu.
Opatření na snižování nákladů jsou v souladu s překvapivým oznámením firmy o makroekonomické slabosti na celém světě, které bylo zveřejněno v polovině září. Tehdy uvedla, že stahuje svou prognózu zisku za fiskální rok 2023.
Generální ředitel společnosti FedEx Raj Subramaniam poté vystoupil ve večerním pořadu Jima Cramera na televizní stanici CNBC a varoval analytiky a investory na Wall Street před celosvětovým zpomalením a naznačil, že nás čeká globální recese.
A není to společnost FedEx. Společnost Maersk, největší světový vlastník kontejnerových lodí, snížila svůj výhled růstu globální poptávky po kontejnerech v roce 2022 a předpověděla, že rok 2023 by mohl být horší. Objevily se dokonce zprávy, že společnost ruší plavby.
„Na obzoru je spousta temných mraků,“ napsala společnost ve své poslední zprávě o výsledcích a dodala: „To zatěžuje kupní sílu spotřebitelů, což následně ovlivňuje globální poptávku po dopravě a logistice.“
Podle nejnovějších zpráv Mezinárodního měnového fondu World Economic Outlook a Světové banky Economic Prospects dochází k poklesu globálního hospodářského růstu při vysoké inflaci, tj. stagflaci.
Konference OSN o obchodu a rozvoji pak varovala, že světové centrální banky zvyšují úrokové sazby příliš agresivně, což by mohlo vyvolat hospodářskou krizi.
Sledujte konsolidované globální výrobní indexy PMI společnosti JP Morgan, které právě přešly do kontrakce.
Všechna letošní zvýšení sazeb globálními centrálními bankami mají 9-12měsíční zpoždění, než zasáhnou světový obchod. To vše tedy může naznačovat, že rok 2023 by mohl být pro globální ekonomiku katastrofální.
Zdroj: gcaptain.com
A to začína november - vrchol "vianočného šialenstva" v diaľkovej doprave...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire vidí konkurenční nevýhody EU ve srovnání s USA a Čínou.
„Skutečným rizikem pro Evropu je, že vypadne z hlavního průmyslového, technologického a hospodářského proudu a uvolní místo Číně a USA,“ obává se Le Maire. Jak uvedla německá Tagesschau, evropský průmysl je podle francouzského ministra již nyní znevýhodněn v hospodářské soutěži kvůli rozdílným cenám energií. Konkurenti v USA a Číně jsou výrazně dotováni státem. „Hrozí, že masivní dotace, které nyní poskytuje americký Zákon o snížení inflace (IRA – Inflation Reduction Act), tento rozdíl ještě prohloubí,“ řekl Le Maire.
Americký Kongres schválil v polovině srpna balíček zákonů o investicích – mimo jiné zahrnuje přibližně 370 miliard dolarů na energetickou bezpečnost a ochranu klimatu, což je největší investice do boje proti globálnímu oteplování v historii USA. Vláda USA tak podporuje domácí průmysl v oblasti klimaticky neutrálních technologií, jako je například technologie baterií.
Le Maire vyzývá ke „koordinované, jednotné a silné reakci“, aby se zabránilo prohlubování rozdílů. Evropská komise podle něj musí vypracovat návrhy, které by umožnily přísněji zohledňovat evropské zájmy v oblasti ochrany životního prostředí při dovozu, nebo pravidla pro upřednostňování evropských výrobků. Kromě toho je nezbytné snížit ceny energie v Evropě.
EU musí hájit své zásady otevřeného, ale spravedlivého světového obchodu založeného na pravidlech a reciprocitě. Le Maire nevyloučil ani stížnost na USA u Světové obchodní organizace (WTO).
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
V Radě bezpečnosti Ruské federace se připravuje projekt na vytvoření dvousmyčkového (dvouokruhového) finančního systému. Hlavním cílem je zajistit aktivní růst investic v reálném sektoru ekonomiky. Realizace je podporována prezidentem Vladimirem Putinem.
Ve skutečnosti mluvíme o úplném přeformátování finančního sektoru ruské ekonomiky.
Po spuštění dvouokruhového systému bude definitivně ukončen liberální monetarismus, který v Rusku panoval 30 let.
Jedním z hlavních principů liberálního ekonomického myšlení je bezpodmínečná dominance finančního sektoru. Práce centrální banky a v menší míře i vlády by podle monetaristů měla směřovat k rozvoji finančního sektoru. Proto monetaristická teorie nutně implikuje existenci centrální banky „nezávislé“ na jiných mocenských institucích.
Vzhledem k tomu, že peněžní oběh je oběhovým systémem každé ekonomiky a pouze regulátor má právo vydávat národní měnu, ukázalo se, že skutečná moc byla soustředěna v rukou centrálních bank. Vlády mají naopak možnost řídit ekonomické procesy pouze prostřednictvím legislativy a prostřednictvím mizivých prostředků státního rozpočtu.
Pokud však v pokladně nejsou peníze na ekonomický rozvoj, pak jejich absenci nemůže vykompenzovat žádná legislativa.
Charta centrálních bank většiny států přitom neobsahuje ustanovení o odpovědnosti za hospodářský růst a zlepšování blahobytu obyvatelstva. Mimochodem, charta FEDu stanoví povinnost podporovat trh práce a bojovat s nezaměstnaností.
Na příkladu Ruska vidíme, že centrální banka se stáhla z řešení ekonomických otázek a zabývá se výhradně rozvojem finančního sektoru. Ale v brettonwoodském systému rozvoj finančního sektoru v podřízených státech není zárukou rozvoje reálného sektoru ekonomiky. Vytvořené zdroje, i když jsou významné, se nepřeměňují v investice. V globalistickém systému světového řádu budou poslány do zahraničí a položky „odliv kapitálu“ porostou.
Dvouokruhový systém ukončí liberální principy. Co to vlastně znamená. Jde o otázku peněz na konkrétní investiční účely a projekty. Tyto peníze nepřesahují investiční obrys. V důsledku toho je jejich tok na spotřebitelský a finanční trh nemožný, což i teoreticky vylučuje inflaci.
Pokud tedy Ruská banka zahájí emisi projektu v rámci systému dvou smyček, automaticky to znamená, že regulátor přebírá odpovědnost za vývoj reálného sektoru ekonomiky. A jeho úsilí bude soustředěno především na dosažení právě těchto cílů. https://dzen.ru/a/Y2ljKY_kCA2mIc9u
Co je to za „ekonomiku se dvěma smyčkami“, jejímž zavedením může Rusko zbohatnout do 5 let?
Za poslední rok stále více lidí mluví o zavedení dvousmyčkového finančního systému v Rusku.
A v posledních dnech se obecně začaly šířit zvěsti, že tento systém je aktivně rozvíjen v nejvyšších patrech moci.
Nevím přesně, jak bude tento systém implementován v současném Rusku, ale mohu jednoduše vysvětlit, jak byl organizován v SSSR za Stalina.
Byl to dvouokruhový systém, který umožnil Sovětskému svazu industrializovat se šíleným tempem, aniž by měl nějaké velké investice a půjčky zvenčí. Vše na vlastní pěst.
Pokud se nepletu, ekonomika se za ty roky za 10 let zčtyřnásobila. To je skutečný ekonomický zázrak!
Podívejme se na paradox kapitalistické ekonomiky: v zemi X jsou cihly, beton, půda, pracující ruce, chytré hlavy, jedním slovem existuje vše pro vybudování mnoha a mnoha obytných budov, ve kterých by mohlo bydlet obyvatelstvo v nouzi. Přitom se téměř žádné domy nestaví. Ptáte se proč? Není žádný investor! – odpoví.
Na stavbu domu nepotřebujete peníze, ale cihly. Vzhledem k tomu, že máte cihly, ale domy, které potřebujete, se nestaví, znamená to, že „je něco špatně“.
Ale co tržní investice?
Za Stalinových časů probíhala industrializace téměř bez tržních investic. Domácích příležitostí tržního financování bylo velmi poskrovnu a cizí země s pomocí nespěchaly. Jak napsal A. Zverev v knize „Poznámky ministra“ (Finance):
„Komunistická strana odmítla možnost získat zahraniční půjčky za vyděračských podmínek a za „lidských“ podmínek nám je kapitalisté nechtěli dát“.
Podle některých odhadů tvořily západní půjčky během prvního pětiletého plánu asi 3-4 % kapitálových investic (a později to již nebylo nutné), takže nehrály zvláštní roli.
Industrializace přitom probíhala fantastickým tempem.
Tržní investice (obdržené státem na úkor obilního monopolu) během industrializace: první pětiletý plán – první rok = 38 %, druhý rok = 18 %, třetí rok a dále = 0 %!
Průmyslový růst: první pětiletý plán = +1500 nových továren a podniků, druhý pětiletý plán = +4000 nových továren a podniků.
To je jakási noční můra pro liberálního tržního ekonoma: investice se snižují na nulu, zatímco ekonomika roste a roste.
Jak fungoval finanční systém, jak se finančníkům podařilo vybudovat systém bez „všemocného investora“.
Během úvěrové reformy v letech 1929-30 byl v SSSR vybudován dvousmyčkový finanční systém.
Hotovostní a bezhotovostní peníze byly vzájemně nesměnitelné. Bezhotovostní peníze zajišťovaly fungování stavebnictví, průmyslu a zemědělství bez ohledu na tržní nabídku a poptávku. Hotovostní peníze zabezpečovaly tržní transakce.
Ve skutečnosti to byla ekonomika se dvěma různými druhy peněz, jejichž funkce byly různé.
Hotovost mohla plnit všechny obecně deklarované funkce peněz, ale použitelnost těchto peněz byla ve skutečnosti omezena na maloobchod.
Funkce bezhotovostních peněz byly ořezány – byly vyjmuty z funkce akumulace a funkce vytváření jmění. V podmínkách socialistického hospodářství se tyto funkce ukázaly jako prostě škodlivé. Bez těchto funkcí mohly tyto bezhotovostní peníze fungovat pouze v rámci socialistického segmentu ekonomiky. Mimo tento segment tyto bezhotovostní peníze prostě neexistovaly. Bylo zbytečné je krást, protože se nedaly utratit na trhu. Ze stejného důvodu těmito penězi nelze nikoho uplatit.
Vzhledem k tomu, že průmyslový (bezhotovostní) a tržní (hotovostní) peněžní okruh byly od sebe izolovány, mohla země investovat do vlastního rozvoje tolik bezhotovostních peněz, kolik potřebovala a dovolovaly fyzické možnosti. Bezhotovostní peníze byly jednoduše nality do ekonomiky, když byly potřeba a staženy z ekonomiky, když už nebyly potřeba. Přitom k inflaci, k růstu cen v zásadě nemohlo dojít, protože bezhotovostní peníze nemohly proudit do tržního okruhu, kde se používala hotovost.
Co je to za systém
Nemůžete jen tak tisknout peníze! Okamžitě je sežere inflace – nejjednodušší ekonomický zákon, který znají i školáci.
Kdyby se peníze daly tisknout jen tak, tiskly by je všechny země. Současný měnový a finanční systém světa je ale navržen tak, že pouze Spojené státy (dolar) a s jistými výhradami Evropská unie (euro) mohou tisknout peníze pro vlastní potřebu.
Obecně platí, že tuto příležitost nedávno ztratily, protože inflace dosáhla i jejich ekonomik.
Celkově vzato je tento problém:
Rusko může realizovat jakýkoli rozsáhlý projekt – má zdroje. Ale nejsou peníze. A nemůže tisknout peníze – inflace.
V SSSR, ještě před Velkou vlasteneckou válkou, byl vynalezen dvouokruhový měnový systém. Spočíval v tom, že v zemi ve skutečnosti existovaly dvě měny najednou:
Hotovostní rubl
Bezhotovostní rubl
Obyvatelstvo používalo hotovostní rubly – nakupovalo za ně, dostávalo v nich plat, půjčovalo si, šetřilo, atd.
Mezi podniky kolovaly bezhotovostní rubly. Platily si jimi navzájem závody a továrny (například).
Stručně řečeno, šlo vlastně o dva proudy peněz najednou. Navíc se tyto proudy nijak (no, nebo skoro nijak) nekřížily. Existovaly izolovaně jeden od druhého.
Díky této izolaci některých peněžních toků od ostatních stát mohl vydávat bezhotovostní rubly a to nezrychlilo inflaci v hotovostních rublech. To znamená, že stát mohl vytvářet a rozdělovat peníze podnikům v požadovaném množství, ale spotřebitelské ceny to neovlivnilo. Alespoň je to nezasáhlo tak vážně, jak by je to ovlivnilo v naší realitě.
Kromě toho se díky takové izolaci dvou peněžních toků výrazně snížila korupce „na vrcholu“.
To znamená, že po obdržení bezhotovostních peněz od státu pro ředitele podniku je nemělo smysl krást, protože ukradené bezhotovostní rubly nebylo kde utratit, nedalo se s nimi jít do obchodu ani je jinak utratit. Dostaly se do oběhu pouze v bezhotovostním okruhu, který dokonale hlídal stát.
Pokud tedy SSSR plánoval nějaký rozsáhlý projekt, nepotřeboval půjčku od Západu. Jednoduše mohl sám vydat potřebné množství bezhotovostních peněz na tento projekt a zároveň nenastala hyperinflace ve spotřebitelském sektoru.
Problém s tímto schématem
Ve skutečnosti to, co jsem popsal výše, může fungovat pouze v plánovaném hospodářství, jako v SSSR.
Proto toto schéma nelze v dnešním Rusku (máme tržní ekonomiku) konkrétně v této podobě opakovat.
Samotný nápad však lze realizovat i jiným způsobem. Třeba přes digitální rubl (neplést s bezhotovostními penězi).
!!! Upozorňuji na to, že „dvousmyčkový“ systém vůbec neznamená, že obyvatelstvo bude nuceno přejít výhradně na hotovost. O tom to není.
Hlavní myšlenkou je, že stát by měl vytvořit systém, ve kterém by mohl vydávat správné množství peněz na správné projekty a přitom nedosahovat přemrštěné inflace (nějaká inflace stále bude, stejně jako za Stalina).
Jak přesně bude takový mechanismus vypadat – o tom se dozvíme v blízké budoucnosti (doufám).
Pokud je takový systém vytvořen, bude to znamenat:
A) Plná finanční suverenita Ruska. Totéž, co měly Spojené státy, když tiskly peníze ve správném množství pro jakýkoli účel.
B) Zároveň, pokud bude mechanismus správně používán, pak z dlouhodobého hlediska nebude hrozit hyperinflace (jako nyní Spojeným státům)
A co je nejdůležitější, stáváme se skutečnými pány svých přírodních zdrojů. Je potřeba postavit nové silnice? Není třeba hledat investora. Stát na tento projekt uvolní potřebné množství rublů a je to. Stavba může začít – fyzických zdrojů je dostatek. Navíc tyto rubly bude zbytečné krást – nebudou se protínat se spotřebitelským sektorem.
Zdá se, že v mnoha ohledech bude tento systém implementován právě prostřednictvím digitálního rublu, o jehož vývoji se také diskutuje více než rok.
Pokud stát dostane možnost „tisknout“ rubly pro své potřeby (jako kdysi Spojené státy), pak to bude znamenat ekonomický růst o 10-15 % ročně. Obrovské tempo, vzhledem k tomu, že mnoho zemí je rádo i za 4 % a Rusko v posledním desetiletí nemůže ani překročit 3 % (jen v roce 2021 došlo k nárůstu o 4,7 % a to bylo oživení po pandemii).
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
