Energetika

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 20 led 2023, 14:58

https://ekonomickydenik.cz/nemci-predpo ... nergetici/
Němci předpovídají expanzi větrných elektráren na moři slabý rok. Je zapotřebí „použít turbodmychadla“ ve výstavbě, tvrdí energetici
Vzhledem k poměrně nízkému rozšíření kapacity větrných elektráren na moři o 342 megawattů v roce 2022 musí Německo rychle přidat, aby se výstavba dostala do souladu s jeho ambiciózními cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie, uvedli zástupci tří odvětví větrné energie.

S celkovou kapacitou o něco vyšší než 8 gigawattů, instalovanou na konci roku 2022, bude vybudování dalších 22 GW do roku 2030 velkou výzvou, která se musí začít brzy rýsovat, komentovaly to průmyslové skupiny Bundesverbandes WindEnergie (BWE), Windparkbetreiber Offshore (BWO) a VDMA (s více než 3 500 členy je VDMA největší síťovou organizací a důležitým mluvčím strojírenství v Německu a Evropě).

Podle šéfa BWE Hermanna Alberse je zapotřebí „použít turbodmychadlo“, které do roku 2025 a zejména do roku 2027 podpoří expanzi tak, aby byla schopna přiblížit se k cíli 30 GW do konce desetiletí.

„Letos se pravděpodobně nedostaneme nad úroveň loňské expanze – a dokonce pravděpodobně zůstaneme pod ní,“ řekl Albers.

Odvětví se podle něj stále vzpamatovává z propadu expanze za předchozí vlády, který způsobil propouštění a uzavírání továren, což ztížilo rychlejší náběh.

„Průmysl potřebuje stabilní trajektorii expanze,“ řekl vedoucí lobbistické skupiny. Přestože nový vládní zákon o větrné energii na moři již zavedl některé vítané změny, problémy, jako je větší kapacita přístavů a plavidel a dostupnost kvalifikovaných pracovníků, zůstávají, řekl Albers.

Lepší koordinace s ostatními evropskými zeměmi při rozšiřování větrných elektráren na moři by podle Alberse mohla zlepšit vyhlídky odvětví v Německu a pomoci efektivněji využívat zařízení a také harmonizovat nákup některých vstupních materiálů. Narušení dodavatelského řetězce, nedostatek surovin a vyšší náklady na financování, to vše přispívá k potížím odvětví, uvedl Albers.

Dodal, že společná evropská odpověď by je mohla řešit a vytvořit tak solidní odpověď na americký zákon o snižování inflace, který by zintenzivnil konkurenci v oblasti investic do energetického přechodu.

Na konci loňského roku bylo v Severním a Baltském moři v provozu přibližně 1 540 turbín – z toho pouze 38 bylo nově uvedeno do provozu.

V celé Evropě má být do roku 2030 instalován výkon 150 GW, což bude vyžadovat rychlé a komplexní vybudování průmyslových kapacit v celém regionu. Vzhledem k problémům s bezpečností dodávek způsobeným ruskou válkou na Ukrajině bude mít zásadní význam zdravý trh s větrnou energií na moři, který se bude řídit průmyslovou politikou „plynule“ zaměřenou na energetickou transformaci, uvedl šéf skupiny BWO pro větrnou energii na moři Stefan Thimm.

Podle něj by měl být urychleně novelizován zákon o větrné energii na moři, a to tak, že se umožní modely Contract for Difference (CfD), které by mohly výrazně urychlit investice do tohoto odvětví.

Thimm potvrdil, že vláda pracuje na modelu garantovaných nižších průmyslových cen elektřiny vázaných na produkci větrné energie na moři, a dodal, že průmysl je této myšlence „velmi otevřený“.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 31 led 2023, 22:33

https://ekonomickydenik.cz/suas-group-s ... mi-mesicu/
SUAS Group postavila zatím rekordní bateriové úložiště v Česku. Vše stihla během pouhých sedmi měsíců
Skupina SUAS Group, navazující na původní Sokolovskou uhelnou, oznámila dokončení zatím největšího bateriového úložiště energie v České republice. Zařízení s kapacitou 7,45 MWh vyrostlo u Královského Poříčí poblíž Sokolova. Spoluinvestorem je slovenský Energetický investiční fond (EIF), jak SUAS Group uvedla v tiskové zprávě.

Hlavním cílem nového bateriového úložiště je udržování stability elektrické sítě a poskytování podpůrných služeb provozovateli přenosové soustavy ČEPS. Majitelé jej budou využívat také k obchodování na vnitrodenním trhu s elektřinou. Úložiště vzniklo velmi rychle – celý proces od výběrového řízení přes dodávku až po připojení k síti trval sedm měsíců.

„Situace na energetickém trhu, prudký nárůst cen plynu a jeho nedostupnost měly zásadní vliv na to, že nejen Česká republika, ale celá Evropa musí jednak reagovat na potřebu zajistit alternativy ke klasickým zdrojům na výrobu elektřiny, ale také se dokázat vyrovnat s jejími výpadky. Z hlediska rychlosti uvedení do provozu i finanční návratnosti jsme právě bateriové úložiště vyhodnotili jako nejvhodnější způsob, jak poskytovat podpůrné služby v rámci přenosové soustavy,“ vysvětluje Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné a skupiny SUAS Group.

Generálním dodavatelem celého řešení se stala pro společnost SUAS BESS Sokolovská uhelná. Dodavatelem technologie je nizozemský Alfen, samotné lithium-iontové články vyrobil čínský CATL. Úložiště je instalováno v areálu rozvodny Marie, která je v majetku Sokolovské uhelné. „Pro zajištění bezpečného provozu byly vybudovány dvě totožné větve bateriového úložiště, obě s možností případného budoucího rozšíření. Každá z nich je certifikována na 2,5 MW výkonu pro poskytování služeb výkonové rovnováhy,“ upřesňuje Miroslav Rohla, jednatel společnosti SUAS BESS.

SUAS Group byla založena v květnu 2021 s ohledem na plánovaný útlum hnědouhelné těžby sesterské Sokolovské uhelné. SUAS Group se zaměří na obory moderní energetiky, developmentu a strojírenství. Její záměry zahrnují také celý řetězec od těžby lithia přes jeho zpracování, výrobu baterií až po následné využití dožitých baterií z elektromobilů. Jediným vlastníkem Sokolovské uhelné je od poloviny loňského roku svěřenský fond zastupující dědice po zemřelém Františku Štěpánkovi.

Zájem o bateriové systémy pro ukládání energie vzrostl poté, co ČEPS s platností od ledna 2021 umožnil jejich zapojení do služeb výkonové rovnováhy. Dosud největší bateriové úložiště uvedla do provozu před dvěma lety společnost ČEZ. Nachází se v areálu uhelné Elektrárny Tušimice, má instalovaný výkon 4 MW a kapacitu 2,8 MWh. Mezi další provozovatele velkokapacitních baterií v Česku patří E.ON, Solar Global a C-Energy Planá.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 02 úno 2023, 21:09

https://ekonomickydenik.cz/zakulisni-hr ... -podminky/
Zákulisní hra o komunitní energetiku. Distributoři varují před riziky a odmítají údajně moc vstřícné podmínky
Těšili jste se na zakládání energetických společenství a výrobu i sdílení elektřiny v rámci bytového domu, obce či regionu? Radost možná byla předčasná. Před živelným nástupem komunitní energetiky podle zjištění Ekonomického deníku varují distributoři elektřiny a lobbují u poslanců a senátorů. Novému odvětví energetiky chtějí před startem takříkajíc přistřihnout křídla.

O co se zde hraje? Na ministerstvu průmyslu a obchodu už skoro dva měsíce od připomínkového řízení leží novela energetického zákona, která upravuje vznik a činnost energetických společenství. Vstřícné znění novely, z kterého jsou nadšeni Unie komunitní energetiky (UKEN) i další podporovatelé moderní nízkoemisní energetiky, se nicméně nelíbí všem.

Hlavním odpůrcem vstřícných podmínek pro komunitní energetiku jsou tři provozovatelé rozvodných sítí – ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce. Plus jejich zastřešující organizace – České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES). Když se jim nepodařilo prosadit požadované úpravy zákona na ministerstvu průmyslu, přesouvají svou pozornost na zákonodárce. V úterý své výhrady představili na semináři některým poslancům, v příštím týdnu se vydají do senátu.
Datové centrum jako záminka

Podle dvou dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku zkoušeli distributoři oddálit start komunitní energetiky o dva roky pod záminkou vzniku Elektroenergetického datového centra (EDC) až na počátku roku 2026. Zmíněné centrum má – kromě jiných funkcí – sbírat data o výrobě a spotřebě elektřiny u členů energetických společenství. Tady se nicméně rýsuje kompromis: v rámci jedné rozvodné sítě bude možné sdílení již od příštího roku.

Horší je to se zamýšleným přechodem od třífázového k součtovému měření elektřiny. Třífázové měření, které má v Evropské unii kromě Česka už jen Slovensko a Portugalsko, je výhodné pro distributory, ale nevýhodné pro spotřebitele elektřiny – hlavně pro majitele střešních solárních elektráren. Distributoři elektřiny trvají na třífázovém měření a nechtějí se jej vzdát.

ČSRES na zaslané otázky poslal jen obecné odpovědi. „Zástupci jednotlivých distribučních společností a provozovatele přenosové soustavy k připomínkám novely energetického zákona využívají standardní postupy, tedy cestu prostřednictvím meziresortního připomínkového řízení. K vašim dotazům bych chtěla podotknout, že problematika vyhodnocování měření po fázích nesouvisí s komunitní energetikou a sdílením elektřiny,“ reagovala správkyně sdružení ČSRES Hana Tošovská.
Tah Kantou

Podle zdrojů Ekonomického deníku nasadil ČSRES do lobbování proti podobě novely energetického zákona pozoruhodnou figuru – Jana Kantu. Tedy muž s pověstí vlivného zákulisního hráče, který měl ve Skupině ČEZ po dlouhých 15 let na starosti legislativu a regulaci, a to až do počátku roku 2020. Po mnoho let měl otevřené dveře na ministerstvu průmyslu i na Energetickém regulačním úřadu a „vylepšil“ řadu zákonů a vyhlášek ve prospěch svého zaměstnavatele.

Distributoři elektřiny mají ke komunitní energetice i další výhrady, které zazněly na úterním semináři pro poslance. Pojďme si je probrat aspoň ve stručnosti.

Extrémní zájem investorů o stavbu výkonově nestabilních větrných a solárních elektráren, a to v rozsahu až 18 000 MW (více k tématu zde). Běžná denní spotřeba v létě je jen okolo 6000 MW. Obnovitelné zdroje tak budou generovat spoustu nadbytečné elektřiny, pro kterou nebudeme mít využití.
Všichni účastníci energetických společenství budou potřebovat průběhové měření spotřeby (tedy chytré a dražší elektroměry), což bude finančně nákladné.
Bude nutná tarifní reforma, která zavede u regulované části ceny vysoké paušální poplatky za připojení k síti a nízké platby za odebranou elektřinu – tedy opak dnešního stavu. Dnešní podoba tarifů až příliš zvýhodňuje malovýrobce elektřiny, jako jsou majitelé střešních fotovoltaik.

Jenže komunitní energetika má také spoustu příznivců, kteří hlasitě volají pro schválení novely ve vstřícné podobě. Vedle firem a asociací z oboru moderní energetiky jsou to starostové měst a obcí, kteří už chystají projekty v této oblasti, ale také čelní politici vládní koalice. Za jednu ze svých priorit označuje komunitní energetiku třeba budoucí ministr životního prostředí Petr Hladík.

Více k tématu komunitní energetiky naleznete v textech:

Stát otevírá cestu ke komunitní energetice. Slabým místem je riziko zdražení elektřiny ze sítě
https://ekonomickydenik.cz/stat-otevira ... y-ze-site/

Nový hráč v energetice. Komunitní projekty se budou počítat v tisících megawattů
https://ekonomickydenik.cz/novy-silny-h ... megawattu/

Nadílka z ModFondu: 12,5 miliardy na fotovoltaiku a komunitní energetiku
https://ekonomickydenik.cz/nadilka-z-mo ... nergetiku/
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
mzprx
Výkonný redaktor
Příspěvky: 684
Registrován: 31 srp 2019, 15:02

Re: Energetika

Příspěvek od mzprx » 02 úno 2023, 21:27

Slovensko nema meranie odberu po fazach. Ma suctove meranie, kde sa rozdiely medzi fazami hned zapocitaju. Ale ma vo vyhlaske, ze tarifikacne meradla - elektromery musia umoznovat meranie po fazach.
Vyhláška č. 358/2013 Z. z.
https://www.zakonypreludi.sk/zz/2013-358
§ 3 - Kritériá a podmienky na zavedenie inteligentných meracích systémov
§ 4 - ods.3 e) meranie efektívnych hodnôt napätia a prúdu v jednotlivých fázach pre potreby prevádzkovateľa distribučnej sústavy
Viac hláv - viac kapusty.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 04 úno 2023, 20:45

https://ekonomickydenik.cz/od-podpisu-c ... zporuplne/
Od podpisu česko-polské dohody o lomu Turów uplynul rok. Výsledky jsou poněkud rozporuplné
Dnes je tomu přesně jeden rok od chvíle, kdy česká a polská vláda uzavřely dohodu o spolupráci při řešení negativních dopadů těžby uhlí v povrchovém dole Turów. Zatímco ministerstvo životního prostředí si pochvaluje dosažené výsledky, třeba zpomalení poklesu podzemních vod, ekologické organizace varují, že pokračující těžba připraví lidi na Frýdlantsku a v okolí Hrádku nad Nisou o zásoby vody dříve, než budou postaveny slíbené vodovody.

Optimistický pohled na praktické dopady rok staré dohody představilo ministerstvo životního prostředí. To považuje za úspěch, že polská strana dostavěla stěnu, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vzniká také zemní val, který má přispět k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem. V přípravě jsou náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší.
„Po roce od podpisu dohody si stojím za tím, že to bylo nejlepší řešení stavu kolem dolu Turów. Vedle finančních prostředků, které využije zejména Liberecký kraji pro lepší dodávky vody, je zásadní, že polská strana skutečně plní své závazky a my jsme získali možnost kontroly vlivu těžby na životní prostředí a máme data o stavu podzemních vod, o hluku a kvalitě ovzduší. Díky tomu můžeme dříve a lépe reagovat, pokud se objeví problém,“ shrnuje vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který je též pověřeným ministrem životního prostředí.

„Ukončit spor o důl Turów bylo velmi důležité, zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci a nutnost zajištění energetické bezpečnosti. Podpisem smlouvy se zlepšily česko-polské vztahy, což otevřelo novou kapitolu bilaterálních vztahů. Naši experti jsou v neustálém kontaktu s českými úřady. Během prvního roku trvání dohody byly splněny všechny plánované úkoly,“ dodává polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová.
Součástí dohody je finanční příspěvek polské strany ve výši 45 milionů eur. Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur obdrželo ministerstvo životního prostředí na zajištění monitoringu dopadů těžby v lomu Turów.

Kde je ten slíbený vodovod?
Avšak Sousedský spolek Uhelná společně s českou pobočkou Greenpeace a aktivistickými právníky z firmy Frank Bold vidí realitu v temnějších barvách. Dohoda je podle nich nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu. Po roce od podpisu dohody je podle ekologických aktivistů evidentní, že místním lidem dohoda nepomohla.

Ekologové dále upozornili, že stát už rok odmítá předat data o odtoku vody z českého území do areálu dolu. Není tak možné ověřit, zda funguje podzemní stěna, která má odtoku zabránit. Těžba v dole stále pokračuje, aniž by měla všechna povolení od polských úřadů. Co se týká slíbených vodovodů v pohraničních obcích, tak zatím nebyl postaven ani metr. Také dosud nezačala stavba nadzemního valu mezi dolem a obcí Uhelná.

„Turów není spor dvou zemí. Je to spor, ve kterém stojí na jedné straně zisk fosilního průmyslu a na straně druhé jsou životy a zdraví obyvatel tří evropských zemí. Právo jasně říká, co si může a nemůže takový průmysl dovolit. Případ Turów však ukazuje, že ani soudy, ani státy, ani Evropská unie nejsou schopny své právo na PGE vymoci,” postěžovala si Petra Kalenská, právnička z Frank Bold.

Lom s elektrárnou hned za státní hranicí
Spor o budoucnost dolu Turów, který se nachází poblíž česko-polsko-německého trojmezí, patřil mezi nejžhavější kauzy roku 2021. Polská snaha prosadit „na sílu“ pokračování těžby v Turówě do roku 2044 vedla českou vládu až k podání stížnosti k Evropské komise a k žalobě na Polsko u Soudního dvora EU. Vypjaté emoce zklidnila až mezivládní dohoda z loňského února, kterou osobně podepsali premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki.

Proč Poláci potřebují pokračovat v těžbě v lomu Turów i za cenu zhoršení vztahů s Českem a Německem? O tom Ekonomický deník informoval například v těchto zprávách:

Rozkaz zněl jasně: další těžba v Turówě musí projít. Češi a Němci protestují, jak se dá

Česko-polská bitva o Turów. Proč je lom s elektrárnou pro Poláky tak důležitý?
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 27 bře 2023, 19:32

https://roklen24.cz/posledni-odstavena- ... etrolejky/
Poslední odstavená elektrárna za sebou zhasne. Oprášíme petrolejky?
Poslední za sebou zhasne. Tento aforismus měl v dobách komunistické totality vyjadřovat chřadnoucí ekonomiku i celou společnost a jediné východisko v odchodu jinam. Nyní ale dostává nový nečekaný rozměr.

Podle státního správce elektrizační soustavy ČEPS totiž naší zemi hrozí vážný nedostatek elektřiny, a to pokud odstaví uhelné elektrárny už do roku 2033. Přestaneme býti soběstačnými v zásobování touto strategickou komoditou a import má být extrémně drahý či vůbec nereálný. Naopak při zachování uhelné energetiky aspoň do roku 2038 vážnější nouze údajně nehrozí, pokud se podaří v roce 2036 rozjet v Dukovanech nový reaktor.

Rychlý odchod od uhlí přitom nemá nepřinést čistší energetiku. Při nejrychlejším zvažovaném tempu dekarbonizace energetiky budou uhlíkové emise vyšší než při udržení uhlí až do 40. let. Bude totiž rychleji stoupat spotřeba elektřiny, což produkci emisí z její výroby potáhne nahoru. Takové jsou hlavní závěry nejnovější analýzy ČEPS, kterou zveřejnila média.

Potud zprávy z „energetického bojiště“, kde to vře čím dál více, a hledají se cesty, jak se zachránit. Orientace na fosilní paliva jako převažujících zdrojů určitě není vzhledem ke klimatickým cílům udržitelná, rozumné ale je ponechat si energetický mix, jak to ostatně činí všichni na světě. To znamená posilovat i obnovitelné zdroje jako soláry či větrné turbíny, ale zároveň propagovat stabilní zdroje jako jádro i levnější fosilní paliva. V opačném případě skončíme jako nekonkurenceschopný izolovaný zelený ostrov uprostřed moře plného ekonomických žraloků, kteří si z nás utrhnou, co budou chtít. Rozuměj, firmy budou odcházet tam, kde jim nabídnou levnější náklady, lidé to budou mít horší a sáhnou si hlouběji do peněženek, pokud tam ještě něco naleznou.

Celý problém hledání té nejčistější energie má ale ještě jiný rozměr, který nespočívá pouze v rozhodování, jestli posvětit fotovoltaiku či jádro nebo uhlí. Čím dál více je znepokojivá „víra“ v to, že když každou píď země osázíme fotovoltaickými panely a kopce větrnými turbínami, budeme se najednou chovat ekologicky. Jak pohodlné.

Pokud odhlédneme od pošramocené krajiny a estetické ohyzdnosti, zůstává zde otázka, co tomu předchází a následuje. Ano, samotná výroba energie z těchto obnovitelných zdrojů je čistší než z fosilních paliv, avšak to je pouze jedna stránka ožehavého problému. Je k tomu nutno připočíst superneekologickou masívní těžbu surovin ve třetím světě, která ničí tamní krajinu a otravuje prostředí, špinavou chemickou výrobu hlavně v Číně (včetně otrocké práce Ujgurů), jež devastuje zemi i vzduch, a zatím nevyřešenou likvidaci dosloužilých panelů a turbín. Abychom nehaněli pouze Asii, například ve Spojených státech staré větrníky zakopávali pod zem. Jenom toto je povážlivý výčet negativ, která zásadně narušují nadšení z tzv. čisté energie. Prostě a sobecky přenášíme znečištění jinam, abychom se na něj nemuseli dívat a dýchat. Přírodní bilanci však neošálíme.

Takže jaká, že je ta nejčistší energie? Jednoznačně ta nevyrobená. A že jí máme i jako běžní spotřebitelé přebytek. Potřebujeme elektrokola, když máme šlapací, která navíc působí pozitivně na naše zdraví? Potřebujeme elektrické kartáčky na zuby, když máme klasické, potřebujeme vůbec „spásné“ elektromobily? Musíme jimi jezdit pár kilometrů do práce, když můžeme na kole? Divím se, že ještě někdo „nevynalezl“ elektropostele, abychom již nemuseli vůbec stávat. Byť asi spotřeba jmenovaných elektrozařízení nedosahuje bůhvíjakých hodnot, jde o věc principiální. Každý by měl začít u sebe, jedno jestli spotřebitel občan nebo průmyslová firma.

Ano, chci se chovat ekologicky, ale doopravdy, nikoli „pseudoekologicky“. Proto buďme energeticky šetrnější, abychom nemuseli nakonec oprášit staré dobré petrolejky. Tady lze parafrázovat slova skladníka Plhy z filmu Marečku, podejte mi pero! Ona ani ta petrolej není zadarmo…
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 03 dub 2023, 10:41

https://ekonomickydenik.cz/virtualni-el ... elektriny/
Virtuální elektrárny promění trh s energiemi. V budoucnu mohou v Česku produkovat až čtvrtinu elektřiny
Po přijetí náležité legislativy se virtuální elektrárny stanou důležitou součástí energetické soustavy. Odborníci z poradenské skupiny Moore Czech Republic se domnívají, že by ve střednědobém horizontu mohly v České republice pokrýt až 25 procent spotřeby elektřiny. Peer to peer sdílení energie, které je podstatou virtuálních elektráren, přinese větší šetrnost k životnímu prostředí a z dlouhodobého hlediska pomůže stabilizovat ceny elektřiny. Virtuální elektrárny umožní odběratelům mít část své spotřeby pokrytou lokální výrobou z obnovitelných zdrojů.

V průběhu loňského roku zdražila elektřina v Česku nejvíce ze všech zemí EU. Až energetická krize se stala výrazným motorem k přípravě legislativy pro komunitní energetiku.

Virtuální elektrárnou je vlastně skupina propojených decentralizovaných zdrojů energie, které mohou být fyzicky od sebe značně vzdálené, ale které z pohledu energetické sítě vystupují jako jeden celek. Výkon virtuální elektrárny je dán součtem instalovaných výkonů jednotlivých zdrojů a i v případě relativně malých jednotek může celkový výkon dosahovat ke stovkám MW, co je například výkon středně velkého uhelného bloku.

„K řešení zásadního růstu cen elektřiny by mohlo přispět budování energetických komunit a virtuálních elektráren. Nákladová cena u elektřiny vyrobené tímto způsobem se dle našich propočtů pohybuje okolo 3 Kč za kWh,“ komentuje Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Nová legislativa a posílení infrastruktury
Úprava a adaptace již existujících unijních předpisů, která by rozšíření virtuálních elektráren umožňovala, však v Česku stále neexistuje. Legislativní proces by měl začít zhruba v polovině roku.

„Každá země si volí svůj způsob převzetí legislativy a mohou mezi nimi vznikat rozdíly. Jde například o to, zda a jak je komunita geograficky vymezená – jestli například členové komunity musí být ze stejné obce nebo může komunita pokrývat libovolně velké území. V Česku směřujeme k vymezeným lokalitám, což je dle mého názoru správné,“ popisuje Miloslav Rut a dodává, že rozvoj virtuálních elektráren může ovšem v některých lokalitách narazit na limity distribuční sítě, kdy již není možné do sítě na daném místě připojit fotovoltaiku, která bude energii do sítě dodávat. „Jedna věc je tedy umožnění vzniku energetických komunit, ale souběžně s tím je nutné řešit také posílení infrastruktury. Z tohoto pohledu by bylo nejvhodnější výrazně zvýhodnit komunity fungující v rámci jednoho distribučního transformátoru,“ dodává Miloslav Rut.

Zelenější a levnější energie
Virtuální elektrárny umožní odběratelům mít část své spotřeby pokrytou lokální výrobou z obnovitelných zdrojů. „Energetické komunity budou určitě velmi zajímavé pro obce, které mají prostor pro instalaci fotovoltaických panelů například na střechách obecních budov. Tuto energii pak využijí pro obecní spotřebu, přetoky pak mohou poskytovat občanům či prodat do distribuční sítě,“ vysvětluje Miloslav Rut a doplňuje, že v Česku nyní existují dodavatelé energie, kteří se soustřeďují na dodávání energie z obnovitelných zdrojů, avšak nejde o sdílení na bázi peer to peer.

Z hlediska typu zdroje nemají virtuální elektrárny striktní omezení, mohou je tvořit větrné, fotovoltaické nebo malé vodní elektrárny, častými zdroji jsou také různé kogenerační a mikrokogenerační jednotky. Součástí virtuální elektrárny mohou být dokonce různá úložiště energie, ovladatelné zátěže a v budoucnu třeba bateriové systémy elektromobilů komunikujících s rozvodnou sítí. Klíčovou roli budou hrát virtuální elektrárny v koncepci chytrých sítí.

Charakteristickým znakem virtuálních elektráren je řízení zdrojů, které ji tvoří, prostřednictvím společného řídicího systému, optimalizujícího a regulujícího společnou výrobu elektřiny v čase a místě podle potřeb energetické sítě. Virtuální elektrárna by měla být praktickou obdobou klasické elektrárny, ale využíváním výhod decentralizované výroby elektřiny je její provoz podstatně stabilnější, bezpečnější a také efektivnější při zabezpečování zásobování energií. Řídicí systém virtuální elektrárny využívá k zajištění svého chodu aktuální data energetické poptávky, měnící se ceny elektřiny, technologická omezení některých zdrojů a při zastoupení obnovitelných zdrojů také předpovědi počasí na nejbližší období. Vyhodnocením těchto dat vzniká provozní harmonogram řízení zdrojů s důrazem na minimalizaci nákladů na výrobu elektřiny při zajištění stabilních dodávek do sítě. Sdružení malých zdrojů do jediné virtuální elektrárny podstatně zvyšuje šanci na dobrou obchodovatelnost vyrobené energie na energetickém trhu.

Ve světě se podle serveru Svět energie objevují první projekty virtuálních elektráren (například v Jižní Austrálii, Itálii nebo v Japonsku), založených výhradně na domácích fotovoltaických elektrárnách spojených s bateriovými úložišti elektrické energie. Umožňuje to stále zlevňující technologie jak fotovoltaických panelů, tak i baterií. Desítky tisíc domácností si budou samy vyrábět elektřinu a přebytky ukládat do baterií propojených v síti. Na efektivní využívání uskladněné energie bude dohlížet speciální software. Očekávaná úspora výdajů na energie se pohybuje na úrovni 30 procent a návratnost vstupní investice na instalaci zdroje a zapojení do virtuální elektrárny je odhadována na 5 let.

Virtuální elektrárny mohou být užitečné i v případě větších průmyslových firem. Instalace vlastních zdrojů elektřiny spojených s bateriovým úložištěm jim pomůže vytvořit záložní systém, pokrývající krátkodobé výpadky napájení. Zvlášť důležité je to u nepřetržitě pracujících výrobních linek, kde každé zastavení znamená nezanedbatelné ztráty. Baterie pomohou plně překlenout výpadek trvající třeba jen zlomek sekundy, u delších intervalů bez proudu umožní dojezd linek do bezpečného stavu, z kterého je možné následné bezproblémové rozjetí. Větší baterie v průmyslových podnicích mohou v budoucnu pomáhat s vykrytím odběrových špiček a snížit tak hodnotu rezervovaného výkonu od distributora.
Virtuálne elektrárne so správnou legislatívou vytvoria virtuálnu energiu, ktorá prevedie reálne peniaze do právnych reálnych vreciek.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 03 dub 2023, 10:43

https://ekonomickydenik.cz/evropska-uni ... pro-cesko/
Evropská unie vsadila na zelenou energii. Co bude cíl 42,5 procenta k roku 2030 znamenat pro Česko?
Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Evropské unie vzroste na 42,5 procenta do roku 2030. Ve hře je stále i navýšení na 45 procent. Počítá s tím dohoda vlád členských zemí s Evropským parlamentem. Oba orgány musí nyní tuto předběžnou politickou dohodu potvrdit. K dosažení cíle přispěje každý členský stát, avšak výše „zelených procent“ pro jednotlivé státy je stále neznámá.

Dohoda se zaměřuje na oblasti, ve kterých zatím nástup obnovitelných zdrojů nebyl tak rychlý jako ve výrobě elektřiny. Co se týká dopravy, členské země si budou moct zvolit mezi snížením intenzity emisí skleníkových plynů v dopravě o 14,5 procenta díky využívání obnovitelných zdrojů energie a závazným cílem dosažení nejméně 29procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů v rámci konečné spotřeby energie v odvětví dopravy do roku 2030.

Předběžná dohoda stanovuje závazný kombinovaný dílčí cíl ve výši 5,5 procenta pro pokročilá biopaliva (ideálně získávaná z nepotravinářských surovin) a obnovitelná paliva nebiologického původu, tedy obnovitelný vodík a syntetická paliva na bázi vodíku.
Cíle pro budovy i průmysl

Domácí úkoly dostane také průmysl. Ten by měl navyšovat využívání energie z obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně. Do roku 2030 by aspoň 42 procent vodíku používaného v průmyslu mělo pocházet z obnovitelných zdrojů, do roku 2035 by tento podíl měl činit 60 procent.

Co se týká oblasti vytápění a chlazení budov, nová dohoda stanovila orientační cíl alespoň 49procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030. Vyjednaný kompromis posiluje kritéria udržitelnosti pro biomasu určenou k výrobě elektřiny a tepla.

Předběžná dohoda zahrnuje zrychlená povolovací řízení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů bude považována za „převažující veřejný zájem“, což má urychlit stavbu nových větrných či solárních elektráren. Ty mají být v prioritních regionech (tzv. „go to zóny“) schváleny do 12 měsíců a v ostatních do 24 měsíců.

Nová pravidla nahradí původní směrnici o obnovitelných zdrojích energie platnou od prosince 2018. Ta je z dnešního pohledu až příliš málo ambiciózní: počítá totiž s 32procentním podílem energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU k roku 2030.
Zelená procenta v Česku

Co to bude ambiciózní cíl k roku 2030 znamenat pro Česko? „Evropskému cíli v České republice odpovídá zdvojnásobení současného podílu ze 17 na 34 procent do 2030. Čtyři ikonická řešení: nejméně 1000 MW nových větrníků, fotovoltaiky na každou dostupnou střechu a šlápnout na plyn se soustavami tepelných čerpadel a bioplynem,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Podle posledních známých čísel Eurostatu z roku 2021 pokryly obnovitelné zdroje 21,8 procenta celkové spotřeby energie (elektřina, průmysl, vytápění, doprava). Česká republika byla s podílem 17,7 procenta pod unijním průměrem. Mezi „nejvzornější žáky“ patří Švédsko (62,6 %), Finsko (43,1 %) a Lotyšsko (42,1 %), naopak nejvíc zaostávají Malta, Nizozemsko a Lucembursko s podílem okolo 12 procent a Belgie s 13 procenty.

Je zdvojnásobení podílu do roku 2030 reálné? Podle analytiků společnosti Ember je očekávané tempo budování solárních elektráren v souladu s cílem, problém naopak vzniká u výstavby větrných elektráren – hlavně u projektů na moři. Podobně to vidí oborové sdružení WindEurope, které upozornilo na zpomalení výstavby větrných parků. Vedle zdlouhavých povolovacích řízení totiž vznikl problém s cenou a dostupností některých komponentů a surovin.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 16238
Registrován: 31 led 2017, 18:04

Re: Energetika

Příspěvek od petrp » 13 dub 2023, 19:50

Nechme si uhelné elektrárny co nejdéle, Bruselu navzdory, shodli se účastníci semináře v senátu
Zatímco některé studenty a aktivisty tíží klimatická úzkost a volají po co nejrychlejším odchodu od fosilních paliv, mnohé konzervativní české politiky a energetiky naopak trápí příliš rychlé zavírání uhelných elektráren a tepláren i jiné nápady „zelených bláznů v Bruselu.“ Přesně v tomto duchu se nesl seminář „Dekarbonizace s lidskou tváří aneb Čím si posvítíme na transformaci?“, který se dnes konal v sídle senátu.

Informačně nejhodnotnější bylo vystoupení generálního ředitele ČEPS Martina Durčáka, který představil hlavní zjištění z nedávno zveřejněného Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040. Zásadní varování zní: po roce 2030 bude ve střední Evropě problém pokrýt spotřebu elektřiny v zimním období. Výsledkem budou cenové extrémy v řádu až tisíců eur za megawatthodinu; bilanci bude možné vyrovnat jen tím, že průmyslové podniky v danou dobu omezí výrobu (a nechají si za to draze zaplatit).

Další řečník, profesor František Hrdlička ze strojní fakulty ČVUT, přišel s varováním, že elektrizační soustava „unese“ maximálně 40 procent elektřiny z nestabilních zdrojů – tedy větrné a sluneční energie. Kontroverzi naopak postrádala Hrdličkova zdrcující kritika energetického využití vodíku. Tvrzení, že vodík opravdu není to skvělé palivo pro budoucnost lidstva, dnes v odborných kruzích převažuje.
https://ekonomickydenik.cz/nechme-si-uh ... -v-senatu/
Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená. G. B. Shaw
Smrt neničí, činí jen neviditelným. indické přísloví
Hora ruit, respice finem...

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 18 dub 2023, 17:33

https://ekonomickydenik.cz/cez-varuje-u ... povolence/
ČEZ varuje: uhelné elektrárny mohou skončit během příštích čtyř let – kvůli drahé povolence
Debata o tom, zda ukončíme provoz uhelných elektráren v roce 2033 nebo 2038 je nejspíš zcela zbytečná. Uhelné bloky z provozu vyřadí během následujících několika let kombinace klesajících cen elektřiny a rostoucí ceny emisní povolenky. Na dnešním 22. energetickém kongresu v Praze to uvedli člen představenstva ČEZ Jan Kalina a hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.

Vlnu masivního zavírání uhelných elektráren můžeme očekávat již v roce 2026 – za podmínky, že znovu nezdraží elektřina nebo neklesne cena povolenky. V tomto roce se zatím cena elektřiny v základním pásmu pro český trh pohybuje na burze PXE na úrovni 113 eur za megawatthodinu (MWh). Avšak emisní povolenka bude už za 106 eur za jednu tunu vypuštěného oxidu uhličitého.

Uhelné elektrárny vypustí – v závislosti na své efektivitě – od 0,8 do 1 tuny CO2 na každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Po zaplacení povolenek potřebuje jejich majitel získat aspoň 30 eur/MWh, aby uhradil palivo, provozní náklady a základní údržbu a opravy zařízení. Pak už stačí jen trocha matematiky ke zjištění, že méně efektivní uhelné elektrárny budou ztrátové již v roce 2026. Ty modernější dopadnou stejně o rok později.

„Dostáváme se k závěru, že uhelné elektrárny skončí dřív než v roce 2033. Tedy dřív, než ve své studii předpokládá ČEPS,“ uvedl Kalina během svého vystoupení na 22. energetickém kongresu, organizovaném firmou Business Forum. Stejného názoru je také místopředseda představenstva SUAS Group David Najvar, který se ujal slova po něm.

Kód: Vybrat vše

Výhled forwardových cen na energetické burze
rok 	elektřina (eur/MWh)	povolenka (eur)
2024	146	                             98
2025	127	                            102
2026	113	                            106
2027	101	                            110
Zdroj dat: EEX, PXE (cena elektřiny 2024 až 2026 je baseload na celý rok pro český trh, rok 2027 pro německý trh)

Tento pohled na věc přichází ve chvíli, kdy někteří experti naopak varují před odstavením uhelných bloků do roku 2033, jak uvádí programové prohlášení koaliční vlády premiéra Petra Fialy. Návrat k původně avizovanému roku 2038 doporučil ve své nedávno zveřejněné studii o Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 státem vlastněný správce přenosové soustavy ČEPS. Podobně to vidí také ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer, který si dokáže představit provoz části uhelných bloků až do roku 2050.

Oba pohledy mohou být správné. Trh sice vyřadí uhelné elektrárny z celoročního provozu, avšak v zimním období, kdy je vyšší spotřeba i cena elektřiny, se mohou uplatnit i za pět či deset let. Ekonomiku provozu mohou jejich vlastníkům osladit platby za roli záložního zdroje.

Problém však může nastat s dostupností uhlí. Jak upozornil hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, kvůli omezenému provozu uhelných bloků v zimním období se nevyplatí udržovat v provozu hnědouhelné lomy. Pokles ceny emisní povolenky podle Řežábka není pravděpodobný; v Evropské unii je mnoho zájmových skupin a politiků, kterým tvrdé zpoplatnění fosilní energetiky vyhovuje.
:smich:
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 29 dub 2023, 22:49

https://ekonomickydenik.cz/bateriova-ul ... -zaostava/
Bateriová úložiště energie se v Evropě budují jako o závod. Česko prozatím zaostává
Zájem o stabilizaci dodávek elektřiny s využitím velkokapacitních úložišť energie roste. Během loňského roku v Evropě přibyla nová úložiště o výkonu 4500 MW a očekávání je takové, že letos to bude minimálně 6000 MW nového výkonu. Zprávu přinesl odborný web Energy Storage News s odvoláním na získaná data od analytických firem LCP Delta a Aurora Energy Research.

Podle odhadu firmy Aurora Energy Research bude tvořit pětici nejatraktivnějších trhů pro bateriová úložiště Německo, Velká Británie, Řecko, Irsko a Itálie. „Baterie představují atraktivní investiční příležitost v evropském energetickém sektoru. Nové projekty jsou ohlašovány téměř denně, protože se investoři snaží vydělat na potřebě skladování během přechodu k zelené energii,“ uvedl Ryan Alexander, vedoucí výzkumu evropských energetických trhů v Aurora Energy Research.
Dva roky zpoždění

Ukládaní energie do baterií se v poslední době těší rostoucímu zájmu Evropské komise. Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová označila skladování energie za zásadní pro dekarbonizaci ekonomiky. Ještě letos chce Komise přijít s návrhy, která mají pomoci ještě víc nastartovat trh skladování energie v zemích EU.

Tady je nutné dodat, že Česká republika v této oblasti silně zaostává. Česká republika je dnes více než dva roky v prodlení, co se týká v implementaci evropských směrnic upravujících oblast akumulace energie a flexibility. Za nepřevzetí evropské legislativy přitom Česku hrozí až miliardové pokuty, jak na konci března upozornil výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie Aku-Bat CZ Jan Fousek. Očekávaná novela energetického zákona „Lex OZE 3“ zatím ani není hotova.

Ale teď zpátky ke statistikám. Výše zmíněný odhad se týká všech bateriových úložišť, včetně těch menších v domácnostech a firmách. Loňský přírůstek velkých bateriových úložišť určených ke stabilizaci sítě v Evropě dosáhl zhruba 1900 MW, jak před měsícem uvedl Energy Storage News s odkazem na studii firmy LCP Delta. Přibylo celkem 170 velkých úložišť, nejvíc podle výkonu vyrostlo v Británii (833 MW), Irsku (328 MW), Německu (236 MW) a Francii (224 MW).

LCP Delta odhaduje, že se letos v Evropě postaví velká úložiště o výkonu 3700 MW, tedy dvojnásobek loňského výsledku. Nejvyšší výkon přibude v Británii (1512 MW), Itálii (853 MW), z menších zemí jsou to Irsko a Litva (zhruba po 200 MW). Vedle nich v grafu téměř zaniká Česká republika s očekávaným přírůstkem výkonu velkých „síťových“ baterií v rozsahu 19 megawattů.
Zájem investorům nechybí

Značný podíl na letošním výsledku bude mít skupina SUAS Group, která v lednu oznámila dokončení zatím největšího bateriového úložiště energie na českém území. Zařízení s kapacitou 7,45 MWh vyrostlo u Královského Poříčí poblíž Sokolova. Spoluinvestorem je slovenský Energetický investiční fond (EIF).

Hlavním cílem nového bateriového úložiště je udržování stability elektrické sítě a poskytování podpůrných služeb provozovateli přenosové soustavy ČEPS. Majitelé jej budou využívat také k obchodování na vnitrodenním trhu s elektřinou. Úložiště vzniklo velmi rychle – celý proces od výběrového řízení přes dodávku až po připojení k síti trval sedm měsíců.

Baterii na Sokolovsku překoná energetická skupina Decci, která staví bateriové úložiště s výkonem 20 megawattů a kapacitou 22 megawatthodin. Energetický zdroj Energy nest, který zahrnuje také plynové turbíny s rychlým startem o výkonu 30 MW, bude umístěn v katastru obce Vraňany na Mělnicku. Zaměří se taktéž na poskytování služeb systémové rovnováhy pro ČEPS. Investor počítá se spuštěním v květnu 2024.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42280
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Energetika

Příspěvek od Alchymista » 01 kvě 2023, 00:09

https://ekonomickydenik.cz/nemecko-nesm ... ch-zdroju/
Německo nesmí vytvářet nadbytečnou kapacitu plynových elektráren, varuje asociace obnovitelných zdrojů
Německo se musí vyvarovat výstavby příliš velkého počtu nových plynových elektráren v rámci snahy o zajištění dodávek elektřiny v době slabého větru nebo slunečního svitu, uvedla německá asociace obnovitelných zdrojů BEE během online akce věnované vládním plánům na výstavbu nových plynových kapacit „připravených na vodík“.

Místo toho by vláda měla vsadit na decentralizovaná flexibilní řešení v oblasti obnovitelných zdrojů, jako jsou bioenergie, vodní elektrárny a zařízení na skladování elektřiny. Při plném využití potenciálu těchto možností by Německo nepotřebovalo téměř žádné nové plynové elektrárny, uvedlo BEE již v loňské zprávě.

Vládní koalice (podobně jako předchozí vlády) sází na plynové – a později vodíkové – elektrárny, které budou vyrábět elektřinu a vyplní tak mezeru v době, kdy nebude dostatek energie z obnovitelných zdrojů. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že do léta 2023 předloží „strategii elektráren“, která má zajistit, aby budoucí systém mohl dodávat dostatek elektřiny, když bude málo větru nebo slunce.

Ministerstvo uvedlo, že do roku 2030 je zapotřebí dalších a rekonstruovaných 17-25 gigawattů plynových bloků připravených na vodík.

Tyto elektrárny by se používaly pouze v případě, že obnovitelné zdroje energie nebudou schopny dodat dostatek elektřiny v době špičkové poptávky nebo v době, kdy nebude stačit větrná a sluneční energie. Předvídatelná nízká míra využití je jedním z důvodů, proč je v současné době na trhu malá motivace k výstavbě nových plynových elektráren. Vláda proto zavede systém aukcí na finanční podporu, aby zajistila výstavbu elektráren, uvedl již dříve v tomto roce ministr Robert Habeck. Průmysl již dlouho volá po systému, v němž by se platilo za udržení plynových elektráren v pohotovosti (kapacitní trh) – nikoli pouze za skutečně vyrobenou kilowatthodinu elektřiny (trh pouze s energií).

Německo bude při postupném odchodu od uhlí potřebovat do roku 2030 přibližně 20 gigawattů výroby elektřiny, které bude možné kdykoli zajistit, uvedl Dirk Biermann, ředitel pro trhy a systémové operace provozovatele přenosové soustavy 50 Hertz. „Musí to být garantovaná kapacita a musí být k dispozici do roku 2030, takže chápu, že cílem vlády je rozhodnout rychle.“ Nedostatek času je skutečně klíčovou překážkou pro uskutečnění vládních plánů, řekl Matthias Dümpelmann, generální ředitel 8KU, skupiny několika velkých komunálních podniků. „Obvykle potřebujeme šest až sedm let na zřízení takových zařízení,“ řekl.
:nahoru:
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Skeptik
Sponzor fóra
Příspěvky: 8171
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Energetika

Příspěvek od Skeptik » 01 kvě 2023, 07:23

Tyto elektrárny (plynové) by se používaly pouze v případě, že obnovitelné zdroje energie nebudou schopny dodat dostatek elektřiny v době špičkové poptávky nebo v době, kdy nebude stačit větrná a sluneční energie. Předvídatelná nízká míra využití je jedním z důvodů, proč je v současné době na trhu malá motivace k výstavbě nových plynových elektráren. Vláda proto zavede systém aukcí na finanční podporu, aby zajistila výstavbu elektráren, uvedl již dříve v tomto roce ministr Robert Habeck.
Chce někdo ještě jasnější důkaz, že se vedoucí představitelé EU a států EU totálně zbláznili ???

1) Máme ekonomicky rentabilní zdroje energie ... tak je ZRUŠÍME a nahradíme fotovoltaickými a větrnými zdroji.

2) Fotovoltaické a větrné elektrárny nejsou ekonomicky rentabilní ... tak je budeme DOTOVAT.

3) Jenže vítr nefouká pořád a FVE vyrábí v zimě, kdy energie potřebujeme nejvíce, jen 10% z toho co v létě ... tak je doplníme tím nejdražším klasickým zdrojem, plynovou elektrárnou.

4) Jenže plynová elektrárna je proti naší ideologii ... tak ji spustíme jen když větrné a fotovoltaické elektrárny nebudou vyrábět dost elektřiny.

5) Pokud plynová elektrárna nepoběží celý rok, nikdo je nebude chtít stavět a provozovat, protože budou ekonomický nerentabilní ... tak je budeme DOTOVAT.

TVL já si připadám jak v Bohnicích (a nemám na mysli sídliště).
"Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství."
-----------------------------------------
„Chovej v úctě ty, kdo hledají pravdu, ale pozor na ty, co ji našli." Voltaire

Ekolog
Redaktor
Příspěvky: 172
Registrován: 01 zář 2019, 08:30

Re: Energetika

Příspěvek od Ekolog » 01 kvě 2023, 08:13

Tohle jsou hřebíčky do rakve Evropské energetiky. To nedopadne dobře a výsledky uvidíme v horizontu několika let. Očekávám opakované masívní zhroucení elektrické sitě, provázené výpadky plynu. Zvláště pokud přijde tuhá zima. To bude mít za následky umrznutí tísíců lidí na kontinentu. A bude jen otázkou, co z toho pro sebe vyhodnotí politici. Předpokládám, že za to bude obviňován Putin.
Dlouhodobý blackout bude mít významné společenské a sociální následky. Je pak otázkou, k jakým změnám vůbec dojde.
Doufám, že se toho nedožiji.

Nepochopil jsem proč se vedení Německa upíná na vodík. Ten nebyl, není a nevím jak jej chtějí rentabilně vyrobit.

Pro informaci uvádím, že přečerpávací elektrárna Dlouhé sráně má úložnou kapacitu 3 380 MWh a výkon 650 MW. Pak je tu Dalešice 480 MW, Štěchovice 45 MW. Baterie proti tomu působí opravdu směšně.

Uživatelský avatar
jura-p
Sponzor fóra
Příspěvky: 3241
Registrován: 07 úno 2017, 19:46

Re: Energetika

Příspěvek od jura-p » 01 kvě 2023, 12:13

Plynové elektrárny být musí, protože část z nich se používá jako tzv. horké zálohy. Ty jediné jsou schopny reagovat v řádu vteřin. Mají roztočené turbíny bez zatížení a lze z nich odebírat energii na základě točivého momentu roztočené turbíny, vlastně okamžitě. Také se dá velmi rychle přifouknot energie na ty turbíny. Tepelné elektrárny i na práškové uhlí jsou podstatně pomalejší a přečerpávací a klasické vodní elektrárny potřebují minuty ke svému výkonu.
Síť je třeba držet ve stabilních poměrech v řádu vteřin. Většina výpadků se dá do jistě míry předvídat, ale ne v kterou vteřinu očekávané doby to přijde.
Proto je třeba mít plynové "horké zálohy" a mít jich dost. Ano, je to ekonomicky náročné a bude to čím dál víc náročnější. OZE nejsou Obnovitelné zdroje energie, ale Občasné zdroje energie.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11146
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Energetika

Příspěvek od kenavf » 03 kvě 2023, 23:18

IMHO to nie je o točivom momente roztočenej turbíny, pretože to by znamenalo aj pokles frekvencie. Je to skôr o tom že plynová turbína dokáže pridať viacej paliva v rádoch stotin sekund na základe údajov zo siete. Nejake stotiny k tomu pridá aj rýchlosť zhorenia a dotečenia spalín k lopatkám turbíny. Takže z výkonu 10% nominálu dokáže prejsť na 100% nominálu v stotinách sekund.(rýchlosť elektronického riadenia, rýchlosť otvorenia ventilu, rýchlosť vzduchu po lopatky turbíny). Podotýkam že je to len moja dedukcia.
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

Uživatelský avatar
mzprx
Výkonný redaktor
Příspěvky: 684
Registrován: 31 srp 2019, 15:02

Re: Energetika

Příspěvek od mzprx » 03 kvě 2023, 23:48

Leteckym motorom trva zvysenie otacok niekolko sekund. Ako jadro elektrarenskej turbiny sa casto pouziva jadro leteckej turbiny napr. RR RB211. Parna cast paroplynovej elektrarne bude mat zotrvacnost podobnu ako uholna elektraren. Stotiny sekundy zvladaju len baterie s menicom, nabeh paroplynu je radovo v minutach. Medzi rychle formy regulacie mozno zaradit aj ovladanie zataze cez HDO.
https://core.ac.uk/download/pdf/30292868.pdf
Viac hláv - viac kapusty.

Uživatelský avatar
bacil
Redakční rada
Příspěvky: 2817
Registrován: 08 úno 2017, 04:04

Re: Energetika

Příspěvek od bacil » 04 kvě 2023, 22:44

Setiny vteřiny? A s měničem? Ani náhodou. Turbína v elně se točí pořád stejně rychle, jde jen o to, kolik se jí dodá paliva. Ta turbína se pouze fázově pootočí max +/- 90° podle toho, jestli síť žene ji (bere výkon), nebo ona žene síť (dodává výkon). V reálu ten úhel bude mnohem menší, protože určuje míru výkonu oproti síti, která je mnohem tvrdší zdroj frekvence. Tudíž reakce na potřebu výkonu je opravdu rychlá a může být i v rámci jedné otáčky (teoreticky, nevím jak je to v praxi).

Uživatelský avatar
mzprx
Výkonný redaktor
Příspěvky: 684
Registrován: 31 srp 2019, 15:02

Re: Energetika

Příspěvek od mzprx » 05 kvě 2023, 00:20

Mylis sa, netoci sa stale rovnako. Zvysena zataz sa prejavi poklesom sietovej frekvencie a na to musi zareagovat riadiaci system pridanim plynu. Sama plynova turbina ma tu vlastnost, ze zvysenim zataze poklesnu otacky a zmensi sa tok vzduchu a paliva turbinou, co vedie k dalsiemu poklesu vykonu. Cas odozvy na zvysenie zataze "response time" je od niekolkych sekund do az niekolkych desiatok sekund v zavislosti na velkosti turbiny.
https://electronics.stackexchange.com/q ... -to-demand
https://ietresearch.onlinelibrary.wiley ... .2013.0824
Viac hláv - viac kapusty.

Skeptik
Sponzor fóra
Příspěvky: 8171
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Energetika

Příspěvek od Skeptik » 05 kvě 2023, 05:26

Přiznám se, že tak nějak nechápu smysl této debaty.

Na začátku byla vyslovena nesmyslná premisa, že k zajištění stability sítě je nutné mít zdroj, který je schopen zareagovat na fluktuaci v síti v řádu sekund, či dokonce desetin sekundy. Což je samozřejmě nesmysl.
No a od tohoto nesmyslného předpokladu se celá debata odvíjí.

Jistě, pro zachování stability sítě je nutné mít zdroje, které jsou snadněji a rychleji regulovatelné, ale ne v řádech sekund. Představa, že když rozsvítím zarovku, tak se v elektrárně o něco víc roztočí turbína je, sorry, směšná.

No a když zdroje (turbíny či panely FVE) vyrábějí víc elektrické energie než je potřeba, tak není nic jednoduššího, než je od sítě odpojit.
"Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství."
-----------------------------------------
„Chovej v úctě ty, kdo hledají pravdu, ale pozor na ty, co ji našli." Voltaire

Odpovědět