Ekologia a životné prostredie

[Grif]

Na začátku byl marketingový nápad, jak zviditelnit Česko na výstavě Expo 2020 v Dubaji. Povedlo se. Vynález zvaný SAWER českých vědců z ČVUT, který dokáže vyrobit stovky litrů vody ze vzduchu i na poušti, se stal atrakcí české expozice, a nakonec i vyhrál hlavní cenu za nejlepší inovaci.

Ale tím příběh nekončí. Nápadu se chytila česká firma Karbox ze zbrojařského koncernu CSG, která v Přelouči vyrábí kontejnery a nástavby na nákladní auta. S vývojáři z vysokého učení vyrobila zmenšenou verzi, kterou nazvali EWA a která se vejde i na vozík za osobní auto, a teď se s ní snaží prorazit do světa. Naposled v květnu bodovali na výstavě věnované vodě v Austrálii.
„Ve světě nemá české zařízení na výrobu vody v této výkonnostní kategorii obdoby. První myšlenka byla, že to bude pro vojenské účely do misí v pouštích, ale poté jsme zjistili, že o to má zájem i civilní sféra,“ řekl Právu technický specialista Karboxu Miroslav Nosek.
Dodal, že jednají v Austrálii a v Saúdské Arábii. V pouštních oblastech obou zemí už výrobnu vody úspěšně vyzkoušeli a nemohli si stěžovat na nezájem.
Výrobny vody si všimla také ropná firma pracující v Ka­zach­stánu. Na zařízení se přijeli podívat vojáci ze speciálních sil z USA i Česka, jednání začala i s nákupní agenturou NATO.
Podle Noska by v případě civilních zakázek šlo o větší výrobny vody. „Obce, které by o to stály, ale nechtějí jeden kontejner, z kterého teče voda, ale chtějí to jako celou infrastrukturu, tedy nejen výrobnu vody, ale i rozvody,“ poznamenal Nosek.
Větší zařízení SAWER dokáže vyrobit okolo šesti set litrů denně, ale podle Noska jsou schopni vytvořit výrobnu vody, která umí vyprodukovat 6500 litrů vody denně.
Menší stroj EWA dokáže „vytěžit“ ze suchého pouštního vzduchu až 30 litrů denně a v normálním prostředí až 70 litrů. Podle Nikoly Pokorného z ČVUT je určen jako pohotovostní zařízení pro armády a jiné bezpečnostní složky, aby měly zdroj vody do válečných nebo krizových oblastí a pro případ katastrof.
„V takových chvílích je voda k nezaplacení, pro různé záchranné složky může být naše zařízení velmi užitečné,“ řekl Právu.

Levnější než balená voda
Po návštěvě Austrálie věří, že mají šanci uspět i na civilním trhu. „Byli jsme ve velmi suché části Austrálie a tam mají drahou vodu, protože několik měsíců v roce jsou odkázáni pouze na balenou vodu, kterou jim musí stovky kilometrů dovážet,“ uvedl Pokorný. Spočítali, že ve srovnání s balenou vodou v Austrálii vyjde voda vyrobená českým strojem podstatně levněji.
„A i to naše malé mobilní zařízení má v lokalitách, kde je levná elektřina, ale je sucho, a drahá balená voda, obrovský potenciál,“ dodal vědec.
Proti konkurenci je český stroj dražší, ale vyrobený litr vody vyjde za deset let životnosti zařízení mnohem levněji. Zároveň český vynález vyrobí zvláště v pouštním prostředí až několikanásobně víc vody.
České zařízení EWA je postaveno na využití tzv. sorpčního materiálu, který dokáže naakumulovat vzdušnou vlhkost i ve velice suchém prostředí. „Jsme tak schopní navlhčit suchý pouštní vzduch a poté je už jednoduché z něj získat vodu prostým ochlazením,“ popsal Pokorný.
Ušetří energii
V nové, menší verzi přišli výzkumníci s řadou inovací, které ušetří energie na chlazení či ohřev vzduchu, využili třeba rekuperační výměník či upravený chladivový okruh.
Konkurenci mají pouze v USA, kde existují dvě firmy, které získávají vodu podobným způsobem.
Známá je firma Source hlavně proto, že do ní investují velké peníze lidé, jako je Bill Gates. Jejich panely poháněné na solární energii používají také sorpční materiály, ale už nemají jako český výrobek chladivový okruh.
„Potom jsou odkázáni na ochlazování okolním vzduchem, což ve velmi teplých podmínkách příliš nefunguje a produkce vody je pak minimální,“ podotkl vědec. V normálním prostředí dokáže americká firma vyrobit asi pět litrů denně, v suchém prostředí je to okolo dvou litrů. Jeden panel vyjde asi na dva tisíce dolarů, tedy skoro 50 tisíc korun.
Na rozdíl od amerických zařízení je český vynález poháněn primárně elektřinou ze sítě (propojení se solárními panely je ale také možné), tím pádem dokáže vyrábět vodu nepřetržitě.
Aby byla voda pitná, musí jít nejdříve do mineralizátoru. Poté je podle Noska nejen pitná, ale i chutná. „Máme otestováno českou hygienou, že to plní parametry pitné vody. V rámci výstavy jsme si to nechali otestovat v Austrálii, ani tam jsme neměli problém,“ dodal Nosek.

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... i-40440287

[petrp]

Co je to za odborného paňácu? Destilka že nikoho nezabije? ZABIJE a naprosto spolehlivě!!!

[Kalinac]

Když tu destilku naředí pouštní močí vojíků , tak to možná bude OK...

[PeterM]

Aby byla voda pitná, musí jít nejdříve do mineralizátoru. Poté je podle Noska nejen pitná, ale i chutná. „Máme otestováno českou hygienou, že to plní parametry pitné vody. V rámci výstavy jsme si to nechali otestovat v Austrálii, ani tam jsme neměli problém,“ dodal Nosek.

Asi vám uniklo tohle. Píše jasně že se to musí upravit aby to nebyla destilka.

[petrp]

Neuniklo - tvrdí, že destilka nikoho nezabije...

Kód: Vybrat vše

https://youtu.be/imQbjGLsFpM?t=226

[kenavf]

Pár dúškov destilky ťa nezabije. Ale trvalé pitie by bol problém. Možno by stačilo si ju osoliť?

[Ekolog]

V České Skalici je v pitné vodě 1 000 mg solí v litru. Z vrtu. V Trutnově cca 10 % a možná i méně. Z Úpy. Je to skoro destilka. A zatím na pití Tu vody ještě nikdo nezemřel. Akorát kafe v Tu stojí za starou bačkoru.
Pokud člověk vypije během dne 2-3 litry vody a nikoliv naráz, nemůže to nikomu ublížit. A kdo se bojí, může si čaj či kafe osladit. Tím se srovná osmotický tlak. Příjem minerálů je totiž převážně ze stravy, nikoliv z vody.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/video- ... si-planete
VIDEO, které drtí celou klimatickou propagandu: Díky vyšším hodnotám CO2 ve vzduchu došlo ke 30% nárůstu vegetace na naší planetě

Klimatickým alarmistům se nebude líbit video, které včera zveřejnil twitterový účet HumanProgress.org: článek z roku 2016 publikovaný v Nature 32 autory z 24 institucí v 8 zemích odhalil, že analýza satelitních dat ukazuje, že za 14 let došlo k 30% nárůstu zelené vegetace.

Všechny, kdo věří propagandě razící nesmysly o změně klimatu způsobené CO2, který je produkován díky lidské činnosti, je třeba považovat za nevzdělané hlupáky neznající základní přírodní zákonitosti.

Tedy čím více CO2, tím lepší prostředí pro rostliny. Čím lepší prostředí pro rostliny, tím více potravy pro lidi i zvířata. Proto všichni ti, kdo řeší „uhlíkovou stopu“ a podobné nesmysly, ve skutečnosti jen podporují pro přírodu i planetu extrémně škodlivou agendu.

Klimatickým alarmistům se nebude líbit video, které včera zveřejnil twitterový účet HumanProgress.org: článek z roku 2016 publikovaný v Nature 32 autory z 24 institucí v 8 zemích odhalil, že analýza satelitních dat ukazuje, že za 14 let došlo k 30% nárůstu zelené vegetace.

Tato analýza je v souladu s vědou na úrovni základní školy, stejně jako s prohlášeními spoluzakladatele a ředitele společnosti Green Peace co2coalition.org, Dr. Patricka Moora, během rozhovoru:
„Jedním z mých poslání je postavit na hlavu myšlenku, že oxid uhličitý je znečišťující látka a nějakým způsobem nebezpečná, když ve skutečnosti je nejdůležitější živinou pro veškerý život na Zemi. Bez něj by to byla mrtvá planeta.

Říkám, že oxid uhličitý je nejen dobrý, ale i nezbytný. A je dobře, že vypouštíme do atmosféry více oxidu uhličitého, protože před naším příchodem docházel oxid uhličitý. Kdybychom měli definitivní důkaz, že CO2 způsobuje vážné problémy, a mohli bychom to dokázat, nemyslíte, že by to někde napsali na kus papíru, aby si to lidé mohli přečíst? Nemají definitivní důkaz.“

HumanProgress.org o víkendu zveřejnil video, které tvrdí došlo ke 14% nárůstu zelené vegetace za posledních 30 let. Video uvádí, že 70% tohoto nárůstu je připisováno CO2 ve vzduchu, a že vegetace se každoročně zvyšovala od roku 1982 do roku 2009.

Nárůst se rovná dvěma pevninám o velikosti Spojených států v nové zelené vegetaci.

„Ozelenění“ má největší dopad v suchých oblastech, kde mají vysoké teploty a vyšší koncentraci CO2. To pomáhá rostlinám zadržovat více vody během transpirace, což pomůže během suchých období.

Zvýšené množství CO2 má za následek vyšší výnosy plodin, což se rovná většímu množství potravin a prosperující divoké zvěři. Video tvrdí, že za posledních 30 let došlo ke zvýšení výnosů plodin o více než 3 biliony dolarů.

In 2016 a paper was published by 32 authors from 24 institutions in 8 countries that analyzed satellite data and concluded that there had been a roughly 14% increase in green vegetation over 30 years.

Read more: https://t.co/fqfyalEsXp pic.twitter.com/FzUO8cRUpP https://twitter.com/HumanProgress/statu ... 0636923073
— HumanProgress.org (@HumanProgress) August 20, 2023

https://www.humanprogress.org/ridley-re ... g-greener/

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230826/paper ... 01774.html
Štúdia zistila, že papierové slamky obsahujú viac "večných chemikálií" ako plastové

Viaceré štáty vrátane New Yorku, Kalifornie, New Jersey, Oregonu, Vermontu a Washingtonu zakázali používanie plastových slamiek a okrem toho aj viaceré mestá ako Washington a Atlanta. Viaceré reštauračné reťazce sa tiež rozhodli dobrovoľne prestať používať plastové slamky.
Nová štúdia naznačila, že plastové slamky nemusia byť také ekologické, ako sa doteraz predpokladalo, a v niektorých ohľadoch môžu byť pre životné prostredie a spotrebiteľov horšie ako ich plastové náprotivky.
Vo štvrtok zverejnená štúdia skúmala slamky z rôznych materiálov od 39 rôznych značiek a zistila, že chemikálie PFAS [per- a polyfluórované látky], ktoré sa bežne nazývajú "večné chemikálie" kvôli ich extrémne dlhému polčasu rozpadu a schopnosti putovať v potravinovom reťazci, sa častejšie nachádzajú v takzvaných "ekologických" slamkách vyrobených z papiera a bambusu.
Papierové slamky boli najhoršími páchateľmi, pričom PFAS sa našli v 90 % slamiek testovaných počas štúdie. Na druhom mieste skončil bambus, v ktorom sa PFAS našli v 80 % prípadov. V plastových slamkách sa PFAS našli v 75 % prípadov. Nasledovali sklenené slamky, v ktorých sa PFAS nachádzali v 40 % testovaných vzoriek, zatiaľ čo najlepšie dopadli slamky z nehrdzavejúcej ocele, v ktorých sa PFAS nenašli v žiadnej vzorke.

Najčastejšie zistenou PFAS bola kyselina perfluóroktánová, ktorá bola vo väčšine krajín zakázaná, ale stále sa dostáva do výrobkov predávaných v Spojených štátoch, najmä do obalov potravín. V USA v súčasnosti prebieha "postupné vyraďovanie" PFAS, ktoré zaviedol Úrad pre kontrolu potravín a liečiv (FDA) a ktoré sa má skončiť v roku 2024. Agentúra však odhaduje, že vyčerpanie súčasných zásob môže trvať ďalších 18 mesiacov po tomto dátume.
V slamkách sa našla aj kyselina trifluóroctová a kyselina trifluórmetánsulfónová, dve chemikálie, ktoré sú rozpustné vo vode, čo znamená, že chemikálie by pravdepodobne prenikli do nápojov.
"Prítomnosť PFAS v papierových a bambusových slamkách ukazuje, že nie sú nevyhnutne biologicky rozložiteľné," upozornil vo vyhlásení autor štúdie Thimo Groffen.
Nie je jasné, ako sa PFAS dostali do slamiek, ale PFAS sa používajú na odpudzovanie vody vo výrobkoch od 40. rokov 20. storočia a našli sa v každej značke, čo naznačuje, že ich pridanie mohlo byť zámerné.
Vzhľadom na trvanlivosť PFAS je možné, že sa nachádzali v pôde, v ktorej sa pestovali rastliny, alebo vo vode použitej počas výrobného procesu.
"Slamky vyrobené z rastlinných materiálov, ako je papier a bambus, sa často propagujú ako udržateľnejšie a ekologickejšie ako tie z plastu," povedal Goffen "Prítomnosť PFAS v týchto slamkách však znamená, že to nemusí byť pravda."
Goffen naznačil, že takzvané "ekologické" slamky by mohli byť "papierovým tigrom" pre životné prostredie, a navrhol spotrebiteľom, aby sa im vyhýbali. "V slamkách z nehrdzavejúcej ocele sme nezistili žiadne PFAS, preto by som spotrebiteľom odporučil, aby používali tento typ slamiek - alebo sa používaniu slamiek vôbec vyhýbali," povedal.
Treba však zdôrazniť, že hlavným dôvodom zákazu plastových slamiek nebolo zabrániť tomu, aby sa PFAS dostali do životného prostredia, alebo dokonca aby sa do životného prostredia nedostali plasty vo všeobecnosti.
V súvislosti s plastovými slamkami existujú špecifické problémy, pre ktoré sa na ne zameriavajú environmentálne skupiny, pričom najzjavnejším je, že ich recyklácia je veľmi náročná.
To však do určitej miery platí pre všetky plasty, najmä pre polypropylénové plasty, ktoré výrobcovia slamiek uprednostňujú, ale najmä slamky sú príliš malé a ľahké na to, aby prešli triediacim zariadením na recykláciu. Často sa dostávajú do koša alebo kontaminujú iné plastové recyklačné činnosti.
Hlavným dôvodom je, že slamky si morské živočíchy zvyčajne mýlia s potravou a ich jedinečný tvar môže spôsobiť, že sa nimi živočíchy udusia alebo im inak ublížia. V roku 2015 sa stal virálnym obrázok morskej korytnačky so slamkou zaseknutou v nosnej dierke, ktorý výrazne podporil hnutie proti slamkám.

Napriek tomu je nesporné, že plastové slamky tvoria len malú časť plastov znečisťujúcich naše oceány: Podľa štúdie z roku 2018 z 8 miliónov ton plastov, ktoré sa každoročne dostanú do našich oceánov, len 0,025 % pochádza z plastových slamiek. Štvrtková štúdia tiež ukazuje, že nemusia byť prospešné ani pre zdravie spotrebiteľov.
Štúdia bola uverejnená v časopise Journal of Food Additives & Contaminants.

Rovnaká zhovadilosť ako 95% ostatných ekologických zhovadilostí

A video možno s kľudom nazvať týranie zvieraťa skupinou debilov - absolutne nevhodné nástroje, obe ruky ľavé...

[kenavf]

Kondenzační stopy – tenké bílé čáry, které můžete občas vidět za letadly letícími po obloze – mají překvapivě velký vliv na klima. Zpráva IPCC z roku 2022 uvádí, že se mraky vytvářené těmito stopami podílejí na globálním oteplování způsobovaném leteckým provozem zhruba 35 %,

Aby letadla netvořila kondenzační stopy, mohou se snažit létat tam, kde je nižší vlhkost vzduchu. To nemusí znamenat nutnost odklonit se od kurzu, ale upravit výšku, ve které letí.

https://www.zive.cz/clanky/konec-chemtr ... fault.aspx
Ten sklenikový efekt robí vodná para ako taká. A je jedno či pribudne do suchého vzduchu a nevytvorí kondenzačnú stopu alebo pribudne do vzduchu s vyššou vlhkosťou až vznikne kondenzačná stopa.
A albedo odrazný efekt má asi väčší tá kondenzačná stopa, takže odrazí viac žiarenia z vesmíru.

Kedysi bol v TV dokument ako sa snažili skúmať možnosť znižovania otepľovania tým že loď na mori striekala a rozprašovala vodu a vznikali okolo nej biele mraky/hmla a to malo odrážať žiarenie z vesmíru a brániť tak otepľovaniu.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cina-dodava- ... -co-s-tim/
Čína dodává na evropský trh miliony tun biopaliv pochybného původu. Komise řeší, co s tím

Evropané chtějí moderní a zelené technologie a Čína je umí vyrobil a dodat. Solární panely, baterie, elektromobily, mobilní telefony, zkrátka skoro všechno. Dokáže dokonce „vyčarovat“ miliony tun nedostatkových biopaliv druhé generace, vyrobených z odpadních surovin. Jenže, jak se ukazuje, jedná se o hodně pochybný byznys, na který dobře sedí módní termín greenwashing.

Kauzu, kterou v Česku zatím média moc neřeší, popsala řada západních médií. Příkladem může být článek s názvem Is China swamping Europe with fake biofuels?, který vyšel na webu Deutsche Welle (DW). Německé ministerstvo životního prostředí již v červnu vyzvalo Evropskou komisi, ať prověří pochybné dovozy „pokročilých biopaliv“ z Číny. Komise skutečně vyšetřování zahájila, ale zatím bez konkrétního výsledku.

Celé schéma je přitom známé a popisuje jej DW i další média. Různí podnikavci vykácí prales v Indonésii nebo Malajsii, vysázejí plantáže palmy olejné a vyprodukují palmový olej. Ten vyvezou do Číny, kde se z něj po tajemném „přepracování“ stane použitý kuchyňský olej splňující definici pokročilého biopaliva. To pak Číňané vyvezou do zemí Evropské unie, která si touto cestou plní cíle v oblasti snižování emisí z dopravy.

Pochybná biopaliva míří i do Česka
Objem těchto pochybných importů z Číny neustále roste. Jen loni to bylo o 40 procent na 1,8 milionu tun, v letošním roce to mohou být až tři miliony tun. Tato sporná pokročilá biopaliva jsou i po započtení přepravních nákladů až o polovinu levnější než biopaliva od evropských výrobců. Ti přicházejí o trh i o ziskové marže. Cena bionafty na evropském trhu od počátku roku prudce klesla. Až v posledních dvou týdnech, po zprávách o možném zásahu Evropské komise, začala opět růst.

Hovoří se o selhání mezinárodních certifikačních agentur, jako je International Sustainability and Carbon Certification System. Ty nedokázaly podvod včas odhalit a zasáhnout. Můžeme jen spekulovat, jakou roli v tom hrají obavy nenaštvat vládnoucí režim v Pekingu.

Dovážejí se tato pochybná biopaliva i do České republiky? Hlavní distributor ropných paliv Čepro odpověděl, že nakupuje biopaliva výhradně od evropských výrobců. „O problému víme, řeší se ve velké míře především v přímořských zemích. V rámci odborných asociací dlouhodobě podporujeme snahy o dodržování norem a zákonů, spravedlnosti a transparentnosti trhu,“ odpověděl mluvčí Čepra Marek Roll.

Orlen Unipetrol biopaliva z Číny a jiných asijských zemí přímo nenakupuje, nepřímé nákupy však přiznává. „Kupujeme finální biopaliva od evropských producentů. Nicméně naši dodavatelé pracují s materiálem z Asie a část dodané bionafty a HVO (pokročilá biopaliva na bázi rostlinných olejů – pozn. red.) má tedy původ své suroviny v Asii, protože evropský trh je v tomto ohledu deficitní,“ uvedl mluvčí Orlen Unipetrolu Pavel Kaidl.

Jak naplnit zelená procenta
Podle zákona o ochraně ovzduší, který vychází z legislativy EU, jsou dodavatelé motorového benzinu a nafty povinni zajistit snížení emisí skleníkových plynů. Zákon jim nabízí různé cesty, jak cíle dosáhnout. Nejvíce se v praxi využívá přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. V případě využití potravinářských či krmných plodin (bionafta z řepky, bioetanol z cukrové řepy či obilnin) platí limit nejvýše 7 procent.

Dalších až 1,7 procenta energie v pohonných hmotách lze nahradit využitím pokročilých biopaliv vyrobených z odpadních surovin, jako je použitý kuchyňský olej či tuky živočišného původu. Snižovat emise v dopravě lze také s pomocí elektromobility, vodíku, zemního plynu, bioplynu a také využitím syntetického paliva, což je prozatím čistě teoretická možnost.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/jak-ve-skotsku ... ou-zmenou/
Jak ve Skotsku bojují s klimatickou změnou

Skotským větrným elektrárnám padly za oběť miliony stromů. Nově vysazované stromy ničí původní rašeliniště, které zadržují více skleníkových plynů než všechny stromy v Británii dohromady.

Výběr ze skotského tisku. Kompletní zdrojová informace na konci článku.

(1) Miliony stromů padly ve Skotsku za oběť větrným elektrárnám
Skotové se diví, neboť podle dostupných informací nechala vláda pokácet téměř 16 milinů stromů, aby mohla postavit větrné elektrárny, které mají pomoci dosáhnout Skotsku uhlíkové neutrality. Vládní ministr potvrdil počty pokácených stromů, což podle opozičních poslanců znamená, že za dvacet let, kdy projekt běží, padlo každý den v průměru 1 700 stromů, aby uvolnily místo zdrojům obnovitelné energie.

Skotský poslanec uvedl: „Mnohokrát mě kontaktovali zástupci dotčených venkovských lokalit a vyjadřovali svoje pochyby o umístění větrných parků, které budou mít negativní vliv na místní ekosystémy. Nyní se dozvídáme, že došlo i k závažným škodám na lesním porostu.”

Skotská vláda argumentovala, že jako kompenzace byly vysázeny nové stromy v počtu mnohonásobně převyšujícím počet vykácených stromů. Nicméně není jasné, jaká část z nové výsadby byly vzrostlé dospělé stromy.

Ve Skotsku se nachází největší evropský větrný park na pevnině, který tvoří 215 turbín.

(2) Sázení stromů zvyšuje uhlíkovou stopu
Vláda utrácí miliony liber na osázení tisíců hektarů půdy jehličnany. Za jeden osázený hektar vyplácí až 4 tisíce liber. Ale nová zpráva uvádí, že vysázené lesy zvyšují riziko klimatické změny.

Vlhká rašeliništní půda, do které jsou stromy po odvodnění vysazovány, uchovává více oxidu uhličitého než nově vysázené stromy. Navíc způsobuje odvodnění rašelinišť okyselení říčních toků, ze kterých následně mizí veškerý život.

(3) Zkušenost z minulosti
Skotský region Flow Country se rozkládá na nejsevernějším cípu Skotska a jedná se o jedinečný ekosystém rašelinišť a bažin, ve kterém žije řada jinde vzácných ptáků a rostlin. Podle vědců zadržuje Flow Country obrovské množství oxidu uhličitého, více než všechny stromy a lesy v celé Británii.

V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století rozdávala britská vláda daňové úlevy na zalesnění rašelinišť ve Flow Country. Firmy vykopaly odvodňovací příkopy a vysušené území osázely borovicemi a smrky, které jsou pro místní ekosystém cizími druhy.

Bylo osázeno více než šedesát tisíc hektarů s katastrofálními následky pro rašeliniště a jejich ekosystém. Kampaň za záchranu Flow Country začala v osmdesátých letech a donutila vládu, aby zrušila daňové úlevy a dotace. Nově vysázené mladé stromy byly pokáceny a ponechány na místě. Lidé doufají, že se v průběhu příštích let rašeliniště přirozeně obnoví.

(4) Větrné elektrárny jely na dieselové agregáty
Největší provozovatel skotských větrných parků, firma Scottish Power, přiznala, že desítky větrných elektráren byly poháněny dieselovými agregáty. Důvodem byla porucha na přenosové síti a nutnost udržet elektrárny v chodu během velmi chladného počasí v prosinci, neboť by v opačném případě zamrzly.

Zaměstnanec Scottish Power pro noviny anonymně uvedl, že to není jediný problém. Dochází k úniku tisíců litrů hydraulického oleje, který je potom rozprášen do krajiny. Mluvčí Scottish Power k tomu uvedl, že technický stav turbín je monitorován a závady technici pravidelně odstraňují.

Pozn. redakce: Zcela očekávatelný výsledek, když není možné z ideologických důvodů svobodně diskutovat o tom, jaké řešení by bylo nejlepší.

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/?p=165866
Ochránci přírody proti ideologům. A ideologové proti ochráncům přírody

ŠTĚPÁN CHÁB

Aktivismus s přímými dopady na chod společnosti. V Německu si ochránci zvířat vydupali, že se bude ještě u zárodků kura domácího zjišťovat, zda má samičí nebo samčí geny. Pokud má samčí, má se okamžitě zlikvidovat. Logicky, chovat chceme slepice na vajíčka. Kohouti nám jsou k ničemu. Pryč s nimi. Ale ne jako doposud, že se jednodenní kohoutci usmrtí, ale že se zlikviduje už v zárodku vajíčka. Přece nebudeme zabíjet zbytečně živého tvora, který nám je k nepotřebě. V Německu už na takovou proceduru přešli, hlásí Český svaz ochránců přírody. Ale zároveň u toho velmi důrazně varuje, že je to špatně. Proč? Copak nemají rádi zvířata?

Za rok se, jak píše Český svaz ochránců přírody, v České republice usmrtí 12 milionů jednodenních kohoutů. V Německu je takový počet usmrcených mláďat nepoměrně vyšší. Tedy, doposud byl. Nově totiž Němci začali likvidovat kohouty již v embryonálním stádiu. Je to humánní. Nechceme zbytečně zabíjet živé tvory. Jenže takto usmrcení jednodenní kohouti jsou základní, zásadní a hlavně levnou potravou pro zvířata v záchranných stanicích i v zoologických zahradách.

Český svaz ochránců přírody varuje, že pokud se taková praxe zavede i v České republice, velké množství záchranných stanic ukončí svou činnost. A zoologickým zahradám se neúměrně zvednou platby za krmení. Pro drůbežárny jsou kohouti odpadní produkt, rádi se ho zbaví. Pro záchranné stanice i zoologické zahrady je to klíčová položka pro krmení masožravých zvířat. Ekonomická symbióza jako z učebnice.

Aktivisté v Německu přišli s tím, že problém se má řešit chovem myší, které jsou také vhodnou alternativou. Jenže taková praxe znamená, že musí vzniknout nové „podniky“ pro chov hlodavců, kde se budou tito množit, chovat a usmrcovat. A to za nové a nové finanční náklady, které u drůbežáren nejsou. Protože tam i tak dochází k líhnutí slepic, a tedy i kohoutů. Aktivisté si v Německu vymohli, že taková praxe skončí. Kohouti se budou usmrcovat už v embryonálním stádiu, tedy se vlastně vyhodí. Namísto toho vznikne chov myší. Které se budou usmrcovat jako krmení. Ovšem za výrazně vyšší cenu než u kohoutů. Kohouti jsou v drůbežárnách vedlejší produkt, který se prodá velmi levně. Hlavním cílem drůbežárny je nosnice. Chce prodávat vejce. Hlavním cílem myších farem bude vykrmená myš. Do jejího chovu se musí značně investovat. A taková investice vyžaduje návratnost. Jenže tu záchranné stanice a ani zoologické zahrady neufinancují. Nezvládnou to. Tedy pokud se nepřejde na dotování z daní. Což zaplatíme my všichni a výdaje se zvednou všem. Prostě aktivismus.

„Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho bude nahrazena smrtí jiného zvířete a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných“, říká David Číp, předseda Národní sítě záchranných stanic, pro Český svaz ochránců přírody a dodává: „Zvažovaný zákaz nejen že vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naši přírodu a životní prostředí. Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace, než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad.“

K věci se rozohnil pro Český svaz ochránců přírody i senátor a expert stran zoologických zahrad Přemysl Rabas: „V našich zoologických zahradách je situace obdobná. Pro mnohé z nich je krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž, pokud by kampaň uspěla bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dva krát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířat jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit.“

Až začnou padat záchranné stanice a zoologické zahrady se ocitnou na okraji ufinancovatelnosti, víme, kde se zdvořile poděkovat. V Německu aktivisté svůj pomýlený postoj prosadili, v dalších zemích EU se jej prosadit snaží. Brzy to nejspíš přijde i k nám. Teď je tu otázka, je to ještě ochrana přírody, nebo už jsme na úrovni útlocitné hysterie, která ztratila kontakt s realitou?

[kenavf]

2x▲IMHO je to pekná zlátanina údajov.

Ve Skotsku se nachází největší evropský větrný park na pevnině, který tvoří 215 turbín.

To je počet v najväčšom parku alebo celkovo v Škótsku?
Prečo by z 215 generátorov mali unikať tisíce litrov hydraulického oleja. Nikdy som nevidel západný stroj z ktorého by tak valil olej.
Vyrúbaných 16mil stromov, to je na jeden generátor 75000 stromov. Akú plochu zaberá 75000 stromov? Ak by som na jeden strom dal 100m2 tak by to bolo na jednu turbínu cca 750 hektárov.(a to všetky turbíny stavali uprostred lesa? Škótsko si predstavujem ako málo zalesnenú krajinu, prečo všetko stavali v lese?
Lesy brzdia prúdenie vzduchu, prečo to stavali v lesoch?

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/ekologie/ ... jinou.html
ZA VLNY VEDER NEMŮŽE CO2, NÝBRŽ TO, JAK ZACHÁZÍME S KRAJINOU

Podnebíčkáři uvádějí nepohodlí při vlnách veder jako jeden z argumentů pro klimatickou ideologii a kroky typu Green Dealu. Podívejme se na to však z vědeckého hlediska a zjistíme, že je vše jinak.

Ačkoliv celkově přináší teplé klima spíše pozitiva, mohou vysoké teploty, které v letních měsících vidíme zejména ve městech, způsobovat problémy. Tyto extrémy ale nejsou z hlavní části způsobeny samotnou změnou klimatu (ta se na nich podílí jen nepatrně), jako spíše negativními změnami v naší krajině a v malém vodním cyklu.

V letním poledni dopadá na naše území sluneční energie o intenzitě zhruba 1000 Wattů na každý čtvereční metr. Většina této energie se buďto spotřebuje na odpar vody, nebo se využije na ohřátí povrchu a vzduchu. Čím více energie je spotřebováno na odpar, tím méně se povrch ohřeje. Zatímco v krajině s dostatkem vegetace dobře zásobené vodou se jen cca 10-20 % sluneční energie přemění na teplo, v odvodněné krajině bez dostatku vegetace to může být i okolo 80 %. (Tento princip výborně popisuje doc. Jan Pokorný zde).

Každý čtvereční kilometr plochy bez vegetace (např. centra města, skladového areálu, nebo i holého pole po sklizni) vytváří teplo výkonem až 800 MW, což odpovídá velké uhelné elektrárně nebo více než polovině výkonu jednoho reaktoru v Temelíně.

Vzhledem k tomu, že člověk výrazně odvodnil krajinu a oproti přirozenému stavu snížil podíl vegetace, značně narostl podíl sluneční energie, který se přemění v teplo. Ukázkovým příkladem jsou tzv. městské tepelné ostrovy – tedy nárůst teplot povrchu i vzduchu ve městech oproti okolní krajině. Kvůli tomu klesá pohodlí obyvatel měst a může to vést i ke zdravotním problémům.

Toto přehřívání měst (ale i např. holých polí) má devastující vliv na celé okolní mikroklima. Horký suchý vzduch stoupá vzhůru, kde může rozpouštět oblačnost a tím prohlubovat sucho; naopak v případě konvektivních situací (kdy vzniká bouřková oblačnost) může tento proud horkého vzduchu výrazně posílit bouři a zesílit nebezpečné projevy, jako jsou velké kroupy. Osobně jsem přesvědčen, že právě tento princip byl příčinou silného tornáda na jižní Moravě 24. 6. 2021 – při pohledu na mapu škod je dobře vidět, že tornádo vzniklo z městského tepelného ostrovu Břeclavi, poté nasávalo horký vzduch nad zasaženými vesnicemi, mírně zesláblo za Lužicemi (kde bylo o něco více vegetace), opět výrazně zesílilo nad městským tepelným ostrovem Hodonína a poté zaniklo v lesnaté oblasti u Ratíškovic.

Řešením tohoto problému je tzv. modro-zelená infrastruktura, tedy soustava zeleně a vodních prvků v krajině či přímo ve městě. Pokud do měst i zemědělské krajiny vrátíme dostatek vodních prvků či vegetace zásobené vodou (nemusí se jednat jen o lesy, stačí remízky, aleje, drobné mokřady, meziplodiny na polích apod.), tak se více sluneční energie spotřebuje na odpar vody, což přinese výrazné zeslabení letních veder a větší pohodlí pro lidi.

Osobně jsem na toto téma dělal vědecký výzkum – pro ukázku uvádím jeden z mých grafů z letního dne v centru Českých Budějovic. Tyto „modro-zelené“ prvky (zejména vzrostlé stromy, ale v menší míře i další prvky) přinesly průkazný ochlazující účinek pro své okolí. Proto je potřeba ve městech sázet stromy (pokud možno vysokovzrůstné) – a tam, kde to není možné, tvořit alespoň keřové porosty, trávníky, kašny a fontány. Velký potenciál v sobě skrývají také zelené střechy (ploché střechy pokryté skalničkami) a také zelené stěny, tedy stěny pokryté břečťanem či jinou popínavou rostlinou.

V měřítku celé krajiny pak nárůst plochy rozptýlené vegetace (remízky, aleje, mokřady aj.) významně zlepší jak teplotní, tak i vlhkostní poměry a pravděpodobně přinese rovnoměrnější prostorové i časové rozložení srážek.

Zejména je ale potřeba odmítnout klimatickou ideologii. Veškeré zdroje, které jsou dnes plýtvány na ten “boj proti CO2”, je potřeba věnovat na potřebné kroky, jako je právě ozelenění měst, návrat remízků do krajiny nebo zvýšení podílu humusu v půdě.

RNDr. Jan Sedláček, krajinný ekolog a místopředseda Národní demokracie

Zdroj: https://narodnidemokracie.cz/za-vlny-ve ... -krajinou/

[Ekolog]

Toto považuji od podnebíčkářů (mimochodem nádherný termín) za objev tisíciletí. Na škole už před 45 lety jsme počítali ochkazovací výkon vzrostlého stromu, např. dub na hrázi jihočeskéhoho rybníka. Takovýto strom chladí okolí 20 kW. A tento výkon si promítněte do parku nebo vzrostlého lesa. A pokud si to promítneme do zalesnění české krajiny, které před kůrovcem činilo 30 %, je jasný význam stromů a lesa na ohřívání krajiny. A to má vliv na fungování biotické pumpy, která nasává srážky z oceánu.
A vzniká tu sled: nejsou stromy, krajina se přehřívá, vysychá, nedochází k proudění srážek nad pevninu, krajina vysychá, vegetace ustupuje, vysychání se zrychluje a máme tu poušť.
A pokud to nepochopí naši mladí a neudělají si nejprve pořádek ve svých hlavičkách a posléze i na našem kontinentu, nečeká jejich děti nic pěkného.

[Alchymista]

Pozor - vznik púští a odlesňovanie a vysychanie krajiny sú rozdielne procesy. Príčinami i rýchlosťou procesov a trvaním následkov.

[Ekolog]

Ano, máte pravdu. Mojí snahou byla nadsázka. Pokud dojde k významnému snížení srážek a to vlivem jak střídání klimatických epoch (nemám rád pojem změna klimatu), ústupem lesů, omezením atmosférického proudění (viz větrníky), dojde k omezení zemědělské produkce s fatálními následky pro půl miliardy, co tu žije. Sahara tu nevznikne nikdy, pro to nejsou geografické a klimatické podmínky.
Nicméně je nutné se poučit z osudu prvních civilizací, z nichž mnoho zaniklo potom, co vykácely lesy...
A pokud se včas neprobudíme, Evropská civilizace nebude výjimkou. Jen se následná rovnováha neposune tak daleko jako v aridních oblastech.

Co mne však děsí, jsou práce některých vědců (nebudu je jmenovat), kteří pro získání grantů, jsou schopní falšovat a překrucovat fakta. My jsme se před 45 lety učili opak.

[Alchymista]

súhlas.
Navyše - k úplnému odlesneniu v Európe pravdepodobne nikdy nedôjde, stále tu zostávajú "zdrojové územia", z ktorých sa les môže šíriť.
Celkom názorným príkladom rýchlosti šírenia lesa v europskych podmienkach môže byť chránené územie na Morave (Pálava? Odra? nespomeniem si...), kde sa "intenzívnou ochranou" podarilo premeniť cenné suché a teplé stepné spoločenstvo na nepôvodný (agát...) vlhký náletový les za necelé polstoročie...

[Ekolog]

Přiznám se, že na Pálavě jsem před více než 40 lety začínal jako zemědělský technik... Znám to tam. Naposledy jsem to tam procházel v polovině devadesátek a bylo to tam dobré. Nádherné courání se stepními formacemi. Vzácní motýli, brouci a jiné druhy. Tedy bez zásahu enviromentalistů. Koukám se na mapy a pozoruji, že step téměř zmizela ... Se všemi následky pro faunu a flóru. Díky za zprávu. Určitě si tam příští rok zajedeme, pokud to půjde. Fakt musím konstatovat, že se svět v pr... proměnil. To je teda síla. Dost to se mnou otřáslo.
Žiji na Náchodsku. Co se týká CHKO Broumovsko a jejich činnosti to občas taky budí humor. Bohužel se tam taky setkávám s lidmi, jež se ve své odbornosti příliš nevyznají a ani nevědí co jim tam leze, létá či roste nebo plave. Hlavním kritériem jsou divocí psi. Pardon. Dnes se tomu říká vlk.