Obnovitelné zdroje energie

[homer]

Rosatom Informace
Vychází 8. číslo našeho newsletteru, ve kterém se dozvíte o tom, jak pokročily naše plány na vybudování vodíkového ostrova Sachalinu. Projekt vodíkových vlaků a nízkouhlíkové výroby vodíku byl shledán technicky a finančně proveditelným, takže se rozbíhá jeho realizace.
https://drive.google.com/file/d/1MKRxqh ... Y3uvL/view

[Alchymista]

Bez toho aby som to dával do google tak mi Youtube ukázal v ponuke video likvidácie lopatiek.

Tak to sú ukázané onakvejšie zverstvá...
Sklené a uhlíkové vlákno je na jednotku objemu horšie (karcinogennejšie) ako azbest. A všade kde sa vo videu pri spracovaní "práši", tak ten prach je vlastne jemnučko nasekané a nalámané sklené, aramidové alebo uhlíkové vlákno. Vivat Ekologia

[k42]

Tyhle odpady jsou tak úžasně "zdravé", že se k havarovaným moderním stíhačkám nebo supersportovním závodním autům chodí v atombordelu s vojenskou plynovou maskou na držce. Hlavně aramidová a bórová vlákna jsou vskutku "lahůdková". Kdo se toho nadechne, je do roka pod kytkama.

Že by to zakopávali pod cesty nebo do mostů, je fakt nápad k pohledání... Ale co čekat od zelených idiotů...

[k42]

:sipka: Protože co s tím pak, za 10, 20, 50 let? Až se tam bude muset kopat nebo likvidovat most, pojivo kompozitu se možná rozloží, ale vlákna zůstanou. Takové kopání bude nebezpečné. Prostě jediný způsob likvidace je vysokoteplotní spalování... což bude značně drahé a energeticky náročné.

[Svarboj]

Rosatom plánuje v letech 2024-2025 spustit čtyři projekty na výrobu vodíku

Budou se nacházet v Kaliningradské, Murmanské a Sachalinské oblasti.
Vyplývá to z Atlasu ruských projektů na výrobu nízkouhlíkového a bezuhlíkového vodíku a čpavku, který zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu Ruské federace.

V Kaliningradské oblasti se plánuje zahájení výroby zeleného vodíku elektrolýzou vody s využitím větrné energie v roce 2024. Výrobky se budou prodávat na domácím trhu a v Evropě.

V Murmanské oblasti zahájí Rosatom v roce 2024 projekt nízkouhlíkového vodíku, který bude zaměřen na evropské trhy. I zde se má nízkouhlíkový vodík vyrábět elektrolýzou vody. Očekává se však, že elektřina bude pocházet z jaderné elektrárny Kola. Předpokládaný objem výroby v roce 2024 je 150 tun vodíku. Komerčního objemu výroby má být dosaženo do roku 2030.

Další dvě těžební zařízení by měla státní společnost spustit v roce 2025 na Sachalinu. Projekt Blue Hydrogen/Ammonia, společný podnik s francouzskou společností AirLiquide, zahrnuje výrobu metanu parní konverzí se zachycováním CO2. Plán je dosáhnout do roku 2030 roční produkce 100 000 tun vodíku.

Další projekt na Sachalinu, Green Hydrogen, je rovněž plánován na rok 2025. Vodík se bude vyrábět elektrolyzací vody pomocí větrné energie. Oba projekty na Sachalinu jsou podle Atlasu ministerstva průmyslu a obchodu určeny především pro země asijsko-pacifického regionu.

Odstupňování barvy vodíku

Vodík se v současnosti třídí podle způsobu výroby a uhlíkové stopy: "zelený" se vyrábí z obnovitelných zdrojů energie pomocí elektrolýzy vody, což je považováno za nejčistší; "modrý" se vyrábí ze zemního plynu, přičemž oxid uhličitý se ukládá do speciálních úložišť; "růžový/červený" se vyrábí z jaderné energie a "šedý" se vyrábí se škodlivými emisemi do atmosféry.

https://tass.ru/ekonomika/12681009

[riho]

A perla nakoniec:

V Evropě navíc mohou starší větrné turbíny získat druhý život v zemích, které s větrnou
energetikou teprve začínají, a tímto způsobem řešení konce životnosti oddálit. Příkladem
takového postupu je dánská turbína Bonus— dnes Siemens—, která po 33 úspěšného provozu
našla opětovné využití na jihu Itálie poblíž Bari

. A vedia o tom aj tí taliani?

To sa robí už minimálne 15 rokov. Vtedy sa spúšťal boom vo východnej európe a nemci sem vyvážali staré turbíny aby si mohli osadiť nové s dvojnásobným výkonom. Vtedy mali špičkové výkon 3 MW, na východ sa vozili okolo 1,5 MW. A ešte na tom zarobili.

[martanus]

Solární elektrárny v Německu nevyprodukují ani pětinu toho, co by teoreticky mohly. A větrné na tom nejsou o mnoho lépe. Obnovitelné zdroje pak kritizoval i bývalý šéf ČEZu.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... -EU-681007

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/zajem-opadl- ... lektrarna/
Zájem opadl. Za třetí čtvrtletí získala státní autorizaci jen jedna nová elektrárna

Na seznamu autorizovaných nových energetických zdrojů, jež získaly souhlas ministerstva průmyslu a obchodu k realizaci, přibyl od poloviny roku pouze jeden jediný nový zdroj – čtyřmegawattová větrná elektrárna u Žipotína v Pardubickém kraji. Fotovoltaika – nula. Zvěsti o novém solárním boomu se tak zatím nepotvrdily.

Na první pohled by se mohlo zdát, že právě teď je vhodná chvíle rozjet investiční projekt v energetice. Miliardové dotace na rozvoj zelené energetiky štědře nabízí Modernizační fond, legislativní jistotu dodává novelizovaný zákon o podporovaných zdrojích energie. Také rostoucí cena elektřiny a povolenek přímo vybízí k investování do nízkoemisních energetických zdrojů. Jenže realita zatím za očekáváním pokulhává.

Po nadějném druhém čtvrtletí, kdy státní autorizaci získaly dva nové bloky Jaderné elektrárny Dukovany, jedna velká fotovoltaika a pět větrných farem, přibyla od července pouze jedna další státem schválená nová výrobna energie. Podle aktualizovaného přehledu udělených autorizací, který Ekonomickému deníku na vyžádání poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu, jde o větrnou elektrárnu Žipotín na Svitavsku.

Jedná se o projekt, o němž Ekonomický deník informoval v červenci. Investorem elektrárny za zhruba 100 milionů korun je firma S & M Develop. Bude se jednat o zatím největší zařízení svého druhu v České republice. Platí to jak o výšce, tak o instalovaném výkonu, který dosáhne 4,2 megawattu. To je dvojnásobek oproti tomu, kolik běžně mají větrné elektrárny postavené u nás během minulého desetiletí.

Během roku 2022 chtějí své větrníky postavit i další zájemci. Podle přehledu elektráren, kterým letos ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo státní autorizaci, má předpokládané dokončení v příštím roce projekt firmy Lhota Brno u Moravice a Melče na Opavsku i záměr s názvem VTE Potšát – Lipná III na střední Moravě, za kterým stojí firma Roteko Invest.

autorizace-nove-elektrarny-768x220[1].png (86.33 KiB) Zobrazeno 5182 x

Přehled vydaných státních autorizací nových energetických zdrojů. Zdroj: MPO

Přesto je zapotřebí upozornit na jedno riziko, které může spuštění nových větrných elektráren v letošním roce zkomplikovat. Novelizovaný zákon o podporovaných zdrojích energie sice vstoupí v účinnost od ledna, avšak počítá s autorizací výše podpory zelené elektřiny ze strany Evropské komise. Její úředníci nejsou podle informací Ekonomického deníku spokojeni s poměrně skromným materiálem, který jim k věci z Prahy přišel, a řízení se tak může protáhnout.

Zatímco první nové větrné elektrárny mohou vyrůst na české území již v příštím roce, v případě Jaderné elektrárny Dukovany II teprve odstartuje soutěž na výběr dodavatele. Aktuální verze přehledu elektráren autorizovaných ministerstvem průmyslu uvádí předpokládaný termín dokončení – přesněji řečeno prvního připojení k síti – v prosinci roku 2035. Autorizaci mají dva bloky po 1200 megawattech, ČEZ však chce v této fázi stavět pouze jeden blok.

Státní autorizaci v Česku zákon vyžaduje u elektráren o instalovaném výkonu od jednoho megawattu výše. Naopak malé energetické zdroje včetně menších kogeneračních jednotek a střešních fotovoltaik mohou investoři stavět i bez razítka od ministerstva průmyslu a obchodu.

Green rabování skončilo tak i přes výrazné dotace již není zájem businessu (rentabilita?).

[riho]

Skôr sa čaká na nové Nariadenie EK, kde pôjdu dotácie priamo z Bruselu bez odbočky cez členské štáty. Zaujal ma však ten výkon Dukovan, 2x1200 MWe, to je nejaký improved Temelín?

[kenavf]

:sipka:

Ich inštalovaný výkon tak činí 4 x 510 MW.

Plánované reaktory 2× 1200 MW

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaderná_e ... a_Dukovany

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cesko-ma-jiz ... opalivech/
Česko má již 17,5 procenta zelené energie. I díky započtení kuchyňského oleje v biopalivech

Podíl obnovitelných zdrojů na koncové spotřebě energie v České republice loni dosáhl zatím rekordních 17,5 procenta. Česká republika tak výrazně překonala cílovou hodnotu stanovenou Evropskou unií, která pro rok 2020 dosahovala 13 procent. Pozoruhodné, a zároveň podivné, je loňské zvýšení podílu zelených energií v dopravě.

Propočet podílu obnovitelné energie v české energetice a dopravě zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jedná se o oficiální hodnoty, které česká vláda reportuje Evropské komisi. Přesto není mnoho důvodů k oslavě. Koronavirová epidemie loni snížila ekonomickou aktivitu, což vedlo k omezení výroby energie z fosilních zdrojů. Jistý údiv vyvolává nárůst podílu obnovitelné energie v sektoru dopravy.

Tady se „zelené procento“ zvýšilo z 6,6 procenta v letech 2017 a 2018 na 7,8 procenta v roce 2019 a dále na 9,4 procenta v loňském roce. Růst se měl odehrál v oblasti pokročilých biopaliv v dopravě, kde se loni v číslech náhle objevilo 3670 terajoulů nové obnovitelné energie. Z toho 3400 terajoulů mělo zajistit energetické využití kuchyňského oleje. Jedná se o poměrně velký objem; pro srovnání: všechny fotovoltaické elektrárny v Česku loni vyprodukovaly 8233 terajoulů energie.

Vyjádření MPO k výše uvedeným číslům Ekonomický deník zjišťuje.

Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě elektrické energie naopak příliš neroste. Od roku 2014 se zvýšil o necelý jeden procentní bod – z 13,9 na 14,8 procenta. Česká republika zde zaostává za skoro všemi ostatními státy Evropské unie, kde zelená energetika zažívá boom. Naopak u nás se rozvoj v posledních sedmi letech omezil na občasné spuštění několika větrných elektráren, instalaci solárních panelů na střechách budov a mírně rostoucí spalování biomasy v elektrárnách a teplárnách.

Podíl obnovitelných zdrojů na koncové spotřebě energie v ČR. Zdroj: MPO

Nejzelenější ze tří sledovaných oblastí je vytápění. Tady podle statistik MPO podíl obnovitelných zdrojů dlouhodobě roste, loni se vyšplhal na 23,5 procenta. Je to zásluha hlavně rozšířeného vytápění domácností dřevní biomasou, roste však také využití dálkového tepla z obnovitelných zdrojů (hlavně z biomasy) a tepelných čerpadel.

Statistiky o podílu obnovitelných zdrojů v energetice a dopravě vydává MPO podobně jako Eurostat až se zpožděním po konci roku. Výpočet je totiž komplikovanější. Například výroba větrných a vodních elektráren se přepočítává tak, aby se odstranil vliv počasí. Také se eliminuje riziko dvojího započtení stejné energie – tedy například elektřiny z obnovitelných zdrojů ve spotřebě elektřiny a zároveň v dopravě.

Co se týká dalších zemí Eurostat zatím uvedl jen čísla za rok 2019. Vůbec nejzelenější jsou dvě nečlenské země – Norsko (74,6 procenta energie z obnovitelných zdrojů) a Island (78,2 %). Mezi zeměmi EU vede Švédsko (56,4 %) následované Finskem (43 %) a Lotyšskem (41 %). Vedle malého Lucemburska a Malty nejvíc zaostávají Nizozemsko (8,8 % zelené energie v celkové spotřebě) a Belgie (9,9 %). Celounijní průměr předloni dosáhl necelých 19 procent.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/solarni-boom ... t-2007-mw/
Solární boom číslo 2. Zájemci o peníze z Modernizačního fondu chtějí celkem postavit 2007 MW

Zájem investorů o stavbu velkých fotovoltaických elektráren předčil očekávání. Jak uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman v rozhovoru pro web solarninovinky.cz, celkem bylo podáno 1049 takových žádostí o dotaci z Modernizačního fondu. Celkový instalovaný výkon všech projektů dosahuje 2007 megawattů.

Pokud by se realizovaly všechny navržené projekty, tak by se instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů v České republice téměř zdvojnásobil. Nastal by tedy solární boom číslo dvě, naštěstí už bez dopadu do koncových cen elektřiny. Modernizační fond totiž nabízí investiční dotaci (zhruba ve výši 7 milionů korun na MW výkonu), po dokončení bude fotovoltaika vyrábět elektřinu za tržních podmínek.

Jak dále šéf SFŽP Petr Valdman řekl v rozhovoru pro solarninovinky.cz, 18 projektů z celkových 1049 bude zahrnovat akumulaci přebytků energie. „Aktuálně probíhá kontrola přijatelnosti projektů, která bude ukončena v lednu příštího roku. Následné uplatnění nároku na dotaci je možné po schválení projektu vydáním rozhodnutí ministra a podpisu smlouvy se Státním fondem životního prostředí ČR,“ dodal Petr Valdman.

Jedním z vážných zájemců je ČEZ. Ten v nedávno zveřejněné investorské prezentaci uvedl, že do prvního kola přidělování dotací z Modernizačního fondu přihlásil celkem 24 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 233 megawattů. Pokud by ČEZ uspěl ve všech případech, mohl by z Modernizačního fondu získat až 1,6 miliardy korun.

Slabší je zatím zájem o dotaci na fotovoltaický zdroj o výkonu do 1 MW. Modernizační fond nabízí celkem jednu miliardu korun, podané žádosti odpovídají 80 % alokace výzvy. SFŽP zatím eviduje 153 projektů, které průběžně posuzuje a schvaluje. Jak Ekonomický deník uvedl v listopadu, zatím jich odsouhlasil dvacet. Celková výše přidělených dotací činí 116 milionů korun.

Ředitel SFŽP zmínil také nové dotační programy, které chce Modernizační fond nabídnout v příštím roce. Bude se jednat o podporu vodíkových technologií, modernizaci vlakových souprav, modernizaci veřejného osvětlení. Pokračovat bude i příjem dotací na prioritní oblasti – obnovitelné zdroje, teplárenství a ekologizaci těžkého průmyslu.

Záujem o solárka je obrovský, takže dotácie sú zbytočné.
Alebo je to záujem len o dotácie?

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/eru-ukonci-p ... ene-teplo/
ERÚ ukončí provozní dotace pro spoluspalování biomasy i pro zelené teplo

Energetický regulační úřad zastaví od počátku ledna s ohledem na nové znění zákona zákona o podporovaných zdrojích energie některé provozní dotace. Konkrétně se tato změna dotkne společného spalování biomasy s fosilními palivy a také zeleného bonusu na teplo.

Podle vyjádření, které Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil na svém webu, již není zákonná opora pro vyplácení těchto provozních podpor. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) tyto podpory již nadále neobsahuje, a tudíž je nebude možné od 1. ledna 2022 uplatňovat. Změna v praxi negativně postihne hlavně výrobu tepla z dřeva či jiné biomasy, kde dosud stát vyplácel teplárnám provozní podporu ve výši 56 korun za gigajoule.

Novela zákona o POZE uvedené podpory nahrazuje alternativním schématem podpory – takzvanou udržovací podporou tepla. „Prozatím však nedošlo k ukončení notifikačního procesu nebo k vydání oznámení, které by tyto formy podpory z novely zákona POZE prohlásilo za slučitelné s vnitřním trhem Evropské unie a není tedy možné vydat k uvedeným podporám cenové rozhodnutí a zahájit výplatu těchto alternativních podpor,“ upozorňuje ERÚ.

Nové formy podpory obsažené v novela zákona POZE bude možné zavést až po schválení ze strany Evropské komise. Podle ERÚ by se tak mohlo stát někdy během prvního čtvrtletí roku 2022. Poté musí následovat ještě příslušné nařízení vlády. Okamžitě po splnění těchto podmínek je ERÚ připraven aktualizovat cenové rozhodnutí pro rok 2022, ve kterém určí výši provozní podpory pro teplárny a pro nově postavené obnovitelné zdroje energie.

Možní příjemci podpory z řad tepláren a investorů do zelené energetiky tak doplatí na zdlouhavé a chaotické schvalování novely zákona POZE, o niž Ekonomický deník v minulých měsících opakovaně informoval (například ve zprávě o nelogickém rozhodnutí sněmovny ve věci regulace ziskovosti solárních elektráren či vlivu lobbistických skupin). Tato novela vyšla ve Sbírce zákonů teprve v polovině října, až v posledních týdnech se k zákonu POZE chystají prováděcí vyhlášky.

[Kalinac]

Čína: Čína zvyšuje recyklaci baterií uprostřed vyřazování z provozu

Čína se snaží posílit sektor recyklace baterií, aby se vyrovnala s nárůstem vyřazování z provozu stárnoucích baterií z vozidel s novou energií (NEV), jejichž popularita v posledních letech roste.

Čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT) podle Science and Technology Daily uvedlo, že vydá nové nařízení, které objasní povinnosti dohledu národních a místních ministerstev spolu s požadavky na recyklaci baterií.
Nejnovější údaje Čínské asociace výrobců automobilů ukázaly, že kumulativní objem prodeje NEV v Číně za prvních 11 měsíců tohoto roku se blíží 3 milionům, což představuje 12,7 procenta celkového objemu prodeje vozidel v Číně.
Životnost lithiových baterií, které tvoří většinu v NEV, je pět až osm let, zatímco efektivní životnost je čtyři až šest let. Růst prodeje NEV v průběhu let byl doprovázen nárůstem počtu baterií, které potřebují recyklaci.
V roce 2020 bude v Číně vyřazeno z provozu asi 200 000 tun baterií a v roce 2025 to bude 780 000 tun, uvádí China Automotive Technology Research Center

https://www-news-cn.translate.goog/engl ... r_sch=http
V podpoře vývoje recyklace se ukazuje že čínský prezident Si Ťin-pching jako vystudovaný chemický inženýr tomu asi fandí .....

[kenavf]

:sipka: V Česku ani na Slovensku sa zatiaľ nerecykluje nič a ide to do vraj komunálneho odpadu(litiovky definované ako netoxický materiál). Ja osobne by som predpísal výrobcom aut/baterií recykláciu ako povinnosť zo zákona pretože inak sa nám nahromadí zase nový problém. (Výroba nového litiového akumulátoru je vraj lacnejšia ako jeho recyklácia).

[palo satko]

:sipka: V Europe ma vyrieše bateria len Toyota. Ta ich naozaj berie k sebe na likvidaciu. Ale Toyota nepouživa lithium-ion a použiva nikel-metal hydridový akumulátor, ktory vyrazne menej starne. takže ešte stale celkom spolahlivo funguju Priusy predane pred 20 rokmi.

[mzprx]

Mylis sa, Toyota pouziva od modeloveho roku 2012 LiIon baterie. Tak isto by som si nedovolil tvrdit, ze NiFe aku menej starne.
https://en.wikipedia.org/wiki/Toyota_Prius
https://en.wikipedia.org/wiki/Toyota_Prius_V
Vsetky znacky v SR menia baterie len kus za kus + doplatok. Jedina sanca ako ziskat jazdenu bateriu je z buracky. Treba sledovat EBAY, tam sa obcas nejaka mihne za mastnu cenu, napr. pouzita 12kWh za vyse 4000EUR.
https://www.ebay.de/itm/373826958121?ep ... SwlexhuJjw

[palo satko]

je rozdiel medzi Toyotou hybrid a Plug-in-hybrid. Pri tom druhom je litiun bateria.

[mzprx]

Europske a japonske verzie su ponukane s LiIon bateriou s tromi radmi sedadiel pre sedem pasazierov.
"The European and Japanese versions are offered with a lithium-ion battery, with three rows of seats with accommodations for seven passengers."
"1.0 kWh lithium-ion battery (7-seat)".
Preco Prius 2021 pouziva LiIon aj NiMH baterie.
https://www.torquenews.com/6626/why-202 ... -batteries

[bugsy]

Pre kenaf:výroba lithiovej batérie je sama o sebe neskutočne finančné aj energetický,veľmi náročná.Je tomu asi 30 rokov od prvého uvedenia lithiovych článkov na svetový trh,vyše 30 rokov a za ten čas sa doteraz nenašiel spôsob reciklacie.To,že sa uvádza,že sa lithiovej články recykluju ,je len polovičná pravda,totiž spracováva sa to v spalovnach a vytazuje sa z toho len mangán a nikel v podobe zliatiny,táto zliatina sa už nedá použiť na opätovnú výrobu batérií,teoreticky ano,ale oddeliť mangán od niklu pôjde už len chemickým spôsobom ,čo by drasticky viedlo k nárastu ceny,takto spracovanej suroviny,kdežto použitie v tejto podobe bude mať v oceliarskom priemysle pri výrobe legovanych materiálov.No vrátime sa naspäť,v struske zostava cobalt a lithium v podobe lithiovych zlúčenín,soli a pod.do dnešného dňa nie je vynajdena technológia,ako to vytazit-ekonomicky výhodná,takže lacnejšia varianta sú špeciálne spaľovne,ktoré by zvyšovali cenu už aj tak,veľmi drahých batérií,alebo ešte lacnejší variant,jednoducho tento toxický bordel zahrávať.Odlucit lithium či kobalt chemickou cestou a opätovne ho použiť,by viedlo k nárastu cien jestvujúcich akumulatorov rádovo v nasobkoch.Su vypracované štúdie ťažby lithia z morskej vody-oni sú srandovny,morská voda obsahuje aj zlato,no do dnešného dňa,nik nezačal s ťažbou zlata z morskej vody,keďže jeho ťažba by bola jednoducho stratová.Takze musíme sa zmieriť so zelenou stratégiou v podobe nenormálne produkcie toxických odpadov,ktoré skrátka zahrnieme pod zem-čo oko nevidí,to srdce nebolí.