Obnovitelné zdroje energie

[bacil]

Je sice moc pěkný, že tady máváte chemickýma vzorečkama, ale zamysleli jste se nad fyzikální stránkou věci?

Spalovací motor má termodynamický děj, při kterém není možno získat víc jak 50% energie z paliva za ideálních podmínek. Za neideálních je účinnost 10-40%, v provozním průměru lehce nad 20.

Získání vodíku elektrolýzou má ideální účinnost 50% taktéž.

To máme 25% z původní vložené ELEKTRICKÉ energie za teoreticky ideálních podmínek.

OK, abych byl spravedlivý tak elektromobil má účinnost přeměny elektrické energie v mechanickou zhruba kolem 80% (zásuvka - kola).
A abych byl úplně spravedlivý, tak spalovák s kyselinou mravenčí bude mít reálnou provozní účinnost kolem 10% (zásuvka - kola)

Mám pokračovat, nebo už vám konečně začíná svítat?

[kenavf]

..
A abych byl úplně spravedlivý, tak spalovák s kyselinou mravenčí bude mít reálnou provozní účinnost kolem 10% (zásuvka - kola)

Mám pokračovat, nebo už vám konečně začíná svítat?

Ale tam sa nepoužíva "spalovák" ale palivový článok.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Palivový_článek

Jako další možnost se nabízí elektrolýza vody s hlavním vstupem v podobě elektrické energie a s účinností 60–70%. ..
.. Účinnost samotného palivového článku je obecně v rozmezí 40–60%,

Účninnosť zásuvka-elektrolýza-rozklad kyseliny mravčej(100% ??)-palivový článok-kolesá 0,5x0,5=0,25
Otázka je cena elektriny.

[pks]

Rozklad kyseliny mravenčí na vodík a CO2 by měl být endotermický - spotřebuje 31.5kJ/mol.
https://www.wolframalpha.com/input/?i=H ... CO2+%2B+H2

Následným spálením vodíku (H2+O2->H2O) vznikne 571.7 kJ/mol.
https://www.wolframalpha.com/input/?i=H ... CO2+%2B+H2

Kyselina mravenčí má molární hmotnost 46.0254g/mol, tj. z 1 kg kyseliny mravenčí lze získat 11,737MJ

Benzín má výhřevnost 46,4 MJ/kg, takže kyselina mravenčí je jen 3,95x horší.

Ten výpočet je z energie chemických vazeb, takže nezahrnuje žádné účinnosti. Pokud jsme schopni vodík přeměnit na výkon motoru účinněji, tak se možná kyselina mravenčí dotáhne na benzín.

Například spálením methanolu lze získat 45.3MJ/kg a hustotu má methanol také podobnou benzínu.

Vodík by měly být schopny přímo generovat některé nové typy jaderných reaktorů - tj. mnohem účinněji než převodem tepla na páru a elektřinu a elektrolýzu. Fukušima ho také vyprodukovala dost na pěkný ohňostroj.

[bacil]

Nechtěl bych místo nádrže na 50 litrů vozit 200 litrů kyseliny mravenčí. Benzín taky občas někde teče, třeba při servisu, s kyselinou to bude větší zábava. Tu bez oka, tu bez ruky...

Když to vezmu i bez spalováku - je potřeba započítat účinnost měničů z palivových článků a elektropohonů auta - 80%, takže celkem bude účinnost 20% při ideálních podmínkách.

To fakt nemá smysl. Neřeknu výroba ropy z odpadního tepla, nějakých uhlíků a vody, ale z nejušlechtilejší energie - tohle je fakt "tudy ne, přátelé!".

[kenavf]

.
.To fakt nemá smysl. Neřeknu výroba ropy z odpadního tepla, nějakých uhlíků a vody, ale z nejušlechtilejší energie - tohle je fakt "tudy ne, přátelé!".

Ja to beriem že by sa tá elektrina produkovala z fotovoltaiky alebo veterníkov a uskladňovala do tej kyseliny mravenčej.
Fotovoltaika umiestnená v nejakých neobývaných oblastiach.Veterníky v nejakých pobrežných vodách so stálym vetrom.

P.S.
Teraz ma napadlo.Čierny fotovoltaický kolektor v púšti.Účinnosť 20%, tzn 80% sa premení na teplo a neodrazí sa od svetlého piesku.Nespôsobuje taký kolektor vlastne oteplovanie atmosféry? :?

[bacil]

Ano, zvyšuje, ale není korektní o tom mluvit. Zatím v těch malých měřítkách to nemá ani smysl. Ale nějakému ekoteroristovi tím můžete docela dobře zamotat šišku.

[jura-p]

Ono je to ještě složitější. Na účinnost potřebujete energetický spád. Na poušti rozžhavené černé panely nebudou až tak produktivní, jak by se zdálo z množství dopadající sluneční energie. Na plné využití byste potřebovali ty panely zezadu něčím chladit. A tím samozřejmě ohřívat planetu. A zvyšovat tím náklady.

[kenavf]

V Šen-čenu jezdí 16 000 elektrobusů

https://21stoleti.cz/2018/01/03/v-sen-c ... ektrobusu/

[bacil]

V Brně taky jezdí hromada autobusů na elektriku už půl století, říká se tomu trolejbus.

[Alchymista]

lenže tie čínske elektrobusy nepotrebujú natiahnuť troleje - čož je drobná výhoda

[gotha]

lenže tie čínske elektrobusy nepotrebujú natiahnuť troleje - čož je drobná výhoda

ale je to aj nevýhoda, dlhé cykly nabíjaní. (vždy jazdí len polovica autobusov, druhú polovicu nabíjajú), veľký odpad, baterie to je bordel a životnosť batérií tiež predražuje tú prepravu.
Ako písal týpek pred tebou - v Šalingrade majú trolejbusy a to je ekologickejšie.

[syos]

Technologie autobusu: BYD K9 (od 2010 - do současnosti)
https://en.wikipedia.org/wiki/BYD_K9

Dojezd 250 km v městkých podmínkách, cena za jednotku S$395,000 - S$592,600 /klesá, nabíjení normální - 6h do plna, zrychlené 3h do plna, sedadla 31+1 míst. Montáže ve městěch
Changsha, Hunan, China,
Lancaster, California,
United States,
Dalian, Liaoning, China.

V evropě se s nima můžete projet nejblíže ve Varšavě/Bonnu. Varšava nepotvrzuje krátký nabíjecí čas, uvádí minimum pět hodin.

[Alchymista]

lenže tie čínske elektrobusy nepotrebujú natiahnuť troleje - čož je drobná výhoda

ale je to aj nevýhoda, dlhé cykly nabíjaní. (vždy jazdí len polovica autobusov, druhú polovicu nabíjajú), veľký odpad, baterie to je bordel a životnosť batérií tiež predražuje tú prepravu.

Ako písal týpek pred tebou - v Šalingrade majú trolejbusy a to je ekologickejšie.

je - pokiaľ stíhaš budovať trolejové vedenia a nevadí ti "reťazenie" trojebusov, ktoré sa na spoločnom úseku trasy liniek nemôžu predbiehať či obchádzať, takže nevytvoríš "expresnú diaľkovú linku" A-B, ale môžeš mať len pomalé linky, ktoré stoja pri každom pätníku - viem, že sa to dá obísť, ale je to zložitejšie a drahšie.

Skôr ma prekvapuje, že neriešia systémy nabíjacíc staníc a výmeny akumulátorov.

[kenavf]

..
Skôr ma prekvapuje, že neriešia systémy nabíjacíc staníc a výmeny akumulátorov.

:palec:

[Juraj]

lenže tie čínske elektrobusy nepotrebujú natiahnuť troleje - čož je drobná výhoda

ale je to aj nevýhoda, dlhé cykly nabíjaní. (vždy jazdí len polovica autobusov, druhú polovicu nabíjajú), veľký odpad, baterie to je bordel a životnosť batérií tiež predražuje tú prepravu.

Ako písal týpek pred tebou - v Šalingrade majú trolejbusy a to je ekologickejšie.

je - pokiaľ stíhaš budovať trolejové vedenia a nevadí ti "reťazenie" trojebusov, ktoré sa na spoločnom úseku trasy liniek nemôžu predbiehať či obchádzať, takže nevytvoríš "expresnú diaľkovú linku" A-B, ale môžeš mať len pomalé linky, ktoré stoja pri každom pätníku - viem, že sa to dá obísť, ale je to zložitejšie a drahšie.

Skôr ma prekvapuje, že neriešia systémy nabíjacíc staníc a výmeny akumulátorov.

V principe by stacilo skutocne automatizovat vymenu akumulatorov a casy prestojov by boli minimalne. Teoreticky by to kludne zvladli aj na niektorych zastavkach linkovych stanic v ramci nastupu a vystupu
vid:

tu je to trocha podrobnejsie

Ale uz som videl aj ine systemy tohto typu.
V zasobniku baterii sa potom kludne moze menit a vymienat vsetko tak, aby bol zaruceny a stabilizovany dojazd. Problem je v tom, ze pri sukromnom aute by takto clovek odkladal "svoje" baterie do "cudzej" stanice. Ale ak by sa v sukromnych vozidlach dala oddelit cena vozidla a baterie, potom by to bolo jedno. Dnes je tento system mozny len pre jednu flotilu vozidiel, resp. mozno pre jednu znacku.

[bacil]

Toto je správné řešení elektrických autobusů:

https://praha.idnes.cz/elektrobus-prose ... zpravy_rsr

Pražský dopravní podnik spustil další prezentační jízdy pro veřejnost v rámci testování elektrobusu v Prosecké ulici. Jízdy s lidmi prověří výdrž baterie, kterou lze dobíjet i za jízdy. Většina cestujících si ale ani nevšimla, že nejedou v klasickém autobusu.

Speciálním elektrobusem s dynamickým dobíjením, který připomíná trolejbus, se lidé mohou zdarma svézt až do neděle 14. ledna.

[QVAK]

Bateriové autobusy asi v rámci zkoušek jezdily měsíc, dva i na lince 213 v Praze (Želivského - Jižní město). Výborný vynález vymyšlený přímo hlavou. Velikost jako klasický autobus ale o 1/3 snížená kapacita cestujících pro baterky takže věčně plný až našlapaný. Pozná se malým hrbem vzadu na střeše a pouze dvěma dveřmi na nástup a výstup jako u linkových autobusů na venkově (pouze přední a prostřední). Moc šikovná věcička do města. Po prvé jízdě v něm jsem vždy raději počkal na další klasický. Takže je nutno nasadit o 1/3 autobusů více pro zachování přepravní kapacity. Nástup a výstup cestujících trvá déle oproti se spalovacím motorem a o kloubovém si můžeme jen nechat zdát. Měl by kapacitu standardního.

[petrp]

Toto je správné řešení elektrických autobusů:
https://praha.idnes.cz/elektrobus-prose ... zpravy_rsr

Pražský dopravní podnik spustil další prezentační jízdy pro veřejnost v rámci testování elektrobusu v Prosecké ulici. Jízdy s lidmi prověří výdrž baterie, kterou lze dobíjet i za jízdy. Většina cestujících si ale ani nevšimla, že nejedou v klasickém autobusu.
Speciálním elektrobusem s dynamickým dobíjením, který připomíná trolejbus, se lidé mohou zdarma svézt až do neděle 14. ledna.

Když už ty troleje tahali, měli to dodělat pořádně a mohl tam rovnou jezdit trolejbus... :dobre:

[martanus]

Větrné turbíny čelí na moři náročným podmínkám. Jejich lopatky rezaví rychleji, než se očekávalo

V projektu britského větrného parku London Array začne letos v létě oprava lopatek u 140 z celkového počtu 170 turbín Siemens Gamesa 3.6-120. Problémy s korozí lopatek se u londýnského parku objevily po pěti letech provozu, což je dříve, než se předpokládalo. Kromě dánského Orstedu jsou vlastníky projektu také E.On, Masdar a investiční fond Caisse des Depot. Mluvčí větrného parku London Array odmítl tuto záležitost komentova

http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny ... ocekavalo/

[woxia]

To bude hodně drahá záležitost. Náklady na provoz jsou 20-35% z ceny vyrobené elektřiny. Při výnosu do 10% to bude asi hodně vrásek na čele investora...
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... e_id=28453

Osobně se domnívám, že se tam hodně projevují vířivé děje za lopatkami a rozdílné rychlosti větru v různé výšce, což vzhledem k rozměru lopatek (desítky m) je asi hodně reálné.

Normálně se počítá životnost lopatek kolem 12,5 roku (viz str. 332), ale jak je vidět, ekonomika větrníku je mizérie.
https://www.sciencedirect.com/science/a ... f&_valck=1