Je sice moc pěkný, že tady máváte chemickýma vzorečkama, ale zamysleli jste se nad fyzikální stránkou věci?
Spalovací motor má termodynamický děj, při kterém není možno získat víc jak 50% energie z paliva za ideálních podmínek. Za neideálních je účinnost 10-40%, v provozním průměru lehce nad 20.
Získání vodíku elektrolýzou má ideální účinnost 50% taktéž.
To máme 25% z původní vložené ELEKTRICKÉ energie za teoreticky ideálních podmínek.
OK, abych byl spravedlivý tak elektromobil má účinnost přeměny elektrické energie v mechanickou zhruba kolem 80% (zásuvka - kola).
A abych byl úplně spravedlivý, tak spalovák s kyselinou mravenčí bude mít reálnou provozní účinnost kolem 10% (zásuvka - kola)
Mám pokračovat, nebo už vám konečně začíná svítat?
Jako další možnost se nabízí elektrolýza vody s hlavním vstupem v podobě elektrické energie a s účinností 60–70%. ..
.. Účinnost samotného palivového článku je obecně v rozmezí 40–60%,
Účninnosť zásuvka-elektrolýza-rozklad kyseliny mravčej(100% ??)-palivový článok-kolesá 0,5x0,5=0,25
Otázka je cena elektriny.
Kyselina mravenčí má molární hmotnost 46.0254g/mol, tj. z 1 kg kyseliny mravenčí lze získat 11,737MJ
Benzín má výhřevnost 46,4 MJ/kg, takže kyselina mravenčí je jen 3,95x horší.
Ten výpočet je z energie chemických vazeb, takže nezahrnuje žádné účinnosti. Pokud jsme schopni vodík přeměnit na výkon motoru účinněji, tak se možná kyselina mravenčí dotáhne na benzín.
Například spálením methanolu lze získat 45.3MJ/kg a hustotu má methanol také podobnou benzínu.
Vodík by měly být schopny přímo generovat některé nové typy jaderných reaktorů - tj. mnohem účinněji než převodem tepla na páru a elektřinu a elektrolýzu. Fukušima ho také vyprodukovala dost na pěkný ohňostroj.
Re: Obnovitelné zdroje energie
Napsal: 14 lis 2017, 23:35
od bacil
Nechtěl bych místo nádrže na 50 litrů vozit 200 litrů kyseliny mravenčí. Benzín taky občas někde teče, třeba při servisu, s kyselinou to bude větší zábava. Tu bez oka, tu bez ruky...
Když to vezmu i bez spalováku - je potřeba započítat účinnost měničů z palivových článků a elektropohonů auta - 80%, takže celkem bude účinnost 20% při ideálních podmínkách.
To fakt nemá smysl. Neřeknu výroba ropy z odpadního tepla, nějakých uhlíků a vody, ale z nejušlechtilejší energie - tohle je fakt "tudy ne, přátelé!".
.
.To fakt nemá smysl. Neřeknu výroba ropy z odpadního tepla, nějakých uhlíků a vody, ale z nejušlechtilejší energie - tohle je fakt "tudy ne, přátelé!".
Ja to beriem že by sa tá elektrina produkovala z fotovoltaiky alebo veterníkov a uskladňovala do tej kyseliny mravenčej.
Fotovoltaika umiestnená v nejakých neobývaných oblastiach.Veterníky v nejakých pobrežných vodách so stálym vetrom.
P.S.
Teraz ma napadlo.Čierny fotovoltaický kolektor v púšti.Účinnosť 20%, tzn 80% sa premení na teplo a neodrazí sa od svetlého piesku.Nespôsobuje taký kolektor vlastne oteplovanie atmosféry? :?
Re: Obnovitelné zdroje energie
Napsal: 15 lis 2017, 00:13
od bacil
Ano, zvyšuje, ale není korektní o tom mluvit. Zatím v těch malých měřítkách to nemá ani smysl. Ale nějakému ekoteroristovi tím můžete docela dobře zamotat šišku.
Re: Obnovitelné zdroje energie
Napsal: 15 lis 2017, 17:39
od jura-p
Ono je to ještě složitější. Na účinnost potřebujete energetický spád. Na poušti rozžhavené černé panely nebudou až tak produktivní, jak by se zdálo z množství dopadající sluneční energie. Na plné využití byste potřebovali ty panely zezadu něčím chladit. A tím samozřejmě ohřívat planetu. A zvyšovat tím náklady.
lenže tie čínske elektrobusy nepotrebujú natiahnuť troleje - čož je drobná výhoda
ale je to aj nevýhoda, dlhé cykly nabíjaní. (vždy jazdí len polovica autobusov, druhú polovicu nabíjajú), veľký odpad, baterie to je bordel a životnosť batérií tiež predražuje tú prepravu.
Ako písal týpek pred tebou - v Šalingrade majú trolejbusy a to je ekologickejšie.
Dojezd 250 km v městkých podmínkách, cena za jednotku S$395,000 - S$592,600 /klesá, nabíjení normální - 6h do plna, zrychlené 3h do plna, sedadla 31+1 míst. Montáže ve městěch
Changsha, Hunan, China,
Lancaster, California,
United States,
Dalian, Liaoning, China.
V evropě se s nima můžete projet nejblíže ve Varšavě/Bonnu. Varšava nepotvrzuje krátký nabíjecí čas, uvádí minimum pět hodin.
lenže tie čínske elektrobusy nepotrebujú natiahnuť troleje - čož je drobná výhoda
ale je to aj nevýhoda, dlhé cykly nabíjaní. (vždy jazdí len polovica autobusov, druhú polovicu nabíjajú), veľký odpad, baterie to je bordel a životnosť batérií tiež predražuje tú prepravu.
Ako písal týpek pred tebou - v Šalingrade majú trolejbusy a to je ekologickejšie.
je - pokiaľ stíhaš budovať trolejové vedenia a nevadí ti "reťazenie" trojebusov, ktoré sa na spoločnom úseku trasy liniek nemôžu predbiehať či obchádzať, takže nevytvoríš "expresnú diaľkovú linku" A-B, ale môžeš mať len pomalé linky, ktoré stoja pri každom pätníku - viem, že sa to dá obísť, ale je to zložitejšie a drahšie.
Skôr ma prekvapuje, že neriešia systémy nabíjacíc staníc a výmeny akumulátorov.
lenže tie čínske elektrobusy nepotrebujú natiahnuť troleje - čož je drobná výhoda
ale je to aj nevýhoda, dlhé cykly nabíjaní. (vždy jazdí len polovica autobusov, druhú polovicu nabíjajú), veľký odpad, baterie to je bordel a životnosť batérií tiež predražuje tú prepravu.
Ako písal týpek pred tebou - v Šalingrade majú trolejbusy a to je ekologickejšie.
je - pokiaľ stíhaš budovať trolejové vedenia a nevadí ti "reťazenie" trojebusov, ktoré sa na spoločnom úseku trasy liniek nemôžu predbiehať či obchádzať, takže nevytvoríš "expresnú diaľkovú linku" A-B, ale môžeš mať len pomalé linky, ktoré stoja pri každom pätníku - viem, že sa to dá obísť, ale je to zložitejšie a drahšie.
Skôr ma prekvapuje, že neriešia systémy nabíjacíc staníc a výmeny akumulátorov.
V principe by stacilo skutocne automatizovat vymenu akumulatorov a casy prestojov by boli minimalne. Teoreticky by to kludne zvladli aj na niektorych zastavkach linkovych stanic v ramci nastupu a vystupu
vid:
tu je to trocha podrobnejsie
Ale uz som videl aj ine systemy tohto typu.
V zasobniku baterii sa potom kludne moze menit a vymienat vsetko tak, aby bol zaruceny a stabilizovany dojazd. Problem je v tom, ze pri sukromnom aute by takto clovek odkladal "svoje" baterie do "cudzej" stanice. Ale ak by sa v sukromnych vozidlach dala oddelit cena vozidla a baterie, potom by to bolo jedno. Dnes je tento system mozny len pre jednu flotilu vozidiel, resp. mozno pre jednu znacku.
Pražský dopravní podnik spustil další prezentační jízdy pro veřejnost v rámci testování elektrobusu v Prosecké ulici. Jízdy s lidmi prověří výdrž baterie, kterou lze dobíjet i za jízdy. Většina cestujících si ale ani nevšimla, že nejedou v klasickém autobusu.
Speciálním elektrobusem s dynamickým dobíjením, který připomíná trolejbus, se lidé mohou zdarma svézt až do neděle 14. ledna.
Re: Obnovitelné zdroje energie
Napsal: 14 led 2018, 23:21
od QVAK
Bateriové autobusy asi v rámci zkoušek jezdily měsíc, dva i na lince 213 v Praze (Želivského - Jižní město). Výborný vynález vymyšlený přímo hlavou. Velikost jako klasický autobus ale o 1/3 snížená kapacita cestujících pro baterky takže věčně plný až našlapaný. Pozná se malým hrbem vzadu na střeše a pouze dvěma dveřmi na nástup a výstup jako u linkových autobusů na venkově (pouze přední a prostřední). Moc šikovná věcička do města. Po prvé jízdě v něm jsem vždy raději počkal na další klasický. Takže je nutno nasadit o 1/3 autobusů více pro zachování přepravní kapacity. Nástup a výstup cestujících trvá déle oproti se spalovacím motorem a o kloubovém si můžeme jen nechat zdát. Měl by kapacitu standardního.
Pražský dopravní podnik spustil další prezentační jízdy pro veřejnost v rámci testování elektrobusu v Prosecké ulici. Jízdy s lidmi prověří výdrž baterie, kterou lze dobíjet i za jízdy. Většina cestujících si ale ani nevšimla, že nejedou v klasickém autobusu.
Speciálním elektrobusem s dynamickým dobíjením, který připomíná trolejbus, se lidé mohou zdarma svézt až do neděle 14. ledna.
Když už ty troleje tahali, měli to dodělat pořádně a mohl tam rovnou jezdit trolejbus... :dobre:
Re: Obnovitelné zdroje energie
Napsal: 15 bře 2018, 17:47
od martanus
Větrné turbíny čelí na moři náročným podmínkám. Jejich lopatky rezaví rychleji, než se očekávalo
V projektu britského větrného parku London Array začne letos v létě oprava lopatek u 140 z celkového počtu 170 turbín Siemens Gamesa 3.6-120. Problémy s korozí lopatek se u londýnského parku objevily po pěti letech provozu, což je dříve, než se předpokládalo. Kromě dánského Orstedu jsou vlastníky projektu také E.On, Masdar a investiční fond Caisse des Depot. Mluvčí větrného parku London Array odmítl tuto záležitost komentova
Osobně se domnívám, že se tam hodně projevují vířivé děje za lopatkami a rozdílné rychlosti větru v různé výšce, což vzhledem k rozměru lopatek (desítky m) je asi hodně reálné.
