Přechod ekonomiky z Ropa/$ na elektrinu

[BartH8]

Mě se to jako záložní zdroj pro JE nezdá. Každá naše JE má "svou" vodní elektrárnu, která je JE schopna najet ze tmy. Tam bych čekal že slouží i jako záloha v případě potřeby. Tahat sólo kabel z Jeseníků do jižních Čech je taky nerozum. Jo kdybych dával větší pozor když jsem na Dlouhých Stráních byl :)

[kenavf]

Je otázne na čo sú dimenzované tie elektrocentrály čo tam v tých JE majú(či len na dobeh a dochladenie reaktoru?)

[Beda]

Asi by sa to riešilo tak že v prípade "zvýšeného nebezpečia v medzinárodných vzťahoch" by sa nechávala stále plná a nefungovala by v stabilizačnej funkcii.
("nelili by se písmenka, ale lili by se kule") :evil_smile:

Tak dobre...Jiste to nestaveli s ocekavanim resit mezinarodni situaci. Tech par hodin provozu by to nezachranilo.

Resi to dodavku do site, kdyz je potreba a cerpa kdyz je prebyteki. Ten cyklus bezi porad, nekolikrat za den, sviti slunicko, cerpaji, prestane svitit tak muzou vypomoct. Nemotejte sem cenu zelene elektriky ze slunicka, to dotujeme vsichni, vcetne statu. CEZ jen vydelava.

U tech atomovek ty prehrady jsou hlavne aby bylo dost vody na provoz atomovky, chlazeni, teda hlavne technologicka voda. Pritom samo take namelou elektriku.

Podivejte se tu vltavskou kaskadu, je vzdy jedna co zadrzuje hodne vody, Lipno I, za ni Lipno II, dalsi dvojice Hnevkovice, Korensko, dalsi je Orlik, Kamyk, dalsi je Slapy, Stechovice a posledni je Vrane, ktere vyrovnava minimalni prutok, aby Prahou netekla mocuvka.

Podivejte se na obsah nadrzi
http://www.pvl.cz/portal/Nadrze/cz/pc/O ... spx?data=1
ta prvni i o nejaky rad vic vody, prvni vykryva potrebu elektriky a druha stabilzuje prutok reky, samo take neco vyrobi. Posledni je Vrane, jede porad, neni na vykryvani nedostatku, ale stabilizuje prutok Vltavy Prahou.
Podivejte se na vykon vodnich elektraren
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vo ... %C4%8Cesku

Slapy I a Orlik zaroven slouzi k celorocni regulaci prutoku, tak musi mit porad dost vody na leto, tak aby pres Vrane slo do Prahy minimalne 40m3. Tak nejen melou elektriku, ale musi i hospodarit s vodou, shromazdovat na dobu sucha a v dobe tani atd zase mit dostecny zasobni prostor na vodu. Tak kaskada musi resit nekolik veci co jdou proti sobe a musi se delat komromis.

Nase soustava ma prebytek elektriky, tak se vyvazi treba atomovek do bezatomoveho Rakouska
https://www.elektrina.cz/cesko-patri-me ... i-dovazime

Vltavska kaskada se stavela kdyz se atom daval do bomb

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e% ... %A1n%C4%9B
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je přečerpávací vodní elektrárna společnosti ČEZ vybudovaná v Hrubém Jeseníku v katastrálním území Rejhotice obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk, uvnitř CHKO Jeseníky. Jedná se o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku – její instalovaný výkon je 2 × 325 MW.[1]


Funkce a vlastnosti
Hlavním úkolem elektrárny je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji. Několikrát denně tak přechází z čerpadlového do turbínového režimu a naopak. Vlivem nástupu větrných a slunečních elektráren se výrazně zvýšila nestabilita systému.[zdroj?] Proto v poslední době elektrárna přechází do čerpadlového režimu i během dne, zatímco dříve přecházela do tohoto režimu nejčastěji pouze v noci.



Vltavska kaskada
Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi[1]. Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el.energie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi, dále plavební, rekreační a vodárenský
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vltavsk%C ... sk%C3%A1da

Ta elktrocentrala je dimensovana na chlazeni, kdyby zkolabovala cela sit. Kdyz zkolabuje sit, nebude mit elektrarna odber, ted nepotrebuje vyrabet. Neco dodaji i ty vodni co jsou u ni. Urcite pujdou odpojit od site a dodavat jen atomovce. Nejspis by to stacilo, diesel je jen sychr.

[QVAK]

Je otázne na čo sú dimenzované tie elektrocentrály čo tam v tých JE majú(či len na dobeh a dochladenie reaktoru?)

Každý reaktor VVR u nás je osazený havarijním dochlazovačem(vynálezem Prvé Brněnské strojírny s ČVUT) který dokáže reaktor ochladit(tuším až na 80°C) pouze termomechanicky. Předposlední stupeň tepelné ochrany reaktoru když již vše totálně selže.

Lipno I a II je jeden funkční celek. Lipno I je špičková elektrárna a Lipno II je vyrovnávací která se stará o stabilní průtok Vltavy pod hrází. Mimo špičku je řečiště mezi nimi povětšinou "suché". Celodenně "mokré" je jen když Lipno I musí upouštět.

[kenavf]

Je otázne na čo sú dimenzované tie elektrocentrály čo tam v tých JE majú(či len na dobeh a dochladenie reaktoru?)

Každý reaktor VVR u nás je osazený havarijním dochlazovačem(vynálezem Prvé Brněnské strojírny s ČVUT) který dokáže reaktor ochladit(tuším až na 80°C) pouze termomechanicky. Předposlední stupeň tepelné ochrany reaktoru když již vše totálně selže.
..

Čo to znamená "termomechanicky". Pokial viem tak na dochladzovanie je potreba z odstaveného reaktoru odoberať ešte niekoľko desiatok hodín teplo intenzitou cca 2MW (aby sa nezvyšovala teplota a nevznikal rozklad vody na vodík)(spomínalo sa to pri Fukušime).

[QVAK]

Shodný princip jako ústřední topení pomocí samotíže(bez oběhového čerpadla) kde cirkulaci média zaručuje jeho různá teplota s pomocí expanzivní nádrže.

[riho]

Asi som to tu trochu zamiešal. Kenavf má pravdu, Čierny Váh a Stráne sú záloha výkonu, ak vypadne najväčší zdroj. Je jedno, či by ním bola, ako v našich prípadoch atómka, či nejaký paroplyn, alebo uhoľná elektráreň. Proste je počítané, že ak to nahradí najväčší zdroj v prenosovej sústave, tak to nahradí aj tie menšie. Je to systémevá záloha. 6 hodín je projektovaných s rezervou, ako všetko v energetike a neviem si predstaviť stav, kde by sa do 4 hodín nedal spustiť zdroj z nejakej studenej zálohy, či nakontrahovať silová elektrína v zahraničí. Takže 6 hodín je pre stríčka příhodu. Ako som písal, doby zálohy a teda aj minimálnu hladinu hornej nádrže určujú prevádzkové a bezpečnostné inštrucie a sú každý deň aktualizované podľa zaťaženia siete. To čo je nad toto minimum môže prevádzkovateľ PVE použiť na vlastné kšefty. Ostane mu je za tu zálohu prečerpávačiek dosť štedro platené.
Beda, neporovnávaj PVE s klasickými VE, PVE je schopná regulovať do oboch smerov, ako na strane výroby, tak aj spotreby obrovské výkony, VE je schopná regulovať do strany spotreby len obmedzene. A tá kombinácia dvoch diel, napr. Lipno I a Lipno II, je kombináciou špičkovej, vysokovýkonovej elektrárne a pod ňou vyrovnávacej nádrže, ktorá zachytí záplavovú vlnu z prevádzky hornej elektrárne. Historický kútik: keď sa dostavala Oravská priehrada, tak vždy keď mala byť spustená, tak po ceste popri brehu išiel motocyklista a trúbil, aby všetkých upozornil, nech sa pracú od rieky, lebo sa zdvihne hladina. Rovnako bolo zakázané skladovať na brehoch drevo, či stavebný materiál. Toto vyriešila až stavba priehrady v Tvrdošíne, ktorá slúži ako vyrovnávacia nádrž pre Oravskú priehradu. Rovnako mal fungovať Nagymaros pre Gabčíkovo.

Každá elektráreň, rovnako ako rozvodňa, musí mať napájanie minimálne z dvoch strán plus záložné zdroje.

[Beda]

Dlouhe strane neni zadna zaloha.......

Je to akumulator, drive cerpala nahoru jen v noci. Ted kdyz jsou vetrniky a solarka cerpa kdyz je prebytek elektriky a vyrabi kdyz je nedostatek a to se opakuje nekolikrat behem dne.
Kdyby to byla zaloha, tak by horni nadrz byla porad plna a cekala by na vypadek. Vzdyt ten vypadek nejde naplanovat a muze k nemu dojit kdyz bude horni nadrz prazdna.
Najdete si to goooglu.

Jsme velky vyvozce elektriky, tak v pripade velkeho vypadku se zastavi vyvoz elektriky. Cela Vltavska kaskada ma vetsi vykon jak Dlouhe strane a Lipno I a Orlik by jeli bez prestavky, ne jen v dobe spicek , po dobu velkeho vypadku. k provozu nepotrebuji cerpat. Mohli by jet radu dni nepretrzite. Kdyz zacnou vypoustet Lipno, tak se zvysi prutok vsema elektrarnama na celem toku a to da vic jak Dlouhe strane Stalo se to nekdy ??

Daval jsem odkiaz na povodi Vltava, tam najdete kdy ty elektrarny jedou. Kdy jedou Dlouhe strane nenajdeme.

[petrp]

https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/ ... trane.html
https://vtm.zive.cz/clanky/jak-funguje- ... fault.aspx

[Tomas BB SK]

Každý reaktor VVR u nás je osazený havarijním dochlazovačem(vynálezem Prvé Brněnské strojírny s ČVUT) který dokáže reaktor ochladit(tuším až na 80°C) pouze termomechanicky. Předposlední stupeň tepelné ochrany reaktoru když již vše totálně selže.

Ale to nie je vynalez CSSR... VVER to ma standardne tak riesene. Nie je to ziadny vynalez , obycajna fyzika... Normalny termosifon ako kedysi v autach bez cerpadla (napr. preve wartburgy az do prvych 311) alebo ustredne kurenie. Skor by sme mohli pojednat o havarijnom chladeni sekundaru, preco su parogeneratory lezate a nie stojate (ako americke)...

Na WIKI nič o zálohovaní atomoviek nepíšú. Zmienená je len tá primárna úloha na vyrovnávanie výkyvov.

Hlavním úkolem elektrárny je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji.

ako pisal riho ... Zalohuje sa najsilnejsi zdroj, u nas/u vas atomovky koli sieti. Nejde ani tak o zalohu celkoveho vykonu v MW ale velkost zdroja. Podla neho sa fazuju ostatne generatory... Siet s 10 malymi generatormi je makka, siet s jednym velkym a 9 malymi je tvrda a velky generator "taha" ostatne. Kto niekedy skusat prifazovat generator na siet, vie o com je rec...

[Beda]

Pises:
Zalohuje sa najsilnejsi zdroj, u nas/u vas atomovky koli sieti...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e% ... %A1n%C4%9B

Ta Vltavska kaskada nejsou zrovna male vykony, celkove to ma vic jak Dlouhe strane a dokaze to nabenout za par vterin, stejne rychle jako Dlouhe strane.
https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/ ... blika.html

Na zalohovani atd slouzi ORLIK:
provoz elektrárny Orlík, která se podílí na regulaci výkonu celostátní elektrizační soustavy.

Dlouhe strane jedou max 6 hodin
Vltavska kaskada na plny vykon by dokazala jet i nejaky tyden. Ale ukolem kaskady a vetsiny prehrad s elektrarnou je i hospodareni s vodou. Letos bylo extremni sucho a hlavne Orlik prisel o hodne vody, nektere jako treba Rozkos skoro do sucha.

Jedna hlavni uloha Vltavske kaskady je v dobe sucha udrzet Prahou prutok 40m3/s, v tu dobu vyroba elektriky omezena. To pomaha zajistovat Vrane
http://www.pvl.cz/portal/Nadrze/cz/pc/M ... VLVE&oid=2
ted jede 160 m3/s, 4x vic nez vetsinu roku.

petrp: necituj zbytečně ze zdrojů

[riho]

Už viem kde tvoj problém Beda. Myslíš si, že ČEZ riadi prenosovú sústavu. Ale to je obrovský omyl.ČEZ je vlastníkom zdrojov, ale sústavu riadi ČEPS. A ČEPS si od prevádzkovateľov zdrojov kupuje zálohu výkonu. Hovorí sa tomu podporná služba. Jej aktiváciou je dodávka regulačnej elektriny.
Asi poriadne nečítaš, pretože som nikde nepísal, že PVE musí mať hornú nádrž vždy plnú. Naopak som písal, že je v dennej príprave prevádzky určená minimálna hladina a teda aj minimálna doba poskytovania maximálneho výkonu. Všetko čo je nad tento objem môže prevádzkovateľ, v tomto prípade ČEZ použiť na vlastný biznis a teda na poskytovanie podporných služieb pre ČEPS.
Vltavská kaskáda, rovnako ako tá Vážska má jeden veľký nedostatok, a to výkon v čase, keď spustíš Lipno I a máš málo vody v Orlíku, tak musiš počkať až ti z toho Lipna dotečie voda do Orlíku, nemôžeš pustiť všetky elektrárne v kaskáde naraz na plný výkon. Tie priehrady boli projektované tak, aby pokrývali špičky v priebehu dňa, kedy využívajú pohyb vlny, ktorá vznikne prevádzkou prvej elektrárne.
Problém je ak, ako minulý rok, je suché leto a prítoky sú nízke. Prvoradou úlohou elektrární je hydrologická činnosť, teda fungovať ako zásobníky vody pre vodné hospodárstvo. Výroba elektriny je až druhoradá. Ak hydrológovia povedia, že sa musí obmedziť spotreba vody na výrobu elektriny, tak sa energeticky môžu aj na hlavu postaviť a bude im to nanič. Toto odburáva PVE, ktorá si vie načerpaním vody do hornej nádrže naplánovať prevádzku.

[QVAK]

Ještě jedna přečerpávací elektrárna velmi zajímavá svým řešením omezující zásah do krajiny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e% ... e%C5%A1ice

Obdobně měla být řešena i přečerpávačka na Berounce mezi Plzní a Křivoklátem neuskutečněné JE Radotín. Z celého projektu dnes zbyl jen Modřanský jez a již nefunkční Radotínský přístav a skleníky v Radotíně. Výstavba byla zamítnuta pro to, že by o několik °C zvýšila teplotu Vltavy a nikdo by nebyl schopen uchladit tepelné elektrárny na spodním toku Labe.

[kenavf]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Přečerpáv ... uhé_stráně
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouhé_st ... rní_nádrž)
Objem hornej nádrže 2 580 000 m³
Max. hloubka 26 m
maximální pokles hladiny může činit až 22 m
Spád 510,7 m
Celkový výkon 2x325 MW

Hrubý výpočet(6 hodín turbínového režimu)
2x325MW x 3600 x 6=1,4 x 10exp13 Joule

Potenciálna energia vody v hornej nádrži
2 580 000 x 1000 x 9,81 x 510=1,29x 10exp13 Joule

Je to cca rovnaká hodnota, to znamená že akonáhle by odpustili len malú časť objemu hornej nádrže v rámci vyrovnávania špičiek tak už by nesplňovali požiadavku "byť schopný 6 hodín dávať 2x325MW ako zálohu za atomovú elektráreň".
Takže to nasvedčuje tomu čo píše wiki, že sa jedná v prvom rade o vyrovnávanie špičiek a prebytkov a na to je v čase mieru využívaná.
Ale samozrejme nie je vylúčené že v prípade medzinárodných hrozieb by sa prestalo s režimom vyrovnávania špičiek a prešlo by sa na režim, že nádrž by bola stále plná, aby v prípade nutnosti mohla byť použitá ako záloha za Temelín.

[riho]

Lenže ja netvrdím, že musí poskytovať maximálny výkon 6 hodín, ale že je to záloha zdroja snajväčším instalovaným výkonom. Už fakt neviem ako inak to mám napísať.

[Beda]

Lenže ja netvrdím, že musí poskytovať maximálny výkon 6 hodín, ale že je to záloha zdroja snajväčším instalovaným výkonom. Už fakt neviem ako inak to mám napísať.

Nemuze byt zaloha pro nejakou havarijni situaci.......kdyz bude mit vrchni nadrz prazdnou, jak bude zalohovat......To by musela byt vrchni nadrz porad plna. kdyz u nas vypadne hodne vykonu, tak nam jiste pomuzou okolni staty, proto jsou ty soustavy propojene. Na nejakou zalohu to nebylo postavene
Stabilizace a zaloha jsou dve zcela rozdilne veci. Zaloha musi byt pripravena dodavat kdykoliv
Dlouhe strane jsou hydroelektrarna s nejvetsim instalovanym vykonem. O neco vetsi vykon ma Vltavska kaskada

Resi se Dlouhe strane, ale nejsou samotne

Přečerpávací vodní elektrárny
Štěchovice II
45 MW
1948, 1996

Dalešice
450 MW
1978

Dlouhé Stráně I
650 MW
1996

Dalesice je u nas nejrychleji nabihajici elektrarna.

Kolikrat sem mam davat:

Funkce a vlastnosti
Hlavním úkolem elektrárny je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji. Několikrát denně tak přechází z čerpadlového do turbínového režimu a naopak. Vlivem nástupu větrných a slunečních elektráren se výrazně zvýšila nestabilita systému. Proto v poslední době elektrárna přechází do čerpadlového režimu i během dne, zatímco dříve přecházela do tohoto režimu nejčastěji pouze v noci.

Stabilizuje sit cely den, nedostatek elektriky dava, je prebytek cerpa. Nekolikrat za den. Zacne svitit slunicko cerpa. Jinak elektriku ze slunicka nejde ulozit.

Ted jsem mluvil s kolegou, tak treba Chvaletice trva najeti na vykon ze studeneho stavu 16 hodin, pri odstaveni to zase trva 6 hodin, vykon se moc nereguluje, na to nejsou konstruovane. Chvaletice muzou jet i na 50%, mensi se nechaji regulovat.

Tim ze jsme propojeni i s okolnima statama se to reguluje lepe, nesviti po cele EU stejne, tak se to muze vyrovnavat. Ceska republika je na 10 miste ve vyvozu elektriky na svete. Tak se da rict ze je u nas elektriky dost a kdyz neco vypadne neni to katastrofa. V Nemecku, Beneluxu je prevetrnikovano, neni zavisle na slunicku.

Pro Dukovany a Temelin jsou vodni elektrarny, pro Temelin to jsou na Vltave Hnevkovice a Korensko, pro Dukovany Dalesice, ta ma i slunecni elektrarnu. Prehrady slouzi i na odber technologicke vody na chlazeni.

[QVAK]

Je ještě jeden zdroj centrální regulace spotřeby pomocí "signálů po drátě" na regulační relé a to odběr "nočního proudu". Podle sazby se čerpá 4-20 hod./den. Stále je el. proud i významným topným médiem nejen "ohřívacím".

[riho]

Beda, čítaš ty vôbec, čo ja píšem? Za prvé, kde uvádzam, že nádrž musí byť stále plná, kvôli regulácii? Za druhé, solidarita okolitých štátov určite je, stanovujú to predpisy ENTSO-E, ale iba v rámci primárnej regulácie a po veľmi obmedzenú dobu. Pripomínaš mi tých "odborníkov", čo spísali 3. energetický balíček a vôbec nerozumejú, že cezhraničné prenosové vedenia majú obmedzenú kapacitu a nedá sa nimi tlačiť silová a súčasne regulačná elektrina v neobmedzenom objeme. Tiež si asi predstavuješ, že nám reguláciu zabezpečí portugalská paroplynka a nejak sa to už ku nám dostane. Len ejhle, fyzikálne toky sa neriadia predstavami a modlitbami.
Píšeš, že stabilizace a záloha sú dve rozdielne veci. To máš pravdu. Kým záloha, teda podporná služba, je služba, tak stabilizácia je dodanie regulačnej elektriny do sústavy, teda tovar. Otvor si hociktorý prevádzkový poriadok, hociktorej prenosovej sústavy a tam máš, že aktiváciu podpornej služby(zálohy) je dodávka regulačnej elektriny (stabilizácie).
Na to aby prevádzkovateľ prenosovej sústavy mohol účinne stabilizovať sústavu a tým poskytovať systémové služby, musí mať zálohu vo výkone.
Treba si naštudovať pojmy a pochopiť ich význam a nie sa pýtať kde koho a potom spatlávať nezmysli.

[kenavf]

Plná alebo prázdna.
Dohadujeme sa o tom či prvoradou úlohou tej PVE je vyrovnávanie špičiek alebo záloha za Temelín. A stále to podľa tých parametrov vychádza že "v bežnej prevádzke" (keď nie je hrozba nejakého ozbrojeného konfliktu) to skrátka nemá s Temelínom nič spoločné a 100% účelu je orientované na to vyrovnávanie špičiek. Pretože sa aj niekoľko krát za deň môže stať, že horná nádrž je v podstate úplne prázdna neschopná vyrobiť žiadne významné množstvo energie. Všetky odkazy a zdroje spomínajú kolísanie hladiny 22m a to môže byť dikutabilné čo tým myslia, pretože sa nikde nedá nájsť graf priebehu hladín počas dňa. Ale táto prezentácia na strane 36 to kolísanie (uplne plná/úplne prázdna) uvádza zreteľne a myslím že jednoznačne

Během provozu hladina kolísá v rozmezí 21 m, a to i několikrát za den. Bez problému tak funguje i v mrazivých zimách, protože při svém objemu a pohybu nestačí promrznout.

https://m.vtm.zive.cz/getimagegallery.a ... cle=189061

[Beda]

U te PVE se jak pises nenajde kdy cerpa a kdy vyrabi. Drive cerpala v noci, ted cerpa i pres den kdyz sviti slunicko.
Je zajimave ze u prehradnich elektraren je sledovany odtok a podle toho je videt kdy tam delaji elektriku. Proc to neni u PVE, nenajdeme jak ktera uhelna, atomova elektrarna pracuje. Asi to bude tim ze u prehrad je hlavni ukol regulace prutoku vody rekou. Tady lze vysledovat kdy delaji elektriku.
http://www.pvl.cz/portal/Nadrze/cz/pc/M ... VLOR&oid=2
tady je videt ze i v dobe kdy dela elektriku reguluji vykon

ska hladiny Odtok [m3s-1]
29.01.2019 20:00 345,90 100,88
29.01.2019 19:00 345,90 293,27
29.01.2019 18:00 345,95 292,70
29.01.2019 17:00 345,97 94,00
29.01.2019 16:00 345,98 111,50
29.01.2019 15:00 345,99 111,50
29.01.2019 14:00 345,99 0,00

Pod Orlikem je Kamyk ktery pri odtoku Orlika 0.00 pousti vodu dal aby hladina mimo prehrady moc nekolisala.
Posledni nadrz je Vrane
http://www.pvl.cz/portal/Nadrze/cz/pc/M ... VLKA&oid=2
kde nesmi odtok klesnout pod 40m3/sec, tak kdyz je vetsi, ma kaskada prebytek vody.

Tak z te PVE berou kolik potrebujou, nepojede porad na plny vykon, to same na cerpani berou jen prebytek.

Kazda atomovka v Cechach ma u sebe vodni nadrz na technologickou vodu, chlazeni, ma take turbinu ktera by dokazala pri vypadku dodat vlastni spotrebu elektrarny.