Mars, Venuše...planety okolo Slunce

[jura-p]

Vyhraje ten, kdo se dole na Zemi rychleji vzpamatuje a bude mít někoho, kdo se bude vzpamatovávat.
Bude to analogie k bitvě na Kosově poli. Slavné porážce Srbů, kteří přímo v bitvě neprohráli. Zase to rozhodne zázemí a podzemí. Kdo bude mít dost lidí chráněných a zásobených na roky, kdo dá rychleji do kupy fungující společnost a základní bojeschopnost, ta se bude moc hodit v drancující anarchii přece jen přežilých. Posádka na měsíci si odstřílí, její palba bude stejně až ne zcela smysluplná třetí vlna a bude čekat, když se rychleji vzpamatuje ten druhý, tak to bude čekání konce. Ten je tam prostě nechá bez zásob.
Hirošima, Nagasaki, místa pokusů, jako atoly a jinde, nakonec i Černobyl ukazují, že zasažená místa budou neobyvatelná jen pár let. Ta jaderná zima, co vychází ze simulací, je taky na pár let. Simulace také říkají, že spad spadne a nezpůsobí neobyvatelnost na dlouho. Na jižní polokouli budou mít pár měsíců, než se vzduch promíchá na to, aby shromáždili zásoby a zakopali se. Budou mít větší šanci.
Nebude to konec lidstva na zemi, ale těch na měsíci skoro jistě, když se vlastními silami nevrátí.
Já být velitelem na tom měsíci, tak bojové rakety neodpálím a vyčkám a začnu je předělávat na návratové. Za čas se určitě ještě budou hodit. Jestli nakonec moje kolonie a posádka měsíčnanů nebyla od počátku myšlena jako záloha k přežití Země, přesněji lidí na Zemi. To by mi příšlo smysluplnější, a to i vojensky.

[honzajan]

Být velitelem měsíční základny tak si tu bojovou raketu odpálím pod nohami , při pohledu , že na Zemi vypukla atomová válka . Snadno se dá spočítat - mám tady tolik lidí , zásob je tolik . Jak dlouho vydržím ?
Na zemi by po tomto konfliktu měli jinačí problemy , než se starat o X lidí na Měsíci . Anebo při možnosti návratových modulů Měsíc - Země jaká je nejzašší doba než mi začne vše docházet a hlavně kam se vrátit . Mě vychází jižní polokoule . Tam by to zřejmě nebylo tak horké a to doslova . Jižní Amerika , Afrika ? Australie asi ne , tam mají amíci taky něco ? Mají ?

[Polite]

Ak by som na Zemi prežil, tak by som zabil(po výsluchu) vsetkych, kto by na Zemi pristál. To by totiž boli priamo zodpovední za to čo sa na Zemi udialo.

[jura-p]

Jasně, dá se to čekat zejména od generality a vysokých politiků, kteří přežijí na zemi v podzemních komplexech v horách. Už proto, že věděli kdo a kdy to odpálil. A také nebudou v době nouze ujídat z mála.
Je dobré mít to na koho svést. Vojáky a vědce z Měsíce zabít, počkat pár let a po smrti těch opravdu odpovědných rehabilitovat. Prostě běžný postup.
I proto jsem psal, že návrat s dobrou výzbrojí, v co nejlepší fyzické kondici a s dobrou vojenskou nedůvěřivostí.

[jura-p]

Jo a k tomu stavění tam. Vzpomněl jsem si, že jsem tuhle viděl na youtube a mezitím našel.
Takoví borci, co dělají ručně "3D tisk" z pytloviny a místního materiálu. Okna a výstupy by se musely udělat jinak, ale oni sami mluví o tom, že takhle by šlo stavět na Marsu. Chtělo by to zevnitř vyfoliovat a folie by držela nakonec přetlakem kdyby uvnitř udělali zemský tlak vzduchu. A ani by to nebylo, kvůli nižší přitažlivosti, tak namáhavé jak na zemi. Chtělo by to i nějakou tepelnou izolaci a slušný několikametrový zásyp z materiálu, který by neodfoukla ani marsovská bouře. Jo a u nás nějak podobně staví ten herec.
Je vidět, že na takové věci myslí hodně lidí.

[Alchymista]

To neni dom do vlhkejších končín - a ani k nám. Trvanlivosť asi tiež nič moc, nesterilná hlina/zemina je zasa trvalý zdroj plesní a iných radostí...

Mars - teoreticky ano, ale "pytlovinu" si musíš vyrobiť z miestnych zdrojov, dovoz je nemysliteľný. Tepelnú izoláciu ti urobí ten niekoľkometrový zásyp.

Vetra sa na Marse báť nemusíš, prachové búrky sú tam síce impozantné, ale v skutočnosti je dynamický tlak vetra skoro zanedbateľný, pretože atmosféra je riedka (hustota je len 0,02kg/m3 - na Zemi 1,225kg/m3).
Desať metrov za sekundu je na Zemi slušný vetrík, ktorý "už cítiť, že fúka" - na Marse rovnaký dynamický tlak vytvorí vietor s rýchlosťou 75-80 metrov za sekundu - na Zemi taký vietor už bere slabšie strechy a láme stromy.
Búrka z filmu Marťan je proste nezmysel.

[QVAK]

Blbý nápad, nástřik místní prachové hmoty v kašovitém skupenství pomocí plazmové pistole na způsob žárového pokovování. Pak by jako maska postačovala kovová folie (jež by i zaručovala těsnost) a získaná pevnost by se mohla blížit pevnosti horniny která by i mohla být vnitřně vyztužena.

[Alchymista]

To myslíš ako taveninu? To je "dosť energeticky náročné"...

[QVAK]

Ano ze solárek a vznikla by skoro homogenní skála. Možná i z reaktoru protože na základně bude nutný stálý zdroj energie.

[Alchymista]

Ono je to relatívne najlepšie riešenie, len tá energia... A tiež zmeny objemu pri chladnutí - boli by tam dosť veľké pnutia, to na plynotesnosti objektu nepridá...
Na Mesiaci je v noci celkom dosť kosa, až do minus 220 - svet, kde dusík lopatou prehadzujú a kyslík v kýbloch nosia... - takže tepelná rozťažnosť a s tým spojené praskanie konštrukcií a plynostesnosť sú problémy závažné.

"Kov" napodiv problém nie je, v mesačnej pôde, mesačnom regolite je pomerne vysoký obsah kovu, hlavne železa, ale i titanu, hliníku a horčíka. Z prachu by ho šlo celkom dobre izolovať napríklad magnetickými separátormi. Uhlík na redukciu oxidov síce na Mesiaci nie je, ale zasa vákuum je uplne zadarmo - a vysokokvalitné.

[bacil]

Lepší řešení je stroj na tavený tunel. A nezapomeňte co dělají kovy při tak malých teplotách.

[kenavf]

A keby sa ten prach len "spekal" ako u práškovej metalurgie, kde za zlisovaný kovový prášok spečie pri nižších teplotách ako je teplota tavenia kovu? To by bolo možno energeticky menej náročné. A možno by sa to dalo robiť aj parabolickými zrkadlami.
Prípadne by sa tak robili "lisované" tehly, a tie by sa potom zlepili do tvaru obydlia.

[palo satko]

Ešte musiš mat energiu na to lisovanie.

[Alchymista]

Tá je v porovnaní s energiou na spekanie smiešna - ale hlavne ten lis je ťažký.

Tehly predsa nemusíš lisovať, to je "pozemský prežitok" - tehly a tvarovky môžeš robiť 3D tlačou z regolitu a spekať po vrstvičkách pomocou parabolického zrkadla.

IMHO stále ste v zajatí pozemských predstáv, zvykov a limitov.

[kenavf]

Prečo. Stále hľadáme ako vytvoriť na Mesiaci nejakú obytnú štruktúru bez nutnosti voziť kvantá materiálu zo Zeme.
Energia by bola zo Slnka alebo jadrového reaktoru/ale ten má už mnoho ton), lis by bol v hmotnostnej kategorii stovky kilogramov.
Alebo by po povrchu Mesiaca chodil "Lunochod" nahŕňal by si materiál a zo zadku by mu vypadávali zlisované tehly ktoré by potom išli na spekanie do slnečnej pece. Alebo by sa priamo spekala tá kopula a nakoniec zahrnula horninou.

[El Diablo]

[petrp]

InSight na Marsu si zatím vede velmi dobře...

https://twitter.com/NASAInSight

[Polite]

V dnešných správach na RTVS bola reportáž o tom že nejakí slovenskí študenti vyvijaju vozitko-3Dtlaciaren na spekanie mesačného materiálu...

[kenavf]

Větší než se zdálo: Atmosféra Země dosahuje daleko za oběžnou dráhu Měsíce

https://www.stoplusjednicka.cz/vetsi-ne ... ahu-mesice
Kedysi sa preberala možnosť že by družica na obežnej dráhe zachytávala molekuly a tie urýchlovala v nejakom "iontovom" motore a tak by si udržovala parametry dráhy. Elektrina pre urýchlovanie by bola zo solárnych panelov. Je ovšem otázka, koľko je molekul na meter kubický vo vzdialenosti 300km až 36000km od Zeme.

[Alchymista]

Málo, príliš málo na akýkoľvek rozumný ťah...
A to som optimista a za "rozumný ťah" považujem už 1 mikro newton na kilogram - dáva to zrýchlenie 1 mikrometer za sekundu na druhú - a to znamená zmenu rýchlosti o 86,4 milimetra za sekundu po jednom dni činnosti - po roku činnosti je to 31m/s.
Zdanlivo málo, ale na stabilizáciu sondy by to bolo dosť a dosť. Vtip je v tom, že by to bolo ZADARMO a NAVEKY.

Ale nie je to celkom márne snaženie - Zem ma magnetické pole. A prúdová smyčka v magnetickom poli vytvára Lorentzovu silu