Zdroj: https://technet.idnes.cz/cinska-sonda-m ... anicni_kop
přistání od 1:08 -1:20
https://echo24.cz/a/SthHV/zezloutne-mes ... si-plodinyČíňané chtějí při experimentech zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. Semena zůstávají na palubě sondy zapečetěna v 17,3 centimetru vysoké a 2,6 kilogramu vážící nádobě, která kromě hlíny obsahuje i vzduch, vodu na zalévání, živiny, dvě malé kamery a přístroj pro kontrolu teploty.
Nádoba je opatřena i trubičkou, kterou do ní může vnikat světlo potřebné k fotosyntéze, uvedla univerzita v Čchung-čchingu. Ta za biologickými experimenty stojí.
Myslím že s tým regolitom by sa to rovnalo tak hydropónii.Alchymista píše: ↑15 led 2019, 20:20Vcelku zaujímavý experiment...
Ale podstatne zaujímavejší by bol, keby sonda nabrala regolit z miesta pristátia a semená umiestnila doň.
Je mi samozrejme jasné, že taký experiment by vyžadoval podstatne zložitejší systém ako "jeden papiňák" s kapátkami, okienkom, kamerami a teplomerom.
https://cz.sputniknews.com/svet/2019020 ... ic-vesmir/2032 se plánuje dopravit na Měsíc lunochod (těžký lunochod s možností přepravy kosmonautů), a také druhou expedici, která bude „zkoušet prostředky pohybu po povrchu".
2033 bude mít za úkol jezdit s lunochodem na velké vzdálenosti a vyzkoušet robotické systémy.
2034 se má začít se stavbou měsíční základny. Její stavba má pokračovat i v roce 2035.
Pilotovaným misím mají předcházet dva zkušební starty v letech 2028 a 2029.
https://magazin.aktualne.cz/veda/americ ... 47ab5f122/tentokrát ale budou jejich pobyty na oběžnici delší a cílem bude i příprava letů s lidskou posádkou k Marsu.
V článku pro internetový magazín Ozy to napsal šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Plán budoucích přistání pilotovaných letů na Měsíc dnes zveřejnila i ruská vesmírná agentura Roskosmos, podle ní by se tam první ruští kosmonauti měli projít v roce 2031.
https://www.kosmonautix.cz/2019/04/orio ... onu-heavy/Administrátor NASA, Jim Bridenstine před dvěma týdny oznámil, že agentura vzhledem ke zpožděním při vývoji rakety SLS čelí zpožděním, která by znemožnila start lodi Orion a evropského servisního modulu k Měsíci v roce 2020, jak bylo původně slibováno. Dále uvedl, že NASA připravuje několik záložních řešení, přičemž jedním z nich byla i studie proveditelnosti záložní mise. Podle dva týdny starého oznámení měly být využity dvě soukromé rakety, přičemž jedna z nich by vynesla loď Orion, druhá pak horní stupeň. Obě části by se na oběžné dráze spojily a vyrazily k Měsíci. Dva týdny uplynuly a na světě se objevily výsledky analýzy.
Vesmírnou pouť Berešit zahájil 22. února, kdy sondu na oběžnou dráhu kolem Země vynesla raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX. Následně se aparát vlastními silami vydal k Měsíci, na jehož orbitu se dostal počátkem dubna. Dopravit sondu na oběžnou dráhu kolem Měsíce se předtím podařilo šesti zemím, Izrael se tak stal sedmou.Během přistání se Berešit potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Ještě před tím, než se sondou letové středisko ztratilo kontakt, odeslal přístroj z výšky 22 kilometrů nad Měsícem fotografii. Na ní jsou patrné lunární povrch, přistávací vzpěra a také izraelská vlajka s heslem Malá země, velké sny.