https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vl ... u-40408492Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zastropování cen energií. Cena silové elektřiny bude maximálně 6 korun za kWh, cena plynu pak za 3 koruny za kWh.
Dopad do rozpočtu by podle ministra průmyslu Jozefa Síkely měl být maximálně 130 miliard korun. Záleží na vývoji cen energií v budoucnu.
Ve Švédsku se uskutečnila prezentace systému MSHORAD firmy SAAB nainstalovaného na vozidlech MARS přeloučské společnosti SVOS. Součástí akce byly i ostré střelby. Česko-švédská obranná spolupráce získává reálné kontury.
Na přelomu srpna a září se u švédského města Karlskoga uskutečnila prezentace protiletadlového kompletu krátkého dosahu MSHORAD (Mobile Short Range Air Defence) založeného na protiletadlovém raketovém systému RBS-70NG a víceúčelovém přehledovém radiolokátoru Giraffe 1X firmy SAAB Dynamics, které byly oba umístěny na českých vozidlech MARS 4×4 společnosti SVOS z Přelouče.
Systém MSHORAD reaguje na poslední poznatky z operačního nasazení spojeneckých jednotek, a i ve světle současných konfliktů se ukazuje jako vysoce efektivní ochranný systém umožňující zabezpečení protiletadlové ochrany na zcela nové úrovni.
Jeho základem je moderní raketový systém RBS-70NG a radiolokátor Giraffe 1X instalované na vozidlech MARS 4×4.
Vozidlová platforma umožňuje vysokou mobilitu celého systému včetně rychlých přesunů v náročném terénu, přičemž unikátní podvozek vozidel z dílny přeloučské firmy SVOS umožňuje samostatné nastavování světlé výšky každého kola individuálně. Vozidlo proto i na nerovném terénu dokáže zaujmout požadovanou pozici, provést detekci cíle a střelbu a poté urychleně změnit pozici, aniž by posádka musela opustit vnitřní prostor chráněný proti střelbě, výbuchům i účinkům zbraní hromadného ničení.
Ukázky pro 150 pozvaných zástupců z 15 zemí světa zahrnovaly představení celého systému, ale i ostré střelby proti vybraným cílům, které skončily se stoprocentní úspěšností zásahů.
„Naše společnost byla vybrána švédskou firmou SAAB jako jeden z vhodných partnerů pro projekt a nás moc těší, že se platformou pro zkoušky, ukázky i další úpravy nakonec stala právě naše vozidla MARS. Spolupráce obou týmů byla příkladná a naše vozidla plně odpovídají požadavkům na zástavbu podobných systémů. Speciálně pro tyto zkoušky a naši spolupráci obecně jsme připravili nový vůz a kolegové z firmy SAAB měli možnost ovlivňovat jeho finální podobu pro maximální efektivnost celého řešení. Ačkoliv na první pohled zástavba nevypadá nikterak nekonvenčně, vozidlo muselo splnit velmi přísné požadavky v oblasti tuhosti i dalších parametrů, kterých mnohá upravovaná vozidla nikdy nedosáhnou,“ celý program obchodní ředitel a vedoucí projektu integrace společnosti SVOS Štěpán Černý.
Vozidla řady MARS představují jednu z nejmodernějších platforem v Evropě, která těží z dlouhodobých zkušeností společnosti SVOS z vývoje, výroby a provozu pancéřovaných vozidel.
Jde o modulární vojenské automobily v uspořádání 4×4 a 6×6 s možností integrace různých nástaveb podle požadavků zákazníka.
Jak je vidět na příkladu integrace protiletadlového systému MSHORAD, podvozková skupina je dimenzována pro různé typy nástaveb a bez ohledu na ně zajistí vysokou průchodnost terénem i provozní spolehlivost. Vozidla lze konfigurovat v různých úrovních ochrany až po standardy chránící posádku před velkorážovými zbraněmi.
Postup, kterým chtějí země Evropské unie čelit drahým energiím, není optimální. Mnohé starosti přidělá hlavně velkým průmyslovým podnikům s vysokou spotřebou elektřiny a plynu. V praxi totiž narazí na limity vytyčené unijními pravidly pro státní pomoc soukromým firmám. Dokládá to i analýza Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterou má Ekonomický deník k dispozici a z níž v následujících odstavcích cituje.
Podobně jako jinde i zde platí, že „drobné“ nikdo nepočítá. Celková výše podpory de minimis udělená jednomu podniku nebo propojené skupině firem nesmí podle nařízení EU z roku 2013 překročit strop ve výši 200 tisíc eur (4,9 milionu korun), a to v součtu za tři libovolná po sobě jdoucí účetní období. Podnikatelům a malým firmám tedy stát může náklady na elektřinu a plyn dotovat, u větších firem je to problém.
Na základě dočasného krizového rámce (DKR), který země EU přijaly v březnu v reakci na ruskou válečnou agresi na Ukrajině, jsou pravidla volnější – hlavně v případě nekomerčních spotřebitelů energie. Méně štědré rozvolnění pravidel nastává u podnikatelských subjektů. I tady lze poskytnout štědřejší podporu nad rámec zmíněných 200 tisíc eur, avšak program podpory si musí členská země nechat nejprve notifikovat u Evropské komise.
DKR povoluje například „Kompenzaci dodatečných nákladů na energie vzniklých v důsledku mimořádně vysokých cen plynu a elektrické energie.“ V takovém případě lze státní podporu v podobě dotací, daňových úlev či půjček poskytnout ve výši až 2 miliony eur (49 milionů korun), a to nejpozději do 31. prosince 2022. Podpora v takovém případě může pokrýt pouze 70 procent spotřeby plynu a elektřiny příjemce ve stejném období předchozího roku.
Volnější pravidla platí pro velké společnosti splňující definici energeticky náročného podniku. Zde platí limit ve výši 25 milionů eur (614 milionů korun) státní pomoci v tomto roce, v případě působnosti podniku ve více oborech to může být až 50 milionů eur. Podmínkou je, že celková podpora nepřesahuje 50 procent způsobilých nákladů a současně dosahuje maximálně 80 procent provozních ztrát podniku.
Průmysl zůstává skeptický
Avšak ani výše zmíněný limit neřeší situaci největších průmyslových podniků s vysokou spotřebou energie, jako jsou ocelárny nebo chemičky. Zklamání z výsledků pátečního jednání Rady ministrů zemí EU pro energetiky proto dala najevo třeba Ocelářská unie, která sdružuje velké hutní podniky v Česku včetně Liberty Ostrava a Třineckých železáren.
„Po páteční Radě nejsme řešení extrémních cen energií v České republice o nic blíž než před ní, což jsme čekali. Potřebujeme cenový strop, dočasný rámec a konkrétní návrh na snížení ceny povolenky,“ upozornila Ocelářská unie na svém twitterovém účtu. Neklid mezi průmyslníky dokládá i otevřený dopis odeslaný premiérovi Petru Fialovi na počátku září.
Ocelářská unie upozornila, že výrobu kvůli drahým energiím omezilo již sedm velkých hutí v regionu střední Evropy včetně Liberty Ostrava. Reálně tak hrozí nedostatek oceli na trhu a další tlak na růst ceny. Výrobu zastavují či omezují také výrobci hliníku a syntetických hnojiv po celé Evropě. Konkrétním příkladem může zastavení provozu hliníkárny Slovalco ve Žiaru nad Hronom nebo omezení výroby v chemičce SKW Piesteritz, která patří do holdingu Agrofert.
Zatímco návrh cenového stropu pro maloodběratele a veřejný sektor schválila vláda Petra Fialy již v pondělí večer, návrh řešení energetické krize pro průmyslové podniky bude představen ve středu – po projednání s zástupci průmyslu a podnikatelů.
S ohledem na různá mediální vyjádření z předchozích dnů jsem se ráno 12.září 2022 blížil k budově Městského soudu v Praze v očekávání,...
.....že u vchodu bude dlouhá fronta zájemců o vstup do soudní síně k procesu s obžalovanými Janou Nagyovou a Andrejem Babišem a kolem budovy se budou potloukat tlupy křiklounů, kteří se budou snažit vnuknout soudu názor, že Andrej Babiš patří za mříže. Nic takového se ale nedělo, až na nevkusnou „masopustní taškařici“ s klecí pro Andreje Babiše, kterou přivezli „chvilkaři“. Netrvala dlouho, policie se o ni postarala přiměřeným způsobem.
Také vstup do soudní budovy, odbavení vstupujících v recepci a vydávání vstupenek u dveří soudní síně proběhlo v klidu. Obavy, že se dostaví mnohem více zájemců, než pojme soudní síň a dojde ke strkanicím, byly rovněž liché.
Hlavní líčení zahájil předseda senátu Jan Šott vypuzením ze soudní síně několika desítek kameramanů a fotografů, kteří se tlačili před první řadou sedadel pro veřejnost a lovili záběry jako o závod.
Další dění budu pouze glosovat poznámkami k zajímavým jednotlivostem, protože všechna významná média uvádějí popis dění do podrobností.
Po úvodních formalitách vyzval předseda senátu žalobce Jaroslava Šarocha k přednesení obžaloby. Základní prvky jejího obsahu jsou zhruba následující: Jana Nagyová jako místopředsedkyně představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo vyjednala pro ni s použitím nepravdivých údajů dotaci z fondů Evropské unie, čímž se dopustila zločinů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Andrej Babiš svým působením a vlivem jí dopomohl k úspěchu. Je tedy zřejmé, že podle obžaloby je klíčovou postavou dramatu Jana Nagyová: pokud vyvrátí obvinění, automaticky zanikne trestný čin Andreje Babiše. Tomu je ale nepřiměřený návrh trestu: pro oba tři roky odnětí svobody s podmíněným odkladem na pět let, ale pro Andreje Babiše chce žalobce peněžitý trest ve výši 10 milionů Kč, zatímco pro Janu Nagyovou 500 tis. Kč.
Jaroslav Šaroch se s přednesením obžaloby vypořádal za 25 min. Proti němu pak nastoupili s vyjádřením k obžalobě obhájci obžalovaných. Obhájce Jany Nagyové Josef Bartončík cupoval obžalobu proti ní 38 min. Babišův obhájce Michael Bartončík podal rétorický výkon v trvání plných 65 min., svým rázem připomínající závěrečnou řeč. Věcně probral jeden z argumentů obžaloby za druhým, takže na konci jeho vystoupení z nich zůstala jen hrstka střepů. Vyvolal takové nadšení veřejností, že mu jeden účastník bouřlivě zatleskal. Obhájce se za něj omluvil a označil jej za „lidovou porotu“, ale předseda senátu jej nechal vyvést ze soudní síně. Další z Babišových obhájců, doc. Eduard Bruna doplnil Bartončíkovo vystoupení rozborem formálně právní problematiky kauzy v délce 20 min.
Po polední přestávce předstoupil před soud Andrej Babiš. Po jeho pátečním vystoupení v Poslanecké sněmovně se očekávala velmi dlouhá řeč, ale spokojil se s pouhými 33 minutami. Horlil proti politickému zneužití svého trestního stíhání. Stěžoval si na mediální volání po jeho uvěznění. V té souvislosti se zmínil o „klecové“ výtržnosti „chvilkařů“. Zdůrazňoval, že nic neprovedl, takže do vězení nepatří. Popřel pravdivost obžaloby a označil ji za snůšku nesmyslů. Ocenil nezávislost státního zástupce Jaroslava Šarocha, zato se otřel o nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Do věcné argumentace se nepustil. Ostatně po projevech obhájců by už asi nic nového nemohl dodat. V podstatě zpíval stejnou iracionální písničku jako v různých dřívějších vystoupeních. Je zřejmé, že proces vnímá velmi úkorně, až nadměrně.
Na závěr využil svého práva a odmítl odpovídat na otázky, aby neovlivnil nevyslechnuté svědky.
Následovalo vystoupení Jany Nagyové, místy emotivní a doprovázené výraznou „řečí těla“ (bodyspeach), nicméně věcné. Také paní obžalovaná odmítla vinu, vyslovila podiv nad tím, že se kvůli vyřízení dotace dostala před soud. Vyloučila, že by se v řízení o získání dotace dopustila nějakého klamu. Mluvila 37 min. Rovněž odmítla odpovídat na dotazy.
Program pak předseda senátu doplnil čtením některých výpovědí svědků v přípravném řízení.
Media v odezvě na proces zůstala téměř nevšímavá vůči Janě Nagyové, zato spíše, nebo až silně nepřátelská vůči Andreji Babišovi. Velkou pozornost věnovala jeho výrokům nejen před soudem, ale z poslední doby obecně, v nichž střídavě mluvil o politickém nebo zpolitizovaném procesu. Nenechali na něm nit suchou. Vzhledem ke krátkosti času jsem mohl něco přehlédnout, ale zaznamenal jsem jediné smířlivé vyjádření, a to komentátora Miroslava Koreckého ve vysílání CNN Prima NEWS, v němž uvedl, že kdyby Andrej Babiš nebyl v politice, problém, který se řeší u soudu, by nenastal. V tom se shodl s Andrejem Babišem. Charakteristické bylo odpolední zpravodajství ČT24, v němž hlasatel nejdříve oznámil orbi et urbi, že Andreji Babišovi hrozí trest odnětí svobody v trvání 10 let, ale pak dodal, že žalobce navrhuje obžalovaným tři roky s podmíněným odkladem. Přispěchal redaktor Jiří Hynek, který žalobcův návrh relativizoval jako celkem bezvýznamný, pro soud nezavazující. Zřejmě chtěl utěšit ty, kteří se radují z hrozby 10letým trestem a obávali by se, že žalobce je připraví o zdroj spokojenosti.
Příznačné je, že kvůli zkoumání kolísavosti výroků pana obžalovaného mezi politickým a zpolitizovaným procesem na pitvání argumentace obhájců nezbyl čas a síly.
Řízení je na začátku. Bylo by předčasné vytvářet si představu o vině obžalovaných na základě toho, co odeznělo v soudní síni 12.září 2022, neboť rozpory mezi obžalobou a argumentací obhajoby jsou příliš příkré. Domnívám se, že vztah veřejnosti k obžalovaným toto řízení příliš neovlivní.
Svržení režimu, anarchie a krveprolití. Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v otevřeném dopise apeluje na prezidenta republiky Miloše Zemana, aby zasáhl a odvrátil kolaps systému, který prý hrozí v důsledku současné krize. Řešením je podle ní regulace cen a zdanění „nadměrných zisků“. Návrhy na zvyšování platů jsou však podle ní populistické. Vitásková sama ohlásila ambici kandidovat na nejvyšší ústavní funkci.
Manažerka Alena Vitásková, která v letech 2011 až 2017 stála v čele Energetického regulačního úřadu, se v otevřeném dopise obrátila na prezidenta Miloše Zemana. Ten jí v minulosti udělil státní vyznamenání za zásluhy o stát. Žádá jej, aby se jakožto nejvyšší ústavní činitel vložil do řešení současné krize. Jinak prý hrozí masivní občanské nepokoje vedoucí ke „svržení stávajícího systému, nastolení anarchie a krveprolití“. Vitásková poukázala na kolaps energetického trhu, odsoudila zelenou ideologii i spekulanty, kteří prý na krizi vydělávají. Ve svém volání o pomoc po hlavě státu chce, aby uplatnila své pravomoci a zastavila roztáčející se „spirálu smrti“. V parlamentním systému, jakým Česká republika je, přitom prezident nemá pravomoc tato opatření přijmout. Podle Vitáskové by však měl naléhat na vládu a zákonodárce.
Miloš Zeman již regulaci cen energií podpořil, když v rozhovoru na Frekvenci 1 konstatoval: „Řeknu vám svůj návrh: řadu let máme platný zákon o cenách, nemusíme si vymýšlet nic nového, nějaké úsporné tarify, které ani nejsou úsporné. Měli bychom v rámci tohoto zákona prosadit regulaci cen energie, a to na základě nákladové ceny plus přiměřený zisk. Dejme tomu zisk, který je průměrem za několik let před energetickou krizí. Na zisk není právní nárok, ale nemůžete nařídit cenový strop takový, aby produkční firmy byly ve ztrátě. Ty firmy dnes, nikoliv svojí zásluhou, mají neúměrně vysoké zisky. Nedomnívám se, že by bylo nutné, jak se někdy tvrdí, aby se sáhlo k rozsáhlým kompenzacím, protože co chcete kompenzovat? Ve ztrátě nebudou a na zisk není právní nárok.“
Za vývoj situace však ponese odpovědnost zejména vláda, jejíž strany stále drží pevnou většinu v Poslanecké sněmovně.Celý text dopisu Aleny Vitáskové:
OTEVŘENÝ DOPIS PREZIDENTU REPUBLIKY MILOŠI ZEMANOVI
Praha dne 10. 9. 2022
Vážený pane prezidente,
obracím se na Vás jako nositelka státního vyznamenání za zásluhy o stát, které jste mi udělil k 100. výročí vzniku Československa. Tímto oceněním jsem přijala osobní odpovědnost a závazek, že budu i nadále pracovat v zájmu rozvoje naší vlasti, podílet se na vytváření podmínek pro spokojený život našich občanů a prosperitě podnikatelského sektoru, jednat ve veřejném zájmu.
Naše vlast se dostává do nejhlubší hospodářské krize, jakou naše generace neznají. Díky neodůvodnitelně vysokým cenám energií bankrotují firmy, zaměstnanci přicházejí o práci, inflace má dopad na celou společnost.
Energetický trh zkolaboval, burza se stává místem spekulativních obchodů, emisní povolenky již dávno přestaly plnit svoji původní úlohu, ideologie zelené energie selhala. Důsledkem je chaos s dopadem na životy milionů našich občanů, jejich rodin.
Vážený pane prezidente, jako nejvyšší ústavní činitel zároveň disponujete nejsilnějším mandátem občanů ze všech politiků. Dovoluji si Vás tímto zdvořile požádat, abyste v souladu s Vašimi pravomocemi zasáhl a žádal zákonodárce a vládu o bezodkladné přijetí nutných legislativních opatření v souladu s naší ústavou, v zájmu zachování naší státnosti, v zájmu našeho lidu a podnikatelského sektoru.
V opačném případě je nutné se obávat občanských nepokojů takového rozsahu, že mohou přerůst ve svržení stávajícího systému, nastolení anarchie a krveprolití.
Prioritou zůstává okamžité řešení energetické krize. Zastavení růstu cen energií, jejich snížení na přijatelnou výši, regulace nejen cen paliv, ale i dalších životně nutných potřeb, zdanění nadměrných zisků a zastavení činnosti různých „překupníků“, kteří na této krizi vytvářejí nebývalé zisky bez jakékoliv přidané hodnoty.
Považuji za populistické a nic neřešící návrhy na zvyšování platů, či dokonce vyvolávání stávky kvůli zvýšení platů. Tento krok pouze urychlí krach firem, které na zvýšení platů nemají finance, nemají finance ani na pokrytí vysokých cen energií a ukončují ve velkém počtu svoji činnost. Roztáčí se tak „spirála smrti“, ze které nebude východisko.
Tím rozhodně nepopírám nutnost urychlené pomoci všem, kteří se díky chybné energetické politice dostali do nouze. Chápu, že v dané chvíli se jedná o existenční záchranu pro většinu rodin, firem. Zde je povinnost státu, aby tuto pomoc zajistil. Nutno si však přiznat, že se nejedná o řešení problému, že se jedná o krátké přežití, nikoliv o východisko z roztáčející se inflační spirály.
Vážený pane prezidente, věřím, že se za nás postavíte a budete mluvčím národa v této těžké době a budete po zákonodárcích žádat bezodkladné řešení.
V dokonalé úctě
Ing. Alena Vitásková v. r.
nositelka státního vyznamenání
Vážený pan
Miloš Zeman
prezident České republiky
https://www.forum24.cz/cernochova-eu-by ... i-ukrajineČesko by mohlo dostat z fondů Evropské unie proplaceno až 80 procent vojenské pomoci, kterou poslalo na Ukrajinu. Novinářům to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česká republika dosud do země bránicí se ruské agresi poslala nespecifikovanou pomoc zbraní a techniky za asi čtyři miliardy korun.
Jakou konkrétní pomoc Česko Ukrajině poskytlo, nechce ministerstvo z bezpečnostních důvodů komentovat. Podle neoficiálních informací a podle zpráv z fronty šlo o tanky, vrtulníky nebo raketomety. Podle Černochové je hodnota pomoci kolem čtyř miliard korun a většinu z ní by Česko mohlo získat z unijních fondů. „Máme asi osmdesátiprocentní úspěšnost uznání,“ poznamenala. Peníze by mohla Evropská unie začít vyplácet v příštích měsících.
Černochová se dnes zúčastnila jednání sněmovního výboru pro obranu, který na uzavřeném jednání probral aktuální situaci na Ukrajině. Kvůli neveřejnosti představených informací nechtěla komentovat podrobnosti. Řekla, že poslední vývoj na frontě vypadá velice pozitivně. Od zpravodajců se na jednání členové výboru dozvěděli informace o postupu fronty i o možném budoucím vývoji. „Čeká nás samozřejmě zima, která je vždy ve válečných konfliktech poměrně rozhodující z hlediska toho, jaké má kdo zásoby, jaké má kdo podmínky proto, aby zimu na frontě přečkal,“ řekla. „Myslím si, že můžeme být v tomto ohledu mírně optimističtí,“ dodala.
Rozhodnutí nejmenovat státního zástupce Marka Bodláka soudcem učinil prezident Miloš Zeman kvůli případu nezákonného stíhání exministryně obrany Vlasty Parkanové. „Důvodem je případ Vlasty Parkanové, který považuje pan prezident za mimořádně závažný. Není to žádný náhlý, okamžitý názor,“ řekl České justici mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Ovčáček v této souvislosti připomněl, že prezident Zeman se ke stíhání Parkanové velmi kriticky vyjádřil již v lednu při jmenování soudců na Pražském hradě. Podle něj je případ nákupu letounů CASA ostudou tuzemské justice. „Vzpomínám si, jak jsem před zhruba dvěma lety kritizoval průtahy, které souvisely s případem Vlasty Parkanové, jistě si na tu kauzu vzpomínáte, a označil jsem je za ostudu české justice, nikoli pouze soudců, ale také státních zástupců. Případ byl konečně uzavřen, ale ostuda zůstala. A myslím si, že bychom měli všichni přemýšlet, jak opakování podobných případů zabránit,“ řekl tehdy Zeman.
Případ Vlasty Parkanové dozorovalo VSZ v Praze. Kromě Bodláka se na něm podílel například Jan Kořán. Exministryně obrany nedávno získala za své nezákonné stíhání odškodné 1,6 milionu korun od ministerstva spravedlnosti. Úředníci konstatovali masivní zásah do jejích osobnostních práv s tím, že tak extrémní případ ještě neposuzovali. Zda se bude o další odškodnění soudit zatím sama neví. České justici ale sdělila, že by byla ráda, aby část odškodnění zaplatil právě Kořán se svou nadřízenou Lenkou Bradáčovou.
„S panem prezidentem jsem projednal další etapu jmenování soudců. Sdělil mi, že nejmenuje soudcem státního zástupce Marka Bodláka, včetně důvodů, proč se tak rozhodl. Jsem každopádně rád, že pan prezident jmenuje ostatní navržené kandidáty, a že se jmenování nových soudců nebude zbytečně zdržovat,“ sdělil na dotaz České justice ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Jako důvod nejmenování se také nabízí reakce na to, že pražské vrchní státní zastupitelství dozoruje a žaluje případy, které se týkají trestné činnosti v Lesní správě Lány. A šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze podle informací České justice se svým týmem původně směřovala až k nejbližším spolupracovníkům prezidenta. Tento případ však Ovčáček v reakci na důvody prezidentova odmítnutí Bodláka jmenovat nezmínil.
Bodlák, jehož jméno figuruje v nejnovější jmenovací etapě 51 soudců, je státním zástupcem 20 let, začínal u Obvodního státního zastupitelství na Praze 10. S příchodem Lenky Bradáčové se Bodlák, činovník nátlakové skupiny uvnitř státního zastupitelství Unie státních zástupců, přesunul na VSZ v Praze, kde se obratem stal ředitelem OZHFK.
https://pravyprostor.net/?p=149161Alchymista píše: ↑13 zář 2022, 22:20http://www.regionalninovinky.cz/sloupky ... ed-soudem/
Jana Nagyová a Andrej Babiš před soudem
Druhý den procesu s Janou Nagyovou a Andrejem Babišem probíhal ve vnější atmosféře snah o mimosoudní dehonestaci Andreje Babiše. Tuží se nejen mainstreamová media, ale i „lidová tvořivost“. Sama justice na tom nenese vinu. Na společenských sítích se vynořila „zaručená“ zpráva, že během prvního dne procesu se předseda senátu Jan Šott vyjádřil velmi nezdvořile o úrovni mluvního výkonu obž. Andreje Babiše. Mělo to pana obžalovaného zesměšnit, ale ve skutečnosti se nic takového nestalo. Předseda senátu se chová k panu obžalovanému s profesionální zdvořilostí stejně jako všichni členové senátu. Ostatně Andrej Babiš se v žádném případě neprojevil během hlavního líčení tak, aby si případně vysloužil nějakou výtku tohoto druhu.
Přes televizi, noviny a internetové zpravodajství se šíří zmatečné informace a nesmysly. Například se objevilo tvrzení, že se Babišovi obhájci domnívají, že Andrej Babiš je stále pod ochranou poslanecké imunity, neboť Poslanecká sněmovna jej vydala pro úplně jiné řízení. Obhájci si ale nic takového nemyslí. Ve skutečnosti řeč jde o tom, že státní zastupitelství požádalo o jeho vydání s popisem skutku, pro který jej chtělo stíhat. Při psaní obžaloby státní zástupce Jaroslav Šaroch se v nějakých detailech odchýlil od původního vymezení skutku. Pokud by se soud v rozsudku odchýlil od žádosti o jeho vydání, mohlo by to mít za následek zádrhel v řízení o opravných prostředcích. Nemění to nic na tom, že Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše ke stíhání v řízení, jež vyústilo v tento proces a obhájci to samozřejmě vědí.
Objevily se novinové titulky, podle nichž Andreji Babišovi hrozí nová obžaloba. Ve skutečnosti se jedná o mylný výklad upozornění pana obžalovaného předsedou senátu, že na základě dokazování před soudem může dojit ke změně právní kvalifikace žalovaného skutku. Změna by samozřejmě proběhla bez podání nové obžaloby v rámci tohoto řízení. Soud smí takovou změnu provést za předpokladu, že obžalovaného na možnost upozorní na začátku projednávání obžaloby. Změna trestní sazby by v tomto případě byla malá.
Narazil jsem na mínění, že velká délka tohoto řízení je výsledkem jeho brzdění Andrejem Babišem. Jeho nositelé zapomněli, že při každé změně poslanecké sněmovny se řízení přerušovalo až do nového vyřízení žádosti o vydání poslance Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Také se zapomíná, že vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová v rámci dohledové činnosti několikrát vyjádřila nespokojenost s liknavým postupem řízení.
To vše má vliv na intenzitu úkorného vnímání trestního stíhání Andrejem Babišem. Odtud pramení jeho ustavičné stížnosti na zpolitizování procesu.
Do atmosféry v soudní síni výše uvedené patologické úkazy nedolehly. Druhý den procesu byl převážně nevzrušivý. V dopolední části předseda senátu přečetl zápisy z výslechů sedmi svědků v přípravném řízení, jejichž výslech před soudcem žalobce nepovažoval za potřebný. Hlasité čtení protokolů je namáhavá, otravná činnost, ale požadavkům zákona je třeba učinit zadost. Předsedu senátu nikdo v nudné činnosti nevyrušoval. Žádný z obhájců či obžalovaných nevyužil práva vyzvat soud, aby svědka předvolal k výslechu v soudní síni. Výpovědi byly obsahově nevýznamné, v žádném případě obžalovaným neškodily. Obž. Jana Nagyová využila práva vyjádřit se, aby vyslovila spokojenost s potvrzením její neviny.
Neklidnější byla odpolední část jednání, vyhrazená výslechům svědků, dodaných žalobcem. Znalci mají být nestranní. V praxi se ale stává, že se aspoň trochu řídí zásadou „čí chleba jíš, toho píseň zpívej“.
Před soud nejdříve předstoupil Aleš Čulík, znalec v oboru písmoznalectví, který měl posoudit pravost podpisu Andreje Babiše ml. na listině s potvrzením o převzetí akcií společnosti Farma Čapí hnízdo. Víme z médií, že se opakovaně vyjádřil před novináři i v přípravném řízení, že nebyl akcionářem, akcie nepřevzal. Znalec pravost podpisu pouze zpochybnil: uvedl, že neměl dost materiálu, aby mohl rozhodnout s jistotou. Zjistil, že poněkud připomíná podpis pana obžalovaného Andreje Babiše, ale rovněž nejistě. Státní zástupce a zejména předseda senátu jej přímo grilovali otázkami. Ale jistějšího vyjádření se nedomohli. Senát, obžalovaní a obhájci se otázek zdrželi. Obhájce Andreje Babiše Michael Bartončík ve vyjádření k důkazu zdůraznil rozpačitost znalcova stanoviska. Za 30 minut bylo vyřízeno.
Následoval ekonom Vítězslav Hálek ze společnosti Česká znalecká. Jeho úkolem bylo zhodnotit, zda společnost Farma Čapí hnízdo byla v období zužitkování dotace, tedy v letech 2008-2013, způsobilá samostatné existence bez podpory holdingu Agrofert. Své vystoupení uvedl impozantně rozdáváním různých tabulek a jiných písemností celému senátu, žalobci, obžalovaným a obhájcům. A vyjádřil se v tom smyslu, že nebýt fakturace za reklamní činnosti pro Agrofert by firma neměla prostředky pro zajištění svého provozu.
Žalobce z počátku neměl otázku, s jednou přišel až později. Několik otázek položil předseda senátu. Odpovědi byly velmi obsáhlé a stále směřující k potvrzení závislosti Farmy Čapí hnízdo na holdingu Agrofert. Čelil pak několika otázkám obhájce Michaela Bartončíka a jedné Josefa Bartončíka (obhájce obž. Jany Nagyové). Pak následovala odmítavá vyjádření obž. Jany Nagyové, Josefa Bartončíka a Michaela Bartončíka. Došlo při nich i na obecné záporné poznatky o znalci. Po nich se ujal slova rozhněvaný Andrej Babiš, který plných 12 min. haněl znalce a jeho dílo upozorněním, že se jedná o objednaný, účelový posudek, podporující obžalobu, postavený na nesmyslných argumentech. Vyjadřoval se nelichotivě o práci vyšetřovatele. Padala slova jako „skandální“, „absurdní“ aj. Vyvolal polemiku mezi předsedou senátu, žalobcem a Michaelem Bartončíkem, do které nakonec rovněž krátce zasáhl.
https://echo24.cz/a/SRqQp/zpravy-domaci ... vky-zbraneBilance české vojenské pomoci Ukrajině a kompenzací od spojenců pro armádu vyznívá pro Česko kladně. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ministryně trvá na tom, že dodávky vojenského materiálu Ukrajině neohrožují obranyschopnost a bezpečnost země.
Česko získá jako kompenzaci za dodávky zbraní Ukrajině 14 německých tanků Leopard. Od Američanů nakupuje armáda 12 vrtulníků Viper a Venom, ale k nim zdarma dostane osm dalších. „Možná to, co řeknu teď je neetické, ale jsme už v tuto chvíli v plusu z toho, co už jsme na Ukrajinu poslali a co jsme od našich spojenců dostali. Nebyl to žádný náš záměr, tak to prostě je,“ řekla ministryně.
Ministryně Černochová apelovala na politiky a novináře, aby nešířili informace o tom, že Česko je oslabené kvůli pomoci Ukrajině. „Děláme pravý opak toho, co kritici nazývají ohrožením obranyschopnosti. Kdybychom zbraně na Ukrajinu neposílali, kde je jistota, že se Putin a jeho vojáci neposunou dál,“ ptala se Černochová s tím, že od Ukrajiny dělí Česko jen pár hodin cesty.
„Potraviny teprve budou drahé,“ upozorňují čeští zemědělci, kteří se dnes připojili k protestu žádajícím zastropování cen energií a přehodnocení unijních cílů týkající se Green Dealu a systému emisních povolenek. Během dnešního neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU chtějí na problémy svého odvětví upozornit například blokacemi silnic zemědělskou technikou. „Vláda likviduje zemědělskou výrobu,“ stojí na zemědělské technice projíždějící Českem. Zemědělci své protesty napříč Českem zahájili úderem deváté hodiny, kdy kolony jejich techniky vyrazily na silnice a až tisíce strojů komplikují dopravu na mnoha místech země.
Protesty se nevyhýbají ani hlavním tahům a dosti komplikují dopravu i například na silnici R35 u Litomyšle, kde podle Chrudimského deníku začaly protesty o půl jedenácté.
Organizace sdružující zemědělce chtějí dnes protesty uspořádat mimo Česko a podle tiskové zprávy Agrární komory ČR se má za podmínky zemědělců protestovat i v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Rumunsku a na Slovensku.
Demonstranti chtějí upozornit, že dle nich „je budoucnost zemědělství v ohrožení“, jelikož rostou vstupní náklady, především ceny energií, a zároveň dle nich nejsou nikterak vysoké výkupní ceny potravin.
„Následkem toho může dojít ke snížení produkce potravin v Evropě a zhoršení jejich dostupnosti pro obyvatele. Organizace proto apelují ve společném memorandu z jednání v Praze 14. a 15. září na ministerstva zemědělství, aby se situací zabývala,“ jmenuje Agrární komora ve své tiskové zprávě důvody protestů.Zemědělci v Košeticích se chystají na protestní jízdu. S novým přerozdělováním dodací přijdou ročně o 5 milionů. Pojedou do Pelhřimova, cestou se přidá technika z dalších 3 podniků. @CRozhlas @Radiozurnal1 pic.twitter.com/LHcUUfEW5v
— Věra Hájková (@hajkova_vera) September 15, 2022
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal míní, že je aktuální dění neudržitelné. „Situace zemědělců se napříč zeměmi Evropské unie stává nadále neudržitelnou. Dochází k zavírání chovů hospodářských zvířat a omezování pěstování především náročnějších zemědělských plodin. Tím je ohrožena potravinová bezpečnost Evropy v této velmi turbulentní době, kdy čelíme řadě očekávaných i neočekávaných událostí,“ varuje.
Podmínkami zemědělců jsou kroky, které mají zamezit růstu cen energií či se týkají zelené politiky EU. Jedná se jmenovitě o pozastavení emisních povolenek, které zemědělci žádají „alespoň na krátkou dobu“, dále žádají zastropování cen energií, kompenzace za vysoké ceny hnojiv a dalších vstupních nákladů a také aby byla zajištěna pomoc ukrajinským zemědělským produktům v přístupu na exportní trhy třetích zemí a zároveň „ochrana domácích výrobců před nebezpečím, že se stanou obětí okolností způsobených liberalizací dovozu z Ukrajiny“ a rozšíření Dočasného krizového rámce Evropské unie.
Podle zemědělců by měla být posílena jejich energetická soběstačnost, navýšeny finanční prostředky v rámci Společné zemědělské politiky EU kvůli „nárůstu byrokratické zátěže zemědělců, environmentálním ambicím EU a dopadu globální krize“.Požadují také přidělení většího objemu finančních prostředků na šlechtitelský výzkum či odmítnutí snížení množství pesticidů používaných členskými státy, které mají spotřebu přípravků na ochranu rostlin pod evropským průměrem a „zvýšení limitu podpory de minimis pro zemědělskou prvovýrobu“.Protestní jízda na I/43 se právě otočila na kruhovém objezdu v Černé Hoře a zamířila do Letovic. Odtam se již stroje rozjedou do svých podniků. pic.twitter.com/dZvGvXUMIc
— Martin Svatoň (@Svaton_CT) September 15, 2022
Kromě protestní jízdy také zemědělci uspořádali happening v Praze, na kterém se veřejnosti rozdávaly jablka a brambory, jež označily za „poslední české potraviny“ a varovali před snížením objemu jejich produkce kvůli „environmentálním ambicím Evropské unie“.
Zemědělci tak činí v návaznosti na dnešní neformální setkání ministrů zemědělství a rybolovu a blokací českých silnic traktory i další zemědělskou technikou a happeningem v Praze chtějí upozornit na možné dopady Green Dealu.
Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík dle serveru iDnes.cz uvedl, že ovocnáři neví, zda mají investovat peníze do skladování jablek, potažmo do jejich sklízení. Cena skladování stojí podle něj nyní i 10 korun na kilogram, zemědělci pak v některých případech budou úrodu skladovat až tři čtvrtě roku, než ji prodají. Kvůli cenám za skladování pak prý plodiny mohou natolik prodražit, že si je lidé nekoupí a raději se budou dívat po levnějších z dovozu.
„Chceme srovnatelné podmínky,“ stojí na zemědělské technice, která projíždí Českem. Objevují se též nápisy tvrdící, že „vláda likviduje zemědělskou výrobu“ či že český kabinet „lže o rozdělení dotací“.
Předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla pak pro Českou televizi upozornil hlavně na růst cen energií, které spotřebovávají dle něj především chovatelé drůbeže a prasat a také pěstitelé ovoce. „Nevědí, za kolik budou energie kupovat. Informace, které jsou dnes v médiích, nehovoří o tom, jestli budeme jako zemědělci spadat do té nebo onaké kategorie. Máme velmi vážné obavy z toho, že cena potravin bude v násobcích kopírovat cenu energií,“ varoval.S protesty naopak podle ČTK nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje. Podle ní protesty „účelově pořádá vedení těchto organizací především na objednávku úzké skupiny majitelů největších agropodniků“ a ve skutečnosti jsou akce namířeny proti zájmům většiny českých zemědělců i českých spotřebitelů.
„Nynější zemědělská politika jistě není ve všem ideální, ale po mnoha letech konečně vykročila správným směrem,“ tvrdí asociace, jež má jiný názor než dnešní protestující, kterým naopak vadí, že se peníze přesunou směrem k menším farmářům.
https://echo24.cz/a/SnMVd/zpravy-domaci ... i-politika„Potraviny teprve budou drahé,“ upozorňují čeští zemědělci, kteří se dnes připojili k protestu žádajícím zastropování cen energií a přehodnocení unijních cílů týkající se Green Dealu a systému emisních povolenek. Během dnešního neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU chtějí na problémy svého odvětví upozornit například blokacemi silnic zemědělskou technikou. „Vláda likviduje zemědělskou výrobu,“ stojí na zemědělské technice projíždějící Českem. Zemědělci své protesty napříč Českem zahájili úderem deváté hodiny, kdy kolony jejich techniky vyrazily na silnice a až tisíce strojů komplikují dopravu na mnoha místech země.
Protesty se nevyhýbají ani hlavním tahům a dosti komplikují dopravu i například na silnici R35 u Litomyšle, kde podle Chrudimského deníku začaly protesty o půl jedenácté.
Organizace sdružující zemědělce chtějí dnes protesty uspořádat mimo Česko a podle tiskové zprávy Agrární komory ČR se má za podmínky zemědělců protestovat i v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Rumunsku a na Slovensku.
Demonstranti chtějí upozornit, že dle nich „je budoucnost zemědělství v ohrožení“, jelikož rostou vstupní náklady, především ceny energií, a zároveň dle nich nejsou nikterak vysoké výkupní ceny potravin.
„Následkem toho může dojít ke snížení produkce potravin v Evropě a zhoršení jejich dostupnosti pro obyvatele. Organizace proto apelují ve společném memorandu z jednání v Praze 14. a 15. září na ministerstva zemědělství, aby se situací zabývala,“ jmenuje Agrární komora ve své tiskové zprávě důvody protestů.Zemědělci v Košeticích se chystají na protestní jízdu. S novým přerozdělováním dodací přijdou ročně o 5 milionů. Pojedou do Pelhřimova, cestou se přidá technika z dalších 3 podniků. @CRozhlas @Radiozurnal1 pic.twitter.com/LHcUUfEW5v
— Věra Hájková (@hajkova_vera) September 15, 2022
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal míní, že je aktuální dění neudržitelné. „Situace zemědělců se napříč zeměmi Evropské unie stává nadále neudržitelnou. Dochází k zavírání chovů hospodářských zvířat a omezování pěstování především náročnějších zemědělských plodin. Tím je ohrožena potravinová bezpečnost Evropy v této velmi turbulentní době, kdy čelíme řadě očekávaných i neočekávaných událostí,“ varuje.
Podmínkami zemědělců jsou kroky, které mají zamezit růstu cen energií či se týkají zelené politiky EU. Jedná se jmenovitě o pozastavení emisních povolenek, které zemědělci žádají „alespoň na krátkou dobu“, dále žádají zastropování cen energií, kompenzace za vysoké ceny hnojiv a dalších vstupních nákladů a také aby byla zajištěna pomoc ukrajinským zemědělským produktům v přístupu na exportní trhy třetích zemí a zároveň „ochrana domácích výrobců před nebezpečím, že se stanou obětí okolností způsobených liberalizací dovozu z Ukrajiny“ a rozšíření Dočasného krizového rámce Evropské unie.
Podle zemědělců by měla být posílena jejich energetická soběstačnost, navýšeny finanční prostředky v rámci Společné zemědělské politiky EU kvůli „nárůstu byrokratické zátěže zemědělců, environmentálním ambicím EU a dopadu globální krize“.Požadují také přidělení většího objemu finančních prostředků na šlechtitelský výzkum či odmítnutí snížení množství pesticidů používaných členskými státy, které mají spotřebu přípravků na ochranu rostlin pod evropským průměrem a „zvýšení limitu podpory de minimis pro zemědělskou prvovýrobu“.Protestní jízda na I/43 se právě otočila na kruhovém objezdu v Černé Hoře a zamířila do Letovic. Odtam se již stroje rozjedou do svých podniků. pic.twitter.com/dZvGvXUMIc
— Martin Svatoň (@Svaton_CT) September 15, 2022
Kromě protestní jízdy také zemědělci uspořádali happening v Praze, na kterém se veřejnosti rozdávaly jablka a brambory, jež označily za „poslední české potraviny“ a varovali před snížením objemu jejich produkce kvůli „environmentálním ambicím Evropské unie“.
Zemědělci tak činí v návaznosti na dnešní neformální setkání ministrů zemědělství a rybolovu a blokací českých silnic traktory i další zemědělskou technikou a happeningem v Praze chtějí upozornit na možné dopady Green Dealu.
Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík dle serveru iDnes.cz uvedl, že ovocnáři neví, zda mají investovat peníze do skladování jablek, potažmo do jejich sklízení. Cena skladování stojí podle něj nyní i 10 korun na kilogram, zemědělci pak v některých případech budou úrodu skladovat až tři čtvrtě roku, než ji prodají. Kvůli cenám za skladování pak prý plodiny mohou natolik prodražit, že si je lidé nekoupí a raději se budou dívat po levnějších z dovozu.
„Chceme srovnatelné podmínky,“ stojí na zemědělské technice, která projíždí Českem. Objevují se též nápisy tvrdící, že „vláda likviduje zemědělskou výrobu“ či že český kabinet „lže o rozdělení dotací“.
Předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla pak pro Českou televizi upozornil hlavně na růst cen energií, které spotřebovávají dle něj především chovatelé drůbeže a prasat a také pěstitelé ovoce. „Nevědí, za kolik budou energie kupovat. Informace, které jsou dnes v médiích, nehovoří o tom, jestli budeme jako zemědělci spadat do té nebo onaké kategorie. Máme velmi vážné obavy z toho, že cena potravin bude v násobcích kopírovat cenu energií,“ varoval.S protesty naopak podle ČTK nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje. Podle ní protesty „účelově pořádá vedení těchto organizací především na objednávku úzké skupiny majitelů největších agropodniků“ a ve skutečnosti jsou akce namířeny proti zájmům většiny českých zemědělců i českých spotřebitelů.
„Nynější zemědělská politika jistě není ve všem ideální, ale po mnoha letech konečně vykročila správným směrem,“ tvrdí asociace, jež má jiný názor než dnešní protestující, kterým naopak vadí, že se peníze přesunou směrem k menším farmářům.
Před pražským kongresovým centrem se ve čtvrtek dopoledne konal protest zemědělců proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). Zúčastnily se ho nižší desítky lidí, akce skončila před polednem. Zemědělci žádali přehodnocení unijních cílů v zemědělství a kritizovali přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se konal během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU, protestními jízdami zemědělci demonstrovali i v krajích. S protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády ohledně změn ve financování podporuje.
Protestní happening v Praze zemědělci zahájili tiskovou konferencí, na níž vystoupili zástupci jednotlivých svazů. Martin Pícha ze Zemědělského svazu ČR varoval, že v budoucnu hrozí potravinové krize. „Současná evropská environmentální politika povede k poklesu produkce potravin v Evropě a k závislosti na dovozu,“ uvedl.
Zemědělcům vadí politika Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Podle protestujících zemědělců by měly být cíle dohody přehodnoceny a odloženy. Zároveň žádají změny při prodejích emisních povolenek, které jsou podle zemědělců likvidační. Od začátku roku rovněž kritizují změnu dotační politiky na období mezi lety 2023 až 2027. Vláda v lednu rozhodla o přesunu větší části peněz k menším farmářům. Svazy tvrdí, že vláda bere peníze firmám, které vyrábějí většinu potravin v Česku.
Zemědělci dále upozornili, že jejich náklady v posledních měsících stouply o desítky procent, u některých surovin o stovky procent. Jde zejména o energie, hnojiva a ochranné prostředky pro rostliny. Žádají celoevropské řešení situace. Kroky vlády směřující k zastropování cen energií pro maloodběratele a kompenzace pro větší firmy jsou podle nich nešťastně naplánovány. Kvůli rostoucím nákladům podle zemědělců hrozí omezení produkce.
Organizátoři si před Kongresovým centrem, kde se koná zasedání evropských ministrů zemědělství, postavili stánek. Rozdávali tu lidem brambory a jablka s heslem, že může jít o poslední produkty českého zemědělství. Zemědělci si rovněž přinesli transparenty s českými i anglickými nápisy typu „Ne zelenému fanatismu“, „Férové podmínky pro všechny“ či „No Green deal make real deal“.
Komora a svaz také představily společné memorandum, které podepsalo 14 zemědělských organizací z devíti států EU. Od vlád a EU požadují kromě zastropování cen energií také kompenzace vysokých cen hnojiv a dalších vstupních nákladů. Z dlouhodobého hlediska požadují více peněz ze Společné zemědělské politiky EU kvůli environmentálním ambicím unie.
Demonstraci odsuzuje ASZ ČR. Uvedla, že protesty „účelově pořádá vedení těchto organizací především na objednávku úzké skupiny majitelů největších agropodniků“ a ve skutečnosti jsou namířeny proti zájmům většiny českých zemědělců i českých spotřebitelů. Vládní změny dohodnuté s většinou zemědělských organizací nebudou mít podle ASZ ČR negativní dopady ani na velké zemědělské podniky. „Nynější zemědělská politika jistě není ve všem ideální, ale po mnoha letech konečně vykročila správným směrem,“ uvedlo vedení asociace.
Uplynuly dva týdny od rezignace dvouměsíčního ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka, který odešel po mediálním i politickém tlaku na konci srpna. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) avizovali, že s obsazením uvolněného místa nechtějí otálet. V tom, kdo Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) povede, ale zatím jasno nemají. Rakušan deníku Echo24 odpověděl, že výběr stále probíhá, bezpečnostní prověrka na nejvyšší stupeň „přísně tajné“ podle něj není podmínkou.
Ředitele civilní rozvědky jmenuje podle zákona ministr vnitra se souhlasem vlády. Kdo by mohl nahradit v čele úřadu Rakušanova posledního nominanta Petra Mlejnka, ale ministr stále říct nechce. S největší pravděpodobností se bude jednat o jednoho z kandidátů, o nichž se uvažovalo už před Mlejnkovým jmenováním.
„Výběr nového ředitele či ředitelky ÚZSI v tuto chvíli stále probíhá. Vedu nejrůznější konzultace, tak jak jsem veřejně slíbil. V tuto chvíli ale nebudu stanovovat žádné termíny pro jmenování,“ uvedl ministr pro Echo24.
Případná absence bezpečnostní prověrky na nejvyšší stupeň, což se vytýkalo i bývalému řediteli Mlejnkovi, podle Rakušana nebude problém. „Pokud jde o prověrku na přísně tajné, jak už jsem řekl, může být výhodou, nikoliv ale podmínkou. I ten kandidát, který případně bude mít prověrku na PT (na stupeň přísně tajné – pozn. red), bude muset stejně podle zákona projít celým prověřovacím procesem na tento stupeň prověrky od vlastní služby,“ dodává ministr.
Pokud ale do čela rozvědky nastoupí kandidát s nejvyšší prověrkou, bude se moci od začátku plnohodnotně podílet na vedení tajné služby a bude mít přístup ke všem informacím v přísně tajném režimu, což Petr Mlejnek neměl. Na výsledek prověrky se přitom čeká až 9 měsíců, během nichž by byl nový ředitel částečně mimo hru.
Po rezignaci Petra Mlejnka převzal vedení tajné služby jeho první náměstek. Podle premiéra Petra Fialy by toto provizorium nemělo trvat dlouho. „Já věřím, že k tomu výběru nového ředitele dojde poměrně rychle, ale říkat k tomu teď nějaké podrobnosti nebo stanoviska by určitě nebylo seriózní. Dnes pan dosavadní ředitel Petr Mlejnek rezignoval a my se budeme snažit, aby se ta situace velmi rychle dostala do toho řádného režimu,“ řekl Fiala po jednání vlády v den Mlejnkova odstoupení.
Mlejnka by mohl nahradit například bývalý náměstek ředitele ÚZSI Jan Paďourek. Ten byl podle informací redakce už v červnu, během poslední výměny vedení rozvědky, hlavně díky svým bohatým zkušenostem ze zahraničí (působil jako deklarovaný zástupce rozvědky v Kyjevě, Moskvě i ve Washingtonu), po Mlejnkovi druhým nejvážněji diskutovaným kandidátem.
Kromě Paďourka a Mlejnka se tehdy hovořilo ještě o Vladimíru Posoldovi, který, než v roce 2019 odešel ze služby, řídil operativní část ÚZSI, a rovněž bývalém zpravodajci Miroslavu Tomanovi. Znovu zaznívá také jméno bývalé náměstkyně pro analytiku Mlady Princové.
Rakušan nedávno uvedl, že před jmenováním nového ředitele rozvědky kandidáta požádá, aby se zúčastnil uzavřeného jednání sněmovního bezpečnostního výboru a představil své vize. Povede to podle něj ke stabilizaci rozbouřené atmosféry.
Alchymista píše: ↑13 zář 2022, 22:20http://www.regionalninovinky.cz/sloupky ... ed-soudem/
Jana Nagyová a Andrej Babiš před soudem
https://pravyprostor.net/?p=149206Alchymista píše: ↑14 zář 2022, 20:52https://pravyprostor.net/?p=149161
Druhý den procesu Nagyová-Babiš
Zájem o kauzu Jany Nagyové a Andreje Babiše postupně slábne. Projevilo se to i na dnešním, třetím dnu jednání.
Den ozvláštnil příchod manželů Babišových, vedoucích se něžně za ruce. Pohled na ně působil jako příjemný protiklad k nepříjemným momentům v průběhu procesu. Všiml jsem si, že paní Monika Babišová a obž. Jana Nagyová si jsou typově blízké. Manžele doprovázeli další členové rodiny, předvolaní k podání svědecké výpovědi.
Nepřestaneš-li veřejně říkat své názory, dostaneš padáka. Tuto větu má převážná většina populace spojenou s minulým režimem a obecně se má za to, že něco podobného bylo myslitelné naposled před rokem 1989. Aktuální případ ovšem ukazuje opak. Profesoru Petru Drulákovi již měsíce vyhrožují, že dostane vyhazov z Ústavu mezinárodních vztahů, bude-li pokračovat v šíření svých názorů. Dokládají to dokumenty, které má redakce k dispozici a jak nám řekl sám Drulák, případ zdaleka nekončí. „Půjdeme k soudu,” prozrazuje.
Profesor Petr Drulák dlouhé léta patřil k vrcholným českým diplomatům. Byl prvním náměstkem Ministerstva zahraničních věcí, českým velvyslancem ve Francii, ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), působí jako vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník. Aktuálně působí na Západočeské univerzitě v Plzni a na částečný úvazek také v již zmiňovaném ÚMV, který před lety vedl. Kromě toho vystupuje v řadě médií a komentuje vývoj v zahraničí.
Drulákovy názory, které se mnohdy rozcházejí s oficiální linií vedení státu, začaly výrazně vadit a několik měsíců kvůli nim čelí pokusům o výpověď ze strany Ústavu mezinárodních vztahů. Sám upozorňuje, že volné šíření vlastních názorů, které nijak nevybočují ze zákonného rámce, mu garantuje ústavní pořádek naší země a v případě vyhazovu je ochoten svést soudní bitvu. Sám profesor Drulák o tom veřejně celou dobu nemluvil, všechny detaily se rozhodl zveřejnit až poté, co o něm na serveru Aktuálně.cz vyšel článek tvrdící, že nahrává ruské propagandě, šíří údajně nepodložené názory. V textu se navíc nepravdivě tvrdí, že je zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí, které s ním nesouhlasí, ale stejně ho musí platit.
Podívejme se nejprve na to, čemu Petr Drulák čelil ze strany šéfa Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha. Ten mu vyčítá, že ve svých veřejných výrocích údajně porušuje Etický kodex ÚMV. „Vzhledem k tomu, že z Vaší strany dochází k opakovanému porušování Etického kodexu zaměstnance a předchozí osobní domluva v této věci nebyla účinná, upozorňuji Vás na možnost výpovědi pracovního poměru. Zároveň mi dovolte vyjádřit naději, že se podobných veřejných vystoupení v budoucnu zdržíte,” napsal Ditrych již v druhé půli května Drulákovi.
Vyčítal mu například rozhovor pro ParlamentníListy.cz, ve kterém padlo, že Západ hraje špinavou cynickou hru s Ukrajinou, když jí dává falešné naděje vstupu do EU. Šéfovi ÚMV vadil také výrok, že většina vojenských expertů říká, že Ukrajinci nemohou proti Rusku vyhrát. Připomeňme, že profesor Drulák hned v počátku ruské invaze na Ukrajinu varoval, že se konflikt může táhnout velmi dlouho, stát obrovské množství ukrajinských životů a že Západ by se měl snažit pomoci nastolit mír.
V dalším dopise o měsíc později obdržel Petr Drulák od šéfa ÚMV další „vytýkací dopis”, ve kterém Ditrych píše, že se profesor Drulák ve svých veřejných vystoupeních vyjadřuje „ideologicky zúženě” a rovněž prý šíří „konspirační narativy” a využívá „nekorektního vyjadřování” a „zavádějícího zobecňování”. Závěrem druhého dopisu opět varuje, že vše může vyústit ve výpověď z pracovního poměru.
„Opět připomínám, že Vašimi výtkami zasahujete do mých ústavních práv. Rád bych Vám také připomněl, že když jsem řídil instituci, kterou dnes řídíte Vy, razantně jsem kritizoval tehdejší politiku i její představitele. MZV chtě nechtě uznávalo, že pokud tak nečiním z titulu své funkce, mám na to občanské právo. Považuji za nepřijatelné, abyste Vy tato má práva dnes omezoval,” reagoval mimo jiné Drulák v dopise řediteli ÚMV, ve kterém rovněž doložil spolehlivé zdroje pro své veřejně vyjádřené teze, o kterých původně Ditrych tvrdil, že jde o konspirační teorie.
Zajímavé rovněž je, že ředitel Ústavu mezinárodních vztahů ve svých dopisech profesoru Drulákovi tvrdí, že svým vystupováním opakovaně porušuje Etický kodex ÚMV, nicméně Etická komise svým šetřením došla k závěru, že Drulák nic neporušil a dobré jméno Ústavu mezinárodních vztahů nepoškodil. Přesto se zkoumání Etické komise neobešlo bez některých podivných okolností. Drulák byl například vyzván, aby vysvětlil, proč přispívá právě do PL, které jsou podle tvrzení Etické komise „obviňovány ze šíření dezinformací a konspiračních teorií či za šíření nesnášenlivosti”.
V průběhu července se na Ondřeje Ditrycha v zastoupení Petra Druláka obrátila jeho advokátka Jana Zwyrtek Hamplová a upozornila, že oba dva Ditrychovy „vytýkací dopisy” jsou nejen v rozporu s českým ústavním pořádkem, protože ho nutí jednat způsobem, který není definován žádným českým právním předpisem, ale směřují jednoznačně k omezení svobody projevu. Drulákova advokátka nabídla vedení ÚMV vyřešit spor cestou smíru, pokud vezme zpět své dva výše zmiňované „vytýkací” dopisy. V opačném případě se bude velmi důsledně bránit soudní cestou.
Jak naší redakci řekl sám Petr Drulák, pro výzkumné pracovníky není žádný problém v situaci, kdy chtějí publikovat výstupy svého bádání na mezinárodní scéně, ale situace se mění okamžikem, kdy chtějí vystupovat sami za sebe v českém veřejném prostoru a dané názory nezapadají do oficiálního narativu. „V tu chvíli jsou tyto závěry démonizovány a označovány za konspiraci, něčí propagandu apod. Takto je prostě nastavený současný prostor, který je poznamenaný určitou křečí. Jedná se o neuvěřitelně hloupé argumenty, protože ve chvíli, kdy někdo začne užívat tato zdůvodnění, znamená to, že není schopen argumentovat věcně a říci, v čem je ta údajná konspirace či chyba v argumentaci. Nikdo mi dosud nebyl schopen ukázat, co jsem udělal záměrně špatně. Samozřejmě že podnikám různé interpretace, uvažuji o hypotézách, ale to patří k intelektuálnímu hledání. Máme tu nějaká data, nějakou realitu a tu se pokoušíme interpretovat. Podstatné je, že interpretace není jediná, ale je jich několik,” vysvětluje.
„V českém prostředí nyní zažíváme pokus redukovat všechno na jedinou interpretaci, která odpovídá potřebám českém vlády. Všechno ostatní je považováno za konspiraci nebo něčí propagandu,” zdůrazňuje profesor Drulák.
Na základě dotazu redakce pak bývalý diplomat prozradil, že Ústav mezinárodních vztahů nijak nereagoval na dopisy zaslané jeho advokátkou. „Dopisy byly formulovány velmi vstřícně a konstruktivně. Podotýkám, že jsem neměl žádný zájem na medializaci případu, ale k tomu bohužel došlo z druhé strany. Zaskočilo mě, že se najednou na Aktuálně objevil nepřátelský článek. Je očividné, že medializace toho všeho přichází buď ze strany Ministerstva zahraničních věcí nebo Ústavu mezinárodních vztahů, protože z mé strany skutečně nepřišla. V té chvíli jsem postaven do situace, že se bráním a také je na místě připomenout určité mně adresované dopisy, které jsou protiprávní, což moje advokátka jasně ukázala a nedostalo se nám na ně žádné odpovědi. Proto je jediným logickým krokem, že to půjde k soudu,” sděluje profesor.
Delší dobu je však možné zaregistrovat argument, že Petr Drulák svými veřejnými výstupy „nahrává ruské propagandě”. Zajímalo nás proto, co na tyto výtky říká. „Mohu jedině zopakovat, že to považuji za velmi hloupý způsob argumentace. Dám historický příklad. Ve 30. letech někteří lidé říkali, že Evropu ohrožuje fašistická expanze. Tento hlas zněl z Moskvy a byla to komunistická propaganda. Nicméně tento argument měl svoje racionální oprávnění a používali ho i demokraté a liberálové. Znamená to snad, že když říkali totéž, tak nahrávali komunistické propagandě? Nebo jinak. Jiní lidé rovněž ve 30. letech říkali, že Evropa čelí nebezpečí komunistické expanze a je potřeba, aby se Evropa před tlakem komunismu sjednotila. Takový argument měl určitý racionální základ, ale používali ho nacisté. Mimo nich však totéž říkali přesvědčení demokraté. Máme takové přesvědčené demokraty označit za nacistické propagandisty? Z tohoto úhlu je přece jasné, že taková argumentace je naprosto nepřijatelná. Překvapuje mě, že se vůbec někdo ve veřejném prostoru odvažuje tímto způsobem argumentovat,” dodává pro ParlamentníListy.cz profesor Petr Drulák.