Na trh se dostává nová poštovní známka s portrétem prezidenta druhé republiky a následně protektorátu Emila Háchy. Jde o limitovanou edici. Je to ale kontroverzní krok. Co si o tom myslíte?
Vydání známky s doktorem Háchou, žalovaným kolaborantem protektorátu, jenž nedožil Národního soudu, je podle nás odbojářů a legionářů projevem protektorátního aktivismu, hodného nejen tak zvané druhé republiky, ale čistého prvního protektorátu, jak označujeme první protektorát naší země.
I když jde o tak zvanou soukromou limitovanou edici placenou údajně háchovci, již emitace pomocí České pošty je nesmírnou ostudou jak instituce, tak státu. Je to nejen nerespektování státnosti republiky, ale i morální facka obětem a bojovníkům proti nacismu — podobně jako instalace banderovců jako „veteránů" na současné Ukrajině.
Zaslouží si Hácha společenskou rehabilitaci? Měli bychom se k němu chovat jako k prezidentovi, který zkrátka měl smůlu a neměl na výběr?
Podle nás odbojářů a legionářů doktor Hácha žádnou morální rehabilitaci nezasluhuje a nikdy nezasluhoval. Od samého počátku byl ideovým nepřítelem Československé republiky, uznávajícím pouze prohnilou starorakouskou monarchii, k čemuž se i veřejně hlásil. Jeho reprezentace v tak zvané druhé republice, která není součástí státoprávní kontinuity státu, byla výrazem protokolaborace s Třetí říší, kterou dovršil ostudně v protektorátu v tragikomické funkci tak zvaného státního prezidenta kolonie Třetí říše zvané protektorát ustavené výnosem Hitlera
Co si myslíte o samotném prezidentu Háchovi? Je to hrdina možného nebo slabá oběť okolností?
Jíž položení otázky Hácha jako „hrdina možného" je zavádějící. Hácha jako „hrdina možného pod nátlakem netvorů"? To je mýtus. Mýtus šířený nepřáteli republiky, aby omluvili pozici kolaboranta Háchy a společníků. Hácha prostě neměl do Berlína k Hitlerovi jezdit, a pokud by bez toho došlo k nacistické okupaci, měl se prohlásit za Hitlerova vězně, jako to učinili představitelé okupovaných států západní Evropy, například Belgie nebo Dánska.
Vždyť kdo jen trochu studuje dějiny Mnichova a okupace ČSR, musí vzpomenout i reakce apppeasera Chamberlaina, který v okupaci ČSR viděl pošlapání Mnichova, když slepě věřil v čest nacistického netvora. To Hácha neviděl?
Ale i když přistoupíme na udržitelnost pozice Háchy do Lidic a Ležáků, po těchto zločinech nesměl představitel Čechů, byť dosavadní kolaborant, dále reprezentovat! Právě tehdy měl Hácha rezignovat.
V historii však, kdyby neplatí! Hácha kolaboroval dál a dokonce hrozil Čechům, že když nebudou poslušní Reichu, Reich s nimi zatočí. Právě tehdy nastal osudný zlom v kolaboraci Háchy. Na tento zlom z Londýna upozorňovala celá Benešova vláda, ale Hácha si poučení a výstrahu nevzal. Pokračoval dále, tentokráte již v nijak neomluvitelné kolaboraci. Proto dospěl již jako nemocný a zlomený k Národnímu soudu po osvobození, a proto doktor Beneš nemohl jinak, než nesvolit k jeho osvobození z žaloby.
Taková je historická pravda — pravda, kterou současní pahistorikové a politruci všelijak překrucují a selhávají ve prospěch tohoto souběžce Třetí říše.
Dokážete si představit, že by vznikla známka s Radolou Gajdou nebo Janem Syrovým?
Za současného stavu státu si dokáži představit jakoukoli podobnou známku, je to jen otázka sehnaných peněz, nikoli státoprávního profilu republiky, nebo dokonce morálky historie. Peníze v tomto systému dokáží cokoli.
Nezdá se vám, že dochází k plíživému očištění druhé československé republiky?
Podle mne jsme již za hranicemi tak zvané druhé republiky co do ideologických blábolů médií, politických stran a části politiků. Ti podle mne vepluli plnou parou do druhého protektorátu se všemi atributy, i s tažením na Rus bez jakéhokoli faktického důvodu.
Připadá mi to tak trochu jako americký film „Myš, která řvala". Připomínám, že film je o tom, jak drobný stát vyhlásil válku velmoci a domníval se, že vyhrál.
