Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

V předkládaném návrhu vyhlášky je v základní variantě velikostní koeficient stanoven na hodnotu 2,5. Právě tuto hranici chce část radnic navýšit. Stanovit ji mohou na maximálně pětku.

Bojová vozidla Perun od přeloučského výrobce SVOS určená pro speciální síly české armády neprošla podle ministerstva obrany vojskovými zkouškami. Firma ale takovou informaci nemá a tvrdí, že nebyly ještě vypořádány její připomínky k průběhu zkoušek.

Částečná ekonomická transformace byla připravená ještě KSČ. Její příprava probíhala od roku 1987 v rámci perestrojky a měla být spuštěna v roce 1990.

V prohlášení, které má server ParlamentníListy.cz k dispozici, zdůraznil, že uspořádat pietní pochod z Albertova u příležitosti 50. výročí nacistického řádění v tehdejším Protektorátu, byl opravdu jeho nápad.

„Demonstrace 17. listopadu neměla vést ke změně společenského řádu,“ říká a upřesňuje, že měla být využita jen k tomu, aby museli odejít z vedení komunistické strany zastánci starých pořádků a aby se dostali do popředí progresivnější lidé. Kdo měl však nastoupit, to přesně neví. „To nebyla moje starost, ale určitě měli odejít Jakeš, Husák, Biľak a jim podobní,“ podotkl s tím, že připravovaná byla změna jen v rámci socialismu.

Následně popsal, jaké byly v té době jeho přesné úkoly. „Měl jsem pod sebou sedm lidí od StB, ti zase vedli různé rezidenty. Náš cíl byl jasný. Přivést dav lidí z akce k padesátému výročí smrti Jana Opletala do centra Prahy a já měl sehrát roli takzvaného mrtvého studenta Martina Šmída,“ říká někdejší agent StB.

Vyvrací slova tehdejšího spoluorganizátora demonstrace Jiřího Jaskmanického, že už na Albertově měl za úkol vyvolat s ním konflikt a dát mu přes ústa. „Je to hloupost. To jméno si sice vybavuji, ale vzpomínám si jen na spor s Markem Bendou, který chtěl, aby akce skončila na Albertově a nikam dál se nešlo,“ namítá Zifčák a zmiňuje, že sám proto začal se svými lidmi vykřikovat, že se musí jít na Václavák.

martanus píše: ↑

10 srp 2019, 09:06

Připomenu

Částečná ekonomická transformace byla připravená ještě KSČ. Její příprava probíhala od roku 1987 v rámci perestrojky a měla být spuštěna v roce 1990.

Můžu z osobní zkušenosti potvrdit, že se diskutovaly ve VTS(Vědeckotechnická společnost) v konferenčním sále(pod kavárnou) na Novotného lávce již kolem poloviny 80. let. Přístup měli pouze členové VTS a přednášející byli p.Klaus(Ekonomický ústav A.V.) a p. Zeman(Prognostický ústav A.V.). Přednášky s diskusí probíhaly každých 14. dní ve středu od 18:00 a oba pánové se pravidelně střídali. Každý přednášel svoji variantu(Klausova, Komárkova). Diskuse probíhala de facto formou obhajoby koncepce včetně vzorových příkladů privatizace(i ty již byly nejspíše rozpracovány). Klaus oponenty až ponižoval(jenom nedovzdělanci nechápou) a Zeman vysvětloval a obhajoval(Klause nazýval můj vážený oponent). Nezabývala se pouze svojí variantou ale dotazy byly i na druhou variantu. Přednášek se účastňovalo cca 60-80 lidí z toho polovina z akademické sféry. Nakonec sál kapacitou nepostačoval a muselo se místo objednat telefonicky předem. O přijetí té které vypracované varianty se nakonec rozhodovalo v prvých svobodných volbách(Klaus ODS, Komárek ČSSD). Takže ekonomickou reformu připravovala již KSČ(zřídilo při UV dokonce ekonomickou komisi z mladých ekonomů) od počátku 80. let minulého století na dvou na sobě nezávislých pracovištích a koncem 80. lety byla kompletně připravená ke spuštění j nejspíše být jako usnesení XVIII sjezdu KSČ(měl být 1990).

„Je to opatření, které fatálně postihne neziskové organizace. Ani my bychom to nebyli schopni utáhnout, natož většina dalších neziskovek,“ řekl serveru Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Pokud tedy potřebujete „cinknutý“ znalecký doklad od soudního znalce, který splní účel a máte k dispozici znalce, který nemůže vaše, mnohdy nesmyslné, zadání (otázky na znalce) odmítnout, musíte znalci zaručit beztrestnost. V tom případě se doporučuje postupovat dle Policie České republiky(se souhlasem dozorového SZ), která objevila mezeru mezi zákonem o trestním řízení soudním (trestní řád) a zákonem a vyhláškou o znalcích a tlumočnících, tzv. bezva fintu. Znalec podá odborné vyjádření, ve kterém „pouze“ přesně odpovídá na zkreslující a zavádějící otázky, a pokud ho opatří, pro většinu soudů bohužel postačující, doložkou „Odborné vyjádření jsem podal jako znalec, jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu….„, je zajištěna beztrestnost pro znalce a pro účely odsouzení důvěryhodný znalecký posudek ve formě odborného vyjádření.

Vedoucí VSZ Bradáčová dokonce vylučuje podání kárné žaloby na lounskou státní zástupkyni Radku Pavlišovou i v případě ostatních potenciálních kárných žalobců, tedy vedoucího krajského i nejvyššího státního zástupce a ministryně spravedlnosti. V případě Pavlišové, která se mezitím dokonce stala šéfkou lounského OSZ, totiž podle jejího názoru uplynula šestiměsíční subjektivní lhůta, kterou jsou kární žalobci vázáni pro podání žaloby od chvíle, kdy se o potenciálním kárném skutku
dozví.