Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Krajiny strednej a východnej Európy sú v súčasnosti geopoliticky najzraniteľnejšie od roku 1989. Vyplýva to zo správy GLOBSEC Megatrends 2018, ktorá identifikuje najvýraznejšie trendy ovplyvňujúce bezpečnosť a politiku vo svete. Podľa tohto dokumentu slovenského bezpečnostného inštitútu GLOBSEC má na súčasnú zraniteľnosť regiónu strednej Európy vplyv viacero faktorov. Ide napríklad o narastajúcu zmätenosť medzi Stredoeurópanmi. Nevedia sa rozhodnúť, či ich krajina smeruje viac na Západ alebo na Východ. Nie sú si istí, či je členstvo v NATO alebo v Európskej únii pozitívne pre ich krajinu alebo nie...

Po dalších hrozivých hospodářských či morálních ztrátách tak byli postupně i největší hlupci v postsovětských satelitech přinuceni pochopit, že jsme nepřestali být nahlíženi jako nerovnoprávní hráči. Béčka. Neustávající přístup „vyspělých demokracií“ ke středovýchodní Evropě, soudobým „novým členským státům" (připomínám, že do EU bylo desatero paralelně inkorporovaných států uvedeno na Svátek práce r. 2004), se doteď dohromady nezměnil a pozitivní změnu tím nezaložil.

Babiš i Pellegrini rozšířený Frontex považují za zbytečnou paralelní strukturu k pobřežním strážím evropských států, za rozumnější považují posílení národních opatření. Babišovi vadí růst nákladů na evropskou stráž. „Náklady byly asi 1,7 miliardy euro (43,3 miliardy korun), teď komise navrhuje deset miliard,“ řekl. Podle Pellegriniho by bylo účelnější, kdyby se evropské peníze daly přímo Španělsku či Itáli.

QVAK píše: ↑

17 zář 2018, 20:59

... rozšířený Frontex považují za zbytečnou paralelní strukturu k pobřežním strážím evropských států, za rozumnější považují posílení národních opatření....

První ze zmíněných událostí je hlasování Sněmovny o rezoluci EU namířené proti Maďarsku, kterou odsouhlasil Europarlament.
"Čeští poslanci pokládají za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému vážnému ohrožení hodnot EU. "Jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie”. prošly další dvě usnesení: "Poslanecká sněmovna odmítá navrhované zavádění nových vlastních zdrojů Evropské unie." a "Poslanecká sněmovna doporučuje, aby dodatečné možnosti financování rozpočtu Evropské unie byly hledány v rámci stávajícího nastavení prostřednictvím úspor v provozu a optimalizace rozpočtů institucí Evropské unie."
"Slovensko se podle předsedy Směru po definitivním ukončení vyšetřování bude muset vrátit k událostem, které po vraždě následovaly. "Především k úkolům, jaké v nich sehráli prezident Andrej Kiska, opozice, média a nevládní organizace financované ze zahraničí. Od těchto lidí neočekáváme žádnou omluvu, protože jejich filosofie je založena na principu nenávisti.

Na záznamu z jednání, který na svůj web umístila vláda, Orbán prohlásil, že rozsah a hodnota obchodu Německa a Francie jsou poloviční ve srovnání s obchodem zemí visegrádské skupiny (V4) s Německem. To přitom označil za „bezprecedentní vývoj“.

Kolaps plánovaného summitu V4 a Izraele v Jeruzalémě je dobrá zpráva, která usvědčuje ze lži všechny na levici i pravici, kteří věřili, že vláda Benjamina Netanjahua je ochotna v zájmu spolupráce s evropskými pravicovými populisty mlčet o jejich antisemitismu a falšování historie. Izrael se nedvoří visegrádským zemím proto, že v nich (s výjimkou Slovenska) vládnou populisté, ale navzdory tomu, píše Die Welt. Svými proamerickými a proizraelským postoji totiž tyto země vytvářejí protiváhu mnohým západoevropským členským zemím EU.

Katainen také podle agentury Reuters upozornil, že největší hrozbou pro Evropu jsou politici, kteří si myslí, že liberální demokracie je překonaný koncept. Polsku tento finský politik vzkázal, že pokud členská země EU zpochybňuje principy právního státu nebo liberální demokracie, automaticky to vede k oslabení její pozice v evropské osmadvacítce.

„Není to o tom, že bychom chtěli někoho prosazovat,“ řekl Českému rozhlasu a České televizi Babiš. Jde podle něho o to, zda se šéfem Evropské komise stane některý z takzvaných spitzenenkandidátů (volebních lídrů jednotlivých frakcí z evropských voleb) nebo někdo jiný.

Nejen polsko-slovenská spolupráce, ale i plánované vysokorychlostní železniční spojení zemí Visegrádské čtyřky bylo tématem setkání polského náměstka ministra infrastruktury Andrzeje Adamczyka a slovenského ministra dopravy a výstavby Andreje Doležala. Společné prohlášení všech zemí V4, které se zaměří na rychlejší cestování po železnici mezi hlavními městy, se podle českého ministerstva dopravy připravuje.

Téma číslo jedna představovala spolupráce Polska a Slovenska na přípravě společné žádosti Evropské komisi, týkající se financování výstavby přeshraničního úseku trasy Via Carpatia z nástroje CEF 2.0. Obě strany podepsaly společné prohlášení, které bude k žádosti přiloženo.
Rychlá železnice napříč zeměmi V4

Ministři potvrdili i další postup prací na projektu vysokorychlostní železnici (VRT) spojující Polsko, Slovensko, Maďarsko a Českou republiku. Společné prohlášení všech zemí k těmto aktivitám se teprve připravuje.

„Je zřejmé, že obsahově bude zaměřeno na zkrácení cestovních dob mezi hlavními městy V4 formou úprav stávající sítě na vysokorychlostní parametry či pomocí výstavby nových vysokorychlostních tratí a společnou pozici V4 pro probíhající revizi sítě TEN-T,“ uvádí František Jemelka z ministerstva dopravy.

V průběhu setkání došlo i na problematiku aktivit zemí V4 s ohledem na zařazení čtyř hlavních prioritních projektů do sítě TEN-T, uvedených ve „Společném prohlášení ministrů dopravy V4 o nadcházející revizi sítě TEN-T “. Ministři se také shodli na potřebě dalších akcí pro společné projekty Visegrádské skupiny.
Přeshraniční přechod

Trasa Via Carpatia aktuálně měří téměř devět tisíc kilometrů. Prochází regiony, které dohromady obývá více než 125 milionů lidí. V Polsku představuje délka hlavní osy 715 kilometrů, s odbočkami až 1 600 kilometrů. Klíčovou trasou tvořící osu koridoru je rychlostní silnice S19 vedená podél východní hranice země.

K výstavbě přeshraničního úseku trasy Via Carpatia mezi Polskem a Slovenskem a žádosti o finanční prostředky už proběhla formální setkání obou stran i nezbytné právní přípravy.

„Dnes máme šanci uspět společnými akcemi pro dobrou a slibnou budoucnost našeho regionu. Rád bych proto ještě jednou poděkoval za podporu našeho návrhu společné žádosti Evropské komisi. Společně můžeme udělat více jak pro občany našich zemí, kteří budou využívat tato spojení, tak pro regiony, které se budou lépe a rychleji ekonomicky rozvíjet,“ uvedl na setkání polský náměstek ministra infrastruktury Andrzej Adamczyk.
Společná žádost

Zástupci obou ministerstev připravili společný dopis o záměru adresovaný Evropské komisi, který bude přiložen k žádosti, s cílem zdůraznit rozsah zapojení a připravenost navrhovaný projekt účinně realizovat.

Předmětem dopisu je vůle předložit společnou polsko-slovenskou žádost. Ta má pokrýt výstavbu dvou částí silnice S19 na polské straně: Miejsce Piastowe – Dukla a také Dukla – Barwinek. Na slovenské straně pak půjde o úsek vedoucí od státní hranice do Hunkovce. Koordinátorem bude podle dopisu polská strana.

V další části jednání se ministři věnovali otázce nadcházející revize sítě TEN-T. K projektům, které sem spadají, patří mimo jiné i začlenění celého mezinárodního silničního koridoru Via Carpatia do hlavní sítě TEN-T, rozvoj vysokorychlostních železničních tratí v regionu V4, stejně jako zlepšení vnitrozemských vodních spojení a splavnosti Dunaje, Odry a Labe.
VRT k polským hranicím

Polská strana nedávno oznámila, že na studii proveditelnosti rychlodráhy až k polsko-české hranici již vybrala dodavatele. Společnost BBF má dokumentaci připravit za 15,1 milionu polských zlotých. Do konce příštího roku má být hotová i studie proveditelnosti tvořená Českou republikou.

Poláci již uvedli, že zahájení stavebních prací předpokládají v roce 2023. U nás se celá akce zatím nachází v před-investiční fázi.

„Projektant v současné době pracuje na studii proveditelnosti pro tento úsek vysokorychlostní tratě, její dokončení předpokládáme na konci roku 2022. Do připravovaného materiálu postupně zapracováváme výstupy polských kolegů a novou železniční trať také pravidelně projednáváme se samosprávami či dalšími subjekty,“ uvádí Dušan Gavenda ze Správy železnic.

Česká a Polská strana na podzim tohoto roku plánují setkání, kterého se zúčastní také projektanti jednotlivých úseků vysokorychlostní železnice.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki zrušil plánovanou cestu na demografický summit v Budapešti. Důvodem je přítomnost českého premiéra Andreje Babiše. Má jít o signál pro Čechy ohledně sporu o důl Turów. Napsal to zpravodajský portál wPolityce.pl bez upřesnění zdroje informace.

V maďarské metropoli dnes začíná 4. budapešťský demografický summit, jehož hlavním tématem je Rodina: klíč k udržitelnosti. Záměrem je diskutovat o podpoře mladých rodin a vytváření co nejlepších podmínek pro zvyšování porodnosti a tím zamezit stárnutí populace.

Účast na této vrcholné schůzce původně plánoval i Mateusz Morawiecki, než se podle webu rozhodl, že nepojede. Polsko tak bude na akci zastupovat ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová.

Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 milionu korun) za neuposlechnutí květnového soudního příkazu okamžitě přerušit těžbu v dole Turów. Toto předběžné rozhodnutí unijní soud vydal po české žalobě, podle níž důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Polsko však příkaz dodržet odmítlo a požádalo soud o jeho zrušení s tím, že náhlé zastavení těžby by ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst.

V úterý Morawiecki rozhodnutí Soudního dvoru EU o udělení pokuty Polsku důrazně odmítl jako špatné a slíbil, že Varšava využije všechny právní i jiné prostředky k tomu, aby prokázala jeho nevyváženost. Premiér zároveň obvinil Česko, že se v řešení sporu chová „absolutně bez dobré vůle“.

Polská média tvrdí, že polský premiér Mateusz Morawiecki údajně nechce přijet na čtvrteční demografický summit do Budapešti. Důvodem mají být tahanice okolo hnědouhelného dolu Turów ležícího na českých hranicích.
Morawiecki tímto krokem prý chce poslat signál české vládě, píše polský list wPolityce. Portál píše, že na summitu bude zemi zastupovat ministryně pro rodinu a sociální politiku Marlena Malągová.
Nehledě na to, že kancelář polského premiéra informace nevyvrátila, ani nepotvrdila, cesta do Budapešti již není uvedená na seznamu aktivit polského premiéra.
Severní sousedé Česka mají dokonce uvažovat o zastavení účasti na jednání Visegradské skupiny, píší česká média s odvoláním na portál Wirtualna Polska. Polský premiér Morawiecki přitom již v minulosti hovořil o nevyhnutelném zhoršení vztahů s Českem kvůli dolu Turów.

Důl Turów
Soudy EU na začátku týdne uložily Polsku pokutu o rozměru půl milionu euro denně. Důvod je ten, že země nezastavila těžbu v dole Turów, který se nachází bezprostředně na českých hranicích. Pokuta přitom poběží do té doby, dokud země těžbu v dolu skutečně nezastaví.
Předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dolu přitom Soudní dvůr Evropské unie vydal již v květnu. Soud toto rozhodnutí učinil na základě české žaloby, důl totiž podle české strany ohrožuje zásoby pitné vody v obcích na české straně hranice.
Polská strana se ovšem rozhodnutí soudu odmítla podřídit se slovy o tom, že zastavení těžby by ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Elektrárna zásobovaná dolem Turów totiž vyrábí až 7 % energie v zemi. Její uzavření by hrozilo výpadky v polském energetickém systému a růstem cen pro spotřebitele. Vláda přitom také uvedla, že se jedná o jediný zdroj tepla pro město Bogatynia a jeho okolí.
Jednání o osudu dolu vedou expertní skupiny z Česka a Polska. Usilují o vytvoření dohody mezi vládami, která by vedla k vyřešení sporu.

Změna po volbách
Morawiecki také v minulosti uvedl, že očekává, že po českých říjnových volbách opadnou emoce vznikající okolo osudu dolu.
„Počítám, že až se volby uskuteční, emoce opadnou,“ řekl polský premiér a dodal: „Jedná se o těžký, lokální spor, který se odehrává ve stínu voleb v České republice.“
Polský premiér také poznamenal, že pro Polsko je tento spor sice nepříjemný, ale takových problémů má jeho země prý desítky, uvedl v rozhovoru pro RMF FM.

Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku – a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.

Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.

Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.

Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.

#Polish Prime Minister Morawiecki said that #Poland, #Slovenia and the #Czech Republic have prepared a „10-point plan to support #Ukraine“

Among them:
The disconnection of all #Russian banks from #SWIFT
• The exclusion of #Russia from all international organizations
½ pic.twitter.com/1cAdIPhC6q

— NEXTA (@nexta_tv) March 25, 2022

EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.

Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.

Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.

Iniciativa Trojmoří, na jejímž fungování se podílí 12 zemí střední a východní Evropy, má za cíl zdokonalovat spolupráci mezi státy v tomto regionu. A to zejména v rozvoji dopravy a infrastruktury. Projekt má také geopolitický rozměr spolupráce s USA, který se v poslední době akcentuje v souvislosti s probíhající mezinárodní krizí. Komentátoři dokonce mluví o nejvýznamnějším euroatlantickém projektu od vstupu ČR do NATO. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS), která se ve svém programovém prohlášení zavázala projekt podporovat, však zatím v tomto směru neučinila žádné konkrétní kroky. Agendu si mezi sebou resorty přehazují.

Iniciativa Trojmoří je neformální organizace spojující 12 zemí střední a východní Evropy, jejímž cílem je zajišťovat vzájemnou spolupráci států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem v různých oblastech, zejména v rozvoji společné infrastruktury. „Cílem iniciativy ‚Trojmořské moře‘ je podporovat spolupráci především v oblasti rozvoje infrastruktury v odvětví energetiky, dopravy a digitálních technologií. Zaměřuje se na nové investice, hospodářský růst a energetickou bezpečnost,“ píše se na oficiálních webových stránkách projektu.

Mezi dosavadní významné projekty zaštítěné touto iniciativou patří infrastruktura pro zemní zkapalněný plyn LNG a severo-jižní dálnice Via Carpathia vedoucí z litevské Klaipédy do řecké Soluně. Organizace disponuje vlastním investičním fondem, do něhož mohou vstupovat státy i soukromé společnosti a který bude mít podle současných odhadů k dispozici 3 až 5 miliard eur. Projekty, do nichž bude investovat, pak budou dosahovat celkové hodnoty až 100 miliard eur.

Základní kameny Trojmoří položili v roce 2015 prezidenti Polska a Chorvatska. Dnes se na projektu jako členové přímo podílejí Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Zdůrazňována je také vnější spolupráce s dalšími evropskými partnery, s EU a s Německem, a dále pak transatlantická vazba na USA.

Vstup České republiky do této iniciativy připravila bývalá vláda premiéra Andreje Babiše. Ačkoli se současný kabinet Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení zavázal projekt dále aktivně podporovat, žádné konkrétní kroky v tomto směru dosud neučinil. Jen se agenda stačila přesunout z ministerstva dopravy na resort zahraničí. „V tuto chvíli jsme na začátku procesu předávání gesce. Představu o tom, jak dál, máme, ale dejte nám na mediální výstupy, prosím, ještě čas,“ odepsal na dotaz serveru Novinky.cz náměstek ministra Jaroslav Kurfürst. Podle informací Novinek se nyní jedná o zřízení nové funkce, která by měla českou účast v projektu na starosti. Jako o možném kandidátovi se prý uvažuje o bývalém diplomatovi Martinu Svárovském (KDU-ČSL), který nyní působí ve spolku Evropské hodnoty, na jehož financování se dle vlastních výročních zpráv podílejí mj. i cizí mocnosti (USA, Spojené království, Kanada).

Podle informací médií si právě USA od Trojmoří dost slibují. Na financování iniciativy se podílí i americká vládní agentura DFC (Development Finance Corporation), která v září do projektu vložila 300 miliard dolarů. Na podpoře iniciativy prý dokonce panuje shoda mezi vládnoucími demokraty a opozičními republikány. Pro USA má důležitý geopolitický význam zejména v kontextu probíhající mezinárodní krize. „Agresivní válka ruské vlády proti Ukrajině učinila práci Iniciativy Trojmoří ještě naléhavější,“ prohlásil ministr zahraničí USA Antony Blinken na červnovém summitu skupiny v Lotyšsku.

Bývalý koordinátor Trojmoří za ČR Jan Sechter v projektu spatřuje zásadní historický průlom. „Za největší přínos považuji sblížení zemí regionu střední a východní Evropy a jeho propojení s USA. Od vstupu do NATO jde o největší a konkrétní euroatlantický projekt,“ domnívá se.

Vidí i značné ekonomické příležitosti pro české firmy. „Statistiky za posledních deset let ukazují, že export a investice českých podniků do zemí Trojmoří rostou rychleji než výměna se západní Evropou. Regionální konektivita dopravní, energetická, digitální mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem – a snad brzy po válce i ve vztahu k ukrajinské státnosti – mohou vytvořit nové předpoklady k růstu a k prosperitě,“ říká Sechter.

Podporovatelé iniciativy ovšem netají zklamání nad malou spoluúčastí soukromých subjektů v investování do fondu. „V tuto chvíli máme dva privátní investory,“ uvedl pro Novinky Bartosz Polek z Polské rozvojové banky

Ačkoli se Fialova vláda zatím do iniciativy Trojmoří příliš aktivně nezapojila, projekt má podporu mezi mnohými politiky vládních stran. „Odchodem Britů zmizela stabilita v rámci EU. Spoléhat na to, že ji bude zajišťovat motor Německo–Francie, je naprostý nesmysl, protože žádný takový motor reálně neexistuje. Regionální spolupráce střední a východní Evropy by ale mohla onu stabilitu do hry vrátit, má vyvažující potenciál,“ říká například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Chtějí méně migrantů a větší ochranu hranic. Předsedové vlád Rakouska, Maďarska a Srbska nyní podepsali společný pakt proti migrační politice Německa v Evropě. (Foto: Youtube)

Nyní je čas zastavit nekontrolované přistěhovalectví. Adresátem paktu proti migraci je EU, ale myslí tím především Německo, které dokonce podporuje nelegální migraci tím, že z peněz daňových poplatníků financuje lodě s imigranty.

Azylový systém EU selhal
„Azylový systém Evropské unie selhal,“ kritizoval Nehammer na schůzce trojice v Bělehradě. „Azyl à la carte“ by neměl existovat, uvedla kancléřka a hovořila o „azylové turistice“. Tyto tři země musely vzít věci do vlastních rukou, protože je Brusel opustil – proto vznikl pakt proti migraci.

Také Itálie, kde vládne pravicová nacionalistka Giorgia Meloniová, vyvíjí tlak, aby to takhle dál nešlo. Evropská komise vedená německou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou (CDU) oponuje, že „mechanismus solidarity a společný plán pro pakt o azylu a migraci musí být provedeny“.

Do Rakouska již přišlo více žadatelů o azyl než v letech 2015/16, kdy „uprchlickou krizi“ vyvolala tehdejší kancléřka Angela Merkelová (CDU), a to nepočítáme Ukrajince. V současné době přicházejí imigranti – především Syřané, Afghánci a Turci – ze Srbska.

Pakt proti migraci dostává EU pod tlak
Podle vídeňské Koordinace pro azyl většina z nich v zemi nezůstává: „Pozorujeme jev, že velká část lidí podá žádost a odejde.“ Většina z nich chce pravděpodobně do Německa.

V pátek se v Bruselu sejdou ministři vnitra EU, aby jednali o nové migrační krizi. Nejen kvůli paktu proti migraci: očekává se tvrdý odpor Rakouska, Maďarska a Itálie.

Delegace Ozbrojených sil Ukrajiny v čele s velitelem Společných sil Ozbrojených sil Ukrajiny generálporučíkem Serhiyem Nayevem (https://t.me/SerhiyNaiev) se zúčastnila setkání velitelů operačních velitelství ozbrojených sil zemí Visegrádu, konkrétně Slovenské republiky, Polské republiky, Maďarska a České republiky.

Během akce se jednalo o stavu a perspektivách bezpečnostní situace na Ukrajině, navazování a zlepšování partnerských vztahů a také o stanovení způsobů podpory při plnohodnotné invazi Ruska.

- Velmi si vážíme podpory zemí Visegrádu v těžké době pro naši zemi. Jsem přesvědčen, že možné oblasti poradenské a logistické pomoci nám pomohou v boji proti ruské agresi," uvedl generálporučík Serhij Najev.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)