Za standardního stavu máme maximální počet ventilovaných lůžek pro arovou péči sedm. Na směně pracuje pět sester či záchranářů a doktoři. Lůžka však nebývají zaplněna všechna a o pacienty se dělíme i s příslušnými jednotkami intenzivní péče. Nyní máme na lůžkovém oddělení ARO (které je vyčleněné pouze pro covid pozitivní pacienty) plně obsazených osm ventilovaných lůžek, dále jsme otevřeli a zprovoznili dalších pět ventilovaných lůžek na „dospávacím“ pokoji. Prostory jsou tam značně omezené a provizorní. Nyní se tam staráme o tři ventilované covid pozitivní pacienty. Dále byla pro covid intenzivní péči vyčleněna neurologická JIP, kde je připravených dalších pět postelí. Aktuálně vím, že už tam jsou tři ventilovaní pacienti, nicméně každý den nám další a další pacienti bohužel přibývají. Lidí, kteří potřebují nejen kyslík, ale i ventilátor, je opravdu hodně. Brzy však bude naše maximální kapacita zcela naplněna a budeme muset otevřít další oddělení, které bude vyčleněno pouze pro covid pozitivní pacienty, kteří potřebují ventilátor a intenzivní péči. Zvažuje se chirurgická JIP. Na odděleních pracuje personál z daných oddělení, který je doplněn o sestřičky z uzavřených standardních oddělení z nemocnice (ortopedie, ORL nebo například neurochirurgie). Problém je, že tyto sestřičky i přes veškerou snahu neznají mnoho přístrojů, postupů, a tak se musí rychle učit za běhu. Nápor na sestry a záchranáře z ARO a JIP je o to větší. Vše se musí kontrolovat a intenzivní péče o covid pozitivní pacienty je velmi náročná a specifická.
Z necovidových JIP nám prozatím zbývá kardiologická, interní a chirugická, které přijímají zbylé covid negativní pacienty, kteří potřebují intenzivní péči. Naprosto veškerý personál je zcela vytížen a dobrých zpráv je opravdu málo.
Jaký je průběh nemoci pacientů na vašem oddělení, jaké vyžadují zákroky a jakou péči? Kolik z nich nemoc překoná, popř. je příliš brzo se na to ptát?
Pacienti k nám nyní zpravidla přicházejí pro zhoršení stavu na některém z covid oddělení, kde leží pacienti při vědomí a na kyslíku. Takoví pacienti potřebují primárně hlavně okysličit. Máme několik ventilačních režimů a postupů, které zkoušíme využít ještě před nutností uspání a intubací pacienta. Jsou to například neinvazivní celoobličejové masky či „HIGH FLOW“, které pomocí ventilátoru pacientům fouká do nosu opravdu velké množství kyslíku. Takové pacienty musíme na intenzivním lůžku kompletně zajistit (močová cévka, centrální žilní katetr na podávání léků a infuzí, arteriální katetr na odběry a měření tlaku či například nosogastrickou sondu na krmení a minimalizaci aspirace žaludečního obsahu a mnoho dalšího). Pokud to nepomůže či se stav pacienta náhle zhorší, musíme jej uvést do umělého spánku, zaintubovat a lékař individuálně nastaví potřebný ventilační režim. NLZP (nelékařský zdravotnický personál) se pak o takové pacienty nepřetržitě stará. Od převlékání postele, polohování, obsluhu všech přístrojů, výměny materiálu, podávání nitrožilních léků či například péče o oči. Za standardních podmínek se sestry či záchranáři starají každý o jednoho (občas o dva) své pacienty. Nyní máme na starosti každý tři své covid pozitivní pacienty a osobně můžu říct, že je to velmi náročné. Jak fyzicky, tak psychicky...
Kolik jich nemoc překoná, je stále nejasné. Někteří pacienti u nás v takovém kritickém stavu leží už týdny a těch odpojených od ventilátoru je zcela minimum. Prognóza u takových lidí je bohužel většinou velmi špatná. Zatím máme za druhou vlnu více zemřelých než „zachráněných“.
Vláda mluví o masivním rozšíření kapacit covidových oddělení. Došlo už k němu ve vaší nemocnici? A není rozšíření péče na úkor kvality?
Rozhodně ano. Počet nutných intenzivních lůžek stále roste, stejně i tak těch neintenzivních. Myslím si, že bude brzy vyčleněna většina nemocnice jen pro boj proti covidu.
Vzhledem k tomu, že většina personálu nemá zkušenosti s prací v ochranných pomůckách (ani z první vlny), ani s intenzivní péčí, tak kvalita péče jde a určitě ještě půjde dolů. Čím bude více práce a bude jí dělat více a více nezkušených zdravotníků, tím bude kvalita horší a riziko chyb větší.
Zdravotník Vojtěch Bořil z Pardubického kraje tvrdí, že většina těch, ke kterým záchranná služba vyjíždí, nejsou závažné případy, ale ti, kdo mají mírné příznaky, často i takové, které nemusí znamenat nákazu covidem, a také ti, kdo se bojí, že na ně nevyzbyde lůžko, tak se dožadují hospitalizace. Tito lidé pak podle něho velmi rychle vyčerpávají kapacitu nemocnic, ačkoliv by mohli klidně zůstat doma. Můžete potvrdit či vyvrátit jeho zkušenost?
S tímto pohledem záchranáře, který pracuje pro ZZS PK souhlasím, ale protože jsem zaměstnancem nemocnice a nemám aktuální zkušenosti ze záchranky, tak to nemůžu potvrdit či vyvrátit. Nicméně lidí s covid pozitivním testem je už v nemocnici tolik, že ti bez příznaků a s možností odejít do domácí karantény jsou propuštěni. Dožadovat se hospitalizace jen protože se bojím, samozřejmě nejde.
Problém je v lidech. Je špatně, když si lidé volají ZZS kvůli spáleným zádům na koupališti nebo chodí do nemocnice s rýmou a dožadují se monitorovaného lůžka a pokoje pro jejich rodinu. Buď jim chybí základní informace, nebo si naší práce prostě neváží.
Bořil dále tvrdí, že v Pardubickém kraji jsou ve většině zdravotnických zařízení vážné případy v řádu jednotek. Je tomu tak i v Pardubické krajské nemocnici?
Tak to bohužel již není. V PKN jsou desítky lidí s covidem, kteří potřebují intenzivní péči a další desítky lidí, kteří jí můžou kdykoliv potřebovat. Častokrát se stane, že pacient, který vypadá poměrně dobře, se najednou zhorší doslova před očima a potřebuje intubaci a ventilátor. Průběh může být zatraceně rychlý a nevčasná pomoc může mít fatální následky.
Odbočme od situace v kraji. Jak hodnotíte fungování vlády, její komunikaci, včasnost opatření, jejich vhodnost atd.? Případně kdo a proč selhal?
(Ne)fungování vlády vidím jako opravdu hrozné. Od jara chybí důležité informace, komunikace, plány, materiál i logika. Počet nesmyslných nařízení ve špatnou chvíli a nekompetentnost ve vládě způsobila, že se veřejnost v celé situaci nevyzná. A já se vlastně ani nedivím. Strašně moc lidí to bere na lehkou váhu a nyní, když je opravdu potřeba vše zavřít a dodržovat opatření, tak na to lidi kašlou. Po internetu koluje mnoho popíračských videí i fotek, mnoho nešťastných vyjádření různých lékařů i výzvy k nedodržování opatření.
Od začátku zde chybí televizní kanál i web, kde by byly jasné a pravdivé informace a důležitá data. Veřejnost potřebuje znát potřebná čísla (počet hospitalizovaných, počet lidí, kteří potřebují intenzivní péči či počet nemocných zdravotníků), pravdivé informace o covidu, v čem je zákeřný, proč a kde je opravdu potřeba nosit roušku či respirátor. Důležité jsou i pozitivní a uklidňující informace.
Ve čtvrtek 22. 10. 2020 začala platit opatření, která mají srazit vysoký počet pozitivně testovaných. Souhlasíte s tím, že tato opatření byla nutná nebo máte k některým z nich výhrady?
S přísnými opatřeními jako zdravotník bohužel souhlasím. Situace je opravdu kritická a nyní je potřeba udělat cokoliv, aby se šíření alespoň zpomalilo. Nikdo z nás nechce počítat stovky mrtvých. Výhrady mám k informovanosti. Lidé musí pochopit, proč jsou tato opatření nutná a proto je dodržovat. Uzavření skoro všeho s nesmyslnými výjimkami, politické hantýrky a kauzy jen vyvolaly odpor veřejnosti k dodržování opatření. Chybí zde vzdělaný a rozumný pohled na tuto vážnou situaci.
Kolem covidu se vyskytuje celá řada mýtů. Které považujete za nejškodlivější? A která opatření považujete za klíčová k překonání současné krize?
To je bohužel pravda. Za nejhorší považuji přirovnání ke chřipce. Covid je opravdu něco jiného a na rozdíl od jiných nemocí nám může shodit celé zdravotnictví i ekonomiku. Rychlost možného zhoršení stavu je závažná a prognóza ventilovaných lidí je špatná. Rozhodně covid nesmíme brát na lehkou váhu a pozitivní zůstat pouze v našich myslích.
Mýty o tom, že covid neexistuje, PCR testy jsou mikročipy či spolčení vlády s mimozemšťany, beru jako tupé povídačky hlupáků, kteří se snaží narušit slabomyslné. Osobně mi mýty velice vadí, protože celkové mínění veřejnosti velmi zkreslují. Je potřeba proti nim vystoupit a bojovat.
Klíčové opatření je (ze zdravotnického pohledu) vše na dobu určitou uzavřít a alespoň covid zbrdit.
Neobáváte se, že váš pohled na nemoc je zkreslený tím, s jakými případy se setkáváte? Statisticky vzato, velká většina pacientů s covidem má průběh mírný, někteří i bezpříznakový. A o tom, jaká je skutečná smrtnost nemoci se stále vede debata vzhledem k tomu, že není známo, kolik lidí ve skutečnosti covid-19 prodělalo.
Spíše se obávám, že zkreslený pohled má široká veřejnost, která ty lidi na uzavřených odděleních nevidí. Obecně se to vše zlehčuje. To, že má většina lidí mírný průběh či jsou dokonce bezpříznakoví, beru jako největší hrozbu této nemoci. Šíření probíhá a nikdo si ničeho nevšimne, dokud najednou nezačne kolabovat zdravotnictví. Do toho pár prohlášení sportovců a zubařů, jak je to jen slabá rýmička a lidé pak nevěří.
Skutečný počet úmrtí lidí na covid nebo s covidem neznáme. Nicméně počet úmrtí obecně roste a komplikace u lidí, kteří mají covid jsou nezvratné. Bojím se toho, co ještě přijde a o kolik zemřelých se budeme muset postarat.
Na jaře byli zdravotníci chváleni a padaly sliby, že za svou práci budou odměněni. Stalo se tak, nabraly sliby od státu nebo od kraje nějakou konkrétní formu? Odměnili se zdravotníkům nějak občané, ať už symbolicky nebo jinak? Máte pocit, že lidé jsou zdravotnickým profesionálům patřičně vděční?
Chváleni jsme byli, ale my jsme dodnes žádné slíbené peníze nedostali. Vím, že někteří jiní zdravotníci nějaké odměny dostali a nám byly přislíbeny někdy v průběhu listopadu. Tak uvidíme. Nutno dodat, že stále nemáme žádné rizikové či infekční příplatky, které jsou jinde samozřejmostí.
Přístup vlády a chování ministrů zdravotnictví k nám je pro mě velmi demotivující.
Opačný pohled mám však na občany, kteří nám hlavně na jaře darovali mnohé. Od kafe, energetických nápojů, jídla i pochutin, ovoce i prosté díky, které opravdu potěší. Podpora veřejnosti je pro nás opravdu důležitá, protože motivace máme už málo.
Doufám, že si lidé lépe uvědomí a představí důležitost naší práce, především pak NLZP. Mnozí z nás jsou opravdu na pokraji svých možností a sil. Tuhle práci neděláme jen pro peníze a prestiž, ale někteří z nás mají (jako mnoho jiných v republice) finanční, rodinné a psychické problémy a při takovém nátlaku se může stát, že spousty zdravotníků odpadne. Proto tolik proseb o podporu. My si dovolenou nebo home office vzít nemůžeme.
Jak vnímáte odhalení deníku Blesk ohledně ministra zdravotnictví Romana Prymuly? Jedná se podle vás o důvod pro rezignaci/odvolání?
Musím přiznat, že jsem byl velmi naštvaný. Romana Prymulu jsem bral jako zodpovědného člověka, který má sice různé oplétačky, podivné firmy a kontakty, ale je to odborník a člověk, který by nás mohl posunout blíže k normálu. Tohle nezodpovědné chování, zcela evidentní pohrdání nařízeními a následné mlžení mě jasně utvrdilo v tom, že musí odejít. Jako ministr zdravotnictví si tohle prostě nemůže dovolit. Jak by řídil zemi v krizi z karantény nebo nemocný? Navíc hodil velmi špatný stín na všechny zdravotníky a nám v první linii se tím vysmál. Je to smutné. Máme o něm, stejně tak jako o našem premiérovi a prezidentovi, velmi špatné mínění.
