SARS-CoV-2 (COVID-19)

[Aaron Goldstein]

Léková agentura EU povolila větší využití lahviček vakcíny Pfizer

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) povolila využívání šesti dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z jedné lahvičky místo dosavadních pěti. Agentura to dnes oznámila na svém webu. Očkovací kapacita první vakcíny používané v zemích Evropské unie se tím zvýší o pětinu. Stejný krok učinilo české ministerstvo zdravotnictví již koncem loňského roku.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lekov ... er/1979877

[mirec7]

Situáciu na Slovensku zhoršuje infekčnejšia mutácia koronavírusu z Anglicka. Mutácia spôsobuje vysoký nárast infikovaných aj počtu pacientov v nemocniciach, povedal minister zdravotníctva Marek Krajčí.
https://dennikn.sk/minuta/2216872/?ref=mpm

[Tomas BB SK]

Rakusky ustavny sud opat zrusil handry na ksichtoch u skolakov... ticho zavidime...
https://advokatnidenik.cz/2020/12/28/ra ... 1rAZanSyMM

[martanus]

Lékař Miami umírá po obdržení první dávky vakcíny Pfizer

Doktor začal pociťovat neobvyklé příznaky a tři dny po očkování se na nohou a rukou Gregoryho Michaela začaly objevovat malé skvrny. V reakci na to šel na pohotovost na hoře Sinaj. Protože jeho krevní obraz nebyl v normálním rozmezí, byl přijat na JIP, řekla jeho žena Sputniku. Krátce poté utrpěl mrtvici a zemřel.

https://www.zerohedge.com/covid-19/miam ... ose-pfizef

[petrp]

Další várka dat MZČR
.
Počet testů, počet pozitivních detekcí - celkový souhrn

Počet testů, počet pozitivních detekcí - denní souhrn

Poměr počet testů / počet pozitivních detekcí

Počet úmrtí - denní souhrn

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19

[petrp]

Chřipková sezona bude podle odborníků zřejmě mírná, virus nebyl zatím v Česku zaznamenán
V Česku zatím v nynější zimní sezoně nebyl zaznamenán virus chřipky. Podle odborníků se dá očekávat, že chřipková sezona bude letos mírná a výskyt tohoto viru nevýznamný. Vyplývá to z informací, které poskytla Klára Doláková z tiskového oddělení Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V předchozích letech přitom v lednu či únoru Česko zpravidla zasáhla chřipková epidemie.
Loni bylo kolem poloviny ledna nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest asi 1050 na sto tisíc obyvatel.

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/32 ... im-v-cesku

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SBUv4/komunisticka- ... u-vakcinou
Komunistická europoslankyně Konečná chce v Česku očkovat ruskou a čínskou vakcínou

Premiér Andrej Babiš (ANO) by se podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) měl obrátit na Rusko a Čínu kvůli dodání jejich vakcín proti koronaviru do Česka. Řekla to v pátečních Událostech, komentářích na ČT24.

V číslech objednaných vakcín v EU je podle Konečné chaos. Lídři zemí ohlašují počty objednaných vakcín, které nesedí s oficiálními čísly Evropské komise. "Kde to všechno začalo? U členských států. Když se je v červnu Evropská komise ptala, kolik obyvatel chtějí proočkovat. Podle toho dělala první předběžné objednávky vakcín, které se tehdy jevily jako nejrychleji vyvinutelné. Některé členské státy včetně ČR řekly, že bude stačit 30 % proočkovanosti," řekla Konečná s tím, že vláda zaspala a nepředobjednala si dostatek dávek.

Proočkovanost české populace však bude potřeba mnohem vyšší. V listopadu v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) řekl, že proočkovanost populace proti novému typu koronaviru by kvůli účinnosti měla dosáhnout 65 až 70 procent. Psali jsme o tom zde.

Konečná zároveň zkritizovala premiéra, že se nesnaží do Česka zajistit ruskou a čínskou vakcínu. "Pro mě je otázka, proč jsme se nezamysleli nad tím, jak je to s vakcínou čínskou nebo ruskou, které používá řada států mimo tyto země a my se tomu pořád vyhýbáme. To byla ta moje kritika pana premiéra. Já jsem neslyšela, že by se chtěl bavit například o tom, že by stálo za to dohodnout se s Číňany nebo Rusy, jak by nám mohly být jejich vakcíny dodávány, protože vakcín je prostě málo," řekla v České televizi europoslankyně za KSČM.

Konečné však oponoval poslanec za hnutí ANO Jaroslav Bžoch. "Pokud se jedná o vakcínu z Ruska nebo z Číny, tak paní europoslankyně musí vědět, že si tu vakcínu sami nemůžeme schválit. Jsme součástí EU a musí projít schvalovacím procesem celé unie. Odpor k očkování je dosti vysoký a bojím se, že řekneme-li občanům, že je chceme očkovat Sputnikem 5, tak ten odpor bude ještě vyšší," reagoval vládní poslanec na Konečnou.

[petrp]

Rakve a mrtvá těla ucpaly márnice a krematoria, děsí masmédia. “Jenže za to nemůže žádná pandemie,” říká šéf českých pohřebáků.
Děs a hrůzu vyvolala zpráva českých masmédií, že krematoria nestíhají, ač jedou pece na plný výkon a že jsou kvůli obrovskému množství zemřelých přeplněné márnice. Proti tomuto tvrzení se ostře ohradil předseda Asociace pohřebních služeb Jaroslav Mangl. „Za to nemůže pandemie. Je to dlouhodobý problém, na který jsme upozorňovali už před pěti lety, ale nikdo nás tehdy nevyslyšel,“ říká Mangl v rozhovoru pro portál iDnes. Tento portál se také podílel na šíření poplašné zprávy o zahlcených pecích krematorií. “Pohřební ústavy a krematoria nemají dostatečné kapacity chladicích zařízení pro zemřelé dlouhodobě. Situace, kdy musí být mrtvá těla převezena jinam, nebo třeba pohřbena později, je naprosto běžná a nesouvisí s pandemií,” vysvětluje předseda Asociace pohřebních služeb Jaroslav Mangl s tím, že se kolem toho v minulých letech jen nedělalo takové mediální divadlo.

https://www.arfa.cz/rakve-a-mrtva-tela- ... _nf9tfPzCM

[Aaron Goldstein]

Rakve a mrtvá těla ucpaly márnice a krematoria, děsí masmédia. “Jenže za to nemůže žádná pandemie,” říká šéf českých pohřebáků.
https://www.arfa.cz/rakve-a-mrtva-tela- ... _nf9tfPzCM

... a potvrzuje to i hlavní hygienička Rážová...
Rážová: Krematoria mají dostatečnou kapacitu. Ostrava má problémy i mimo covid

Počty zemřelých za poslední týdny jsou rekordní. To dělá problém českým krematoriím, která nestíhají. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové jsou ale kapacity dostatečné a problém je pouze v Moravskoslezském kraji. Tam prý bývá kritická situace i mimo covid.

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ra ... d-40347274

[petrp]

Jeden příběh, nejen k zamyšlení...

Člověčinou navoněná káva v restauraci za dob celosvětové pandemie
Hospody a kavárny vládními nařízeními ztratily hosty a s nimi lidské příběhy, které spolu s nimi přicházely. Přesto se v nich občas něco odehraje i teď. Jako tato člověčí historka.
....
K pultu se došoural starší pán. Měl na sobě starý šedivý plášť, kterým by udělal terno v obchodě s retro oblečením. Pod teplou bekovkou mu neustále padala ušmudlaná látková rouška pod nos. Celkově působil značně zanedbaně.

„Slečno,“ oslovil servírku nejistým hlasem. „Mám na vás prosbu.“ Všiml jsem si, že se mu po vrásčité tváři skoulela slza a zapadla někam hluboko pod zmuchlaný plášť.

Servírka se zeptala: „Zdravím vás, copak potřebujete?“

Pán sklopil hlavu a zašeptal: „Prosím, nechte mě tady chvíli posedět. Udělejte mi kávu.“

„Jenže já nemůžu. Je to zakázané. Kdyby mě někdo udal, dostaneme pokutu a majitel mě vyhodí.“

„Slečno,“ pokračoval pán a celý se chvěl. „Vy víte, proč sem čas od času zajdu. Před rokem mi zemřela manželka, chodili jsme sem spolu. Tady je místo, kde na ni mohu zavzpomínat. Támhle jsme sedávali." Napřáhl ruku a ukázal směrem ke stolu v rohu restaurace.

Dívka se ošívala. „Přece vás znám. Já bych opravdu strašně ráda, ale...“

„Teď sedím pořád doma u okna. Nemám kam jít. Jsem sám. Většina kamarádů se bojí, že onemocní a nikam nechtějí chodit. Už je mi fakt všechno jedno." Z oka mu stekla další slza. Kutálela se dolů, nečekaně rychle, jako když se v lese najednou odněkud z nebe spustí prťavý pavouček.

Servírka se podívala na kolegu, kterého scéna ze života zaujala, takže na chvíli zapomněl na chytrý telefon. Zavrtěl hlavou: „Na mě se nedívej.“ Sklopil zrak zase k mobilu. Dívka se rozhodla. „Pojďte,“ odstrčila o kousek dál stůl s várnicemi, aby se dalo projít. Vzala pána za loket a dovedla k jeho oblíbenému stolu. Potom přešla k baru, sundala z kávovaru igelit, který jej zakrýval a chránil před prachem. Za chvíli přístroj zavrčel a v celém prostoru se rozvoněla káva. „Pojď sem!“ Křikla na číšníka, který se lekl. Sdělila mu pokyny a strčila do ruky bankovku. Kluk někam odběhl. Za chvíli se vrátil zpátky a v ruce důležitě nesl na tácku nadýchaný větrník, zřejmě od okénka z cukrárny naproti. „Na,“ podal dívce tácek, „ty to pěkně schytáš, jestli na to šéf přijde.“

Pán chvíli poseděl u kávy. Přes třesoucí se ruce si poměrně obratně porcoval větrník dezertní vidličkou. Mezi sousty hleděl do dálky a usmíval se. Věděl jsem, že jeho manželka právě teď sedí s ním. Jakmile dojedl, utřel si ústa ubrouskem. Přišel k servírce a zaplatil. Když mu předávala účtenku, sundal si roušku a uchopil ruku dívky do své. Sklonil se a lehce ji políbil. „Moc děkuji,“ zašeptal a odešel.
...
https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763624

[petrp]

Ruská vakcína je sofistikovanější než AstraZeneca, uznal Prymula.
„Ta vakcína je velmi kvalitní z hlediska skladby a mechanismu působení. Je sofistikovanější než AstraZeneca, protože používá dva různé vektory. Pokud jsme se setkali s adenovirem v rámci běžné respirační sezóny, tak ta účinnost vakcíny je nižší. To se zřejmě projevilo v tom, že první studie vakcíny AstraZeneca ukázaly pouze 70 %. Účinnost Sputniku je kolem 91,4 %, protože další posilující dávka je založena na jiném typu adenoviru. To je možná důvod, proč spolu firmy chtějí spolupracovat a tuhle vakcínu použít,“ řekl Prymula.

https://cz.sputniknews.com/ceskarepubli ... -na-cesko/

[petrp]

„Solidarita“ v praxi. Německo se vybodlo na EU a bez jejího souhlasu si koupilo své vakcíny
Státy 27-cítky se volky-nevolky dohodly, že nákup vakcín pro ně EU zajistí centrálně, a nebudou sjednávat vlastní konkurenční paralelní kontrakty. Německo se však na tuto dohodu vybodlo a sjednalo si ještě vlastní kontrakty. Solidarita jako prase. A to ti Němci školí východní Evropu o solidaritě. Navíc je to porušení právního pořádku jako je to vyčítáno Polsku a Maďarsku a komisařka Jourová by měla nastoupit a zahájit s Německem řízení o zamezení přístupu k fondům a nepodílení se na hlasování ve společných věcech. Co ale platí pro kmána, neplatí pro pána, a tak mluvčí Evropské komise vyhýbavě odpověděl, že svévolnost Německa neohrozila dodávky ostatním členským zemím… „Primadóna kopne vedle, následky to nemívá, já když pípnu, letí hnedle na mě láhev od píva“, tak nějak už kdysi zpíval Ivan Mládek. A na situaci se adaptovalo už Dánsko, které avizovalo, že si rovněž objedná vakcíny po vlastní linii...

https://www.eurabia.cz/Articles/44738-- ... kciny.aspx

[petrp]

Přestaňte lidi strašit. Přetažená struna praskne, varuje radní Petrov. A pak se budeme hodně divit
Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov prohlásil, že média a část odborníků jako parazitolog Jaroslav Flegr, biochemik Jan Konvalinka, imunolog Václav Hořejší a jim podobní šíří v Česku strach, ale lidé už toho začínají mít dost. Proto by s tím, podle Petrova měla média i uvedení odborníci přestat, než definitivně praskne struna.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... vit-649889

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... -opatreni/
Ekonomické problémy i únava pandemií vedou k nedodržování protiepidemických opatření

Přesvědčit veřejnost, aby spolupracovala na dodržování protiepidemických opatření, lze jen těžko, pokud případný pozitivní výsledek testu znamená citelný propad příjmů. Česko na rozdíl od řady jiných zemí OECD nemotivuje občany k tomu, aby se dobrovolně nechali testovat a spolupracovali při trasování svých kontaktů. Výsledkem je, že velká část pozitivních není zachycena a stále dochází k šíření infekce, což dál zhoršuje epidemickou situaci a prodlužuje nutnost trvání protiepidemických opatření. Jak ale zlepšit spolupráci veřejnosti v situaci, kdy převládá celospolečenská únava a vyčerpání?

Zvládnutí pandemie covid-19 není jen záležitostí medicíny, ale i dalších vědních oborů. Naprosto klíčová je spolupráce veřejnosti, která svým chováním zásadně ovlivňuje šíření infekce. Avšak po dlouhých měsících, kdy společnost pociťuje negativní ekonomické i sociální dopady pandemie a následných protiepidemických opatření, není motivace k tomu dodržovat nepříjemná pravidla příliš velká. Nepříznivá situace se tak dále prodlužuje a pomyslné světlo na konci tunelu vzdaluje. Opětovné vysoké nárůsty počtu nových případů infekce i fakt, že se zdravotnický systém dostává na hranice svých možností, nedávají mnoho důvodů k optimismu. Přesto existuje cesta ven ze začarovaného kruhu. Vedle vakcinace, jejíž efekt se ovšem ukáže až s odstupem času, kdy bude proočkována velká část populace, je to lepší využití efektivních nástrojů, které pro kontrolu epidemie máme už nyní. Testování, trasování a dodržování dalších smysluplných opatření. Avšak jak toho dosáhnout?

„Během minulého roku jsme opakovaně slyšeli, že dokud nebude dosaženo plošného očkování, je klíčem ke zvládnutí epidemie kontrola lidského chování. Přestože se případy onemocnění v Británii znovu a znovu objevují a přísnější opatření se zavádí každých pár dnů, zůstává klíčová otázka: Dodržuje je ještě někdo?“, ptá se ve svém komentáři pro britský deník The Guardian Daisy Fancourtová, vědkyně věnující se psychobiologii a epidemiologii v University College London, která vede výzkumy chování veřejnosti během pandemie. Spolupráce společnosti při dodržování opatření (compliance) je podle ní jedním z nejčastěji špatně chápaných a špatně interpretovaných konceptů současné krize. Nicméně po měsících, kdy se přítomnost infekce koronavirem v populaci, stala součástí našich životů, přichází stále více výzkumů a vědeckých prací, které ukazují, jaké faktory ovlivňují ochotu veřejnosti spolupracovat a podílet se i na opatřeních, jež jsou nepříjemná. Ukazuje se, že jedním z významných vlivů je to, jak dalece se dodržování opatření promítne do ekonomické situace jednotlivce a jeho rodiny. To potvrzují i česká data, se kterými pracuje Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). „Ve chvílích, kdy se lidé dostávají do stavu, kdy už nemají co ztratit, protože přišli o velkou část svých příjmů a nevidí naději na zlepšení, ztrácí motivaci dodržovat i další omezující opatření,“ upozorňuje ekonom a matematik René Levínský, ředitel centra BISOP. Vůbec nejnižší ochotu ke spolupráci vykazují ti, kteří nejvíce cítí ekonomické dopady.

Stejná pravidla nedopadají na všechny stejně
Pandemie covid-19 podle výzkumů provedených v rámci COVID-19 Social Study, za níž stojí University College London, ukázala, jaké faktory ve Velké Británii ovlivňují ochotu dodržovat protiepidemická opatření. Jako významný faktor se ukázalo socio-ekonomické zázemí. „Ti privilegovanější (bohatší a vzdělanější) byli během prvního jarního lockdownu více spolupracujícími, protože jim jejich privilegia umožňovala chovat se v souladu opatřeními: více příležitostí pro práci z domova, větší domy a zahrady, kde bylo možné se uzamknout, a pevná infrastruktura, od dobrých sítí sociální podpory až po pravidelné dodávky potravin,“ vysvětluje Daisy Fancourt s tím, že ale jak pandemie postupovala, se stejná privilegia paradoxně stala způsobem, jak pravidla obcházet. Jednoduše řečeno, bylo možné si koupit obejití pravidel. Třeba v podobě dovolených v zemích, kde platila mírnější pravidla než ve Spojeném království či využívání dalších nemovitostí mimo svůj domov, což vede k další mobilitě a spolu s ní i možnému šíření infekce. „Privilegium vedlo k přesvědčení, že se s virem dá dohodnout, když se setkáte s přáteli i v rozporu s pravidly, protože oni jsou přece ‚rozumní‘ a ‚nikomu to neublíží‘,“ dodává epidemioložka s tím, že toto chování vede k nesprávnému cíli, a to nikoliv chovat se tak, aby se infekce dostala co nejvíce pod kontrolu, ale uniknout z pravidel, jejichž smyslem je potlačit šíření viru.

Důvody k nízké spolupráci na opatřeních však mohou být i ryze ekonomické. „Z našich dat se ukazuje, že nejvíce odmítají opatření ti, kteří v důsledku pandemie finančně utrpěli. Například pracovali v obchodu a službách, tedy nejvíce zasažených sektorech, a osobně nesou propad příjmů,“ popisuje sociolog Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research, která provádí výzkum Život během pandemie. Dalším znakem u těch, kteří odmítají opatření, je obecně nedůvěra v establishment. Nedodržování opatření se pak může projevit v několika oblastech. Od nenošení roušek, který podle tohoto výzkumu, deklaruje zhruba 15 % respondentů, přes neochotu omezit své společenské kontakty, včetně třeba účasti na soukromých oslavách či také nižší ochotě či přímo neochotě nechat se otestovat. „Vyšší protestovanost vykazují lidé, kteří v případě pozitivního výsledku a nařízené karantény mohou pracovat z domova, například z oborů IT, financí či státní správy. Naopak jako demotivace k testování působí výpadek z práce v případě pozitivního výsledku, tedy ztráty příjmů, zejména u profesí ve výrobě a průmyslu,“ dodává Prokop.

Obdobné výsledky přinesla také britská Corsair Study, kdy nižší míru dodržování opatření vykazovali spíše muži, lidé mladšího věku, domácnosti s dětmi, lidé nižšího socio-ekonomického statusu, kteří byli více postiženi dopady pandemie, tedy zažili výraznější propad příjmů. Dopady stejných opatření tedy nejsou na celou společnost stejné, ale část méně ekonomicky zajištěných nese jejich tíhu více, protože nemají rezervy, ze kterých by mohli brát, a současně častěji mají méně stabilní zaměstnání a/nebo pracují ve více zasažených sektorech. Americký deník The New York Times dokonce po zveřejnění dat mobilních operátorů o chování Američanů během jarních měsíců psal, že „zůstat doma během koronaviru je luxus“. Nejbohatší omezili svůj pohyb mnohem výrazněji než lidé s nejnižšími příjmy. „Lidé chtějí o tomto viru říkat, že je to patogen rovných příležitostí, ale opravdu tomu tak není. Jde přímo k trhlinám v naší společnosti,“ popsal pro deník profesor veřejného zdraví Ashwin Vasan, který působí na Colombia University, podle něhož se pak právě lidé s nižšími příjmy mohou stát dalšími zdroji infekce.

Testování nemůže fungovat, pokud lidé na testy nechodí
Data z výzkumu Život během pandemie ukazují, že během listopadu prošla testováním jen čtvrtina až třetina respondentů, u nichž je možné riziko nákazy, přesněji v posledním měsíci přišli do přímého kontaktu s nakaženou osobou nebo pociťovali specifické symptomy, tedy ztráta chuti/čichu. Značná část potenciálně rizikových osob tak neprojde testováním. „Jen třetina pracovně aktivních respondentů by se určitě snažila bezplatně otestovat, pokud by byli v kontaktu s nakaženým nebo pociťovali typické, ale ne těžké příznaky (ztráta čichu, chuti). Další třetina je spíše ochotná, zbylá třetina se testovat nechce,“ konstatuje výzkum. Současně i v případě, že se lidé otestovat nechají, hlásí v průměru jen jeden rizikový kontakt, a to i přesto, že jejich skutečný počet byl několikanásobně vyšší. V prvním prosincovém týdnu respondenti hlásili téměř 6 kontaktů bez roušky trvající nejméně 15 minut. „Zjištěný počet delších kontaktů bez roušky naznačuje, že trasování, kde lidé v ČR hlásí v současnosti v průměru jen jeden kontakt, nepodchytí velkou část rizikových kontaktů. I to může souviset s neochotou hlásit kontakty kvůli jejich potenciální ztrátě příjmů,“ stojí ve zprávě k výzkumu.

Právě ti, kteří se nechtěli nechat otestovat, ale častěji pracují ve výrobních oborech a průmyslu, tedy tam, kde by pozitivní výsledek znamenal nutnost odchodu na nemocenskou a ztrátu příjmů. „Trasování ani testování nemůže fungovat, pokud nechat se otestovat znamená citelný pokles příjmů. Výsledkem je, že řada v řadě firem ‚funguje‘ dohoda, že lidé, kteří onemocní, zůstanou pár dní doma, ale hygieně záměrně nic nenahlásí, i když se v práci potkávají s řadou lidí a nakazí je,“ popisuje René Levínský. BISOP české vládě opakovaně předkládal návrhy, jak motivovat veřejnost k větší spolupráci na testování a trasování. Jednou z cest je finanční příspěvek kompenzující snížení příjmů v době izolace, což je běžná praxe v řadě zemí OECD. Například Finsko v případě pozitivního testu kompenzuje výpadek příjmů tak, aby nedošlo k jejich poklesu. Od konce září pak Velká Británie poskytuje příspěvek 500 liber, zhruba 14,5 tisíce korun, lidem s nízkými příjmy, kterým je nařízena karanténa a nemohou pracovat z domova. Obdobně programy mají také Austrálie nebo Nový Zéland. „U nás bohužel lidé mají ekonomickou motivaci svou případnou pozitivitu zatajit, což v konečném důsledku vede k nekontrolovanému šíření infekce,“ shrnuje Levínský. Naopak země OECD, které umožňují finanční podporu pro pozitivně testované, tak mají k dispozici další účinný nástroj pro kontrolu šíření infekce.

Jako občan potřebujete věřit institucím, že situaci zvládnou
Dalšími faktory, které se podílí na spolupráci veřejnosti, je stav únavy či vyčerpání pandemií, a také klesající důvěra ve veřejné instituce. Světová zdravotnická organizace pak únavu pandemií definuje jako „přirozenou a trvalou reakci na trvalé a nevyřešené nesnáze v lidských životech“. Konkrétními projevy únavy pandemií je pak „rozvíjející se demotivace zapojit se do ochranného chování a vyhledávat informace související s covid-19“, stejně jako „stavy beznaděje, odcizení a lhostejnosti“. Podle zprávy WHO věnované únavě pandemií se v průběhu času mění vnímání nebezpečí ze strany veřejnosti. I když epidemiologická situace může být nepříznivá a riziko nákazy je vyšší, lidé mohou subjektivně vnímat své osobní ohrožení infekcí jako menší, právě proto, že si na přítomnost nebezpečí „zvykli“. „Současné vnímání ztráty v důsledku protiepidemických opatření (lockdowny, restrikce) se pravděpodobně zvýší, jakmile lidé dlouhodobě čelí osobním, společenským a potenciálně ekonomickým dopadům opatření. U některých lidí pak může dojít ke změně rovnováhy a náklady spojené s restrikcemi mohou u nich začít převažovat nad vnímanými riziky související s virem,“ popisuje zpráva WHO.

Důležitým faktorem pro zvládání situace je také důvěra veřejnosti ve vládní opatření. Podle dat ze studie COVID-19 Social Study je důvěra ještě důležitější pro spolupráci na opatřeních než třeba víra v to, že zdravotnický systém dokáže řešit příval nemocných, či duševní stav jedince. „Jako lidé musíme důvěřovat našim úřadům, pokud se máme řídit tím, co nám říkají,“ je přesvědčená epidemioložka Daisy Fancourtová. Velká Británie podobně jako Česko zažívá pokles důvěry společnosti v to, že vláda náročnou situaci zvládne. Ve Spojeném království se stalo prokazatelným negativním faktorem pro důvěru veřejnosti chování Dominica Cummingse, poradce britského premiéra. Ten na jaře v době přísných karanténních opatření, když už byl sám nemocný a jeho manželka vykazovala příznaky covid-19, společně vyrazili na cestu dlouhou více než 400 kilometrů od místa bydliště za svými příbuznými. Poté, co bylo jeho chování zveřejněno, klesla také spolupráce veřejnosti na dodržování protiepidemických opatření. „Během lockdownu bylo sdělení ohledně compliance jasné: sociální omezení byla zásadní pro zastavení viru, takže každý musel hrát svou roli, žádné výmluvy, žádné výjimky. Ale Cummings změnil tón: Pokud jste našli mezeru v pravidlech, nějak se stalo přijatelným (a obhajitelným) je porušovat. Nepřítel se změnil z viru samotného na pravidla vytvořená proto, aby jej držela na uzdě,“ popisuje změnu chování britské veřejnosti epidemioložka.

Svou roli hraje také to, jak lidé subjektivně vnímají závažnost situace v kontextu přijatých opatření. „Lidé pociťují relativně tvrdá opatření, která omezují to, jakým způsobem tráví svůj volný čas. Avšak na pracovištích jsou omezení minimální. Home office v mnoha firmách a institucích zůstal spíše proklamací. Ve výrobě a průmyslových provozech se pracuje bez větších omezení. Pak je pro veřejnost mnohdy obtížné chápat legitimitu opatření, protože jejich pracovní život běží relativně normálně. Snadno mohou podlehnout dojmu, že pak bude také v pořádku vyrazit na velkou oslavu,“ vyslovuje možnou hypotézu sociolog Prokop s tím, že v případě, že lidé zažívají změny i ve svém pracovním životě, jejich myšlenkové nastavení se pravděpodobně mění a více vnímají infekci jako riziko, tedy chovají se opatrněji i ve svém volném čase.

Každý má svůj díl zodpovědnosti
Opatření s řadou různých výjimek, která nejsou vždy zcela srozumitelná či spíše srozumitelně vysvětlená, jsou však předem odsouzena k nižší míře spolupráce veřejnosti. Pokud mají být opatření dodržována, lidé jim potřebují rozumět, chápat jejich význam a současně si uvědomovat, že na nich jednotlivě záleží, aby bylo možné situaci zvládnout „Každý musí hrát svou roli bez ohledu na svůj status nebo privilegia. Jakékoliv úpravy nebo výjimky pravidel mohou ovlivnit compliance u ostatních opatření a vysílají zprávu, že opatření jsou pouhými doporučeními a osobní oběť není nutná,“ upozorňuje Daisy Fancourtová s tím, že informování veřejnosti má být srozumitelné, konzistentní a pečlivě cílené. „Všichni jsme motivováni různými faktory: pro někoho budou zprávy o osobním riziku nákazy covid-19 nejsilnější, zatímco u jiných bude efektivnější smysl pro kolektivní zodpovědnost (‚zachraň babičku‘),“ dodává s tím, že to, co nyní potřebujeme, je soucit, porozumění a konkrétní praktická řešení, stejně jako to, že se naučíme vnímat dodržování pravidel jako „normu“.

[petrp]

Demonstrovala s židovskou hvězdou, přišla o flek
Vedení Liberce odvolalo Tarabovou s okamžitou platností z pozice seniorské ombudsmanky. Podle náměstka primátora Liberce Ivana Langery bylo důvodem zneuctění židovské symboliky ve chvíli, kdy si dnes již bývalá ombudsmanka na demonstraci proti totalitářským covidovým opatřením připnula žlutou Davidovu hvězdu s textem „Neočkovaný“. „Připnutí žluté židovské hvězdy s nápisem Neočkovaný je pro mě jako původem historika absolutně neakceptovatelné jednání,“ řekl Langr a dodal: „V takové situaci nemohu nadále paní Tarabovou podporovat ve funkci seniorské ombudsmanky, to už není o svobodě myšlení a vyjadřování. Ombudsman je jedinečná pozice, která musí být spojena i s vysokou morální účastí ve veřejném dění.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... lek-649922

[Tomas BB SK]

negativne nasledky celoplosnych opatreni a lokdavnov... situaciu zhorsuju... stoji za precitanie. Donald Henderson - clovek ktory vykynozil kiahne...

Experience has shown that
communities faced with epidemics or other adverse
events respond best and with the least anxiety when the
normal social functioning of the community is least disrupted. Strong political and public health leadership to
provide reassurance and to ensure that needed medical
care services are provided are critical elements. If either
is seen to be less than optimal, a manageable epidemic
could move toward catastrophe.

http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/do ... 1&type=pdf

Když už sem dáváš citaci, tak to aspoň přelož gůglem! b.

Zkušenost to ukázala komunity čelící epidemii nebo jiným nepříznivým dopadům události reagují nejlépe as nejmenší úzkostí, když normální sociální fungování komunity je nejméně narušeno. Silné politické a veřejné zdraví vedoucí k poskytnout ujištění a zajistit, aby bylo nutné lékařské kritické prvky jsou poskytovány pečovatelské služby. Pokud ano je považována za méně než optimální, zvládnutelnou epidemii se mohla pohnout směrem ke katastrofě.

[petrp]

Nastoupíme do nemocnic, vzali Babiše za slovo organizátoři demonstrace na Staromáku
Premiér Andrej Babiš si vzal do úst demonstranty ze Staroměstského náměstí. Prý nereprezentativní vzorek, jen divní lidé a zkrachovalí politici, třeba Klaus. Ale dostalo se mu pádné odpovědi. Iniciativa Chcípl PES je připravena okamžitě vyslat výpomoc do nemocnic. Jak Babiš odpoví?

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... aku-649926

[martanus]

Je to placený článek, ale důležitý je tam graf na počátku


Neochota Čechů k očkování si vyžádá 25 tisíc obětí a další lockdown

https://domaci.ihned.cz/c1-66866440-neo ... i-lockdown

Podle modelu HN čeká Čechy koncem letošního roku další vlna koronaviru, které by se ale při větší ochotě k očkování dalo vyhnout.

Chřipka 2016 - 2020, Takže všichny, počítají že COVID má chovaní Chřipky

[Tomas BB SK]

kam zmizla chripka? Oficialne zdovodnenie najdeme v oficialnom dokumente Uradu verejneho zdravotnictva SR:

Je potrebné konštatovať, že počas chrípkovej sezóny 2019/2020 došlo k výraznému
zníženiu počtu vyšetrení na chrípku z viacerých dôvodov:
- od 11. kalendárneho týždňa 2020 pozastavilo diagnostiku chrípky až do odvolania vo
svojom laboratóriu NRC pre chrípku, OLM RÚVZ Banská Bystrica a OLM RÚVZ Košice
v diagnostike ešte pokračovali.
- všeobecní lekári pre dospelých ako aj všeobecní lekári pre deti a dorast v dôsledku
vyhlásenia pandémie a nedostatku osobných ochranných pracovných prostriedkov, prestali
odoberať biologický materiál od pacientov s respiračným infektom,
- počas vyhlásenia pandémie sa laboratórna diagnostika upriamila na diagnostiku
SARS-CoV-2 na úkor diagnostiky chrípky.

https://www.uvzsr.sk/docs/info/epida/Vy ... 9_2020.pdf

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/svet/2021011 ... sputnik-v/
Palestina zaregistrovala jako první země na Blízkém východě vakcínu Sputnik V

Ruský fond přímých investic oznámil, že palestinské ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo ruskou vakcínu proti koronaviru Sputnik V. První dávka vakcíny dorazí do státu do měsíce.

Registrace proběhla v rámci zrychleného postupu (emergency use authorization) bez provedení dalších klinických studií na území země. Podobným postupem byla vakcína zaregistrována například v Argentině, Bolívii, Srbsku či Alžírsku.

Dodávky Sputniku V do Palestiny jsou naplánovány na první čtvrtletí tohoto roku, první dávka vakcíny dorazí do státu do měsíce. Dodávky budou zabezpečeny díky mezinárodním partnerům Ruského fondu přímých investic v Indii, Číně, Jižní Koreji a dalších zemích.

„Vysoká kvalita a účinnost vakcíny Sputnik V vyvolává rostoucí zájem o ni ze stále více zemí. Vede to k rozšíření geografie její registrace, dodávek a výroby. Jsme rádi, že po Evropě, Asii, Latinské Americe a Africe bude Sputnik V představen i na Blízkém východě. Umožní to dodatečně spojit úsilí pro brzké společné vítězství nad koronavirovou infekcí poskytnutím přístupu k efektivní a bezpečné vakcíně velkému počtu států a jejich obyvatel,“ uvedl k věci Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic.

Ruská vakcína proti covidu-19
Dne 11. srpna Rusko jako první země na světě zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19 vyvinutou v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji ve spolupráci s Ruským fondem přímých investic a Ministerstvem obrany. Vakcína dostala název Sputnik V.

Bezpečnost vakcíny byla potvrzena ve studii, která se skládala ze dvou fází a zahrnovala 38 dobrovolníků. Bylo zjištěno, že všichni ti, kteří vakcínu dostali, si vyvinuli imunitu vůči infekci. Ředitel Ústavu N. F. Gamaleji Alexandr Ginzburg uvedl, že používání vakcíny mezi občany bude povoleno po třetí fázi výzkumu přípravku. O vakcínu už projevilo zájem hodně jiných zemí, podle ruského ministra zdravotnictví musí být však nejdříve vyrobeno dost dávek pro vnitřní trh. Jako první získají možnost naočkovat se ti, kdo pracují s nemocnými covidem-19 a lidmi z rizikových skupin.

Hromadné očkování v Rusku začalo ve druhém prosincovém týdnu. Podle informací ze Státního rejstříku léčiv se přípravek vyrábí v podobě roztoku pro nitrosvalovou aplikaci. Očkování se plánuje provádět ve dvou etapách: nejdříve složkou I a o tři týdny později složkou II.

Jak oznámili na ruském ministerstvu zdravotnictví, toto dvojnásobné schéma umožní vytvořit dlouhodobou imunitu až na dva roky.

Uveďme, že účinnost tohoto přípravku je vyšší než 90 % a že vakcína poskytuje plnou ochranu před závažnými případy koronaviru. Cena této vakcíny je nižší než 10 amerických dolarů za injekci, což ji činí celosvětově dostupnou. V současné chvíli bylo Sputnikem V naočkováno již více než 1,5 milionu lidí.