Rusko ví, že místo údajného odpálení rakety, která v roce 2014 sestřelila malajsijský Boeing MH17, se nachází na území kontrolovaném ozbrojenými silami Ukrajiny, uvedl zástupce Ruské federace u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) Michail Vinogradov.
ESLP ve Štrasburku začal ve středu projednávat stížnosti Nizozemska a Ukrajiny na Rusko v kauze sestřelení letu MH17 na Donbasu v roce 2014.
„Pozorně sledujeme průběh soudního líčení u Okresního soudu v Haagu a víme, že v souladu s vysvětlením soudního znalce Michajila Malyševského se místo údajného odpálení rakety nachází na území kontrolovaném Ozbrojenými silami Ukrajiny a bojová hlavice, která podle společného vyšetřovacího týmu sestřelila letadlo, patří Ozbrojeným silám Ukrajiny,“ prohlásil Vinogradov.
Dodal, že z materiálů případu vyplývá, že „dělostřelecké ostřelování a letecké útoky prováděla Ukrajina neustále již před pádem letadla“.
„Tak došlo 22. dubna 2014 k sestřelení státního leteckého letounu An-30B v ukrajinském vzdušném prostoru. Dne 14. července, tři dny před havárií MH17, byl v Luhanské oblasti sestřelen dopravní letoun ukrajinského letectva An-26. Dva členové posádky zemřeli. Za uvedené období Ukrajina během aktivních bojů ztratila dalších 15 vojenských letadel a vrtulníků,“ vysvětlil Vinogradov.
Podle Vinogradova Ruská federace vyhověla 28 z 29 žádostí Nizozemska o právní pomoc v kauze MH17 a na další se pracuje.
„Bohužel nizozemské úřady jasně klamou Evropský soud, že žádosti o právní pomoc byly zcela nebo částečně ponechány bez odpovědi ruskými úřady,“ poznamenal Vinogradov s tím, že ani jedna žádost Nizozemska o právní pomoc nezůstala bez odpovědi.
Zástupce Ruska u ESLP dále uvedl, že Moskva lituje, že Štrasburk odmítl spojit její stížnost proti Kyjevu se stížnostmi Nizozemska a Ukrajiny o MH17, podle jeho názoru by konsolidace stížností k ESLP posloužila řádné spravedlnosti.
„Litujeme, že Evropský soudní dvůr přijal rozhodnutí o odmítnutí splnění požadavků orgánů Ruské federace o sjednocení těchto stížností a stížnosti č. 36958/21 Ruské Federace proti Ukrajině,“ řekl zástupce Vinogradov při slyšení u soudu ve středu.
Zároveň poznamenal, že Velký senát Evropského soudu bude muset projednat extrémně složitý případ ohledně mezistátních stížností Ukrajiny a Nizozemska proti Ruské federaci. Poukázal na to, že „případ se týká velkého počtu mnohostranných, plně či neprozkoumaných událostí, které se staly na jihovýchodě Ukrajiny“.
V polovině listopadu loňského roku ESLP oznámil, že odložil na 26. listopadu 2022 projednávání nizozemského nároku vůči Rusku v souvislosti s havárií MH17 v roce 2014. Slyšení bylo dříve naplánováno na 24. listopadu 2021. Soud ale vysvětlil, že k takovému rozhodnutí došlo kvůli stažení jednoho ze soudců z procesu na začátku listopadu. V červenci 2020 podalo Nizozemsko stížnost k ESLP na Rusko kvůli havárii MH17.
Nizozemsko v kauze MH17 nepoužilo ruské materiály, řekl Vinogradov
Ruská federace předala Nizozemsku objemy materiálů o havárii Boeingu (let MH17) na Ukrajině v roce 2014 na papíře a digitálních médiích, Nizozemci je nepoužili, takže to nelze označit za vinu Moskvy, řekl Michail Vinogradov.
„Nizozemské úřady ve své stížnosti vyjadřují nespokojenost s obsahem poskytnutých odpovědí (na žádosti o pomoc pozn.). V této souvislosti sděluji, že Ruská federace předala svazky materiálů týkajících se havárie letadla Malaysian Airlines na papírových i digitálních nosičích,“ řekl Vinogradov během svého projevu.
Tyto materiály podle něj nebyly použity a některé, jako například zpráva společnosti Almaz-Antej, byly utajovány a nebyly předány společnému vyšetřovacímu týmu, ale byly zveřejněny až v roce 2021, kdy případ projednával již Okresní soud v Haagu.
„Pravděpodobně tyto důkazy nezapadaly do vyšetřovací verze, která dříve určila Ruskou federaci vinnou ze sestřelení letu MH17. To už jsou ale otázky pro samotné příslušné orgány Nizozemska,“ uvedl ruský zástupce.
Let MH17
Boeing, jenž letěl z Amsterdamu do Kuala Lumpuru na letu MH17,se zřítil 17. července roku 2014 u Doněcku. Na palubě bylo 298 lidí, všichni zahynuli.
Kyjev neprodleně z havárie obvinil domobrance, kteří ze své strany oponovali, že přece nemají prostředky k sestřelení letounu v takové výšce. Ukrajina odmítla poskytnutí údajů a dat ze svých radarů a Spojené státy také nepředaly žádné snímky ze svých satelitů, kde jepodle jejich slov zaznamenáno puštění rakety.
Náměstek generálního prokurátora Ruska Nikolaj Vinničenko oznámil Sputniku, že Státní zastupitelství Ruska předalo do Nizozemska nejen data z ruských radarů, ale navíc i dokumentaci prokazující, že raketový systém protivzdušné obrany Buk, jímž byl sestřelen Boeing, patřil Ukrajině a dokonce raketa byla puštěna z území kontrolovaného Kyjevem, vyšetřovatelé ovšem tyto informace ignorovali. Obžaloba přitom hned první den soudního jednání doručení dokumentů potvrdila a prohlásila, že se s dokumenty obeznamuje.
Vyšetřování prováděla Společná vyšetřovací skupina (JIT) vedená nizozemským státním zastupitelstvím za nepřítomnosti Ruska. Vyšetřovatelé tvrdí, že Boeing byl sestřelen z území kontrolovaného domobranci, prostřednictvím protiletadlového raketového systému Buk 53, jenž údajně patří protiletadlové raketové brigádě ozbrojených sil z Kursku.
JIT zároveň odmítl svědectví dvou svědků, kteří viděli puštění rakety u obce Amvrosjevka u Doněcka, kde byly umístěny ozbrojené síly Ukrajiny.
Názor státního zastupitelství se přitom zakládá na výpovědích výhradně anonymních svědků. Obhajoba obžalovaného ve věci občana Ruska Pulatova se domnívá, že to komplikuje posouzení spolehlivosti argumentů, ovšem nizozemská generální prokuratura trvá na tom, že anonymita je v bezpečnostních záležitostech nezbytná.
Ministerstvo zahraničí Ruska prohlásilo, že obvinění z účasti Ruska na havárii malajského Boeingu nejsou podložená fakty a vyšetření je zaujaté a jednostranné.
