Atomová energie, jaderné elektrárny

[QVAK]

Rekord v Temelíně. Jaderné elektrárny v Česku loni zvýšily výrobu o 15 %

Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín dodaly do přenosové sítě v loňském roce přes 28 terrawatthodin elektřiny, což je o 15 procent více, než v roce 2016. Letos by měla dál růst. Uvedla to energetická firma ČEZ, která elektrárny vlastní. Předloni produkce obou elektráren kvůli dlouhodobým odstávkám klesla. Výrazně vyšší byla výroba v Temelíně, kde už 27. listopadu 2017 energetici překonali historický výrobní rekord. Dukovanská jaderná elektrárna získala koncem roku potřebná povolení k dlouhodobému provozu a její výroba by měla vzrůst letos. Celkový výsledek výroby v českých jaderných elektrárnách byl pátý nejlepší od roku 2000, kdy byl spuštěn první blok Temelína. Jádro se na výrobě elektřiny v Česku podílí zhruba 35 procenty.

https://echo24.cz/a/Sm2x9/rekord-v-teme ... robu-o-15-

[martanus]

Rosatom vyrobil jaderné palivo pomocí mikrovlnného záření

Vědci z Rosatomu nahrazují technologický krok při výrobě jaderného paliva ekologicky šetrnější cestou. Při mikrovlnné denitrifikaci totiž nevznikají kapalné radioaktivní odpady. Jeden ze zapojených výzkumných ústavů informoval na svém webu 11. ledna 2018 o úspěšném provozu zkušební výrobní linky.

Zkušební výrobní linka slouží k produkci oxidu uraničitého (UO2). Nová metoda je založena na tom, že při působení mikrovlnného záření na dusíkaté sloučeniny uranu, které představují mezikrok v technologickém řetězci výroby jaderného paliva, vzniká prášek oxidu uraničitého, což je náplň tablet jaderného paliva. Prášek se spéká za vysoké teploty v peci, čímž vznikají keramické tablety. Ty se potom kompletují s dalšími komponentami jaderného paliva a vznikají hotové palivové kazety.

Důležité je to, že dochází k rozpadu dusíkatých sloučenin uranu za vzniku oxidu, aniž by vznikaly kapalné radioaktivní odpady, které vyžadují speciální nakládání.

http://atominfo.cz/2018/01/rosatom-vyro ... ho-zareni/

[Juraj]

Unikatny projekt ruskej plávajúcej jadrovej elektrárne je hotovy. Lodenice v Petrohrade ju chystajú na cestu. Najprv pojde do Murmanska, kam pride v juni tohto roku. Tam sa nalozi palivom. Potom vyrazi na plavbu dlhu 6000km, aby v juni 2019 pristala na vychode Sibiri v Peveku. Elektraren bude potrebna pri spusteni projektu vyroby medi Pescank s kapacitou az 1,2 milion ton rudy rocne. Plavajuci ponton obsahuje dva reaktory KLT-40S, kazdy ma 150MW tepelneho vykonu pri 55-70MW elektrickej energie. V septembri 2019 zacne skusobna prevadzka a dalsi rok uz ostra
https://thebarentsobserver.com/en/indus ... hrough-ice

[Miyamoto Musashi]

Vědci z moskevské jaderné univerzity MIFI zkoumají izotopově modifikovaný molybden, který by mohl sloužit jako náhrada za slitiny zirkonia používané při výrobě kazet s jaderným palivem.

„Provedené výzkumné práce nám umožnily shromáždit všechny informace nezbytné pro vyprojektování linky pro průmyslovou produkci molybdenu s modifikovaným izotopovým složením, která bude využívat známou technologii používanou v Rusku k obohacování jiných látek než uranu,“ uvádí profesor z katedry molekulární fyziky MIFI Valentin Borisovič.

Vědci porovnali účinnost několika systémů s kaskádami plynových centrifug pro obohacování molybdenu s různým cílovým izotopovým složením. Výzkum probíhal za podpory Ruského fondu základního výzkumu v rámci spolupráce MIFI a čínské Tsinghua University.

Výsledky ukázaly, že nejefektivnější systém může být realizován za pomoci jednoduché nebo dvojité kaskády typu PSK. Konkrétní řešení záleží na požadovaném účinném průřezu záchytu neutronů produkovaného molybdenu.

Celý článok: http://atominfo.cz/2018/01/rosatom-pric ... ne-palivo/

[Alchymista]

Molybdén má totiž šest (sedem) bežných stabilných izotopov a v prírode sú zastúpené viacmenej rovnako.
92Mo 14,84 %
94Mo 9,25 %
95Mo 15,92 %
96Mo 16,68 %
97Mo 9,55 %
98Mo 24,13 % - izotop je oficiálne nerádioaktívny - ale s polčasom rozpadu <10E12 rokov (násobok veku vesmíru)
100Mo 9,63 % - izotop je oficiálne rádioaktívny - s polčasom rozpadu 7,8x10E18 rokov (~575 milion násobok doterajšieho veku vesmíru :cool: )

Totálny záchytný prierez pre tepelné? neutrony (v barnoch) -
zirkon:
90Zr - 5,407
91Zr - 11,89
92Zr - 7,379
94Zr - 6,236

molybden:
92Mo - 5,597
94Mo - 6,044
95Mo - 19,59
96Mo - 5,348
97Mo - 7,988
98Mo - 5,802
100Mo - 5,527

pre porovnanie:
železo 56Fe - 15,39;
hliník 27Al - 1,671,
striebro 107Ag - 46,35 109Ag - 93,06;
meď 63Cu - 9,651 65Cu - 16,35;
titan 46Ti - 3,374 47Ti - 4,831 48Ti - 12,51 49Ti - 2,913 50Ti - 3,922
bor 10B - 3841
xenon 124Xe - 266,4 ... 135Xe - 2964000 ( :arrow: spoluvinník Černobylu)
urán 233U - 588 235U - 698 238U - 12,1
plutonium 238Pu - 586 239Pu - 1027 240Pu - 291

[petrp]

Atomové retro: Britové se chtějí vrátit k reaktorům střední velikosti
Britský koncern Rolls-Royce chce prorazit v jaderné energetice s reaktorem o výkonu 440 megawattů. To je stejný výkon, jaký měly ruské reaktory typu VVER budované v zemích východního bloku v 70. a 80. letech minulého století. Návrat ke středně výkonným reaktorům je reakcí na zklamání z protahující a prodlužující se výstavby elektrárny Hinkley Point C.

Vláda Spojeného království touží po jaderné renesanci; reaktory mají zemi posunout směrem k udržitelné budoucnosti bez fosilních paliv a emisí skleníkových plynů. V provozu je zde 15 reaktorů, ale poslední z nich byl spuštěn v roce 1995. Strategie rozvoje jaderné energetiky, kterou přijala labouristická vláda vedená Gordonem Brownem na počátku roku 2008, počítá s novými bloky o výkonu 16 tisíc megawattů v horizontu do roku 2030.

Původní předpoklad byl, že prostor zaplní velké reaktory. Jenže projekt elektrárny Hinkley Point C se dvěma bloky po 1600 megawattech se změnil v noční můru pro všechny zúčastněné. Je příliš drahý – konsorcium investorů vedené EDF má po dobu 35 let dostávat pevně garantovanou výkupní cenu ve výši 92,5 libry (v přepočtu 104 eur či 2640 korun) za každou vyrobenou megawatthodinu – a také nabírá zpoždění. Pokud se začne stavět v příštím roce, mohl by první z dvojice reaktorů začít vyrábět elektřinu v roce 2026.

Britská vláda proto v posledních dvou letech obrací pozornost k menším reaktorům. Prostor na trhu chce obsadit domácí hráč – koncern Rolls-Royce. „Zkušenosti z elektrárny Hinkley Point C ukazují, že tento model jaderné energetiky není komerčně životaschopný kvůli době výstavby a vysokým nákladům na financování,“ uvedl ředitel strategie Rolls-Royce Alan Woods během svého vystoupení na konferenci o malých a středních reaktorech v Praze.

Střední reaktor o výkonu 440 megawattů má podle Woodse oproti obřím reaktorům typu francouzského EPR řadu výhod. Má menší nároky na zábor půdy, na zvolené místo lze přivézt po silnici celé moduly a sestavit je jako skládačku. Dobu výstavby prý lze srazit z obvyklých pěti až sedmi let na jeden a půl roku. Náklady na vyrobenou elektřinu mají dosahovat 60 liber za megawatthodinu – tedy o třetinu méně než u velkých reaktorů v Hinkley Pointu. Více na:

https://www.euro.cz/byznys/atomove-retr ... ti-1394542

[martanus]

Malé modulární reaktory u nás a ve světě SMR

http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarn ... -ve-svete/

Seznam SMR projektů podle IAEA. zdroj: IAEA


Ruské SMR

[woxia]

xenon 124Xe - 266,4 ... 135Xe - 2964000 ( :arrow: spoluvinník Černobylu)

Autoři v ní hledají vysvětlení měření ze sovětských stanic, které sledují v atmosféře výskyt prvků spojovaných s výbuchy jaderných zbraní. Měření těchto látek, konkrétně některých izotopů xenonu, se používalo a používá k detekci zkušebních explozí a tedy dodržování smluv o jaderných zbraních.

Pisatelům se zdá, že po černobylské explozi se do atmosféry dostalo nečekaně velké množství „variant“ (izotopů) xenonu, které by v reaktoru za běžných okolností měly být poměrně vzácné. Zvýšený podíl těchto izotopů podle nich nasvědčuje spíše tomu, že v Černobylu se mohlo uvolnit velké množství energie při neřízené řetězové reakci v nějaké velmi malé malé části

https://technet.idnes.cz/jaderny-vybuch ... digitv_mla

Toto bylo rozporováno a v roce 2006 zavženo. Ale nyní (listopad 2017) ke stejnému závěru došli švédští vědci, kteří přímo odebírali vzorky Xenonu co nejblíže reaktoru v Černobylu.

https://cz.sputniknews.com/svet/2017112 ... e-pricina/

1) Pokud se veškerý Xe135 okamžitě přeměnil na 136Xe v důsledku záchytu neutronů, mělo to vést následně ke zrychlení reakce nebo jejímu zpomalení?
2) Jak je rychlá tato reakce přeměny a o kolik se v danou chvíli zvýšil výkon reaktoru?
3) Pokud byly regulační tyče vytaženy až za bezpečnostní hranici, v reaktoru bylo málo vody, tak co zastavovalo neutrony, aby mohla reakce lavinovitě narůstat?

Dnes se píše, že turbína byla nakonec odpojena, protože pokud by byla v běhu, tak by nebyl dostatek páry na výbuch v reaktoru natož na druhý "vodíkový" výbuch.

Jiným problémem je, že pokud měla být vypnuta turbočerpadla, takže zase té vody teklo do reaktoru málo na to, aby byl tak intezivní výbuch, který dokázal zničit reaktor a odhodit pancéřové víko reaktoru o hmotnosti přes 1.200 tun. Vědci spočítali energii prvního výbuchu na sílu cca 1,0 – 1,5 TJ, což odpovídá výbuchu cca 300 – 500 tun TNT.

Ale obojí znamenalo přerušení pokusu, který se ti "šílení vědci" až do výbuchu pokoušeli udržet - tj. zachovat chod turbíny...

[Alchymista]

z toho čo viem a čomu rozumiem:
135Xe je zodpovedný za jav zvaný priamo "xenonová otrava reaktoru" - jav vzniká pri práci na malom výkone, presnejšie - po rýchlom znížení výkonu reaktoru - a má za následok, že pokiaľ k nemu dôjde, reaktor sa buď úplne zastaví alebo nie je možné okamžité zvýšenie výkonu vytiahnutím regulačných tyčí. "Normálne" sa xenonová otrava po prudkom znížení výkonu rozvíja asi desať hodín - desať hodín narastá obsah 135Xe premenou z jodu 135I (polčas rozpadu 135I je okolo 6,5 hodiny, 135Xe 9,1 hodiny) a trvá asi jeden deň. Je súčasťou komplexu javov zvaných "jódová jama".

1) k zrýchleniu, veľmi výraznému
2) treba to vedieť spočítať - to nedokážem. Ale vyčistenie "uplne odbrzdeného" reaktoru od 135Xe bude trvať rádove možno minúty, po odbúraní 135Xe nabehne reaktor na výkon daný polohou regulačných tyčí v čase niekoľkých sekúnd.
3) reaktor bol grafitový, na moderovanie neutronov vodu nepotreboval vôbec

Ale obojí znamenalo přerušení pokusu, který se ti "šílení vědci" až do výbuchu pokoušeli udržet - tj. zachovat chod turbíny...

Mám dojem, že ani jeden z ukrajincov v riadiacej zmene nemal vysokoškolské vzdelanie.

[woxia]

Ano, to odpovídá tomu, co o tom vím já. Ale pokud naroste 135Xe, tak zkrátka tu reakci v podstatě zastaví a nedá se ta reakce tak jednoduše nahodit - musí se počkat hodiny (9,2) - jak píšeš - než se rozpadne.
Pokud vezmeme, že se tvoří z 235U v množství 5,6% a to jen v případě velkého neutronového toku.
Musíme také vzít, že se tam začalo tvořit 149Samarium, které také funguje jako "travič", ale není ho až tolik (1,13%) jako Xenonu a má menší absorbční průřez.

Osobně se mi zdá princip, že v důsledku postupného nárůstu neutronového toku došlo k lavinovitému nárůstu a 135Xe vyhořel na základě toho, že byl rozbit neutronovým tokem a Xenovová otrava během pár vteřin zmizela? Jak může narůst během pár chvil neutronový tok tak rychle?
Kromě toho, hodně palivových tyčí už bylo hodně vyhořelých.
To by tam musel být nějaký neutronový zářič, který by ten xenon během pár sekund vymazal...

Havarijní odstavení tehdejšího reaktoru RBMK trvalo 12 až 16 s - ale zde se uvádí přes 20 s. Každá palivová tyč má čidlo teploty.
Vůbec nikde jsem nedočetla, proč nešla do reaktoru voda z barbotážní nádrže při havarijním odstavení - do ní se vypouští pára přímo z reaktoru přetlakovými ventily - takže pokud byl tak extrémní vývin páry, tak by ta nádrž měla zaplavil reaktor.

Toto je zajímavé, především str. 28 a dále:
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... e_id=87217

Stojí za to, co říká před svou smrtí Datlov - tajně se objevilo až v roce 2016:

Další svědek - reaktor byl vypnutý?
Co jste dělal v době výbuchu?
Měl jsem noční směnu. Když jsem přišel do práce, zjistil jsem, že test, který se měl dělat ve dne byl přesunut na večer. Reaktor byl (powered down) a tak jsme ho měli jen hlídat, jak se ochlazuje. To je velmi nenáročná práce. Myslel jsem, že to bude docela klidná noc.
http://www.pavrda.cz/cernobyl/prezil.html

Další přeložené články - některé výpovědi jsou velmi rozporuplné:
http://www.pavrda.cz/cernobyl/

[kenavf]

Nebolo náhodou spomínané že pri tých pokusoch predchádzajúca smena vypla/deaktivovala niektoré čerpadlá neštandartným spôsobom(čerpadlá nepracovali ale signalizácia ukazovala že pracujú), pretože inak sa pokus nedal urobiť, ale následujúcej smene o tom nepovedala a tá bola v domnení že čerpadlá fungujú.

[Alchymista]

Jak může narůst během pár chvil neutronový tok tak rychle?

A v jadrovej bombe?
Ale inak: Keď sa nahromadí 135I a 135Xe, tak máš niekoľko mechanizmov, ktoré bežia súčasne:
135Te -> 135I s polčasom okolo 20 sekúnd, 135Te je pritom produkt štiepenia uránu.
135I -> 135Xe s polčasom 6,5hod
135Xe -> 135Cs s polčasom 9,14hod
135Xe + n -> 136Xe
Druhý a posledný mechanizmus sú práve tie, ktoré vedú do pruseru - dá sa totiž len odhadnúť, koľko 135I a 135Xe sa okamžite nachádza v reaktore. A to len na základe histórie predošlého výkonu. Pri malom výkone a teda nízkom neutronovom toku sa tvorba 135Xe a jeho odburavanie záchytmi neutronov výrazne podieľa na formovaní celkového neutronového toku v reaktore PO znížení výkonu a jeho zmenách v čase. Aj pri vyššom výkone sa tvori 135I (zo 135Te, štiepneho produktu) a premieňal na 135Xe - len vo veľkom neutronovom toku sa 135Xe neudržal dlho - rýchlo si zachytil neutron a "zmizol", obvykle krátko po vzniku, takže nemal šancu sa "nahromadiť" a vplyv na neutornový tok síce bol, ale tvoril len malú časť celkových vplyvov.
Pri prechode na malý výkon sa neutronový tok zníži regulačnými tyčami. Lenže v skutočnosti bežia DVA procesy - zachytávanie neutrónov regulačnými tyčami a zachytávanie neutronov do 135Xe, ktorý vzniká zo 135I - a množstvo 135I závisí na predošle prevádzke! Takže v určitom momente je nejaký malý výkon pri nejakej polohe tyčí - ako beží čas, 135Xe sa tvorí v stále menšom množstve a teda neutronový tok v reaktore a výkon reaktoru rastie - regulačné tyče treba zasúvať.
Ale! Ak sa to preženie (a netreba veľa), neutronový tok poklesne pod kritickú hranicu a reaktor začne zastávať, pretože 135Xe "vyžiera" dostupné neutrony účinnejšie ako regulačné tyče.
A tu je ten problém - aby sa obnovil neutronový tok, regulačné tyče sa musia vytiahnuť - a to oveľa viac, ako je primerané požadovanému zvýšeniu výkonu, musia totiž prevážiť vplyv momentálne oveľa účinnejšieho 135Xe. Lenže 135Xe je v reaktore v skutočnosti veľmi málo, len pár miligramov!!! Takže v intenzívnejšom neutronovom toku si pochytá svojich "pár neutronov" a "zmizne". A neznalá obsluha má odrazu reaktor s vytiahnutými tyčami, v ktorom sa rozvíja takmer nebrzdená reťazová reakcia... Priebeh je skutočne veľmi rýchly - neutrony majú rýchlosť pod 30km/s a uvádza sa, že na zmenu výkonu v reaktore potrebujú 8-10x prebehnúť aktívnou zónou - tá má tak 3 metre :arrow: takže výkon teoreticky vystrelí na maximum za tisícinu či stotinu sekundy. Samozrejme xenon nezmizne okamžite, bude to prebiehať po nejakej krivke, takže ten nábeh výkonu bude pomalší, kľudne aj niekoľko tisíc krát - ale stále to je v jednotkách sekúnd.

[woxia]

Alchy, díky moc za obsáhlé připomínky.

Co jsem si ale našla, tak ta rychlost přeměny nemůže být tak obrovská, protože i kdyby vytáhli všechny tyče (a všechny vytažené nebyly), tak ten reaktor nemůže během pár - dobrá dejme desítek sekund - zvýšit výkon tisícinásobně. to prostě bez externího zdroje neutronů není možné, také byl reaktor už zastruskován, takže kde chceš brát tak rychle ty neutrony?
To by se choval jako jaderná puma.

Prostě když se dostali s výkonem reaktoru na nulu, tak jak ho mohli hned spustit? Vždyť se tam vytvořila jódová jáma a na její překonání potřebuješ hodiny.
Ale stejně pořád ten nárůst výkonu nemůže být kvadratický během pár sekund.

Ano, a přesto se to v Černobylu nějakým záhadným způsobem povedlo. A povedlo se jim tam vytvořit atomové bomby, protože jinak nebylo nic jiného, co by dokázalo roztavit dvoumetrové dno reaktoru a zároveň odhodit 1.200 tunové víko (tj. buď jedno, nebo druhé, zároveň to nejde, pokud se má jednat o parní výbuch).
Toto je nový materiál převracející to, co se o průběhu dějů v reaktoru zatím napsalo.
https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10. ... ccess=true

Kromě toho Tvou rychlou přeměnu Xenonu záchytem neutronu nemohu přijmout z úplně jednoduchého důvodu. Kdyby došlo k tomu co říkáš, tak by se v podstatě žádný takový xenon už nevyskytoval, Ale měření prokázalo že oba druhy Xenonu jsou v rovnováze. A podívej se na čas jejich rozpadu.

[jura-p]

Výbuch to nebyl jaderný. Byl to výbuch způsobený přehřátím v trubkách, které jsou v uhlíkovém prostředí moderátoru a proudí jimi chladící voda kolem palivových tyčí, které jsou uvnitř těch trubek. A protože se nechladilo, tak v trubkách rostla teplota, pak nějaká praskla a žhavá voda a tavenina z tyčí foukla do uhlíku. Kyslík s té přežhavené páry reagoval s uhlíkem uvolňoval se vodík atd. Výbuch byl fyzikálně chemický a vynesl navíc spoustu toho, co se odehrávalo v reaktoru a hodně z jeho náplně, s celým kokteilem ven do prostředí. Další byl výbuch vodíku, jakmile povolila těsnost reaktoru.

[kenavf]

Podobne vybuchoval vodík aj vo Fukušime!

[woxia]

Chlapi, proboha - co je to žhavá voda? Jaká teplota je nutná na to, aby se roztavila trubka z legované oceli?
Jaká teplota je nutná na to, aby se roztavily dva metry nerezu?

"Prvotní příčinou havárie se zdá být krajně málopravděpodobný stav narušení pořádku a řežimu provozu, který dopustila obsluha energobloku. Do katastrofických rozměrů se havárie rozšířila díky tomu, že operativní personál přivedl reaktor do předpisy zakázaného stavu, ve kterém se podstatně projevily vlivy pozitivního efektu reaktivity na růstu výkonu."
(Z informace o havárii na ČAES a jejích následcích, vydala MAGATE, srpen 1986)

"Inkriminované chyby personálu nejsou příčinou havárie ani nemají vztah k jejímu rozvinutí a rozsahu následků... Projekt i technologický předpis připouští režimy práce podobné tomu, který byl na 4. bloku ČAES 26. dubna 1986. Tyto režimy mohly vznikat bez zásahu obsluhy."
(Z výsledků Naučno - technické komise Gospromatomnadzora SSSR, únor 1990)

"Do dneška neexistuje plně zdůvodněný scénář havárie na ČAES, který by neobsahoval věci,které si protiřečí"
(Z monografie "Objekt ". Skupina autorů pod redakcí čl. korr. NAN Ukrajiny, dokt. techn. nauk A. Ključnikova, 1997)

Více zde: https://jaderneinfo.webnode.cz/news/s-o ... rjuchanov/

Něco v Černobylské havárii je podivné a některé věci vylézají až po letech na povrch. Analyzujte je a používejte zdravý rozum.
Třeba to, že ač bylo jádro reaktoru obnaženo, už k výbuchu vodíku nedošlo, ani když do něj lili vodu hasiči.

Viděl jsem v pražském, modřanském cukrovaru explodovat osm vysokotlakých parních kotlů, každý z nich měl průměr 3 m x 8 m délky a byly konstruovány na provozní tlak 30 atm. Když z kotelny utíkala havarijní četa, tak křičela 60 atm a pořád stoupá. Když přišla exploze, vyvalila se oblaka páry, trochu to zadunělo a spadla zadní, cihlová, chatrná a vždy promáčená stěna objektu, včetně dřevěného stropu. Toť vše. To jen pro představu parní exploze.
http://www.klubpraha7.cz/?p=1836

[jura-p]

To zahřívání až k poklesu pevnosti jakékoli oceli je sice způsobené radioaktivním rozpadem, ale nejde o jaderný výbuch. Když se ucpe trubka zahřátím vody, která se změní na čím dál víc přehřátou páru, ve které je palivo a voda neproudí, tak je tam ta pára, hodně přehřátá pára pod hodně velkým tlakem a ani legovaná trubka mu neodolá. Ta pára zvýší neutronový tok, nemoderuje jako tekutá voda. Začíná se natavovat jak palivový článek, tak trubka sama. Je to v prostředí hodně horkého uhlíku. A až se to protaví do toho uhlíku, tak je to něco zcela jiného, než když bouchne kotel na uhlí. Fakt tam vzniká vodík redukcí vodních par v rozžhaveném uhlíku. A když tlak všech těch par roztrhne reaktor, tak ten vodik za přístupu vzduchu vybuchne. Po tom výbuchu už hoří uhlík od vnikajícího vzduchu normálně.
Uhlík z reaktoru tam hořel ještě dlouho potom. To tam pak hasili ti vojáci zasypáním. Vodu tam do té díry nelili. Nosili tam pytle něčeho a shazovali to taky z vrtulníků. Už si nepamatuju, co to tam házeli, ale říkali to a dalo by se to najít.
Na rozdíl od uhelného kotle ta teplota roste a roste a roste. To uhlí nedokáže. Ale furt to není jaderná exploze. I když tam jaderný rozpad a přeměna probíhá. I ten zbytek, co tam zůstal na dně a začal se protavovat, se chladí a ještě dlouho bude chladit. Tam museli odčerpat nádrže, co měli s vodou pod reaktorem a začli tam rvát kapalný dusík, aby se to neprotavovalo dál.

[syos]

Konec je správný? Co jsem se já dočetl, voda pod reaktorem byla právě ta zbytková po hašení. Žhavé magna, pokud by se dostalo 40 procent objemu do vody, byla by spuštěna řetezová reakce, 4-6 megatun. Pod reaktorem navíc podzemní řeka,, hrozila ekologická katastrofa, kopal se tunel se místností pod rektorem, kde měly být umístěna "mraznička" na dusík. Nakonec se prostor pouze vybetonoval.

[bacil]

Voda nemůže dosáhnout teploty větší než něco přes 600 stupňů (pod tlakem). Pak už je to jenom pára.

[Alchymista]

to jadrové magma sa snažili "nariediť" tým, čo zhadzovali z vrtuľníkov.
Reťazová reakcia v magme bežala pomali, a inak ako pomali ani bežať nemohla - a aj keby sa magma dostala do vody, žiadna veľká reakcia by z toho nebola - a už vôbec nie 4-6 megaton. Jednoducho preto, že voda by sa do vnútra magmy proste nedostala, odparila by sa.
Navyše - prečo asi sa musí urán na bombu obohacovať až na 90-95% a v reaktore vystačí 2-4%? alebo dokonca "prírodný"?
Na rýchlosti reakcie totiž mimoriadne záleží - u jadrových zbraní existuje pojem "fizzle", u nás sa používa pojem "vyhorenie" - situácia, keď reťazová reakcia v zbrani prebehne "nesprávnym" spôsobom. Napríklad príliš pomalý rozbeh (málo primárnych neutronov) reťazovej reakcie spôsobí, že uvoľnená tepelná energia zo štiepenia sa stihne prejaviť skôr, než prebehne štiepna reakcia v celej náloži - nálož sa rozletí vplyvom odpareného prehriateho materiálu - a výbuch má silu pár ton miesto pár desiatok kiloton... To isté spôsobí chyba v geometrii, chyba v rýchlosti vytvorenia nadkritickej masy (napríklad klasickú schému "dve pologule" je prakticky nemožné odpáliť - na zrazenie pologulí by bola potrebná rýchlosť cez 2 km/s, inak odparený materiál na styčnej rovine stihne odhodiť pologule od seba).
Navyše z jadrových zbraní je známy aj ďalší efekt - máte dve rovnaké nálože, ale pokiaľ jednu odpálite "len tak" a do druhej v momente odpálenie "vstreknete" neutrony z urýchľovača, tak z nej môžete získať až dvojnásobný výkon. Neutrony spôsobia rýchlejší rozvoj reťazovej reakcie a tým sa dosiahne vyšší výkon a dosiahne sa tiež lepšie využitie štiepneho materiálu (rozštiepi sa viac atomov).
Čiže roztavené jadrové magma z roztaveného reaktoru vybuchnúť jadrovým výbuchom nemôže - nemá ani vhodné zloženie (tavenina obsahuje príliš málo percent štiepneho materiálu a príliš veľa nečistôt), ani vhodnú geometriu (príliš vzdialenú od ideálnej gule).

bacil - kritický bod vody je 22MPa 647°C
woxia - tlak 50-100atm (5-10MPa) - to je nič... tlaková vlna je podzvuková aj v uzavretých kanáloch/potrubiach/chodách. Zaujímavé veci sa začínajú diať až pri 50-100MPa a vyššie.

ad Fukušima a vodík - vodík im tam buchol jednoducho preto, že reaktorovú halu neodvetrávali a tak dostal príležitosť sa nahromadiť