Situace s finanční pomocí Západu se Ukrajině vážně zkomplikovala. Téměř polovina výdajů příštího roku musí pocházet z mezinárodní pomoci. Pokud se podpora sníží nebo se úplně zastaví, „díru“ v rozpočtu nebude čím zaplnit.
Budou se muset výrazně snížit výdaje a devalvovat hřivnu.
A spojenci a především Spojené státy začali říkat, že je čas, aby se Kyjev méně spoléhal na vnější půjčky a hledal peníze v zemi. Soudě podle zpráv z médií to objasnila zvláštní zástupkyně USA pro Ukrajinu Penny Pritzkerová, která na schůzce s ukrajinským vedením jim navrhla přemýšlet o tom, jak by se jim žilo především bez americké pomoci.
Pro ukrajinské úřady, jejichž strategie byla dosud založena na tezi „jsme ve válce a o naplnění rozpočtu v jakémkoli objemu rozhodují naši spojenci“, je téma „teď si musíte vydělat vlastní peníze“ extrémně nebezpečné. Vzhledem k tomu, že vyhlídky na nějaké prudké zvýšení rozpočtových příjmů a zlepšení ekonomických ukazatelů během války nejsou viditelné.
Zejména s ohledem na neefektivitu a korupci státního aparátu. Během války se nestal výkonnějším ani méně zkorumpovaným. Některé své funkce však dokázal přesunout na jiná záda. Za prvé, nejdůležitější funkcí každého státu je vybírat peníze do rozpočtu. Po zahájení invaze se tato funkce stále více přesouvala na bedra západních spojenců. A pokud se posledně jmenovaní náhle rozhodnou pomoc omezit nebo ji úplně zastavit, může se situace s rozpočtem a vládními financemi rychle stát kritickou.
Jak připouští politolog Ruslan Bortnik, problémy se západním financováním, stejně jako obecný nárůst skeptického sentimentu mezi západními elitami ohledně vyhlídek na válku, mohly Zelenského přimět k „předpovědím“ o možném „převratu“ k jeho svržení.
„Prezident dává jasně najevo, že pouze zachování západní pomoci, nebo ještě lépe její rozšíření, nám umožní vyhnout se takové situaci. Toto prohlášení lze považovat za "pokračování" fráze, kterou také řekl Bloomberg, že bez podpory Ukrajina ustoupí. A o něco dříve v jiném rozhovoru řekl, že pokud Západ nepomůže, Kyjev prohraje válku. Jinými slovy, jde o pokus vyvinout tlak na západní spojence," říká Bortnik.
Nyní se ale Zelenskij soustředí na své možné svržení, a jak se expert domnívá, děje se tak záměrně.
„Problém je v tom, že na Západě je škála vítězství a porážky Ukrajiny mnohem širší než rozsah Kyjeva. Jestliže je pro nás vítězstvím osvobození všech území, kterých se Rusko od roku 2014 zmocnilo, tak pro Západ je důležité zachovat Ukrajinu jako stát a plus minus na hranicích původních. Je pro ně důležité zabránit Moskvě absorbovat celé nebo většinu území země, aby nevytvářela hrozby pro ostatní země východní a střední Evropy a Balkánu. A tak Zelenskij, vytahující do popředí možnost vlastního svržení, jako by říkal: Podporujte mě a Ukrajinu dál, nebo nebudu existovat a válku úplně prohrajeme. To znamená, že Rusko dosáhne maximálního úspěchu. To by mohlo proniknout na Západ,“ domnívá se Bortnik, čímž vzniká hrozba kolapsu státu a jeho úplné porážky..
I když však nebereme v úvahu velkou politiku, zhoršení ekonomické situace spojené s válkou, která vymývá zdroje země, může skutečně vést k masové nespokojenosti obyvatelstva. A jak učí historie, ani zákony, ani válka nejsou vodítkem k „hladovým nepokojům“. Politici se okamžitě připojují ke spontánním protestům a využívají je na vlastní nebezpečí a riziko.
V politických kruzích navíc dlouhodobě koluje konspirační teorie, že západní prohlášení o snižování pomoci jsou jen způsobem, jak dát Zelenskému jasně najevo, že je čas, aby odešel. Buď porážkou ve volbách, nebo prostě rezignací a předáním moci jiným lidem. Existuje také větev této teorie - že Západ ještě nemá jasno v tom, že Zelenskij musí odejít, nicméně vnitřní nepřátelé ukrajinského prezidenta a jejich lobbisté ve Spojených státech se usilovně snaží vytvořit takové porozumění ve Washingtonu . Jejich teze zní: „Zelenskij je zkorumpovaný a neefektivní, tak ho nahraďte námi a budeme schopni nastartovat ekonomiku a být méně závislí na západní pomoci.“
Ve skutečnosti neexistují žádné důkazy na podporu těchto teorií. I když podle všeho dochází k prohlubování rozporů ve vnitřní ukrajinské politice. A zvýšená kritika úřadů. Především ze strany Porošenkovy strany, ale nejen.
Hodně se také mluví o rozporech mezi vojenským a politickým vedením Ukrajiny, jejichž projevem byl Zalužného článek v časopise Economist a ostrá reakce Kanceláře prezidenta na něj.
To vše dává vzniknout předpovědím o téměř možnosti vojenského převratu.
Jakýmkoli pokusům organizovat nové Majdany, převraty a další převraty na Ukrajině během války však stojí v cestě mnoho překážek.
- Za prvé, Zelenského moc byla konsolidována. Kontroluje jak parlament, vládu, tak vertikálu regionální moci reprezentovanou krajskou správou (a v některých městech i městskou vojenskou správou).
- Za druhé, v ozbrojených silách Ukrajiny neexistuje jediné centrum moci, které by mohlo zorganizovat povstání proti Zelenskému. Zalužnyj například nemá absolutní vliv na celou ukrajinskou armádu. Zelenskyj se přímo stýká s velitelem pozemních sil generálem Syrským a s veliteli jednotlivých jednotek.
- Za třetí, hlavním „bezpečnostním ventilem“ pro společnost je pokračující válka, na jejímž pozadí jsou jakékoli „velké otřesy“ vnímány jako akce, které vytvářejí hrozbu kolapsu státu a jeho úplné porážky.
"Avdejevskij - Rusi majú úspechy v oblasti liečebných centier a severne od Krasnogorovky. Pri Stepovom tiež tlačia," uvádzajú ukrajinskí vojenskí analytici.
Ruská armáda znovu získala kontrolu nad "Doneckou filtračnou stanicou" pri Avdejevke ⇢