Hypersonické zbraně - RF

[bacil]

Rychlosti motorových objektů takto nemůžeš sčítat, jsi omezený atmosférou a motorem, prostě to nepoletí rychleji, ani kdyby ten MIG letěl Mach 5. Ušetříš totiž jen palivo. Musí tam být jiný motor a aerodynamika.

Představ si auto s max rychlsotí 200km/h, stojí na jedoucí odtahovce 100km/h, za jizdy ho spustíš na silnici jak ve filmu, pojede pak 300km/h? Ne., musel by jet 200 na té odtahovce, která jede 100. Takže tu raketu bys musel odpálit uvnitř migu aby letěla 7+2, ale vně MIGu to už neplatí.

[Alchymista]

nepočítaš správne
Vec sa má takto: u kozmických rakiet Pegasus, odhadzovaných vo výške okolo 10-11 km pri rýchlosti 220-250m/s je rozdiel v dosiahnuteľnej charakteristickej rýchlosti okolo 1000m/s - teda na vynesenie samej seba do tejto výšky a rýchlosti spotrebuje raketa palivo, ktoré by ju mohlo urýchliť takmer o kilometer za sekundu (alebo tým, že je tam vynesená niečím iným, tak toto množstvo paliva ušetrí/nespotrebuje/nepotrebuje - a môže byť o to ľahšia a lacnejšia).

Spotreba energie v spodnej troposfére je u rakiet veľká - vysoký odpor atmosféry, gravitačné straty, nízke Isp motoru... to všetko si štartom vo veľkej výške a pri vysokej rýchlosti ušetríš, takže na rýchlosti získaš o hodne viac ako len Mach 2,5. Len rozdiel v Isp pri 1000hPa (pri zemi) a pri 50hPa (v 20km) je u motorov na TPH typicky viac ako 10% = motor je o 10% výkonnejší.

Takže si to predstav skôr takto: máš presne deci benzínu v nádrži a stojíš so svojím autom v údolí na lesnej ceste, ktorá vedie ku krásnej rovnej diaľnici na kopečku. Môžeš skúsiť výjsť na diaľnicu sám - alebo si najmeš odťahovku, čo ťa hore vyvezie a prípadne ešte aj roztlačí. A zváž, ako ďaleko sa s deci benzínu dostaneš v jednom a v druhom prípade, a prípadne akú rýchlosť pritom dosiahneš.

puma - tie anteny, ak sú to anteny (myslím že sú, prinajmenšom farba zhruba zodpovedá), majú zrejme aj normálne Iskandery. Len lepšie premalované.
Načo je anténa rádiovýškomeru/rádiodiaľkomeru pri útoku na pozemný alebo námorný cieľ? To ťa fakt nenanapadá?
Jadrové hlavice, pokiaľ nie je hlavica vysoko priebojná ("pentrator"), sú odpalované prevažne nekontaktnými zapalovačmi. Pozemný jadrový výbuch nenastáva tak, že hlavica narazí do zeme, ale tak, že je odpálená 5-10-20-30 metrov nad zemou - z definície je pozemný jadrový výbuch taký, pri ktorom sa ohnivá guľa dotkne povrchu terénu.
Rádiovýškomer/rádiodiaľkomer nekontaktného zapalovača však obvykle "nepozerá" smerom na cieľ, tam sa dá predpokladať intenzívne rušenie, "pozerá" sa kolmo na osu rakety, alebo kolmo na smer letu.

Ale z videa sa nemôžem zbaviť dojmu, že nás niekto ťahá za fusaklu. Pozeral som si ho niekoľko krát, i spomalene, a stále viac mám pocit ako pri sledovaní dvojičiek, ktoré podvádzajú.

[Juraj]

...Ale z videa sa nemôžem zbaviť dojmu, že nás niekto ťahá za fusaklu. Pozeral som si ho niekoľko krát, i spomalene, a stále viac mám pocit ako pri sledovaní dvojičiek, ktoré podvádzajú.

Čo konkrétne?

[kenavf]

Ale zároveň by to teda znamenalo že to má "klasický" raketový motor a okysličovadlo si nesie so sebou(žiadny screamjet alebo ramjet)

[puma]

bude to nejspíše raketový motor na TPH. Ty průzory na normálním Iskanderu najít nikde nejdou, nevypadá, že by tam bylo něco obdobného. Otázka je, co to je, a proč je to rozmístěné jak je to rozmístěné, teoreticky by to mohly být nějaké IR kamery pro pasivní navedení či kombinované, kdy ještě střela střemhlav neklesá, velké lodě budou vidět na stovky kilometrů za dobrého počasí), ještě by to teoreticky mohlo detekovat PLŘS co letí na raketu před závěrečným sestupem a podle toho by to mohlo volit manévrování, protože při závěrečném střemhlavém útoku už to moc fungovat nějak rozumě nemůže, jeli to tedy nějaká elektrooptika, neboť to nemůže vidět pod sebe. Radiovýškoměry atd. to taky asi nebudou (při střemhlavém sestupu to vůbec nebude směřovat totiž k zemi), dyť to má naváděcí radar a aktuální výšku pro odpal jaderné hlavice ve výšce XY si to může brát z naváděcího radaru.

Je to hodně reflexivní materiál a průzračný, kdyby to byly nějaké dielektrické kryty, tak by ty "okénka" tak reflexivní nebyly.

[palo satko]

Tie zasklenne otvory možu služit na orientaciu hlavice podla hviezd. Hviezdy aj v pripade atomovej vojny zostanu na svojom mieste a teda "funčkne".

[puma]

To si nemyslím, protože, tohle není mezikontinentální balistická raketa co se potřebuje trefit s nějakou přesností na místo XY vzdálené 12000km a bojové hlavice nemají naváděcí radar, ty letí už pasivně. Zde před odpalem musí být známá poloha cíle (lodě, či pozemního) pozemní stacionární cíl logicky nikam neuteče, a loď se za max 6-8 minut na max udávanou vzdálenost než ta střela doletí do místa, kde může loď vyhledat palubním radarem přesune maximálně o 8-10km, tedy ji v pohodě radarem najde, ať se pohne kamkoliv a nikam mimo dosah radaru střely ji velký námořní cíl nemůže uplout a ztratit se.

[Alchymista]

Juraj - keď sa Janka a Danka vydávali jedna za druhú...

puma - :palec:
že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer? Niečo podobné bolo na protirádiolokačnej Ch-58
Výška/diaľka do cieľa sú počítané zo zmeranej výšky/šikmej diaľky (kolmej na dráhu či osu strely a uhlu klesania, prípadne aj odklonu od miestnej vertikály v rovine dráhy).

[Hektor]

Mňa by zaujímalo prečo ako nosič zvolili práve MiG-31 a nie Su-30/35 kde má výhodu? Nosnosť/rýchlosť/priestor pod trupom?

[classix]

To bude asi Lidar, předpokládám když to má útočit na např. Letadlovou loď tak aby v tom operačním svazu našel tu správnou, a nepustil se do nějaké doprovodné lodi, nedej bože že by trefil lékařskou.

[Alchymista]

Mňa by zaujímalo prečo ako nosič zvolili práve MiG-31 a nie Su-30/35 kde má výhodu? Nosnosť/rýchlosť/priestor pod trupom?

Rýchlosť x výška = predlženie dostrelu
+ dostatok nosičov - Mig-31 majú skoro toľko čo nových sučiek dohromady
+ majú ich len rusi a Kazachstan

[petrp]

Je to hodně reflexivní materiál a průzračný, kdyby to byly nějaké dielektrické kryty, tak by ty "okénka" tak reflexivní nebyly.

Že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer?

To sklo je téměř jistě úzkopásmový optický filtr. Jsou pro různé vlnové délky, mám jich tady dost pro astrofoto...

[puma]

Juraj - keď sa Janka a Danka vydávali jedna za druhú...

puma - :palec:
že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer? Niečo podobné bolo na protirádiolokačnej Ch-58
Výška/diaľka do cieľa sú počítané zo zmeranej výšky/šikmej diaľky (kolmej na dráhu či osu strely a uhlu klesania, prípadne aj odklonu od miestnej vertikály v rovine dráhy).

To mě nesedí, neboť v jaké výšce to může přejít do střemhlavého klesání?, to bude výška v řádech desítek km nad cílem, když to má takovou rychlost a pochybuji, že kdyby tam byl laser, že by to mělo takové dosahy v řádech desítek km, spíš bych byl pro nějaké pasivní infračervené senzory co dokáží na 200-300km detekovat za dobrého počasí velkou loď a pasivně navést střelu do bodu střemhlavého sestupu - v podstatě nad samotný svaz, kdy zapne až svůj radar, plus by to teoreticky mohlo detekovat plřs co ji postřelují a mohlo by to na základě toho volit vhodné manévrování, popřípadě některé střely v salvě (bude se to odpalovat ve více počtech než jeden kus v bojové situaci) by se mohli vyloženě zaměřit na lodě co vedou po nich palbu PLŘS a to budou po samotné LL hned druhé nejdůležitější cíle - křižníky Aegis, přeci jen ty RIM-161 s hořícím raketovým motorem musí svítit na IR senzorech na velké vzdálenosti, nejsou to žádná malá "prdítka", budou svítit i jen aerodynamickým ohřevem už po dohoření raketového motoru, když mají rychlost až M15, na základě sledování tras v IR spektru takových střel co tě postřelují se dá dopočítat spousta věcí, místa vypuštění s přesností na km, to stačí máš radar pro konečné navedení s dosahem desítek km na velké lodě, máš přesnou lokalizaci svazu LL, můžeš na základě toho vhodně manévrovat a navrhovat různé strategie průniku pro salvu střel samotnou PRO svazu. Tohle mě přijde více pravděpodobně, než, že je to pro astronavigaci.

[Alchymista]

S IR by som príliš nešpekuloval - koľko bude teplota povrchu strely pri Mach 10+? Zaznamenáš len "veci" teplejšie, zvyšok prekryje vlastná teplota.
Dosah nekontaktného zapalovača stačí 5 km s obrovským presahom - strela nepotrebuje vedieť, že je "ešte príliš ďaleko" od cieľa, potrebuje vedieť až kedy je už dosť blízko a kedy je v správne vzdialenosti.

[puma]

Tak mohou tam být třeba chlazené IR senzory, proč by to nemohlo fungovat.. Na co ti bude na střele co má evidentně vlastní radar a dokáže si změřit přesně vzdálenost od cíle na který útočí a určit přesně vlastní výšku při závěrečné fázi navedení nějaké nekontaktní zapalovače na inicializaci boj. hlavice? to nemá žádnou vnitřní logiku to takhle dublovat.

[Alchymista]

Pri rušení radaru sa najľahšie klame práve s diaľkou.

Chladené senzory - chladenie zlepší citlivosť a rozlišovaciu schopnosť, ale cez teplé sklo uvidíš v IR oblasti len objekty teplejšie ako to sklo, chladnejšie budú prekryté - snímač bude vidieť len to teplé sklo.

[bacil]

IR senzory mají podstatně větší vlastní šum, než je tepelný šum skla, takže chladit je je potřeba, i s teplým sklem dosáhnou mnohem lepších výsledků.

[Skeptik]

Myslím, že Alchy měl na mysli to, že není jasné, co uvidí chlazené IR čidlo přes "rozžhavené" sklíčko, které překryje všechny tepelné stopy za ním.
Obávám se, že absolutně nic.

[kenavf]

Možno je aj to sklíčko chladené.(chladenie len v terminálnej fázy letu aby sa nespotrebovalo veľa chladiva)

[Alchymista]

tým si príliš nepomôžeš - sklo je horúce od horúcej medznej vrstvy vzduchu na povrchu strely ( :arrow: teplota zbrzdeného prúdu, teplota zbrzdenia prúdu).
Preto tiež väčšina "superrýchlych" protilitadlových riadených striel (Mach 4+) používa niektoré rádiolokačné navedenie, nie IR samonavedenie. Alebo sú určené proti cielom, ktorých typická teplota spoľahlivo prevyšuje ~350-400K (kelvin).