Hypersonické zbraně - RF

[1stCLJan]

On to žádný scramjet taky není, je to prostě jen balistická střela (takový zmenšený Iskander-M), ten má normálně rychlost Mach 7 a to startuje ze země, tak tady připočítejte odhoz při cca +M2-2,5 ve stratosféře a už jste skoro na těch M10. Divné jsou ale ty "obdélníky" na povrchu, to vypadá a je rozmístěné, jak bezkontaktní zapalovače, otázka je na co by to bylo dobré při útoku na loď či pozemní cíl, jediný smysl by to dávalo při útoku na vzdušný cíl, nasávací otvory pro scramjet to asi nebudou.

Z elementární znalosti fyziky je známé, že pokud má raketa max rychlost 7mach a vypustí jí nosič v rychlostí 2mach , tak raketa poletí zase jen 7mach.

Pokud tvrdí , že letí 10mach , tak to musí být něco jiného než iskander, zvlášťé když má doletu 2000km. Možná vzali z Iskanderu jen korous když ten je schopen odolat 7mach a zdokonaliliho.

[puma]

Jak to?, pokud vypustím třeba PLŘS ve velké výšce při 500km/h a při 2000km/h, tak její dosah bude při 2000km/h podstatně větší při stejné trajektorii, její maximální a průměrná rychlost které dosáhne bude větší než při vypuštění při 500km/h, protože jsem ji přidal 1500km/h k dobru na startu, samozřejmě max. rychlost nenaroste přesně o 1500km/h (protože odpor vzduchu) ale naroste podstatně, zde hodně záleží na době hoření motoru a typu, zda raketový či ramjet.

[kenavf]

Ak tá raketa odštartuje z lietadla tak jej bude lietadlom udelená počiatočná potenciálna a kinetická energia,táto energia nebude na úkor paliva neseného raketou.Ušetrené palivo sa použije na zväčšenie výšky a doletu.Maximálna rýchlosť bude stále definovaná ťahom raketového motoru,odporom prostredia,zmenou výšky(potenciálnej energie),prípadne manévrovaním rakety.
Takže pomocou toho lietadla môže raketa vystúpať do väčšej výšky a na základe toho by potom mohla pri zostupe získať väčšiu rýchlosť ako tá istá raketa štartujúca zo zeme.

[1stCLJan]

Chlapy , nemáte pravdu, maximálně jí tím že jí vypustíte z větší výšky prodloužíte dolet, v žádném případě jí ale vypuštěním z letadla neudělíte větší rychlost než je její maximální rychlost.
To je prostě zákon. Ty rychlosti se nesčítají.

To jako že těch třeba 15 km výšky ze které jí vypustí jí udělí navíc rychlost 3Mach? To asi opravdu ne.

K těm okénkům, nemohli by to být vstupy pro náporový motor? Když sečtete jejich plochu tak nemusí být malá, a stačí aby se vysunuly trochu aerodinamické lapače a máte krásné nasávací otvory.

[Tomas BB SK]

tie okienka su pre farebne lasery (ako na diskoteke) aby si to ludia pred dopadom trochu uzili... Hodit bombu o ktorej sa obyvatelstvo prave niceneho mesta dozvie az po vybuchu je relikt minuleho tisicrocia. ... Raketa pri zostupe vyrobi duhu, pripadne slovansku trikoloru a zahra sojuz nerušimyj aby nepriatel vedel kolka bije

PS:
a kedze zijeme v modernej dobe - dalsi utok by uz nemusel byt konvencny - postaci haknut miestny rozhlas a pustit tam tu "staru rusku odrhovacku", zapnut CNN ako toci na uliciach wasingtonu ako ludia v panike zaliezaju do pivnic. Byt riaditelom CIA - no nenasralo by ta to ???

[nine_mike]

Podla mňa pri štarte jej rýchlosť nosiča udeľuje určitú doprednú rýchlosť, ktorá sa pripočítava k akcelerácii motora. V podstate súčet spomalenia rakety z rýchlosti pri odhode a akcelerácie motora. Samozrejme ten príspevok od doprednej rýchlosti pri odhode sa rýchlo stráca a zostáva len rýchlosť tvorená pohonom kinžalu.

[Alchymista]

Spomalenie objektu aerodynamického tvaru je "veľmi nedostatočné" - napríklad normálna letecká bomba odhodená pri podzvukovej rýchlosti z výšky menej ako 300 metrov (cca 7,8-8 sekúnd voľného pádu) ohrozuje svojím výbuchom nosič - v momente dopadu zaostáva za lietadlom o menej ako 50 metrov.

[cernakus]

Chlapy , nemáte pravdu, maximálně jí tím že jí vypustíte z větší výšky prodloužíte dolet, v žádném případě jí ale vypuštěním z letadla neudělíte větší rychlost než je její maximální rychlost.
To je prostě zákon. Ty rychlosti se nesčítají.

To jako že těch třeba 15 km výšky ze které jí vypustí jí udělí navíc rychlost 3Mach? To asi opravdu ne.

K těm okénkům, nemohli by to být vstupy pro náporový motor? Když sečtete jejich plochu tak nemusí být malá, a stačí aby se vysunuly trochu aerodinamické lapače a máte krásné nasávací otvory.

Zamysli se nad tím, co tvrdíš, ještě jednou. Máš dvě možnosti, které definují rychlost objektu v atmosféře.
1) Celkové vchar, dodané motorem.
2) Vyrovnání síly dané tahem motoru/setrvačné+gravitační a síly odporové

U balistických raket je to právě bod 1, u letadel a návratových hlavic bod 2.

Pro případ 1 pak opravdu dochází ke sčítání rychlostí nosiče a samotné rakety. Což je u případ Kinžal = Iskander. Iskander má limit rychlosti dán právě omezeným vchar. Pokud mu přidáš 2000km/h a navíc mu ulehčíš odpálením ve výšce například 15km, zásadně navýšíš vchar, minimálně o samotnou rychlost nosiče, ale díky výšce odpalu i na areodynamických a gravitačních ztrátách. Proto i kdyby byl Kinžal jen Iskander, dává smysl, proč proti Iskanderu má maximální rychlost 10M a ne jen 6M jako Iskander.

Co se okýnek týče, vstupy pro scramjet to rozhodně nebudou, na to jsou malé a nevhodně tvarované (scramjety a ramjety mají vstupy nálevkovité, aby docházelo ke kompresi vzduchu). Stejně tak to nebudou krytky Infračidel, anžto jak bylo podotknuto, hovno by to vidělo kvůli horkému vzduchu kolem hlavice.

njespíše půjde o krytku optoelektronického systému. Tedy kamery a možná nějakého laserového měřiče/radaru.

[1stCLJan]

Cernakus, neznám tvojí odbornost , ale jsem si jistý že to nebude odbornost vztahující se k aerodinamice a pohybu těles. Píšeš nesmysly.

Jak jsem řekl, ty rychlostí se nesčítají. Nepohybujeme se ve vesmíru. (Mezihvězdném prostoru).

Takže ještě jednou a naposledy , při vypuštění rakety nosičem se raketa pohybuje takovou maximální rychlosti jaká je pro danou raketu daná konstrukcí.

Pokud je raketa schopna např. Vyvinout rychlost 3M. A opouští nosič v rychlostí 2M (rychlost nosiče vůči zemi), tak se od nosiče vzdaluje rychlostí 1M a vůči zemi se pohybuje rychlostí 3M.

Tvrzení že se bude od nosiče vzdalovat rychlosťí 3M a vůči zemi 5M což je 2M nad maximalní konstrukční rychlost je důsledek neznalosti základů mechaniky těles. Tvoji argumentaci rozdílů mezi letadlem a raketou nemá cenu komentovat.

[Alchymista]

Predovšetkým si polož jednoduchú otázku: čím je limitovaná maximálna rýchlosť riadenej strely typu Iskander?

[petrp]

Nepoměřujte si tady svůj vercajk. Cernakus - vyjadřuj se slušně, nebo budeš umravněn...

[1stCLJan]

Predovšetkým si polož jednoduchú otázku: čím je limitovaná maximálna rýchlosť riadenej strely typu Iskander?

Že by výkon motoru alchy? Volný pád to určitě nebude.

[Alchymista]

Zmluvami, synečku, zmluvami. Pretože u balistickej rakety rýchlosť = dostrel. A keďže je dostrel zmluvami obmedzený, musí byť obmedzená aj maximálna letová rýchlosť a teda aj charakteristická rýchlosť. A to sa urobí jednoducho veľkosťou motoru.

Fyzikálnu stránku celkom presne popísal cernakus:

Rychlost tělesa v tekutém prostředí definují dvě fyzikální omezení

1) Maximální celkovou rychlost, takzvanou vchar, kterou pohonný systém dokáže udělit, než mu dojdou PHM. To je typické pro objekty s krátkou dobou provozu, ale velkou generovanou silou (tahem). Takže rakety.

2) Vyrovnání sil pohánějící těleso se silami těleso brzdící. To je typické pro objekty, které mají malý tah, ale dlouhou dobu generování toho tahu. Typicky letadla, lodě, ponorky...

Co je to ta "maximální rychlost daná konstrukcí"? Který z těch dvou fyzikálních případů výše to je? Protože nic jiného neexistuje. Není žádná neviditelná ruka, která, protože si nějaký tajtrlík na internetu přečetl, že raketa má maximálně 3M, tak ta neviditelná ruka zajistí, že nikdy nepoletí rychleji než 3M.

Tvůj případ s raketou, který nám tu "erudovaně" podsouváš by znamenal případ 2). Ten samozřejmě existovat může. Stačí, když se budeš pohybovat v tak hustém prostředí, aby ani obrovský tah raketového motoru nedokázal překonat odporové síly prostředí. Takový příklad známe z praxe - raketa SM-2, tato raketa dosáhne rychlosti téměř 4M ve velké výšce, ale pouze něco přes 2M v přízemním letu.

Ovšem Iskander/Kinžal letí po balistické křivce, u nich k případu 2) nedochází. U nich je limitem rychlosti to, že dojdou PHM. Tedy případ 1). Tedy rychlosti se sčítají (plus výška, plus gravitační ztráty atp...).

A v prípade Kindžalu sa rýchlosti sčítavajú - charakteristická rýchlosť vytvorená motorom rakety sa sčíta s charakteristickou rýchlosťou zodpovedajúcou rýchlosti a výške odpálenia získanou od nosiča. Pričom charakteristická rýchlosť vytvorená motorom rakety je ešte zvýšená oproti pozemnému odpáleniu o príspevok vyššieho Isp raketového motora pracujúceho pri nižšom tlaku prostredia.

Kindžal a všetky podobné systémy totiž treba počítať ako "dvojstupňovú raketu", kde je prvý stupeň tvorený lietadlovým nosičom.

[honzajan]

Asi sem , na AN vyšel článek o ¨ Mají opravdu Rusové hypersonický bojový modul Avangard? )¨
http://www.armadninoviny.cz/maji-opravd ... ml#diskuze
teoreticky to tam vysvětluje ( Karek Cimala ) , co to musí , mělo by splňovat .Přiznám se - nevím , neznám .
A diskuze pod článkem , inu jako vždycky ...

[Alchymista]

Autor by si mal ujasniť nielen pojmy...
Napríklad UR-100N UTTCh sa nevyrábali na ukrajine, ale v NPO Mašinostrojenija (hlavný konštruktér Čelomej).

[WuVirr]

MiG-31 VKS s hypersonickou raketou CH - 47M2 "Kindžál", rozbor střely

[Juraj]

Autor dokazuje, ze Kindžal nemôže byť hyperzvukovou raketou. Má hlavicu, ktorá umožňuje navedenie pomocou rádiolokátora. Fyzika hyperzvukovej rýchlosti však takéto niečo vylučuje. Oblak ionizovanej plazmy, ktorý vzniká pri tejto rýchlosti, principiálne vylučuje použitie nejakého rádioelektronického navedenia. Okrem toho, pri dlhodobej rýchlosti vo vzduchovej vrstve dochádza k prudkému ohrevu povrchu rakety. Preto musia mať rôzne hyperzvukové aparáty tepelný štít, ktorý nanešťastie bráni prieniku elektromagnetických vĺn. Raketa však žiadny štít nemá. Je to teda len variácia balistickej rakety Iskander, ktorá je vynesená a urýchlená nosičom na báze MiG-31BM

[nine_mike]

Iskander je balistická raketa s prižmúrením oka, kedže letí po pseudobalistickej krivke. To že je to raketa vychádzajúca z Iskandera neznamená že nie je schopná dosiahnuť hyperzvuk, konieckoncov aj normálny Iskander je v terminálnej fáze hyperzvukový. K tomu navedeniu, kinžal zjavne má aj optoelektronické systémy a určite aj INS + satelitnú navigáciu, takže určite nie je odkázaný len na radar. Okrem toho, raz som sa o plazme bavil s jedným fyzikom a podľa neho nie je plazma ako plazma. Rozprávali sme sa vtedy o plazma stealth a pochopil som z toho že veľmi záleží na vlnovej dĺžke EM žiarenia. Plazma niektoré lambdy pohltí, niektoré odrazí a niektoré prepúšťa, nieje to také jednoduché ako tvrdia internetoví experti.

[Alchymista]

tvrdenia autora sa mi nezdajú ...
operuje tvrdeniami o nemožnosti použiť aktívny rádiolokátor, pretože špica bude obklopená plazmou.
Lenže to je veľmi ošemetná záležitosť - rádiová priepustnosť plazmovej vrstvy je veľmi nespoľahlivo určená vlastnosť, závislá na mnohých parametroch (hustota vzduchu, rýchlosť, materiál ablatoru/hrotu, tvar...)
Ale pokiaľ strela "padá na cieľ" rýchlosťou Mach 10, okolo 2,5-3km/s, tak z výšky 20km to má k cieľu posledných 8-10 sekúnd. Cieľ sa za ten čas pri rýchlosti 50km/h posunie len o 100-150 metrov. Takže pod výškou 20km už žiadne informácie o pohybe cieľa vlastne nepotrebujete - ani pri intenzívnom manévri nestihne uhnúť z vypočítanej dráhy o viac ako niekoľko metrov, čo je pre vojenskú loď s rozmermi cca 150-175m dlhú a 15-18m širokú istý priamy zásah.
Autor teda aj môže mať pravdu s rádiovou nepriepustnosťou na finálnom úseku, ale nemusí mať pravdu s nepriepustnosťou vo väčších výškach a pri menších rýchlostiach - a strela na finálnom úseku riadenie nepotrebuje, cieľ už nemá čas uhnúť.

[Juraj]

Inak ta praca, co autor videa citoval je zaujimava. Ide o smerove riadenie rakety obklopenej vrstvou plazmy deformaciou tejto plazmy pomocou magnetickeho pola