Polsko

[petrp]

Polský prezident Duda označil OUN-UPA za válečné zločince
„Je absurdní, když přijedu na Ukrajinu a lidé mě objímají a děkují mi s páskami na rukávech v barvách banderovské vlajky. Říkám, že to nemůžeme akceptovat, a oni zvedají ruce a ptají se: ‚Co tím myslíte?‘“ řekl Duda. Podle polského prezidenta Varšava nemůže souhlasit s tím, aby Ukrajina glorifikovala osoby zapojené do masové vraždy Poláků. Poznamenal, že Polsko nikdy nebude souhlasit s ukrajinskými zákony, které považují OUN-UPA za „bojovníky za svobodu Ukrajiny“. Pro Varšavu tito lidé navždy zůstanou zločinci a vrahy.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... -zlocince/

[El Diablo]

První odhady přisoudily vítězství Trzaskowskému. Výsledek bude těsný
Autor: dch
1. června 2025 15:11, aktualizováno 21:37

V Polsku se ve 21:00 uzavřely volební místnosti. Podle průzkumu agentury Ipsos těsně vede vládní kandidát Rafal Trzaskowski s 50,3 % hlasů před Karolem Nawrockým, kterého podporuje opoziční strana Právo a spravedlnost, jenž má 49,7 %. Kvůli dvouprocentní chybovosti ale zatím není jasné, kdo volby vyhrál.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... icni_Ichuc

[petrp]

Karol Nawrocki se stává novým polským prezidentem: Těsná výhra konzervativce nad liberálem
Polsko má nového prezidenta. V napínavém druhém kole prezidentských voleb, které proběhlo v neděli 1. června 2025, zvítězil kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Podle konečných výsledků, které polská média zveřejnila po sečtení všech volebních okrsků, získal Nawrocki 50,9 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát, varšavský starosta a zástupce vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski, obdržel 49,1 procenta.
https://www.gnews.cz/cs_cz/politika/kar ... liberalem/

[petrp]

„Vůně zděšení.“ Polsko v šoku. Hledá se viník prohry liberálního kandidáta
„Miluju tu vůni zděšení na levici při popíjení ranní kávy,“ napsal k výsledku polských prezidentských voleb bývalý konzervativní polský europoslanec Janusz Korwin-Mikke. A liberálně smýšlející občané jsou opravdu hluboce zklamaní. I v Česku. Výsledek voleb popisují jako promarněnou šanci. Věští těžké časy. Pro Polsko i pro EU.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ata-774754

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... h-skolach/
Ukrajinština jako druhý jazyk v polských školách?

Stane se ukrajinština druhým cizím jazykem vyučovaným v polských školách a připojí se k seznamu předmětů zahrnutých do matury osmé třídy? Toto bylo jedno z témat, o kterých Barbara Nowacká ve Varšavě diskutovala s ukrajinskou delegací.

Přítomnost ukrajinských dětí v polských školách je v současnosti jedním z nejvýznamnějších problémů, kterým vzdělávací systém čelí. A samozřejmě nejde o samotnou přítomnost, která se v kontextu demografického poklesu v některých případech ukázala jako prospěšná pro instituce ohrožené likvidací, ale o výuku tak, aby na jedné straně byla co nejprospěšnější pro děti z Ukrajiny a na druhé straně negativně neovlivnila kvalitu a tempo výuky polských dětí, píše se na polském webu Dziennik Polityczny.

Připomeňme, že od školního roku 2024/2025 podléhají všechny ukrajinské děti pobývající v Polsku povinné školní docházce. Dříve měli jejich rodiče možnost vybrat si - zda se děti zapojí do polského vzdělávacího systému, zda využijí možnosti distančního vzdělávání v ukrajinských školách, nebo zda budou studovat ve smíšeném systému. V současné době taková volba neexistuje a rodičům, kteří nedodrží platná pravidla, hrozí pokuta. Před začátkem školního roku 2024/2025 Barbara Nowacka prohlásila, že ukrajinské děti zařazené do polského vzdělávacího systému budou studovat podle polských osnov a například se budou učit polské dějiny (což vyvolalo mnoho kontroverzí). Kromě toho budou moci mít své vlastní učitele, na dobrovolné bázi a na náklady ukrajinské vlády, a v doplňkových hodinách se budou učit ukrajinštinu, dějepis a zeměpis mimo povinný systém. Mezitím, jak informoval portál kresy.pl, během setkání ve Varšavě ukrajinský ministr školství Oksen Lisowyj a ministryně školství Barbara Nowacka diskutovali o možnosti výuky ukrajinštiny v polských školách. Zvažovalo se také její zařazení do maturitní zkoušky v osmé třídě.

Zkouška z ukrajinštiny v osmé třídě?
Dne 29. května 2025 Barbara Nowacká během setkání s ukrajinskou delegací ve Varšavě vyjádřila podporu výuce ukrajinštiny jako druhého cizího jazyka ve školách . Informovala tehdy, že probíhají práce na výukových programech ukrajinštiny, které připravuje Dr. Pavlo Lewczuk z Ústavu slavistiky Polské akademie věd. Tyto programy mají umožnit zavedení ukrajinštiny jako druhého cizího jazyka ve vybraných vzdělávacích institucích. Připomeňme, že již v březnu 2025 vydalo ukrajinské velvyslanectví v Polsku výzvu rodičům dětí studujících v polských školách, aby podali žádosti ředitelům institucí a místním školským úřadům o zavedení ukrajinštiny jako druhého cizího jazyka. To je povoleno podle polského zákona, který stanoví, že žáci 7.–8. ročníku základní školy a všech ročníků střední školy jsou povinni učit se druhý cizí jazyk. Ačkoli v praxi rozhoduje o tom, jaký jazyk se budou její žáci učit, podle předpisů mohou rodiče žáků ovlivnit výběr tím, že v tomto ohledu projeví příslušnou iniciativu.

Během setkání se diskutovalo nejen o možnosti výuky ukrajinštiny ve školách, ale také o možnosti jejího zařazení do seznamu cizích jazyků, ve kterých by žáci mohli skládat povinnou zkoušku v osmé třídě . Tyto otázky mají být zahrnuty do plánované reformy vzdělávacího systému v Polsku, která má vstoupit v platnost v letech 2026-2027.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... jina-zuri/
Polsko vyhlásilo den obětí ukrajinského masakru. Ukrajina zuří

Sejm Polské republiky schválil nový státní svátek. 11. červenec se nově stává Národním dnem památky na Poláky, oběti genocidy spáchané OUN a UPA na východních územích bývalé II. republiky. Ukrajina tento krok označila za nepřátelský.

Dne 4. června 2025 přijals dolní komora parlamentu Polska zákon, který zavádí nový státní svátek: 11. červenec bude každoročně připomínán jako Národní den památky Poláků, tedy obětí genocidy spáchané ukrajinskými nacionalisty z OUN a UPA. Tento den má symbolicky připomínat vyvrcholení krvavých událostí známých jako Krwawa Niedziela (Krvavá neděle), která proběhla právě 11. července 1943 a během níž došlo k hromadným vraždám polského civilního obyvatelstva v desítkách vesnic na Volyni.

„Bylo by to dobitné podtržení významu dne, který je symbolem mučednictví Poláků na východních územích II. republiky,“ cituje text oficiálního odůvodnění zákona polský server Dziennik.pl.

V letech 1939–1946 došlo na východních územích tehdejší polské republiky (tzv. Kresy Wschodnie) k vlně systematického vyvražďování civilních Poláků. Za tyto činy jsou odpovědné především jednotky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Odhaduje se, že během této kampaně, kterou mnozí historici i polské úřady označují jako etnickou čistku s charakterem genocidy, zahynulo přes 100 000 Poláků - převážně civilistů, včetně žen a dětí.

Centrem těchto masakrů byl právě červenec 1943, zejména pak 11. červenec, kdy OUN-UPA provedly koordinované útoky na více než sto vesnic. Tento den proto představuje největší a nejtragičtější moment tzv. Volyňského masakru.

Navzdory zavedení nového státního svátku 11. červenec nebude dnem pracovního volna. Zákon má primárně symbolický význam, jeho cílem je připomenout oběti a posílit vzdělávání o těchto událostech. Ekonomický chod země tím nemá být ovlivněn.

„Cílem je vzdát hold obětem a vzdělávat společnost o tragických událostech, bez zavedení dalších dní volna od práce,“ uvádí polská média.

Na rozhodnutí polského parlamentu okamžitě reagovalo Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny. Ve svém oficiálním prohlášení označilo tento krok za „proti duchu dobrých sousedských vztahů“ mezi oběma zeměmi.

„Rozhodnutí Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej o zavedení Dne památky obětí tzv. ‘genocidy spáchané OUN a UPA’ je v rozporu s duchem přátelských vztahů mezi Ukrajinou a Polskem,“ píše se v prohlášení ukrajinského ministerstva.

Ukrajinská diplomacie současně vyzývá k tomu, aby se Poláci a Ukrajinci nesnažili hledat nepřátele mezi sebou, ale aby čelili společné hrozbě, kterou představuje Ruská federace.

„Máme společného nepřítele. Rusko. Pro dobro společné síly, svobody a bezpečnosti našich dvou přátelských zemí musíme řešit problémy společně, místo toho, abychom je vyostřovali,“ uvedl ukrajinský rezort zahraničí.

Tzv. Volyňský masakr a celkově činnost UPA a OUN dlouhodobě zatěžují polsko-ukrajinské vztahy. Zatímco Polsko považuje činy těchto organizací za genocidu, Ukrajina často interpretuje jejich aktivity jako součást boje za národní nezávislost a odporu vůči sovětské okupaci.

Postava Stepana Bandery, vůdce radikální frakce OUN-B, zůstává v ukrajinské společnosti mimořádně kontroverzní. Pro mnohé Ukrajince je národním hrdinou, pro Poláky však symbolem krutosti a odpovědnosti za masové vraždy.

Tato zásadní rozporuplnost ve výkladu dějin je překážkou jakékoli hlubší historické smířlivosti. Přesto obě země, především v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině, hledají společné body spolupráce.

Príprava realizácie Medvedevovej mapy?

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HbfR6/zpravy-sv ... ny-prostor
„Moskva provokuje NATO.“ Ruský letoun narušil polský vzdušný prostor, zasáhly britské stíhačky

Britské stíhačky zachytily ruský průzkumný letoun Il-20, který nad Baltským mořem pronikl asi dva kilometry hluboko do polského vzdušného prostoru. Rusové po zásahu spojeneckých letadel, které vzlétly z polské základny, polský vzdušný prostor opět opustili, uvedlo dnes velitelství polského letectva, jehož vyjádření citovala média.

„Je to další případ provokativního testování připravenosti systémů členských států NATO,“ uvedlo polské letectvo.

Sám incident se odehrál okolo 10:50 SELČ, ještě dříve, než ruský letoun přeletěl přes pomyslnou vzdušnou hranici vzlétla do vzduchu dvojice britských stíhaček, které byly rozmístěny v Polsku v rámci posílení východního křídla Severoatlantické aliance. Britské stroje zachytily a identifikovaly ruský letoun, který následně opustil polský vzdušný prostor.

Alianční mise Air Policing mají za cíl odstrašení a obranu vzdušného prostoru spojeneckých zemí. Incident analyzují příslušná velitelství NATO. Polské vzdušné síly a spojenecké síly zůstávají v plné pohotovosti, aby chránily nebe nad Polskem a celou aliancí, dodalo polské letectvo.

Incidentů mezi ruskými a aliančními letouny přibylo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Na ochraně spojenců se podílejí i české stíhačky.

Minulý měsíc pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen odletělo z čáslavské základny na Island. Z letecké základny v Keflavíku budou gripeny zajišťovat ochranu vzdušného prostoru a bezpečnost v severním Atlantiku. Je to jejich osmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států aliance, na Islandu byli piloti dosud třikrát, naposledy v roce 2016. Mise potrvá zhruba pět týdnů.

Česko se do střežení vzdušného prostoru členských států NATO zapojuje od roku 2009. Čtyřikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy šlo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje Jas-39 Gripen. Na ostraze vzdušného prostoru Islandu, který nemá vlastní armádu, se podíleli v letech 2014, 2015 a 2016. Vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska střežili čeští piloti v letech 2009, 2012, 2019 a naposledy v roce 2022.