Ekologia a životné prostredie

[Alchymista]

PET fľaša bežného prevedenia nie je "obehová" ako sklenená pivovka - nedá sa efektívne umyť, dezinfikovať a znovu naplniť.
Je len teoreticky recyklovateľná ako plast, z ktorého sa vyrobí nová jednorázová fľaša. Lenže ani to poriadne nefunguje, kvôli uzáverom a štítkom, ktoré sú z iných druhov plastu.

[Skeptik]

Dtto platí o hliníkové plechovce.

Obojí se dnes sbírá pomocí celkem sofistikovaného systému třídění odpadu a recykluje.

Ale ne, to nestačí. Nějaký bruselský idiot opět diktuje něco, co nepomůže a stávající systém poškodí
Ale jen houšť. Ono to referendum o vystoupení z bolševické EU jednou projde, a čím víc budou lidé nasráno, tím lépe

[GrAnToR]

Automaticky nevezmou basu kdyz obsahuje ruzne druhy lahvi. Ale muzes vratit neuplnou basu napr 18ks a ty dve jine vratis samostatne (jednotlive). Take je problem jina basa (plzen) vsechny lahve krusovice. Automat potom musis nakrmit prazdna basa, lahve po jedne

[Hektor]

A čo je za tou “recykláciou”?
Fľašu kúpiš hocikde, ale vrátiš ju len v reťazcoch ktoré si môžu dovoliť automat. A keď už si tam, tak tam nakúpiš.
Tesco, Lidl, Kaufland. Ani jedna z nich nieje Slovenská spoločnosť, ani jedna nieje malá či stredná. Znova to bola len podpora veľkých cudzincov.

[GrAnToR]

Ja to zalohovani chapu, ze chteji ala amerika/kanada docilit toho, ze cast lidi prestane pohazovat petky a plechovky po okoli a Ti kteri i tak neprestanou, tak se najde jina sorta lidi, ktere se to vyplati sebrat a vratit. Tim ovsem netvrdim, ze s tim souhlasim a chci zavest

[Skeptik]

Automaticky nevezmou basu kdyz obsahuje ruzne druhy lahvi. Ale muzes vratit neuplnou basu napr 18ks a ty dve jine vratis samostatne (jednotlive).

Ne nevezmou. Na to jsem se ptal ... že tam láhve nacházím po jedné a pak dám prázdnou basu.
Odpověď?
Ne, odebírají od nás jen plné basy, musel bych tu prázdnou naplnit sám.

Systém vratných lahví je sám o sobě neekonomický, příliš nákladný s porovnáním k výrobě nových lahví. Udržuje se jen proto, že je to nařízeno zákonem. Ale firmy se logicky brání - byť i obstrukcemi, jako v tomto případě.

Pozn. Proč se nezálohují a nevybírají láhve od vína??? Nebylo by to lepší, než zavádět nesmyslný systém na PETky a plechovky?

[GrAnToR]

Ok, jiny druh obchodu a automatu. Ja mam zkusenost s vyse popsanym. A jestli si muzu tipnout vracel si v (Lidl/Kauf)?

[Skeptik]

Lidl, ale to je jedno.

Chtěl jsem upozornit hlavně na to, že systém má přirozenou schopnost bránit se nesmyslným pravidlům ... já už teď třeba vím, že až budu příště kupovat sousedům Pilsner Urquell, bude to v plechovkách, ne v lahvích.

A pokud se zavede zálohování plechovek, tak ty pixly buď vyhodím (když nebude záloha vysoká), nebo ať si to kupuji sami.
Problém je, kam je vyhodím. Nejspíš do směsného odpadu, protože už bylo avizováno, že pokud se budou PETky a plechovky zálohovat, sníží se počet "barevných" kontejnerů. Udržovat dva systémy je nákladné. A já fakt nepojedu s plechovkama na druhý konec města.

[zmiri]

Není to jedno. Alebrt, tesco, globus, billa bere normálně prakticky vše. Žádná plná basa apod. A mám dojem, že je jim jedno i výrobce piva. Jen flaška musí odpovídat typy, kterých je několik. Ale je jedno, jak jsou namíchaný v base. Obchodů máme jak nasráno, na každým rohy supermarket. Když je jeden mimo, jdu jinam. Systém s tím nemá nic společnýho. Jo a z plechu chutná jinak...

[bacil]

Už tu ten pokus s "oběhovou PET" byl někdy 1998, cocacola v takových hodně pevných petkách za 5kč zálohu. Ještě tu flašku někde mám. Problém byl, že podřené manipulací už nikdo nechtěl kupovat.

[kenavf]

V komore mám zavesenú veľku kabelu do ktorej postupne vkladám vyprázdnené PETky a hliníkovky. Keď sa ide na nákup tak sa zoberie, vložia sa v obchode do flaškomatu, dostaneš bloček a ten ti započítajú pri nákupe. Čo je na tom organizačne zložitého?
Pred zavedením zálohovania keď to museli ľudia pošlapať a dať vo vreci von(samozrejme väčšina to nešlapala) tak bola návratnosť flaší 60%, teraz je 94%. Tak to snáď nejaký význam má.
Tak si uvedomujem že mi tuším liezlo viac na nervy to šlapanie flaší a plechoviek než to vkladanie do veľkej tašky a odnesenie pri nákupe.

A tie pošlapané flaše si musel zaviesť na zberný dvor, alebo ich musel niekto zvážať z kontajnerov.
Pokial viem tak nikto nenapadol nerecyklovatelnosť tých flaší a berú sa ako recyklovateľné.

[Echo]

Predtym: Plechovky a flase sa krcili/stlacali, raz za 2 tyzdne zber, jeden a pol vreca, ziadny problem.

Teraz: V pivnici stale 2-4 plne vrecia plechoviek a plastovych flias. U nas v obci automat iba v jednom obchode, v ktorom nakupujeme obcas. Takze cca raz za dva tyzdne vrecia do auta a ladovat to niekolko minut do automatov v hypermarkete v okresnom meste. Jedno stastie, ze cigani su ochotni zobrat aj tie plechovky/flase ako vyplatu za pomocne prace okolo domu.

[IgorT]

Ako v Číne bojujú s púšťou:

[Alchymista]

https://vlkovobloguje.wordpress.com/202 ... -se-blizi/
Svět narazil na hranice růstu, kolaps se blíží

Autoři knihy Meze růstu (LtG) měli pravdu, když v roce 1972 předpověděli prudký úpadek a následné zhroucení naší průmyslové civilizace v 21.století.

Základní problém je dvojí: populace roste, zatímco nejsnadněji získatelné zdroje se vyčerpávají. Výsledkem se zdají být meze růstu, jak je modelováno v knize z roku 1972 „ Meze růstu “.

Myslím, že většina lidí na této planetě nikdy o ní neslyšela. „Meze růstu“ vydal Římský klub (CoR) v 70. letech 20. století.
...

[Skeptik]

No, článek je více než tendenční.
Ostatně, pokud někdo již téměř padesát let razí teorii, že "svět se vyčerpal a narazil na meze růstu", těžko teď může říci, že se spletl a podcenil schopnost lidstva se přizpůsobit.
Zvláště zcestně působí konstatování z článku, že:

Tento vzájemně propojený kolaps, který nastane mezi lety 2024 a 2030, je způsoben vyčerpáním zdrojů, nikoli znečištěním.

No, máme rok 2025 a kolaps nikde ... ani v dohledu.
Opak je pravdou. Rozvoj dříve zanedbaných oblasti "Třetího světa" postupuje neuvěřitelným tempem (osobní zkušenost z poslední doby - Malajsie, Kazachstán, Zimbabwe a Namibie).

Z určitého pohledu to jako "kolaps kvůli hranicím růstu" vypadat může ... zvláště pak z toho evropského. Kolaps Evropy ale není způsoben "vyčerpáním zdrojů", ale "vyčerpáním společnosti". Životní úroveň v Evropě po WWII skokové narostla, a to tak, že nás "začalo pálit dobré bidlo" a začali jsme vymyslet píčoviny, které nám likvidují hospodářství. A proto jsme začali zaostávat. Házení odpovědnosti na nějaké "hranice růstu" je pak jen sebeobrana impotentního "vůdců, vůdkyň a vůdčat" aby nemuseli svoji hloupost a vinu přiznat.

Nic nového pod Sluncem, na hranice růstu a vyčerpání zdrojů již narazili Egypťané ve své nilské říši, stejně jako Římané jejich pád z důvodu nastolení destruktivní křesťanské ideologie vedl do "temného středověku".
Ale třeba Číňanům, Indům a dalším asijským národům může být zcela ukradené, co se děje na tom "západním poloostrově co se hrdě nazývá kontinentem.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/64376

Začalo pátrání po tisících sudech s radioaktivním odpadem v Atlantiku

Z pohledu dnešní doby se ukládání jaderného odpadu do oceánu zdá naprosto nepřijatelné. Přesto k tomu v letech 1950 až 1980 docházelo ve značném rozsahu. Pouze v severovýchodním Atlantiku se odhaduje, že bylo takto umístěno nejméně 200 000 sudů. Evropský vědecký tým se nyní vydává na průzkum, aby tyto sudy lokalizoval, a míří do oblasti, kde pravděpodobně skončila polovina odpadu.

S rozvojem jaderné energie v Evropě se mnohé země musely zabývat otázkou, jak nakládat s jaderným odpadem. Hluboké oceánské oblasti, vzdálené od pobřeží i lidské činnosti, se zdály být praktickým a snadným řešením pro jeho likvidaci, zejména tam, kde byl oceán považován za geologicky stabilní. V té době byly znalosti o oceánském ekosystému velmi omezené. Až v roce 1993 bylo ukládání jaderného odpadu do oceánů definitivně zakázáno.

Vedoucí projektu NODSSUM (Nuclear Ocean Dump Site Survey Monitoring) Patrick Chardon předpokládá, že u většiny jaderného odpadu, který skončil v severním Atlantiku, by radioaktivita měla prakticky zmizet po asi 300 až 400 letech. Pouze u asi dvou procent odpadu bude doba radiace výrazně delší, uvedl atomový fyzik, který pracuje v laboratoři Clermont Auvergne v Clermont-Ferrand.

V rámci projektu se nyní 21 vědců a vědkyň pokusí během jednoho měsíce najít sudy, které se pravděpodobně nacházejí v hloubce 3 000 až 5 000 metrů. Oblast pátrání leží více než 1 000 kilometrů západně od La Rochelle v západní části Atlantského oceánu. Cílem je přehodnotit důsledky likvidace odpadu v moři a prozkoumat stav ekosystému.

Zaujímavé je hlavne to, že nie je uvedené, ktoré ekologicky uvedomelé štáty takto "odstraňovali svoj jadrový odpad...

[BartH8]

Všechny vyhledávače jako první vyplivly SSSR jako největšího znečišťovatele. Po pár dotazech už je to v Atlantiku VB, emerika, EU s 60 000t, tichý oceán Japonsko emerika SSSR 25 000t, severní ledový SSSR, Rusko (to prý pokračuje) 15 000t, indický oceán - asijské státy 5 000t. Zajímavostí je i Švýcarsko.

[kenavf]

První loď na světě začala vyrábět vápenec ze svých výfukových plynů

https://insmart.cz/prvni-lod-na-svete-v ... ych-plynu/

Nepoužíva sa niečo také pri odsírovaní v tepelných elektrárňach.

[Honza]

Ne, to je sádrovec vápnem se chytá oxid síry, vápenec je když se chytá vápnem zlý CO2. Ironie je, že se vápno vyrábí z vápence tepelným rozkladem, kdy z něj ten CO2 se vyžene do vzduchu :⁠-⁠)

[Ekolog]

K čemu to je dobré?

K získání CaO, který se vyhasí na Ca(OH)2 potřebuji termický rozklad vápence CaCO3, takže do vzduchu uvolňuji jednak CO2 získaný rozkladem vápence a CO2 + další emise z paliva ve vápence. Získaný CaCO3 pak slinuji/vypaluji v cementářské peci za vysokých emisí CO2. Takže to co jsem zachytil na lodi pouštím do vzduchu.

Smysl tohoto postupu mi uniká. Nebo jsem ve škole nedával pozor? Nebo už se mne zmocnil Alzheimer?