Ekonomika

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HVHWh/zpravy-ek ... -v-nemecku
Ocelářská dvojka ve světě, ArcelorMittal, ruší plán na ekologickou výrobu v Německu. Je drahá

Druhý největší výrobce oceli na světě ArcelorMittal ruší plány na přeměnu dvou oceláren v Německu na uhlíkově neutrální. Důvodem jsou příliš vysoké náklady na energii v zemi, oznámila dnes společnost. Rozhodnutí je velkou ranou pro německý průmysl, který se stále vzpamatovává ze ztráty přístupu k ruskému plynu. Zpochybňuje také zelenou vodíkovou strategii, kterou zahájila předchozí vláda, napsala agentura Reuters.

...

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250624/us-pu ... 32180.html
Problémy s verejným dlhom USA tlačia ceny zlata nahor - Svetová rada pre zlato

MOSKVA (Sputnik) - Fiškálne problémy, ktoré v poslednom čase zažívajú Spojené štáty, tlačia ceny zlata nahor, pretože investori, ktorí sa obávajú verejného dlhu USA, hľadajú alternatívy k cenným papierom americkej štátnej pokladnice, uviedli v utorok analytici zo Svetovej rady pre zlato.
Od začiatku roka vzrástli ceny zlata približne o 26 %.
"Trh so zlatom budú pravdepodobne aj naďalej podporovať fiškálne problémy USA, keďže trh s dlhopismi bude aj naďalej citlivý na úvahy o udržateľnosti amerického dlhu. Posledné dve desaťročia uvoľnenej fiškálnej politiky a zmeny v štruktúre dopytu totiž dostali USA do neistej pozície," povedal analytik Svetovej rady pre zlato Jeremy De Pessemier.
Táto situácia poukazuje na "neschopnosť alebo neochotu investorov absorbovať emisie alebo predaje dlhu inými držiteľmi dlhopisov za prevládajúce ceny, čo následne vyvíja tlak na rast výnosov dlhopisov, čím sa zvyšuje swapové rozpätie amerických štátnych dlhopisov," povedal expert.
Dopyt po štátnych dlhopisoch zo strany Federálneho rezervného systému aj zahraničných inštitúcií klesá, zatiaľ čo súkromní investori, ktorí sú cenovo najcitlivejším typom investorov, zostávajú najväčšími neoficiálnymi držiteľmi štátnych dlhopisov, poznamenal De Pessemier.
Hoci sa odborník nedomnieva, že americký trh so štátnymi pokladničnými poukážkami stratí svoj status bezpečného prístavu, nevylučuje možnosť veľkej krízy. Podľa De Pessemiera je pravdepodobnejším scenárom séria minikríz, keď „vysoko zadlžené štáty ako USA budú konfrontované s trhom stanovenými limitmi fiškálnej štedrosti“, a volatilita trhu spôsobená touto neistotou poskytne trhu so zlatom dodatočnú podporu.
Ďalším faktorom, ktorý prispieva k rastu cien zlata, sú nákupy centrálnych bánk spôsobené geopolitickými rizikami a potrebou diverzifikácie, uviedol expert.

https://en.wikipedia.org/wiki/World_Gold_Council

Svetová rada pre zlato je medzinárodné obchodné združenie pre zlatý priemysel. Má sídlo v Londýne a pobočky v Indii, Číne, Singapure, Spojených arabských emirátoch a Spojených štátoch. Členovia organizácie sú spoločnosti na ťažbu zlata. David Harquail je jeho prezident a David Tait je generálnym riaditeľom Jeho cieľom je stimulovať a udržiavať dopyt po zlate prostredníctvom rozvoja trhu.

Svetová rada pre zlato bola založená v roku 1987 zlúčením s juhoafrickou spoločnosťou Intergold, ktorá zdedila svoje medzinárodné kancelárie. V čase, keď bol dovoz juhoafrického Krugerrandu zakázaný vo viacerých krajinách na protest proti juhoafrickému apartheidu.

Uverejňuje výskum obhajujúci zlato, rôzne produkty, ako sú akcie SPDR zlata a plány na akumuláciu zlata v Indii a Číne, a filmy propagujúce jeho firemnú činnosť.

[Alchymista]

Zlato $3328
Max $3448 (16.6.25)

[kenavf]

Čína postavila dálnici bez jediného dělníka. AI stroje převzaly úplnou kontrolu https://www.objevit.cz/cina-postavila-d ... lu-t245431

[Grif]

Video k předchozímu odkazu.Stavba dálnice v Číně.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/je-tohle-smrt-dolar ... ez-50-let/
Je tohle smrt dolaru? Největší propad za více než 50 let

Americký dolar utrpěl v první polovině roku 2025 svůj nejhorší začátek roku od roku 1973. Důvodem je obchodní a hospodářská politika prezidenta Donalda Trumpa, která přiměla globální investory přehodnotit svou expozici vůči světové rezervní měně. Index amerického dolaru, který měří jeho sílu vůči koši šesti měn včetně eura, libry a jenu, klesl o více než 10 %. Je to tak nejhlubší pololetní ztráta od rozpadu systému Bretton Woods a ukončení zlatého standardu.

Tarifní válka, rostoucí potřeba financování amerického dluhu a staronové pochybnosti o nezávislosti Fedu, což je momentálně žhavé téma, výrazně oslabují dolar, který je trvale v silném medvědím trendu prakticky vůči všem měnám světa. Zatímco původní scénář, kdy většina ekonomů ještě před několika měsíci předpokládala, že euro bude na paritě vůči dolaru, případně ještě oslabí, se nenaplnil, euro od začátku roku posílilo na více než 1,1700 EUR/USD. Z našeho pohledu zůstává status dolaru jako rezervní měny neohrožený, přestože mnohé články hovoří o začátku jeho pádu. Investoři pouze volí zajištění v jiných měnách, což vede k prudšímu poklesu, než je obvyklé.

Poslední rána dolaru přišla s rostoucím očekáváním, že Fed bude po tlaku ze strany Donalda Trumpa nucen snižovat úrokové sazby. Na posledním zasedání se však představitelé centrální banky rozcházeli v názoru, zda toto rozhodnutí učinit. Důvodem jsou rizika vyšší inflace plynoucí z cel. Sedm členů výboru očekává, že sazby do konce roku zůstanou na současné úrovni, zatímco zbytek by se přiklonil k mírnému snížení. Jejich názory se však každý den mění, ale podle Powella je důležité zajistit, aby v důsledku prudšího snižování sazeb nevznikl inflační problém. Předpokládá, že nezaměstnanost vzroste do konce roku na 4,5 %, přičemž konsenzus už nyní očekává v červnu zvýšení ze 4,2 % na 4,3 %.

Dnes očekáváme větší pohyby na trhu než včera, kdy jsme se drželi v konsolidaci s mírným oslabením dolaru v souladu s aktuálním vývojem. Dopoledne budou zveřejněny PMI z hlavních evropských ekonomik, přičemž většina obchodníků vyčkává na odpoledne, kdy vystoupí předsedové centrálních bank Powell, Ueda a Bailey. Část trhu rovněž čeká na vyjádření předsedy Powella k útokům na jeho osobu a pokusům o odvolání některých představitelů Fedu. Pokud bychom vycházeli z jeho předchozího projevu, kdy už byl terčem kritiky, zachoval „kamennou tvář“, a to jak před kamerami, tak i následně.

Pokud bychom měli shrnout, co nás čeká zítra – ať už budou výsledky jakékoli – dolar zpravidla během paniky na světových trzích posiluje. V předchozích týdnech se ale chová opačně a investoři se spíše uchylují ke švýcarskému franku a zlatu. Pokud bychom vycházeli z technické analýzy, momentálně nevidíme mnoho prostoru pro odraz a přikláníme se k podpoře stávajícího trendu. Obavy o fiskální udržitelnost a četné otazníky nad nezávislostí Fedu přetrvávají. Trumpovy útoky a Powellova neochota snížit sazby budou pro další vývoj měn klíčové, stejně jako „tikající hodiny“, které ukazují osm dní do obnovení cel.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/64668

BIS: Světová ekonomika čelí „rozhodujícímu okamžiku“

Obchodní napětí a rozkolísaná geopolitická situace mohou odhalit hluboké trhliny v globálním finančním systému, uvedla ve své nejnovější analýze stavu světové ekonomiky Banka pro mezinárodní platby (BIS), zastřešující organizace centrálních bank.

Odcházející šéf BIS, často přezdívaný „centrální bankéř centrálních bank“, Agustín Carstens, uvedl, že obchodní válka vedená USA a další politické změny narušují dlouhodobě zavedený ekonomický řád.

Řekl, že světová ekonomika se nachází v „rozhodujícím okamžiku“ a vstupuje do „nové éry zvýšené nejistoty a nepředvídatelnosti“, která prověřuje důvěru veřejnosti v instituce, včetně centrálních bank.

Zpráva banky byla zveřejněna něco málo přes týden před termínem pro rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o clech, který je stanoven na 9. července.

Rostoucí protekcionismus a fragmentace obchodu byly „obzvláště znepokojivé“, protože zhoršovaly již desetiletí trvající pokles hospodářského růstu a produktivity, uvedl Carstens.

Existují také důkazy, že světová ekonomika je stále méně odolná vůči šokům, přičemž stárnutí obyvatelstva, změna klimatu, geopolitická situace a problémy s dodavatelskými řetězci přispívají k větší nestabilitě prostředí.

Vysoká a rostoucí úroveň veřejného dluhu zvyšuje zranitelnost finančního systému vůči úrokovým sazbám a omezuje schopnost vlád řešit krize pomocí výdajů.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/bezpecny-pristav-v- ... u-rekordy/
Bezpečný přístav v nejisté době: Zlato, stříbro i Bitcoin lámou rekordy

Rok 2025 se zatím nese ve znamení drahých kovů. Zlato i stříbro překonávají výkonnost akciových trhů, přičemž stříbro si od začátku roku připsalo přes 30 % a zlato více než 26 %. Pro srovnání – americký index S&P 500 vzrostl za stejnou dobu pouze o 6,5 %. Co stojí za tímto vývojem a jaký potenciál mají drahé kovy do budoucna? Detailní analýzu najdete i v novém videu na YouTube kanálu XTB.

Zlato opět potvrzuje svou roli bezpečného přístavu

Cena zlata letos dosáhla historického maxima 3 500 USD za unci, a to v době, kdy investoři čelí zvýšené geopolitické i ekonomické nejistotě. Napětí mezi USA a ostatními světovými mocnostmi, války na Blízkém východě, obavy z deglobalizace i rostoucí rozdělení světa na obchodní bloky nutí mnohé k hledání bezpečného útočiště – a tím zlato vždy bylo.

Velkou roli v růstu ceny hraje také aktivita centrálních bank. Ty od roku 2022 výrazně zvýšily své nákupy zlata – v průměru až o 80 tun měsíčně, což při současných cenách představuje objem přes 8,5 miliardy dolarů. Ročně se jedná až o 1 000 tun, tedy více než čtvrtinu celosvětové těžby. Část těchto nákupů probíhá skrytě a není oficiálně hlášena, což potvrzují i přesuny více než 1 200 tun zlata z Velké Británie do Švýcarska.

Za tímto chováním stojí snaha států omezit svou závislost na americkém dolaru, zejména po zmrazení devizových rezerv Ruska západními zeměmi. Zlato se tak opět ukazuje jako geopoliticky „neutrální“ forma uchování hodnoty.
Stříbro: nejen uchovatel hodnoty, ale i průmyslový kov

Ještě vyšší zhodnocení než zlato nabízí letos stříbro, které od ledna posílilo o více než 30 % a překonalo hranici 38 USD za unci – nejvyšší hodnotu od roku 2011. Stříbro ale na rozdíl od zlata hraje klíčovou roli i v moderním průmyslu. Díky své výjimečné vodivosti je nepostradatelné pro výrobu solárních panelů, elektromobilů, mikročipů a další elektroniky.

Tento dvojaký charakter – investiční i průmyslový – dává stříbru unikátní pozici na trhu. Zároveň analytici poukazují na dlouhodobou podhodnocenost stříbra vůči zlatu, měřenou tzv. Gold/Silver ratio. Zatímco historicky se tento poměr pohyboval mezi 60–70 uncí stříbra na jednu unci zlata, v posledních měsících přesáhl hranici 90 a nyní se pohybuje kolem 86. To naznačuje, že stříbro má stále prostor k dalšímu růstu.

Vývoj ceny stříbra (SILVER CFD) v roce 2025
A co Bitcoin?

Do srovnání výnosnosti se přidává i Bitcoin, který od začátku roku 2025 posílil o přibližně 25 % a dostal se nad hranici 122 000 USD. Přestože už mnozí neoznačují BTC za „digitální zlato“, jeho role jako alternativy ke klasickým aktivům v časech nejistoty zůstává aktuální. Oproti zlatu či stříbru je ale stále výrazně volatilnější a silně ovlivněný náladou retailových investorů a regulačními zásahy.
Závěr

Zlato, stříbro i Bitcoin se v roce 2025 vracejí do investičního hledáčku s nebývalou silou. Nejde přitom jen o krátkodobý výkyv – rostoucí poptávka centrálních bank, geopolitické napětí, technologické změny i oslabená důvěra v dolar vytvářejí nové prostředí, kde klasické „bezpečné přístavy“ získávají nový význam.

Zlato potvrzuje svou roli ochrany hodnoty v turbulentních časech, stříbro boduje díky průmyslovému využití a Bitcoin, ač volatilní, zůstává atraktivní alternativou mimo tradiční finanční systém. Společně tak tvoří trojici, kterou by investoři rozhodně neměli přehlížet – ať už hledají stabilitu, růstový potenciál nebo diverzifikaci.

Otázkou zůstává, zda tato tichá rally drahých kovů a digitálních aktiv bude pokračovat i ve zbytku roku. Pokud však současný trend vydrží, mohou být právě tyto „tradiční“ i moderní komodity klíčem k úspěchu v prostředí, které čelí čím dál větším výzvám

.

[kenavf]

Musk získá akcie Tesly za 600 miliard. Hrozil odchodem z firmy

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... y-40532927

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/agentura-fit ... gu-polska/
Varování i pro Česko. Agentura Fitch zhoršila výhled ratingu Polska na negativní

Mezinárodní ratingová agentura Fitch potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska na stupni A-. Výhled úvěrového ratingu však zhoršila ze stabilního na negativní. Signalizovala tak, že by v budoucnosti mohla přikročit ke snížení ratingové známky. Za zhoršením výhledu podle agentury stojí zejména silně deficitní hospodaření státu.

„Rizika pro polské veřejné finance se od našeho posledního hodnocení zvýšila,“ uvedla agentura Fitch ve své zprávě. „Zvýšené politické překážky pro realizaci rozpočtových opatření a absence věrohodné strategie pro rozpočtovou konsolidaci pravděpodobně budou podkopávat schopnost Polska výrazněji snížit rozpočtové deficity před parlamentními volbami v roce 2027,“ dodala.
Vláda vs. prezident

Snahy o zlepšení stavu veřejných financí by podle agentury mohl komplikovat nový polský prezident Karol Nawrocki. Ten již ve vetoval některé návrhy zákonů a vyslovil se proti zvyšování daní.

Polský ministr financí Andrzej Domański označil zhoršení ratingového výhledu za varovný signál. „Toto rozhodnutí je důsledkem blokování klíčových zákonů prezidentem Nawrockim, které omezuje prostor pro posílení základů ekonomiky a nezbytnou konsolidaci rozpočtu,“ napsal ministr na síti X.

Agentura Fitch předpokládá, že rozpočtový schodek Polska se v letošním roce zvýší na 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 6,6 procenta. V příštím roce pak očekává pouze nepatrný pokles deficitu, a to na 6,8 procenta.
Polská ekonomika dál poroste

Agentura rovněž předpověděla, že růst polské ekonomiky bude v letošním i příštím roce činit 3,2 procenta, protože negativní dopady amerických cel bude z velké části kompenzovat domácí poptávka a zvýšené čerpání peněz z fondů EU.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému podniku či státu půjčovat: Rovněž má vliv na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů. Tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.

[Alchymista]

http://ekonomickydenik.cz/cina-drti-evr ... ema-sanci/ - článok nedostupný, google už nájde len diskusiu... Chyba 502/521
Časť textu:
Čína drtí Evropu cenou i kvalitou. Na trhu nemá EU šanci, shodují se experti

Evropská unie sází na elektromobilitu a ukládání energie do velkých bateriových úložišť. Jenže místo podpory vlastního průmyslu tím zvyšuje hlavně obchodní deficit s Čínou. Je ještě možnost dohnat a předehnat čínského soupeře ve vývoji a výrobě lithiových či jiných baterií? Nebo EU vyráží jako rytíř Don Quijote do předem prohraného boje?
Ekonomický deník oslovil tři experty, kteří se touto problematikou zabývají. Shodli se, že porazil Čínu ve kvantitě i kvalitě výroby baterií bude nadlidský úkol. „To je náročná chemická výroba s velkými požadavky na energie a vodu. Čína má navíc více než pětiletý náskok a kontroluje celý dodavatelský řetězec. EU má šanci úspěšně konkurovat primárně v technologiích příští generace a specializovaných aplikacích,“ uvedl Petr Knap, expert na automobilový průmysl v EY Česká republika.
Expert KPMG na energetiku Zdeněk Obruč upozorňuje, že Čína investovala do oblasti baterií a elektromobility v posledních 15 letech více než 200 miliard eur. To jí umožnilo získat obrovský technologický náskok. „Evropa čelí vyšším výrobním nákladům ve srovnání s Čínou a nedostatku zkušeností,“ dodává Zdeněk Obruč.
Jan Fousek, výkonný ředitel asociace Aku-bat CZ, připomněl, že jen největší čínský výrobce baterií CATL zaměstnává 18 tisíc lidí v oblasti výzkumu a vývoje. Jeho rozpočet na tuto oblast dosahuje dvou miliard dolarů (40 miliard korun) za rok. „Vyvíjejí a postupně přivádějí na trh první funkční a produkčně pokročilé baterie s tuhým elektrolytem a také sodíkové baterie,“ upozornil Jan Fousek.
Petr Knap dodává, že k dosažení technologické nezávislosti na Číně by Evropská unie musela investovat desítky miliard eur. „Plány EU jsou tak spíš o snížení závislosti než úplné nezávislosti. Realistický cíl je pokrýt 30 až 40 procent evropské produkce do roku 2035 kapacitami v EU,“ odhadl Knap.
Přesto se baterie v Evropě vyrábějí, dokonce v rostoucích objemech. Platí to však pro závody, které na evropském kontinentu postavily asijské společnosti. Příkladem může být již zmíněný CATL se závody v Německu a Maďarsku. A také továrny korejských společností LG Energy Solution, Samsung a SK Innovation. Doplňuje je americká Tesla s výrobním závodem poblíž Berlína.

...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/padne-az-8-e ... tomobilek/
Padne až 8 evropských automobilek? Některé jedou sotva na poloviční plyn

Evropští výrobci aut mohou být nuceni v příštích letech zavřít až osm továren. Na vině je slabá poptávka, bolestivá restrukturalizace, kterou automobilové odvětví právě prochází, a nová čínská konkurence v podobě například automobilky BYD. S odkazem na poradenskou společnost AlixPartners to píše agentura Bloomberg

Automobilky na celém evropském kontinentě využívají své kapacity v průměru pouze na 55 procent, uvádí poradenská společnost. A zdůrazňuje, že závody, které pracují na méně než tři čtvrtiny kapacity, firmám snižují zisky. Za nejvíce zasaženou považuje AlixPartners italsko-americkou automobilku Stellantis. Její evropské závody vyrábějící vozy Alfa Romeo pracují asi na 45 procent kapacity.

„Evropští výrobci automobilů v příštích letech ztratí jeden až dva miliony vozidel ve prospěch čínských značek,“ uvedl generální ředitel AlixPartners v Německu Fabian Piontek. „Čínští výrobci automobilů dosáhnou letos v Evropě tržního podílu kolem pěti procent,“ dodal.

Uzavření do 3 let?
Zavřít továrnu je nákladné a vyžaduje dlouhá vyjednávání s vlivnými zástupci zaměstnanců. AlixPartners odhaduje, že uzavření velké továrny s přibližně 10 000 zaměstnanci s sebou nese náklady přibližně 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy Kč). Celý proces může trvat jeden až tři roky.

Evropské automobilky po desítkách let trvajícího růstu ruší tisíce pracovních míst a omezují výrobu. Poptávka se nevrátila na úroveň před pandemií covidu-19. Volkswagen tento měsíc na týden uzavřel závod v německém Zwickau. Stellantis dočasně pozastavuje výrobu v závodech, které vyrábějí modely jako Fiat Panda a Alfa Romeo Tonale.

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) uvádí, že odbyt aut v Evropě se loni zvýšil pouze o 0,9 procenta přibližně na 13 milionů vozidel. Čínské značky jako BYD a SAIC Motor by do roku 2030 mohly získat desetiprocentní podíl na trhu, což zvýší tlak na snižování kapacit, uvádí AlixPartners.

Podle poradenské firmy jsou automobilové továrny obecně ziskové, pokud jsou navrženy tak, aby ročně vyrobily alespoň 250 000 vozidel. Pokud by čínští výrobci do roku 2030 prodávali v Evropě přibližně dva miliony automobilů ročně, přebývalo by na kontinentě podle výpočtů AlixPartners asi osm továren.

[Alchymista]

https://zpravy.kurzy.cz/842581-rekordni ... 8-to-bylo/
Rekordních více než 71 % zemí eurozóny má po včerejšku horší rating než Česko. V roce 2008 to bylo 0 %

Po včerejším přijetí eura ze strany Bulharska stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u agentury Fitch Ratings horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí přes 71 %. Už od loňska pak poprvé v historii platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny.

Lepší rating než Česko vykazuje nyní dle Fitche pouze šestice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Jenže hned tři z těchto zemí mají rating lepší o jeden jediný stupínek, jde o Finsko, Rakousko a Irsko, takže jejich rating spadá do stejné kategorie jako ten České republiky.

Všechny ostatní země, včetně nejen Francie, ale i Belgie, Estonska, Slovinska či třeba Španělska mají nejen horší rating než Česko, ale také rating nižší kategorie.

Rating nejvyšší, „tříáčkové“, nebo druhé nejvyšší, „dvouáčkové“, kategorie, do níž spadá i rating Česka, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z jednadvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko.

Přitom ale Finsku agentura Fitch zhoršila rating loni koncem července, a to ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating také loni, začátkem června, a to rovněž ze stupně AA+ na AA. Irsko patří k málu zemí eurozóny, jimž se rating zlepšuje. Loni koncem května mu jej Fitch zlepšila z AA- na AA.

Česko drží momentálně známku AA-, a to nepřetržitě už od začátku srpna 2018, tedy posledních více než sedm let.

Zajímavé je, že za tu dobu byl stav tuzemských veřejných financí předmětem nesčetných leckdy vášnivých debat, ať už v rámci politické, odborné, či veřejné diskuse. Avšak s mezinárodně autoritativním pohledem zvenčí, tedy s pohledem ratingové agentury Fitch, to „ani nehnulo“. Doma není nikdo prorokem, dalo by říci.

Hned 15 z 21 zemí eurozóny, tedy oněch více než 71 %, má nyní horší rating než Česko. To je dosud historicky rekordní údaj. Přitom ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka a Slovinska, které euro přijalo roku 2007, a také včetně Kypru a Malty, které do eurozóny vstoupily roku 2008.

Tedy zatímco ještě v březnu 2008 mělo 100 % zemí eurozóny lepší rating než Česko, nyní, v lednu 2026, po necelých osmnácti letech, je to již jen zhruba 29 %.

Popsaný vývoj tedy odráží dramatické zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny v posledních necelých 18 letech, a to v době, kdy Česká republika své veřejné finance dokázala naopak dále zlepšovat.

Pouze tři země eurozóny nyní mají lepší rating než ČR v rozsahu větším, než je jediný stupínek (investiční pásmo ratingových hodnocení má deset stupňů, spekulativní pásmo pak dalších dvanáct, dohromady tedy existuje 22 možných „známek“). Jde o zmíněné Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují „známku“ AAA. Tyto tři země eurozóny také tedy vykazují jako jediné v eurozóně ratingové hodnocení vyšší kategorie než Česko (mají takzvané „tříáčkové“ hodnocení, AAA). Zmíněné Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česko (vykazují totiž „dvouáčkové“ hodnocení, ať už AA či AA-). Všech ostatních patnáct zemí eurozóny, včetně nováčka Bulharska, pak vykazuje rating horší kategorie než Česko (tedy „jednoáčkový“ nebo ještě horší).

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

[Grif]

Robert Vlášek investiční expert drahých kovů.O cenách zlata,stříbra,dedolarizaci a možných problémech z měnami.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/68489
Pokles produkce hliníku v Evropě vyvolává krizi v klíčových odvětvích

Evropská produkce primárního hliníku se od roku 2010 propadla o více než 25 %, což vedlo k 93% strukturálnímu deficitu, především proto, že vysoké ceny energie donutily hutě jako Slovalco k uzavření.

Podle nových údajů se očekává, že globální trh s vysoce pevnými hliníkovými slitinami vzroste z 66,01 miliardy dolarů v roce 2025 na 115,29 miliardy dolarů v roce 2030. Zatímco tato 11,8% složená roční míra růstu naznačuje plynulý průběh zelené transformace, rostoucí propast mezi poptávkou na straně spotřebitelů a realitou na straně výrobců vede k období strukturálního nedostatku, upozornil web Oil Price.

Od ledna 2026 čelí tento průmysl zásadní „krizi“ charakterizovanou uzavřením evropských hutí, čínskými vývozními omezeními na kritické minerály a zavedením mechanismu uhlíkové hranice Evropské unie (CBAM).

Evropská unie v současné době spotřebovává 13,5 milionus tun hliníku ročně pro své automobilové, letecké a stavební odvětví. Domácí primární výroba však klesla na pouhých 950 000 tun, což představuje strukturální deficit ve výši 93 %.

Od roku 2010 klesla produkce primárního hliníku v západní a střední Evropě o více než 25 %, což vedlo k faktické deindustrializaci kontinentu, pokud jde o upstreamové kapacity.

„Evropa potřebuje zhruba šest až sedm milionů tun produkce; vše ostatní se dováží,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico, který v současné době prosazuje obnovení provozu huti Slovalco. „Tento závod byl jedním z technických a ekologických lídrů v Evropě.“

Závod Slovalco, který kdysi produkoval 175 000 tun ročně, zůstává symbolem energetické krize. Společnost Norsk Hydro ASA závod uzavřela, protože vysoké ceny elektřiny činily tavení nemožným.

Dokud nebude vyřešen rozdíl mezi evropskou spotřebou a produkcí, zůstává „strategická autonomie“ v odvětví hliníku nejistá.

[kenavf]

Novým šéfem americké centrální banky (Fed) se zřejmě stane pětapadesátiletý Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident USA Donald Trump. Warsh už dříve působil v Radě guvernérů Fedu, v čele instituce nahradí dvaasedmdesátiletého Jeroma Powella, kterému končí mandát v květnu. Nominaci ale ještě bude muset potvrdit Senát.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/sv ... she-369814

[Alchymista]

Na burze vyberajú vstupné...

grafy pre paladium a platinu nie sú dostupné - ale údajne identické

[Skeptik]

Tak zatím je to jen korekce nesmyslného nárůstu ceny v posledních 3 dnech. Uvidíme, jaký bude další vývoj ...
Pořád je to za leden 2026 nárůst o 12,5%

Možná někteří zde, očekávající úder USA proti Íránu, nebyli jediní

[Alchymista]

https://roklen24.cz/fidelity-internatio ... e-hodnotu/
Fidelity International: Mají dnes evropské akcie ještě hodnotu?

Evropské akcie se nyní obchodují se značnou slevou oproti americkým titulům – a to napříč téměř všemi sektory i podle různých ukazatelů. Část tohoto rozdílu lze vysvětlit pomalejším růstem, nižší ziskovostí či odlišnou sektorovou strukturou Evropy. Rozsah slevy je však tak velký, že jej už samotné fundamenty plně neospravedlňují.

Při velmi nízkých očekáváních a silně zakořeněném pesimismu se podle investičního týmu začíná otevírat prostor pro zajímavé selektivní příležitosti.

Klíčové body

Sleva evropských akcií oproti USA je extrémní a převyšuje to, co by odpovídalo rozdílům v růstu a ziskovosti. Ocenění klesla rychleji než samotné fundamenty.
Americký trh se stále více jeví jako globální výjimka – násobky ocenění rostou rychleji než samotné tržby. Evropa se naopak obchoduje podobně jako trhy s mnohem slabšími fundamenty.
Zajímavé příležitosti vznikají tam, kde nálada investorů zaostává za realitou – zejména ve finančním sektoru, kde se zlepšily rozvahy i ziskovost, ale ocenění zůstává nízké.

Sleva, která je extrémní
Podle ukazatele forward P/E (poměr ceny akcie k očekávanému zisku) se Evropa obchoduje přibližně s 30–35% diskontem vůči USA – výrazně více, než činí dlouhodobý průměr. Historicky byly evropské akcie jen o trochu levnější než americké. Od roku 2015 se však i tento vztah rozpadl, a to především kvůli dlouhodobému růstu ocenění v USA, nikoli kvůli dramatickému zhoršení ziskovosti v Evropě.

Ještě výraznější rozdíl je patrný u ukazatelů ceny k tržbám nebo ceny k účetní hodnotě. Nižší marže a návratnost kapitálu v Evropě sice část rozdílu vysvětlují, nicméně evropské marže se dlouhodobě nezhoršují – v některých případech se naopak zlepšily. Ocenění tak klesalo rychleji než samotné fundamenty.

Růst vysvětluje jen část rozdílu
Silnější ekonomický růst USA bývá hlavním argumentem pro vyšší ocenění tamních akcií. Od roku 2015 rostly tržby na akcii v USA tempem zhruba 5 % ročně, zatímco v Evropě jen kolem 0,5 %. To je podstatný rozdíl.

Je však třeba dodat dvě věci. Zaprvé, část růstového rozdílu je cyklická – Evropa byla více vystavena opakovaným makroekonomickým šokům. Zadruhé, rozdíl v ocenění se rozevřel mnohem více než samotný rozdíl v růstu.

Z globálního pohledu se tak dnes spíše USA jeví jako výjimka s nadprůměrně vysokým oceněním, zatímco Evropa se obchoduje blíže Japonsku či rozvíjejícím se trhům. To naznačuje, že americká prémie odráží nejen silnější fundamenty, ale i vysoký optimismus investorů.

Sektorové složení nestačí jako vysvětlení
Evropa má vyšší zastoupení bank, energetiky a průmyslu, což obvykle znamená nižší ocenění. To však nevysvětluje, proč se evropské akcie obchodují se slevou prakticky v každém sektoru.

Finance
Evropské banky jsou dnes lépe kapitalizované, méně komplexní a ziskovější než kdykoli od globální finanční krize. Pokud se zohlední návratnost, poměr ceny k hmotné účetní hodnotě je srovnatelný s americkými bankami. Přesto investory stále brzdí historická nedůvěra.

Energetika a utility
Evropské energetické firmy se obchodují přibližně s 30% slevou vůči americkým konkurentům, přestože vykazují podobné zisky i návratnost. U utilit je situace podobná – sleva 20–25 % u jinak srovnatelných regulovaných podniků.

Zdravotnictví
Historicky byly evropské a americké zdravotnické firmy oceňovány podobně. Dnes se Evropa obchoduje asi s 15% diskontem, přestože růst zisků po pandemii byl obdobný. I zde se zdá, že roli hraje spíše nálada než fundamenty.

Průmysl
Americké průmyslové firmy mají obecně vyšší marže a efektivitu kapitálu. Přesto se mezi evropskými „průmyslovými šampiony“ nacházejí společnosti se silnou tržní pozicí a stabilními konkurenčními výhodami, jejichž ocenění může být atraktivní.

Fundamenty se zlepšily, ocenění zaostává
Evropské akcie se mohou zdát levné samy o sobě, ale ještě levněji vypadají ve srovnání s americkým trhem, který těžil z desetiletí růstu ocenění, koncentrace zisků do velkých technologických firem a příznivé hospodářské politiky.

Z globální perspektivy tak může být riziko návratu k průměru spíše na straně amerických valuací než evropských.

Banky jako příklad změny reality
Žádný sektor neukazuje rozdíl mezi vnímáním a realitou tak výrazně jako evropské banky. Po globální finanční krizi byly strukturálně slabé – s příliš velkou pákou, s problematickými aktivy, pod tlakem regulace a s nízkou ziskovostí. Tato zkušenost v očích investorů přetrvává.

Realita je však dnes jiná. Kapitálová přiměřenost je zhruba dvojnásobná oproti období před krizí, rozvahy jsou méně rizikové, poměr úvěrů k depozitům se normalizoval a nákladové struktury prošly racionalizací díky digitalizaci a redukci poboček. Ziskovost už není tažena vysokou pákou či jednorázovými výnosy, ale stabilnějšími úrokovými příjmy a vyšší provozní efektivitou.

Návratnost kapitálu velkých evropských bank je dnes srovnatelná s širším evropským trhem a v některých případech i s americkými konkurenty. Banky navíc opět vyplácejí významné dividendy a realizují zpětné odkupy akcií, často s dvouciferným hotovostním výnosem, při zachování kapitálových rezerv.

Přesto se jejich akcie obchodují pod dlouhodobým průměrem i se slevou vůči širšímu trhu. To naznačuje, že investoři zůstávají ukotveni v minulosti.

To neznamená, že evropské banky jsou bez rizika. Strukturální výzvy – pomalejší růst HDP, složitější regulace či politická roztříštěnost – přetrvávají. Sektor je však dnes stabilnější a disciplinovanější než kdykoli za posledních 15 let.

Trh započítává pesimismus, nikoli potenciál
Evropa si určitou slevu zaslouží kvůli pomalejšímu růstu a strukturálním problémům. Současné ocenění však spíše odráží představu dlouhodobého úpadku než pouhého zpomalení.

Rozvahy jsou silnější, očekávání nízká a investoři jsou za trpělivost stále častěji odměňováni. Evropa možná není nejrychleji rostoucím akciovým trhem, ale je regionem, kde může disciplinovaný a selektivní výběr titulů využít rozdíl mezi přetrvávajícími obavami a realitou.

Zdroj: Fidelity International

[homer]

Nizozemsko chystá revoluci ve zdanění investic. Od roku 2028 chce danit nejen vydělané peníze, ale i pouhý růst hodnoty akcií či fondů. Daň tak může přijít ještě dřív, než investor vůbec něco prodá.

Jinými slovy, pokud lidem vzroste hodnota akcií, fondů nebo kryptoměn, stát po nich může chtít daň už z tohoto růstu, i když nic neprodali a reálně nevydělali. Návrh přitom počítá s jednotnou sazbou 36 % z těchto výnosů. Stát by lidem nechal bez daně prvních 1800 eur ročního výdělku z investic, zdaňovalo by se až nad touto hranicí.

Například akcie může během jednoho roku výrazně vzrůst a investor by z tohoto růstu musel zaplatit daň, i když ji neprodal. Jenže následující rok může její hodnota stejně rychle klesnout a „zisk“ zmizí. Investor by tak zaplatil daň z výnosu, na který si ve skutečnosti vůbec nesáhl.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... tak-299503