Evropská ministerstva spravedlnosti mají problém. Soudy zavírají více zločinců, ale najít pro ně místo je stále obtížnější. V rostoucím počtu zemí jsou věznice přeplněné.
V Evropské unii je průměrná obsazenost věznic téměř 95 % a v téměř polovině zemí, zejména v západní Evropě, přesahuje 100 %. Mimo EU je trend podobný, upozornil The Economist.
...
V čase, keď priemysel bojuje s rastúcimi nákladmi a odlevom investícií, prichádza EÚ s opatreniami, ktoré jeho situáciu ešte zhoršujú. Výsledkom nie je posilnenie konkurencieschopnosti, ale centralizované míňanie a ďalšie oslabenie európskeho investičného prostredia.
Klub 500 upozorňuje na dramatickú stratu konkurencieschopnosti Európskej únie v porovnaní s globálnymi hráčmi, najmä s Čínou. Kým Čína si potichu a systematicky vybudovala absolútne dominantné postavenie v kľúčových sektoroch, ako sú zelené technológie, batérie, elektromobilita, ale aj tradičné priemyselné odvetvia ako oceľ, cement či chemikálie, Európska únia na tieto hrozby odpovedá sprísňovaním regulácií.
EÚ ustupuje, Čína diktuje podmienky
Podľa najnovších údajov má Čína bezkonkurenčnú dominanciu vo výrobe a spracovaní technológií a materiálov nevyhnutných pre zelený prechod. Ovláda viac ako 80 % globálnej výrobnej kapacity polykryštalického kremíka, ktorý je kľúčový pre fotovoltiku. Až 71,5 % všetkých nových veterných turbín inštalovaných v roku 2024 pochádzalo práve z Číny. V oblasti elektromobility drží takmer 65 % podiel na svetovom predaji elektromobilov a plug-in hybridov.
Ešte dôležitejší je však čínsky vplyv v oblasti kritických surovín – nielenže vedie v ich ťažbe, ale aj v rafinácii a spracovaní, čím kontroluje rozhodujúce články celého dodávateľského reťazca. V prípade kovov vzácnych zemín, ktoré sú nevyhnutné pre moderné technológie a obnoviteľné zdroje energie, ovláda Čína takmer 70 % svetového trhu, a je tak prakticky neohrozeným lídrom globálnej zelenej transformácie.
„Ak chce Európa súťažiť o globálne prvenstvo vo výrobe solárnych panelov, veterných turbín, batérií či tepelných čerpadiel, musí si najprv priznať jednu nepríjemnú pravdu – výroba týchto technológií je v EÚ výrazne drahšia ako v Číne,“ konštatuje analytička Klubu 500 Diana Motúzová.
Podľa údajov Medzinárodnej energetickej agentúry (IEA) sú náklady na výrobu fotovoltiky, veterných turbín, elektrolyzérov či batérií v Číne najnižšie v rámci veľkých globálnych ekonomík, zatiaľ čo európski výrobcovia zápasia s drahou energiou, prísnymi environmentálnymi normami a vysokými nákladmi práce. Napríklad náklady na výrobu fotovoltiky sú v EÚ v priemere o 41 % vyššie než v Číne, pri elektrolyzéroch o 61 % a pri batériách o 47 %.
Strategické materiály, ktoré si už nemôžeme dovoliť
Ráno 24. července se prezident Si Ťin-pching setká s předsedou Evropské rady Costou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Velkém sále lidu v Pekingu na 25. zasedání vedoucích představitelů Číny a EU v Číně.
Opravdu Velký sál : https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _House.jpg
A zde jednali s vícepresidenem Bidénem (2011) : https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 011_10.jpg
https://www.guancha.cn/internation/2025 ... 4099.shtml
Ano, ale platí až pro částky nad 100.000 EUR (cca 2.500.000 CZK)
Zatímco předpisy EU poskytují silnou ochranu spotřebitelů – zejména záruku ve výši 100.000 EUR na vkladatele a banku podle směrnice o systémech pojištění vkladů – prostředky přesahující tuto hranici zůstávají v případě krachu banky vystaveny riziku.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content ... 32014L0049
SŠA sa dohodli na novej obchodnej dohode s EuroSojuzom, uviedol Trump, ktorý sa predtým stretol s Ursulou von der Leyenovou v Škótsku.
SŠA zavedú základné clo vo výške 15 % na tovar z EuroSojuzu;
EuroSojuz bude súhlasiť s otvorením trhov jednotlivých krajín na obchodovanie so SŠA bez cla;
EuroSojuz súhlasil s nákupom americkej energie v hodnote 750 miliárd $ a investovaním ďalších 600 miliárd $ do ekonomiky SŠA;
EuroSojuz súhlasil s nákupom „obrovského množstva“ americkej vojenskej techniky.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... y-40532018Opětovný nárůst počtu ruských turistů v mnoha evropských zemích kritizuje český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten to v komentáři pro britský list The Daily Telegraph označil z bezpečnostní hrozbu i podkopávání důvěryhodnosti protiruských sankcí vyhlášených Evropskou unií. Připomněl přitom, že Česko turistická víza Rusům kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu nevydává.
„Je hluboce znepokojivé sledovat, jak se některé země EU vracejí k běžnému režimu s ruskými turisty, zatímco Ukrajina nadále trpí brutální agresí,“ řekl listu The Daily Telegraph (DT) Lipavský, který množství ruských turistů v zemích EU za loňský rok označil za „naprosto nepřiměřené“.
„Při takovém množství nemůžeme vyloučit možnost, že mezi těmi, kteří tráví dovolenou v našich letoviscích, jsou i spolupachatelé válečných zločinů,“ dodal s tím, že mnohé evropské země jednají sobecky, protože „Rusové jsou známí tím, že hodně utrácejí“.
„Podkopává to důvěryhodnost našeho sankčního režimu a vysílá matoucí signál o našich hodnotách,“ kritizoval Lipavský přijímání ruských turistů.
O nárůstu počtu ruských turistů v evropských zemích informuje DT s tím, že jejich nejoblíbenějšími destinacemi jsou Francie, Itálie a Španělsko. Meziroční nárůst počtu ruských turistů ale zaznamenaly i další země EU jako Nizozemsko či Maďarsko.
Dlouholetá francouzská politička a jedna z tváří francouzského národního sdružení Marine Le Penová tvrdě odsoudila celní dohodu mezi USA a EU. Předsedkyně Evropské komise podle Le Penové dojednala něco příšerného.
„Obchodní dohoda, kterou uzavřela Ursula von der Leyenová s Donaldem Trumpem, je politickým, ekonomickým a morálním fiaskem,“ napsala Marine Le Penová hned v úvodu svého příspěvku na sociální síti X.A hned vysvětlila, proč to vidí tak černě.
V prvé řadě je podle Le Penové třeba mít na paměti, že ačkoli je EU se svými 27 členy ekonomicky silným blokem, získala horší podmínky než Velká Británie, která už několik let stojí mimo EU. Le Penová to jednoznačně klade za vinu bruselským byrokratům.
Evropská komise navíc podle francouzské političky kývla na dohodu, která je silně nevyvážená. Alespoň z pohledu EU. Le Penová má za to, že kdyby samotnou Francii řídili skuteční vlastenci, na takovéto podmínky by nikdy nemohli kývnout.
„Ze Spojených států bude nutné každoročně dovážet plyn a zbraně za stovky miliard eur. To je naprostá kapitulace francouzského průmyslu a naší energetické a vojenské suverenity,“ rozčílila se Le Penová.
Morální fiaskem je podle Le Penové z toho důvodu, že francouzští farmáři byli obětováni ve prospěch německých zájmů.
„Francouzští farmáři byli opět obětováni na oltáři německého průmyslu prostřednictvím ustanovení, které nás nutí dále otevřít jednotný trh americké zemědělské produkci výměnou za snížení daní z německého vývozu automobilů,“ napsala Le Penová.
Takováto forma globalizace už je podle Le Penové totálně zastaralá a z pohledu francouzské političky je na čase, aby to konečně pochopila i Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou.
„A mezitím to nejmenší, co můžeme udělat, je uznat toto hořké selhání a ne žádat Francouze, kteří budou jeho prvními oběťmi, aby se radovali,“ uzavřela své prohlášení trpce.
Donald Trump zakroutil Evropě krkem a šéfka Evropské komise jen kývala jako školačka. Exministr zahraničí a první místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek hodnotí jednání USA a EU o celních tarifech. Ostře kritizuje Ursulu von der Leyenovou a prozrazuje, jakým způsobem Evropská komise pod jejím vedením funguje, kdo ji ovlivňuje a díky komu se tato nejvyšší bruselská úřednice stále drží u moci.
...
EU VS. USA
Smráká se dál nad vztahy mezi Bruselem a Bílým domem? Evropská komise totiž zpochybnila závaznost celkového investičního příslibu ve výši 1400 miliard dolarů do americké ekonomiky, který nedávno prezentoval prezident Donald Trump jako výsledek nové transatlantické dohody. Brusel nyní tvrdí, že jde pouze o nezávazný soubor obchodních úmyslů. To vyvolává napětí mezi Washingtonem a EU – a zároveň reakci v podobě celních hrozeb, píše server Euractiv.
Tiskový mluvčí Evropské komise Olof Gill potvrdil a prohlásil, že Komise nemá pravomoc podobné investice podnikům nařizovat, a že šlo pouze o věrně předané záměry. „Závazky, které jsme předali americké administrativě, představují obecné investiční záměry evropských firem v oblasti energetiky a infrastruktury v USA. Nejsou v žádném případě právně závazné,“ uvedl.
Ostrá vyjádření z Bruselu přišla jen dva dny poté, co americký prezident Trump obvinil EU z nedodržení dohody a pohrozil uvalením 35% cel na evropské zboží, pokud evropské firmy neinvestují do konce jeho volebního období slíbených 600 miliard dolarů do americké infrastruktury. „Dali nám 600 miliard, které můžeme použít, jak chceme. Celá léta nás využívali. Teď je na čase, aby to vrátili,“ uvedl Trump v úterý na předvolebním shromáždění.
Zmíněný investiční slib byl součástí dohody, kterou Trump uzavřel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou před dvěma týdny. Vedle investic do infrastruktury (zmíněných 600 miliard USD) zahrnuje i závazek EU nakoupit do roku 2028 americkou energii, tedy ropu a hlavně plyn za 750 miliard dolarů.
Napětí v transatlantických vztazích dále prohlubuje skutečnost, že ve čtvrtek vstoupila v platnost nová jednotná 15% cla na evropské exporty do USA. Jde o součást této tzv. rámcové dohody mezi oběma ekonomikami, která sjednocuje dříve roztříštěné sazby – většina evropského zboží dříve podléhala 10% celnímu minimu a průměrnému dovoznímu clu 4,8 %.
Výjimku ale stále tvoří export automobilů a jejich součástek, které zůstávají zatíženy samostatnou 27,5% sazbou. Podle vyjádření obou stran by i tyto produkty měly být časem zahrnuty pod nové 15% celní maximum, ale přesný harmonogram zatím chybí. „Spojené státy se jasně zavázaly k tomu, že strop ve výši 15 % bude aplikován i na vývoz evropských automobilů, léků a polovodičů. Doufáme, že se tak stane co nejdříve,“ uvedl Gill.
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek ... neni-zvaneNěmecký kancléř Friedrich Merz svolal na středu mimořádný virtuální summit evropských lídrů a amerického prezidenta Donalda Trumpa, který předchází klíčovému jednání Trumpa s Vladimirem Putinem o ukrajinské krizi. Mezi pozvanými jsou zástupci států jako Německo, Francie, Polsko či Itálie, Česko však chybí. Hlavním tématem bude tlak na Rusko, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a podmínky případných mírových jednání.
Tento summit je jasným signálem, že evropské mocnosti chtějí mít kontrolu nad diplomatickými jednáními týkajícími se Ukrajiny a odmítají, aby klíčová rozhodnutí padala bez jejich účasti. Absence Česka mezi pozvanými vyvolává otázky o jejím postavení v rámci evropské politiky v této krizi.
Eurostat se zaměřil na míru nezaměstnanosti osob ve věku 15 až 24 let, ta činila v červnu 2025 v celé EU 14,7 %.
Nezaměstnanost mladých lidí je vysoká zejména v Estonsku (25,4 %), Rumunsku (24,8 %) a Španělsku (24 %). Na dolním konci žebříčku se nachází Kypr (6 %) a Německo s 6,4 %, upozornil web Statista.
Rozdíly v míře nezaměstnanosti mladých lidí mají řadu příčin. V zemích s vysokou nezaměstnaností se projevují strukturální nedostatky trhu práce, nedostatečná odborná příprava a ekonomická nestabilita. Naproti tomu v Německu výrazně pomáhá duální systém vzdělávání mladým lidem vstoupit na pracovní trh. K nižší nezaměstnanosti zde přispívají i stabilní ekonomické podmínky a cílená opatření v oblasti politiky zaměstnanosti.
Evropská komise obdržela od americké administrativy návrhy k dokončení společného prohlášení o obchodu a clech. Na dotaz novinářů to dnes řekl mluvčí komise. Rámcovou dohodu uzavřely Spojené státy s Evropskou unií na konci července, zatím však z dohody začalo platit jen základní 15procentní clo.
„S potěšením potvrzujeme, že jsme od Spojených států obdrželi text s jejich návrhy, které nás přiblíží k finálnímu znění dokumentu,“ uvedl mluvčí, kterého cituje agentura Reuters.
Evropská unie stále čeká na kroky Bílého domu, které by upřesnily výjimky. Mezi ty patří snížení současného cla na dovoz automobilů a jejich dílů z EU do Spojených států na 15 procent z dosavadních 27,5 procenta. Cla na léčiva a polovodiče jsou teď nulová. Trump avizoval, že pokud by byla v důsledku amerického vyšetřování zvýšena, neměla by překročit 15 procent.
Obě strany zároveň podle dřívějších zpráv dokončují seznam produktů, u kterých by clo kleslo na obou stranách na nulu, například u letadel, zatímco jiné položky by se vrátily na podstatně nižší sazbu v režimu doložky nejvyšších výhod. Jednání o clech na lihoviny a víno se zřejmě protáhnou do podzimu.
EU také stále čelí 50procentním clům při dovozu oceli a hliníku do USA. Podle dohody by ale měly být zavedené kvóty. EU a USA chtějí vytvořit tzv. kovovou alianci, která by měla chránit jejich trh s ocelí, hliníkem, mědí a dalšími kovy před levnou nadprodukci z Číny. A zároveň nahradit vysoká cla příznivějšími kvótami pro vzájemný obchod.
Nový rozpočet EU počítá s reformou současného Evropského sociálního fondu, který je pilířem sociální politiky EU. Levicoví poslanci v Evropském parlamentu i zástupci odborů už ale upozornili, že budou bojovat za zachování jeho současné podoby. Evropská komise naopak tvrdí, že se musí výdaje na sociální projekty reformovat.
Podle nově navrhovaného víceletého unijního rozpočtu sociální fond „přežije“ jen na papíře. Hrozí mu zásadní změna v důsledku decentralizace a reformy financování. V současné podobě funguje už od roku 1957. Zastánci tvrdí, že zjednodušuje výdaje v době zvýšených nákladů na obranu a podporu průmyslu. Kritici varují, že naopak hrozí „rozklad sociální Evropy“.
Bez závazných cílů
Charakteristika Evropského sociálního fondu, která měla dříve 40 stran, má nyní pouhých 15 stran. Zmizely závazné cíle, jako například povinnost věnovat tři procenta prostředků na boj proti bezdomovectví nebo dětské chudobě.
Na období 2021 až 2027 má Evropský sociální fond plus (ESF+) rozpočet ve výši 142,7 miliardy eur (3,5 bilionu korun). Peníze mají podporovat politiku zaměstnanosti, sociální oblast nebo vzdělávání.
Evropští levicoví politici se ale obávají, že na další období bude finanční podpora nižší. Evropská konfederace odborových svazů (ETUC) požaduje „zaručené“ sociální výdaje, protože se obává jejich oslabení. Europoslankyně Gaby Bischoffová (S&D/Německo) změny ostře kritizovala jako „rozklad sociální Evropy ze strany předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové“.
Obava o sociální investice
Síť pro integraci Romů například varuje, že sociální investice přijdou o politickou podporu na úkor jiných priorit. I samotní úředníci v Bruselu uznávají, že větší provázanost výdajů na sociální projekty s národními rozpočty může vést k tomu, že peněz bude méně.
Tlak Komise reformovat evropské fondy – do jisté míry připomínající podmínky úsporných opatření v Řecku – vyvolal znepokojení mezi levicovými stranami. Země si musí vyjednat národní plány v souladu s cíli evropského bloku. Pro Německo to například zahrnuje úpravy důchodů a revizi stropů nájemného.
Evropská poslankyně Bischoffová namítá, že ESF+ „hodný svého jména“ potřebuje jasnější cíle. Zemědělci a průmysl si mohou v novém rozpočtu polepšit, ale i oni těží ze sociálních výdajů, poznamenala europoslankyně Iratxe García Pérezová (S&D/Španělsko).
Vnitřní spory
Evropská komisařka pro sociální práva Roxana Mînzatuová bojuje za to, aby byl ESF „označen cenovkou“, jež bude vlády zavazovat k výdajům na sociální programy. Je ale v rámci Komise v menšině.
I zástupci nejsilnější politické síly v Evropském parlamentu, Evropské lidové strany (EPP), připouštějí, že jasné vyčlenění prostředků na sociální projekty má své výhody. „Evropský parlament bude bránit sociální fond,“ slíbil Siegfried Mureșan (EPP/Rumunsko).
Snaha zjednodušit unijní rozpočet
Cílem návrhu Komise sloučit desítky evropských fondů do národních plánů je zjednodušení struktury unijního rozpočtu. Platby se mají nově řídit podle postupu reforem, nikoliv podle předem stanovených alokací. Zastánci tvrdí, že to zvyšuje flexibilitu; kritici to nazývají „kouřovou clonou“, která povede ke snížení rozpočtů na sociální soudržnost.
Europoslankyně Marit Maijová (S&D/Nizozemsko), jež je zpravodajkou pro Evropský sociální fond, uvedla, že je v současné době ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 25 procent dětí v EU. Což je téměř 20 milionů. Aby se podařilo snížit dětskou chudobu do roku 2030 nejméně o pět milionů, musí být zachován současný sociální fond, tvrdí.
Zemědělci v EU jednoznačně odmítli nově oznámenou dohodu o clech se Spojenými státy. Evropská komise je podle zástupců sektoru obětovala, aby si zajistila ústupky Bílého domu v jiných oblastech.
Vlivná zemědělská organizace COPA-COGECA, která zastupuje miliony evropských zemědělců a zemědělských družstev, kritizuje nevyváženost celní dohody mezi Bruselem a Washingtonem. Skupina uvedla, že dohoda porušuje sliby vedení EU zajistit snížení cel pro klíčové zemědělské produkty – víno a další exportní komodity.
...
Evropská unie čelí vážným obviněním, že nepřímo podporuje porušování lidských práv v Mauritánii. V západoafrické zemi má docházet k mučení, sexuálnímu obtěžování a svévolnému zatýkání u migrantů, kteří se chtějí dostat na Kanárské ostrovy. Tvrdí to zpráva organizace Human Rights Watch.
Mauritánská policie, pobřežní stráž a armáda se dopouštějí systematických zločinů na migrantech. Ti jsou často zadržováni ve věznicích v nelidských podmínkách, uvádí zpráva nevládní newyorské organizace Human Rights Watch (HRW).
Brusel jako spoluviník
Spoluviníkem je podle HRW také Evropská unie, potažmo Španělsko. Africká země totiž uzavřela s Unií v březnu 2024 dohodu o omezení přílivu nelegálních migrantů na španělské Kanárské ostrovy, které jsou součástí evropského bloku. Na oplátku země získala od Bruselu 210 milionů eur (5,2 miliardy korun).
Zpráva HRW odhaluje šokující realitu na africkém pobřeží. Mauritánské bezpečností složky se podle ní pravidelně dopouštějí mučení, znásilňování, sexuálního obtěžování, svévolného zatýkání, kolektivního vyhánění a rasové diskriminace vůči migrantům, kteří pocházejí ze zemí západní a střední Afriky.
Zločiny a zneužívání. Běžná praxe v západní Africe
Nezisková organizace se odkazuje na svědectví a důkazy od více než 200 lidí, kteří poukázali na násilí a nelidské zacházení ze strany mauritánských úřadů. Rozhovory probíhaly po telefonu i osobně během návštěv Mauritánie, Mali a Senegalu v letech 2020 až 2025.
Experti HRW také zkoumali zranění způsobená údajným zneužíváním a shromáždili fotografie, videa a dokumenty, které potvrzují výpovědi. Navštívili i nechvalně proslulou věznici Dar Naïm, kam jsou umisťováni lidé obvinění z převaděčství migrantů.
„Mauritánské úřady po léta prováděly represivní kontrolu migrace porušováním práv afrických migrantů z jiných regionů,“ uvedla Lauren Seibertová z HRW. „Taková praxe je bohužel běžná v celé západní Africe.“
Zpráva zdůraznila, že navzdory zdokumentovaným případům porušování lidských práv EU a bilaterálně i Španělsko stále platí Mauritánii za to, aby řídila a omezovala migrační toky z afrického kontinentu.
Zapomenutá Mauritánie
Do roku 2020 byla Mauritánie do značné míry přehlíženou zemí s minimálními kontakty s EU. Je to rozlehlá, řídce osídlená země s nerozvinutou ekonomikou. V posledních letech se ale poměry v zemi mění právě kvůli masové migraci.
Třímilionová země se se stala tranzitní zemí pro desítky tisíc migrantů přicházejících z Mali, Guinei, Pobřeží slonoviny, Burkiny Faso a dalších chudých zemí západní a střední Afriky. Většina z nich se pokouší dostat na Kanárské ostrovy. Mnozí prchají před ozbrojenými konflikty. Jiní doufají, že uniknou chudobě a najdou si lepší práci v Evropě.
V roce 2024 připlulo na Kanárské ostrovy rekordních 46 843 lidí. Mezi lednem a červencem 2025 se už jejich počet výrazně snížil na 11 500. Kritici tvrdí, že je tento pokles způsoben dohodou s EU, jež nebere v potaz porušování lidských práv v zemi. Mauritánská vláda obvinění odmítla. Uvedla, že postupně zlepšuje dodržování práv migrantů, včetně „zákazu hromadných vyhoštění“.
EU sází na problematické partnery
Migrační pakt s Mauritánií není ale jedinou kontroverzní dohodou, kterou kritizují ochránci lidských práv. EU uzavřela podobné smlouvy i s dalšími nedemokratickými režimy v Africe. Takovým příkladem je Tunisko, kterému Brusel slíbil stovky milionů eur, přestože zemi ovládá nedemokratický režim. Podobnou dohodu Unie uzavřela i s Egyptem, který fakticky řídí armáda.
EU bude diskutovat o možnostech, jak rychleji jednat v otázkách zahraniční politiky. V současnosti je pro většinu rozhodnutí nutná jednomyslnost a Maďarsko se v posledních letech stavělo proti mnoha opatřením ve prospěch Ukrajiny a proti Rusku, píše agentura Bloomberg.
Evropské země zkoumají dosud nevyužité právní možnosti, jak postupovat na základě kvalifikované většiny namísto jednomyslnosti, vyplývá z dokumentu, který má k dispozici agentura Bloomberg a který byl rozeslán členským státům před sobotním neformálním setkáním ministrů zahraničí EU v Kodani.
Dokument rozeslaný jednotlivým zemím podle Bloombergu uvádí stávající právní možnosti, které by bylo možné využít, například získat souhlas Rady s určitými oblastmi, ve kterých by pak mohla být většina rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou. Ukazuje také různé možnosti „záchranné sítě“, které by si země zachovaly, a zdůrazňuje, že konsensus zůstává základem bloku.
Pro rozšířené používání rozhodování kvalifikovanou většinou se dříve vyslovil také bývalý italský premiér a prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve své zprávě o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti zveřejněné v roce 2024. Tento názor sdílí i další významné osobnosti, včetně současné prezidentky ECB Christine Lagardeové.
Tato změna by umožnila rychlejší a rozhodnější jednání v kontextu rostoucí geopolitické konkurence a zabránila by jednotlivým členským státům blokovat rozhodnutí, která mají širokou podporu v rámci evropského bloku.
Maďarsko, respektive předseda vlády této země Viktor Orbán, se opakovaně staví proti iniciativám týkajícím se Ukrajiny – od vyplácení finančních prostředků až po proces vstupu této země do EU –, což vyvolává intenzivní diplomatické spory a jednání s cílem ovlivnit jeho postoj v otázkách, jako je obnovení sankcí proti Rusku.
Členské státy vyjadřují rostoucí netrpělivost a rozladění nad postupem Budapešti. Maďarsko v pátek odmítlo podepsat prohlášení odsuzující ruské útoky na Ukrajinu, které si tento týden vyžádaly 25 obětí a poškodily misi EU v Kyjevě.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová také v pátek kritizovala Maďarsko za pokračující blokování fondu ve výši 6,6 miliardy eur, který má členským státům nahradit náklady na vybavení darované Ukrajině. Jakmile budou peníze uvolněny, mohly by být použity na nákup amerického vybavení pro Ukrajinu v rámci nedávno vypracované iniciativy koordinované NATO, uvedla podle agentury Bloomberg.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... sku-284998„Sankce fungují,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Mohly by obsahovat další omezení v energetické či finanční oblasti.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského na jednání zaznělo, že nemá smysl v přípravě 19. sankčního balíčku čekat na Spojené státy, naopak by měl být připravený, mělo by se na něm pracovat a následně by se na něm měla hledat politická shoda. „Zaznělo, že je řada oblastí, kde můžeme opět zalepit nějaké díry, například v oblasti kryptoměn nebo bankovního systému,“ řekl dnes novinářům po jednání Lipavský.
Ministři debatovali také o zmražených ruských aktivech, kde už podle Lipavského byla debata mírně vyostřenější, neboť některé země, jako je Belgie či Francie, jsou proti zkonfiskování prostředků a využití na podporu Kyjeva. „Přijde mi zvláštní, abychom od našich daňových poplatníků vybírali peníze za to, že vytváříme bezpečné evropské prostředí, kde si agresor může uložit peníze, a my ty peníze nemůžeme využít na to, abychom se bránili proti němu,“ dodal Lipavský.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes před jednáním řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro a zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
https://t.me/banksta/77370Úřad předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové oznámil, že její letadlo málem havarovalo, protože Rusko se pokusilo pomocí rádiového rušení sestřelit ho u bulharského města Plovdiv. Podle služby pro sledování letů Flightradar24 však nebyly zaznamenány žádné poruchy v systému GPS letadla s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Podle údajů Flightradar24 se během letu stalo pouze to, že letadlo přistálo o 9 minut později, než bylo plánováno. Let měl podle letového řádu trvat 1 hodinu a 48 minut, ale trval 1 hodinu a 57 minut.
„Na základě našich údajů můžeme říci, že transpondér letadla hlásil dobrou kvalitu signálu GPS od vzletu až do přistání,“ zdůraznili ve službě. Podle všeho se von der Leyenová pouze pokusila vystrašit Evropany a udělat rozruch během návštěvy vojenských továren.
Translated with DeepL.com (free version)
