Evropská komise

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/65296
Evropa plánuje banku jen na zbrojení

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/komise-chce- ... -miliardy/
Brusel chce miliardy pro Jordánsko. Reaguje na válku v Gaze a uprchlickou krizi

Evropská komise přijala návrh na finanční pomoc Jordánsku v hodnotě až 500 milionů eur, v přepočtu 12,3 miliardy korun. Peníze mají pokrýt finanční potřeby země a pomoci při provádění strukturálních reforem.

Finanční pomoc navazuje na program, který schválil Evropský parlament a Rada EU v dubnu 2025. Ten činí rovněž 500 milionů eur, které budou vyplaceny v letech 2025–2027. Dohromady se pomoc Jordánsku zvyšuje na jednu miliardu eur (24,6 miliardy korun), oznámila Komise.

Klíčový partner na Blízkém východě
Pomoc bude poskytnuta ve formě zvýhodněných dlouhodobých úvěrů. Výplata peněz je vázána na plnění dohodnutých politických závazků.

„Jordánsko je pro Evropskou unii klíčovým strategickým partnerem na Blízkém východě. Touto podporou posilujeme naši společnou ambici, aby Jordánsko pokročilo v zásadních reformách posilujících jeho odolnost a podporujících růst, investice a dlouhodobou stabilitu pro jordánský lid,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Další balík pomoci musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU.

Reakce na migrační krizi
Program makrofinanční pomoci funguje jako speciální nástroj EU pro reakci na krize. Je k dispozici sousedním zemím EU, které mají problémy s platební bilancí.

Jordánsku by měly finanční prostředky pomoci řešit socioekonomické problémy vyplývající z regionální nestability. Patří sem důsledky syrské uprchlické krize a dopady regionálních konfliktů, jako je válka v Pásmu Gazy.

„Jordánsko hraje klíčovou roli v angažovanosti Evropské unie na Blízkém východě. Země má strategický význam pro podporu míru a stability v celém regionu. Přijímá velký počet syrských uprchlíků a funguje jako klíčový kanál pro pomoc směřující do Pásma Gazy. Jordánsko je cenným partnerem,“ zdůraznila místopředsedkyně Evropské komise a vysoká představitelka pro zahraniční věci Kaja Kallasová.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/v-r ... a-policie/
„V Rusku byste byl zatčen,“ řekla Leyenová kritikovi, kterého pak vzala policie

Během projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen ve Finsku v srpnu 2025 jeden z přítomných hlasitě kritizoval její politiku.

S nápadným úsměvem reagovala:

„Měli byste být rádi, že žijete ve svobodné zemi, jako je Finsko, kde je svoboda slova a žádná omezení. Kdyby to bylo v Moskvě, byli byste zatčeni do dvou minut.“

Jenže už po 15 vteřinách byl demonstrant policií vyveden z akce, což vyvolalo otázky o skutečné míře svobody projevu v Evropě.

[Grif]

Káva dražší o 84 procent. Němci zděšeni cenovým šokem kvůli EU
Dopadne na nás bruselské kladivo. Hrotí nám cenový šok! Takováto slova dnes nepoužívají nejhlasitější kritici EU, nýbrž nejčtenější německý deník Bild.
Konkrétně má jít o kladivo proti odlesňování. Plán je znám pod označením EUDR – Nařízení (EU) 2023/1115. Proces odlesňování chce EU zastavit. Jenže pro celou řadu producentů to bude znamenat spoustu práce navíc.
„Od 30. prosince 2025 již nebude do EU povoleno dovážet zboží, pro které byly lesy vykáceny k pěstování po 31. prosinci 2020 (nařízení EU o ‚produktech bez odlesňování‘: EUDR). To se týká nejen tropických deštných pralesů, ale i německých lesů,“ napsal deník Bild.
Ostře sledovány budou káva, kakao, palmový olej, sója, hovězí maso, dřevo a kaučuk. Budou se sledovat i čokoládové tyčinky či kožené tašky.
Bild upozornil, že půjde o opravdu přísné sledování. Firmy prý budou v budoucnu muset uvádět přesně, kde byly jejich suroviny vypěstovány: s GPS souřadnicemi obdělávaných ploch. Káva bude muset pocházet z půdy, která nebyla od 31. prosince 2020 odlesňována. „Každý, kdo poskytne nepravdivé informace nebo neposkytne geodata, riskuje pokuty, zákazy dovozu nebo dokonce zabavení produktů,“ napsal server.
„Byrokracie je pro firmy hlavním problémem – ještě před vysokými daněmi, drahou energií a špatnou infrastrukturou,“ řekl deníku Bild Jörg Krämer, hlavní ekonom Commerzbank. Konstatoval, že ochrana lesů je důležitá, ale jedním dechem dodal, že k tomu není třeba budovat byrokratické monstrum.
Martin Schüller, expert z Fairtrade Germany, deníku BILD řekl, že implementace je extrémně složitá a s sebou nese vysoké náklady. To v praxi znamená, že kupříkladu milovníkům kávy se prodraží jejich oblíbený nápoj. Podle deníku Bild může káva zdražit až o 84 procent.
Český Národní lesnický institut dal příklad, jak to bude vypadat konkrétně u kávy. Pražírna kávy se musí zaručit za to, že produkce kávy nezpůsobila odlesňování a proběhla v souladu s legislativou (čl. 4 odst. 1), a před importem podat příslušné prohlášení.
Pokud pražírna prodá kávu velkoobchodu, ten může převzít již jednou sepsané prohlášení, ale současně má povinnost přesvědčit se, že informace uvedené v prohlášení odpovídají realitě. To znamená, že velkoobchodník se musí přesvědčit, že při produkci kávy skutečně nedochází k odlesňování.
Kavárna, která koupí kávu od velkoobchodníka, už jen musí zaevidovat toto prohlášení o původu kávy, ale už si nemusí ověřovat, zda skutečnosti uvedené v tomto prohlášení jsou pravdivé.
„Výzkum společnosti Wageningen Economic Research ukázal, že káva významně přispívá ke globálnímu odlesňování. To byl důvod, aby ji EU zařadila mezi komodity, které jsou nejčastěji spojovány s úbytkem lesů. Drobní zemědělci pěstují přibližně 60 % světové produkce kávy, obvykle na pozemcích menších než 0,5 hektaru. Zatímco mnoho z nich pěstuje kávu ve stínu stromů, rozšiřování kávových farem do nedotčených nebo regenerujících se lesů stále vede k odlesňování,“ upozornil server Meridia Land.
Schüller má za to, že byrokratické kladivo tvrdě dopadne především na menší zemědělské podniky. Velké se s byrokratickou zátěží vyrovnají lépe. Evropská komise naopak tvrdí, že smyslem nařízení je drobným zemědělcům pomoct. Cílem nařízení je prý chránit biodiverzitu, snížit emise skleníkových plynů a podpořit živobytí drobných zemědělců v zemích produkujících kávu.
V Bruselu ale ještě probíhají debaty o zjednodušení tohoto bruselského nápadu, případně o jeho odložení.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... -EU-778226

[Alchymista]

https://www.regionalninovinky.cz/zpravy ... na-obranu/
EU darovala 335 miliard eur z fondu Covid-19 na obranu

Do konce roku 2023 členské státy využily méně než třetinu z plánu Evropské unie na zotavení po pandemii covidu-19 ve výši 723,8 miliardy eur, neboli Fondu solidarity Covid-19.

Zbývající peníze by nyní měly být použity jinými kanály. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se snaží tyto miliardy přesměrovat na Ukrajinu, aby posílila její obranu a armádu EU.

Server Continental Observer ohledně plánu ReArm Europe uvedl: „Strategie znovuzbrojování by proto byla součástí doktríny evropské průmyslové rekonverze, která spočívá v postupném nahrazování zastaralých výrobních odvětví zbrojním sektorem, ale která bude mít vedlejší účinky v podobě extrémního zadlužení evropských zemí a ohrožení jejich budoucí nezávislosti“; „V březnu 2024 Evropská komise zahájila Evropskou strategii obranného průmyslu, jejímž cílem je zajistit, aby do roku 2030 bylo alespoň 50 % zbraní zemí EU získáváno v rámci bloku a aby 40 % nákupů bylo společných, oproti současným 18 %. Kromě toho byly navrženy iniciativy, jako je plán ReArm Europe, s potenciální mobilizací až 800 miliard eur na zlepšení kontinentální bezpečnosti, ale brzdí ji závislost na zahraničních technologiích a rozdíly mezi členskými státy.“

„Von der Leyenová chce mobilizovat 800 miliard eur na výdaje na obranu pro členské státy, a tím ohrozit bezpečnost Evropy,“ varovala Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která odsuzuje militarizaci evropského kontinentu: „Tento plán předpokládá výdaje na obranu, včetně půjček členským státům, v celkové výši 800 miliard eur, což vede EU k bezprecedentní militarizaci.“

„Tento plán je z hlediska bezpečnostní politiky extrémně nebezpečný. Von der Leyenová tlačí členské státy do závodů ve zbrojení, které neposílí bezpečnost Evropy, ale naopak ji dále zatáhnou do geopolitického napětí. EU, kdysi koncipovaná jako mírový projekt, se nyní stává hnací silou vojenských závodů ve zbrojení, které nás nevyhnutelně přiblíží k novým konfliktům,“ varuje Harald Vilimsky, místopředseda skupiny Patriots for Europe.

„Tyto přemrštěné částky vynaložené na budování armády EU jsou nejen fiskálně nezodpovědné, ale také chybou bezpečnostní politiky. Místo toho, aby se Brusel zaměřil na diplomacii a deeskalaci, přiživuje napětí svými militarizačními plány. Víra, že 800 miliard eur na zbrojení posílí bezpečnost Evropy, ignoruje realitu!“ pokračoval Vilimsky. „Navíc stojí za to se ptát, kde EU vlastně hodlá získat kolosální částky potřebné k poskytnutí přibližně 150 miliard eur na půjčky členským státům,“ pokládá otázku.

Právě zde se podle Frankfurter Allgemeine Zeitung objevuje nahromadění 335 miliard eur v rámci plánu obnovy Evropské unie (EU) po covidu-19 v Bruselu, a právě zde bude nutné použít peníze z plánu obnovy Evropské unie (EU) po covidu-19, protože podle německého deníku: „peníze nyní budou cirkulovat i jinými kanály.“

„Neuvěřitelné: 335 miliard eur z plánu obnovy Evropské unie (EU) po covidu, které měly být kdysi naléhavě potřebné, zůstalo nevyužito. Místo vrácení těchto peněz je však Ursula von der Leyenová chce použít na posílení své armády. Ústavní právník Markus C. Kerber bije na poplach na eXXpress: Porušení ústavy! „Hrozba ústřední vlády EU,“ zněl koncem července titulek rakouského média eXXpress . „Dnes je nevyužito 335 miliard eur. Necháváme se oklamat Bruselem?“ ptá se rakouské médium. Markus C. Kerber uvádí, že Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové se chová jako federální vláda a zneužívá slabosti národních vlád, protože v čele států EU nestojí žádné silné osobnosti.“

„EU oznámila vytvoření plánu Evropské unie (EU) na oživení po covidu – [Ústředním bodem je fond obnovy v hodnotě více než 800 miliard eur s názvem NextGenerationEU s maximálním rozpočtem celkem 723,8 miliardy eur], který je údajně naléhavě potřebný k záchraně evropské ekonomiky před kolapsem. Ursula von der Leyenová hovořila o současné situaci v Evropě, varovala před hrozící depresí bez společných investic a vyzvala k solidaritě,“ připomíná německy psaná publikace. „Je to proto, že téměř polovina plánu Evropské unie (EU) na oživení po covidu nebyla nikdy utracena!“: „Peníze, tak naléhavě potřebné k řešení největší krize od roku 1945, nebyly nikdy utraceny. To ale není vše: místo toho, aby je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová proplatila nebo vrátila občanům, chce je nyní realokovat na zbrojení a válečné projekty,“ upozorňuje Markus C. Kerber.

Vzhledem k tomu, že původní cíl již není životaschopný, se objevuje nová záminka: válka na Ukrajině. Markus C. Kerber, externí profesor veřejných financí a hospodářské politiky na Technické univerzitě v Berlíně, který založil interdisciplinární think tank Europolis, jehož cílem je pomoci s přeorientováním evropské regulační politiky, ve svém rozhovoru pro eXXpress varuje: „Dnes bych vsadil deset lahví šampaňského, že až přijde lhůta pro splácení – v roce 2028 – Evropská komise najde výmluvu, aby se splácením nezačala.“ „Obzvláště výbušné je, že tato plánovaná realokace je skandální ze dvou důvodů. Zaprvé, podle Smluv nemá EU v obranné politice žádnou pravomoc,“ uzavírá Markus C. Kerber s odkazem na článek 41(2) Smlouvy o EU, protože výdaje na obranu musí být financovány na národní úrovni.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HhYyU/zpravy-za ... stalova-ep
Společný režim EU pro daně, práci i kapitálové trhy. „Brusel chce posouvat hranice své moci“

Takzvaný 28. právní režim Evropské unie, který navrhuje Evropská komise a měl by nad rámec právních řádů jednotlivých zemí sjednotit například pravidla pro daně či pracovní právo, je na úplném začátku politické debaty. Firmám by ale spolu s legislativou, která se týká integrace kapitálových trhů, přinesl tento režim značnou úlevu. Shoduje se na tom část europoslanců s ekonomy a dalšími experty. Naopak podle hnutí ANO jde o další krok, jak posílit pravomoce EK na úkor národních států.

Deník Echo24 již upozornil na to, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedla, že dnes má evropský jednotný trh stále příliš mnoho národních bariér. „Někdy se firmy potýkají s 27 různými legislativami. Nabídneme jim místo toho možnost operovat napříč Unií pod jedním souborem pravidel – od daňového systému po pracovní právo,“ dodala. Tento koncept, označovaný jako „28. režim“, by byl dobrovolný a zaměřený především na 182 tisíc malých a středních inovativních firem v EU.

Expert na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha pro Echo24 řekl, že navrhovaná právní úprava se týká zakládání firem a jejich zápisu do obchodního rejstříku. „Vedle tohoto návrhu existuje dále úprava v oblasti kapitálových trhů, která by měla pomoci v získávání financování jinak než skrze bankovní úvěry. Obě tyto iniciativy slouží k podpoře evropského inovačního prostředí a udržení know-how v Evropě,“ vysvětlil Říha.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) pro Echo24 řekla, že návrh Evropské komise na zavedení tzv. 28. právního rámce je zatím v rané fázi – aktuálně Komise konzultuje firmy až do konce září. „Na tomto základě by měla navrhnout finální návrh s dopadovou studií. Není tedy přímo součástí balíku k víceletému finančnímu rámci EU, který byl navržen, jde o samostatnou iniciativu, která by měla usnadnit přeshraniční podnikání v EU, zejména v oblasti daní, pracovního práva a podnikové regulace,“ řekla Nerudová.

„Pokud jde o kapitálové trhy, tento konkrétní návrh se na jejich propojení přímo nezaměřuje. Větší integrace kapitálových trhů, tzv. Capital Markets Union, je řešena paralelně v jiném legislativním balíku. Samozřejmě platí, že jakékoliv zjednodušení a harmonizace pravidel napříč členskými státy mohou nepřímo přispět i k lepší mobilitě kapitálu, což by pro Českou republiku mohlo být výhodné,“ dodala Nerudová.

Výhodou návrhu je podle ní bezpochyby to, že podniky působící ve více státech EU by se nemusely složitě přizpůsobovat 27 různým právním řádům, ale mohly by se dobrovolně rozhodnout využít jednotný evropský rámec. „To by mohlo snížit administrativní zátěž a zvýšit konkurenceschopnost firem. Na druhou stranu je důležité dbát na to, aby tento 28. režim nebyl využíván ke snižování ochrany zaměstnanců a spotřebitelů. Proto je třeba, aby návrh byl detailně prodiskutován a doplněn o dostatečné záruky, až bude navržen,“ míní europoslankyně.

Celkově iniciativu hodnotí jako zajímavou a ambiciózní iniciativu. „Teprve ale čeká na svou politickou debatu a vyjednávání v evropských institucích. Já osobně ale budu ve výborech, kde jsem členkou, a kde se o tom bude jednat, tedy hospodářský a daňový, návrh podporovat pokud povede k zásadnímu omezení administrativního a jiného zatížení evropských potažmo celých firem,“ uvedla Nerudová.

Místopředseda hospodářského a měnového výboru EP Luděk Niedermayer (TOP 09) pro Echo24 řekl, že jde o komplikovanou legislativu. „Myslím, že ambice je jít nad harmonizace věcí týkajících se kapitálového trhu a zdanění. I proto to předkládá komisař pro společný trh. Mám za to, že to je extrémně náročné, pochybuji, že to bude předloženo dříve než počátkem příštího roku,“ míní Niedermayer.

„Zejména pro země, které jsou menší a mají dost složitá všemožná pravidla, by dobře nastavený 28. režim byl podle mne přínosem – tedy zřejmě i pro ČR. Obávám se, že pokud to nebude omezeno třeba na start-up / scale-up, nebude snadné to odsouhlasit, ale uvidíme,“ dodal Niedermayer.

Europarlamentní opozice ale návrh odmítá. Návrh Evropské komise na zavedení tzv. 28. právního režimu považuje europoslankyně Klára Dostálová z hnutí ANO za typický příklad toho, jak „Brusel pod líbivými hesly o konkurenceschopnosti a inovacích zkouší krok po kroku posouvat hranice své moci na úkor národních států“.

„Současná Komise se řídí heslem, že ‚ďábel se skrývá v detailu‘, tedy že do legislativy vkládá paragrafy, které v konečném důsledku mnohdy jdou proti suverenitě a potřebám členských zemí a naopak posilují moc EK. Jednotná pravidla a méně administrativy znějí lákavě, ale když Komise navrhne paralelní evropský režim, vždy hrozí, že z volitelné možnosti se časem stane povinný standard a že postupně začne vytlačovat národní úpravy,“ uvedla Dostálová.

Daně a pracovní právo jsou přitom podle ní jedny z nejcitlivějších oblastí, spjaté s historickými, ekonomickými a sociálními specifiky každé země. „Česká republika potřebuje mít flexibilitu nastavovat své vlastní daně a pracovní podmínky podle toho, co je nejlepší pro náš trh práce, rozpočet a podnikatelské prostředí. Než začneme mluvit o přínosech, je nutné počkat na konkrétní legislativní návrh, protože zatím jde pouze o obecné vize bez jasných parametrů. Firmy dnes čelí obrovské administrativní zátěži při přeshraničním podnikání, ale cestou není vytvářet nové právní experimenty, jejichž konečné důsledky nikdo neodhadne,“ dodala europoslankyně.

Cestou je podle ní omezit byrokracii, odstraňovat překážky na vnitřním trhu a respektovat rozmanitost členských států. „V poslední době se stále častěji setkáváme se zrychlenými procedurami, propojováním nesouvisejících balíčků a obcházením členských států i jejich parlamentů. To je trend, který vyvolává oprávněnou nedůvěru, a proto je i v tomto případě na místě opatrnost a transparentní diskuse,“ dodala Dostálová.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/08/sp ... ji-komisi/
Spor kvůli zbrojení. Poslanci žalují Komisi, obešla je s biliony na obranu

Evropský parlament podal žalobu na Evropskou komisi a Radu EU kvůli vyloučení z jednání o programu úvěrů na obranu v hodnotě 150 miliard eur. Eskaluje tím spor o demokratickou kontrolu při tvorbě obranné politiky.

Evropský parlament podal 20. srpna žalobu u Soudního dvora EU s cílem zrušit nařízení SAFE, které obešlo poslance Evropského parlamentu pomocí nouzové doložky. „Parlament podává žalobu z důvodu nedostatečného právního základu,“ vysvětlilo tiskové oddělení parlamentu pro EU Perspectives.

...

[Gamajun]

Evropská unie musí být připravena zrušit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud Trump nepřestane vyvíjet tlak na společenství kvůli zákonu EU o digitálních službách. Uvedla to místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová.

https://t.me/selskyrozum/140103

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Hwbe5/zpravy-sv ... -zelenskyj
„Putin musí zasednout k jednacímu stolu.“ Von der Leyenová volala po útoku na Kyjev Trumpovi a Zelenskému

Ruský prezident Vladimir Putin musí zasednout k jednacímu stolu, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátech s prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Se státníky se spojila kvůli poslednímu ruskému útoku na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 18 lidí, informovala agentura Reuters. Zelenskyj mimo jiné uvedl, že ho šéfka EK informovala o přípravě 19. balíku unijních sankcí proti Rusku.

"Musíme Ukrajině zajistit spravedlivý a trvalý mír s pevnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami, které zemi promění v ocelového dikobraza," uvedla von der Leyenová na síti X, kde také informovala, že dnes kvůli nejnovějšímu ruskému útoku hovořila s prezidenty Ukrajiny a Spojených států. Evropa je podle ní připravená se do takového procesu plně zapojit. "Například náš nový finanční nástroj SAFE bude důležitý pro posílení odvážných ukrajinských ozbrojených sil," doplnila předsedkyně Evropské komise.

"Diskutovali jsme o našem diplomatickém úsilí s cílem zastavit zabíjení, ukončit tuto nevyprovokovanou ruskou agresi, a zajistit skutečnou bezpečnost pro naše lidi. Za tímto účelem se na různých úrovních odvádí mnoho práce. Dokud však Rusko nepodnikne skutečné kroky k míru, je třeba na něj vyvinout větší tlak," uvedl na síti X Zelenskyj a dodal, že von der Leyenová mu poskytla informace o přípravě dalších unijních sankcí vůči Moskvě.

Ukrajinský prezident zároveň označil noční ruský útok za jeden z největších na Ukrajinu, Rusové si podle něj jako hlavní cíl stanovili Kyjev. Podle ukrajinského letectva ruská invazní armáda vyslala na Ukrajinu bezmála 600 dronů a desítky různých střel. Útok si v ukrajinské metropoli vyžádal téměř dvě desítky obětí včetně čtyř dětí a podle úřadů bezpečnostní složky pokračují ve vyprošťování dalších těl. Úder zasáhl mimo jiné také budovy zastoupení Evropské komise v Kyjevě a British Council (Britské rady). Čeští i světoví státníci včetně zástupců EU vyjádřili nad útokem pobouření.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/sahnout-na-ciz ... na-kradez/
Sáhnout na cizí majetek je vždy obyčejná krádež

Úřednice Evropské komise, Kaja Kallasová, která má na starosti zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie, aniž by ji občané EU tuto vysoce odpovědnou činnost svěřili v demokratických volbách, právě vyhrožuje Rusku, že jeho finanční aktivy „zmrazené“ z rozhodnutí Evropské komise a v souhlasu s vládami většiny členských států EU nebudou Rusku vráceny, dokud Rusko nezaplatí Ukrajině reparace.

Paralelně s Kallasovou, nikoliv však v souladu s ní, upozorňuje italský ministr zahraničí a vicepremiér, Antonio Tajani, že pro nakládání s těmito „zmrazenými“ penězi (vklady, aktivy) a úroky, které peníze generují, neexistuje právní rámec. Tajani v této opatrnosti není pochopitelně ani zdaleka sám. Víceméně všichni politici usazení ve vládních a vysokých parlamentních funkcích EU si tak nějak dobře uvědomují, že zmrazování cizích finančních prostředků (vkladů, aktiv, rezerv a podobně) a svévolné nakládání s úroky z těchto peněz, bez vědomí oprávněných majitelů, není nic jiného než vztáhnutí ruky na cizí majetek.

Takovému vztáhnutí ruky na cizí majetek se nikdy neříkalo jinak než krádež. Žádné lstivé eufemismy, mazané verbální skrývačky, její podstatu nezakryjí. Zkusme si představit zloděje dopadeného v samoobsluze, jak s pouty na rukou tvrdí policistům, že tu ukradenou láhev vodky chce pouze „dočasně zmrazit“. V jistém smyslu by měl zloděj pravdu, neboť vodka se skutečně podává na stůl nejlépe ve stavu blízkém bodu mrazu. Ale tak by to ten dopadený lupič asi nemyslel…

Zmrazování ruských aktiv (jedná se dost často o peníze právnických nebo fyzických osob) má pochopitelně celou řadu závažných právních i jiných nedostatků. Skutečně neexistuje mezinárodní ani jiný právní rámec pro takový postup. Není známo, že by byly „mrazeny“ peníze uložené někde Spojenými státy, Velkou Británií, Francií nebo Izraelem, ačkoliv tyto státy se v době velice nedávné dopustily nevyprovokovaných agresí v rozporu s mezinárodním právem. Jugoslávie, Irák, Libye, Afghánistán, Irán, Sýrie a další. Joj, to by bylo ale zmrazených peněz a ukradených úroků!

Takže tedy pochopitelně vůbec neobstojí argument, že právní základ pro zmrazení ruských aktiv je možno vyložit jako spravedlivý trest za ruskou agresi. Nota bene dlouho, důkladně a systematicky provokovanou. Dokonce provokovanou přímo těmi, kteří pak chutě vztahují své ruce na ruské aktivy. Komické, jako v nějaké pokleslé frašce. Banky v konkrétní zemi sice mohou „zmrazit“ účet některému svému klientu, ovšem pouze za předpokladu, že tento akt je v souladu s právním systémem v dané zemi. A tato praxe se děje pouze tehdy, když je klient zlodějem, dlužníkem, neplatičem nebo o konfiskaci jeho konta rozhodl soud na základě rozsudku za nějakou soudem prokázanou trestnou činnost.

Nic z toho nemůže vláda jednoho státu nebo dokonce nikým nevolená Evropská komise uplatnit vůči jinému nezávislému státu a jeho suverénním občanům. Pokud tak učiní, dopouští se krádeže. Sáhnout na cizí majetek, ať se jedná o nemovitost, movitý majetek nebo o peníze na účtech je vždy krádež. Žádná lstivá terminologie zakrývající zde skutkovou podstatu odcizení cizího majetku neobstojí. Přitom Evropská komise už odeslala vysoce zkorumpovanému kyjevskému režimu na Ukrajině miliardové úroky ze „zmrazených“ ruských aktiv. Tento čin je už krádeží zcela nepokrytou. Hle, jak bankovní úroky mohou vydělávat i tomu, komu vklady a aktiva vůbec nepatří. Tragikomické? Jistě, asi jako úplně všechno, co se v posledních letech děje na Západě.

Jak je možné, že si vládnoucí vrstvy na Západě, především ty působící ve státech EU a v Evropské komisi, vůbec nepřipouštějí skutkovou podstatu svého protiprávního jednání? Důvodů je možná více, nicméně povšimněme si alespoň dvou, které mezi nimi zcela jistě nechybí. Tím prvním důvodem je záruka beztrestnosti. Lidé, kteří rozhodovali už o diskriminaci občanů a o obřích neprůhledných nákupech roztoků vydávaných za účinné vakcíny proti jednomu z koronavirů, si ověřili na vlastní kůži, že pokud jednají v souladu s nejmocnějšími kruhy západních oligarchů a jejich centrem v americkém hlubokém státu, pak mají zaručenu beztrestnost. Demokracie a demokratické principy na ně nedosáhnou. Dokonce ani justice se v jejich případě neopováží jednat podle práva. Oligarchie tyto lidi prostě umístila příliš vysoko. Na Mount Everest, úplně z dosahu občanů i justice.

Druhý důvod, pro který tito lidé neváhají sáhnout na cizí majetek a ještě se přitom tvářit jako obhájci práva a vykonavatelé vyšší spravedlnosti, vězí mnohem hlouběji v historii. Arogance „elit“ Spojených států, bývalých evropských koloniálních mocností nebo Německa se rodila a upevňovala celá staletí, v nichž předkové těchto „elit“ dobývali jiné země a zmocňovali se jejich zdrojů a bohatství. Díky tomu se zrodila iluze vlastní síly a nadřazenosti, s níž se okamžitě pojí jiná iluze, a sice přesvědčení o slabosti, podřízenosti a nedostatečnosti obyvatel ovládaných zemí. Nejčastěji zemí dobytých nebo kolonizovaných. Arogance nadřazenosti vede nakonec k tomu, že tyto „elity“ nepovažují vůbec za nemorální podle potřeby odebírat jiným národům a státům jejich politická práva, dokonce i právo na nezávislost. Jestliže „elity“ zemí, které se považují za nadřazené jiným, se spojí a takto rozhodnou o tom, že například Rusko je státem, který nemá plná politická práva, jaká náleží jen jim, potom tyto „elity“ necítí žádnou vinu, když se zmocní jeho majetku. Je to z jejich pohledu majetek nesvéprávného národa, jenž není přece národům vysoce civilizovaným (jak sami soudí o sobě) roven. Toto je ale docela obyčejná zvrácená koloniální mentalita, jaká, jak se zdá, je u (neo)koloniálních „elit“ nevyléčitelná. Mají malé národy Střední Evropy tuto západní (neo)koloniální mentalitu vůči Rusku sdílet? Pročpak by to měly dělat???

Bílí kolonisté, kteří později založili Spojené státy, si „vzali“ (bez ptaní) úplně celé území pozdější konfederace. Britové, Francouzi, Španělé, Portugalci, Belgičané, Nizozemci i Italové si celá staletí brali ze svých kolonií (také bez ptaní) vše, co potřebovali. Španělé se dokonce stříbrem a zlatem z jihoamerických kolonií de facto sami udusili. No a Němci si na podzim 1938, s laskavým souhlasem Velké Británie, Francie a Itálie, vzali (též bez ptaní) celé české a moravské pohraničí a po půl roce si vzali (už se ani neptali) i ten zbytek českých zemí. Zvyk je prostě železná košile, že? Tak pravila stará lidová moudrost. Zvyk by se rozhodně neměl podceňovat. Proč by současné západní oligarchie měnily něco na svých starých zvycích. Postupují docela jednoduchým způsobem. Nelíbilo se jim Srbsko? A tak se rozhodly, že Srbsko nemá právo na kus svého historického území, na Kosovo. I bylo Kosovo Srbsku odňato. Nelíbí se jim Irán, a tak může Izrael se souhlasem Washingtonu kdykoliv kohokoliv v Iránu zabít. Může Irán též i bombardovat. No a Washington může kdykoliv, beztrestně, neboť přece představuje „vyšší západní civilizaci“, jaká je vždycky v právu, i když v právu není, cokoliv v Iránu bombardovat a kohokoliv v Iránu i zabít. Generál nebo atomový vědec. Úplně v pořádku. Přesně podle mentality, jakou zrodil kolonialismus a jaká se uplatnila v průběhu dobývání cizích zemí. Vzor: Pán a rab! Pán může vše, rab nemůže nic. Proč máme tohle podporovat?

A jelikož se velice, nesmírně, ohromně, washingtonským plutokratům a oligarchům a jejich metastázím v Evropě nelíbí Rusko, pak není nic snazšího, než Rusku a Rusům z moci vyšší (asi od Jupitera) prostě odebrat jejich práva. Nejprve právo na bezpečnost a červené čáry, potom právo na nezávislost a nakonec – kdyby se podařilo – tak i právo na vlastní suroviny, zemi, stát. Prozatím se jim odebralo alespoň právo na vlastní peníze uložené v cizích bankách, tedy právo na nedotknutelnost vkladů, aktiv, rezerv. A tyto „se zmrazily“. Ale fuj, proč používat lstivě pokryteckou rádoby neprůhledně mazanou terminologii, když čin můžeme pojmenovat věcně správně? Prostě se ty peníze ukradly! Kdo byl zbaven práv, ten může být přece okraden. Tak tomu bylo v dějinách vždycky a všude. Silný okrádal slabé. Řídí se tím i současné korporace. Zloděj se za takovou krádež ani nemusí stydět. Dokonce se jí může i pochlubit. Kradlo se ve válkách, kradlo se na dobytých územích, kradlo se, mohutně se kradlo, v koloniích. Tak proč by se nemělo krást v Rusku, když vysoce civilizovaný Západ Rusko považuje za barbarskou kolonii, která se jenom nechce ke svému koloniálnímu předurčení přiznat? A to kvůli Putinovi!

V Rusku se přece kradlo se spoluúčastí místních oligarchů a tamní páté kolony za Jelcina a Čubajse. Jo, to byly tehdy lukulské hody! To měli západní oligarchové mastná ústa, až tuk stříkal ze rtů na všechny strany. A ten démon, Putin, tohle hodování zatrhl. A pak ještě v jednom televizním interview v roce 2024 cynicky poznamenal, že „ples upírů skončil“. Především proto patří na současném Západě k dobrému společenskému tónu Putina nenávidět.

Naštěstí, na každý jed existuje také protijed. V tomto případě bude oním účinným protijedem mohutně zvýšená ostražitost většiny zemí světa vůči dolaru jako rezervní světové měně. Také směrem k euru. Brettonwoodský systém založený v roce 1944 sice skončil svoji platnost už v roce 1971, když americký prezident Nixon zrušil zlaté krytí dolaru. Od té doby je americký dolar kryt nejspíš jen osmi stovkami vojenských základen po celém světě. Nicméně i po tomto Nixonově rozhodnutí zůstala dolaru jeho vysoce exkluzívní pozice světové rezervní měny. Americké sankce, zneužívání dolaru jako „zbraně hromadného ničení“ ve světové ekonomice, a takto i možnost kdykoliv libovolně sahat na cizí peníze varují svět a měly by postupně (ale raději rychle) vést ke snížení amerického vlivu ve světovém finančnictví, a tím k podstatnému oslabení role USA ve světě. Takže americké sankce a krádeže cizích peněz označované jako „pouhé“ zmrazování aktiv, by měly jednou, snad brzy, skončit.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/brusel-vaha- ... ro-google/
Brusel váhá s pokutou pro Google. Obává se americké reakce

Evropská unie vyšetřuje americkou technologickou společnost Google kvůli jejímu dominantnímu postavení v oblasti internetové reklamy. Rozhodnutí o udělení pokuty mělo padnout na začátku září, Brusel ale rozhodnutí odložil. Obává se zvýšení cel od Bílého domu.

Bruselští regulátoři si interně stanovili 1. září jako datum, kdy americkému technologickému obrovi udělí pokutu a nařídí změny v jeho obchodním modelu, uvedli anonymně lidé obeznámení s touto záležitostí, napsala agentura Bloomberg.

...

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/65776
EU pokračuje v přípravě obchodní dohody s Mercosurem, čeká se na souhlas členských států

Cesta k největší dohodě o volném obchodu na světě je trnitá, ale ve středu byly v Bruselu odstraněny některé významné překážky.

Evropská komise nyní předala vládám členských států EU a Evropskému parlamentu smluvní texty dohod s Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí. Bruselský orgán zároveň představil své návrhy modernizované globální dohody mezi EU a Mexikem (MAG).

Po letech vyjednávání tak začíná konečný proces hlasování o plánované zóně volného obchodu s latinskoamerickou aliancí Mercosur. Komise doufá, že státy EU schválí smluvní texty nejpozději do konce roku, což umožní konečné uzavření dohody.

„Společnosti EU a zemědělsko-potravinářské odvětví EU budou mít okamžitý prospěch z nižších cel a nižších nákladů,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU je již nyní největším obchodním blokem na světě „a tyto dohody naši pozici posílí“.

Plánovaná zóna volného obchodu mezi Jižní Amerikou a Evropou by vytvořila jeden z největších volných trhů na světě s více než 715 miliony obyvatel.

Evropská komise odhaduje, že dohoda by mohla zvýšit roční vývoz zboží z EU do Jižní Ameriky až o 39 % na 49 miliard eur, což by zajistilo více než 440 000 pracovních míst v celé Evropě. Těžily by z toho zejména automobilový průmysl, strojírenství a farmaceutický průmysl. Například dovoz automobilů do zemí Mercosuru v současnosti podléhá clu ve výši 35 %.

Dosud bylo schválení v Radě EU ohroženo, protože velké země jako Francie, Polsko a Itálie se obávaly znevýhodnění svého zemědělství. Komise by nyní měla poskytnout záruky, že EU může v případě narušení trhu zahájit obranná opatření, domnívají se v kruzích Komise. V Bruselu se nyní předpokládá, že právě toto ujištění bude v případě narušení trhu poskytnuto.

Kromě všech hospodářských výhod má EU zájem také na zajištění vlivu v Latinské Americe. Konkurenční Čína tam v posledních letech neustále rozšiřuje své postavení.

Dlouhá doba mezi podpisem dohody a předložením smlouvy k ratifikaci měla politické důvody. Evropská komise chtěla najít nejvhodnější dobu, aby se setkala s co nejmenším odporem v Evropském parlamentu a Radě ministrů. Proto vyčkávala například až do jarních prezidentských voleb v Polsku.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HmjVV/zpravy-sv ... pro-google
EK udělila Googlu pokutu 2,95 miliardy eur za porušení antimonopolní legislativy

Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu, uvádí Reuters. Google v reakci podle AFP uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů.

Podle komise Google upřednostňoval své vlastní služby v technologií zobrazování online reklamy na úkor konkurence a online vydavatelů. Od roku 2014 do současnosti tak podle EK zneužívat svého postavení na trhu.

Unijní exekutiva podle zdrojů Reuters původně plánovala udělit mírnou pokutu, a to už v pondělí. Odpor šéfa obchodu EU Maroše Šefčoviče vůči americkým clům na evropská auta ale tento plán místopředsedkyně EK Teresy Riberaové zmařil, uvedly zdroje.

Rozhodnutí přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí odvetnými opatřeními za jakýkoli tlak na velké americké technologické společnosti, připomíná Reuters.

Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL také tento týden uložil vysoké Googlu pokutu 325 milionů eur (7,9 miliardy Kč). Podle úřadu firma nepožádala uživatele o svobodný a informovaný souhlas před tím, než na jejich prohlížeče umístila reklamní cookies. Pokuta patří k nejvyšším, jaké kdy úřad dosud uložil, napsala agentura AFP.

Cookies jsou malé soubory, které webům a inzerentům umožňují identifikovat jednotlivé uživatele a sledovat jejich chování na internetu. Google podle CNIL uživatelům služby Gmail zobrazoval reklamy a používal cookies bez jejich souhlasu. Úřad kromě pokuty uložil Googlu, aby do šesti měsíců zajistil, že se reklamy mezi e-maily v příchozí poště uživatelů Gmailu nebudou zobrazovat bez jejich předchozího souhlasu a že uživatelé při vytvoření účtu poskytnou platný souhlas s umístěním reklamních sledovacích souborů. Pokud by Google či jeho irská pobočka lhůtu nedodržely, hrozila by jim pokuta 100.000 eur za každý den prodlení.

Porota federálního soudu v USA také tento týden rozhodla, že Google ze skupiny Alphabet musí zaplatit 425 milionů dolarů (8,9 miliardy Kč) za porušení soukromí uživatelů. Google podle soudu pokračoval ve sběru dat od milionů uživatelů, kteří v nastavení účtu vypnuli funkci sledování, uvedla agentura Reuters. Google jakékoli pochybení odmítá a hodlá se odvolat.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/0 ... -lecivech/
Evropská zdravotní unie: Komise zveřejnila posouzení dopadů Aktu o kritických léčivech

Štrasburk se 10. září stane dějištěm dlouho očekávaného projevu o stavu Evropské unie. Očekává se i zmínka o Aktu o kritických léčivech. Ten je sice na seznamu priorit Evropské komise vysoko a jeho dopad by měl být celkově pozitivní, stále ale existuje řada nejistot. Vyplývá to ze zveřejněné pracovní zprávy.

Ve nově zveřejněné zprávě „Od slibu k pokroku: první rok ve funkci“ Evropská komise (EK) vyzdvihla Akt o kritických léčivech jako součást svého úsilí o suverenitu. „V našem úsilí o bezpečnost a nezávislost jsme pokračovali v budování evropské zdravotní unie prostřednictvím zákona o kritických léčivech, který bude stimulovat výrobu léčivých přípravků v EU,“ uvádí se v ní.

Akt má omezit riziko výpadků a zajistit rovný přístup pacientů k léčivým přípravkům v celé Evropské unii. Komise jej předložila letos v březnu, přičemž lhůta pro podání pozměňovacích návrhů běží kvůli žádosti europoslanců o odklad do 19. září.

Sokol: Upřednostněme dodávky do EU

O aktu jednal na začátku září jednal také Výbor pro veřejné zdraví (SANT). Lidovecký europoslanec Tomislav Sokol na něm navrhl rozšířit působnost i na hodnocené léčivé přípravky – tedy ty, které procházejí klinickými testy. „Tím se zajistí, že společné veřejné zakázky budou moci být využívány i v krizových situacích, kdy může být naléhavě zapotřebí nových nebo experimentálních léčebných postupů,“ uvedl.

Kromě toho požadoval jasnější definici „přípravku všeobecného zájmu“, do něhož by nově spadaly také léky na vzácná onemocnění či inovativní antibiotika. U nich podle něj „trh často selhává“. Vyzval také k vytvoření „seznamu produktů ze třetích zemí, pro které neexistují náhrady v EU“. Bez těchto informací je podle něj „neomluvitelné plánovat, vytvářet strategie a plánovat budoucí aktivity ve výrobě léčivých přípravků“.

Veřejná výběrová řízení by podle Sokola měla upřednostňovat podniky vyrábějící kritické léčivé přípravky v EU. Lepší přehled nad řízeními má rovněž zredukovat počet duplicit a posílit tak celkovou odolnost evropského farmaceutického průmyslu.

V neposlední řadě navrhl vytvoření evropského koordinačního mechanismu pro zásoby léčiv s povinným digitálním výkaznictvím, aby se zabránilo nerovnoměrnému hromadění léků a zajistila se solidarita, transparentnost a také bezpečnost pacientů.

Zvažované a zamítnuté možnosti
O dva dny později se objevil pracovní dokument Evropské komise, který shrnuje důkazy, na nichž je Akt o kritických léčivech založen. Komise v něm popisuje, jak zvažovala několik opatření, ale nakonec od nich upustila.

Jedním z nich byly „celoevropské výrobní benchmarky“. Komise však dospěla k závěru, že samy o sobě neřeší základní příčiny zranitelnosti nebo nedostatků v dodavatelském řetězci.

Podobně dopadla rezervace kapacit podle vzoru programu EU-FAB pro vakcíny. Ta byla označena za „logisticky obtížnou a nákladově neefektivní“. Centralizované zásoby EU byly rovněž zamítnuty z důvodu „významných logistických, provozních a finančních problémů“.

Další nápady, od platformy pro monitorování v reálném čase přes „skóre odolnosti“ dodavatelského řetězce až po nové programy financování EU nebo zvláštní režimy státní podpory, byly shledány zbytečnými nebo neproveditelnými.

Rozšíření dobrovolného mechanismu solidarity na země mimo EU bylo rovněž vyloučeno, jelikož EK dospěla k závěru, že „neexistuje strukturální potřeba rozšířit tento mechanismus na třetí země“.

Menší závislost, lepší zdraví
Pracovní dokument hodnotí návrh aktu o léčivech veskrze pozitivně. Očekává se, že posílí odolnost a bezpečnost dodavatelských řetězců díky větší domácí výrobní kapacitě a menší závislosti na dovozu. Zrychlená povolovací řízení a cílené pobídky by měly přilákat významné investice do výroby v EU, což by mohlo dokonce přinést nová pracovní místa a posílit konkurenceschopnost unie i podporu inovací.

Pokud jde o další pozitivní přínosy, mají se projevit snížením nedostatku klíčových léčiv a tedy i lepším zdravím pacientů. Zdravotničtí pracovníci by navíc trávili méně času řešením problémů s výpadky léčiv, čímž by se jim uvolnil čas na péči o pacienty.

Neekologická výroba?
V oblasti životního prostředí EK shledala smíšené výsledky. Vyšší produkce léčiv v Evropě, kde emise uhlíku spadají pod systém obchodování s emisemi, by prý sice mohla mít „možné pozitivní dopady na životní prostředí“, strategické projekty však budou vyžadovat modernizaci zařízení. Vyšší objemy výroby totiž „mohou zvýšit spotřebu energie a emisí, zejména při energeticky náročné syntéze účinných látek“.

Očekává se však, že celkové pozitivní přínosy budou významné. Komise tvrdí, že případné náklady na dodržování předpisů nebo dopady na ceny budou kompenzovány předpokládanými úsporami vyplývajícími ze snížení nákladů spojených s nedostatkem léčiv.

Dodržování standardů na prvním místě
Téma vztahu mezi legislativou o léčivech a environmentálními či chemickými předpisy dominovalo i debatě ve výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí a bezpečnost potravin (ENVI).

Europoslanec z frakce ECR Michele Picaro zdůraznil potřebu zabránit překryvu těchto oblastí a zároveň zajistit přístup k lékům i dodržování vysokých ekologických standardů. Podobně se vyjádřil i lidovecký europoslanec András Kulja, který vyzval k řešení kumulativního dopadu regulací.

Někteří poslanci však varovali před snižováním standardů. Jako například Tiemo Wölken z Progresivní aliance socialistů a demokratů trvali na tom, že kvalita, bezpečnost a ochrana životního prostředí „nesmí být obětovány ve jménu rychlosti“.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HkqxG/zpravy-sv ... extremisty
Evropská komise chce zavést cla na izraelské zboží a sankce na extremisty

Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás. Komise také pozastavuje svou bilaterální podporu Izraeli, s výjimkou podpory občanské společnosti a památníku Jad Vašem, uvedla v prohlášení. Pro velkou část těchto opatření potřebuje unijní exekutiva ještě souhlas Rady EU, tedy členských států, kde ale zatím nemá potřebnou většinu.

"Chci říct jednu věc jasně, cílem není potrestat Izrael, cílem je zlepšit humanitární situaci v Gaze," prohlásila na tiskové konferenci v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. "Všechny členské státy se shodly, že situace v Gaze je neudržitelná, musíme zajistit konec utrpení a propuštění všech rukojmí," dodala.

Sankční balíček se týká izraelských ministrů financí Becalela Smotriče a národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, které EU obviňuje z opakovaného podněcování násilí a nenávisti vůči Palestincům. Dále chce komise uvalit sankce vůči několika extremistům z řad židovských osadníků a rovněž i osadnickým organizacím. Sankce ale mají být uvaleny i na deset vysoce postavených členů Hamásu, kteří žijí jak v Pásmu Gazy, tak na okupovaném Západním břehu Jordánu, ale i v některých dalších zemích.

Pro schválení sankcí je potřeba dosáhnout mezi členskými státy jednomyslnosti. Izrael má mezi státy EU několik velkých spojenců, patří mezi ně Itálie, Německo, Rakousko, Česko, Maďarsko či Rakousko. Podle zdrojů ČTK by nicméně Česko případně podpořilo sankce na osadníky, jestliže budou přijaty i sankce na členy Hamásu. Maďarsko nicméně podle všeho odmítá i přijetí těchto sankcí. S omezeními vůči ministrům Praha nesouhlasí.

"Hrůzné události, které se v Gaze denně odehrávají, musí skončit. Je nutné okamžité příměří, neomezený přístup k veškeré humanitární pomoci a propuštění všech rukojmích držených Hamásem," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní zůstává největším dárcem humanitární pomoci a zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Druhá část opatření se týká obchodu, konkrétně pozastavení určitých obchodních ustanovení v asociační dohodě mezi EU a Izraelem. Evropská unie je největším obchodním partnerem Izraele, obchod mezi EU a Izraelem v roce 2024 činil 42,6 miliardy eur a z toho 37 procent objemu obchodu je v takzvaném preferenčním zacházení. Znamená to, že se na toto zboží uplatňují nižší cla a tento režim by se nyní měl změnit. Jde zejména o zemědělské produkty, ovoce a zeleninu, na které by měla být uvalena vyšší cla.

Pro schválení těchto opatření je potřeba souhlas kvalifikované většiny členských států, což znamená, že alespoň jedna z větších zemí - Německo či Itálie - budou muset návrh podpořit. Zatím podle zdrojů ČTK tato podpora v Radě EU není a minimálně osm zemí, včetně Česka, s pozastavením některých částí asociační dohody nesouhlasí s tím, že je potřeba nechat otevřené komunikační kanály s Izraelem.

"Nenavrhujeme pozastavení obchodu s Izraelem, obchod bude i nadále probíhat, zaměřujeme se na to, co je smysluplné," uvedl nejmenovaný vysoký unijní představitel. Dovoz EU z Izraele dosáhl v roce 2024 hodnoty 15,9 miliardy eur, přičemž největší část tvořily stroje a dopravní zařízení (7 miliard eur), chemikálie (2,9 miliardy eur) a ostatní průmyslové zboží (1,9 miliardy eur). Podle kalkulací unijních představitelů by Izrael v případě navýšených cel zaplatil za export ročně 227 milionů eur navíc.

Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče to v praxi znamená, že dovozy Izraele do EU přijdou o zvýhodněnou pozici. "Vztahy tak budou stejné jako máme s jinými třetími zeměmi, se kterými nemáme dohody o volném obchodu," uvedl. Jde podle něj o "dobře zváženou reakci" na současnou situaci.

Návrhy podle komise navazují na přezkum dodržování článku 2 asociační dohody s Izraelem, který zjistil, že opatření přijatá izraelskou vládou tento článek týkající se dodržování lidských práv a demokratických hodnot porušují. "To Evropskou unii opravňuje k jednostrannému pozastavení dohody," uvedla unijní exekutiva.

Třetí část navrhovaných opatření se týká pozastavení bilaterálních plateb Izraeli, o nich může Evropská komise rozhodnout sama. Finanční podpora ze strany EU Izraeli je hrazena z Nástroje pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (NDICI) Global Europe. Izrael měl za rok 2025 dostat šest milionů eur, které nyní nezíská. Evropská unie dále pozastaví projekty, které se týkají spolupráce mezi úřady obou zemí. Částka, která bude v této souvislosti pozastavena, činí přibližně 14 milionů eur.

"Pozastavujeme veškerou bilaterální finanční podporu izraelské vládě," uvedla úterní tiskové konferenci eurokomisařka pro Středomoří Dubravka Šuicaová. "Jde o rozhodnutí, které může komise udělat nezávisle na základě výjimečných událostí. Pokud se situace změní, rozhodnutí může být zase zrušeno," dodala. Evropská unie podle ní podporuje bezpečný Izrael a životaschopný palestinský stát. Zdůraznila, že pozastavení pomoci se netýká podpory boje proti antisemitismu, podpory izraelské občanské společnosti a rovněž financování památníku holokaustu Jad Vašem.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HqPX2/zpravy-za ... oparlament
Von der Leyenová čelí dalšímu hlasování o nedůvěře, nespokojenost s jejím vedením roste

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude v krátkém sledu po sobě čelit dalšímu hlasování o vyjádření nedůvěry ze strany Evropského parlamentu. Podobně jako v červenci se očekává, že von der Leyenová hlasování ustojí, nicméně nespokojenost s jejím vedením roste, včetně její domácí Evropské lidové frakce, která je v europarlamentu nejsilnější. Hlasování budou hned dvě, jedno na popud Patriotů pro Evropu, druhé na základě žádosti frakce Levice. Vadí jim například netransparentnost, špatný výsledek ochodních dohod s USA a Jižní Amerikou, ale také třeba přístup k situaci v Pásmu Gazy.

...