Čína

[Kalinac]

Putin vyjádřil soustrast Si Ťin-pchingovi v souvislosti s tragédií v Hongkongu

Moskva. 27. listopadu. INTERFAX.RU - Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil soustrast čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi v souvislosti s následky požáru v Hongkongu, který si vyžádal nejméně 75 obětí.

"Vážený pane předsedo, prosím, přijměte mou hlubokou soustrast v souvislosti s tragickými následky požáru ve zvláštní administrativní oblasti Hongkong," uvádí telegram zveřejněný na webu Kremlu. "Prosím , abyste předali slova soustrasti, podpory rodinám a přátelům obětí a přání rychlého uzdravení všem obětem."

Třicetidvoupatrové budovy rezidenčního komplexu Wang Fuk Court v okrese Taipou zachvátily požár odpoledne 26. listopadu. Požár začal bambusovým lešením a stavební sítí, které obklopovaly budovy kvůli opravám. Palba se rychle rozšířila a brzy pohltila sedm z osmi sborů. Podle nejnovějších údajů zemřelo 75 lidí, včetně jednoho hasiče. Dalších 76 bylo zraněno, včetně 11 hasičů. Asi 300 lidí je považováno za pohřešované. Oheň se stále hasí.

https://www.interfax.ru/russia/1060305

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H3FLz/svet-zpra ... dni-roboty
Čína nasazuje místo pohraničníků a úředníků na hraniční přechody humanoidní roboty

Čína nasazuje humanoidní roboty na hraničních přechodech a v různých odvětvích s cílem optimalizovat logistiku, bezpečnost a služby. Píše o tom italský deník Il Gironale a South China Morning Post, vycházející v HongKongu.

Humanoidní roboti na hraničních přechodech budou hlídkovat, navádět cestující, provádět kontroly a řídit logistiku. Společnost UBTech Robotics, jeden z hlavních technologických hráčů v zemi, údajně podepsala dohodu v hodnotě 264 milionů juanů (asi 37 milionů dolarů) s centrem humanoidní robotiky ve Fang-čcheng-kang, pobřežním městě v jižní autonomní oblasti Kuang-si hraničící s Vietnamem. Pilotní iniciativa zahrnuje zmíněné nasazení robotů na hranicích, roboti ale budou také provádět kontroly v závodech na výrobu oceli, mědi a hliníku.

List South China Morning Post informoval, že projekt zahrnuje průmyslového robota Walker S2, který byl uveden na trh v červenci a je propagován jako první humanoidní robot na světě schopný nahradit si vlastní baterii. Společnost UBTech je na dobré cestě dodat do konce roku 2025 500 takových humanoidních robotů s deklarovaným záměrem zvýšit produkci do příštího roku desetinásobně a do roku 2027 dosáhnout 10 000 kusů. Nasazení těchto zařízení je součástí širšího národního trendu v čínském průmyslu, který se zavázal ke komercializaci vestavěné umělé inteligence, podporované vládní politikou. Kromě firemních klientů stále více roboty integrují do svých každodenních činností i vládní agentury v provinciích.

Společnost UBTech se v roce 2023 stala první robotickou společností kótovanou na hongkongské burze. Firma nyní plánuje v Hongkongu umístit další akcie v hodnotě 400 milionů dolarů.

Podle vedení společnosti UBTech jejich roboti v čínském vyspělém zpracovatelském průmyslu každoročně snižují výrobní náklady firem o pětinu.

To bude pre mnohých problém... Ako podplatiť robota?

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/nov ... stine-cia/
Nově odtajněné americké dokumenty ukazují, že dalajláma byl na výplatní listině CIA

Nově odtajněné americké dokumenty potvrzují tajné finanční spojení mezi dalajlámou a Ústřední zpravodajskou službou (CIA) během nejnestabilnějších desetiletí geopolitické situace v Himalájích.

Záznamy odhalují, že od konce 50. let až do 70. let poskytoval Washington roční dotaci ve výši 180 000 USD na podporu exilových aktivit dalajlamy, a to vedle širšího multimiliónového paramilitárního programu, jehož cílem bylo udržet tibetský odpor proti Čínské lidové republice během studené války.

Nejednalo se o izolované financování. Bylo to součástí strukturované strategie zakotvené v zahraniční politice USA v rámci tajného tibetského programu amerického ministerstva zahraničí během studené války, který kombinoval vojenský výcvik, propagandu, politické úřady a přeshraniční zpravodajské operace s cílem oslabit kontrolu Číny nad Tibetem a zablokovat jakékoli potenciální sblížení mezi Pekingem a Novým Dillí.

Tato podpora byla výslovně klasifikována jako politická dotace, oddělená od podpory na bojišti. Plánovací memorandum CIA a ministerstva zahraničí z roku 1964 uvádí platbu dalajlámovi v samostatné rozpočtové položce s názvem „Dotace dalajlámovi – 180 000 dolarů“, což dokazuje institucionální schválení, nikoli neformální nebo nepřímé financování. Tyto stejné dokumenty podrobně popisují dlouhodobé cíle, které upřednostňovaly strategický tlak na Čínu, nikoli humanitární intervenci nebo správu uprchlíků.

Dvojí financování: politika a paramilitární válka
Archivní záznamy z memoranda CIA a ministerstva zahraničí z roku 1964 uvádějí dva paralelní systémy financování:

• Přímá politická dotace: 180 000 USD ročně pro dalajlamu na podporu správy a mezinárodního lobbingu z exilových center v Indii, New Yorku a Ženevě.
• Paramilitární operace: Vrcholně přes 1,7 milionu USD ročně na financování výcviku, vyzbrojování a infiltrace partyzánských bojovníků s cílem narušit čínskou správu v Tibetu.

Tábor Hale, sídlo 10. horské divize americké armády během druhé světové války, se později stal výcvikovým centrem pro téměř 300 tibetských bojovníků za svobodu. Bruce Walker, STCIRCUS Archiv tibetského odporu, Box 2, Hoover Institution Library & Archives

Partyzáni z tibetské náhorní plošiny byli údajně cvičeni americkými instruktory v Camp Hale, základně v Coloradu ve výšce 9 200 stop, která byla vybrána pro svou podobnost s terénem Himalájí. Agenti se učili rádiové komunikaci, horskému boji, zacházení se zbraněmi a technikám vkládání, včetně seskoku parašutistů a zásob do pohraničních oblastí Himalájí.

Program také financoval propagandu a infrastrukturu „měkkého vlivu“ prostřednictvím takzvaných Tibet Houses – politických a kulturních předních stanic používaných k formování mezinárodního mínění – spravovaných v koordinaci s institucemi spojenými s archivem Foreign Relations of the United States. Američtí analytici tyto aktivity výslovně označili za metodu, jak „udržet politickou koncepci autonomního Tibetu naživu v mezinárodním systému“ a „vyvíjet tlak na Peking podél citlivé územní osy“.

Camp Hale, který se nachází v Skalistých horách severně od Leadville, byl ideálním místem pro výcvik boje ve vysokých nadmořských výškách v tibetských horách. Bruce Walker, STCIRCUS Archiv tibetského odporu, Box 2, Hoover Institution Library & Archives

Indicko-čínská válka v roce 1962 a strategický kontext tibetských nepokojů
Hraniční konflikt mezi Indií a Čínskou lidovou republikou v roce 1962 je historicky interpretován jako bilaterální spor o Aksai Chin a NEFA. Korespondence amerických zpravodajských služeb z tohoto období však potvrzuje jednotný motiv: zabránit diplomatickému sblížení Číny a Indie tím, že Tibet zůstane zdrojem napětí v rámci regionálních hodnocení hrozeb Pekingu.

Rozhodnutí Indie poskytnout v roce 1959 azyl dalajlámovi bylo veřejně prezentováno jako politická pohostinnost pod vedením Džaváharlála Néhrua. Interně Washington vnímal ekonomiku exilu a potenciál povstání jako páku k omezení Pekingu a k přiblížení Indie k užší obranné spolupráci se Západem.

Ačkoli odtajněné dokumenty kategoricky netvrdí, že válka v roce 1962 byla zosnována Washingtonem, potvrzují strategickou logiku, která jí předcházela:

• Tibetský odpor byl militarizován a financován na základě pokynů USA.
• Čínští plánovači interpretovali hnutí v Himalájích skrze optiku tajné války, nikoli diplomatické úsilí o přijetí uprchlíků.
• Indie a Čína působily na tibetském poli, které již bylo destabilizováno zájmy vnějších mocností.
• Tibet sloužil cílům USA v období studené války souběžně se zhoršováním vztahů mezi Indií a Čínou.

Konec operací – ale ne konec důsledků
Na konci 60. let, navzdory letům financování, výcviku a dodávek zbraní ze strany USA, se tibetskému odporu nepodařilo změnit čínskou svrchovanost nad Tibetem. Memo americké státní rozvědky z roku 1971 formálně signalizovalo ukončení a výrazné snížení rozpočtu tajných operací v Tibetu. Analytici v té době uznali, že tato snaha byla strategicky neuskutečnitelná: čínskou státní kapacitu, vojenský dosah a vnitřní správu nebylo možné nahradit pouze tlakem guerillových sil.

Geopolitické důsledky však přetrvaly i po ukončení programu:

• Nedůvěra mezi Indií a Čínou se strukturně zakořenila a z hraničního sporu se stal globální diplomatický bod tření.
• Tibetská kauza se internacionalizovala a sloužila po desetiletí jako předmět informační rivality i po skončení aktivní podpory povstalců.
• Čínská pohraniční strategie se militarizovala, zejména v oblasti Himalájí, a vytvořila bezpečnostní oblouk, který je stále relevantní pro moderní asijskou geopolitiku.
• Zahraniční financování politizovalo narativ o autonomii Tibetu a zkomplikovalo jeho legitimitu tím, že jej spojilo s globální mocenskou soutěží, nikoli s čistě domorodým sebeurčením.

Skutečná otázka: Kdo Tibet využil více – Tibeťané nebo mocnosti, které je podporovaly?
Dotace dalajlámovi je politicky citlivá nikoli proto, že existovala, ale proto, že narušuje zjednodušený narativ lidská práva vs. okupace tím, že zavádí třetí faktor: mocenský boj. Financování ze strany Ústřední zpravodajské služby (CIA) nebylo charitou. Byla to strategie. To nezpochybňuje utrpení Tibeťanů ani politiku Číny v Tibetu, ale odhaluje, že Tibet byl také geopolitickým nástrojem v globálním boji o vliv.

Pro analytiky mezinárodních vztahů není poučením obviňování jednoho aktéra. Jde o opravu historické přesnosti. Dokumenty ukazují:

• Dalajláma dostával strukturované roční financování od amerických zpravodajských služeb.
• Partyzánské bojové úsilí bylo přímo financováno a trénováno CIA.
• Washington využíval infrastrukturu tibetského exilu k vyvíjení tlaku na Čínu.
• Himalájská oblast fungovala jako skrytá fronta studené války, nejen jako kulturní útočiště.

Program sice skončil, ale geopolitické dopady nikoli:

• Vztahy mezi Indií a Čínou se nezvratně zabezpečily, což vedlo k vytvoření vojenské reality na hranicích, která přetrvává dodnes.
• Otázka tibetské autonomie zůstala internacionalizovaná, ale nyní je trvale politicky propojena se zahraniční strategickou podporou.
• Čína militarizovala plánování himálajské hranice a vnější podporu tibetských skupin považovala za zásah do suverénního prostoru.
• Legitimita tibetské advokacie se stala spornou, protože byla formována spíše finančními nástroji než nezávislou politickou agenturou.

Porozumění těmto záznamům je dnes důležité. V digitálním světě, kde mezinárodní legitimita je formována stejně silně archivy jako moderními titulky, neúplná historie vede k chybným politickým závěrům. Himálajská studená válka neskončila v roce 1971. Přetvořila hranice, aliance a narativy, které i nadále ovlivňují napětí mezi Indií a Čínou a reakci Číny na zahraniční zásahy v pohraničních oblastech menšin.

Kritická pozice
Odtajněný záznam opravuje významný historický předpoklad:

Dalajláma nebyl pouze duchovním vůdcem v exilu, ale také financovaným politickým aktivem v rámci významného zpravodajského programu zaměřeného na Čínu.

To neznamená, že tibetské otázky lidských práv přestávají být důležité, ani že se tím ospravedlňuje politika ČLR v Tibetu. Odstraňuje to však představu, že tibetské nepokoje byly výlučně domorodým hnutím za sebeurčení. Dokumenty dokazují realpolitiku: Tibet byl financovanou tlakovou frontou a Dalajláma byl součástí politického rozpočtu, který ji udržoval.

Zdroj: bserverdiplomat.com https://observerdiplomat.com/newly-decl ... a-payroll/

[Kalinac]

Xinhua News Agency 2.12.2025 Aktualizovaná dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi vládami Číny a Ruské federace vstoupila v platnost

PEKING – Nová verze Dohody mezi vládou Číny a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic vstoupila v platnost 1. prosince.
Toto bylo oznámeno v pondělí Ministerstvem obchodu Čínské lidové republiky na oficiálních stránkách ministerstva.

Vlády Číny a Ruska podepsaly v roce 2006 bilaterální investiční dohodu. Aby se vytvořilo stabilnější, spravedlivější, transparentnější a předvídatelnější podnikatelské prostředí pro čínské a ruské investory a jejich investice, zahájily obě strany v roce 2022 jednání o aktualizaci bilaterální investiční dohody a podepsaly novou verzi 8. května 2025, uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.

Nová verze dohody obsahuje celkem 20 článků, včetně ochrany a podpory investic, zjednodušení investičních postupů a řešení souvisejících sporů. Ve srovnání s bilaterální investiční dohodou mezi Čínou a Ruskem podepsanou v roce 2006 nová verze dohody dále upravila ustanovení o ochraně investic a posílila právní jistotu ohledně bilaterálních investic; Byla přidána pravidla pro usnadnění investic, což přispívá k větší transparentnosti a předvídatelnosti investičních opatření obou stran; Postupy řešení sporů byly podrobně popsány, poskytují jasnější pravidla a pokyny pro správné řešení investičních sporů.

https://russian.people.com.cn/n3/2025/1 ... 97641.html