Jsme záložní zdroj pro Němce a Rakušany. Vývoz elektřiny z Česka opět roste, ale na jak dlouho?
Nejrychleji rostoucí položkou českého exportu se letos stává elektrická energie! V prvních deseti měsících vzrostla hodnota elektřiny vyvezené z Česka o 36 procent na 45,1 miliardy korun. Stále víc platí, že ze zahraničí dovážíme levnou zelenou elektřinu a naopak zásobujeme okolní státy dražší energií v ranních a večerních hodinách.
Dovoz roste také, dokonce ještě rychleji. Český statistický úřad ve své databázi STAZO uvádí, že hodnota importu elektrické energie meziročně vzrostla o 83 procent na 23,25 miliardy korun. Bilance v obchodu elektřiny tak dál zůstává výrazně kladná, v lednu až říjnu se jednalo o 21,8 miliardy korun. Vývoz elektřiny převýšil dovoz při obchodování se všemi čtyřmi sousedními státy.
Němci hrají v kostky
Prosincová elektrická mapa Evropy vypadá zhruba takto. Země jako Maďarsko, Rakousko a Itálie jsou trvale deficitní a „nasávají“ elektřinu z jiných zemí. Francouzi, Švédové a Norové vyvážejí. Německo, Dánsko a Nizozemsko hrají v kostky. Při vysokém výkonu větrných a solárních elektráren energii vyvážejí, při nízkém se naopak stávají závislými na dovozu. Čeští, slovenští a polští energetici čelí těmto rozmarům a vypínají či zapínají elektrárny do provozu dle situace na trhu.
Přeshraniční obchod s elektřinou z českého pohledu (leden až říjen 2025)
země export (mld. Kč) import (mld. Kč) saldo bilance (mld.)
Německo 26,93 (+104 %) 17,24 (+134 %) 9,69
Rakousko 2,73 (+187 %) 2,15 (+78 %) 0,58
Slovensko 11,40 (+24 %) 2,05 (-25 %) 9,35
Polsko 3,05 (-20 %) 0,40 (+11 %) 2,65
celkem 45,08 (+36 %) 23,25 (+83 %) 21,83
Zdroj: ČSÚ, systém STAZO (v položce „celkem“ jsou i jiné země neuvedené v tabulce)
Svérázný přístup Německa je zřejmý také z aktuálních dat o fungování evropského trhu s elektřinou na specializovaném webu Electricity Maps. Ještě o půlnoci z 8. na 9. prosince měli Němci vyrovnanou bilanci. V sedm hodin ráno již z okolních zemí dováželi 6970 megawattů výkonu. Jakmile zasvítilo slunce na fotovoltaické panely, tak Němci navýšili vlastní výrobu a dovoz v poledne snížili na 700 megawattů.
S tím souvisí také neochota Němců zapínat do provozu své uhelné a plynové elektrárny; zřejmě si nechtějí pokazit výkazy o emisích a utrácet za povolenky. Místo toho raději dovážejí ze všech směrů. Jasně se to ukázalo v závěru loňského roku během takzvaných „dunkelflaute“ (téměř úplný výpadek výroby větrných a solárních elektráren vlivem počasí – pozn. red). Tehdy Němci dováželi v jednu chvíli až 16 tisíc megawattů výkonu.
Až to Sev.en vypne
Pro Českou republiku je to do jisté míry výhodné, jak v neformálních rozhovorech přiznávají třeba manažeři společnosti ČEZ. Když větrné a solární elektrárny v Německu vytvoří na trhu přebytek a cena na spotových burzách klesne, vyplatí se omezit výkon domácích elektráren a nakupovat energii ze zahraničí. Drahou elektřinu nad rámec spotřeby v Česku lze naopak výhodně vyvážet. Otázkou zůstává, jak dlouho tento model obchodní výměny vydrží.
Skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače před dvěma týdny oznámila záměr odstavit na počátku roku 2027 z provozu uhelné elektrárny Chvaletice, Počerady a Kladno. Konec jejich provozu srazí výrobu elektřiny o 7,5 TWh, což zhruba odpovídá celému kladnému exportní saldu. Česko se tak posune k vyrovnané bilanci přeshraničního obchodu s elektřinou. Pokud některé své uhelné elektrárny odstaví také ČEZ a Sokolovská uhelná, tak už spadneme do závislosti na dovozu.
Čekání na paroplynky
Česko by mohlo začít na výkyvech trhu opět vydělávat, pokud stihne včas postavit nové plynové elektrárny. Jejich výhodou je schopnost rychle měnit výkon v závislosti na tržní situaci. Vzhledem k poklesu ceny plynu a zdražujícím emisním povolenkám vycházejí nákladově podobně jako hnědouhelné elektrárny, jak Ekonomický deník upozornil v minulém týdnu.
Problém je v tom, že Česko má plynových a paroplynových elektráren k dispozici velmi málo. Z větších zařízení jsou v provozu jen elektrárna společnosti ČEZ v Počeradech (876 MW) a starší paroplynka Sokolovské uhelné ve Vřesové (400 MW). První paroplynové teplárny snad zahájí provoz za dva roky, větší paroplynové elektrárny budou hotové nejdříve v roce 2030. Tady se zatím čeká na souhlas Evropské komise s navrženým modelem státní podpory.
V Bazilei by vedeli vykladať...