Čína

[Kalinac]

Putin vyjádřil soustrast Si Ťin-pchingovi v souvislosti s tragédií v Hongkongu

Moskva. 27. listopadu. INTERFAX.RU - Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil soustrast čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi v souvislosti s následky požáru v Hongkongu, který si vyžádal nejméně 75 obětí.

"Vážený pane předsedo, prosím, přijměte mou hlubokou soustrast v souvislosti s tragickými následky požáru ve zvláštní administrativní oblasti Hongkong," uvádí telegram zveřejněný na webu Kremlu. "Prosím , abyste předali slova soustrasti, podpory rodinám a přátelům obětí a přání rychlého uzdravení všem obětem."

Třicetidvoupatrové budovy rezidenčního komplexu Wang Fuk Court v okrese Taipou zachvátily požár odpoledne 26. listopadu. Požár začal bambusovým lešením a stavební sítí, které obklopovaly budovy kvůli opravám. Palba se rychle rozšířila a brzy pohltila sedm z osmi sborů. Podle nejnovějších údajů zemřelo 75 lidí, včetně jednoho hasiče. Dalších 76 bylo zraněno, včetně 11 hasičů. Asi 300 lidí je považováno za pohřešované. Oheň se stále hasí.

https://www.interfax.ru/russia/1060305

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H3FLz/svet-zpra ... dni-roboty
Čína nasazuje místo pohraničníků a úředníků na hraniční přechody humanoidní roboty

Čína nasazuje humanoidní roboty na hraničních přechodech a v různých odvětvích s cílem optimalizovat logistiku, bezpečnost a služby. Píše o tom italský deník Il Gironale a South China Morning Post, vycházející v HongKongu.

Humanoidní roboti na hraničních přechodech budou hlídkovat, navádět cestující, provádět kontroly a řídit logistiku. Společnost UBTech Robotics, jeden z hlavních technologických hráčů v zemi, údajně podepsala dohodu v hodnotě 264 milionů juanů (asi 37 milionů dolarů) s centrem humanoidní robotiky ve Fang-čcheng-kang, pobřežním městě v jižní autonomní oblasti Kuang-si hraničící s Vietnamem. Pilotní iniciativa zahrnuje zmíněné nasazení robotů na hranicích, roboti ale budou také provádět kontroly v závodech na výrobu oceli, mědi a hliníku.

List South China Morning Post informoval, že projekt zahrnuje průmyslového robota Walker S2, který byl uveden na trh v červenci a je propagován jako první humanoidní robot na světě schopný nahradit si vlastní baterii. Společnost UBTech je na dobré cestě dodat do konce roku 2025 500 takových humanoidních robotů s deklarovaným záměrem zvýšit produkci do příštího roku desetinásobně a do roku 2027 dosáhnout 10 000 kusů. Nasazení těchto zařízení je součástí širšího národního trendu v čínském průmyslu, který se zavázal ke komercializaci vestavěné umělé inteligence, podporované vládní politikou. Kromě firemních klientů stále více roboty integrují do svých každodenních činností i vládní agentury v provinciích.

Společnost UBTech se v roce 2023 stala první robotickou společností kótovanou na hongkongské burze. Firma nyní plánuje v Hongkongu umístit další akcie v hodnotě 400 milionů dolarů.

Podle vedení společnosti UBTech jejich roboti v čínském vyspělém zpracovatelském průmyslu každoročně snižují výrobní náklady firem o pětinu.

To bude pre mnohých problém... Ako podplatiť robota?

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/nov ... stine-cia/
Nově odtajněné americké dokumenty ukazují, že dalajláma byl na výplatní listině CIA

Nově odtajněné americké dokumenty potvrzují tajné finanční spojení mezi dalajlámou a Ústřední zpravodajskou službou (CIA) během nejnestabilnějších desetiletí geopolitické situace v Himalájích.

Záznamy odhalují, že od konce 50. let až do 70. let poskytoval Washington roční dotaci ve výši 180 000 USD na podporu exilových aktivit dalajlamy, a to vedle širšího multimiliónového paramilitárního programu, jehož cílem bylo udržet tibetský odpor proti Čínské lidové republice během studené války.

Nejednalo se o izolované financování. Bylo to součástí strukturované strategie zakotvené v zahraniční politice USA v rámci tajného tibetského programu amerického ministerstva zahraničí během studené války, který kombinoval vojenský výcvik, propagandu, politické úřady a přeshraniční zpravodajské operace s cílem oslabit kontrolu Číny nad Tibetem a zablokovat jakékoli potenciální sblížení mezi Pekingem a Novým Dillí.

Tato podpora byla výslovně klasifikována jako politická dotace, oddělená od podpory na bojišti. Plánovací memorandum CIA a ministerstva zahraničí z roku 1964 uvádí platbu dalajlámovi v samostatné rozpočtové položce s názvem „Dotace dalajlámovi – 180 000 dolarů“, což dokazuje institucionální schválení, nikoli neformální nebo nepřímé financování. Tyto stejné dokumenty podrobně popisují dlouhodobé cíle, které upřednostňovaly strategický tlak na Čínu, nikoli humanitární intervenci nebo správu uprchlíků.

Dvojí financování: politika a paramilitární válka
Archivní záznamy z memoranda CIA a ministerstva zahraničí z roku 1964 uvádějí dva paralelní systémy financování:

• Přímá politická dotace: 180 000 USD ročně pro dalajlamu na podporu správy a mezinárodního lobbingu z exilových center v Indii, New Yorku a Ženevě.
• Paramilitární operace: Vrcholně přes 1,7 milionu USD ročně na financování výcviku, vyzbrojování a infiltrace partyzánských bojovníků s cílem narušit čínskou správu v Tibetu.

Tábor Hale, sídlo 10. horské divize americké armády během druhé světové války, se později stal výcvikovým centrem pro téměř 300 tibetských bojovníků za svobodu. Bruce Walker, STCIRCUS Archiv tibetského odporu, Box 2, Hoover Institution Library & Archives

Partyzáni z tibetské náhorní plošiny byli údajně cvičeni americkými instruktory v Camp Hale, základně v Coloradu ve výšce 9 200 stop, která byla vybrána pro svou podobnost s terénem Himalájí. Agenti se učili rádiové komunikaci, horskému boji, zacházení se zbraněmi a technikám vkládání, včetně seskoku parašutistů a zásob do pohraničních oblastí Himalájí.

Program také financoval propagandu a infrastrukturu „měkkého vlivu“ prostřednictvím takzvaných Tibet Houses – politických a kulturních předních stanic používaných k formování mezinárodního mínění – spravovaných v koordinaci s institucemi spojenými s archivem Foreign Relations of the United States. Američtí analytici tyto aktivity výslovně označili za metodu, jak „udržet politickou koncepci autonomního Tibetu naživu v mezinárodním systému“ a „vyvíjet tlak na Peking podél citlivé územní osy“.

Camp Hale, který se nachází v Skalistých horách severně od Leadville, byl ideálním místem pro výcvik boje ve vysokých nadmořských výškách v tibetských horách. Bruce Walker, STCIRCUS Archiv tibetského odporu, Box 2, Hoover Institution Library & Archives

Indicko-čínská válka v roce 1962 a strategický kontext tibetských nepokojů
Hraniční konflikt mezi Indií a Čínskou lidovou republikou v roce 1962 je historicky interpretován jako bilaterální spor o Aksai Chin a NEFA. Korespondence amerických zpravodajských služeb z tohoto období však potvrzuje jednotný motiv: zabránit diplomatickému sblížení Číny a Indie tím, že Tibet zůstane zdrojem napětí v rámci regionálních hodnocení hrozeb Pekingu.

Rozhodnutí Indie poskytnout v roce 1959 azyl dalajlámovi bylo veřejně prezentováno jako politická pohostinnost pod vedením Džaváharlála Néhrua. Interně Washington vnímal ekonomiku exilu a potenciál povstání jako páku k omezení Pekingu a k přiblížení Indie k užší obranné spolupráci se Západem.

Ačkoli odtajněné dokumenty kategoricky netvrdí, že válka v roce 1962 byla zosnována Washingtonem, potvrzují strategickou logiku, která jí předcházela:

• Tibetský odpor byl militarizován a financován na základě pokynů USA.
• Čínští plánovači interpretovali hnutí v Himalájích skrze optiku tajné války, nikoli diplomatické úsilí o přijetí uprchlíků.
• Indie a Čína působily na tibetském poli, které již bylo destabilizováno zájmy vnějších mocností.
• Tibet sloužil cílům USA v období studené války souběžně se zhoršováním vztahů mezi Indií a Čínou.

Konec operací – ale ne konec důsledků
Na konci 60. let, navzdory letům financování, výcviku a dodávek zbraní ze strany USA, se tibetskému odporu nepodařilo změnit čínskou svrchovanost nad Tibetem. Memo americké státní rozvědky z roku 1971 formálně signalizovalo ukončení a výrazné snížení rozpočtu tajných operací v Tibetu. Analytici v té době uznali, že tato snaha byla strategicky neuskutečnitelná: čínskou státní kapacitu, vojenský dosah a vnitřní správu nebylo možné nahradit pouze tlakem guerillových sil.

Geopolitické důsledky však přetrvaly i po ukončení programu:

• Nedůvěra mezi Indií a Čínou se strukturně zakořenila a z hraničního sporu se stal globální diplomatický bod tření.
• Tibetská kauza se internacionalizovala a sloužila po desetiletí jako předmět informační rivality i po skončení aktivní podpory povstalců.
• Čínská pohraniční strategie se militarizovala, zejména v oblasti Himalájí, a vytvořila bezpečnostní oblouk, který je stále relevantní pro moderní asijskou geopolitiku.
• Zahraniční financování politizovalo narativ o autonomii Tibetu a zkomplikovalo jeho legitimitu tím, že jej spojilo s globální mocenskou soutěží, nikoli s čistě domorodým sebeurčením.

Skutečná otázka: Kdo Tibet využil více – Tibeťané nebo mocnosti, které je podporovaly?
Dotace dalajlámovi je politicky citlivá nikoli proto, že existovala, ale proto, že narušuje zjednodušený narativ lidská práva vs. okupace tím, že zavádí třetí faktor: mocenský boj. Financování ze strany Ústřední zpravodajské služby (CIA) nebylo charitou. Byla to strategie. To nezpochybňuje utrpení Tibeťanů ani politiku Číny v Tibetu, ale odhaluje, že Tibet byl také geopolitickým nástrojem v globálním boji o vliv.

Pro analytiky mezinárodních vztahů není poučením obviňování jednoho aktéra. Jde o opravu historické přesnosti. Dokumenty ukazují:

• Dalajláma dostával strukturované roční financování od amerických zpravodajských služeb.
• Partyzánské bojové úsilí bylo přímo financováno a trénováno CIA.
• Washington využíval infrastrukturu tibetského exilu k vyvíjení tlaku na Čínu.
• Himalájská oblast fungovala jako skrytá fronta studené války, nejen jako kulturní útočiště.

Program sice skončil, ale geopolitické dopady nikoli:

• Vztahy mezi Indií a Čínou se nezvratně zabezpečily, což vedlo k vytvoření vojenské reality na hranicích, která přetrvává dodnes.
• Otázka tibetské autonomie zůstala internacionalizovaná, ale nyní je trvale politicky propojena se zahraniční strategickou podporou.
• Čína militarizovala plánování himálajské hranice a vnější podporu tibetských skupin považovala za zásah do suverénního prostoru.
• Legitimita tibetské advokacie se stala spornou, protože byla formována spíše finančními nástroji než nezávislou politickou agenturou.

Porozumění těmto záznamům je dnes důležité. V digitálním světě, kde mezinárodní legitimita je formována stejně silně archivy jako moderními titulky, neúplná historie vede k chybným politickým závěrům. Himálajská studená válka neskončila v roce 1971. Přetvořila hranice, aliance a narativy, které i nadále ovlivňují napětí mezi Indií a Čínou a reakci Číny na zahraniční zásahy v pohraničních oblastech menšin.

Kritická pozice
Odtajněný záznam opravuje významný historický předpoklad:

Dalajláma nebyl pouze duchovním vůdcem v exilu, ale také financovaným politickým aktivem v rámci významného zpravodajského programu zaměřeného na Čínu.

To neznamená, že tibetské otázky lidských práv přestávají být důležité, ani že se tím ospravedlňuje politika ČLR v Tibetu. Odstraňuje to však představu, že tibetské nepokoje byly výlučně domorodým hnutím za sebeurčení. Dokumenty dokazují realpolitiku: Tibet byl financovanou tlakovou frontou a Dalajláma byl součástí politického rozpočtu, který ji udržoval.

Zdroj: bserverdiplomat.com https://observerdiplomat.com/newly-decl ... a-payroll/

[Kalinac]

Xinhua News Agency 2.12.2025 Aktualizovaná dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi vládami Číny a Ruské federace vstoupila v platnost

PEKING – Nová verze Dohody mezi vládou Číny a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic vstoupila v platnost 1. prosince.
Toto bylo oznámeno v pondělí Ministerstvem obchodu Čínské lidové republiky na oficiálních stránkách ministerstva.

Vlády Číny a Ruska podepsaly v roce 2006 bilaterální investiční dohodu. Aby se vytvořilo stabilnější, spravedlivější, transparentnější a předvídatelnější podnikatelské prostředí pro čínské a ruské investory a jejich investice, zahájily obě strany v roce 2022 jednání o aktualizaci bilaterální investiční dohody a podepsaly novou verzi 8. května 2025, uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.

Nová verze dohody obsahuje celkem 20 článků, včetně ochrany a podpory investic, zjednodušení investičních postupů a řešení souvisejících sporů. Ve srovnání s bilaterální investiční dohodou mezi Čínou a Ruskem podepsanou v roce 2006 nová verze dohody dále upravila ustanovení o ochraně investic a posílila právní jistotu ohledně bilaterálních investic; Byla přidána pravidla pro usnadnění investic, což přispívá k větší transparentnosti a předvídatelnosti investičních opatření obou stran; Postupy řešení sporů byly podrobně popsány, poskytují jasnější pravidla a pokyny pro správné řešení investičních sporů.

https://russian.people.com.cn/n3/2025/1 ... 97641.html

[petrp]

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio
Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/sv ... kio-368016

Mnoho desetiletí běžný, všemi používaný a velmi účinný způsob, jak odradit vetřelce...

[skflanker_]

↑

Japonský minister obrany Shinjiro Koizumi na tlačovej konferencii oznámil, že čínske lietadlo J-15 (čínska výroba alá Suchoj Su-33) pravidelne zameriaval radarom 2 japonské lietadlá F-15 nad vodami juhovýchodne od prefektúry Okinawa.
Prvýkrát sa čínske lietadlo priblížilo k japonskému F-15 hneď po 16:30 v sobotu 06.12.2025 a zamerané ho držalo približne 3 minúty. 2. incident sa odohral približne o 2 hodiny neskôr a trval asi 30 minút, keď J-15 zameral iný F-15.
F-15 boli vyslané, aby skontrolovali, či sa lietadlá, ktoré vzlietli z čínskej lietadlovej lode, nepribližujú k vzdušnému priestoru Japonska.
Predstaviteľ VMS Číny vyhlásil, že lietadlá japonských síl sebaobrany sa opakovane približovali a bránili výcviku čínskych lietadiel, čím vážne ohrozovali bezpečnosť letov.

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4759938 z 07.12.2025
+
Čína Japonsko upozornila / Varovala :
https://vk.com/wall-123538639_4759552 zo 07.12.2025

[skflanker_]

Peking postavil alebo modernizoval najmenej 16 letísk a heliportov na Tibetskej náhornej plošine v blízkosti Indie.
Mnohé z nich sa nachádzajú v nadmorskej výške viac ako 4000 metrov, s dĺžkou vzletových a pristávacích dráh do 4500 metrov, a viac ako 70 opevnených úkrytov pre lietadlá je vo výstavbe.
Pripomíname, že v 12/2024 v Kazani lídri Číny a Indie uzavreli dohodu o urovnaní pohraničného konfliktu, ktorý trvá od roku 2020.

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4758680 z 06.12.2025
Medzi Tibetom (Čína) a Indiou je ešte cca 200 km Nepál, podľa satelitu od 08/2025 - 10/2025 na letiskách drony CH-4, CH-5, lietadlá J-11, vrtuľníky WZ-10

[petrp]

Čínská ambasáda zveřejnila seznam zemí, které byly po druhé světové válce bombardovány Spojenými státy.
Korea a Čína 1950–53 (korejská válka)
Guatemala 1954
Indonésie (1958)
Kuba (1959–1961)
Guatemala (1960)
Kongo (1964)
Laos (1964–1973)
Vietnam (1961–1973)
Kambodža (1969–1970)
Guatemala (1967–1969)
Grenada (1983)
Libanon (1983, 1984) (zničení cílů v Libanonu a Sýrii)
Libye (1986)
Salvador (1980)
Nikaragua (1980)
Írán (1987)
Panama (1989)
Irák (1991) (válka v Perském zálivu)
Kuvajt (1991)
Somálsko (1993)
Bosna (1994, 1995)
Súdán (1998)
Afghánistán (1998)
Jugoslávie (1999)
Jemen (2002)
Irák (1991–2003) (společně s americkými a britskými silami)
Irák (2003–2015)
Afghánistán (2001–2015)
Pákistán (2007–2015)
Somálsko (2007–2008, 2011)
Jemen (2009, 2011)
Libye (2011, 2015)
Sýrie (2014–2015)

Seznam zahrnuje více než 20 zemí. Čína je vyzvala, aby „nikdy nezapomněly, kdo představuje skutečnou hrozbu pro mír“.
https://www.novarepublika.cz/2025/12/ci ... nymi-staty

[skflanker_]

Napriek Trumpovým vysokým clám čínsky vývoz naďalej rastie, dokonca aj v porovnaní s minulým rokom. Čínska colná správa oznámila, že v 11/2025 dosiahol obchodný prebytok 1,08 bilióna $ - viac ako za celý minulý rok 2024

Zdroj https://t.me/casusbellilive/236248 z 08.12.2025
Originál https://t.me/infantmilitario/172117

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20251209/new-i ... 63239.html
Nové centrum MMF v Šanghaji ukazuje rastúcu úlohu Číny v globálnej ekonomike – expert

MMF v pondelok oficiálne spustil prevádzku svojho centra v Šanghaji.
Na slávnostnom otvorení sa zúčastnili generálna riaditeľka MMF Kristalina Georgieva, guvernér Čínskej ľudovej banky (PBC) Pan Gongsheng a starosta Šanghaja Gong Zheng, uviedla PBC v pondelkovom vyhlásení. Tento krok svedčí o rastúcej úlohe Číny v regionálnom aj globálnom hospodárskom riadení, poznamenali čínski experti.
Pan uviedol, že činnosť centier MMF v Šanghaji plne demonštruje pevný postoj Číny k presadzovaniu vzájomne výhodnej spolupráce s MMF a má veľký význam pre prehĺbenie spolupráce medzi MMF a Čínou, podporu výmeny makroekonomických politík a koordinácie medzi krajinami v ázijsko-tichomorskom regióne, udržanie globálnej a regionálnej finančnej stability a zlepšenie globálneho finančného riadenia, uvádza sa vo vyhlásení PBC.
Centrum bude hrať dôležitú úlohu pri posilňovaní angažovanosti fondu v dynamickom ázijsko-tichomorskom regióne. Bude slúžiť ako centrum na podporu výskumu a zdieľania poznatkov, ktoré môžu slúžiť ako podklad pre politiky v oblastiach relevantných pre rozvíjajúce sa trhy a krajiny so strednými príjmami. Jeho cieľom je tiež prehĺbiť dialóg a spoluprácu s členskými krajinami, regionálnymi inštitúciami a ďalšími zainteresovanými stranami v regióne, uviedol MMF v tlačovej správe.
„MMF je vďačný Čínskej ľudovej republike za jej finančné príspevky pre centrum MMF v Šanghaji a jeho zariadenia,“ uvádza sa v tlačovej správe.
Prvým riaditeľom centra v Šanghaji je Johannes Wiegand, ekonóm MMF s rozsiahlymi skúsenosťami v oblasti globálnej a regionálnej hospodárskej politiky.
Po otvorení sa konal inauguračný výskumný seminár Šanghajského centra na tému „Aktuálne otázky v oblasti makroekonomického výskumu“. Podľa MMF sa na podujatí zišli poprední ekonómovia z regiónu a zamestnanci MMF, aby si vymenili názory na výzvy a príležitosti v rozvíjajúcich sa ekonomikách, ako sú štrukturálna transformácia a rast, financie, umelá inteligencia a inovácie.
Fungovanie Šanghajského centra MMF predstavuje strategický pokrok v úlohe fondu v ázijsko-tichomorskom regióne, poskytuje trvalú regionálnu platformu na formovanie politického dialógu, podporu výskumu a potvrdenie svojho postavenia ako globálnej finančnej kotvy, povedal v pondelok pre Global Times Wang Peng, vedecký pracovník Pekinskej akadémie sociálnych vied.
Pre ázijsko-tichomorské ekonomiky centrum ponúka včasnú podporu pri tvorbe politík založených na dôkazoch v období komplexných transformácií a zároveň podporuje obchodnú a stabilizačnú spoluprácu s cieľom posilniť regionálnu odolnosť, uviedol Wang.
„Otvorenie tohto centra prichádza v čase globálnej ekonomickej transformácie – v čase neistoty a rizika, ale aj vzrušenia a príležitostí. Sme svedkami zásadných zmien v geopolitike, technológiách, demografii a klíme – to sú výzvy, ktorým musíme všetci čeliť, keď vytvárame lepšiu budúcnosť,“ uviedla Georgieva vo svojom prejave, ktorý v pondelok zverejnil MMF.
Centrum pomôže posilniť angažovanosť MMF v ázijsko-tichomorskom regióne a podporí vzájomnú výmenu nápadov. Zvýši širšie ocenenie ázijských perspektív, vrátane MMF, a bude slúžiť ako most medzi ekonómami MMF v centrále a ekonómami v Ázii. Najdôležitejšie je, že bude slúžiť ako centrum na podporu výskumu relevantného pre politiku, povedala šéfka MMF.
Zriadenie Šanghajského centra MMF tiež v praktickom zmysle uznáva úlohu Číny ako ekonomickej kotvy západného Tichomoria a vedúcu pozíciu Šanghaja v národnom rozvoji Číny, povedal pre Global Times skúsený ekonóm Tian Yun.
Umiestnením svojho centra v Šanghaji sa MMF prispôsobuje tomuto globálnemu konsenzu. Aby skutočne pochopil ďalšiu fázu celosvetového ekonomického rozvoja, najmä trendy poháňané inteligentnými technológiami, musí si udržať blízky pohľad na dynamiku inovácií a rastu v Číne, povedal Tian.
Tento článok pôvodne vyšiel na webovej stránke Global Times.

[IgorT]

Čína oznámila vykonanie prvého skúšobného letu prieskumného a úderného dronu Caihong-7

16.mp4

(21.13 MiB) Staženo 46 x

https://t.me/militarymaps/53519

[Kalinac]

Axios: TikTok podepsal dohodu o prodeji aktiv ve Spojených státech americkým investorům

Senzace: TikTok podepsal dohodu o prodeji americké jednotky po dlouhých jednáních

Čínská sociální síť TikTok podepsala dohodu o prodeji svých aktiv ve Spojených státech americkým investorům, uvádí portál Axios s odkazem na interní dokument generálního ředitele sociální sítě Shou Zi Chu :
"TikTok podepsal dohodu o prodeji svých amerických aktiv společnému podniku ovládanému americkými investory,"
Dohoda ukončila dlouholetou ságu, která donutila čínského mateřského podniku TikToku, ByteDance, prodat americkou pobočku společnosti domácím vlastníkům, aby se zmírnily obavy o národní bezpečnost.

Dohoda bude platná od 22. ledna. Poté bude 45 % aktiv TikToku v USA společně vlastněno společnostmi Oracle, Silver Lake a MGX.
Téměř třetinu společnosti budou vlastnit přidružené společnosti stávajících investorů ByteDance a téměř 20 % si ponechá ByteDance.

Na konci září americký prezident Donald Trump podepsal dekret o dohodě o prodeji TikToku americkým investorům. Jak poznamenal viceprezident J.D. Vance, po uzavření obchodu bude společnost mít hodnotu přibližně 14 miliard dolarů.

V říjnu americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že převod podnikání TikToku pod americkou kontrolu byl i v Číně schválen a měl by se velmi brzy uskutečnit.

TikTok je aplikace pro tvorbu a sledování krátkých videí vlastněná čínskou společností ByteDance. Vydaná v roce 2018, stala se lídrem v segmentu aplikací krátkých videí nejen v Číně ale i v USA a získává popularitu po celém světě.

Vzpomínka:
- Trump poprvé vydal výkonný příkaz, kterým požadoval, aby ByteDance prodal své americké operace už dříve v roce 2020.
- Kongres v roce 2024 přijal zákon, který vynucuje zákaz aplikace, pokud se neprodá.

https://www.axios.com/2025/12/18/tiktok-sale

[Kalinac]

Čínský tisk vysoce hodnotí poslední vyjádření Putina k Číně

Rusko-čínské vztahy klíčové pro globální stabilitu: Putin na výroční konferenci

Model vztahů pro interakci velkých mocností na rozdíl od "transakční diplomacie": expert Global Times

Ruský prezident Vladimir Putin uspořádal v pátek v Moskvě svou každoroční tiskovou konferenci, aby se ohlédl za výsledky roku 2025 a do roku 2026, během níž vysoce hodnotil vztahy mezi Ruskem a Čínou jako "zásadní faktor globální stability", podle mediálních zpráv.
Během tiskové konference Putin odpovídal na širokou škálu otázek, od oprav silnic a zvýšení daní až po zprávy o podvodech, drony pro ruské vojáky, porodnost, podle zpráv ruských médií. Podle mediálních zpráv Kreml uvedl, že před začátkem akce v pátek obdržel již více než 2,6 milionu otázek.

Odpovídání na otázky týkající se vztahů mezi Ruskem a Čínou tvoří výraznou část jeho závěrečné tiskové diskuse. Putin upozornil, že Rusko je největším obchodním partnerem Číny mezi evropskými státy, přičemž bilaterální obchod dosahuje 240–250 miliard dolarů, informoval Sputnik News.
Putin uvedl, že rusko-čínské vztahy jsou pro Rusko zásadním faktorem globální stability, uvádí Sputnik News.

Vladimir Putin na tiskové konferenci Moskva 19. 12. 2025 : https://www.globaltimes.cn/Portals/0/at ... e34ca.jpeg

Nad rámec makro úrovně Putin také velmi chválil spolupráci mezi Ruskem a Čínou v několika oblastech. Řekl: "Pokrýváme high-tech, vzdělávání, humanitární vztahy, průzkum vesmíru – spolupracujeme," uvedl pro Russia Today (RT).
"Spolupracujeme ve vojenské oblasti a pravidelně provádíme společná cvičení: strategické letecké hlídky, na moři i mezi pozemními silami," uvedl Putin podle Sputnik News.
Ruské a čínské ministerstvo zahraničí jsou v neustálém kontaktu a koordinují přístupy k globální agendě, dodal Putin.

Na tiskové konferenci Putina v pátek je také hlavním tématem Rusko-Ukrajina. Řekl, že Moskva zatím nevidí skutečnou připravenost ze strany Ukrajiny, ale existují určité signály, že je připravena zapojit se do nějakého dialogu.

K NATO ruský vůdce řekl, že by velmi rád žil příští rok v míru, bez vojenských konfliktů, a usiloval o řešení všech sporných otázek prostřednictvím jednání. "Přesun vojenské infrastruktury (NATO) směrem k našim hranicím vyvolává, a vyvolává a stále vyvolává, naše oprávněné obavy ... Nežádáme nic neobvyklého; Neříkáme, že žádná země nemá právo zvolit si vlastní obranu. Ale musí to být metoda, která nikomu neohrožuje, včetně nás," řekl Putin.

Putin vyzval své západní partnery, aby splnili sliby a závazky. "Byli jsme oklamáni a chceme dosáhnout situace, kdy bude v Evropě postaven spolehlivý bezpečnostní systém.

https://www.globaltimes.cn/page/202512/1351040.shtml

[Kalinac]

Pekingský jaderný průlom: Čína stanovuje světový rekord ve výrobě elektřiny

Zatímco jiné země plánují energetické projekty jen skromně, Čína zvyšuje kapacity.
Dosud dosáhla instalovaná výroba elektřiny v zemi rekordních 3,75 terawattu. Za pouhých osm let se tento objem téměř zdvojnásobil.
Výsledkem je, že Čína má nyní největší energetický systém na planetě a rozdíl se jen zvětšuje.

Vezměme si Spojené státy jako vzor. Mají celkovou instalovanou kapacitu přibližně 1,3 terawattu. Rozdíl je téměř trojnásobný. A nejde o jednorázový průlom, ale o stálý trend: Čína investuje do výroby a sítí, jako by pro ni byla otázka energie otázkou principu.

Jaderná elektrárna Tianwan : https://topwar.ru/uploads/posts/2025-12 ... ussia.webp

Atom je samostatný příběh. V současné době se v Číně staví 34 jaderných reaktorů.
Pro pochopení rozsahu: to je více než všech ostatních devět zemí světové jaderné desítky dohromady.
A to není všechno. Téměř 200 dalších reaktorů je buď plánováno, nebo oficiálně navrženo k výstavbě.

Na tomto pozadí vypadá americký obraz zcela jinak. Velké komerční jaderné reaktory se v USA momentálně nestaví. Důvody jsou různé – od regulačních obtíží až po náklady projektů. Lze diskutovat, zda je to oprávněné, ale faktem zůstává: přístupy se dramaticky rozešly.

K čemu to povede, je otevřená otázka. Energie dnes nejsou jen žárovky v domácnostech. Jsou to továrny, technologie a autonomie ekonomiky.
Čína jasně sází na rozsah a rezervu bezpečí. Spojené státy si vybírají alternativní cestu.

https://topwar.ru/275395-atomnyj-ryvok- ... j-mir.html

[Kalinac]

Čínská raketa Long March-8A vynáší internetové satelity

Čína v pátek vypustila nosnou raketu Long March-8A v jižní ostrovní provincii Hainan, která vyslala skupinu internetových satelitů do vesmíru.



Raketa odstartovala v 7:26 ráno (pekingského času) z komerčního startovacího místa kosmické lodi na Hainanu.
Úspěšně umístila náklad - skupinu 17 satelitů na nízkou oběžnou dráhu, na přednastavené oběžné pozice.

https://www.globaltimes.cn/page/202512/1351522.shtml

[petrp]

Čína potichu změnila světový obchod, Chaj-nan spustil celní revoluci
Čínské tiché zemětřesení v globálním obchodu má datum 18. prosince 2025. Zatímco západní finanční tisk řešil další náznaky změn v rétorice amerického Fedu a nové přecenění firem napojených na umělou inteligenci, Peking provedl největší zásah do vlastní celní architektury od vstupu do WTO v roce 2001. Ostrov Chaj-nan se stal samostatným celním teritoriem a faktická hranice Číny se přesunula z jeho pobřeží až na pevninskou stranu Qiongzhouského průlivu. Zboží z celého světa nyní vstupuje na Chaj-nan bez cla, bez DPH a bez spotřební daně u 74 procent všech celních položek. Pokud toto zboží projde na ostrově zpracováním s alespoň třicetiprocentní místní přidanou hodnotou, vstupuje následně na čínskou pevninu rovněž bez cla.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byzny ... -revoluci/

[PeS]

No, navíc prakticky zapadla zpráva IMHO zcela revolučního charakteru, že Čína zprovoznila thoriový reaktor. Sice zatím jen pokusnou verzi, ale zprovoznila. A to na základě vývoje v USA, který politickým rozhodnutím šel do kytek - a teď na to čuměj jak tydýti... V Evropě fungovala tradice špičkové jaderné techniky a technologie. Jenže to vyžaduje podporu vědy, techniky a technologie - a na to Evropa dávno rezignovala, ostatně, pod vlivem USA. Takže si dnes můžou akorát honit svých 72 pohlaví, ne-li více...

[Kalinac]

REUTERS : Čína obklíčuje Tchaj-wan v masivní vojenské demonstraci

▲Čína provádí 10 hodin živých střeleckých cvičení kolem Tchaj-wanu
▲Čínská armáda nacvičuje blokádu severu a jihu ostrova
▲Tchaj-wan tvrdí, že Čína simuluje útoky na americké zbraně

TAIPEI/PEKING, 30. prosince (Reuters) – Čína v úterý odpálila rakety do vod u Tchaj-wanu, představila nové útočné lodě a zničila tak vyhlídky na zásah USA a spojenců k zablokování jakéhokoli budoucího útoku Pekingu na převzetí kontroly nad ostrovem v jeho dosud nejrozsáhlejších válečných cvičeních.
V rámci cvičení na nácvik blokády provedlo čínské velení východního divadla 10 hodin živých střelb, při nichž vypouštělo rakety do vod na sever a jih od demokraticky spravovaného ostrova.

Čínské raketové síly : https://dfcx88dprz2bma.archive.is/UAR0L ... 362f6.avif

Cvičení v tomto týdnu, jde o šesté velké kolo válečných cvičení od roku 2022, největší podle plošné plochy a zatím nejblíže k Tchaj-wanu.

UKÁZKA SÍLY
Vysoký tchajwanský představitel řekl agentuře Reuters, že Čína zřejmě simuluje údery na pozemní cíle, jako je americký raketový systém HIMARS, mobilní dělostřelecký systém s doletem asi 300 km (186 mil), který by mohl zasáhnout pobřežní cíle v jižní Číně.
Tchajwanský prezident Lai Ching-te uvedl na Facebooku, že jednotky v první linii jsou připraveny ostrov bránit, ale Tchaj-pej se nesnaží situaci eskalovat.
Čínská státní média spustila řadu propagandistických plakátů, včetně jednoho s názvem "Kladiva spravedlnosti", který ukazoval, jak je Lai rozdrcen jedním kladivem udeřícím na jih ostrova, zatímco druhé zasahuje jeho sever.
Čínské noviny také zdůraznily první nasazení amfibické útočné lodi typu 075. Zhang Chi, akademik z Národní obranné univerzity Číny, uvedl, že plavidlo může současně vypouštět útočné vrtulníky, výsadkové čluny, obojživelné tanky a obrněná vozidla.

ČÍNA PRAVDĚPODOBNĚ SLEDUJE CÍL PŘIPRAVENOSTI DO ROKU 2027
Tchaj-wan leží vedle klíčových obchodních lodních a leteckých tras, přičemž každoročně přes Tchajwanský průliv prochází obchod v hodnotě přibližně 2,45 bilionu dolarů a vzdušný prostor nad ostrovem slouží jako spojka mezi Čínou, druhou největší ekonomikou světa, a rychle rostoucími trhy východní a jihovýchodní Asie.
Tchajwanský úřad pro civilní letectví uvedl, že ačkoli bylo cvičením ovlivněno 11 ze 14 letových tras v Tchaj-peji, žádné mezinárodní lety nebyly zrušeny. Trasy na pobřežní ostrovy Kinmen a Matsu poblíž čínského pobřeží byly zablokovány, což zasáhlo přibližně 6 000 cestujících.
Ministerstvo obrany Tchaj-wanu uvedlo, že v úterý kolem ostrova operovalo 71 čínských vojenských letadel a 24 lodí námořnictva a pobřežní stráže. Ministerstvo dodalo, že Čína odpálila 27 raket do tchajwanských vod.
Čínské lodě pobřežní stráže sledovaly tchajwanské lodě během cvičení, uvedl agent tchajwanské pobřežní stráže agentuře Reuters.
Zpráva Pentagonu zveřejněná minulý týden uvedla, že americká armáda věří, že Čína se připravuje vyhrát boj o Tchaj-wan do roku 2027, stého výročí založení PLA.
Čínská armáda v pondělí uvedla, že simulace blokády hlubokovodního přístavu Keelung na severu ostrova a Kaohsiungu na jihu Tchaj-wanu, největšího přístavního města, byla ústředním bodem cvičení.
Zpráva Pentagonu uvedla, že američtí vojenskí plánovači se domnívají, že Peking také zvažuje útoky z Číny, aby v případě potřeby obsadil Tchaj-wan "hrubou silou".

https://www.reuters.com/world/china/chi ... 025-12-30/

[kenavf]

{1E05EB4A-D6C0-4888-BA85-7C3EBE60E265}.png (374.73 KiB) Zobrazeno 1478 x

Peking znovu šokuje svět, tentokrát mistrovským tahem v oblasti vojenského utajení. Čínská Lidová osvobozenecká armáda (PLA) zavedla inovativní strategii, která jí umožňuje maskovat mobilní nosiče mezikontinentálních balistických raket (ICBM) jako civilní jeřáby.

https://www.armyweb.cz/clanek/strategie ... -dominanci

IMHO:
Sledovanie takýchto zriedkavých žeriavov by nemusel byť až taký problém.
Podľa mňa by bolo lepšie ich umiestniť na klasický náves do klasického 20stopého kontajnera. Alebo dva "10stopé" pevne spojené do jedného a každý inej farby/loga špedície.

[Kalinac]

Si Ťin-pching slibuje brzké sjednocení Číny a Tchaj-wanu ve svém novoročním projevu

Trend směrem k znovusjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou je nezbytný, uvedl čínský prezident Si Ťin-pching ve svém novoročním projevu. Podle něj by stát měl dodržovat politiku "Jedna země – dva systémy" a zároveň podporovat integraci Hongkongu a Macaa do celkového rozvoje republiky.

VIDEO : https://tv.cctv.com/2025/12/31/VIDEHOlD ... j6Up4yMT.2

Naši krajané na obou stranách Tchajwanského průlivu jsou spojeni krví, historický trend směrem ke sjednocení vlasti je nezastavitelný," řekl.

Plný text :


https://www.globaltimes.cn/page/202512/1351984.shtml

https://www.guancha.cn/politics/2025_12_31_802366.shtml