Parlament EU

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/evropa/po ... branu.html
Poslanci žalují von der Leyenovou kvůli výdajům na obranu
Carl Deconinck

Evropský plán na znovuvyzbrojení bude nyní napaden u Evropského soudního dvora.

Podle europoslanců byl Evropský parlament protiústavně vyloučen z rozhodovacího procesu.

V tajném hlasování 24. června hlasovalo 20 poslanců Evropského parlamentu ve výboru pro právní žalobu, tři byli proti.

Bylo poukázáno na to, že EP a Rada Evropské unie (dále jen členské státy) jsou spolunormotvůrci, a proto musí společně rozhodovat o legislativě a rozpočtech EU, včetně nového obranného fondu.

...

[Alchymista]

Začína to byť zaujímavé...
https://www.echo24.cz/a/HThC2/svet-zpra ... r-leyenove
Pravice získala potřebné podpisy v EP pro hlasování o nedůvěře Ursule von der Leyenové

Skupina pravicových poslanců Evropského parlamentu získala dostatečnou podporu pro návrh hlasovat o vyslovení nedůvěry šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové kvůli Pfizergate. Oznámil to dnes na síti X rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, podle kterého se mu podařilo sebrat 74 podpisů europoslanců.

"Podal jsem návrh na vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové. Návrh podepsalo 74 poslanců (minimálně 72). Procedurálně by se rozprava měla konat na plenárním zasedání ve Štrasburku v červenci," napsal Piperea. I přes tyto snahy a vážné problémy Leyenové s řízením Evropské komise není pravděpodobné, že by europarlament nedůvěru šéfce EK vyslovil.

Z českých europoslanců návrh podepsal Filip Turek, Ondřej Dostál, Ivan David a Kateřina Konečná.
Jak píše list Financial Times, tento krok byl vyvolán rozhodnutím Soudu EU, které kritizovalo nakládání s osobními textovými zprávami Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou v době pandemie a hromadného předraženého nákupu vakcín pro členské země EU.I kdyby von der Leyenová hlasování s velkou pravděpodobností přežila, mohla by být nucena udělat velké ústupky politickým oponentům na levici i pravici, aby si zajistila svou upadající pozici. O jejím současném politickém problému jsme psali zde.„Iniciativa se v podstatě týká zachování transparentnosti a zajištění spravedlivého a skutečně demokratického procesu,“ řekl deníku FT rumunský europoslanec Gheorghe Piperea. K odvolání Komise by však byla zapotřebí dvoutřetinová většina přítomných členů EP. Ten má celkem 720 členů, z nichž zhruba 401 hlasovalo pro znovuzvolení von der Leyenové téměř před rokem. Od té doby však šéfka EK ztratila velkou část politické podpory. Pokud by hlasování neustála, což velmi nepravděpodobné, vedlo by to k rezignaci celé Komise a následně by se zahájil složitý proces jmenování 27 nových evropských komisařů.

Jak píše deník Berliner Zeitung, podle Piperea mohou jeho návrh podpořit i někteří členové Evropské lidové strany, ke které von der Leyenová patří. Uznal však, že šance na úspěch hlasování o nedůvěře jsou malé. Hlasování však bude „důležitou příležitostí pro konstruktivní a opodstatněnou kritiku předsedkyně von der Leyenové“. Nutí Komisi, aby se zabývala obavami a zaujala stanovisko, uvedl rumunský politik.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ep-lidovci-k ... e-migrace/
„Puč“ v europarlamentu. Lidovci se spojili kvůli migraci s krajní pravicí, stěžuje si levice

Nejsilnější evropská frakce v europarlamentu – Evropská lidová strana – vytvořila koalici s krajní pravicí k zákonu, jež má změnit pravidla migrace. Největší spor se vede o pravidla deportací do takzvaných bezpečných zemí. Levicové strany varují před porušováním lidských práv.

Levicoví poslanci v Evropském parlamentu vyjádřili pobouření nad „bezprecedentní aliancí“ mezi Evropskou lidovou stranou (EPP), konzervativci a reformisty (ECR) a krajní pravicí v otázce migrační politiky.

Nechtění Bratři Itálie
Odpor vyvolalo hlavně jmenování italského europoslance Alessandra Cirianiho (ECR/Itálie) zpravodajem k unijní legislativě, jež má upravit možnosti deportací uprchlíků.

Ciriani je členem italské strany Bratři Itálie (Forza Italia). Ta je sice italskou vládní stranou premiérky Georgie Meloniové, ale zároveň bývá politology označovaná jako pravicově populistická.

Prolomili sanitární kordón
Evropská poslankyně Tineke Striková (Zelení/Nizozemsko), která je členkou Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), tvrdí, že Evropská lidová strana „prolomila cordon sanitaire a vytvořila koalici s krajní pravicí, aby provedla převrat a prosadila dva imigrační zákony“. „Jedná se o obětování lidských práv a právního státu politickým hrám,“ dodala Striková.

Za „sanitární kordón“ se považuje závazek stran podporujících Evropskou komisi, že nebudou spolupracovat s poslanci z krajně pravicových stran, které se do Evropského parlamentu dostaly a jsou členy frakcí Konzervativců a reformistů (ECR), Patriotů pro Evropu (PfE) nebo dokonce Evropy suverénních národů (ESN). Pro úplnost – členy ECR z Česka jsou poslanci zvolení za ODS, v Patriotech jsou členové hnutí ANO, Motoristů a Přísahy.

Italský europoslanec Ciriani patří ke klíčovým osobnostem ECR a je také místopředsedou výboru LIBE. Své jmenování zpravodajem k legislativě upravující migrační politiku obhajuje. Jedná se o důležité téma pro obyvatele celé Unie, tvrdí. Vyzval všechny strany v Evropském parlamentu k pragmatickému přístupu v debatě o reformě migrační politiky.

„Evropští občané požadují důvěryhodné odpovědi. Naším cílem je přispět k migrační reformě, která bude účinná a udržitelná,“ vysvětlil italský europoslanec.

Legislativní období odporu
Mezi největší kritiky Cirianiho patří europoslankyně Cecilie Stradaová (S&D/Itálie), která je rovněž aktivistkou v oblasti lidských práv. Obává se, že následující legislativní období může ovlivnit tento politický posun.

„Myslím, že to bude velmi frustrující. Legislativní období odporu, ve kterém budeme chtít minimalizovat škody. Víme, že většina je taková, jaká je. Potenciálně má hlasy, aby nás úplně vyloučila,“ řekla Stradaová EU Perspectives.

Co je bezpečná země?
Ústředním bodem sporu mezi pravicovými poslanci a zástupci levice je koncept „bezpečné třetí země“. Jeho cílem je urychlení deportačního řízení pro žadatele o azyl, přicházející ze zemí, které evropské instituce považují za bezpečné. Tento přístup levicoví poslanci kritizují, protože může dojít k obcházení individuálních práv uprchlíků, kteří žádají o azylovou ochranu.

Italská europoslankyně varuje před širší politickou strategií, která se snaží odvést pozornost od řešení dalších problémů EU, jako jsou pracovní místa nebo kvalita zdravotní péče. „Obviňovat příchozí je snazší, než čelit pravdě,“ zdůraznila Stradaová.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HSizX/zpravy-sv ... u-rezoluce
Europoslanci chtějí Ukrajinu v Evropské unii. Schválili k tomu rezoluci

Poslanci Evropského parlamentu schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy.

...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/prulom-v-mig ... cnou-zemi/
Stopka pro uprchlíky. K odepření azylu má stačit průjezd „bezpečnou zemí“

Rychlejší vyřizování žádostí o azyl, jasnější pravidla pro navracení uprchlíků a nový digitální systém pro hraniční kontroly. Reformu migrační politiky evropského bloku podpořili poslanci Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody. Mezi bezpečné země mají patřit Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Kosovo, Maroko a Tunisko.

Balíček novinek v oblasti migrace a správy hranic podpořili 3. prosince členové Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Největší odpor některých poslanců se týkal pojmu „bezpečná třetí země“.

Pokud žadatel o azyl prochází jinou zemí mimo EU, která se považuje za bezpečnou, mohou unijní země posoudit jeho žádost o azyl za nepřípustnou. Klíčová změna spočívá v tom, že k uplatnění tohoto pravidla může stačit pouhý průjezd bezpečnou třetí zemí. Platí to i v případě, že osoba nemá k této zemi žádný osobní vztah.

Do tohoto režimu nebudou ve většině případů patřit nezletilé osoby bez doprovodu, pokud neexistují závažné bezpečnostní obavy z jejich pobytu v evropské sedmadvacítce. Členové výboru schválili změny poměrem 39 hlasy pro, 25 proti a 8 se zdrželo hlasování.

Unijní seznam bezpečných zemí původu zahrnuje Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko. To umožní evropským orgánům urychlit vyřizování žádostí z těchto zemí, přičemž se stále posuzuje individuální riziko. Země mohou ze seznamu dočasně vypadnout, pokud se podmínky pro uprchlíky v daném státu zhorší.

Tři měsíce na vyřízení žádosti
Poslanec Alessandro Ciriani (ECR/Itálie) popsal toto opatření jako „klíčový krok směrem k jasnějším a vymahatelným nástrojům pro řízení migračních toků“. Poznamenal, že podle nařízení o azylovém řízení z roku 2024 budou žádosti z bezpečných zemí posouzeny do tří měsíců, pokud neexistují výjimečné přitěžující okolnosti.

Podporovatelé změn tvrdí, že seznam bezpečných třetích zemí sníží počet nevyřízených žádostí o azyl v celé EU. Kritici ale varují, že nestabilita a nedostatečná ochrana lidských práv v některých zemích uvedených na seznamu by mohly uprchlíky poškodit, pokud se řízení příliš zrychlí. Někteří namítají, že vnitrostátní orgány mohou mít potíže s důkladným posuzováním žádostí o azyl v rámci zrychlených lhůt.

Zpravodajka Lena Düpontová (EPP/Německo) uvedla, že nový rámec „přináší potřebnou soudržnost a poskytuje členským státům flexibilitu, kterou potřebují k účinnému a důslednému uplatňování tohoto konceptu“. Reforma má omezit nelegální migraci a zvýšit počet uprchlíků, kteří se vrátí do bezpečných zemí.

Digitální předběžná kontrola
Mezi změny patří také dobrovolný systém digitálních cestovních dokladů. Cestující mohou předložit doklad totožnosti předem, aby se zkrátily fronty na hranicích. Stále se ale budou vyžadovat doklady v papírové formě. Systém bude integrován do systému vstupu/výstupu (EES) a později do systému ETIAS, který se týká občanů třetích zemí bez vízové povinnosti.

Evropský poslanec Juan Fernando López Aguilar (S&D/Španělsko) ocenil novinku, protože zrychlí, zjednoduší a zabezpečí překračování hranic. Zastánci zdůraznili potenciál pro zkrácení front a zvýšení efektivity. Odpůrci vyjádřili obavy ohledně ochrany osobních údajů nebo možného vyloučení cestujících, kteří nejsou technicky zdatní. A také toho, zda mají členské země k dispozici zdroje pro efektivní správu systému.

O nových pravidlech musí ještě hlasovat evropští poslanci na plenárním zasedání a změny čeká také schválení členskými zeměmi v rámci Rady EU.

[Grif]

Europarlament poslal kontroverzní pakt s Latinoameričany k ledu. Prošetří ho soud
Evropský parlament schválil ve středu návrh, aby obchodní dohodu s uskupením latinskoamerických zemí Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Nemůže tak přistoupit k ratifikaci do doby, než se Soudní dvůr k úmluvě vyjádří. Pokud by Soudní dvůr EU uznal, že dohoda není v souladu s unijním právem, bylo by nutné ji pozměnit. Evropská komise rozhodnutí parlamentu lituje.
Hlasování bylo na poměry Evropského parlamentu těsné. Pro přezkum Soudním dvorem EU se vyjádřilo 334 europoslanců, proti bylo 324 a zdrželo se 11 europoslanců. Do vyjádření soudu nesmí europoslanci o dohodě na plénu hlasovat. Zdržení by mohlo být v rámci měsíců, Klub levice tvrdí, že Soudní dvůr EU má na přezkum až dva roky.
Z českých europoslanců zablokování projednávání dohody podpořili Ivan David (SPD) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), nezařazení europoslanci za Stačilo Kateřina Konečná a Ondřej Dostál a rovněž Nikola Bartůšek (Přísaha) z frakce Patrioti pro Evropu.
Proti byli naopak všichni europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (za TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a rovněž tři europoslanci z frakce evropských konzervativců (ECR), tedy Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek, všichni z ODS. Sedm českých europoslanců se hlasování zdrželo, všichni patří k frakci Patrioti pro Evropu. Konkrétně šlo o Jaroslava Bžocha, Ondřeje Knotka, Jaroslava Knota, Tomáše Kubína, Janu Nagyovou, Jaroslavu Pokornou Jermanovou a Antonína Staňka.
Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že rozhodnutí europoslanců hluboce lituje. K rozhodnutí podle ní „dochází v době, kdy výrobci a vývozci z EU naléhavě potřebují přístup na nové trhy a kdy EU musí plnit svůj program diverzifikace a prokázat, že zůstává spolehlivým a předvídatelným obchodním partnerem“. Právní pochybnosti obsažené v návrhu jsou podle komise neopodstatněné. „Komise se těmito otázkami spolu s Evropským parlamentem podrobně zabývala a poznamenala, že nejsou nové a byly řešeny v předchozích dohodách,“ dodala unijní exekutiva.
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/eu ... 89b28d4b5/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/grean-deal-n ... povolenky/
Grean Deal nezastaví. Evropa ale odloží nové emisní povolenky

Europoslanci schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Europoslanci hlasovali o kompromisní dohodě, které loni v prosinci dosáhli zástupci členských zemí a europarlamentu. Dohodu podpořilo 413 europoslanců, 226 jich bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Nyní musí návrh ještě formálně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 loni na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh tehdy poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Uhlíkové kredity za vysazování lesů
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

Podle nynější kompromisní politické dohody mohou státy využívat mezinárodní kredity k dosažení až pěti procentních bodů snížení emisí od roku 2036. Tyto kredity ale mohou použít pouze v odvětvích, která nejsou regulována v rámci systému emisních povolenek (EU ETS) a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle jsou slučitelné s cíli pařížské dohody.

Cílem pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Chtěly by omezit nárůst teploty na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.

ETS2 ano, ale o rok později
Zavedení systému EU ETS2 se podle kompromisní dohody odloží o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.

O tyto změny usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy. Současná vláda Andreje Babiše systém emisních povolenek ETS2 zcela odmítla. Uvedla, že bude v EU hledat podporu pro zrušení tohoto systému.

Jakmile nyní Rada EU text schválí, vstoupí v platnost 20 dní po jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HJMpA/zpravy-sv ... ita-zaruky
Europarlament podpořil půjčku 90 miliard eur Ukrajině. Česko se na zárukách podílet nebude

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.

Evropský parlament dnes hlasoval o všech třech legislativních návrzích, které s půjčkou souvisejí. Pro návrh na pozměnění víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 hlasovalo 490 europoslanců, proti bylo 130 a zdrželo se 32. Nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky podpořilo 458 členů Evropského parlamentu (EP), proti bylo 140 a zdrželo se 44 europoslanců. A změnu nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu schválilo 473 europoslanců, nesouhlasilo 140 a zdrželo se 32 členů EP.

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnotě 90 miliard eur odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie, která značnou část blokovaného ruského majetku kontroluje a která se obávala důsledků případných ruských protestů u soudu. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů Kč) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 miliard eur nachází právě v Belgii.

Na půjčku pro Ukrajinu si EU půjčí na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, má podle materiálů evropských institucí pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Bez schválení půjčky by hrozilo, že Ukrajina zůstane již v dubnu bez potřebných financí.

Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Česko tehdy na summitu zastupoval nový premiér Andrej Babiš.

Předložení veškerých legislativních návrhů, které s půjčkou souvisejí, bylo na Evropské komisi. Ta texty zveřejnila 14. ledna. Na začátku února se pak na podobě právního rámce půjčky shodli velvyslanci členských států při EU. Půjčku musí nyní ještě formálně schválit Rada EU zastupující členské státy. Evropská komise uvedla, že první úhradu půjčky pro Ukrajinu očekává v dubnu.