Radarová technika

[Alchymista]

Druhá vec je že tieto rakety sú určené proti tankerom a AWACS lietadlám ktoré sú pomalé a majú zlé manévrovanie.

Na to nespoliehajte. Rakety môžu byť aj celkom obratné - prinajmenšom na úrovni S-125 alebo S-75. V podstate ide o to, akú rýchlosť bude mať strela na danej diaľke, s akým preťažením dokáže manévrovať a aký je efektívny polomer účinnosti jej bojovej časti proti danému typu cieľov.

[woxia]

Já bych to letadlo natřela nějakým bazmekem s nanovlákny co dobře všechno odráží, ale hlavně mají velmi rozdílné charakteristiky odrazu a nemusím se drbat se zastaralými koutovými odražeči, protože si letadlo můžu ošahat na tak vysoké frekvenci, že se na obrazovce namaluje jako v CADu.
Pak před skutečnou bojovou akcí smýt a přestříkat něčím, co má úplně opačné vlastnosti a snižuje výrazně RCS (někde jsem četla něco o vodivých barvách, které vyrovnávají spektrum vyzařování tak, aby se energie co nejvíce rozložila do plochy (tj. ozáříte letadlo z jedné strany, odraz půjde na druhé straně)

[puma]

Ale nejsou určené jen proti tankerům a AWACS, jsou určené proti nemanévrujícím cílům na velkých dálkách, protože letí po semibalistické dráze na takovou vzdálenost a vůbec skoro nemanévrují logicky (ale to neznamená, že nemohou v závěrečné fázi "útoku z velkého převýšení" provést několik i vysoce energických manévrů ), to je dost podstatný rozdíl. Hlavně průměr těchto raket už dovoluje použít aktivní radarové hlavice pracující nejen v pásmech X a Ku, Ka, jako u RVV-SD (R-77-1) a R-37, kde tyto aktivní radary pracují v dvou pásmech zároveň X a Ku, což je dost podstatný detail i na zachycení a navedení PLŘS na cíle typu stealth letounů. Celý problém úderu na velkou vzdálenost je, že i cíle typu stíhač, se budou chovat jako nemanévrující cíle, jelikož střeleckými radary pracujícími v pásmech X je prostě nezaměříte, ani nezamknete, aby začali dělat protiraketové manévry a vůbec tušili nějaké ohrožení. Na nevedení PLŘS ať již z pozemního či vzdušného nosiče s aktivní radarovou hlavicí RVV-SD (R-77-1), RVV-BD (R-37M), či obrovské 40N6 z S-400 ji zcela jistě stačí navést do bodu zachycení cíle vlastním radarem (ten bude u RVV-SD 10-15km, u RVV-BD tak dvakrát či třikrát větší - na cíl o RCS 1m2 je udáván 50km) a mohou se k tomu použít data z jiných prostředků, i přesnost L pásmových pozemních přehledových radarů v řádech 300-700m je plně dostačující (+ s integrací dalších radarových prostředků a délkou sledování cíle v pásmu L se bude přesnost jeho zaměření samozřejmě výrazně zvyšovat, v případě dat z dvou či tří L pásmových přehledových radarů co proudí současně už ta přesnost určení cíle v dálce bude v řádech desítek až 100 metrů, celá pointa těchto úderů PLŘS letících po semibalistické dráze je v tom, že ani stealth letouny nebudou v momentu zachycení stroje radarem střely, ani v pásmu X v optimální stealth konfiguraci, která je ideální z přední či zadní čelní polosféry na +- stejné úrovní radaru protivníka, jelikož PLŘS na takový cíl letí v extrémně velké výšce s velkým převýšením, bude v momentu zachycení stroje radarem PLŘS stroj vystavovat celou! horní část stroje radaru v PLŘS, což výrazně prodlouží dosah zachycení i stealth letounů aktivní radiolokační hlavicí v PLŘS pracujícími v pásmu X a Ku, a u 40N6 bych nevyloučil ani použití C/S pásma v aktivní radarové hlavici, právě z důvodu velkého průměru střely, co už dovoluje tam dát vícepásmovou hlavici pracující zároveň v X (koncové přesné navedení) a C/S pásmu (pro vyhledání a sledování cíle na velkou vzdálenost) a bude dost podstatně anulovat vlastnosti stealth letounů, tak jak dualband pásmo X+Ku v aktivních radarových hlavicích RVV-SD a RVV-BD.

Z r.2011, dnes už je ten vývoj i v RF zas někde úplně jinde


a to přibližně směřuje sem, prototyp AESA/AFAR aktivní radarové hlavice pro R-77M z r.2013

Jinak k těm úderům PLŘS na velké dálky po semibalistické dráze, tak si uvědomte, že těm střelám stačí letět po datech o cílech z datalinku, jelikož v 99% ani stíhači nezačnou manévrovat na vzdálenostech detekce přehledovými radary někde kolem 200-300km na L pásmech (plus jejich pravděpodobná dráha letu se dá celkem dobře predikovat aspoň pár minut dopředu), protože budou maximálně registrovat činnost přehledových radarů na takové dálce a to ještě bůhví jestli těch pracujících v pásmu L, ale rozhodně to nebudou palubní systémy vyhodnocovat jako ohrožení letounu, že na ně letí už PLŘS, protože je žádný střelecký radar pracující kolem X pásma mít ani zamknuté nemůže na takovou dálku, pilot se dozví o úderu na něj až přejde PLŘS s aktivním radarovou hlavicí do bodu zachycení a zapne svůj radar a začne vyhledávat cíl a zamknutí cíle zachytí RWR, jenže to je do zásahu pár sekund, a i když začne cíl typu stíhač manévrovat s 9g, tak tu střelu útočící na něj z velkého převýšení neutáhne, protože bude oproti ní v extrémně nevýhodném postavení, bod zachycení cíle aktivním radarem PLŘS opravdu stačí vypočítat pro ni z dat několika radarů nejlépe pracujících v L pásmu a celé PVO sítě v přesnosti řádu stovek metrů až pár km. Přes nosič PLŘS jen posílat přes radar pracujícím ve speciálním modů "datalink" data na střelu pro její let a navedení do místa zachycení cíle (bude to fungovat na velké vzdálenosti samozřejmě jen dokud cíl/e nezmění výrazně směr, ale dá se předpokládat s velkou pravděpodobností, že jej nezmění, když nebudou vědět, že jsou postřelování), při sestupné trajektorii může např. PLŘS vykonávat sestup v rozšiřující se spirální dráze, kterým eliminuje nepřesnosti určení cíle L pásmových radarů v dálce a nebude ji to stát ani moc kinematické energie a ten cíl na který letí si lehce najde, protože ji nemá kam uniknout, možností je mnoho, jak takové zachycení cíle PLŘS letící po semibalistické dráze z vysokého převýšení vymyslet. Samozřejmě po prvním takovém úderu na takovou vzdálenost se dá očekávat rozprchnutí a vysokoenergetické manévrování dalších letounů protivníka v blízkém okolí, ale to nic nemění na tom, že nemohou po celou trasu bojového letu provádět jen prudké manévrování a změnu směru letu, to jim dojde brzo palivo, a za druhé by nikam asi nedoletěli a své cíle vzdali. :)

[kenavf]

Pokiaľ viem tak RF je oproti Západu ďalej v radaroch a to sa dokázalo už vo Vietname a ďalších konfliktoch kde tieto systémy hlavne na PVO ničili nepriateľov dokonca aj Izraelcov jedna báseň.
...

To ničenie "jedna báseň" by som bral veľmi s rezervou.


K tej F-22 s kútovým odražačom,mohol by ho mať namontovaný na niečom výsuvnom a potom by ho mohol v prípade potreby zasunúť.

[praxus]

co ho rovnou tahat na km spagatu.....

[Miyamoto Musashi]

puma s neviditeľnosťou zadku by som si nebol tak istý!!!

[kenavf]

co ho rovnou tahat na km spagatu.....

Niečo také sa už používa.Ale foto nemám.

[modrak]

K tej F-22 s kútovým odražačom,mohol by ho mať namontovaný na niečom výsuvnom a potom by ho mohol v prípade potreby zasunúť.

Nezmysel. Aby to bolo funkčné pri tích rýchlostiach, bola by to najdrahšia vec na lietadle. Takže to nebude KO klasik a nebude to vonku. Sú v podstate 2 iné možnosti, ale keďže o tom neviem nič, je zbytočné to rozoberať.

[bacil]

Ještě bych vás chtě vyvést z omylu, že dlouhovlnný radar nemůže určit polohu přesně. Ano, staré šukadla nemohly určit polohu přesně, protože to byl kolotoč. Jenže dnes máme radary s fázovým vychylováním paprsku, paprsek má nějakou známou charakteristiku, lze tedy využít filtraci mnoha vzorků signálu a navíc existuje i technologie "overscan", kdy se šilhá okolo cíle a tím se zpřesní jeho poloha naprosto přesně podobně, jako se to dělá u honu na lišku (myslím radioamatérský sport). Není problém opakovaně vysílat v jednom směru puls a přijímat ho v minimu, tedy najít místo, kde je hlucho - a tam to ukazuje s velikou přesností.

edit: vloni jsem četl něco o tekutých anténách

[Juraj]

edit: vloni jsem četl něco o tekutých anténách

Americky patent z roku 2012, elektrolyticka fluidna antena. Namiesto kovu tryskajuca voda
https://techlinkcenter.org/technologies ... d-antenna/
Napr.aj tu: http://www.core77.com/posts/17817/Elect ... s-of-water

[bacil]

edit: vloni jsem četl něco o tekutých anténách

Americky patent z roku 2012, elektrolyticka fluidna antena. Namiesto kovu tryskajuca voda

Ne, to byly antény s tekutými kovy, díky tomu se při vysílání samy dolaďovaly

[Juraj]

Aha, tak toto
https://spectrum.ieee.org/tech-talk/con ... n-devices-

[woxia]

Když se tak vede diskuse o těch radarech, co máme koupit, tak jaké radary (pásma, výkony, výrobce) tu u nás NATO provozuje ve dvou lokalitách?

Naše armáda o tom ani nic pořádně neví, neví totiž ani to, kde je umístěn: Radar u Sokolnice :dobre:
http://www.mocr.army.cz/informacni-serv ... ice-14762/

Našla jsem jen toto:
http://docplayer.cz/19035347-Ruseni-zpu ... icich.html

http://www.leonardocompany.com/document ... nload_file
2,5kW střední výkon
84 kW impulsní
1,2 – 1,4 GHz

Když tak počítám, tak lidé se tam pohybují a dostávají při každé otočce až 6x330W/min (radší mne zkontrolujte, ať nešířím poplašnou zprávu), hodnoty, kde se pohybují lidé (tj. měření ve výšce 3 m a ne deset, jo, to se dobře ohýbají výpočty) jsou o cca deset dB vyšší.
Nemáte náhodou hygienickou zprávu? Ráda bych si ověřila, že to platí:

Podle vyhlášky MZ ČR č.408/1990 Sb. v pásmu nad 300 MHz platí nejvyšší přípustná denní hodnota ozáření obyvatelstva při 24 h expozici
Wso = 0,12 mW/cm2 z toho S_konstatní = 0,05W/m2

Mezní hodnota, která nesmí být nikdy překročená je
S_mezní = 2,5 W/m2

[bacil]

Nějaký rok před akcí s radarem v Brdech byly hygienické normy o několik řádů devalvovány, takže hygieniky to zajímat nebude, projde v pohodě.

[jura-p]

Trochu nevím, co jako má znamenat, že armáda neví, kde je radar u Sokolnic? Armáda je abstraktní pojem, nemá vlastní vědomí. Většina lidí v armádě fakt neví, kde je radar u Sokolnic. Většina lidí neví, kde jsou Sokolnice a to hlavně proto, že by jim to bylo k ničemu. Kdyby to chtěli vědět, tak si to i s tím radarem na mapě snadno najdou. Většina lidí ani neví, kde je Mohyla míru u Prace. Tam to není moc atraktivní. Tam dovezou akorát tak výpravu francouzských důchodců, co jedou po Napoleonových stopách. Jo, to Šaratice, to je jméno, co zná každý, aspoň z vtipů.

[Kolja]

Woxia: Radar není u Sokolnice, ale u Sokolnic (Sokolnice-pomnožné, 2.pád Sokolnic)

[woxia]

Koljo, něco mi připomínáš :dobre:

Já se jen divím, že nikdo z obyvatel dotyčných obcí nechce vidět hygienickou zprávu, když by tam měla být jasně vymezena hygienická zóna v územním plánu.
Ono to měření je pofiderní, protože pár metrů jinde to dělá úplně jiné hodnoty, ty fázové antény jsou úplně něco jiného než klasika:


No a současné hodnoty - podívejte se na BTS, to má klasickou anténu ale pere to také hezky. Proto také vidíte někde, že anténa má opačný sklon.


A našla jsem utajenou studii na Ministerstvu obrany, ještě by to chtělo ty přílohy:
Tyto příznivé podmínky se za provozu nového radaru ještě více prohloubí, neboť dosah významných úrovní intenzit elektromagnetického pole se dále zmenší
www.mocr.army.cz/assets/1-sokolnice---s ... -final.doc

Takže studie výpočtově řekla, že elektromagnetické pole významně poklesne, ale lidem, co to začalo najednou reálně rušit TV nebo satelitní mezifrekvenci, nebylo zrovna málo.

[QVAK]

Woxia, musí se brát v úvahu i výšková konfigurace terénu. V Sokolnicích když jsem šéfoval v Brně jsem 4 roky bydlel na privátu. Když se jede z Brna tak je před Sokolnicemi na konci planiny na které je letiště padák se serpentinou a výškovým snížením o cca 50 m a až pak začínají Sokolnice. Na tomto kraji Sokolnic za prvými několika domy je T křižovatka a doprava se jede ulicí k radaru. V ní se opět nastoupá min. cca 50 výškových m a na konci ulice je strážnice. Za ní je až radar. Takže Sokolnice až na pár domů na cestě k radaru jsou ve výrazné (cca 50 m) kotlině. Přímou viditelnost od radaru mají až Prace vzdálené cca 2,5 km od Sokolnic. Sokolnice jsou dlouhé cca 1 km = 3-3,5 km.

[woxia]

To ano, ta konfigurace terénu je tam unikátní a z ničeho nic je místo s velmi dalekým dohledem - o to zajímavější bylo umístění PVOS baterie trochu pod kopec a ne na kopec a NATO to umístění plně přebralo, což je s podivem, nebo je v tom něco, co zas tak nezasvěcení nechápou, proč ta lokalita je tak důležitá (já bych řekla, že z důvodu obrany Brna je dobrá, ale páteřní radar bych dala na kopec kapku vyšší a od lidí dál, takže v tom musí být něco jiného.
Dovolím si Tě poopravit, Prace má výšku 250 m, radar 318 m.

Takže bych si zvolila jako nejvhodnější lokalitu jak je vrch Větrník (NPR Větrník) kóta 394 m u Dražovic (49.1965908N, 16.9855675E).
Pak jako záložní kóta 518 m - nachází se asi 2 km severně od obce Chvalkovice, kde ale již jsou ČRa - Hradisko, takže koexistence systémů s problémy.

[bacil]

Na vršku kopce se dělají špatně podzemní prostory.