Rakety vzduch-vzduch/země

[skflanker_]

Raketa R-33/R-37/R-37M má svoj aktívny radar = síce ju cieľ na svojom radare nemusí vidieť (závisí na polohe cieľa a trajektórie rakety), ale akonáhle raketa aktivuje svoj radar, tak cieľ o tom vie (ak má RWR)
Preto to riešenie, že ak raketa "uzamkne" svoj cieľ, tak to vytiahne na rýchlosť 6M = čo je rarita = doposiaľ raketový motor "rozbehol" raketu, palivo sa minulo a iba zotrvačnosťou išla po cieli = už bez paliva, raketa iba spomaľovala a spomaľovala kým nedošla do bodu keď sa aktivuje deštrukcia (pri cieli) alebo autodeštrukcia (po minutí cieľa alebo pri páde, min. rýchlosti)

[puma]

Problém s radarem pracujícím v pásmu X a podobných vysokých pásem to je určitě na 300km, ale je tu ten problém, že za cenu, že získáte o cíli oproti vysokým pásmům (přesnost v řádu centimetrů až metrů), přesnost v řádech desítek až několik stovek metrů, tak můžete využít L,S,VHF pásma a kombinovat současné ozařování cíle ještě s X a vytvořit na tom hybridní radarové komplexy, jak tomu rusové říkají oficiálně (ala Nebo-M), tak získáte informaci i o stealth stíhačích na vzdálenostech nad 300km, jen ta přesnost bude v řádech několika desítek až stovek metrů, a teď jak to využít pro navedení dalekodosahové PLŘS s aktivní radiolokační hlavicí na takové vzdálené cíle?? Už jsem to tady několikrát rozebíral, že to půjde (je to jen prostá kombinace logiky a znalostí způsobů nasazení konkrétního typu letounu - taktik protivníka - např takový AWACS, ELINT na bojové misi bude bránit minimálně roj stíhačů, který se bude pohybovat ve vzdálenostech do 10-20km od velkého letounu, pokud nebudou působit proti konkrétní hrozbě (AWACS je RCS kontrastního letounu a ještě bude vyzařovat z přehledového radaru, což využijete k navedení samotných PLŘS v pasivním režimu na velkou vzdálenost), útočící a spolupracující salva PLŘS s aktivními radiolokačními hlavicemi (ještě můžete dobře předvídat, v jakých sektorech a vzdálenostech okolo bráněného letounu se mohou nejpravděpodobněji vyskytovat stíhači, to jde lehce určit čistě logikou a statistikou ubránitelnosti takového strategického letounu) a s trochou štěstí rozsekají celou takovou skupinu na kusy, i se stíhači ještě s momentem překvapení). Vám jde jen o to dostat po rádiovém kanálu letounu, či PVO komplexu korekce na PLŘS o pozicích cile/ů, kde nepotřebujete přesnost vysokých radarových pásem v řádech metrů, protože nemáte přeci poloaktivní radiolokační hlavici na PLŘS, co tento způsob navedení a přesnost určení cíle! bezpodmínečně vyžaduje.. Ještě tam máte ten digitální datalink, který tam není jistě náhodou, můžou jej použít i jiné komplexy, teoreticky i samotné PLŘS pro komunikaci mezi sebou.

Maximální rychlost v závěrečné fázi letu R-37M Mach 6 (~7350km/h - 2.04km/s)
Otázka je kolik může být průměrná rychlost nad vzdálenosti 300km, ale jelikož to poletí po semibalistické dráze v extrémně velké výšce, tak se to dá odhadnout na rozmezí 3000-4000km/h (kde rezerva cca 1500km/h je na dosah o maximální vzdálenosti do 350-360km)

Odhadovaná doba letu na vzdálenost 300km při průměrné rychlosti PLŘS 2880km/h ~ 6m:15s (za tu dobu letoun protivníka/formace uletí v "přeletovém režimu při 900km/h" 93.7km bez změny směru letu, pro F-22 na supercruise dejte přibližně *1.9)
při průměrné rychlosti PLŘS 4000km/h ~ 4m:30s (za tu dobu letoun protivníka/formace uletí v "přeletovém režimu při 900km/h" 67.5km bez změny směru letu)
Ty velké vzdálenosti potřebují určitě průběžně aktualizace aspoň hlavního cíle v oblasti (velikostí RCS kontrastního letounu - vypnuté AWACS/ELINT), ten doprovod si mohou PLŘS vyhledávat vlastními radary až budou blízko hlavního cíle (musí mít ale nutně nějaký režim "spolupráce v salvě"), protože z logiky věci budou transportní letouny, AWACS, ELINT chráněny stíhači protivníka ve vzdálenostech kam dosáhnou R-37M vlastními radary, plus jejich situační povědomí může být posilováno z pozemních radarových komplexů dalekého dosahu přes datalinky, i za cenu nepřesností v určení dálky cíle/ů v řádech desítek až stovek metrů, ale není to nic limitujícího, +- 1-2km pro aktivní radiolokační hlavici v určení polohy cíle na vzdálenost 300km nehraje podstatnou roli.


Dejte tuto jednoduchou logiku nějakému jednoduchému spolupracujícímu algoritmu pro vedení salvy PLŘS, jen s výměnou cílů mezi sebou, podle velikosti RCS jednoduše rozlišíte na velkou dálku váš primární strategický cíl, oproti letounům velikosti stíhač (AWACS, bude bráněn, stíhači budou šetřit palivo, kvůli co největšímu doletu a potřebě ubránit AWACS, nebudou zbytečně manévrovat, v jak rozdílných letových výškách mohou letět oproti bráněnému letounu vs optimální letová hladina pro AWACS, tak aby mohly jej doprovázet co nejdéle a prudce jim neklesla vytrvalost? V jakých sektorech okolo letounu se budou stíhači nejpravděpodobněji vyskytovat?. Takto můžete se salvou spolupracujících PLŘS vyřadit zapnutý AWACS i s celým stíhacím doprovodem s velkou pravděpodobností. Ještě to provedete úplně v pasivním režimu navedení samotných PLŘS bez nutností posílat na ně korekce odkudkoliv (což bude velice ztěžovat detekci pro protivníka o tom, že po něm letí 16 spolupracujících PLŘS ve velké výšce), využijete vyzařující radar AWACSu/ELINTu, s tím, že si PLŘS zapnou své radary a vyhledají a přidělí konkrétní cíle pár desítek sekund před zásahy letounů protivníka, protivník bude v takovémto scénáři (který je primární způsob použití těchto dalekodosahových PLŘS podle mého) ve velice nepěkné situaci.

Pokud takové letecké uskupení nebude mít tušení o nějaké reálné hrozbě, co na ně letí ve formě několika PLŘS, tak je to dost efektivní až strašidelný způsob nasazení, i když to teoreticky nějak zjistí, tak minimálně obsluha vypne radar na AWACSu na několik minut a máte radarové okno, které můžou využít vaše letouny.. (jenže velice pravděpodobně to už bude ale na vzdálenostech PLŘS pod 150km od AWACSu, doletí na něj i tak, bez jakýchkoliv externích korekcí, najdou si jej, poletí jen po INS a poslední známou pozice s její predikcí cca 30 sec (za tu dobu se AWACS neotočí o 360 stupňů), na 70-80km od AWACSu pingne PLŘS vlastním radarem prostor před a pod sebou a bude tam vypnutý AWACS s RCS cca 150m2 a máte jeho přesnou polohu), např. stačí si každých deset sekund upřesní pozici cíle a vypnout radar, až do bodu zamknutí cíle, přijdete takto sice o mement překvapení, ale zas lepší než nic.

[Alchymista]

Bojová časť 60kg - to je na rovnakej úrovni ako S-125 Neva, čiže polomer ničenia viac ako 10 metrov.

To urýchlenie na Mach 6 (~1800-2000m/s) znamená, že raketa je "dvojstupňová", s dvomi funkčne oddelenými náplňami raketového motoru.

Назначенный срок службы ракеты - 8 лет
Назначенный ресурс : 50 летных часов при неограниченном количестве взлет-посадок носителя с бетонной ВПП
(20 взлет-посадок носителя с грунтовой либо металлической ВПП)
Время непрерывной работы аппаратуры в полете под самолетом-носителем 3 часа

Určená doba služby rakety - 8 rokov (po našom životnosť rakety do GO)
Určený resurs:
- 50 letových hodín bez limitu štartov a pristátí nosiča z betónovej VPD
- 20 štartov a pristátí nosiča zo "zemnej" alebo "kovovej" VPD (kovová = zemná, spevnená alebo pokrytá kovovými roštami)
Doba nepretržitej práce aparatúry za letu pod lietadlom-nosičom - 3 hodiny
(Raketa sa obvykle zapína až niekoľko minút pred použitím, tento parameter by ale znamenal, že raketa môže byť aktívna počas celého letu, pripravená kedykoľvek k okamžitému odpáleniu - nie je to celkom bežné, aj keď to u "hliadkových" stíhačov môže byť inak. Na druhej strane, podobná požiadavka môže byť bežná u rakiet s jadrovou hlavicou - po odistení na zemi sa už nevypínajú, pretože by stratili vložené kódy na odistenie...)

[Beda]

Puma napsal


Odhadovaná doba letu na vzdálenost 300km při průměrné rychlosti PLŘS 2880km/h ~ 6m:15s (za tu dobu letoun protivníka/formace uletí v "přeletovém režimu při 900km/h" 93.7km bez změny směru letu, pro F-22 na supercruise dejte přibližně *1.9)
při průměrné rychlosti PLŘS 4000km/h ~ 4m:30s (za tu dobu letoun protivníka/formace uletí v "přeletovém režimu při 900km/h" 67.5km bez změny směru letu)

Ta raketa poleti do mista predpokladaneho stretu, to se necha spocitat, ne za letadlem. Nejspis za letadlama co moc nemeni smer, teda velka. Nebude to vystrel a zapomen. Ostatni budou nicit na kratsi vzdalenost. Tam bude mit PVO nejvetsi ucinost.

[Alchymista]

ani AWACS, ani tankery príliš nekľučkujú a v priestore nasadenia lietajú po stálej trase, doslova po okruhu

[puma]

Ne tak docela, ale otázka je jestli se ten výpočet provede na nějakém prostředku XY mimo PLŘS - letoun či PVO a pošle se to po datalinku na střelu - leť tam a tam, po trajektorii takové a makové, v tom je problém, že musíš znát při externím výpočtu mimo PLŘS její přesnou polohu, rychlost atd.. (tedy buď ji musíš něčím sledovat, nebo musí posílat nazpět info o své poloze, rychlosti atd, které je nutné pro takový výpočet), nebo té PLŘS posíláš jen "decentralizované" souřadnice cíle (co nemusí být nutně svázany s žádným fyzickým konkrétním prostředkem ve vzduchu či na zemi, co provádí výpočty pro korekci dráhy letu PLŘS, a můžeš je brát klidně z celé sítě PVO, v kterých se taková data o cílech přenáší už v unifikovaném formátu), rychlost, výšku a vektor směru, a vše si to spočítá sama na palubě vůči své aktuální poloze, na to jí stačí znát +- přesně svojí polohu z INS, a z GPS/GLONASS ji bude znát na metry přesně v každém okamžiku, tohle je daleko výhodnější řešení a dnes to není problém s velkým výpočetním výkonem zrealizovat v PLŘS. Výrobce píše, že je plně fire and forge - tomu bych i věřil, ale jen za ideálních podmínek, přepad nic netušícího cíle s velkým RCS, cíl nemění směr, letí +- konstantní rychlostí a je možné s přesností na pár km vypočítat jeho polohu i pár minut dopředu a určit tak bod zachycení cíle radarem PLŘS již před odpalem, riziko jen je, že pokud zrovna během větší části trasy letu PLŘS měl cíl otočný bod na trase, tak takhle letící PLŘS jen s první korekcí trajektorie a žádnou další může lehce minout, když se dostane cíl mimo dosah jejího aktivního radaru (to nemůžeš nikdy vědět se 100% jistotou, kdo má kde otočné body, ale můžeš to zas minimalizovat výpočtem pravděpodobnosti zda se tak stane, nebo ne, podle předešlé trasy cíle a logiky nasazení takových strategických průzkumných prostředků). Fire and forge bude určitě na letouny AWACS a ELINT, co vyzařují radarem v aktivním režimu pořád spousty elektromagnetického záření, které se využije jako "maják" a získá tak pasivně jejich polohu s přijatelnou chybou. Při samotném postřelování cíle typu AWACS atd, na velkou vzdálenost, tak tam bude ale pravděpodobně časové okno, kdy bude na vrcholu své dráhy ve velké výšce, že ztratí signál radaru AWACSu na minutu či dvě, ale pokud o ni nikdo nebude vědět, tak to moc vadit nebude, najde si jej zas při klesání, nebo může být "krmená" po datalinku údaji o poloze cíle z jiných prostředků (v případě AWACSů,ELINT,.. i pasivních), a bude se skrytě přibližovat nad radarovým svazkem z AWACSu a radar zapne až při závěrečném útoku z velkého převýšení vůči cíli, podle tohoto diagramu by při útoku z hora mohla lehce uniknout pozornosti samotného radaru AWACSu a "nadletět" vyzařovací paprsek radaru a letět většinu trasy mimo jeho dosah a pokud by přišla o externí zdroj korekce o poloze cíle po datalinku, vletěla by do něj někde na vzdálenosti 100-150km od cíle a využila jej pro upřesnění pozice cíle a korekci své dráhy. Při odpalu dejme tomu na výšce 10km, ve vzdálenosti > 300km od AWACSu ten určitě takový odpal a stoupání PLŘS do velké výšky nezaznamená, a PLŘS by si mohla upřesňovat při stoupání do extrémní "přeletové" výšky, teda dokud má signál radaru z AWACSu (cca 30-40 sekund) jeho polohu a provádět přesnější výpočty pro určení nejlepší trajektorie letu a určení bodu zachycení cíle vlastním radarem za 4-5 minut, bez nutností jakýchkoliv dalších externích korekcí její dráhy, samozřejmě externí korekce jsou větší jistota, ale i takto by to mohlo fungovat v zcela pasivním režimu nosiče PLŘS, s velkou pravděpodobností zničení cíle, kdy cíl se dozví o útoku na něj až pár desítek sekund před zásahem, kdy si PLŘS zapne aktivní radar a prozradí se.

[Alchymista]

Pre predstavu, ako by asi vyzerali v danej schéme trajektórie rakety - najpravdepodobnejšie by boli podľa mňa dráhy v priestore nedzi tmavomodrou a svetlo zelenou - s relatívne rýchlym stúpaním na začiatku dráhy, koncový úsek by naopak zodpovedal skôr priestoru medzi zelenými dráhami - strmý zostup pod uhlom 30-45°, v poslednej fáze až okolo 60°, pričom cieľ je sledovaný zhora

Čo je tiež vidieť - útočiace rakety už na relatívne veľkej diaľke 350+ km vylietajú zo zony pokrytia (švédsky systém Erieye) - a to zrejme ešte na svojom aktívnom úseku dráhy, čo robí predpoveď ďalšej možnej dráhy "komplikovanou". Pokiaľ ju teda vôbec zaregistruje - strela bude mať, už vzhľadom na určenie, nízke RCS, povedzme na úrovni protizemných striel s plochou dráhou letu (a teda dosah AWACS bude zhruba polovičný ako na typické vzdušné ciele).

nemám lepší editor kriviek

[kenavf]

Ešte by bolo možno z taktického hladiska zaujímavé použitie tak že raketa by bola odpálená z lietadla iným smerom,nie s azimutom priamo na ciel. Tak by AWACS, v prípade že by ju dokázal zaregistrovať pri odpálení, nevedel s istotou určíť že bola odpálená voči nemu a nerobil by teda protiopatrenia. Strela by skorigovala svoj smer až v tej veľkej výške nad lúčom radaru prípadne pri zostupe(samozrejme by to spotrebovalo trocha paliva)

[Alchymista]

Trochu viac ako "trochu"... Za stranový manéver zaplatíš dostrelom a rýchlosťou. Hodne - každý stupeň odklonu mimo optimum ťa bude stáť najmenej 10-15m/s rýchlosti, ale skôr až 25m/s z maximálnej rýchlosti. Musíš totiž prekonávať aj rýchlosť udelenú nosičom.

[kenavf]

Tých 10 až 25m/s na jeden stupeň odklonu sa mi zdá veľa. To by každá raketa po 90°zatáčke už asi spadla. (strelba na manévrujúci cieľ)

[Alchymista]

Lenže Ty zamýšľaš urobiť obrat už na začiatku dráhy - a tam to vychádza tak, strata energie na počiatku sa nasčítava. Preto sa tiež rôzne protilietadlové strely vystrelované z kontajnerov natáčajú so smeru cieľa ešte pred zapálením letového motora - tj. pri čo najmenšej rýchlosti.

Schválne si to skús spočítať napríklad pre malé rakety ako Pancir, aký maximálny manéver dokážu urobiť, ak ich maximálna rýchlosť je 1300m/s a znesú vlastné preťaženie povedzme 40G, pri dobe riadeného letu 20 alebo 30 sekúnd. Potom môže skúsiť spočítať príslušnú riadiacu silu, ktorú potrebuješ na to, aby si raketu letiacu zotrvačnosťou vychýlil z priamej dráhy, odtiaľ vykonanú prácu a spotrebovanú energiu (všetky manévre, zmeny smeru letu sú na účet kinetickej energie strely)

polomer zátačky s preťažením 40G bez straty rýchlosti je 4225m
na zatáčka o 90°potrebuje strela 5,1 sekundy...

[kenavf]

Počítam s tým že raketa by bola na začiatku vypustená z lietadla odkloneným smerom a v druhej polovici letu by sa nasmerovala priamo na ciel. Napríklad o 10° až 20°.

[puma]

To nemá žádný smysl nějaké extrémní změny trasy letu, nejefektivnější je volit nejkratší možnou vzdálenost k cíli (a snažit se využít moment překvapení na maximum), teda do bodu, kde bude až tam PLŘS doletí a bude ho moci nalézt aktivním radarem (s tímhle se dá vyhrát víc než dost), nejefektivnější je trasa, co stojí nejméně kinetické energie = čas potřebný pro její překonání. Stačí namontovat IR detektory na AWACS koukající do horní polosféry a teoreticky by měli horkou PLŘS blížící se z velké výšky zachytit, otázka je ale na jakých vzdálenostech (to se bude rovnat v podstatě vzdálenosti zapnutí jejího radaru, víc to určitě nebude, takže to postrádá smyslu, dale by šlo namontovat nějaké větší směrované AESA antény na povrch, co hlídají horní polsféru, které už mohou PLŘS zachytit s velkou pravděpodobností v mrtvých úhlech přehledového radaru, otázka je zas ale na jakých vzdálenostech, každopádně větší než IR senzory, tak ale dáte PLŘS další "naváděcí maják"). Otázka ale je, jak mohou být efektivní protiopatření proti střele, co sestupuje docela prudce z výšky 20-30km na cíl na výšce 10-15km a ještě zrychluje na M6, vtip je v tom, že jakýkoliv letoun bude v ten moment z takového převýšení a pod takovými úhly, i stealth letouny - vystavovat svůj největší povrch radaru, který bude mít extrémní RCS oproti podstatně nižšímu, nebo "optimalizovanému" povrchu z profilu, to povede jen k jedinému, k výraznému zkomplikování zarušení radaru takové PLŘS čímkoliv, protože bude mít vždy k dispozici radarově extrémně kontrastní cíl oproti jeho průměrným hodnotám.

Jinak mám teorii o příbuznosti R-37M a 40N6, zakládá se na tom, že 40N6 může částečně vychází ze zrušené letecké KS-172, akorát bude mírně rozměrově předimenzovaná na pozemní start, to by pak vysvětlovalo použití stejné aktivní radarové hlavice 9B-1103M, jako základu a kompatibilitu navádění s R-37M z S-400, plus i max. dosah 400km u 40N6, pokud by se použil nějaký bytelný odhazovací urychlovací raketový blok, co měla i KS-172.

[Skeptik]

Jinak mám teorii o příbuznosti R-37M a 40N6, zakládá se na tom, že 40N6 může částečně vychází ze zrušené letecké KS-172, akorát bude mírně rozměrově předimenzovaná na pozemní start, to by pak vysvětlovalo použití stejné aktivní radarové hlavice 9B-1103M, jako základu a kompatibilitu navádění s R-37M z S-400, plus i max. dosah 400km u 40N6, pokud by se použil nějaký bytelný odhazovací urychlovací raketový blok, co měla i KS-172.

Puma, a nevadí ti v té tvé teorii to, že tyto tři střely (R-23M, 40N6 KS-172) vyvinuly a vyrábí tři různé firmy (Vympel, Almaz, Novator), které jsou si navzájem konkurencí?
Použití dílčích komponent od třetích stran (radarova hlavice samonavedení) je samozřejmě možné, ale moc bych se divil, kdyby na sebe tyto střely jakkoli konstrukcne navazovaly.

[puma]

Však píši, že je to jen má teorie, 40N6 nikdo ještě neviděl, že to vyrábí konkurenční firmy samozřejmě vím, ale pokud se u R-37M uvádí možnost předběžného označování cílů buď leteckým nosičem, nebo komplexy PVO (uváděl to výrobce Agat u 9B-1103М-XXX před desetiletím, dnes se takové informace nikde neuvádí), tak tam musí být nějaká příbuznost minimálně v té samonaváděcí radarové hlavici a buď v radiovém korekčním kanálu na PLŘS (nebo v obousměrném datalinku), aby to bylo vzájemně kompatibilní, není bez zajamovati, že aktivní hlavice 9B-1103М používá i R-77-1 akorát je to samozřejmě celkově menší verze s průměrem antény 200mm, pak se tu nabízí otázka, jestli se to předběžné označování cílů pro R-37M komplexy PVO vztahuje i na nové PLŘS z rodiny R-77-1 a novější, což by docela podstatně zvyšovalo schopnosti letectva a PVO na bojišti, protože i PVO s vyřazenými radary by mohla aspoň teoreticky dále působit na protivníka, jelikož by stíhačům stačilo se přes datalinky napojit na PVO síť, dodat do odpalovacího zařízení XY po datalinku přes velitelské stanoviště baterie, které jsou v jejich dosahu a mají své PLŘS v dosahu cíle XY předběžné označení pozice cíle, odpálit PLŘS z baterie S-400 a převzít si ji (posílat ji informace o cíli po datalinku), a naopak PVO a letecké PLŘS, tedy aspoň teoreticky je to realizovatelné s nějakým přívětivým uživatelským rozhraním pro piloty. :)

2014 - zatím jsou známe aktivní hlavice 9B-1103М s průměrem antény od 150mm do 350mm

[petrp]

Je velmi logické mít možnost ozařování cíle z pozemního zdroje, ale určitě to nebude z komplexů PVO. Zbytečně by na sebe upozorňovali, ale je mnohem snazší cíl ozářit z jiného (velmi mobilního) prostředku...

PS: Vlastně, ten ale bude jistě taky součástí PVO...

[kenavf]

Však píši, že je to jen má teorie, 40N6 nikdo ještě neviděl, že to vyrábí konkurenční firmy samozřejmě vím, ale pokud se u R-37M uvádí možnost předběžného označování cílů buď leteckým nosičem,...................... tak tam musí být nějaká příbuznost minimálně v té samonaváděcí radarové hlavici a buď v radiovém korekčním kanálu na PLŘS (nebo v obousměrném datalinku), aby to bylo vzájemně kompatibilní,...

Príbuznosť rozmerová ani technologická tam nemusí byť vôbec, požiadavka je hlavne na datovú kompatibilitu a to je o tom do akých výstupných signálov to palubný počítač rakety pretransformuje. Samozrejme môže byť výhodou ale nie bezpodmienečne ak sú niektoré komponenty univerzálne, napr ten radar od subdodávatľa, alebo aj iné komponenty rakety kvôli sériovosti(poznáme to od výrobcov automobilov a dodávok keď sa jedná prakticky o identické autá len s inou značkou). Ale tá datová kompatibilita je do budúcnosti bezpodmienečná.
Takže napr. blok antény by mohol byť identický/príbuzný pre radar Armaty,Su-57,delostrelecký radar,protilietadlovej/protizemnej rakety,...

[nine_mike]

petrp
Nejak tak funguje bistatický radar. Rusko má napríklad radarový systém 52E6MU Struna-1MU, ktorý má oddelný vysielač a prijímač. Vysielač môže pracovať aj ako normálny retranslátor rádiovej prvádzky, čiže nevysiela priamo radarové impulzy, ale nejaký priestor zahlcuje EM žiarením s rôznymi frekvenciami a niektoré z nich sa odrazia od VLO objektov do smerov v ktorých sú prijímače a jedným z takých prijímačov by možno mohla byť aj VV raketa.
Okrem toho, myslím že tu kedysi bola aj info o malých ruských radaroch o veľkosti prívesného vozíka za auto. Dosah asi nič moc, ale ak má len nasvietiť cieľ pre strelu ďalekého dosahu, príp. odovzdať info o polohe cieľa cez datalink, tak je to celkom šikovné zariadenie.

[Alchymista]

rozdelenie vývoja a výroby rakiet PVO, rakiet PVOS a rakiet leteckých je dôležité aj z iného dôvodu - pre prípad zrady. Rusi už s tým skúsenosť majú. V prípade zrady je pri rozdelení ohrozený len jeden z troch segmentov.

[puma]

Trocha humoru..

Střelby S-300PMU2 - wiki: maximální výškový dosah pro 48N6E2 je uváděn všude 27km (výškové omezení exportních verzí??)
https://tvzvezda.ru/news/forces/content ... 0-578z.htm

"Za tři minuty PVO jednotky zachytili a zničil pět cílů letících na výšce 45.000 metrů rychlostí 1200 metrů za sekundu."