Arktida

[QVAK]

V ARKTIDĚ NAŠLI ZÁHADNOU GIGANTICKOU DÍRU

V mořském ledovém štítu Arktidy se objevila díra o rozměru Hořejšího jezera v Severní Americe. To řekli vědci z Torontské univerzity v Kanadě v rozhovoru pro Motherboard.
Podle slov vědců se velké polynie obvykle formují v relativně malé vzdálenosti od hranice mezi ledem a mořem. Nové místo se ale nachází ve vzdálenosti několika stovek kilometrů od této linie. To ukazuje na skutečnost, že se objevila v důsledku nějakých dosud neznámých procesů.

http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/11256-ar ... ticka-dira

[skflanker_]

Padol nový rekord v doprave cez Arktídu
Tanker-ľadoborec Krištof de Maržeri («Кристоф де Маржери») prepravujúci skvapalnený plyn zo severu Ruska do Číny ustanovil nový rekord. Trasa z prístavu Sabetta (Сабетта) okolo mysu Dežneva (Мыс Дежнёва) prekonal za 7 dní a 17 hodín, priemerná rýchlosť na severnej trase 12,8 uzlov.
Do Čínskeho prístavu doplával 31.07.2018, celkovo za 18,5 dňa.
Zdroj https://sdelanounas.ru/blogs/110405/ z 03.08.2018
Blog http://charly015.blogspot.com/2018/08/n ... norte.html z 04.08.2018

[WuVirr]

V Arktidě byla objevena nová hrozba pro lidstvo

Vědci z Yaleovy univerzity zjistili, že v Arktidě se pod horní vrstvou mořské vody nachází velké množství teplé a slané vody. Výzkumníci se domnívají, že dřív nebo později vody vystoupí na povrch oceánu, což povede ke katastrofickému tání polárního ledu. Informuje o tom Science Alert.

Podle oceánografů bylo ohrožení hlubokých vod pozorováno v kanadské námořní oblasti. Mezi lety 1987 a 2017 se množství tepla v nejteplejších vrstvách oceánu zdvojnásobilo. Tento jev je spojen s neobvyklým ohřevem povrchových vod v severní části Čukotského moře. Změna klimatu přispívá ke zmizení ledu mezi Čukotkou a Aljaškou. Voda je přímo vystavena slunečnímu záření a pohybuje se na sever pomocí větru.

Více zde: https://cz.sputniknews.com/svet/2018083 ... ba-klimat/

[skflanker_]

Pompeo: USA budú v Arktíde aktívnejšie voči Rusku i Číne
Americký minister zahraničných vecí to uviedol počas svojej návštevy Dánska.

US minister zahraničných vecí Mike Pompeo v stredu 22.07.220 povedal, že USA budú vyvíjať viac aktivity v oblasti Arktídy s cieľom vyvážiť rastúci vplyv Ruska a prekaziť záujmy Číny v tejto oblasti. Pompeo počas stredajšej krátkej návštevy Dánska uvítal znovuotvorenie US konzulátu v Grónsku, ktoré je autonómnym dánskym územím. Tento konzulát v grónskom hlavnom meste Nuuk znovuotvorili v 06/2020...

Zdroj https://svet.sme.sk/c/22452451/pompeo-u ... -cine.html z 22.07.2020

[martanus]

Zatímco nám bylo řečeno o strašlivém nárůstu antropogenních emisí, které roztaví polární led a zvýší hladiny oceánů, děje se něco trochu jiného.

V posledních dnech se z Arktidy objevily zprávy o nové anomálii - rychlém nárůstu oblasti mořského ledu.

Roční minimální plocha arktického mořského ledu (4,72 milionu kilometrů čtverečních 16. září 2021) byla o 26 procent vyšší než v roce 2020. To se od roku 2014 nestalo.

Meteorologové nevylučují, že rok 2022 bude jedním z nejchladnějších v Antarktidě za poslední desetiletí.

V Antarktidě přibývá mořského ledu a Jižní oceán opět mrzne. Extrémně chladné počasí nad Antarktidou pomohlo zvýšit hladinu mořského ledu na celém kontinentu na pátou nejvyšší v historii v srpnu, uvádí National Data and Snow Data Center.

https://colonelcassad.livejournal.com/7128619.html

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2022/05 ... o-nato.htm
Co stojí za náhlým vstupem Finska a Švédska do NATO?

Alexandre Lemoine
Rychlý a brzký vstup Finska a Švédska do NATO se zdá být spojen pouze s aktuálními událostmi, ale jen na první pohled. V každém případě je ruská operace na Ukrajině důvodem a ospravedlněním rychlé integrace Stockholmu a Helsinek do NATO.

...

[martanus]

Globální oteplování je tak zvláštní...
Dějí se zajímavé věci: trend zmenšování arktického mořského ledu se zastavil. Zvětšila se nejen plocha ledu, ale také jeho tloušťka. Černá linie roku 2022 se oproti předchozím letům zvýšila a vrátila se do "normální" šedé oblasti.

Přední světová média a zastánci zelené agendy však o tom příliš nemluví.

https://t.me/skeptik_21/4498

[Kalinac]

Financial Times : Arktický chlad - západní země se obávají, že Čína a Rusko využijí regionálního napětí

Západ se obává, že rozhodnutí ukončit spolupráci s Ruskem v rámci Arktické rady povede ke zvýšení jeho vlivu v nejsevernější oblasti, píše FT.
Existují obavy, že Moskva a Peking vytvoří vlastní alternativu k tomuto orgánu.

Západní země se obávají, že Čína a Rusko se mohou pokusit využít rostoucího geopolitického napětí v Arktidě ke zvýšení svého vlivu na region a jeho bohaté přírodní zdroje.
V sérii rozhovorů pro Financial Times vyjádřili vysocí západní politici obavy, že éra výlučného statusu arktické zóny, kdy byla polární oblast chráněna před politickým napětím ve světě, skončila.
Arktická rada přerušila vztahy s Moskvou poté, co napadla Ukrajinu, což zvýšilo riziko polární oblasti "bez pravidel"
Západní země se obávají, že Čína a Rusko by se mohly pokusit využít rostoucího geopolitického napětí v Arktidě ke zvýšení svého vlivu na region a jeho bohaté přírodní zdroje.
V sérii rozhovorů s Financial Times vyjádřili vysocí západní politici obavy, že éra arktické výjimečnosti – kdy byla polární oblast izolována od napětí jinde – skončila.
sedm západních členů Arktické rady, hlavního regionálního orgánu, přestala spolupracovat(otevře se nové okno) s Ruskem ve všem od ochrany životního prostředí až po diskusi o právech původních obyvatel po jeho loňské totální invazi na Ukrajinu.
"Nemůže to být jako obvykle," řekl Jonas Gahr Støre, premiér Norska, které minulý měsíc převzalo funkci předsedy Arktické rady od Ruska.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto uvedl, že se obává, že výsledný pat by mohl vytvořit "Arktidu bez pravidel nebo arktickou oblast bez společného cíle v oblasti změny klimatu. Bylo by to zdarma pro každého, aby ho mohl použít pro lodní trasy, pro suroviny."
Mapa ukazující osm arktických národů v Arktické radě a že západní země se obávají, že Čína a Rusko využijí regionálního napětí.
Vysoce postavený politik z jiného arktického státu dodal: "Obávám se, jestli Rusko a Čína vytvoří svůj vlastní druh Arktické rady."
Na konci svého funkčního období jako předsedy výboru vysokých úředníků Arktické rady v květnu ruský prezident Nikolaj Korčunov řekl, že Moskva by mohla z organizace vystoupit, pokud nebude přizvána k účasti na akcích během norského předsednictví.
"Nepozvání ruských zástupců na akce Arktické rady by znamenalo porušení jeho práv jako členské země a v tomto případě by bylo stěží možné, aby se naše země nadále podílela na činnosti této organizace," řekl Korčunov v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu Tass.
Řekl, že ve světle "oslabující role" rady, z níž obvinil západní členy, Rusko oslovuje další země a organizace a "již s nimi vede aktivní dialog o arktické agendě".
Vztahy Ruska s Čínou ohledně Arktidy jsou tradičně napjaté. Ale od začátku ruské invaze na Ukrajinu se zdá, že se to mění. Během březnové návštěvy čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Moskvě obě strany oznámily vytvoření společného pracovního orgánu pro rozvoj Severní mořské cesty, lodní trasy a vlajkové lodi ruského projektu rozvoje Arktidy.
Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí světa, a to vede země blízké i vzdálené k tomu, aby sledovaly její bohaté suroviny, od ropy a zemního plynu až po vzácné zeminy.
Členové Arktické rady se snažili udržet geopolitické třenice mimo region, často používali slogan "severní polární oblasti, nízké napětí", aby zdůraznili, že problémy týkající se životního prostředí, lodní dopravy a těžby nerostných surovin v polární oblasti lze vyřešit pouze společně. Rusko však v posledních letech výrazně zvýšilo svou vojenskou přítomnost v Arktidě, což vedlo další země, jako je Dánsko a Norsko, k reakci výstavbou nových obranných zařízení na dalekém severu.
Čína, která je jednou z několika nearktických zemí se statusem pozorovatele v Arktické radě, zahájila plány na "Polární hedvábnou stezku" v roce 2018 a neustále se snaží zvyšovat svůj vliv v tom, co je jednou z posledních hranic pro průzkum na planetě.
Pokusy čínských státních společností vybudovat letiště v Grónsku, autonomní části Dánska, byly zastaveny v roce 2019 poté, co USA vyzvaly Kodaň, aby se proti těmto plánům postavila.
Mette Frederiksenová, dánská premiérka, která navštíví Grónsko příští týden po setkání s americkým prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, řekla: "Nebuďme naivní. Nemůžeme být naivní ohledně Ukrajiny a nemůžeme být naivní ohledně arktické oblasti."
"Vrátí se věci v Arktické radě k normálnímu způsobu, jakým se věci dělají? Pokud jde o Rusko, nemyslím si to," řekla Frederiksenová. "Hraje Čína roli v arktické oblasti? Ano, jsou. Měli bychom si toho být vědomi? Jasně."
Haavisto řekl, že se obává, že arktická výjimečnost skončila. "Existuje také mnoho dalších zemí, které vidí využití Arktidy a jejích surovin jako lákavou otázku. Máme velmi silný společný zájem na spolupráci."
Norsko bojuje za udržení Arktické rady v chodu tím, že dělá co nejvíce s ostatními členy - USA, Kanadou, Finskem, Švédskem, Dánskem, Islandem - zatímco udržuje Rusko na holičkách.
"Arktická rada tu zůstane," řekl Støre. "Je toho tolik společného - pokud jde o výzvy a příležitosti - že by bylo naprosto nezodpovědné odvrátit zrak od [organizace]."
Diplomaté však připouštějí, že faktické vyloučení Ruska z rady vytváří "jasné dilema". Vedoucí arktický politik dodal: "Na jedné straně agenda, kterou chceme v Arktidě prosazovat, nedává bez Ruska moc smysl. Tvoří 40 procent Arktidy. Na druhou stranu teď nemůžeme spolupracovat s Ruskem. To je to, s čím bojujeme."
Na konci svého funkčního období jako předsedy výboru vysokých úředníků Arktické rady v květnu ruský prezident Nikolaj Korčunov řekl, že Moskva by mohla z organizace vystoupit, pokud nebude přizvána k účasti na akcích během norského předsednictví.
"Nepozvání ruských zástupců na akce Arktické rady by znamenalo porušení jeho práv jako členské země a v tomto případě by bylo stěží možné, aby se naše země nadále podílela na činnosti této organizace," řekl Korčunov v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu Tass.
Řekl, že ve světle "oslabující role" rady, z níž obvinil západní členy, Rusko oslovuje další země a organizace a "již s nimi vede aktivní dialog o arktické agendě".
Vztahy Ruska s Čínou ohledně Arktidy bývaly tradičně napjaté. Ale od začátku ruské invaze na Ukrajinu se zdá, že se to mění. Během březnové návštěvy čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Moskvě obě strany oznámily vytvoření společného pracovního orgánu pro rozvoj Severní mořské cesty, lodní trasy a vlajkové lodi ruského projektu rozvoje Arktidy.
Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí světa, a to vede země blízké i vzdálené k tomu, aby sledovaly její bohaté suroviny, od ropy a zemního plynu až po vzácné zeminy.
Členové Arktické rady se snažili udržet geopolitické třenice mimo region, často používali slogan "severní polární oblasti, nízké napětí", aby zdůraznili, že problémy týkající se životního prostředí, lodní dopravy a těžby nerostných surovin v polární oblasti lze vyřešit pouze společně. Rusko však v posledních letech výrazně zvýšilo svou vojenskou přítomnost v Arktidě, což vedlo další země, jako je Dánsko a Norsko, k reakci výstavbou nových obranných zařízení na dalekém severu.
Čína, která je jednou z několika nearktických zemí se statusem pozorovatele v Arktické radě, zahájila plány na "Polární hedvábnou stezku" v roce 2018 a neustále se snaží zvyšovat svůj vliv v tom, co je jednou z posledních hranic pro výzkum na planetě.
Pokusy čínských státních společností vybudovat letiště v Grónsku, autonomní části Dánska, byly zastaveny v roce 2019 poté, co USA vyzvaly Kodaň, aby se proti těmto plánům postavila.
Mette Frederiksenová, dánská premiérka, která navštíví Grónsko příští týden po setkání s americkým prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, řekla: "Nebuďme naivní. Nemůžeme být naivní ohledně Ukrajiny a nemůžeme být naivní ohledně arktické oblasti."
"Vrátí se věci v Arktické radě k normálnímu způsobu, jakým se věci dělají? Pokud jde o Rusko, nemyslím si to," řekla Frederiksenová. "Hraje Čína roli v arktické oblasti? Ano, jsou. Měli bychom si toho být vědomi? Jasně."
Haavisto řekl, že se obává, že arktická výjimečnost skončila. "Existuje také mnoho dalších zemí, které vidí využití Arktidy a jejích surovin jako lákavou otázku. Máme velmi silný společný zájem na spolupráci."

https://archive.is/rgJr9#selection-2319.0-2397.314

[skflanker_]

Ľadoborce spoločnosti Rosatomflot (Росатомфлот) sprevádzali cez Arktídu plavidlo s rekordnou kapacitou nákladu
V oblasti mysu Dežnev na Severnej morskej ceste A-ľadoborec "Tajmyr" (Таймыр) a univerzálny A-ľadoborec "Sibir" (Сибирь) zavŕšili prejazd nákladnej lode na sypký náklad "Gingo" (loď typu CapeSize) s nákladom 164,5 tisíc ton koncentrátu železnej rudy. Po prvýkrát ľadoborce spoločnosti FGUP Atomflot (ФГУП Атомфлот) vykonali operáciu sprevádzania plavidla s nosnosťou (kapacitou nákladu) viac ako 169 tisíc ton zo západu na východ. Dĺžka trasy doprovodu ľadoborcov bola 620 míľ a priemerná rýchlosť 10 uzlov. Veľkoobjemová loď na hromadný náklad preplávala Severnú morskú cestu za 13 dní.

Zdroj https://vk.com/wall-37706009_122874 z 12.09.2023
Loď "Gingo", 289mx45m, IMO 9182710, trasa od 27.07.2023 Murmansk (RU) - Lanshan (Čína) plán 17.09.2023 (53 dní)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240211/world ... 28280.html
Päť najmohutnejších flotíl ľadoborcov na svete

V decembri 2023 Spojené štáty jednostranne oznámili nárok na obrovský kus morského dna ďaleko za svojimi medzinárodne uznanými hranicami pri severnom pobreží Aljašky. Majú USA dostatok prostriedkov na presadenie svojich nárokov? A aké sú ich možnosti v porovnaní s možnosťami iných veľkých námorných mocností? Sputnik skúma.
Ministerstvo zahraničných vecí má problém. Po prvé, na právnu ochranu svojho zásahu do kúska morského dna v Arktíde, ktorý si nárokuje ako súčasť svojho kontinentálneho šelfu, by Washington musel dodržiavať Dohovor OSN o morskom práve z roku 1982, v ktorom sú uvedené pravidlá pre štáty, ktoré si nárokujú kontinentálny šelf za medzinárodne uznanou hranicou 200 námorných míľ. Prvé pravidlo? Podpísať a ratifikovať zmluvu a až po desiatich rokoch predložiť nároky.
Po druhé, ak by USA pokračovali vo svojich nárokoch na kontinentálny šelf bez súhlasu OSN, museli by byť schopné chrániť svoje nároky konkrétnou hrozbou sily vrátane použitia lodí a lietadiel schopných hliadkovať v oblasti. Očakáva sa, že nárok USA oznámený v decembri nevyvolá žiadne spory s Ruskom, ale bude sa prekrývať s Kanadou o časť dna Beaufortovho mora pri Severozápadných teritóriách.
Nanešťastie pre Washington sa zdá, že jeho geopolitické chúťky nezodpovedajú jeho možnostiam. Nielenže je jeho flotila ľadoborcov prekvapivo malá, ale podľa nedávnych správ jeho inžinieri zjavne zabudli, ako spoľahlivo vyrábať hrubú kalenú oceľ potrebnú na spevnenie trupov arktických lodí.
Z týchto a ďalších dôvodov, vrátane desaťročí zanedbávania existujúceho potenciálu ľadoborcov, sa Spojené štáty len ťažko dostávajú do prvej päťky krajín podľa schopností ľadoborcov.

#č. 5: Spojené štáty
Americkú národnú flotilu ľadoborcov tvorí ľadoborec Polar Star americkej pobrežnej stráže, ktorý bol vyrobený spoločnosťou Lockheed Shipbuilding a uvedený do prevádzky v roku 1976, v roku 2006 bol zaradený do rezervy a v roku 2012 bol opäť uvedený do prevádzky. Toto 13 500-tonové plavidlo triedy Polar je jediným ťažkým ľadoborcom vo flotile USA, ktorý je schopný trvalej a nezávislej prevádzky v hrubých ľadových vodách Severného ľadového oceánu a dokáže preraziť ľad hrubý až 6,4 metra. USCGC Healy je ďalší ľadoborec prevádzkovaný pobrežnou strážou, ktorý má výtlak 16 257 ton pri plnom zaťažení, v režime taranovania sa prebíja ľadom hrubým až 3 metre a je označovaný za technologicky najvyspelejší americký ľadoborec. Loď bola uvedená do prevádzky v roku 1999.
Okrem toho sú tu tri menšie ľadoborce, ktoré používa Národná vedecká nadácia, nezávislá federálna agentúra zaoberajúca sa výskumom vo všetkých nemedicínskych oblastiach vedy. Medzi jej lode postavené v 90. rokoch a v polovici roka 2010 patria Nathaniel B. Palmer, RV Laurence M. Gould a RV Sikuliaq. Tieto plavidlá pohodlne operujú v ľadovej vrstve od 0,3 (Gould) do 0,75 metra (Sikuliaq). Gould a Palmer zvyčajne pôsobia v antarktických vodách, zatiaľ čo Sikuliaq, čo je domorodé slovo znamenajúce "mladý morský ľad", operuje pri Aljaške.
Pobrežná stráž má ambiciózne plány na rozšírenie, pričom očakáva, že v najbližších rokoch a desaťročiach získa tri nové ťažké ľadoborce a tri stredné. Dodávka prvej lode novej flotily bola odložená z roku 2024 minimálne do roku 2027, pričom služba požaduje 125 miliónov dolárov na nákup a úpravu komerčne dostupného polárneho ľadoborca postaveného v USA, aby preklenula medzeru, keďže vlajková loď Polar Star sa rýchlo blíži k hranici 50 rokov.

#4: Švédsko
Švédsko, ktoré nemá priamy prístup k Arktíde zo svojho pobrežia ani žiadne námorné územie za polárnym kruhom, napriek tomu udržiava pôsobivú flotilu ľadoborcov, ktoré slúžia najmä na hliadkovanie v najsevernejších vodách Botnického zálivu a prinajmenšom v jednom prípade na hliadkovanie veľkého vnútrozemského jazera. Švédsko prevádzkuje až sedem ľadoborcov, z ktorých päť - Ale, Atle, Frej, Oden a Ymer - spravuje Švédska námorná správa. Ale je 1 540-tonový eskortný ľadoborec, ktorý bol v 70. rokoch 20. storočia špeciálne postavený na plavbu v jazere Vanern, ktoré sa nachádza v južnom Švédsku asi 150 km juhovýchodne od hraníc s Nórskom.
Atle, Frej a Ymer sú ľadoborce triedy Atle, postavené v legendárnej lodenici Wartsila Helsinki vo Fínsku v rokoch 1974 až 1977. Tieto lode sú dlhé 104,5 metra a majú výtlak 9 500 ton a sú vybavené systémom dvojitého kormidla a dvojitej príďovej vrtule, ktoré dokážu rozbiť ľad s hrúbkou od 0,75 do 1 metra. Najnovšou loďou vo flotile švédskych ľadoborcov je Oden, výskumné plavidlo postavené v roku 1988, ktoré malo pôvodne za úlohu sprevádzať komerčné lode. Loď má výtlak až 13 000 ton a dokáže sa poháňať ľadom hrubým až 5 metrov, pričom má dostatočnú rezervu na operácie v arktických vodách, kým ju podporí zásobovanie od priateľa v regióne. Švédsko plánuje postaviť najmenej tri nové ľadoborce, pričom prvý by mal byť dodaný najskôr v roku 2027.

#3: Fínsko
Fínska flotila ľadoborcov je prekvapivo silná, k čomu prispieva severná geografická poloha krajiny a desaťročia úspešnej spolupráce pri stavbe lodí a ich predaja susedom, Švédsku a Rusku. Flotila krajiny, ktorá zahŕňa deväť veľkých ľadoborcov a jednu loď na špeciálne použitie, ktorú prevádzkuje námorníctvo, je najstaršou loďou v tomto zozname: Voima, ktorá bola uvedená do prevádzky v roku 1954 a obnovená koncom 70. rokov a opäť v roku 2016, je klasifikovaná ako ľadoborec 1A Super, čo jej umožňuje rozbíjať morský ľad hrubý až 1,2 metra rýchlosťou 2 uzly.
Triedy Urho a Otso (po dve lode) majú výtlak 9 660 ton, resp. 9 222 ton a boli postavené v 70. a 80. rokoch 20. storočia na prevádzku vo vodách Botnického a Fínskeho zálivu, kde ľad môže v zime dosahovať hrúbku až 45 cm. Loď prevádzkovaná námorníctvom sa nazýva Louhi, vlastní ju Fínsky inštitút životného prostredia a je klasifikovaná ako plavidlo na likvidáciu ropných a chemických škvŕn. Loď má výtlak 3 450 ton a dokáže preniknúť cez ľadové kryhy hrubé až do úctyhodných 5 metrov, pričom v 1 meter hrubom ľade dokáže pracovať rýchlosťou až 9,5 uzla.

#2: Kanada
Kanada, severný arktický sused Ruska, má arktické pobrežie dlhé neuveriteľných 162 000 kilometrov vďaka 94 väčším a viac ako 36 400 menším ostrovom, ktoré pokrývajú územie s rozlohou približne 1,4 milióna kilometrov štvorcových. Preto je veľká a rozmanitá flotila ľadoborcov nevyhnutná na zabezpečenie suverénnych nárokov krajiny. Kanadská pobrežná stráž prevádzkuje najmenej 15 ľadoborcov (približne polovica z nich je schopná operovať na ďalekom severe), najmenej tri ľadoborce/ťahače/zásobovacie plavidlá zakúpené od Švédska a dve pobrežné hliadkovacie plavidlá s ľadoborcami, ktoré prevádzkuje námorníctvo.
Vlajkovou loďou kanadskej ľadoborcovej flotily je Louis S. St-Laurent, mohutný 15 324 tonový ťažký ľadoborec uvedený do prevádzky v roku 1969, ktorý prešiel koncom 80. rokov a v roku 2000 rekonštrukciou, s priestorom pre dva vrtuľníky Bell 429 na palube a dostatočným priestorom na pohodlné zásobovanie 46 členov posádky na viac ako 6 mesiacov. Loď dokáže preraziť ľad hrubý tri až päť metrov, pričom jej ľadový roh je určený na ochranu kormidla.
K ďalším významným plavidlám flotily patria štyri lode triedy stredných ľadoborcov Pierre Radisson, ktoré s plným nákladom vážia 8 180 ton a dokážu sa prebiť cez meter hrubý ľad rýchlosťou až 6 uzlov, a trieda Martha L. Black - obsahuje šesť ľahkých ľadoborcov postavených v 80. rokoch 20. storočia s plnou hmotnosťou približne 4 740 ton, ktoré operujú pri pobreží Britskej Kolumbie, Quebecu, Newfoundlandu a Labradoru a Nového Škótska.
Vojnové lode kanadského námorníctva schopné prelomiť ľad, vrátane HMCS Harry DeWolf a HMCS Margaret Brooke, ktoré dokážu prerezať prvú časť morského ľadu hrubého až 120 cm.

#č. 1 Rusko
Za ostatnými krajinami v tomto zozname, ktoré majú viac ľadoborcov ako zvyšok planéty dohromady, stojí Rusko, ktorého flotila zahŕňa približne 45 veľkých ľadoborcov (z toho sedem s jadrovým pohonom), viac ako tucet ľadoborcových zásobovacích plavidiel s kotvami, najmenej sedem vojnových lodí schopných ľadoborcov a tri výskumné a prieskumné plavidlá.
Časť flotily s jadrovým pohonom zahŕňa lode Jamal, 50 let Pobedy, Tajmyr, Vajgač a úplne nové lode projektu 22220 série Arktika, Sibír a Ural, ktoré boli uvedené do prevádzky v rokoch 2020, 2021 a 2022 (štvrtá loď Jakutia sa k nim pripojí tento rok, zatiaľ čo lode Čukotka, Leningrad a Stalingrad sa očakávajú do roku 2030). Tieto mohutné, 173,3 metra dlhé lode majú 75 členov posádky, helideck a hangár a poháňajú ich dva jadrové reaktory RITM-200 s výkonom 175 MWt a dva turbogenerátory, ktoré im umožňujú zrýchliť na rýchlosť až 22 uzlov v otvorených vodách alebo 1,5 - 2 uzly v ľade hrubom 2,8 metra (so schopnosťou pracovať v ľade hrubom až 4 metre pri nižších rýchlostiach).
Rusko vďačí za svoju jadrovú ľadoborcovú zdatnosť lodi Lenin, prvému ľadoborcu s jadrovým pohonom na svete, ktorý bol uvedený do prevádzky v roku 1959 a v roku 1989 sa z neho stala muzeálna loď trvalo zakotvená v Murmansku.

Ešte väčší ľadoborec projektu 10510 Rossiya, ktorý je dlhý 219 metrov a má výtlak takmer 70 000 ton, bude schopný ľahko prelomiť 4 metre hrubý ľad a zanechať veľkú, 47,7 metra širokú cestu pre všetky lode, ktoré bude sprevádzať. Posádka lode, ktorá má 127 členov, bude schopná nepretržite pracovať až 8 mesiacov, čo je dosť na to, aby zabezpečila pohodlnú celoročnú prevádzku pri prechode ruskou Severnou morskou cestou.
Medzi lode s dieselovým pohonom v ruskej ľadoborcovej flotile patrí Admirál Makarov, veteránska vedecká a zásobovacia loď uvedená do prevádzky v roku 1975, celkovo sedem lodí ľadoborcov triedy Kapitan Sorokin a Mudyug, ktoré pre ZSSR postavilo Fínsko v 70. a 80. rokoch 20. storočia, a nové lode projektu 21900, Moskva a Sankt-Peterburg, postavené v roku 2008, resp. 2009. Tie majú výtlak 14 300 ton a prelamujú ľad s hrúbkou až 1,5 metra. Modernizovaný model Projektu 21900, Projekt 21900M, sa stavia od roku 2015 a zahŕňa lode Vladivostok, Murmansk a Novorossijsk. Ďalšie dve, Archangeľsk a Vyborg, sú na ceste a môžu byť dodané už tento rok.

Medzi ľadoborce ruského námorníctva patrí Iľja Muromec, plavidlo s výtlakom 6 000 ton, ktoré bolo uvedené do prevádzky v roku 2017 a má jedinečnú konštrukciu protibežnej vrtule, a Evpatij Kolovrat s výtlakom 4 080 ton, ktorý by mal byť uvedený do prevádzky Tichomorskou flotilou ešte tento rok. Očakáva sa, že tieto lode uľahčia námorné operácie v ľade hrubom až 1,5 metra.
Dieselelektrický ľadoborec novej generácie Iľja Muromec spúšťaný na vodu zo suchého doku. - Sputnik International, 1920, 11.02.2024
A napokon ešte dôležité sú aktívne ruské výskumné ľadoborce Michail Somev, Akademik Fiodorov a Akademik Tryoshnikov, postavené od polovice 70. rokov do začiatku roka 2010. Tieto plavidlá sú dlhé od 133,5 do 141 metrov, majú výtlak od 16 200 do 16 500 ton a sú klasifikované na nezávislé operácie v ľade hrubom od 1,4 do 3,2 metra. Vedci na celom svete vďačia za mnohé z našich základných poznatkov o najvzdialenejších oblastiach Arktídy a Antarktídy sovietskej a ruskej technológii výskumných ľadoborcov a mnohým tisícom výskumníkov a vedcov, ktorí na ich palube v priebehu desaťročí pracovali.