Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

[Skeptik]

V každém případě bychom ale měli připomenout dnešní Den České státnosti.

S největší pravděpodobností v roce 935 se vlády nad malým bezvýznamným knížectvím kdesi na soutoku Vltavy a Berounky chopil mladý a ambiciózní kníže Boleslav (později Boleslav I).
Zda to bylo úkladnou bratrovraždou či nešťastnou náhodou, jak zemřel jeho slabý bratr Václav, je už dnes jedno. Důležité je, že si Boleslav dokázal vymoci na svém mocném sousedu, saském Otovi I, to, že postupně začal silou ovládat ostatní knížectví v české kotlině, což dokonal jeho syn Boleslav toho jména druhý eliminací konkurenčního rodu Slavníkovců.

Budiž Boleslavovi věčná sláva.

[palo satko]

Na hrade Budeč vtedy vyvraždili Vaclavovu družinu. Ako bolo nakoniec dobrym zvykom, kniežacia družina slovanskych vladcov sa skladala z cudzincov. Bolo to bezpečnejšie. Podla nalezov to vyzera, že sv. Václav mal družinu z Nitry. (Ono je to dnes pri Bureš-Babišovi naopak. )

[riho]

Aaron, len ťa opravím, nie Hvězdno, ale Hnězdno, polsky Gniezno
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hn%C4%9Bzdno

[Aaron Goldstein]

Ano, pravda... Mea culpa...

[Aaron Goldstein]

Dne 3.10.1938 odmítl četař Arnošt Hrad porušit přísahu a vydat vlast nepříteli bez odporu. Raději se zastřelil.

Arnošt Hrad se narodil 5. dubna 1914 v Praze-Bohnicích, jeho otec se nevrátil z 1. světové války. Vychodil obecnou školu a tři třídy občanské školy. Po absolvování tříleté odborné živnostenské školy pokračovací se stal číšníkem.

Dne 2. dubna 1936 jej odvedli do armády a 1. října 1936 nastoupil vojenskou službu u 4. roty pěšího pluku 2 v Litoměřicích. Od 16. listopadu 1936 do 15. dubna 1937 absolvoval s výtečným prospěchem poddůstojnickou školu. Dne 15. dubna 1937 jej povýšili na svobodníka a za půl roku, 16. října 1937, na desátníka. Od 11. září 1937 konal strážní službu jako velitel stráže a výcvik jako velitel družstva u 1. strážní roty strážního praporu III v Králíkách. 15. ledna 1938 byl z části strážního praporu III zřízen IV. prapor hraničářského pluku 6 a Arnošt Hrad se dostal do 12. roty pluku, s jejímiž příslušníky prošel speciálním výcvikem pro osádky objektů těžkého opevnění. Dne 28. února 1938 byl formálně přemístěn od pěšího pluku 2 k hraničářskému pluku 6 v Šumperku a 16. dubna 1938 povýšen na četaře.

IV. prapor byl nejdříve dislokován v Králíkách v továrním objektu. V září 1938 se přesunul do Červené Vody do "Hraničářských kasáren", kde sídlilo též velitelství pluku. 22. září opět přišel rozkaz k ostraze a krytu státní hranice s bojovou pohotovostí pro všechna opevnění. Četař Hrad nastoupil do izolovaného pěchotního srubu K–S 14 "U cihelny“, nacházejícího se severně od Králík poblíž obce Prostřední Lipka. Velitelem objektu byl poručík pěchoty Karel Kocián a četař Hrad se stal jeho zástupcem.

29. září přišla zdrcující zpráva o přijetí diktátu velmocí z Mnichova a s ní i urgentní příkaz provést ihned demontáž a evakuaci cenných zařízení a munice všech objektů u Králík počínaje objektem S – 2 přes Hůrku až po objekt č. 16. Dne 3.10.1938 těsně předtím, než vojáci IV. praporu hraničářského pluku 6 opustili své postavení, se ve srubu K-S 14 zástupce velitele objektu četař Arnošt Hrad smrtelně postřelil služební pistolí. Zraněný četař ještě krátce s vojáky komunikoval. Na místo dorazil i velitel roty štábní kapitán Leopold Medek. Po převozu do nemocnice Arnošt Hrad ve 23:20 umírá.

Četař Arnošt Hrad napsal tři dopisy na rozloučenou, ve kterých vysvětluje své pohnutky.

První byl adresován jeho matce:

Milá maminko.
Prosím Vás za odpuštění, že se s Vámi loučím tímto způsobem. Po zralém uvážení rozhodl jsem se odejíti ze světa, neboť nemohu splnit to, co jsem přísahal při památce svého otce. On padl pro vlast a já bych měl od toho, za co on položil život, utéci jako zloděj. Jest rozkaz opustiti území. Já jako voják musím, musím uposlechnouti, smrt mne však této povinnosti zbaví. Chtěl jsem býti dobrým obráncem vlasti, chtěl jsem uhájit to, za co otec bojoval. Bohužel, člověk míní, ne Bůh, ale Hitler mění. Prosím Vás milá maminko, sestry a bratře, nezazlívejte mi, ale odpusťte. Vykonám své povinnosti k vlasti až téměř do konce, vytrvám na svém místě do poslední chvíle, do odchodu. Až přijde rozkaz ihned opustiti území, pak teprve opustím tento svět.
Ještě jednou všem naposledy, buďte hodně šťastni v té nové vlasti, buďte s Bohem.
Arnošt
Prosím, bude li možno, abych byl pohřben doma.

Druhý dopis byl určen veliteli 12. roty, štábnímu kapitánovi pěchoty Leopoldu Medkovi, jeho veliteli roty:

Vážený pane štábní kapitáne.
Prosím, by jste mi odpustil, že Vám přidělávám starosti k tak velkým starostem, jež nyní máte. Děkuji Vám za vše. S klidným svědomím mohu říct, že jste mi byl nejlepším a nejlaskavějším velitelem, jakého jsem poznal. Můj otec padl pro vlast. I já bych rád za ni život položil, ale nemohu přežíti, abych dobrovolně a bez boje opustil půdu, pro niž otec život položil. Snažil jsem se být dobrým vojákem, dobrým obráncem vlasti. Své povinnosti konal jsem tak, jak mi to srdce a památka mého otce nařizovala. Jestliže jsem však přes to někdy chybil, prosím za odpuštění. Děkuji Vám za vše. Děkuji pánům poručíkům Maříkovi, Slavíkovi, Šáchovi, Novákovi i Kociánovi, zaplať to všem Pán Bůh. Musím uposlechnouti rozkazu opustiti část své drahé vlasti, ale smrt mne této povinnosti zprošťuje.
Buďte sbohem.
Četař Hrad Arnošt

Třetí dopis zanechal četař Hrad pro své vojáky:

Drazí kamarádi, poddůstojníci, vojáci.
Odpusťte, že se s Vámi loučím takovýmto způsobem, ale nemohu jinak. Konal jsem službu pro vlast podle svého nejlepšího svědomí. Na srub jsme napsali - „VYTRVÁME“.
Já vytrvám na svém místě do poslední chvíle, až do rozkazu opusťte území. Pak teprve Vás opustím s přesvědčením, že nemohu již více pro vlast vykonati. Ublížil-li jsem snad někomu, byl jsem toho přesvědčení, že jednám správně. Přes to však prosím, odpusťte mi.
Buďte s Bohem.
Četař Arnošt Hrad

Arnošt Hrad byl pohřben v rodinné hrobce dne 10. října 1938 v Praze-Bohnicích. Vojenský pohřeb proběhl tehdy za účasti vojáků Náhradního praporu Pěšího pluku.

2. října 1998 byla na stěnu srubu K-S 14 "U cihelny" umístěna pamětní deska

V roce 2008 vydal Richard M. Sicha knihu "Četař Arnošt Hrad – Příběh z pohraničí"

29791881_629225320756571_6942022556115271680_n.jpg (13.85 KiB) Zobrazeno 1392 x

29791392_629225330756570_4047772287229755392_n.jpg (29.07 KiB) Zobrazeno 1392 x

29695453_629225327423237_8854680039732543488_n.jpg (35.55 KiB) Zobrazeno 1392 x

29792043_629225387423231_988264918178332672_n.jpg (44.31 KiB) Zobrazeno 1392 x

[skflanker_]

03.10.1968 = pred 50-timi rokmi prvý vzlet dopravného lietadla Tupolev Tu-154.
Viac info https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83-154
Ku dnešnému dňu vyrobených 1020 ks lietadiel rodiny Tu-154, prehľad vyrobených lietadiel: https://russianplanes.net/planelist/Tupolev/Tu-154
Najviac ich bolo vyrobených v roku 1980, a to 76ks za jeden rok.

[Juraj]

Pred 66 rokmi sa narodil VVP
Článok, v ktorom je zozbieraných niekoľko odkazov na dokumentárne filmy + komentár o jeho ceste k moci
https://slobodnyvyber.sk/cesta-k-moci-p ... -66-rokov/

[lasib]

V Ukrajine sa vyjadril k výročiu štátny astrológ Vlad Ross (... prečo Ukrajinci tak kopírujú metody SS ???) ... Rubikon prekročil v auguste 2018 a očakáva pokles ...
Putina čaká osud Kurska
https://www.unian.net/politics/10289088 ... emlya.html
...hviezdy nepovedali, z ktoreho roku Kursk, či z 1943 alebo 2000, poskytli znamenie astrologovi ...

[QVAK]

Kde mají svůj hrad Wewelsburg?

[QVAK]

Největší stavební katastrofa české historie pohřbila přes 40 lidí

Neštěstí, které se stalo před 90 lety, 9. října 1928, v pražské ulici Na Poříčí, je dodnes varovným příkladem pro všechny stavebníky. Snaha o co nejrychlejší a nejlevnější provedení stavby je všeobecně považována za hlavní příčinu zřícení dokončované budovy obchodního domu, která pohřbila minimálně 46 lidí. Do dějin se neštěstí zapsalo jako největší stavební katastrofa novodobé české historie.

https://echo24.cz/a/S5qmZ/nejvetsi-stav ... es-40-lidi

[QVAK]

Největší povstání v táboru smrti. Vězni ubili bachaře a uprchli

Před 75 lety, 14. října 1943, se podařilo asi třem stovkám vězňů tábora po dramatickém povstání uprchnout a třebaže se přežít podařilo jen desítkám z nich, je útěk považováno za vůbec nejúspěšnější akci svého druhu uskutečněnou v německých táborech smrti.

Nacistický tábor Sobibor patřil společně s Belžecem a Treblinkou mezi vyhlazovací tábory, které vznikaly od počátku roku 1942 v rámci Operace Reinhard (podle Reinharda Heydricha) na území dnešního Polska. Otevřen byl v květnu 1942 a do likvidace tábora v říjnu 1943 zde bylo zabito na 250 000 lidí, převážně Židů.

https://echo24.cz/a/S34AQ/nejvetsi-povs ... -a-uprchli

[lasib]

Povstaniu v Sobibore voci esesackym Ukrajincom velili sovietski dôstojníci židovskej viery rôznej narodnosti určení na vyhladenie (zkadiaľ ich vieru Nemci poznali????), ktorí sa potom stali úspešnými partiz. velitelmi a potom vojakmi CA... Ihned po vojne mali zákaz cestovať, vznikajuca armáda Izraelčanov by ich okamzite brala všetkými desiatimi ...
Takže je to povstanie sovietskych zajatcov alebo židovských vaznov ?

[QVAK]

16. října
„Sovětská vojska zajistí bezpečnost.“ Před padesáti lety byla podepsána smlouva legalizující okupaci

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se však změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska a Polska sice postupně československé území opustily, sovětská vojska zůstala téměř 23 let, až do června 1991. Jejich pobyt byl legalizován smlouvou, která byla vládou podepsána před 50 lety, 16. října 1968 v Praze.

https://echo24.cz/a/STF6C/sovetska-vojs ... ci-okupaci

[Skeptik]

Tak to jsou na tom Afgánci pořád hůř než My.

Sověti a jejich spojenci nám dosadili "spřátelenou Vládu" v roce 1968, a pak nám "bratrsky pomáhali" celých 23 let.

Bratrská pomoc Američanů a jejich spojenců, včetně České republiky, Afgánskému lidu začala 7. října 2001, a po dosazení "spřátelené Vlády Afgánistánu" zůstávají naše vojska na území Afgánistánu teprve 17-tý rok.

Doufám, že to ještě těch 6 let vydržíme - přeci nepomůžeme Afgáncům méně než Sověti pomohli nám, že?

Jo, ještě ZDROJ … https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lk ... %8Dasnost)

[QVAK]

Skeptiku, jenom doplnění. Spřátelenou vládu (Dělníků a rolníků) v čele se s. Bilakem, Indrou, Kolderem prezident Svoboda skopl z Hradčan až do Vltavy (do zapomnění) takže ukrajinští Pat a Mat zde museli ponechat a pouze "rekonstruovat" soudružskou vládu s. Černíka (dovezenou domů prezidentem Svobodou z Moskvy) nahrazenou posléze vládami s. Štrougala (až do Listopadu) a i jen "rekonstruované" vedení KSČ včele se s. Husákem namísto Dubčekem.
Takže jsme byli díky prezidentu Svobodovi uchráněni od revoluční spravedlnosti 50. let a zažili opět tu protektorátní.

P.S. My jsme zde měli jen své Patem a Matem stvrzené své šmejdy zato ale Afgáncům (a nejen jim) ty jejich vybírají a dosazují "mocnosti" bez jakéhokoli ohledu na domorodce.