RF - Prostředky PVO

[WuVirr]

:sipka:

[WuVirr]

ZRPK "Pantsir-S1"

[WuVirr]

Ostré střelby S – 400 "Triumf" na polygonu v Astrachani

[puma]

V Rusku byla pro protiletadlový systém S-400 přijata raketa dlouhého doletu 40N6. „V září byly podepsány všechny potřebné dokumenty. Ministerstvo obrany zahájilo nákup raket,“ uvádí ruská média.

K vybavení protiletadlových raketových pluků bude zakoupeno přes tisíc 40N6. Státní zbrojní program předpokládá nasazení 56 divizí S-400.
Raketa dlouhého dosahu 40N6 je určena pro zasahování cílů ve vzdálenosti až 400 kilometrů. Na zkouškách v květnu 2018 raketa stanovila světový rekord a zasáhla cíl ve vzdálenosti 480 km.

https://cz.sputniknews.com/svet/2018101 ... rela-S400/

Což je zajímavé, protože radarový horizont pro cíl vzdálený 480km je ve výšce 13,5km, a jaký AWACS či tanker létá tak vysoko? Cíl ve vzdálenosti 400km, tak pro něj je radarový horizont na výšce 9,5km. Ač tak či tak muselo by to znamenat navedení na vzdušný cíl na vzdálenosti 480km a letící na běžné výšce 9,5 až 12km použití zahorizontálního radaru (to ten cíl musel být na vzdálenosti 600km v okamžiku odpalu PLŘS, co k němu letěla cca 8 minut, při rychlosti 950kmh to dá skoro přesně vzdálenost 600km).
Tedy pokud by jste chtěli sledovat cíl od vzdálenosti 600km, čemuž odpovídá zásah cíle letícího 950kmh po letu 40N6 na vzdálenost 480km v trvání cca 8 minut, tak radarový horizont na dálce 600km je už na výšce 21,1km, a tam se nedostane ani stíhačka, natož AWACS a tanker. Takže by to zas napovídalo použití na vzdušný cíl typu AWACS, tanker navedení, kde jsou využity data ze zahorizontálního radaru, protože jinak není možné fyzicky sestřelit letoun kategorie AWACS, tanker na vzdálenosti 480km, když vystřelit musíte už na dálce 600km, a radarový horizont je na výšce 21km, tedy 2x větší než běžná (skoro maximální) letová hladina AWACSu a tankerů.

[nine_mike]

S radarovým horizontom to nemusí byť také jednoznačné. Spolužiak na VŠ písal diplomovku jadrom ktorej bol softvér na presnejšiu simuláciu dosahu EM vĺn v atmosfére a vychádzali mu dosť výrazne iné dosahy než podľa klasických vzorcov zo skrípt.

[puma]

Já to počítám s touto jednoduchou stránkou
http://members.home.nl/7seas/radcalc.htm

Výpočty tam odpovídají radarovému horizontu, co byl nakreslený na datech (dálce 0 až 300km) střeleckého radaru z S-400 prezentovaných po sestřelu Il-20M v Sýrii, takže to je jednoznačné +- nějaký stovky metrů a přibližně to pro výpočet lze použít.

Jinak pak taky stojí za úvahu, že max. dosah 40N6 udávaný 400km je logicky omezení dané radarovým horizontem na tuto vzdálenost na běžné letové hladiny vzdušných cílů typu AWACS a tanker. Pokud chcete sestřelit cokoliv na dálce 400km, tak při průměrné rychlosti letu 40N6 1km/s, musíte detekovat cíl a vystřelit PLŘS na cíl letící 950km/h už na dálce 500km (radarový horizont na výšce 14.6km), PLŘS na něj poletí cca 6 minut. A tohle by zas napovídalo použití zahorizontálního radaru pro vedení PLŘS s aktivní RL na velký vzdušný cíl vzdálený 480km, nebo vzdušného radaru A-50U, to by pak ale musel mít dosah přes 600km na velké letouny, tak aby mohli něco při testech sestřelit na vzdálenosti 480km vůbec. Rusové těmi 480km nasadili asi dost velkého brouka do hlavy, tam kam chtěli.

[kenavf]

Já to počítám s touto jednoduchou stránkou
http://members.home.nl/7seas/radcalc.htm

Výpočty tam odpovídají radarovému horizontu, co byl nakreslený na datech (dálce 0 až 300km) střeleckého radaru z S-400 ..

A skúsili ste si v tom vzorci umiestniť radar na vysoký kopec? To sú potom zaujímavé dosahy.

[puma]

To je sice možný, ale kde je v Astrachani velký kopec?

[Skeptik]

A kde je řečeno, že ten radar / AWACS, který detekoval cíl se nacházel na pozici odpalovacího zařízení?
Mohl přeci být k cíli mnohem blíže.

[riho]

To ma napadlo ako prvé :) Pri úrovni zosieťovania a digitalizácie bojiska, aké predvádza ruská armáda, navyše v prostredí testovania, to jest bez rušenia, či vyvíjanej nepriateľskej činnosti, mohli mať strelecký radar kľudne o 200 km bližšie k cieľu. Už v 80-tych rokoch sa bežne protilodné rakety odpaľovali z lode a navádzali cez vrtulník, ktorý si ich prevzal a naviedol na cieľ.

[petrp]

Raketa dlouhého dosahu 40N6 je určena pro zasahování cílů ve vzdálenosti až 400 kilometrů. Na zkouškách v květnu 2018 raketa stanovila světový rekord a zasáhla cíl ve vzdálenosti 480 km. Což je zajímavé, protože radarový horizont pro cíl vzdálený 480km je ve výšce 13,5km...

Malá, ale důležitá drobnost - raketa 40N6 nepotřebuje pro konečné navedení na cíl střelecký radar - má svůj vlastní naváděcí systém...

To je sice možný, ale kde je v Astrachani velký kopec?

[puma]

Tak to samozřejmě vím, ale pořád potřebuje pro zásah cíle ve vzdálenostní 480km - typu AWACS, tanker letící 950km/h na výšce 10-11km, jej něčím detekovat za radarovým horizontem střeleckého radaru S-400 a sledovat cíl už od vzdálenosti kolem 600km, kdy musíte 40N6 poslat do vzduchu a posílat korekce na ni, proto je nejpravděpodobnější, že při tom testu využili radar A-50U, který by z výšky 10km byl schopný teoreticky vidět na vzdálenosti cca 600km velký letoun na výšce 10km (radarový horizont by mu v tom nebránil) - to je už jen otázka technická jestli toho je schopný radar A-50U. Varianta 2.) je použití zahorizontálního radaru na zemi. Posílat korekce na 40N6 na vzdálenosti přes 400km není problém, protože letí v té době na výšce 40-50km, takže ze střeleckého radaru S-400 v nadmořské výšce i 0m to jistě jde a rdarový horizont díky výšce letu v tom nehraje roli, pokud nemá blízko nějaké velké kopce. V závěrečné fázi, cca 60-80km od velkého letounu už si cíl najde aktivní RL 40N6, tam je to pak už jen otázka taktiky a algoritmů navedení, jestli je rozumné dávat cíli cca 60 sekund před zásahem info, že jej zamkl radar 40N6, nebo ji nechat letět daleko blíže jen po externích korekcích a dát cíli na obranu co nejméně času a zamknout ho aktivní RL PLŘS až na vzdálenosti 20-30km, + je třeba si uvědomit, že 40N6 má zcela jistě kombinaci aktivního a pasivního radaru mezi kterým může přepínat za letu, když její primární cíl jsou AWACSy, tam se pak AWACS ani teoreticky nemusí dozvědět, že na něj nějaká 40N6 vůbec letí, protože se dostane pomocí externích dat či dat z pasivního radaru skoro nad něj (tam radary AWACSu mají slepý úhel) s velkým převýšením 15-20km a pak to zalomí jednoduše prudce dolů k cíli a přepne si RL na aktivní režim a zamkne si cíl a do zásahu bude zbývat 15-20 sekund.

[Skeptik]

Za nezměrného úsilí, s nasazením milionu USD a vlastního života, se mi podařilo získat přísně tajnou informaci o způsobu nasazení S-400 se střelou 40N6.
Přímo z ruského GenŠtábu.

Spoiler otevíráte jen na vlastní nebezpečí. BIS

S-400 odpal.JPG (34.72 KiB) Zobrazeno 7517 x

[kenavf]

A nemohol by S-400 tie informácie o polohe vzdialeného cieľa dostať z družice?

[petrp]

Mohl, žádný komunikační kanál se nedá vyloučit. Dám krk na to, že je ta informace minimálně zdvojená z jiného (diametrálně odlišného) zdroje.
Už dlouho sleduju, že rusové se konečně vykašlali na plýtvání penězi na různé pochybné projekty typu Stealth, mohutně letadlové lodě atd. a věnují se naplno tomu co opravdu umí - raketové technice. Přijde mi mnohem efektivnější necpat prachy do vývoje supersložitých technologií, když se tytéž technologie dají vcelku snadno a mnohem laciněji poslad k zemi (ke dnu) relativně levnou raketou...

[Juraj]

Raketa ma este jednu (ne)vyhodu. Raketou ziadnu krajinu neobsadite. Je to fakticky obranna technologia. Krajiny, ktore chcu projektovat svoju moc, budu vrazat peniaze do systemov, ktore umoznia dopravit vojakov na uzemie inej krajiny a na podporu ich zotrvania.

[puma]

To sice ano, ale proč USA primárně zavádí sankce za nákupy S-400, protože to výrazně začíná omezovat jejich projekci moci z LL a leteckých základem kdekoliv ve světě, a bude to daleko horší za pár let. A kdo dnes koupí S-400, tak za 10 až 15 let koupí pravděpodobně S-500. Takhle dochází k postupné celosvětové "vcelku laciné" marginalizaci významu amerických LL a leteckých základen a tedy i možností projekci vlivu přes LL, které k tomu na nepohodlné státy jsou využívané.

Samostatný výkonný PVO komplex moc nezmůže, dřív PVO komplexy takových výkonů mělo jen pár zemí, s tím jak jejich počty budou celosvětové růst, to povede k výraznému omezení možností projekce moci z LL, pokud se to ještě zkombinuje s protilodnimi zbraněmi dlouhého dosahu, tak už tu zemi jen tak lehce a pohodlně nenapadnete, jak to šlo dělat dřív.

[Alchymista]

Juraj - ale to nevadí, že je to "obranná" technologia.
Systém, ktorý efektívne zabráni doprave vojakov a podpore ich dlhodobého zotrvania stojí priemerne sto krát menej ako systém, ktorý to umožňuje. A to je presne to, čo američanov tak rozčuluje.

[martanus]

S-300, S-400, .. slouží k ničení nosičů. Vedle těchto systému státy, které je koupí, koupit i nejspíš podpurné systémy Thor a Pancir ...S300 a S400 samy by na bojišti dlouho nevydržely.

A jak píšete s-300 a jejich rodina omezuje za malé peníze 5 miliad dolarů za systém účinně projekci Letadlových lodí za 13 miliard dolarů za jednu.

[Alchymista]

Nejde len o náklady na samotný nákup/obstaranie, ale predovšetkým o náklady na dlhodobú prevádzku (do použitia) a na obnovu bojaschopnosti po použití a po prípadnom bojovom alebo prevádzkovom poškodení.