Suchoj Su-57 (T-50)

[WuVirr]

Zátěžoví test křídla novější stíhačky SU - 57

[WuVirr]

Návrhář stíhačky Su-57 uvedl, v čem je lepší než F-22 a F-35

[WuVirr]

Zkoušky SU-57 na nenápadnost byly ukázány na videu

Zkoušky na nenápadnost pro radary protivníka přední části ruské stíhačky páté generace SU-57 byly ukázány na videu. Tyto závěry zveřejnila Hvězda.

Během testů, které se konaly v největší v Rusku anechoické komoře, byla přední část letadla ozařována elektromagnetickými vlnami. Uvádí se, že speciální nátěr byl aplikován pouze na lucernu kabiny, v níž se nacházela figurína.

„Můžete vyrobit trup letadla z absorbujících materiálů. Taková cesta taky existuje. To by samozřejmě bylo nejlepší, ale je tady otázka pevnosti," okomentoval práce hlavní vědecký pracovník vývojového programu speciálních charakteristik SU-57 akademik RAV Andrej Lagarkov.

Více zde: https://cz.sputniknews.com/videoklub/20 ... acka-SU57/

[WuVirr]

Američané srovnávali EPR Su-57 a F-35

[Julesak]

Nie celkom tým grafom rozumiem - nemalo by tam byť uvedené oi. aj v akom pásme tie vzdialenosti platia?
A čo znamenajú tie hodnoty -5 až -25%?

[puma]

Tohle srovnání kulhá, teda platí to jen pro jeden! radar (ještě určitého typu), co je umístěný vůči zadní části trupu letounu v jedné přímce, což je v bojové situaci nedosažitelný ideální stav (další stavy mohou být jen podstatně horší), který se bude vyskytovat jen výjimečně. Vůbec se v těchto výpočtech nebere v úvahu ozařování stealth tvarování letounu hybridními (multipásmové) radarovými komplexy, které spolu spolupracují, natož více spolupracujícími vzdálenými hybridními komplexy v jeden okamžik, kdy se jejich data sfúzují a vyhodnotí se, a následně je podle takového vyhodnocení do "podezřelých" oblastí směřováno několik desítek radarových svazků z AESA radarů pásem X a L několika od sebe vzdálených radarových komplexů (Su-57).. U roje Su-57 se dá předpokládat možnost vytvoření velkého virtuálního hybridního radarového komplexu s dvěma a více letouny (má proto všechny nezbytné předpoklady narozdíl od jiných současných letounů 5. generace) - s maximálně 8 letouny současně, speciálně určeného k odhalování stealth letounů na velké vzdálenosti, kde se letouny rozestoupí od sebe do vzdáleností několika km až desítek v různých formacích (s podmínkou aby boční radary na sebe viděly), kde využijí boční radary pro vysokorychlostní přenosy RAW senzorových dat mezi sebou (hlavní radar + L pásma jedoucí v pasivním a aktivním režimu) + IRST, které by mělo násobně zvednout detekční dosahy na stealth letouny ze všech směrů v takovém speciálním detekčním režimu. Celé je to dnes technicky dobře realizovatelné za minimálních dodatečných nákladů (když boční radary tam máte - pak je to už jen otázka strčit do každého letounu jeden speciální počítač o váze do 10kg max, co toto vše bude řídit a zpracovávat data nezávisle na hlavním počítači a bude do něj házet další hotový výstup - cíle detekované přes virtuální radar roje nejspíše - maximálně dvou - pak už by to bylo zbytečně výpočetně náročné, 4 až 8 realtime propojených hlavních radarů pracujících v pasmu X do jednoho "výpočetního uzlu roje", + L pásma, + IRST bude umožňovat dělat s detekcí stealth letounů na velké vzdálenosti psí kusy, plus by se to mohlo využit dost dobře i při koordinovaném rušení na velké vzdálenosti, nemluvě o tom, že v pasivním režimu AESA antén L pásem (+ zapnuté boční směrové radary pro výměnu dat, které protivník nebude moci detekovat z přední a zadní polosféry) se jen díky možnosti triangulace podstatně zpřesní polohy takto detekovaných cílů, kdy už půjdou využít pro skryté navedení PLŘS s aktivním RL na vzdušné cíle dost dobře, a to mohou být klidně i pracující datalinky na letounech protivníka, proto taky ty L pásma v pasivním režimu dokáží pracovat). Dnešní počítače na vytvoření takového modulární virtuálního radaru v pohodě výpočetním výkonem dostačují - jeden letoun v roji nebo dvou (klasická bojová taktika a formace) vždy převezme úlohu "výpočetního uzlu", kde se všechny senzorová data sfúzují a následně se už budou distribuovat odsud jen "hotové" cíle na letouny a dál popřípadě se bude koordinovat detekce vzdušných cílů, celé je to jen o tom mít předpoklad vysokorychlostního přenosu objemově náročných RAW radarových dat mezi letouny (které přes klasické datalinky v reálném čase neprotlačíte ani omylem), proto se výborně hodí využít ty boční radary, které mohou sloužit i pro vysokorychlostní částečně směrovou výměnu dat mezi letouny ve formaci. Pokud toto bude mít Su-57, podotýkám, že jako jediný současný letoun má pro to všechny předpoklady, hlavní jsou zde ty boční radary, co se dají využit i pro přenos objemově velice náročných dat mezi letouny ve spoustě klasických bojových formacích a nebudou letouny nijak omezovat. Jen možnost dynamicky vytvářet modulární virtuální radarový komplex na úrovní dvou a více letounů, maximum realtime propojených letounů bude roj či dva z prosté logiky bojové taktiky stíhačů, tak pak tímto totálně deklasují všechny své stealth protivníky, i když budou mít RCS 0.000001m2 z přední polosféry do takové úrovně, že pak PLŘS s aktivní RL dalekého dosahu do takových vzdušných dynamických modulárních radarových komplexů úplně ideálně zapadají ;) Tohle není nesmysl, boční radary tam jsou, co brání je využít i pro přenos objemově opravdu náročných dat mezi letouny? Nic, je to otázka jen jednoho dalšího nezávislého počítače na palubě a hlavně softwarová otázka integrace do celého počítačového bojového systému řízení letounu, co se bude starat o vytváření virtuálních dynamických hybridních radarových komplexů nezávisle, a ta modularita je tu zřejmá, nic nebude bránit vytvořit vzdušné virtuální hybridní radarové pasivní/aktivní komplexy z několika letounů Su-57 se spoustou různých taktických variací, dle aktuální potřeby. Bude to dovolovat vymýšlet šílené taktiky vedení vzdušného boje na dlouhé vzdálenosti i se stealth letouny protivníka, si představte, že v jedné letce jede jeden roj (4 letouny) na aktivním virtuálním hybridním radaru, další roj (další 4 letouny) jen na pasivním, a do toho třetí roj se rozdělí do do dvojic, které budou vytvářet virtuální vzdušný pasivní radar z dvou letounů, ale zároveň budou brát data po klasickém datalinku na velkou vzdálenost od virtuálního radaru aktivního prvního roje a virtuálního pasivního radaru druhého roje a bude je schopné vysunout na nadzvukové cestovní rychlosti k skrytému útoku z nečekaného směru na letouny protivníka, plus distribuce cílů po datalinku na stíhací letouny 4++ generace bude taky velice cenná a zvedne podstatně jejich bojové možnosti. Vzdušné virtuální modulární radarové komplexy budou dovolovat vymýšlet opravdu dost šílené taktiky vedení vzdušného boje na protivníka, co takovou možností nebude disponovat. To se tím nikdo vážně a seriozně nezabývá!? U Su-57 jsou všechny předpoklady aby tímto disponoval, je to opravdu jen otázka zajištění výměny objemově náročných dat mezi letouny v bojových formacích, klasické pomalé taktické datalinky pro toto nejdou použít - mají max rychlost přenosu dat v řádu MB/s (Link16 má max. jen 125kB/s), zato přes ty boční radary půjdou reálně přenášet objemy dat v řádech desítek GB/s mezi letouny v bojové formaci až na vzdálenost několik desítek km, dá se na tom vytvořit spousta hodně zajímavých aplikací, nejen vzdušné virtuální modulární hybridní radarové komplexy.

[puma]

50 bojových letů v Sýrii?

[skflanker_]

↑ upresním:

ide o tých 5 hviezd na trupe - ak je to pravda, tak to za ten krátky čas v Sýrii stihli (alebo si z nás robia srandu, tak to vypadá že ho práve prestriekali)

---

---

Anti-g obleky prešli cez firemné skúšky - čakajú ich štátne skúšky
Nové kombinézy spolu s anti-g oblekmi pre komplex T-50/Su-57 prešiel cez firemné skúšky (firma Zvedza "Звезда") a kombinézy prechádzajú do štátnych skúšok
Zdroj https://ria.ru/arms/20181116/1532908826.html a klon https://iz.ru/812879/2018-11-16/letchik ... e-kostiumy z 16.11.2018

[Juraj]

50 bojových letů v Sýrii?

Zaujimava informacia. Jedno lietadlo vie sledovat max 30 cielov.

[palo satko]

Takže česke aj slovesnke vojenske letectvo dohromady. PanBoh poteš!

[puma]

Sledovat až 30 vzdušných cílů umí už Irbis-E a ten žádné boční radary nemá, to by znamenalo, že N036 je jen jeho kopie, což je dost nepravděpodobné, pokud by byla nebyl by potřebný defakto žádný vývoj.. i když z něho evidentně vychází a používá dost podobnou architekturu a T/R moduly. Pak by ty boční radary museli umět sledovat každý až 16 vzdušných cílů, tak aby se to dostalo na až 62 současně sledovaných vzdušných cílů papírově udávaný pro celý radarový komplex S121, a podle počtů T/R modulů se dá zpětně dopočítat, že hlavní radar se stejnými T/R moduly jak v bočních AESA anténách by měl umožňovat sledovat ne až 30 vzdušných cílů ale teoreticky až 65 v režimu jak ty boční radary (což bude pravděpodobně režim s dálkově omezeným dosahem, více současně pracujících radarových svazků v různých směrech), samozřejmě ty boční radary nemohou mít tak velký dosah jak hlavní AESA anténa, co má 4.3x víc T/R modulů, ale čistě teoreticky by měla umožňovat sledovat až 65 vzdušných cílů do vzdálenosti dejme tomu 100-150km, jestli se to používá je otázka druhá, ale čistě teoreticky by to mělo být možné, až 30 vzdušných cílů současně je pravděpodobně parametr pro max. dálkový dosah nad 400km hlavního radaru N036, kdy už se z podstaty věci musí koncentrovat více T/R modulů a není k dispozici tolik vyzařovacích svazků, ale na menších vzdálenostech to může být klidně až těch 65 cílů hlavního radaru, + s bočními radary to dělá současně celkem kolem 92-94 vzdušných cílů, teoreticky to možné je, jestli se to reálně používá je věc druhá. Takticky by to využitelné určitě bylo, kdy třeba jeden letoun z roje vysílá hlavním radarem v režimu jak ty boční se sníženým dálkovým dosahem, ale dokáže současně sledovat do cca 100 vzdušných cílů do vzdálenosti 100-150km a následně to distribuuje na další letouny přes taktický datalink či dál, třeba při sledování/zneškodňování velkého počtu útočících střel s plochou dráhou letu (stovek kusů) by to jistě využití našlo, protože by se trajektorie jejich letu mohli posílat přes datalinky i na PVO a ta by si mohla připravit efektivnější obranu, když by znala trajektorie většiny střel a počty blížící se realitě.

[bacil]

Otázka je jak často je potřeba refresh situace. 150km dosah zvládne vyslat a přijmout 1000 různě směrovaných pulsů za vteřinu při využití všech modulů. Pokud se modulů využívá pro 1 puls jen část, pak je těch snímků násobně více.

Teoretické maximum při použití tupého radaru, v praxi spíše 2/3 kvůli zpracování ozvěny, byla by blbost toho nevyužít když na to máme výpočetní výkon.

Počet vysílaných paprsků se dá určitou metodikou ještě několikrát zvýšit, ale popisovat se mi to z mobilu nechce.

[Juraj]

Vo filme nebola uvedena informacia, ci tych 30 cielov sa len sleduje, alebo je mozne na nich sucasne viest utok (aj ked je to z hladiska mnozstva zbrani nesenych lietadlom blbost). Ale ako pise puma, moznosti lietadla umoznia aj sci-fi konstrukcie. Napriklad pri zavedeni swarm inteligencie by riadiace lietadlo kludne vedelo navigovat aj prostriedky roja a potom by davalo zmysel viest palbu na 30 cielov.

[Skeptik]

Tady možná dochází trochu k mýlce.
Je totiž něco jiného to, zda radar dokáže detekovat jen 30 cílů (což si nemyslím, pro takové omezení není důvod, radar detekuje vše), nebo zda je dokáže i trackovat. To už je jiná "disciplína". Znamená to ukládat si tracky a rychlosti jednotlivých cílů a vypočítávat jejich budoucí polohy. A toto vše zobrazovat pilotovi na obrazovce.
A zde narazíme na hlavní problém. Klasik říká, že: "horší než nedostatek informací je přebytek informací".
Speciálně vycvičený řídící letového provozu je schopen současně pracovat (uvědomovat si jejich polohu) s nějakými 25 až 30 cíli / letadly, a současně řídit tak 8 až 10 z nich. Pokud v jeho sektoru počet letadel vzroste, sektor se dělí na dva, a každý z nich si převezme jiný řídící.
Že by totéž dokázal pilot letadla, který má navíc ještě hodně co jiného na práci, je iluzorní a zcela nesmyslné.
Současné zobrazení / trackování 30-ti cílů a možnost navedení střel na 8 z nich (tj. "pracovat s nimi") je zcela mimo možnosti kteréhokoli pilota - proto ostatně některá letectva preferují dvoučlenné posádky, s operátorem zbraní.
Osobně předpokládám, že avionika těchto letadel bude obsahovat cosi jako nastavitelnou hodnotu zobrazeného počtu cílů a potlačení těch "nepodstatných" ... čistě proto aby nedošlo k přerušení pilota (což je individuální charakteristika).

Proč tedy u radaru/radarů rozvíjet schopnosti, které stejně není nikdo schopen využít.

[puma]

Třeba proto, že ty cíle můžu posílat po datalinku na zem k dalšímu vyhodnocení pro PVO a získávat lepší obraz o vzdušné situaci, ty radary dokáží sledovat i použité střely v boji, stačí na to napíchnout nějaký algoritmus, co to vyhodnocuje a podle charakteristik použitých zbraní během boje, množství použitých z jednoho letounu můžete dobře odhadnout jaky mají ty letouny skutečné záměry a na jakém typu mise jsou letouny protivníka, jestli jen stíhací nebo ne a PVO už se může na ně připravovat v předstihu třeba.

Používá tam slovo "Вести" "vést" cílů současně, což by znamenalo sledovat/trackovat do 30 vzdušných cílů a to je jiný režim radaru než přehledový, defakto cca víc jak polovina (při sledování/trackování max. počtu vzdušných cílů - 30) všech T/R modulů sleduje neustále konkrétní cíle a trackuje je a zbytek jede v přehledovém režimu a šmátrá dál v prostoru. Hlavní radar v takové situaci může sledovat třeba 62 vzdušných cílů současně, ale zároveň současně dokáže detailně sledovat / trackovat do 30 vzdušných cílů. A když umí Irbis-E trackovat až 30 vzdušných cílů současně a na 8 navádět současně PLŘS, tak není žádný důvod, proč by měl mít tento parametr N036 horší (když je následovník Irbisu-E), a konstruktér mate, protože z logiky věci musí hovořit jen o N036, a ne o celém radarovém komplexu Su-57.


Celkem to odpovídá i mým výpočtům.

Pak by Su-57 celokruhově (i se zadním radarem) měl být schopný současně sledovat až 90 - 105 vzdušných cílů a navádět PLŘS na až 22 - 28 z nich.

viewtopic.php?f=29&t=288&start=180#p69942
20 (i se zadním radarem, kdy N036 dokáže současně postřelovat 8 vzdušných cílů, jen kopie Irbisu-E, pokud by dokázal současně postřelovat až 16 vzdušných cílů (nový vývoj, většinou se ten počet zdvojnásobí), pak s bočními a zadním radarem je to už (16+(3*4)) 28 současně postřelovaných cílů), a to už není daleko od až současně 30 naváděných PLŘS celým radarovým komplexem Su-57. Pro které potřebujete cíl trackovat radary, a pak to vychází na : až 30 současně trackovaných vzdušných cílů hlavním radarem, + podle počtů modulů dokáže jeden boční radar současně trackovat (30/4.335) 6-7 vzdušných cílů současně a sledovat/detekovat až 15-16, a jste na současně trackovaných 48-51 vzdušných cílech celým radarovým komplexem Su-57, bez zadního radaru je to 42-44, a celkem to odpovídá možnosti současně navádět PLŘS teoreticky až na 20-30 vzdušných cílů pomocí čtyř AESA radarů, máte tam 1.5-2x větší počet trackovaných cílů, a to se může výborně hodit pro rychlé automatické přeprogramování cílů pro více útočících PLŘS za letu - kdy si to řídí počítač (pilot by to nestíhal ve větších počtech) a je schopný vyhodnocovat a sledovat současně 1.5-2x více vzdušných cílů než může současně maximálně postřelovat, R-77-1 přeprogramovaní cíle za letu má a R-37M také.

[Skeptik]

Puma
Píšeš to strašně složitě, a tak nejsem schopen rozpoznat, jestli tomu nerozumíš a píšeš domněnky, nebo jen já nechápu, co jsi tím vlastně chtěl říci.
Pojďme tedy na "jednodušší level".

1) radar detekuje VŠE ve svém dosahu a dle vnitřního algoritmu odfiltrovává to, co není v daném momentu důležité (ptáky, mraky apod.)
A tuto detekci ("obraz okolní situace") může předávat dál ... ale je to neuvěřitelné množství dat.

2) to, co určí za zájmové dále vyhodnocuje a "nejnebezpečnější cíle" sleduje (trackuje, to je synonymum).
V případě radarového komplexu Su-57 to vypadá, že počet trackovaných cílů je 30 (víc není nutné, jen by to systém zatěžovalo). Trackované cíle jsou zobrazovány pilotovy "na vědomí".
Jak detekované cíle (po odfiltrování těch nedůležitých), tak trackované cíle je samozřejmě možné předávat dál ... opět závisí jen na přenosové kapacitě.

3) na pilotem vybrané cíle (8?) radarový systém navádí střely. Pilot s nimi aktivně pracuje.

Teprve v bodě 3. je část segmentů AESA antén dedikovaná konkrétnímu cíli.

Takže to, co píšeš, tedy že své "zjištění situace" může radarový systém Su-57 přenášet na zem či na AWACS, je samozřejmě možné a závisí pouze na kapacitě přenosu. S množstvím trackovaných cílů jako takovým to nemá nic moc společného.

Doufám, že je to srozumitelné, a že jsem se do toho taky nezamotal.

[kenavf]

U Su-57 uvádzali že už má zabudované prvky umelej inteligencie, u tej už by nemalo byť problém sledovanie a vyhodnocovanie všetkých cielov a podľa zadaného algoritmu viesť proti nim činnosť. Akurát by bola otázka či by musel pilot robiť "potvrdzovanie cieľa" alebo by sa aj "výstrel" nechal na automatiku. Ale to je asi tiež voliteľné. A v rámci propagovanej "sieťovosti" moderných bojových systémov je technicky možné, aby navádzala a odpalovala rakety z druhého lietadla, prípadne zo zeme. Alebo by ten ciel ktorý zistilo súčko, bol postrelovaný pozemnou PVO na základe údajov ktoré boli preposlané.

[puma]

To matení pojmů je tu dáno překladem, protože pro to trackování cíle radarem není snad ani český ekvivalent? krom kontinuálního sledování cíle.
Jednoduše, mám hlavní radar N036, co má 1552 T/R modulů, podle toho vyjádření konstruktéra, je schopný trackovat do 30 vzdušných cílů současně (tak jak Irbis-E, z čehož logicky vyplývá, že v tom videu musí mluvit jen o hlavním radaru a pak je N036 jen kopie Irbisu-E, no budiž, i když si myslím, že to pravda není a došlo tam k podstatnému zvednutí současně sledovaných cílů, trackovaných a počtu naváděných PLŘS - to je hlavně otázka výpočetního výkonu v kombinaci s používáním PLŘS s aktivním RL, ani ne tak fyzicky samotného radaru, výpočetní výkon na Su-57 ten bude násobě větší než u Su-35S a bude se určitě týkat i počítačů řídící radary). 1552/30 = až 51.73 T/R vyčleněných modulů pro trackování jednoho vzdušného cíle při sledování 30 současně, ale jelikož tyto AESA radary fungují tak, že nevyčlení všechny T/R moduly pro trackování cílů, tak to nebude max. 51.73 T/R ale něco mezi 26 až 36 T/R moduly na kontinuální sledování jednoho cíle, podstatnou část jich nechají volných pro přehledový režim v kterém se hledají další cíle/hrozby i při trackování 30 vzdušných cílů současně. Co je to trackování? Je to to, že se soustavně sleduje nějaký objekt/cíl a jeho parametry jsou neustále k dispozici po dobu trackování, Co je sledování v přehledovém režimu?, to že se nesleduje kontinuálně konkrétní objekt, ale jen prostor XY a objekty v něm, a je u nich známa jen výška, rychlost a směr letu a přiřadí se jím nějaký jednoznačný identifikátor, směr letu je již znám po druhém sledování objektu. Nebezpečné/zajmové objekty se už filtrují v tomto přehledovém režimu a následně se trackují/zamčou a neustále sledují buď manuálně, nebo podle nějakého algoritmu bez zásahu pilota - to trackování cílů je důležité jen pro navádění PLŘS, či předávání jejich parametrů dále, jinak to nemá moc smysl. To že podle mého názoru umí Su-57 s čtyřmi radary současně trackovat až 51 cílů, tak je to velká taktická výhoda, protože ty data z trackování cíle, to jsou už minimalistické objemy dat a dá se to lehce posílat přes datalinky kamkoliv, a když se to rozdistribuuje po klasických datalincích dokonce nejen na jiné letouny, ale i prostředky PVO, tak ty pak dokáží vlastní PLŘS s aktivním RL (to je podmínka) navést podle tohoto trackování (co k nim proudí při obnovovací frekvenci 1-2 sekundy) z konkrétního letounu, co jim ten cíl trackuje jen za pomoci svých rádiových korekcí (datalinku) na PLŘS s aktivní RL, ale reálné sledování a trackování vzdušného cíle který hodlají sestřelit vůbec nemusí v takové situaci provádět vlastním radarem - budou jen posílat radiové korekce na vlastní PLŘS s aktivní RL, ani ten cíl nemusí vidět vlastním radarem díky malému RCS, reliéfu terénu a budou jej schopni sestřelit jen pomocí těchto externích dat.

Porovnání současných radarů - max. dálka detekce cíle s RCS 5m2

https://rhk111smilitaryandarmspage.word ... ar_ranges/

[Juraj]

Agentura Interfax zverejnila video letu SU-57 z bojovych letov v Syrii. Podla textu islo o dve lietadla, ktore pocas dvoch dni vykonali vyse desat letov - to vylucuje 5 hviezdiciek na jednom lietadle SU-57, ako bolo niekde znazornene. Je prakticky nemozne, aby v tychto experimentalnych podmienkach niekto nalietal 50 letov - vid druha cast prispevku
https://www.interfax.ru/russia/638474
Mozno sa mylim, ale na videach nie je vidno mechanicke kutove odrazace.

Rusko ma problem s cenou lietadla, piloti, ktori na tom budu lietat musia v kazdom okamihu mysliet na to, ze sedia uprostred dvoch miliard rublov. Poziadavka bezpecnosti letu je primarna. Zaroven vsak musi pilot plnit aj protichodne zadanie, t.j. agresivnym spravanim dosiahnut vitazstvo a porazku nepriatela
https://www.interfax.ru/russia/624947

[Skeptik]

Rusko ma problem s cenou lietadla, piloti, ktori na tom budu lietat musia v kazdom okamihu mysliet na to, ze sedia uprostred dvoch miliard rublov. Poziadavka bezpecnosti letu je primarna. Zaroven vsak musi pilot plnit aj protichodne zadanie, t.j. agresivnym spravanim dosiahnut vitazstvo a porazku nepriatela.

No, tak to na tom budou cca 3,5x líp než jejich kolegové z US Air Force sedlající F-35 a zhruba 7,5x líp než ti chudáci co lítaj na F-22