Mil Mi - 28

[skflanker_]

Komu sa nechce čítať tu je TV reportáž na danú tému:

https://youtu.be/imzVvTpujtU zverejnené 07.03.2019, dĺžka videa 3:10 min.

[Juraj]

Vrtuľník Mi-28NM dostane nové riadené rakety s dosahom až 25km. Vrtuľník bude môcť niesť až 8 takýchto rakiet. Raketa bude letieť na cieľ na základe údajov vložených pri štarte. Tieto údaje budú pochádzať buď z vlastnej rozviedky vrtuľníka, alebo z komplexného systému riadenia vojsk na bojisku. Raketa pri dosiahnutí približných koordinátov cieľa aktivuje samonavádzaciu hlavicu. Zároveň bude mať vrtuľník k dispozícii aj šifrovaný videokanál, avšak v informácii sa neuvádza jeho využitie
https://tass.ru/armiya-i-opk/6236432

[puma]

Nejspíš je řeč o střelách Klevok-A (Hermes-A), což by odpovídalo doletem i možností nosit "jen" 8ks (8x100kg), + použití hlavice i s aktivním RL.

[Julesak]

Objavilo sa video údajne zachytávajúce Mi-28NM v Sýrii.

[classix]

U toho ruského vojenského průmyslu jsme zvyklý, že dnes znamená včera. A ono dnes tu máme leteckou techniku, hypersonické střely a autonomní torpéda, které tu měli být zítra.

[puma]

Dosah nového laserového rušícího komplexu President-S pro Mi-28NM je zde uváděn 500 až 5000m - myšleno laserového paprsku na přesvětlení naváděcí hlavice PLŘS. Což je zatím jediný veřejný a trochu hodnověrný údaj.

Konfigurovatelnost Prezidenta-S (současná verze), je tam už i ta nová směrová laserová stanice, IR rušící směrová pouzdra známá z Ka-52 a Mi-35M a Mi-8AMTŠ ze Sýrie. A také možnost nějakých vlečených aktivních rušičů, + fléry.

[puma]

První sériový Mi-28NM před čtrnácti dny v Rostově na Donu
https://desarrollodefensaytecnologiabel ... e-del.html
https://defence-blog.com/news/first-ser ... n-don.html



Má nainstalovaný pod pravou zadní části trupu i ten laserový "oslepovač" IR PLŘS komplexu President-S.

Zajímavý údaj
r. 2015: „S pravděpodobností více než 90% tvrdíme, že odvedeme PLŘS (s využitím komplexu„ President-S “) od letadla. Při testech tento komplex vykazuje 98% úspěšnost, “uvedl náměstek generálního ředitele koncernu KRET Vladimir Mikheev, který tyto systémy vyvíjí.
http://nevskii-bastion.ru/president-s-2015/

[puma]

Prezident také stanovil úkol dodat vojákům 100 modernizovaných vrtulníků Mi-28NM do roku 2028.

"Flotila vojenských bitevních vrtulníků by měla být vybavena co nejrychleji moderními vzdušnými obrannými komplexy se zlepšenými charakteristikami, a vybavena nejnovějšími prostředky ničení zvýšeného dosahu, do roku 2028 se dodá vojákům 100 modernizovaných bitevních vrtulníků Mi-28NM", nařídila hlava státu.

Putin uvedl, že bojové nasazení ruského letectva v Sýrii odhalilo řadu nedostatků v technickém stavu letadel a vrtulníků, jakož i v použitých prostředcích ničení. „Chtěl bych upozornit na to, co již dobře víte, že by bylo nemožné toto vše zjistit během testů na polygonech,“ uvedl Putin a poznamenal, že podniky běžně pracují na odstranění zjištěných nedostatků.

Hlava státu zmínila i frontové bombardéry Su-24M s novým naváděcím a navigačním systémem, který používá jak konvenční bomby, tak vysoce přesné zbraně, čímž se několikrát snížila spotřeba letecké munice.
https://tass.ru/armiya-i-opk/6434341

a vybavena nejnovějšími prostředky ničení zvýšeného dosahu = nová PTŘS Klevok-A (alias Hermes-A) s dosahem až 25km

[puma]

Nový dokument o Mi-28N z 55. korenovského vrtulníkového pluku a ze Sýrie.

[Svarboj]

Oni tu raketu Hermes-A přejmenovali?
Dosah 25 km je fajn ale bez adekvátní senzorové soupravy vrtulníku co dokáže detekovat, rozpoznat a identifikovat cíle na vzdálenost max dosahu střely to bude mít limitované možnosti.

[nine_mike]

Limitované v čom? Spike NLOS nemá problém pri dostrele 25 km, pritom je odpalovaný z džípu absolútne mimo priamu viditeľnosť cieľa. Klevok-A môže tak ako Spike brať koncové navedenie z iných zdrojov než z vrtuľníka z ktorého štartoval.

[Alchymista]

Alebo výber cieľa až po odpálení - "targeting via missile" - TavM (nezamieňať s "track via missile" - TVM)

[Svarboj]

Hermes má obousměrný datalink - přenos pohledu střely na nosič resp. obrazovku operátora?

[Alchymista]

Pravdepodobne ano - alebo si dokáže sám ciele vyhľadať. Inak by veľký dostrel nemal príliš zmysel.
Pozemné ciele na taktickej úrovni významnosti (obrnené a iné vozidlá, palebné prostriedky delostrelectva) sú na vzdialenosť 25km do letovej výšky 2-3km "neviditeľné" - zostávajú skryté za terenom, vegetaciou a zástavou, takže nepomáha ani IR optika, ani rôzne rádiolokátory.

[puma]

Klevok-A je ruské označení, Hermes-A je exportní označení, je tam rozdíl i v max. dosahu 25km vs 12-15km. Což je dané spíš ale tím, že Hermes-A byl jen na papíře před 15 roky a vycházel z tehdejších možností a ne náhodou je ten dosah defakto roven prvním PLŘS Pantsiru-S1, technologie a TPH jsou už jinde a dosah až 25km je obdivuhodný, ale může za to hlavně filozofie konstrukce a z čeho vychází, ne náhodou je ten dosah defakto roven nejnovější PLŘS s dosahem až 30km. Jinak nejde o jeden typ PTŘS ale modulární skládačku osvědčené konstrukce, klíčová je vlastnost několika různých typů naváděcích hlavic: radarová, leserová a IČ. Což je dost zásadní věc, krom toho, že je to dvoust. koncept vycházející opět z konstrukce PLŘS z Pancire, další výrobní unifikace. Nový Pantsir-M (námořní varianta) a klasický Pantsir-SM má být schopný používat i protizemní/protilodní Klevok-K (Hermes-K) o dosahu cca 100km. Se zasitovanymi vrtulníky a průzkumem nad bojištěm s radary pak půjde využívat jejich radary na koncové navedení, teoreticky v zcela automatických režimech i na pohyblivé cíle - minimálně ve verzi s radiolokacni naváděcí hlavicí, když na to přijde.

A pak je tu zajímavá úvaha, když protizemní Klevok-A vychází konstrukčně z PLŘS Pantsire, tak, co kdybych využil radar vrtulníku na detekci vzdušných cílů i pro navedení a vyvynul verzi ne s IČ naváděním proti pozemním cílům, ale proti vzdušným cílům, a co ta verze s radiolokačním naváděním? když použiji tyčovou boj. hlavici proti vzdušným cílům a bezkontaktní zapalovače... Pokud vyvynu IR verzi proti vzdušným cílům, tak ji mohu použít (budu-li na to myslet) i v Pantsiru-SM, ale hlavně v novém pasivním PVO komplexu krátkého dosahu Pine s PLŘS obdobné konstrukce Sosna-R, kde by se hodila možnost mít nejen laserem naváděnou PLŘS, ale i zcela pasivní IČ verzi, protože by to zvedalo podstatně možný počet současně postřelovaných cílů, kdy IČ verze by byla vystřel a zapomeň + s možností vedení po datalinku na cíl (co ještě nevidí). Stálo by to za to, nebo ne?..

[puma]

Obousměrný rádiový datalink s přenosem obrazu má minimálně verze se závěrečným IR samonavedením.
Nnejspíš to má i možnost korekce letu střely a změny cíle (jinak by se tam nedával přenos obrazu na vrtulník) - i když při těch rychlostech u cíle okolo +500m/s, tak to musí být vůbec těžké ručně navést nějak smysluplně, posledních 10km ta PTŘS uletí za cca 20 sekund a to je ta nejpomalejší varianta. Ale je možné, že to funguje jinak, že systém řídící samonavedení střely přes IR obraz si sám vyhledává a klasifikuje + označuje kontrastní cíle, pak nic nebrání posílat to s videem na vrtulník, kde si šturman pokuď chce jiný cíl než původní na který letí PTŘS, jen vybere orámovávaný cíl s číslem třeba 4 (klikne na 4 na pult řízení zbraní) a tím je to vyřízené a víc se o to nestará a nebo si tu PTŘS navede sám pokud střela není schopna sama identifikovat nějaký objekt.

Píše se tu..

Střela je navržena tak, aby zničila obrněná vozidla a železobetonové opevnění.

Zajištění přesnosti zásahu rakety má na starosti (palubní inerciální navigační systém), do kterého jsou všechny potřebné údaje o cíli vloženy před odpalem rakety. Posádka Mi-28NM obdrží údaje o cíli pomocí vlastních prostředků, nebo z jiných prostředků z YESUV (jednotného systému řízení vojsk).

"Produkt 305" je vybaven přenosem videa, které je přenášené do Mi-28NM během letu střely a při útoku na cíl. Signál je přenášen zabezpečeným IKR informačně-povelovým rádio kanálem (datalinkem).

https://zen.yandex.ru/media/alternatewe ... 00b3abf037

S dopisovatelem zpravodajské agentury Tula News promluvil šéfredaktor časopisu Tula „KBP“ Aleksandrov Savenkov, který hovořil o nových schopnostech střel Hermes.

Také tam uvádí, že Hermes má modulární konstrukci a muže být instalován nejen na vrtulníku, ale na pozemních platformách a letadlech. Také, že samotná PTŘS za pomoci vlastní samonaváděcí hlavice zasáhne cíl (neuvádí ale jakého typu), že pracuje na principu vystřel a zapomeň. Pravděpodobnost zásahu je na úrovni 99%.

Starý Hermes

https://zen.yandex.ru/media/alternatewe ... 00b3abf037

Docela by slušel a našel uplatnění na nových Su-25SM3, a takovému Jaku-130 by dost zajímavě rozšířil možnosti i když by nosili jen verze s IR a laserovým naváděním, jelikož nemají radar.

[Alchymista]

k tej záverečnej úvahe:
Letový stupeň nemá motor (ani u Panciru), hmotnosť bojovej časti je uvádzaná ~30kg s trhavou náplňou ~12,5kg (nech do 15kg), tak celý letový stupeň bude mať do 50kg. Stredná letová rýchlosť na diaľke 40km má byť ~500m/s - v záverečnej fáze navedenia je teda strela až podzvuková (kľudne môže - na pozemný cieľ rýchlosť na energetické manévre pri prenasledovaní nepotrebuje, takže dosah sa s rovnakými rýchlostnými charaketeristikami prakticky zdvojnásobí). Pri použití na lietadle ako voľne padajúca navádzaná bomba predstavuje letový stupeň ekvivalent 50 kg bomby. A nepotrebuje takmer žiadne konštrukčné úpravy - podvesenie sa dá riešiť dopnkovou sadou a "mnohozámkovým držiakom" - napríklad na dve alebo až na šesť bombičiek (závesník na krídle udrží typicky 500+kg, podvesenie jednej "50 kilovky" je plytvanie miestom)

[puma]

Jenže těch 500m/s platí pro pozemní větší verzi Hermes-K s tím, že průměrná traťová rychlost na dálce 40km je 500m/s.
Maximální rychlost Hermesu-A 1000m/s - urychlené střely (šipky) bez vlastního pohonu, ta je defakto stejná jak šipky PLŘS 57E6, aerodynamika je velice podobná i když Hermes je pochopitelně výrazně mohutnější, profil letu je výrazně jiný, Hermes-A letí zcela určitě většinu trasy po kvazibalistické dráze.

Hmotnost "šipky" 57E6 je 20kg, oproti 27kg u Hermesu-A to není nijak extrémní rozdíl, 20kg "šipka" 57E6 má max. rychlost 1300m/s (střední traťová rychlost na dálce 12km je 900m/s, na dálce 18km je 780m/s), 27kg "šipka" z Hermesu-A má max. rychlost 1000m/s, to jsou zcela jistě hodnoty ještě pro deset - dvacet let starý typ TPH, nová 57E6 s dosahem 30km má už maximální rychlost 1700m/s a to nese "šipku" o hmotnosti 25kg. Tedy je vcelku reálné, že se Hermes-A bude pohybovat s maximální rychlostí někde u 1200-1300m/s díky novému typu TPH a o 20kg těžšímu raketovému urychlovači, ale i kdyby ne, tak určitě nebude podzvukový u cíle ani na max. vzdáleností letu přes 25km. Dynamický profil letu bude dost podobný "šipce" PLŘS 57E6, co letí na nemanévrující pomalý cíl (třeba vrtulník) těsně u země na dálce +20km.

PLŘS E7E6 - vlevovo starší verze s šipkou o hmotnosti 20kg a dálkovým dosahem 20km a max. rychlostí 1300m/s (M4), vpravo nová verze E7E6 s "šipkou" o hmotnosti 25kg s max. rychlostí 1700m/s (M5.1) a dosahem 30km


PTŘS Hermes-A/Klevok-A (alias Izd.305) s "šipkou" o hmotnosti 27kg. MAKS-2017

Samozřejmě je tu rozdíl, ale žádný fundamentální, to co ztratí "šipka" PLŘS E7E6 s lepším aerodynamickým profilem na manévrování na dálku 20km pří letu na manévrující vzdušný cíl, tak to má zas "šipka" Hermesu-A v těch +7kg své hmotnosti, kdy letí po poklidné kvazibalistické dráze na pozemní cíl a žádné šílenosti při tom nevyvádí, proto i při použití stejných raketových urychlovačů ty max. dosahy E7E6 a Hermesu-A (původního) jsou identické okolo 20km, tak jako max. rychlosti nejsou zásadně odlišné 1300m/s (M4) vs 1000m/s (M3). Teď u toho nového Hermesu-A (izd. 305) udávají dosah větší než 25km, tedy buď museli "šipku" výrazně odlehčit nebo zeštíhlit (což je dost nemožné vzhledem k typu potřebných boj. hlavic) nebo museli použít větší nový urychlovací blok (průměr 210mm oproti 170mm a +20kg) jak mají ty nové PLŘS E7E6 o dosahu 30km, což s jeví vcelku pravděpodobné.

[skflanker_]

První sériový Mi-28NM před 14 dny v Rostově na Donu ...

Prezident také stanovil úkol dodat vojákům 100 modernizovaných vrtulníků Mi-28NM do roku 2028. ...

Začala sériová výroba vrtuľníkom Mil Mi-28NM
V Rostove na Done sa spustila sériová výroba bojových vrtuľníkov Mil Mi-28NM pre VKS Ruska. Plán je do roka 2027 dodať 100 ks (100ks / 8 rokov = 12,5 ks ročne). Okrem inej výzbroje modernizovaná verzia je schopná niesť a navádzať aj protitankové riadené rakety rodiny "Chrizanténa-M" «Хризантема-М».
Zdroj https://rg.ru/2019/05/23/reg-ufo/v-rost ... a-vks.html + https://sdelanounas.ru/blogs/120194/ z 23.05.2019

[puma]

Žádná Chryzantéma-M pro Mi-28NM není plánovaná! To co bylo na výstavě u Mi-28NE je jen teoretická možnost jak to použít na Mi-28NE s externí instalací radaru v podvěsu (projekt od výrobce zaměřený pro export), pro verzi NM a dalších 114 nových Ka-52 (případně modernizované Mi-28N a Ka-52) je určený primárně skoro hypersonický (do vzdálenosti 10km) Klevok-A/Hermes-A (alias Izd.305) s dosahem přes 25km, pak nemá logicky smysl zavádět Chryzantému-M s dosahem jen do 10km, protože té se vyrovnají dosahem už poslední verze Ataky, jediná výhoda Chryzantém proti současným vrtulníkovým PTŘS je dvoukanálová naváděcí soustava - laserová a polooaktivně radarová.

Oficiální zdroje mluví o nově vyvinuté PTŘS izd.305 (což je Klevok-A) o dosahu víc jak 25km pro Mi-28NM (i nové Ka-52), takže to nemůže být Chryzantéma ani omylem.
https://tass.ru/armiya-i-opk/6236432

Ale jelikož Klevok-A má mít minimálně čtyři druhy navádění (radiopovelové/laserové/radarové/IR), tak to taky jako výhoda pro Chryzantému odpadá a jistě není problém vyrobit i dvoukanálovou naváděcí soustavu (laser/radarovou ala Chryzantéma) pro Klevok-A, vycházet se dá při laserovém navádění z vývoje PLŘS Sosny-R (popřípadě také z Kornetu nebo nového Vichru-1, kdy Sosna-R je přímo konstrukčně postavená na PLŘS 57E6, tak jak Klevok-A) a ten vývoj skončil nedávno.

Bůhví jestli nebudou mít všechny Klevoky-A dokonce dvou až tříkanálové navádění: základní typ by měl navádění laser a radiopovelové (protože datalink stejně by se hodil pro přeprogramovávání cíle za letu po datech z radaru vrtulníku a hlavně na větší vzdálenost >10-15km už "nedosáhne" laserové navádění z vrtulníku a nešlo by navádět PTŘS na vzdálenější cíle po datech z radaru jen přes laser - no a radiopovelové navádění v PLŘS 57E6 je v podstatě takový jednosměrný datalink a Sosna-R to má kombinované ještě s laserovým naváděním, takže v principu to dávno existuje a ještě je to postavené na obdobné konstrukci).

Byla by to laciný základní verze PTŘS Klevoku-A na cenové úrovni 57E6, laserové senzory navádění pro udržení střely v paprsku a rádiová anténka (někde to ukazuje konstruktér v pořadu o Pantsiru-S1 a je to velké celé tak do ruky a to tam ukazuje 15let starou verzi 57E6) je umístěná jen v zadní části PLŘS/PTŘS, tak jako u 57E6, protože Klevok-A nemá na samotné PTŘS motor, má jen odhazovaný urychlovací raketový booster jak 57E6. A pokročilé dvě verze PTŘS by k tomu měli radarovou nebo IR naváděcí hlavici, pak odpadne potřeba vyrábět ještě speciální verzi jen s laserovým a radiopovelovým naváděním a vystačíte si při výrobě jen s třemi verzemi PTŘS (jedna dvoukanálová základní laciná a dvě speciální tříkanálové dražší, v kterých je navíc radar/IR) namísto čtyř - pěti verzí PTŘS v případě dvoukanálové laser+radar ala Chryzantema. Základní dvoukanálová verze by neměl žádnou naváděcí hlavici, takže by ušetřený prostor a hmotnost šel využít pro trochu větší boj. hlavici, celá tato modulárnost v konstrukci od začátku by měla velkou výhodu nejen finanční, protože by to šlo používat takticky na spousty způsobů a dle konkrétního typu mise a cílů a aktuálních protiopatření protivníka - různě to kombinovat přímo posádkou vrtulníku nebo i teoreticky automatikou (kdy by se podvěsilo třeba 8 PTŘS - 4x dvoukanálové a další 4x tříkanálové), pak by protivník dvou natož tříkanálové navádění PTŘS nedokázal jednoduše vyřadit rušením/fléry/zadýmováním.

Já už rovnou navrhnu i ty verze
Klevok-A: navádění datalink + INS/SAT + laserové (beam rider)
Klevok-AR: navádění datalink + INS/SAT + laserové (beam rider) + poloaktivní radarové
Klevok-ARA: navádění datalink + INS/SAT + laserové (beam rider) + aktivní radarové
Klevok-AT: navádění datalink + INS/SAT + laserové (beam rider) + IR/TV
INS/SAT = navádění v zcela pasivním režimu přes INS a satelitní navigaci na souřadnice XY zadané před odpalem - ideální na důležité stacionární cíle - bunkry, velitelská stanoviště atd, co nikam neutečou, popřípadě v kombinaci s datalinkem (kdy to už ale nebude zcela pasivní navedení) s možností přeprogramováním cíle i na pohyblivé pozemní cíle pohybující se do max. rychlosti 60-80km/h.

Do toho ještě tři typy bojových hlavic - protipancéřová/třištivo-trhavá/termobarická - tak jak to má Ataka.

Je to modulární, elegantní a jednoduché, a ve výsledku strašně laciné řešení, k tomu velká unifikace s PLŘS 57E6 a Sosnou-R, co víc si přát.