Slavný americký investor Charlie Bilello:
Americká vláda nadále utrácí peníze jako opilý námořník a hospodaří s rozpočtovým deficitem 1,8 bilionu dolarů. K tomu dochází, když ekonomika stále expanduje a ceny domů/akcií jsou na rekordních maximech. Co se stane s deficitem, když udeří recese?
MOSKVA (Sputnik) - Americký prezident Joe Biden by mohol zvážiť podmienenie pomoci Izraelu, ak rozšíri pozemnú operáciu v pásme Gazy na najjužnejšie mesto Rafah na hranici s Egyptom, kde sa v súčasnosti ukrýva približne 1,4 milióna ľudí, informoval portál Politico s odvolaním sa na nemenovaných amerických a izraelských predstaviteľov.
"Je to niečo, o čom určite uvažuje," citoval jeden z predstaviteľov.
Na druhej strane, operácia v Rafahu nie je bezprostredná: aj keby bol rozkaz vydaný dnes, nezačala by sa, uviedol nemenovaný izraelský vojenský predstaviteľ. Pred jej začatím by museli byť z mesta evakuovaní palestínski utečenci a jednotky by museli byť vycvičené, dodal úradník.
Izrael tiež ešte musí predložiť rozumný a uskutočniteľný plán na ochranu civilného obyvateľstva v Rafahu, pretože Spojené štáty ho chcú vidieť predtým, ako sa podniknú akékoľvek kroky, povedal ďalší americký predstaviteľ.
Minulý týždeň Biden povedal, že bude pokračovať v posielaní potrebných dodávok pre izraelský protiraketový systém Iron Dome, ale dodal, že masové palestínske obete sú pre neho "červenou čiarou". Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zasa povedal, že napriek varovaniam vstúpi do Rafahu a že prímerie počas moslimského posvätného mesiaca ramadán je možné len vtedy, ak budú prepustení zvyšní rukojemníci, ktorých zadržiava palestínske hnutie Hamas.
Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v úřadu Donald Trump si v dosavadních primárkách a volebních shromážděních zajistili dostatečný počet delegátů na to, aby získali nominaci svých stran do listopadových voleb hlavy státu. Informují o tom agentury AP a Reuters. Jedenaosmdesátiletý demokrat Biden a o čtyři roky mladší republikán Trump se v prezidentském klání utkají znovu po čtyřech letech. Oba v noci na dnešek uspěli ve stranických primárkách v Georgii, Mississippi a také ve státě Washington.
Právě vítězstvím v jižanské Georgii překonal Biden počet 1968 delegátů, což mu zajistilo nadpoloviční většinu a tím i nominaci, kterou mu formálně udělí srpnový sjezd demokratů v Chicagu. Trumpovi k překonání nutné hranice, kterou v jeho případě bylo 1215 delegátů, zase dopomohla výhra ve Washingtonu.
Biden dosud podle serveru NBC News získal 2101 z celkových 3934 delegátů demokratů a Trump 1228 z celkem 2429 republikánských delegátů. Oba politici své soupeře v nominačním souboji porazili zcela jednoznačně.
Biden, který poprvé na hlavu státu kandidoval neúspěšně už před 37 lety, získá demokratickou nominaci podruhé v řadě, Trump bude republikány v červenci v Milwaukee nominován dokonce potřetí za sebou. V roce 2016 dokázal nominaci proměnit ve vítězství ve volbách, když porazil demokratku Hillary Clintonovou, o čtyři roky později ale podlehl Bidenovi.
"Voliči teď před sebou mají rozhodnutí týkající se budoucnosti této země. Povstaneme a budeme bránit naši demokracii, nebo ji necháme rozvrátit jinými? Obnovíme právo vybrat si a budeme chránit naše svobody, nebo si je necháme vzít extremisty?" naznačil Biden v prohlášení, jak vnímá blížící se politický střet.
Bude to po téměř 70 letech poprvé, kdy se v prezidentských volbách po čtyřech letech znovu střetnou ti samí politici. Naposledy se to stalo v roce 1956, kdy republikánský prezident Dwight Eisenhower podruhé za sebou porazil demokrata Adlaie Stevensona.
Letos jsou ale podle agentury Reuters Američané jen pramálo nadšení z toho, že se Biden a Trump utkají znovu. Oba jsou podle průzkumů veřejného mínění u většiny voličů neoblíbení. Nedávný průzkum pro AP ukázal, že jen 38 procent Američanů je spokojených s tím, jak Biden vykonává svou funkci, zatímco 61 procent vyjádřilo nespokojenost.
Trump zase jako první exprezident v amerických dějinách čelí čtyřem obžalobám v celkem 91 bodech, mimo jiné kvůli snaze nelegálně zvrátit výsledky minulých voleb. I tak ho zatím průzkumy veřejného mínění mírně favorizují.
https://t.me/stranaua/147407Skutečnost je taková, že Putin je ruským prezidentem a Spojené státy budou jednat na tomto základě, uvedl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Zástupce mluvčího ministerstva zahraničí Vedant Patel zároveň uvedl, že Spojené státy nehodlají Putinovi blahopřát k vítězství ve volbách (https://t.me/stranaua/147324)ruského prezidenta.
Včera v USA Nejvyšší soud pozastavil účinnost zákona, který texaským policistům umožňoval zadržovat migranty a texaským soudcům je posílat zpátky za hranice. Migrace je přitom jedním z nejpalčivějších problémů v USA, takový, který rozhodne blížící se volby. Text rozhodnutí je krátký a naznačuje, že se soud problému bude ještě věnovat, ale neví se kdy. Guvernér Texasu už prohlásil, že opatření proti migraci pokračují a národní garda dál natahuje ostnatý drát.
V USA je letos volební rok. Zatímco na mezinárodní scéně budí pozornost zejména postoj USA k válce na Ukrajině, na té domácí podle průzkumů rozhoduje především ekonomika a migrace.
Ta se zvýšila zejména na sklonku roku 2023, podle dat americké vlády jen v prosinci došlo ke 250 tisícům střetům s migranty na hranicích s Mexikem.
Podstatná část obyvatel viní ze zvýšené migrace prezidenta Bidena a jeho vládu, tedy že úřady na federální úrovni nedělají dost pro to, aby migraci zabránily a nevyhošťují ani ty migranty, kteří se dopustili násilných zločinů. Velké pobouření také vyvolalo zjištění, že americká vláda dokonce migranty do USA dopravovala letecky.
Proti nelegální migraci se rozhodl zakročit guvernér státu Texas Greg Abott a chránit hranice na úrovni státu. Spor o to, kdo má jaké pravomoci už někteří komentátoři označili za podobný tomu, jak začala v 19. století občanská válka. Abott má podporu republikánských guvernérů států, tedy v podstatě poloviny všech guvernérů v USA.
Abott mimo jiné už v prosinci minulého roku schválil zákon, podle kterého má policie právo zadržet migranty, kteří překročí hranici, a místní soudy právo je odsoudit k opuštění země. Už tehdy se předpokládalo, že tento zákon bude testem, kam až může vláda jednoho státu zajít, protože ochranu hranic má na starosti federální vláda. Podobný zákon v roce 2010 schválila Arizona, byl nazýván „Ukaž papíry“ a většinu z něj zrušil Nejvyšší soud. Abottův zákon měl začít platit právě v březnu tohoto roku.
Zatím ale zřejmě platit nebude. Jak informuje agentura AP, včera Nejvyšší soud potvrdil pozastavení účinnosti zákona. Odůvodnění je jednostránkové, což dle AP naznačuje, že soud se bude této problematice ještě věnovat, ale zatím se neví kdy. Je to už podruhé, co byla platnost zákona pozastavena.
Úřad nejvyššího státního zástupce státu Texas pak uvedl, že zákon je stejný jako ten federální a byl schválen kvůli stále trvající krizi na hranici, která „Texas poškozuje mnohem víc než ostatní“. V lednu počet zadržení na hranicích spadl na polovinu oproti prosinci minulého roku, což je přisuzováno zvýšené aktivitě úřadů a také tomu, že migrace roste a klesá podle ročního období. Za únor zatím čísla nebyla zveřejněna.
Federální vláda USA se už s Texasem o zákon soudila s tím, že se jedná o překročení pravomocí, které poškodí mezinárodní vztahy a způsobí ve vymáhání imigračních zákonů chaos. Kritici zákona také prohlašují, že by jeho zavedení mohlo vést k porušování občanských práv a rasové diskriminaci. Soud nejdříve zákon shodil, ale odvolací soud toto rozhodnutí změnil, a tak se celá záležitost dostala až k Nejvyššímu soudu.
Guvernér Abott už se k rozhodnutí taktéž vyjádřil. „Nejvyšší soud dočasně pozastavil platnost zákona, ale Texas stále podle svého práva zadržuje nelegální migranty za překročení hranic a další porušení zákona. Dál stavíme zeď a přes národní gardu natahujeme ostatnatý drát, abychom migranty odradili, a bóje v řece také zůstávají.“SCOTUS temporarily halted enforcement of SB 4 but Texas is still using its authority to arrest illegal immigrants for criminal trespass and other violations of law.
We continue building the wall, use NG to erect razor wire barriers to repel migrants & buoys remain in river.
— Greg Abbott (@GregAbbott_TX) March 18, 2024
Výhodne poistiť a dobre podpáliť.Žena, která zdědila dům v New Yorku plný nelegálně squatujících lidí, byla zatčena a odvedena v poutech poté, co vyměnila zámky. Sedmačtyřicetiletá Adele Andalorová byla zatčena ve svém domě za milion dolarů ve Flushingu v Queensu, který zdědila po svých rodičích poté, co zemřeli.
„Je to rozzuřující,“ řekla Andalorová listu NY Post. „Není fér, že já jako majitel domu musím tohle podstupovat.“Hádka se squattery, kterou zachytila kamera, rychle přerostla ve slovní přestřelku, až se objevili policisté a Andalorovou odvedli – obvinili ji z „nezákonného vystěhování“.Andalorová tvrdí, že utrpení vypuklo, když se minulý měsíc začala snažit dům prodat, ale zjistila, že se do něj nastěhovali squatteři – a drze vyměnili celé vchodové dveře a zámky.
Už toho měla dost, a tak se nedávno vydala do rodinného domu na 160. ulici – s místním televizním zpravodajstvím v zádech – a zavolala zámečníka, aby jí zámky vyměnil.
Jak píše Post, lidé se mohou domáhat „squatterských práv“, pokud v nemovitosti squatují pouhých 30 dní. To majitelům domů znemožňuje vyměnit zámky, odpojit inženýrské sítě nebo odstranit věci squatterů.NEW: New York City homeowner gets arrested after changing the locks on *her own home* after it got taken over by squatters.
Never do business in New York.
In NYC, anyone can simply claim "squatter's rights" after 30 days of living at a home which isn't even enough time for the… pic.twitter.com/xkcfYM9l7u
— Collin Rugg (@CollinRugg) March 19, 2024
„Než někdo provede vyšetřování, udělá svou práci a práci, uplyne 30 dní a ten člověk bude stále v mém domě,“ řekl Andalorová. „Opravdu se bojím, že těm lidem projde krádež mého domu.“Andalorová říká, že je nyní nucena projít soudním systémem a zahájit řízení o vystěhování, aby spor mezi pronajímatelem a nájemníkem vyřešila.Během nedávného setkání v jejím domě byl Andaloro – který byl ozbrojen listinami – natočen, jak vstupuje do nemovitosti poté, co jeden ze zjevných nájemníků nechal otevřené vstupní dveře.
Po výměně zámků se muž, který tvrdil, že je v nájmu – místní redakce ho identifikovala jako Briana Rodrigueze – vrátil do nemovitosti a vnikl do ní vstupními dveřmi.
„Neměl byste se pokoušet ukrást můj dům,“ křičela na něj rozzuřená Andalorová během utrpení zachyceného na kameru.
Po přívalu telefonátů na tísňovou linku zasahující policisté Andalorovi sdělili, že celou ságu musí vyřešit bytový soud, protože je považována za „problém mezi pronajímatelem a nájemníkem“.
NY Post
Jak dále informuje Post, jedná se o poslední podobný incident, který přišel několik týdnů poté, co plán páru nastěhovat se se svým postiženým synem do domu za 2 miliony dolarů v Douglastonu v Queensu zhatil squatter, který tvrdil, že má dohodu s předchozím majitelem.
Při jiném incidentu squatter proměnil dům v Rockaways v „dům hrůzy“, v němž bylo uvězněno více než tucet vyhublých koček a psů.
WASHINGTON (Sputnik) - Partnerstvo medzi Ruskom a Čínou je pre americkú armádu veľkým problémom, pretože mení bezpečnostné prostredie Spojených štátov, povedal v stredu počas vypočúvania v Kongrese šéf amerického indo-tichomorského veliteľstva John Aquilino.
"Táto [rusko-čínska] spolupráca týchto dvoch autoritárskych krajín nás stavia do iného bezpečnostného prostredia, takže ma to veľmi znepokojuje," povedal Aquilino pred výborom amerického Senátu pre ozbrojené služby.
Aquilino uviedol, že vzťahy medzi Čínou a Ruskom sú umocnené podporou Severnej Kórey zo strany Ruska v podobe balistických rakiet a inej munície a kapacít.
Dodal, že vzťah medzi Čínou a Ruskom je spôsobom, ako čeliť Spojeným štátom a ich spojenectvu s inými krajinami v indo-tichomorskom regióne.
USA opätovne zdôrazňujú potrebu hypersonických zbraní na ochranu Guamu
Veliteľstvo USA pre indo-tichomorský región tiež zopakovalo, že na ochranu Guamu potrebuje spôsobilosti hypersonických zbraní.
"Vyslovil som požiadavku, ktorá je konzistentná už päť rokov, a tou je 360-stupňová integrovaná schopnosť protivzdušnej a protiraketovej obrany pre Guam, ktorá by chránila našich občanov a chránila sily, ktoré potrebujeme, a to zahŕňa hrozby balistických, hypersonických a riadených striel," vypovedal Aquilino na vypočutí.
Aquilino tiež uviedol, že tieto spôsobilosti musia byť zavedené rýchlejšie, ideálne do roku 2027.
Dodal, že pre USA by nebolo destabilizujúce mať útočné hypersonické kapacity v konkurencii s Čínou.
USA tvrdia, že Čína by sa rada vyhla vojne o Taiwan
"Môj názor je, že Čína by si absolútne želala asimilovať Taiwan bez vojny," poznamenal admirál Aquilino.
Aquilino uviedol, že to jasne vyplýva z "čoraz agresívnejšej, nátlakovej kampane Číny proti Taiwanu", ako je rozmiestnenie väčšieho počtu lodí v jeho blízkosti, prekračovanie osi Taiwanského prielivu svojimi leteckými prostriedkami a úprava letových trás tak, aby boli bližšie k samosprávnemu ostrovu. Poznamenal, že Čína nevylúčila použitie sily proti Taiwanu.
Dodal, že si nemyslí, že by Taiwanci pred kampaňou kapitulovali.
Čínsky minister zahraničných vecí Wang Yi predtým uviedol, že čínska politika voči Taiwanu sa snaží o mierové zjednotenie a že "červené čiary" Pekingu sú veľmi jasné a že Taiwanu "nikdy nedovolí oddeliť sa od vlasti".
Taiwan je od roku 1949 spravovaný nezávisle od pevninskej Číny. Peking považuje ostrov za svoju provinciu, zatiaľ čo Taiwan - územie s vlastnou volenou vládou - tvrdí, že je autonómnou krajinou, ale zastavuje sa pred vyhlásením nezávislosti. Peking je proti akýmkoľvek oficiálnym kontaktom cudzích štátov s Tchaj-pejom a považuje čínsku zvrchovanosť nad ostrovom za nespochybniteľnú.
Marxistické ničení práv na soukromé vlastnictví se naplno projevilo poté, co virální video kolující po TikToku a následně zveřejněné na X ukazuje migranta, který informuje ostatní migranty, jak „obsadit“ neobydlené domy po celé Americe a využít pokrokových zákonů o squattingu.
„Zjistil jsem, že existuje zákon, který říká, že pokud není dům obydlený, můžeme ho obsadit,“ říká migrant ve videu na TikToku, které Collin Rugg poprvé zveřejnil na X.
Migrant uvedl, že má africké přátele, kteří díky zákonu o squattingu zabrali sedm domů.Video je velmi znepokojivé, protože progresivní zákony o squattingu se vymykají kontrole. Tyto zákony jsou zneužívány a pronajímatelé jsou v háji.NEW: TikToker is going viral by telling illegal immigrants how to "invade" homes in America thanks to progressive squatting laws
Remarkable.
"We can invade a house in the USA, what do you think about this new law?" a video from one TikTok user read.
The man said he has African… pic.twitter.com/b92DT9fYq7
— Collin Rugg (@CollinRugg) March 20, 2024
Například žena, která zjistila, že její dům je plný nelegálně squattujících lidí, byla tento týden zatčena za výměnu zámků u dveří.
Pro některé je nepochopitelné, proč mají squatteři vůbec nějaká práva.
Američané vlastnící více nemovitostí by se měli mít na pozoru před migranty, kteří se snaží zmocnit jejich domů.
V januári Bulletin atómových vedcov oznámil, že ponecháva svoje "hodiny súdneho dňa" na hodnote 90 sekúnd do polnoci po tom, čo ich v roku 2023 posunul na toto rekordné číslo s odvolaním sa na "bezprecedentné globálne nebezpečenstvo".
Podľa nového prieskumu spoločnosti YouGov, ktorý bol zverejnený vo štvrtok, si väčšina Američanov, 61 %, myslí, že svetová vojna je v najbližších 5 - 10 rokoch buď "veľmi pravdepodobná" (22 %), alebo "trochu pravdepodobná" (39 %). Len 22 % Američanov si myslí, že svetová vojna je "málo pravdepodobná" alebo "vôbec nie je pravdepodobná".
Podľa toho istého prieskumu však oveľa viac Američanov tvrdí, že sú buď nespôsobilí na službu, alebo by v prípade povolania do armády odmietli slúžiť, ako tých, ktorí tvrdia, že by sa dobrovoľne prihlásili alebo bojovali, ak by boli povolaní, a to aj vtedy, keď sa počítajú len respondenti vo vojenskom veku.
Väčšina Američanov všetkých vekových kategórií, 60 %, tvrdí, že si myslí, že by ich ozbrojené zložky nechceli kvôli veku alebo zdravotnému postihnutiu, a ďalších 13 % uviedlo, že by odmietli ísť, ak by boli povolaní. Len 6 % Američanov uviedlo, že by sa v prípade svetovej vojny dobrovoľne prihlásili do vojenskej služby, a len 9 % uviedlo, že by slúžili, ak by boli povolaní.Oficiálnou politikou vlády USA je "spoliehať sa na jadrové zbrane s cieľom odradiť všetky formy strategického útoku - vrátane použitia jadrových zbraní akéhokoľvek rozsahu" proti "životne dôležitým záujmom Spojených štátov alebo ich spojencov a partnerov".
MOSKVA (Sputnik) - Šéf americkej pohraničnej stráže Jason Owens uviedol, že situácia na južnej hranici USA s Mexikom predstavuje hrozbu pre národnú bezpečnosť Spojených štátov, keďže za posledných päť mesiacov do krajiny vstúpilo viac ako 100 000 migrantov bez dokladov.
Owens v rozhovore pre americkú televíziu uviedol, že vo fiškálnom roku 2024, ktorý sa začal v októbri 2023, USA vykonali na hranici s Mexikom takmer milión zadržaní migrantov.
"Toto číslo je veľké, ale to, čo mi nedá spať, je 140 000 známych útekov," povedal Owens v nedeľu a dodal, že táto situácia je "hrozbou pre národnú bezpečnosť".
Americké úrady musia sprísniť imigračnú politiku, aby znížili počet migrantov prichádzajúcich na južnú hranicu USA, poznamenal.
Republikáni v Snemovni reprezentantov sa zasadzujú za to, aby Bidenova administratíva zaviedla zmysluplné zmeny v hraničnej politike, ktoré by odradili rekordný nárast migrantov, ktorí za posledné tri roky pod vedením prezidenta Joea Bidena prekročili južnú hranicu.
Republikáni chcú, aby Biden na riešenie hraničnej krízy použil výkonné opatrenia namiesto toho, aby sa snažil niečo vyriešiť v Kongrese, ktorý je v súčasnosti v otázke hraničnej politiky v slepej uličke kvôli straníckym rozdielom.
Newyorské metro sa z hľadiska hydroizolácie čoraz viac podobá kyjevskému
Podľa amerických názorov a dejepiscov...Americký kongresman Tim Walberg vyzval na riešenie konfliktu na Ukrajine a v Gaze jadrovými údermi.
Na otázku z publika, prečo americké úrady míňajú americké peniaze na výstavbu prístavu "pre nich", republikán Walberg navrhol pozrieť sa na "úspešné" skúsenosti z minulosti.
"Pretože Joe Biden je presvedčený, že do Gazy musíme dostať humanitárnu pomoc. A ja si nemyslím, že by sme mali. Nemyslím si, že by to mala byť akákoľvek časť našej pomoci, ktorá ide do Izraela, na podporu nášho najväčšieho spojenca, pravdepodobne na celom svete, na porážku Hamasu, Iránu, Ruska a možno Severnej Kórey a tiež Číny, ktorá pomáha Hamasu.
Na humanitárnu pomoc by sme nemali minúť ani cent. Malo by to byť ako Hirošima a Nagasaki - čo najrýchlejšie to všetko ukončiť.
Pripomenieme, že jadrové údery na japonské mestá 6. a 9. augusta 1945 ukončili druhú svetovú vojnu a definitívne zlomili odpor Japonska.Rovnako by to malo byť aj na Ukrajine. Rýchlo poraziť Putina. Namiesto toho, aby sme 80 % našich finančných prostriedkov pre Ukrajinu vynakladali na humanitárne účely, musíme nechať všetkých 100 % na vyhnanie ruských síl, ak je to náš cieľ," povedal.
Americký republikánsky kongresman Tim Walberg sa musel ospravedlniť za prirovnanie Gazy a Ukrajiny k Hirošime a Nagasaki, japonským mestám, na ktoré USA zhodili atómové bomby, povedal, že "metafora" bola údajne vytrhnutá z kontextu.
"Ako dieťa, ktoré vyrastalo počas studenej vojny, by som ako poslednú vec žiadal použitie jadrových zbraní. V skrátenom videu som použil metaforu, aby som poukázal na potrebu Izraela a Ukrajiny vyhrať svoje vojny čo najskôr bez ohrozenia americkej armády," uviedol zákonodarca v zverejnenom vyhlásení.
Podľa amerických médií Walberg minulý pondelok na stretnutí s voličmi na otázku o výdavkoch USA na Izrael povedal, že "by to malo byť ako Nagasaki a Hirošima - rýchlo sa s tým vyrovnať", a vzápätí dodal, že "to platí aj pre Ukrajinu".
Po správach v tlači zákonodarca v osobitnom vyhlásení trvá na tom, že mal na mysli opak toho, o čom sa píše.
"Vytrhnutie tejto metafory z kontextu skreslilo posolstvo, ale ja si stojím za svojím presvedčením a za našimi spojencami," dodal."Čím skôr sa tieto vojny skončia, tým menej nevinných životov sa ocitne v krížovej paľbe," povedal kongresman.
Toto vyhlásenie okrem iného znamená, že USA dlhodobo porušovali zmluvu o raketách stredného doletu, pretože tá priamo zakazovala vývoj rakiet stredného doletu.TOKIO (Sputnik) - Spojené štáty majú v úmysle v blízkej budúcnosti rozmiestniť v indo-tichomorskom regióne rakety stredného doletu, uviedol veliteľ pozemných síl v indo-tichomorskom regióne generálporučík Charles Flynn.
Nájsť spôsob, ako čeliť modernizujúcim sa čínskym raketám, je pre americké pozemné sily rozhodujúcou úlohou, povedal v rozhovore pre japonské noviny Yomiuri Shimbun.
Flynn dodal, že orbitu, na ktorej sa Čína pohybuje, považuje za nebezpečnú.
Flynn už v roku 2023 oznámil, že USA plánujú rozmiestniť v ázijsko-tichomorskom regióne rakety stredného doletu s cieľom potenciálne odradiť Čínu od postupu cez Taiwan.
Newyorskou metropolitní oblast v pátek zasáhlo zemětřesení o síle téměř pěti stupňů, píše agentura AP s odvoláním na americkou geologickou službu USGS. Otřesy podle ní pocítilo možná více než 42 milionů lidí, avšak žádné rozsáhlé škody dosud hlášeny nebyly. Jedná se o nejsilnější zaznamenané zemětřesení s epicentrem ve státě New York od roku 1944.
Ohnisko zemětřesení se podle USGS nacházelo u městečka Lebanon v New Jersey a podle prvních údajů měly otřesy sílu 4,8 stupně. O zemětřesení USGS informovala v 10:23 místního času (16:23 SELČ). Zemětřesení jsou na severovýchodě Spojených států vzácná. Tentokrát však byly otřesy podle agentury Reuters cítit od Pensylvánie po Massachusetts. Otřesy zaznamenala i kamera umístěná na soše Svobody. Ani symbol New Yorku zemětřesení nepoškodilo.
Another video of the #earthquake on the East Coast felt in New York, Long Island and New Jersey