Chorvatsko

[martanus]

Chorvatsko si vybralo Trumpa

Chorvatský prezident Milanović na své facebookové stránce uvedl, že dokud bude hlavou státu, chorvatští vojáci se války na Ukrajině nezúčastní. "Chorvatsko nebude unáhleně a na něčí příkaz plnit cizí rozhodnutí," uvedl.

https://t.me/ZeRada1/22757

[Alchymista]

https://cnn.iprima.cz/mladici-terorizuj ... tni-480600
Mladíci terorizují obyvatele Záhřebu. Kradou a užívají drogy, říkají vyděšení místní

Obyvatelé záhřebské čtvrti Sveta Klara se čím dál více bojí opouštět své domovy. Chorvatská média informují o incidentech, které mají mít na svědomí nezletilí mladíci. Místním podle jejich slov kradou mobilní telefony, užívají také drogy. Nedávno se v čtvrti také stal incident, při němž majitel kavárny napadl hosty, neboť údajně uráželi číšnice a odmítali zaplatit.

„Téměř každý den je tady cítit marihuana. Jsou to 15letí nebo 16letí kluci. Terorizují ostatní děti a celé okolí. Už jsme volali policii. Ti ale jen přijedou, promluví si s nimi a odejdou,“ postěžovala si jedna z obyvatelek záhřebské čtvrti webu 24sata.hr.

Mladíci se podle ní shromažďují v jednom z parků čtvrti Sveta Klara. Pravidelně prý užívají drogy a nechávají po sobě nepořádek – prázdné lahve, odpadky a obaly. „Někteří z nás by tam rádi vzali své dítě, ale je to nemožné kvůli zápachu drog a odpadkům na zemi,“ řekla žena.

Jiná místní popsala, že „nejnovějším trikem“ mladíků je krást telefony a objednávat si z rozvážkových aplikací jídlo, aby nemuseli platit. Matka jednoho z okradených dětí na Facebooku napsala, že jejímu synovi vzali mobil a objednali si z něj jídlo v hodnotě 50 eur (asi 1 200 korun).

Web Index na konci června informoval o dalším brutálním incidentu ve čtvrti. Majitel kavárny napadl trojici mužů, kteří měli vulgárně urážet jeho číšnice a odmítali zaplatit. Servírky pro Jutarnji list uvedly, že ze strany hostů šlo o opakované obtěžování.

„Bály jsme se. Říkali nám odporné věci, a když jsme je požádaly, aby přestali, jen se smáli,“ sdělily. Muži skončili s modřinami, majitele policisté vyšetřují pro podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví.

[petrp]

Novinka v Chorvatsku: mýto zaplatíte už jen „krabičkou“, anebo online
Nový systém placení za užívání dálnic, který ukončí éru tradičních mýtnic s obsluhou, plánují v Chorvatsku. Podle chystaného zákona už nebude možné platit přímo při cestě v hotovosti ani platební kartou, ale výlučně elektronickou formou. A to buď prostřednictvím dosavadní „krabičky“ ENC, nebo čistě on-line. Základem bude v každém případě poznávací značka vozidla, kterou při průjezdu zaznamenají kamery. Spuštění systému je plánované nejdřív v listopadu příštího roku.
Od změny si Chorvaté slibují zmenšení kolon. Ty se před mýtnicemi zejména ve špičkách táhnou až několik kilometrů a motoristé v nich mohou strávit i desítky minut. Novinka ale ukončí dosavadní praxi, kdy si lidé mohli přístroje ENC mezi sebou půjčovat, pokud tedy jeli stejnou kategorií vozidla. Podobně jako v sousední Bosně a Hercegovině bude nutné si ke každé „krabičce“ zaregistrovat konkrétní poznávací značku. V případě vozidel nad 3,5 tuny – tedy zejména autobusů a kamionů – bude používání ENC povinné. Informuje o tom web jutarnji.hr.
https://ekonomickydenik.cz/novinka-v-ch ... atba-myta/

[homer]

Chorvatsko definitivně schválilo obnovení povinné vojenské služby. Bude jen dvouměsíční a vykonat ji budou muset od 1. ledna příštího roku všichni plnoletí a zdravotně způsobilí muži mladší 30 let.

Muži budou moci vojenskou službu kvůli přesvědčení odmítnout, v tom případě ale musí absolvovat civilní službu, která potrvá čtyři měsíce. Kněží, mniši a muži s dvojím občanstvím, na které se vztahuje povinná vojenská služba v jiné zemi, budou od vojenského výcviku v Chorvatsku osvobozeni. Ženy budou moci vykonat vojenskou službu na dobrovolné bázi.

Chorvatsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2008, rok před vstupem do Severoatlantické aliance (NATO), a následně se zaměřilo na profesionalizaci armády. Ta nyní čítá téměř 15 tisíc vojáků v aktivní službě a dalších 20 tisíc rezervistů.

Odvedení branci budou pobírat plat 1100 eur (asi 26 750 Kč) měsíčně. Částka pro ty, kteří se rozhodnou pro civilní službu, zatím není známa. Ti, kteří absolvují vojenskou službu, budou zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve státní službě.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... u-40545784

[petrp]

Plitvice 27.3.2026

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/proc-je-v-chor ... tak-draze/
Proč je v Chorvatsku tak draze?

LUKÁŠ KOVANDA

Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.

Klíčovým důvodem je euro. To země přijala roku 2023. Jednotná evropská měna zvyšuje inflaci v Chorvatsku hned několika způsoby, jak dokládají akademické studie z poslední doby. Představme si tři z nich.

Měnověpolitický kanál inflačního působení eura v Chorvatsku ilustruje studie „How Fitting is ‘one-size-fits-all’? Revisiting the Dynamic Effects of ECB’s Interest Policy on Euro Area Countries“ (https://crawford.anu.edu.au/sites/defau ... Pena_0.pdf) z roku 2024.

Autoři pro země eurozóny počítají hypotetické národní sazby podle Taylorova pravidla a porovnávají je se skutečnou sazbou Evropské centrální banky (ECB). Ukazují, že jednotná sazba ECB často neodpovídá inflaci a výstupové mezeře jednotlivých členských zemí eurozóny. Pro Chorvatsko je zásadní.

Podle červnového rychlého odhadu Eurostatu činí chorvatská inflace 4,2 procenta, zatímco inflace eurozóny 2,8 procenta. ECB přitom od minulého měsíce drží depozitní sazbu na 2,25 procenta a hlavní refinanční sazbu na 2,40 procenta. Dosadíme-li do Taylorova pravidla použitého v zmíněné studii letošní chorvatská data, vychází sazba kolem 4,9 procenta. Chorvatsko by tedy s vlastní měnou teoreticky potřebovalo sazbu asi o 2,5 procentního bodu vyšší, než je nynější hlavní sazba ECB. Protože takto vysokou sazbu nemá, sílí inflační tlaky.

Dále, turistický kanál inflačního působení eura v Chorvatsku rozebírá letos publikovaná studie „Currency Conversion Effects: Insights into Tourist Attitudes towards Croatia’s Entrance to the Euro Area“ (https://czasopisma.uni.lodz.pl/tourism/ ... view/24623).

Autoři na vzorku 939 respondentů zkoumají, jak přechod z národní měny, kuny, na euro změnil postoje turistů k cenám v Chorvatsku. Zjišťují, že více než čtyři pětiny respondentů očekávaly po zavedení eura růst cen v cestovním ruchu. Euro tedy vyvolává tlak na růst inflace v Chorvatsku nejen skrze ztrátu vlastní měnové politiky, leč též skrze navýšení inflačních očekávání mezi turisty a zhoršení jejich vnímání cenové dostupnosti Chorvatska. Jde tak trochu o sebenaplňující se proroctví: protože turisté po vstupu do klubu jménem eurozóna předpokládali růst cen, jejich související určité vyšší ochoty utrácet víc využili ke šponování cen chorvatští hoteliéři či tamní provozovatelé restaurací, pohánění navíc z pohledu potřeb Chorvatska již zmíněnou přespříliš uvolněnou měnovou politikou ECB – než narazili a naráží na strop.

Náraz do stropu je s eurem patrnější. Protože turisté si snáze porovnají ceny v Chorvatsku s cenami v taktéž eurových Řecku či třeba Itálii.

Třetí zásadní střípek do mozaiky chorvatské eurové drahoty poskytuje loňská studie „Monetary Contraction and Rising Interest Rates in the Croatian Economy – Has the Rise in Interest Rates in Croatia Contributed to the Collapse of Inflation?“ (https://ideas.repec.org/a/avo/emipdu/v3 ... 5-670.html).

Autoři konstatují, že vstupem do eurozóny Chorvatsko předalo měnovou politiku ECB a s jejím odevzdáním do německého Frankfurtu ztratilo možnost dosáhnout silnější měnověpolitické restrikce – tedy účinnějšího tlumení inflačních tlaků – pomocí vlastních nástrojů, i jiných než jsou základní úrokové sazby (jde například o stanovování povinných minimálních rezerv).

Sečteno, podtrženo, když má Chorvatsko inflaci výrazně nad průměrem eurozóny, ale sazbu stejnou jako Německo či Francie, měnová politika je pro něj příliš měkká – a neúčinná. A když turisté zároveň vidí eurem vyšponované ceny rovnou právě zase v eurech, ztráta cenové iluze se rychle mění v rušení rezervací, čekání na last minute a tlak na slevy apartmánů.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260819/anoth ... 02761.html
V Chorvátsku zadržali ďalšieho podozrivého v prípade výbuchu plynovodu Nord Stream — nemecká prokuratúra

MOSKVA (Sputnik) – Nemecká federálna prokuratúra v stredu oznámila, že zadržala ďalšieho podozrivého v súvislosti s prípadom výbuchu plynovodu Nord Stream.
„Dnes ráno (19. augusta 2026) nemecká federálna prokuratúra na základe európskeho zatykača vydaného vyšetrovacím sudcom Federálneho najvyššieho súdu 3. júna 2024 iniciovala zatknutie ukrajinského občana Vladimíra Z. v meste Pula v Chorvátsku, ktoré vykonali jednotky miestneho policajného zboru pod koordináciou Generálneho policajného riaditeľstva v Záhrebe,“ uviedla generálna prokuratúra v tlačovej správe.
Podozrivý Vladimir Z., zadržaný v Chorvátsku, bol členom skupiny vedenej ukrajinským občanom Serhiim K., ktorý bol v júni obvinený z účasti na výbuchu na potrubí Nord Stream, uviedla nemecká generálna prokuratúra.
„Bol súčasťou skupiny osôb zoskupenej okolo samostatne stíhaného Serhija K., ktorá v septembri 2022 umiestnila výbušné zariadenia na plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 v blízkosti ostrova Bornholm,“ uvádza sa v stanovisku.
Ukrajinský podozrivý, ktorý bol v stredu zadržaný v Chorvátsku v súvislosti s výbuchmi na plynovodoch Nord Stream, sa po vydaní z Chorvátska postaví pred Spolkový súd v Nemecku, uviedla nemecká Spolková prokuratúra.
„Po jeho vydaní z Chorvátska má byť obvinený predvedený pred vyšetrovacieho sudcu Spolkového najvyššieho súdu,“ uviedla prokuratúra vo vyhlásení.
Zadržaný Ukrajinec Volodymyr Z. je profesionálny potápač, uvádza sa v stanovisku. Je podozrivý z účasti na potápačských akciách zameraných na umiestnenie výbušných zariadení na plynovody Nord Stream, uviedla prokuratúra.
„Obvinený je podozrivý zo spáchania výbuchu s použitím výbušnín skupinou osôb, protiústavného sabotáže, ako aj zničeniu zariadení,“ uvádza sa v stanovisku.
V auguste 2025 bol v Taliansku zadržaný bývalý dôstojník ukrajinských ozbrojených síl Serhij Kuznecov na základe podozrenia z účasti na týchto útokoch a o niekoľko mesiacov neskôr bol vydaný do Nemecka. Kuznecovov advokát Nicola Canestrini uviedol, že nemeckí prokurátori sa domnievajú, že sabotáž na potrubiach Nord Stream nariadila ukrajinská vláda.
Plynovody boli bombardované v septembri 2022. Nemecko, Dánsko a Švédsko nevylučovali sabotáž. Ruská generálna prokuratúra začala vyšetrovanie toho, čo označila za akt medzinárodného terorizmu. Rusko požiadalo o údaje týkajúce sa vyšetrovaní výbuchov v iných krajinách, ale nikdy ich nedostalo, uviedol hovorca Kremľa Dmitrij Peskov.
Novinár Seymour Hersh, laureát Pulitzerovej ceny, predtým tvrdil, že potápači amerického námorníctva umiestnili výbušniny pod plynovody počas cvičení NATO BALTOPS s pomocou Nórska. Washington akúkoľvek účasť poprel.