Kyrgyzstán

IgorT
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 7541
Registrován: 01 úno 2017, 10:55

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od IgorT » 16 zář 2022, 16:28

Kirgizsko a Tadžikistan uzavreli prímerie, lídri nariadili stiahnutie vojakov z pohraničia
Prezidenti Kirgizska a Tadžikistanu Sadyr Žaparov a Emomali Rachmon nariadili jednotkám svojich krajín, aby sa stiahli z oblastí v okolí spoločnej hranice. Urobili tak po tom, ako bola ohlásená dohoda o prímerí, ktoré by malo ukončiť niekoľkodňové pohraničné boje medzi oboma postsovietskymi stredoázijskými republikami.

TASR 16.09.2022 16:02 kirgizsko tadžikistanFoto: SITA/AP, Vladimir Voronin
Kirgizskí dobrovoľníci pred budovou vlády. 16- september 2022
16.jpg
Žaparov a Rachmon absolvovali v piatok spoločné stretnutie, ktoré sa uskutočnilo na okraji summitu Šanghajskej organizácie spolupráce (SCO) v Uzbekistane, informuje agentúra AFP.

„Najvyšší činitelia oboch krajín sa dohodli, že dajú zodpovedným orgánom pokyn dodržiavať prímerie a stiahnuť vojakov a techniku z línie kontaktu,“ uvádza sa vo vyhlásení kancelárie kirgizského prezidenta.


Pohraničné boje, do ktorých obe strany nasadili aj ťažké zbrane, vrátane tankov a mínometov, si vyžiadali už najmenej tri obete na životoch a desiatky zranených.

Prímerie, ktoré dohodli poprední bezpečnostní činitelia Kirgizska a Tadžikistanu, vstúpilo do platnosti o 16.00 h miestneho času (12.00 h SELČ), uviedla kirgizská pohraničná stráž. Bezprostredne neboli informácie o tom, či sa dohodnuté prímerie aj dodržiava.


Zrážky na 1000 kilometrov dlhých spoločných hraniciach týchto dvoch bývalých sovietskych republík v Strednej Ázii sú pomerne časté, avšak zvyčajne sa ich podarí rýchlo deeskalovať, analyzuje Reuters. Dodáva však, že vlani viedli takmer k vypuknutiu rozsiahlejšieho vojenského konfliktu.

V oboch krajinách, ktoré majú blízke vzťahy s Moskvou, sa nachádzajú vojenské základne Ruska, ktoré tento týždeň vyzvalo Tadžikistan a Kirgizsko na ukončenie vojenskej konfrontácie.

https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/64 ... ohranicia/

Uživatelský avatar
El Diablo
Senior redaktor
Příspěvky: 3948
Registrován: 07 úno 2017, 18:56

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od El Diablo » 17 zář 2022, 17:29

Další rakety a mimořádný stav. Boj mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem eskaluje
17. září 2022 13:22
Příměří mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem narušily nové boje. Země se vzájemně obviňují z ostřelování poblíž společné hranice. Dle Tádžikistánu dopadly rakety protivníka na hraniční přechod ve městě Isfara. Kyrgyzstán zase tvrdí, že nepřítel střílel z minometů a dělostřelectva na pohraniční stráž v okolí města Oš.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_idvs
Co cítíte, když střílíte teroristy?
Zpětný ráz.
http://www.eldiablo.webz.cz/
Takže se sejdeme v Šestce na Šedesát šestce zejtra ráno v šest. Zapamatuješ si to?
Můžeš mi to ještě šestkrát zvopakovat?
I šestiletý dítě by si to pamatovalo.

Uživatelský avatar
El Diablo
Senior redaktor
Příspěvky: 3948
Registrován: 07 úno 2017, 18:56

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od El Diablo » 09 říj 2022, 20:09

Kyrgyzové přijali Rusy s otevřenou náručí, ti jim teď berou bydlení
9. října 2022 18:27
Poté, co opustili svá zaměstnání i příbuzné v Moskvě a mnoha dalších městech, proudí do Kyrgyzstánu tisíce mladých Rusů, kteří se obávají zavlečení na ukrajinská bojiště. Ze země, na niž se Rusko dlouho dívalo jen jako na zdroj levné pracovní síly, se tak stalo nečekané útočiště. Zatímco někteří místní vidí v příchodu imigrantů řadu výhod, jiní se ho obávají.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dtt
Co cítíte, když střílíte teroristy?
Zpětný ráz.
http://www.eldiablo.webz.cz/
Takže se sejdeme v Šestce na Šedesát šestce zejtra ráno v šest. Zapamatuješ si to?
Můžeš mi to ještě šestkrát zvopakovat?
I šestiletý dítě by si to pamatovalo.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42267
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Alchymista » 09 říj 2022, 21:05

https://echo24.cz/a/SV2qj/zpravy-zahran ... seni-rusko
Kyrgyzstán náhle zrušil vojenské manévry spojenců včetně Ruska
Kyrgyzstán v neděli jednostranně a bez bližšího vysvětlení zrušil vojenské manévry zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), které měly začít v pondělí na východě této středoasijské země. K uskupení patří také Rusko a přizvány byly Srbsko, Sýrie a Uzbekistán, informovala agentura AP.

O zrušení manévrů, které dostaly název Nezničitelné bratrství – 2022, informovalo kyrgyzské ministerstvo obrany. Zúčastnit se měla velitelství armád a vojsko, cvičení mělo trvat do pátku. Členy ODKB jsou kromě Kyrgyzstánu a Ruska i Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Tádžikistán.

Podle AP je rozhodnutí Biškeku známkou napětí panujícího v alianci, která vznikla v 90. letech, po rozpadu Sovětského svazu. V září se Arménie nezúčastnila společných manévrů v Kazachstánu a kritizovala ODKB, že se za ni jednoznačně nepostavila v jejím boji s Ázerbájdžánem.

Rusko a další členové organizace odmítly žádost Jerevanu o vojenskou pomoc, kterou Arménie vznesla krátce potom, co v září začaly boje. Organizace pouze na hranici poslala misi, která měla zjistit okolnosti. Arménie obvinila Baku, že na pozice arménské armády útočí ázerbájdžánské dělostřelectvo a drony.

Navzdory ambici být protějškem NATO má ODKB podle agentury AP problém s definicí svého účelu. Nedokázala zasáhnout v četných krizích mezi svými členy, což podle AP vyvolává otázky o její životaschopnosti. Organizace zůstala pasivní i při loňských bojích na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.

ODKB se nyní zaměřuje na ochranu před možným rozšířením konfliktu v Afghánistánu do sousedního Tádžikistánu. Rusko mělo v září v této zemi 5000 vojáků, což je o 2000 méně než dříve. Kreml část kontingentu odvolal na frontu na Ukrajině.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42267
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Alchymista » 06 lis 2022, 23:50

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/hrb ... ou-bombou/
Hřbitov továren v Kyrgyzstánu je doslova časovanou bombou
Hřbitov továren v Kyrgyzstánu je chemická časovaná bomba. Už více než dvě desetiletí leží 80 tun nebezpečných chemikálií v nepoužívaném Kristallu.

I poté, co v roce 2019 odešel do důchodu, se chemický inženýr Suidumbek Kalmurzajev nadále zabýval osudem svého bývalého pracoviště v kyrgyzském městě Taš-Kumyr, které leží u brány do středoasijské Ferganské doliny a je místními nazýváno „hřbitovem továren“.
„Říkával jsem mu: ‚Co je ti do toho? Nech tu továrnu na pokoji,“ řekla vdova po Kalmurzajevovi Uububju Kalmurzajevová v rozhovoru pro Eurasianet ve svém domě.

„Říkal, že Taš-Kumyr sedí na ekologické časované bombě. Až do konce se snažil zjistit, kam se všechny peníze poděly.“
Kalmurzajev zemřel loni po krátké nemoci a zanechal po sobě hromadu dokumentů a výstřižků z tisku spojených s polykřemíkovou továrnou Kristall, která byla sovětským dědictvím a kde byl posledním zaměstnancem.

Časovaná bomba, o níž se pravidelně zmiňoval, však stále tiká.

Už více než dvě desetiletí leží 80 tun nebezpečných chemikálií v nepoužívané továrně Kristall, která kdysi přeměňovala těkavé sloučeniny na materiály pro polovodiče a měla se stát jednou z největších továren svého druhu na světě. V době mikročipů a solárních panelů by po jeho produkci byla velká poptávka.

Namísto toho, zanedbáván a ignorován vládou, se obyvatelé obávají, že tyto žíravé chemikálie nyní pomalu unikají do místního životního prostředí a hrozí ekologickou katastrofou jak pro město, tak pro širší region, včetně lidnatého Ferganského údolí pod ním.

Kalmurzajev začal ve společnosti Kristall pracovat v roce 1985 jako mistr a později se stal vedoucím výroby.

V průběhu let viděl, jak se staveniště neustále dělí na různé části, které vedou různé společnosti, protože se v Kyrgyzstánu střídaly politické proudy a během druhého desetiletí nezávislosti padli během pěti let dva prezidenti.

Nyní stránky vlastní společnost Computer Power Center LLC, registrovaná v Kyrgyzstánu v roce 2019.

Její ředitel Maksat Oskonbajev potvrdil, že nyní hostí farmu na těžbu kryptoměn, ačkoli tvrdil, že platformy v současné době nejsou v provozu.

Během setkání v Taš-Kömüru Oskonbajev tvrdil, že na území nemá přístup a že za velké kádě s chemikáliemi společnost neodpovídá, protože je vlastní samostatná firma Tash-Kömür Silicon Production CJSC (TSP), od které Computer Power Center LLC před třemi lety získala pozemek a budovu.
„Všichni vědí, že v těchto cisternách je jed, zbytky v potrubí. Tyto otázky jsme vznesli [u Fondu národního majetku] hned poté, co jsme závod koupili. Všichni vědí, že sem nedostaneme žádného investora, dokud se tato otázka nevyřeší,“ řekl Oskonbajev.
Společnost Computer Power Center LLC je vlastněna Číňany, uvedl Oskonbajev, aniž by poskytl podrobnosti.

Přesouvání odpovědnosti za chemikálie je v elektrárně, která po přípravě na privatizaci v důsledku rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let minulého století většinou stojí, obvyklé.

Podle zprávy zpravodajského webu 24.kg z roku 2012 majetek na území od roku 2007 ovládaly společnosti registrované v Belize, které byly spojeny se synem tehdejšího prezidenta Kurmanbeka Bakijeva Maksimem Bakijevem a jeho obchodním partnerem a bývalým spolužákem Alexejem Elisejevem.

Tyto roky byly pro továrnu nejproduktivnější za dobu nezávislosti, kdy začala vyrábět polykrystalický křemík v souladu se světovými standardy.

Roční produkce 750 kilogramů v roce 2009 však zdaleka nedosahovala 165-200 tun, které si noví investoři stanovili jako svůj konečný cíl.

Následující rok přinesl krvavou revoluci, znárodnění a obvinění z masové zpronevěry a ještě horších věcí, které nový režim namířil proti uprchlým Bakijevům a jejich spolupracovníkům.

Na společnost Kristall byl vyhlášen konkurz, byla na ni uvalena vnější správa a byla udržována v pohotovostním režimu s kostrou zaměstnanců.

Zpočátku se neřešil osud velkých nádrží s trichlorsilanem, čirou kapalinou, která je hořlavá a zároveň dostatečně žíravá, aby oddělila svaly od kostí.

V roce 2011 vláda premiéra Almazbeka Atambajeva vyčlenila na řešení tohoto problému 6,4 milionu somů (tehdy 152 000 USD). Kalmurzajevův bývalý kolega, vědec, který si přál zůstat v anonymitě, ukázal Eurasianetu vládní dokumenty z 23. května 2011, které potvrzují příkaz k likvidaci chemikálií.

Peníze však nikdy nebyly použity k zamýšlenému účelu.
„Životnost nádrží je pouhých 12 měsíců, ale stojí tam už 20 let,“ řekl vědec.
Existuje „obrovské riziko“, že rezavějící nádrže explodují uprostřed taškumirského léta, kdy teploty pravidelně stoupají přes 40 stupňů Celsia, nebo v zimě, kdy oblast bičuje prudký vítr, dodal vědec.
„Pokud se tak stane, dojde k otravě vzduchu, země a vody. To bude mít tragické následky nejen pro Taš-Kumyr a Džalál-Abad, ale pro celou oblast.“
Nový starosta Taš-Kumýru Kelsinbek Bektemirov sdělil Eurasianetu, že místní úřady jsou připraveny se do likvidace odpadu zapojit, pokud budou k dispozici finanční prostředky.

Během rozhovoru v jeho kanceláři Bektemirov i jeho zástupce zpochybnili tvrzení firmy zabývající se těžbou kryptoměn, že za chemikálie v nádržích je stále zodpovědná TSP – společnost spojená s Bakijevem, která byla znárodněna.

Computer Power Center LLC souhlasila s převzetím veškerých aktiv při uzavření dohody, uvedli úředníci.

Úniky z místa – i když malé a bez viditelných dopadů na okolí – byly hlášeny již v minulosti.

Již v roce 2017 obdržel prokurátor společnosti Tash-Kumyr stížnosti na únik v závodě a požádal o vládní inspekci. V reakci na to nařídil meziokresní soud Džalálábádské oblasti likvidaci chemikálií pod odborným dohledem. Do dnešního dne však žádné práce neproběhly.

Biškekský aktivista a fotograf Vlad Ušakov, jeden ze spoluzakladatelů ecomap.kg, mapy ekologické zátěže v okolí Kyrgyzstánu, mohl v roce 2020 vstoupit do závodu a zdokumentovat podle něj známky úniku a liknavý pokus o jeho odstranění.

„Na fotografiích uvnitř elektrárny je vidět špatný stav nádrží. Můžete vidět, kde se někdo pokoušel utěsnit potrubí. Pokud budou úřady problém nadále ignorovat, čeká Taš-Kumyr ekologická katastrofa,“ řekl Ušakov.

„Životnost nádrží je pouhých 12 měsíců, ale stojí tam už 20 let,“ Holt sovietsky (= ruský) výrobok...

A nie, nie je to žiadne tragédia - je to normálny stav celej postsovietskej strednej Azie. Odstránenie azbuky je oveľa dôležitejšie.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Hektor
Samostatný redaktor
Příspěvky: 1676
Registrován: 16 úno 2017, 06:53

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Hektor » 07 lis 2022, 00:54

Je to situácia ako po páde Ríma.
Cesta, most, akvadukt úžasné, každodenne používané diela odporného okupanta. Ale čo ak prestanú fungovať? Vedia to opraviť domorodci?
Nie, vedia len používať a frflať na staviteľov.

Rado Info
Senior redaktor
Příspěvky: 4682
Registrován: 08 úno 2017, 15:48

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Rado Info » 07 čer 2023, 07:18

Katarský emír šejk Tamim bin Hamad Al Thani přijel do Kyrgyzstánu 6. června poprvé na státní návštěvu.
Prezident Kyrgyzské republiky Sadyr Japarov se setkal s váženým hostem na letišti Manas.
Na letišti byla instalována instalace v podobě jurt, ve které je názorně demonstrována výzdoba interiéru, ukazující identitu kočovných lidí.
Muži v národních oděvech předváděli prvky tradiční kultury za účasti berkutchi a taiganchi. V této době umělci souboru předvedli kyrgyzské národní tance.
U vchodu do budovy terminálu potkali katarského emíra jezdci na koních a přivítali se i hrdinové z Alptaru.
Sadyr Japarov a Sheikh Tamim bin Hamad Al Thani sledovali koncertní program za účasti kyrgyzských umělců, folkových a folklorně-etnografických skupin.
Katarský emír se živě zajímal o národní kulturu, výzdobu kyrgyzské jurty a charakteristiky psího plemene tajgan, uvádí zpráva.
V rámci státní návštěvy 7. června povedou lídři zemí bilaterální jednání v úzkém a rozšířeném formátu, budou diskutovat o širokém spektru otázek společného zájmu a perspektivách dalšího prohlubování bilaterální spolupráce.

Rado Info
Senior redaktor
Příspěvky: 4682
Registrován: 08 úno 2017, 15:48

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Rado Info » 12 říj 2023, 07:19

Putin dorazil do Kyrgyzstánu. Toto je jeho první zahraniční cesta v roce 2023
Biškek (AKIpress) – Ruský prezident Vladimir Putin přijel do Kyrgyzstánu na oficiální návštěvu 12. října, informoval kabinet ministrů Kyrgyzské republiky.
Na mezinárodním letišti Manas se s Putinem setkal předseda kabinetu ministrů a vedoucí prezidentské administrativy Akylbek Japarov.
Během oficiální návštěvy 12. října bude prezident Ruské federace jednat s prezidentem Sadyrem Japarovem a zúčastní se také zasedání Rady hlav států Společenství nezávislých států (SNS), které bude Konalo se 13. října v Biškeku pod předsednictvím Kyrgyzstánu, informoval Kabinet ministrů Kyrgyzské republiky.
Putinova návštěva Biškeku byla jeho první zahraniční cestou v roce 2023.

Rado Info
Senior redaktor
Příspěvky: 4682
Registrován: 08 úno 2017, 15:48

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Rado Info » 12 říj 2023, 16:49

Alexandr Lukašenko přijel do Biškeku

Rado Info
Senior redaktor
Příspěvky: 4682
Registrován: 08 úno 2017, 15:48

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Rado Info » 12 říj 2023, 16:50

Ilham Alijev přijel do Biškeku

Rado Info
Senior redaktor
Příspěvky: 4682
Registrován: 08 úno 2017, 15:48

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Rado Info » 23 říj 2023, 08:22

Kyrgyzstán a Čína jsou na cestě k vytvoření komunity se společným osudem
V květnu 2023 prezident Kyrgyzstánu Sadyr Japarov uskutečnil svou první státní návštěvu Číny a zúčastnil se summitu Čína-střední Asie. Důležitou schůzku s ním měl čínský prezident Si Ťin-pching. Hlavy států podepsaly společné prohlášení o navázání komplexního strategického partnerství v nové éře a znovu potvrdily své přání vytvořit společenství společného osudu mezi Čínou a Kyrgyzstánem v duchu dobrého sousedství, přátelství a sdílené prosperity.
V srpnu 2023 předseda Kabinetu ministrů Kyrgyzské republiky Akylbek Japarov navštívil XUAR v Číně, uskutečnil setkání s vedoucími regionů a velkých společností v Číně, což dalo silný impuls k rozvoji spolupráce mezi dvě země.
V září se první místopředseda kabinetu ministrů Adylbek Kasymaliev zúčastnil 10. Fóra spolupráce Číny a Střední Asie.
V červnu se místopředseda kabinetu ministrů Edil Baisalov zúčastnil zahájení Fóra veřejné diplomacie a Fóra sesterských měst SCO. V září se zúčastnil 19. Asijských her v Hangzhou.
Místopředseda kabinetu ministrů Bakyt Torobaev se zúčastnil prvního Globálního fóra „Udržitelná doprava: Spolupráce na podpoře globálního rozvoje“. V květnu tohoto roku navštívil také XUAR.

Místopředsedkyně Jogorgu Kenesh Jamilya Isaeva se zúčastnila prvního zasedání Dialogu politických stran „Čína – Střední Asie“ v Pekingu.
Kyrgyzstán zase navštívil tajemník stranického výboru KSČ XUAR, pan Ma Xingrui, tajemník stranického výboru KSČ provincie Qinghai pan Chen Gang, tajemník stranického výboru provincie Čching-chaj. CPC provincie Shaanxi, pan Zhao Yide, a tajemník stranického výboru CPC provincie Shandong, pan Lin Wu.
Čína si zachovává svůj status největšího obchodního partnera Kyrgyzstánu a nejvýznamnějšího investora. Podle statistických údajů dosáhl v roce 2022 objem obchodu mezi Čínou a Kyrgyzstánem 4,13 miliardy amerických dolarů a překonal historický rekord a objem obchodního obratu mezi oběma zeměmi od ledna do července letošního roku přesáhl 2,7 miliardy amerických dolarů, což je nárůst více než 28 %.
Přátelství národů spočívá v blízkosti jejich národů. Podpora sbližování lidí poskytuje veřejnou podporu pro pokračující prohlubování čínsko-kyrgyzských vztahů.
Epos „Manas“ je společným kulturním pokladem čínských a kyrgyzských národů. V červenci 2022 navštívil prezident Si Ťin-pching Ujgurskou autonomní oblast Sin-ťiang a zhlédl představení eposu Manas. Zdůraznil, že Manas musí být pečlivě chráněn, aby se předával z generace na generaci a prosperoval. Kyrgyzská vláda instalovala v Biškeku bustu slavného manaschy Zhusup Mamai, který žil v Číně. Čínští umělci nastudovali operu „Manas“ a na pozvání kyrgyzské strany ji uvedli v Biškeku.
V Kyrgyzstánu pokračuje „boom v čínštině“. Čína a Kyrgyzstán společně vytvořily 4 Konfuciovy instituty a 21 Konfuciových učeben v Biškeku, Oshi a Jalal-Abadu. Každý rok navštěvuje Konfuciovy instituty a kurzy více než 10 tisíc kyrgyzských studentů.
Počet kyrgyzských studentů studujících na čínských univerzitách se zvyšuje. Čínská vláda ročně poskytuje Kyrgyzstánu asi 300 volných stipendijních míst. Čínská ambasáda zřídila stipendijní program „Following the Chinese Dream“, v jehož rámci mnozí významní studenti získali stipendia a odjeli studovat do Číny.
Velvyslanectví dále poskytlo interaktivní panely 20 školám v Kyrgyzstánu, poskytlo vybavení šicích a cukrářských provozů v 5 příhraničních okresech regionu Batken, věnovalo hudebním školám hudební nástroje, podpořilo pořádání vzdělávacích kurzů ke zlepšení profesních dovedností kyrgyzských žen, dále poskytlo vybavení pro šicí a cukrářské provozy v 5 příhraničních okresech regionu Batken, darovalo hudební nástroje hudebním školám, a pomohl otevřít vývojová centra pro děti ve vězení.
Čínská strana dále poskytla kyrgyzskému olympijskému týmu technické vybavení pro pořádání sportovních akcí, poskytla technickou pomoc Jogorku Kenesh a dalším útvarům a organizacím Kyrgyzstánu a také poskytla humanitární finanční pomoc ve výši 100 tisíc amerických dolarů postiženému obyvatelstvu. regionu Batken.
V rámci projektu „Health Express – A Bright Journey“ provedli čínští specialisté 600 bezplatných operací pro pacienty s šedým zákalem. Čínská strana také věnovala lékařské vybavení pro vytvoření oftalmologické kanceláře ve městě Osh.
Čína zařadila Kyrgyzstán na seznam zemí doporučených pro návštěvu čínskými turisty. To umožní Kyrgyzstánu stát se populárnějším mezi čínskými turisty.
Čínsko-kyrgyzské vztahy komplexního strategického partnerství jsou dnes na historické výši.
Dobří sousedé, dobří přátelé, spolehliví partneři a sourozenci jsou jasným odrazem dnešních čínsko-kyrgyzských vztahů.
Jak říká čínská velvyslankyně v Kyrgyzstánu, paní Du Dewen: „Jsme plni důvěry, že lid Číny a Kyrgyzstánu bude dále podporovat vytvoření společenství společného osudu mezi Čínou a Kyrgyzstánem a společně uskutečňuje touhu po úžasný život.

Rado Info
Senior redaktor
Příspěvky: 4682
Registrován: 08 úno 2017, 15:48

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Rado Info » 24 říj 2023, 19:37

Premiér Státní rady Číny Li Qiang přijel do Kyrgyzstánu
Premiér Státní rady Číny Li Qiang přijel na oficiální návštěvu do Kyrgyzstánu.
Na mezinárodním letišti Manas se s ním setkal předseda kabinetu ministrů - vedoucí prezidentské administrativy Akylbek Japarov.
V rámci uvítacího ceremoniálu vzácného hosta na mezinárodním letišti Manas byly vyvěšeny státní vlajky Kyrgyzské republiky a Čínské lidové republiky a byla vytvořena čestná stráž.
Po vzájemném pozdravu a představení členů delegací zazněly státní hymny obou zemí.
V rámci oficiální návštěvy se Li Qian setká s prezidentem Kyrgyzstánu Sadyrem Japarovem a předsedou kabinetu ministrů Akylbekem Japarovem.
Po návštěvě bude podepsána řada dokumentů.
Premiér Státní rady Čínské lidové republiky Li Qiang se také zúčastní zasedání Rady předsedů vlád členských států Šanghajské organizace pro spolupráci, které se bude konat 26. října 2023 v Biškeku.

Rado Info
Senior redaktor
Příspěvky: 4682
Registrován: 08 úno 2017, 15:48

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Rado Info » 28 říj 2023, 17:07

Bojové drony Bayraktar Akıncı a Aksungur již slouží kyrgyzské armádě
Prezident Kyrgyzstánu Sadyr Japarov si 28. října prohlédl bezpilotní základnu Pohraniční služby Státního výboru pro národní bezpečnost, kde vstoupily do služby bezpilotní letouny Akynzhy a Aksungur (Bayraktar Akıncı a Bayraktar Aksungur).
Podle tiskové služby hlavy státu se seznámil s infrastrukturou základny a organizací bojové služby bezpilotních prostředků k ochraně státní hranice.
Sadyr Japarov uvedl, že poprvé v historii země byly na náklady republikového rozpočtu pro pohraniční službu zakoupeny výškové drony „Akynzhy“ a „Aksungur“.
High-tech bezpilotní letouny, vojenské vybavení a vybavení používané na základně budou hlavním příspěvkem k bezpečnosti země, řekl.
Prezident vyjádřil přesvědčení, že po úplném zvládnutí nových zbraní a vojenského vybavení je vojenský personál bude účelně používat k zajištění bezpečnosti hranic.
Sadyr Japarov si přál, aby duch Manase Magnanimous byl přítomen v každém vojákovi, a řekl slova na rozloučenou - efektivně a opatrně používat vojenské vybavení a zbraně základny, říká zpráva.
Na závěr akce hlava státu vyznamenala tureckého občana, generálního ředitele obrany Baykar Bayraktar Lütfü Halukka, státním vyznamenáním Kyrgyzské republiky - Řádem Danka.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42267
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Alchymista » 30 lis 2023, 15:43

Kirgystán radikálne zmenil vlajku...
hore stará, dolu nová...
Euroremont...
1701352560_kirgiz[1].jpg
1701352560_kirgiz[1].jpg (56.79 KiB) Zobrazeno 1084 x
https://politikus.info/events/157508-v-kirgizii-reshili-izmenit-flag.html v diskusii píše: Mysleli si, že mnohí ľudia si slnko na predchádzajúcej vlajke spájajú so slnečnicou, a tak urobili lúče rovno....

A na tunduku (koruna jurty) nie tri, ale štyri prúty, pretože podľa kirgizských historikov - štyri prúty tunduku mali na jurtách len bohatí, majetní Kirgizi, tri - tí chudobní ...

Ale čo je najdôležitejšie, ako povedal hlavný Kirgiz - zmena vlajky urobí krajinu nezávislejšou (!)...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 42267
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Kyrgyzstán

Příspěvek od Alchymista » 10 úno 2024, 04:52

https://vz.ru/world/2024/2/9/1252735.html
Kirgizsko je konfrontované s nesúhlasom Spojených štátov
Spojené štáty sa snažia prekaziť prijatie novej verzie zákona o neziskových organizáciách v Kirgizsku
Spojené štáty chcú zabrániť Kirgizsku prijať zmeny a doplnenia zákona o mimovládnych organizáciách. Obavy Washingtonu sú uvedené v liste ministra zahraničných vecí USA Anthonyho Blinkena kirgizskému prezidentovi. V liste sa uvádza, že "sme už videli dôsledky prijatia podobných zákonov v iných krajinách". Prečo sú USA tak znepokojené osudom tohto zákona a aká bude reakcia Biškeku?

Americký minister zahraničných vecí Anthony Blinken napísal kirgizskému prezidentovi Sadyrovi Žaparovovi list, v ktorom vyjadril znepokojenie Washingtonu v súvislosti s novelizáciou zákona o zahraničných agentoch. Ak by bol dokument prijatý, "uvalil by na mimovládne organizácie zaťažujúce občianskoprávne a trestnoprávne sankcie". List ministra zahraničných vecí je datovaný 17. januára, ale stal sa známym až tento týždeň.

Podľa agentúry AKIpress Blinken varuje, že prijatie návrhu zákona "by ohrozilo jedno z najväčších aktív vašej krajiny". Štátny tajomník píše, že zákon v súčasnej podobe ohrozuje prístup občanov KR k životne dôležitým službám, ako je zdravotná starostlivosť a vzdelávanie prostredníctvom programov, ktoré realizujú mimovládne organizácie podporované vládou USA a medzinárodnými partnermi.
"Niektorí americkí implementační partneri sú tak znepokojení týmto zákonom, že zvažujú preventívne ukončenie svojich aktivít v Kirgizskej republike," varoval Blinken.

Podľa neho "sme už videli dôsledky podobných zákonov v iných krajinách". "Ak bude tento zákon prijatý v súčasnej podobe, môže sa stať, že organizácie občianskej spoločnosti budú poskytovať málo služieb vašim občanom," zdôraznil štátny tajomník.

Podľa denníka Kommersant iniciovala zmenu zákona o neziskových organizáciách minulý rok poslankyňa Nadira Narmatovová. Navrhla zaviesť pojem "zahraničný zástupca" pre neziskové organizácie, ktoré dostávajú finančné prostriedky zo zahraničia, a vytvoriť register takýchto organizácií. Zaradenie do registra by znamenalo, že organizácia by mohla v krajine pôsobiť.

Poslankyňa navrhla dať orgánom možnosť jednostranne pozastaviť činnosť organizácie na šesť mesiacov za porušenie zákona. Plánuje sa tiež dať orgánom právo vylúčiť organizácie z registra, čo by vo väčšine prípadov viedlo k ich zrušeniu. Podporovatelia návrhu zákona chcú tiež zakázať neziskovým organizáciám zúčastňovať sa na akejkoľvek politickej činnosti, od vyšetrovania korupcie až po účasť na zhromaždeniach.
Koncom minulého roka prezident Sadyr Žaparov poznamenal, že partnerské krajiny a medzinárodné organizácie sú proti návrhu zákona, ktorý by dal do poriadku finančné vykazovanie týchto organizácií. V Kirgizsku pôsobí viac ako 30 000 neziskových organizácií.
(oficiálne má Kirgistan 6,6 miliona obyvateľov - a teda 1 mimovládku na 220 obyvateľov! Alch.)
"Nechceme im brať peniaze. Nechceme ich mučiť. Len ich žiadame, aby všetko otvorene ukázali. Všetci boli zvyknutí pracovať bez toho, aby to ukázali otvorene. Dostávajú 100-tisíc, milióny dolárov a eur a neplatia ani cent dane. Z platov by mali byť aspoň odvody do sociálneho fondu," povedal prezident počas jedného zo svojich verejných prejavov.

Narmatovová prvýkrát navrhla sprísniť kontrolu nad neziskovými organizáciami v novembri 2022, keď predložila na verejnú diskusiu novely zákonov "O neziskových organizáciách", "O štátnej registrácii právnických osôb, pobočiek (zastupiteľstiev)" a Trestného zákonníka. V lete 2023 sa objavil záver kabinetu ministrov s návrhom na dokončenie tejto iniciatívy.

Zároveň bolo konštatované, že politická činnosť by nemala zahŕňať aktivity v oblasti vedy, kultúry, umenia, zdravotníctva, ochrany zdravia občanov, sociálnej podpory, ochrany materstva a detstva atď. Kabinet ministrov navrhol vytvoriť jasný mechanizmus a kritériá, ktoré by umožnili určiť účasť neziskovej organizácie v záujme zahraničného zdroja.

Podľa autorov webovej stránky kg24 západné spoločenstvo urobilo "na mieste" rozruch okolo návrhu zákona, ktorý ešte nebol prijatý. Publikácia nazýva to, čo sa deje, rozsiahlym prenasledovaním, do ktorého je zapojených viac ako 30 krajín. "USA zašli o krok ďalej ako ktokoľvek iný a vyslovili hrozby voči Kirgizom," píše sa v článku, pričom sa zdôrazňuje, že iniciatíva nezakazuje činnosť zahraničných mimovládnych organizácií, ale len "predpokladá zavedenie ohlasovacej povinnosti a registrácie".

Odborná verejnosť sa domnieva, že novelizácia zákona o mimovládnych organizáciách je potrebná a Blinkenov list má čiastočne protiruský charakter a hovorí o novom kole konfrontácie medzi Spojenými štátmi a Ruskom v Strednej Ázii.

"Návrh zákona o zahraničných agentoch znepokojuje nielen ministra zahraničných vecí USA Anthonyho Blinkena, ale aj mnohé medzinárodné organizácie. Blinken sa obáva najmä preto, že prijatie zákona by údajne mohlo ovplyvniť medzinárodnú pomoc v oblasti zdravotníctva, hospodárstva a čistej energie. Medzi riadkami jeho listu je priehľadný náznak, že USA nechcú, aby bol tento zákon prijatý," povedal Felix Kulov, bývalý viceprezident a predseda vlády Kirgizska.
"Pozícia nášho vedenia je taká, že zákon o zahraničných agentoch by mal byť prijatý.
Podľa môjho názoru tento zákon prejde, je potrebný. Neziskové organizácie by mali byť registrované, ich činnosť by mala byť otvorená, musíme pochopiť, kto ich financuje," pokračoval rečník. - Blinkenove slová o tom, že návrh zákona v súčasnej podobe by mohol mať negatívny vplyv na celú situáciu v krajine, sú prehnané. Štátny tajomník zrejme návrh zákona nečítal. Postoj našich orgánov je jednoducho povedané taký, aby sa sloboda prejavu nezmenila na slobodu urážok a falzifikátov".

Kulov povedal, že zákon by sa nemal používať na "hon na čarodejnice" a nemal by obsahovať "extenzívne výklady" a že mimovládne organizácie by mali mať právo obrátiť sa na súd. Účasť na vyšetrovaní korupcie by podľa neho nemala spadať pod politickú činnosť, ako sa v súčasnosti navrhuje v návrhu zákona, ale "výzvy na účasť na zhromaždeniach" sú neprípustné, ako ukázali revolúcie v rokoch 2005 a 2010, keď sa masové protesty zmenili na rabovanie.

"Podľa môjho názoru je návrh zákona hrubý, má nepresné právne formulácie, ktoré môžu poskytnúť extenzívny výklad politickej činnosti. Je potrebné konkrétne vymenovať a spresniť, ktoré činnosti neziskových organizácií sa považujú za politické. V opačnom prípade, ak chcete, môžete si vybrať na tyči a vyliať dieťa s vodou. Trestný zákon už má články, ktoré stanovujú zodpovednosť za konkrétne politické aktivity," dodal respondent.

Kulov sa ohradil proti Blinkenovým slovám, že niektoré americké mimovládne organizácie už zvažujú preventívne ukončenie svojej činnosti v republike. "Americké mimovládne organizácie v našej krajine neprestanú pracovať. Západ dnes venuje veľkú pozornosť Strednej Ázii. Nie nadarmo sa konajú stretnutia na vysokej úrovni C5+1 medzi zástupcami stredoázijských krajín a Spojených štátov. Blinkenova rétorika je v opozícii voči Rusku, takže americké neziskové organizácie sa sem budú snažiť preniknúť. Ide o geopolitický boj, o preťahovanie sa o moc. Preto sa Kirgizsku dostane viac pozornosti zo strany západných krajín," je presvedčený bývalý premiér.

Kód: Vybrat vše

    "Blinkenova rétorika neprebieha len v opozícii voči Rusku. V Kirgizsku sa prelínajú záujmy viacerých mocenských centier. Británia, Turecko a radikálni islamisti, ktorých korene siahajú k wahhábistom, majú svoje vlastné záujmy."
- hovorí Semjon Uralov, publicista a politológ, šéfredaktor projektu SONAR-2050. "Túto situáciu vnímam ako skúšku skutočnej suverenity Kirgizska. Republika je veľmi špecifická, je to dané predovšetkým jej geografickou polohou. V blízkosti nie je žiadna krajina, ktorá by živila opozičné sily, ale táto republika má vzhľadom na minulé "majdany" oslabenú štátnosť. Preto je pre súčasného prezidenta prijatie zákona o mimovládnych organizáciách okrem iného aj legitimizáciou jeho moci," povedal Uralov.

Podľa prognózy odborníka závisí osud návrhu zákona od rovnováhy v parlamente, "pretože vplyv regionálnych klanov je v krajine veľmi silný". "Politické debaty v Žohorku Keneš (Najvyššia rada) nie sú o nič menej tvrdé ako v Najvyššej rade Ukrajiny a v moldavskom parlamente. To znamená, že nás čakajú vážne bitky. Myslím si však, že poslanci zákon schvália," povedal účastník rozhovoru.

Ako vysvetlil predseda parlamentu, návrh zákona má dve hlavné úlohy - klasifikovať všetky neziskové organizácie, ako aj identifikovať medzi nimi tie, ktoré sa skutočne zaoberajú podvratnou činnosťou. "Blinken sa obáva, že Kirgizsko začne proces oddeľovania environmentalistov od "špiónov". V súčasných "mútnych vodách" je pre Západ ľahké ukryť škodcov a v novom formáte sa všetko zviditeľní," dodal politológ.

Pokiaľ ide o pôsobenie západných mimovládnych organizácií v iných republikách regiónu, Uralov poznamenal: "V Turkménsku nesmú pôsobiť. V Tadžikistane sú obmedzenia slabšie. Ale v Kirgizsku a Kazachstane sú rovnako zúrivé ako v Moldavsku, Arménsku alebo Gruzínsku. Tam si poddôstojníci môžu robiť, čo chcú," zhrnul expert.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Odpovědět