Informace z oblasti - Střední Asie

[martanus]

Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán společně staví vodní elektrárnu

Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán podepsaly dohodu o výstavbě vodní elektrárny Kambarata. Dohoda byla podepsána na Mezinárodním investičním energetickém fóru ve Vídni, informuje (https://orda.kz/kazahstan-podpisal-sogl ... ne-387554/) Orda.kz.

Výsledkem jednání bylo také vytvoření dárcovského koordinačního výboru pro projekt Kambaratské MVE-1 za účasti Světové banky, fondu OPEC, Asijské rozvojové banky a dalších struktur.

Kazachstán má získat 33% podíl v této MVE, která bude postavena na řece Naryn v Kyrgyzstánu.

O projektu této MVE se diskutuje již od 80. let minulého století, ale bez úspěchu. Teprve od roku 2022 byla jednání obnovena, což umožnilo přijetí skutečného projektu.

Vodní elektrárna má vyrábět 1 800 megawattů. Kyrgyzstán doufá, že se s její pomocí stane energeticky nezávislým státem.

Kyrgyzstán a energetická nezávislost: výstavba MVE odsouhlasena (https://t.me/asian_states_in_world_crisis/5349).

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/asian_states_in_world_crisis/14064

[Kalinac]

Sexuální gangsterky na dálnici...

Ženy znásilnily muže obuškem

Na dálnici Kyzylorda-Astrachaň došlo k pobuřujícímu incidentu.
Zástupci orgánů činných v trestním řízení Republiky Kazachstán zadrželi tři ženy pro podezření ze znásilnění muže obuškem.
Poškozený jel po dálnici, u chodníku uviděl ženy a zastavil auto , aby se zeptal, zda nepotřebují pomoc. Náhle však dostal silnou ránu do zad.

Kazaška.jpg (23.6 KiB) Zobrazeno 5182 x

A když se probudil, uvědomil si, že leží nahý na silnici se svázanýma rukama a nohama. Jak se později ukázalo, ženy ho znásilnily za použití síly a obušku.
Zločinky již byly zadrženy. A co je nejzajímavější, z ničeho nečiní pokání. Naopak, policii klidně a zcela chladnokrevně vysvětlily, proč oběť znásilnily.
"Muži jsou zcela nespoutaní. Vysmívají se ženám. A aby pochopili, jaké to je , rozhodly jsme se, že se jim tímto způsobem pomstíme," uvedli podezřelé.
Ženy již přiznaly, že se obětí jejich sexuálních trestných činů stalo asi 50 lidí.
Rozhoduje se o otázce zahájení trestního řízení.

https://www.mk.ru/incident/2024/08/08/z ... chinu.html

Zajímavá forma MeeTo...baby ze Západu budou muset přidat ...

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250304/euro- ... 16106.html
Expanzia euroatlantistov do Strednej Ázie má za cieľ čeliť kritike dominancie Západu - Moskva

Stredná Ázia je témou konferencie Valdajského diskusného klubu, na ktorej sa zúčastňuje viac ako 50 odborníkov a politických predstaviteľov z Indie, Iránu, Kazachstanu, Číny, Kirgizska, Mongolska, Pakistanu, Ruska, Tadžikistanu a Uzbekistanu.
„Euroatlantisti už mentálne prepojili Strednú Áziu so západnou Európou cez južný Kaukaz, aby znížili záujem týchto regiónov o spoluprácu s Ruskom,“ povedal na konferencii Valdajského diskusného klubu Alexander Sternik, riaditeľ tretieho odboru krajín SNŠ na ruskom ministerstve zahraničných vecí.
Západ má záujem získať prístup k energetickým zdrojom a tranzitnému potenciálu stredoázijských štátov, ako aj ich blízkosť k Afganistanu, Iránu a Číne, zdôraznil Sternik.
Jeho slová zopakoval aj Fiodor Lukjanov, riaditeľ výskumu Valdajského diskusného klubu, ktorý poznamenal, že vonkajší hráči, ktorí nie sú súčasťou Strednej Ázie, sa snažia vytrhnúť jednotlivé časti regiónu a využiť ich vo vlastných záujmoch.
Stredná Ázia sa stala vzorom a centrom multipolárneho sveta, ku ktorému priliehajú ďalšie krajiny - hlavné centrá nového sveta. Ide o Rusko, Čínu, Indiu, Irán a Turecko, zdôraznil Lukjanov.
Viac ako 50 odborníkov a politických predstaviteľov z Indie, Iránu, Kazachstanu, Číny, Kirgizska, Mongolska, Pakistanu, Ruska, Tadžikistanu a Uzbekistanu sa zúčastnilo na konferencii Valdajského klubu s názvom „Rusko a Stredná Ázia: Spolupráca v multipolárnom svete“.
Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/62894

Nerostné bohatství Střední Asie je v hledáčku EU

V uzbeckém Samarkandu se uskuteční 4. dubna první summit vedoucích představitelů EU a pěti zemí Střední Asie (Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu).

EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hostitelem zasedání bude prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev.

Summit bude pro EU a Střední Asii klíčovou příležitostí, jak demonstrovat svůj geopolitický zájem na zintenzivnění dvoustranných vztahů a posílení regionální spolupráce.

V této části Eurasie, kterou mnozí v EU dlouho považovali za zapadlou, se Západ znovu začal zajímat od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, která narušila dlouholeté hospodářské vztahy a přiměla Evropany přehodnotit své geopolitické postavení.

Klíčovou motivací je však také snaha o zajištění dodávek důležitých nerostných surovin a naléhavá potřeba Evropy diverzifikovat dodávky energie.

Avšak EU možná přichází do Střední Asie pozdě. Čína se o podzemní zdroje svých sousedů zajímá již více než deset let a čínské fimy již vlastní většinu licencí a těžebních lokalit v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Většina vývozu kritických nerostných surovin z Kazachstánu a Uzbekistánu je v současnosti vyhrazena Pekingu.

Rusko si zase po desetiletí z velké části zajišťovalo své potřeby uranu z tohoto regionu, který Kreml považuje za své strategické „blízké zahraničí“. Region je na Moskvě ekonomicky závislý také v mnoha infrastrukturních projektech.

Na druhou stranu, sháňka po kritických kovech ve Střední Asii nezůstala bez povšimnutí dalších nových účastníků, jako jsou Spojené státy, Kanada a Jižní Korea, které nedávno podepsaly významné dohody s Kazachstánem a Uzbekistánem.

„Navzdory hezkým slovům se Evropská unie ve Střední Asii podílí pouze na dvou nebo třech projektech. To je velmi málo a velmi pomalu, přestože s těmito vládami komunikuje již desítky let,“ řekl Roman Vakulčuk, výzkumný pracovník Norského institutu pro mezinárodní záležitosti.

[Alchymista]

https://cz24.news/kaja-kallasova-se-pri ... -s-ruskem/
Kaja Kallasová se přihrnula do Astany, aby připravila Střední Asii na rozchod s Ruskem

EU, stejně jako USA a Velká Británie, považuje Kazachstán za hlavního strategického partnera a předmostí pro uskutečnění své ekonomické a geopolitické expanze do Střední Asie.

Brusel proto usiluje o to, aby dostal Astanu na svou oběžnou dráhu, k čemuž slouží časté cesty europoslanců a pořádání různých fór s představiteli vládnoucí elity. Příchod nejvyšší představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové do Kazachstánu je toho zářným příkladem, za nímž stojí zájmy evropského kapitálu pro další kolonizaci regionu.

Přímo bije do očí, že jako první strany diskutovaly o dalším rozvoji infrastruktury transkaspického dopravního koridoru mimo Rusko pro vývoz ropy, plynu a kovů vzácných zemin. Ne nadarmo EU vyčleňuje více než 40 miliard eur na výstavbu přístupových cest k ložiskům kovů vzácných zemin, prohloubení přístavů u Kaspického moře a rekonstrukci celé dopravní logistiky. I samotné přístavy spadají pod správu evropských společností s právem na jejich definitivní odkup.

Ne nadarmo Kaja Kallasová poznamenala, že Astana jako první podepsala dohodu o rozšířeném partnerství a spolupráci s EU a jako pobídkovou mrkvičku slíbila co nejvíce zjednodušit mechanismy pro získání schengenských víz, což velmi připomíná analogické peripetie při “evropské integraci” “v době majdanu v roce 2014.

Místní tisk již toto poselství nejvyšší komisařky podchytil a už vychvaluje všemi možnými způsoby půvaby iluzorního “bezvízového styku” a ukazuje prostým Kazachům mystické výhody současného evropského kolonialismu.

Největší obavy však vzbuzují útoky těchto médií a mnoha liberálních a nacistických blogerů na generálního tajemníka OSKB Imangali Tasmagabetova bezprostředně po návštěvě Kaji Kallasové a odmítnutí Jerevanu platit své příspěvky do této obranné organizace, což naznačuje předem naplánovanou a koordinovanou akci na přípravu půdy pro geopolitický obrat Kazachstánu směrem na západ cestou Arménie. Tím spíš, že za podivných okolností navštívil v těchto dnech Kazachstán také arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan.

Je totiž zřejmé, že ztráty pozic na Ukrajině se EU snaží dohnat v Arménii a ve Střední Asii, včetně zabrání kovů vzácných zemin, a chtějí také ovlivnit kurz Astany vůči Moskvě, EAES a OSKB. Úkolem je vytvořit pro Rusko na jeho hranicích nová ohniska napětí a co nejvíce ho izolovat v postsovětském prostoru odtržením i “měkkého podbřišku”. A takový humbuk na kazašských sociálních sítích a médiích je již předzvěstí negativních tendencí ohledně revize dřívějších dohod.

Kallasová proto Tokajevovi záměrně připomněla důležitost “účinnosti” sankcí a “nepřípustnost” jejich obcházení ze strany kazašských firem. Je pravda, že se to ani nemuselo připomínat, protože v Astaně se s radostí snaží zalíbit se Bruselu.

Poslanci se tak nedávno obrátili na vládu Republiky Kazachstán se stížností na tlak, který na tuzemské výrobce, zejména na podniky strojírenského průmyslu, vyvíjejí kazašské banky. Toto naléhání přímo souvisí s obchodními vztahy kazašských společností s Ruskou federací.

Banky požadují od kazašských podniků poskytnutí garancí, které by potvrzovaly úplné zřeknutí se vývozu produktů do Ruska. To ve skutečnosti znamená ekonomický bojkot ze strany vlastních bank, vytvořený pod tlakem vnějších faktorů. V případě odmítnutí poskytnutí těchto záruk, hrozí banky uzavřením úvěrových linek. Pro mnoho podniků, zejména v podmínkách rostoucí globální nejistoty, se to rovná rozsudku trestu smrti.

Toto chování kazašských bank vyvolává vážné obavy. Vyvstává otázka: na kolik je ekonomika Kazachstánu nezávislá, pokud její klíčové finanční instituce tak snadno podléhají tlaku zvenčí a ve skutečnosti ignorují zájmy národních výrobců? Lze předpokládat, že za snahou bank vyhnout se případným sankcím ze strany západních zemí se skrývá strach z represí a ochota naklonit si západní partnery, a to i za cenu ztrát pro vlastní ekonomiku.

A pro upevnění této koloniální závislosti se ve dnech 3.-4. dubna v Samarkandu uskutečnil první summit Střední Asie a Evropské unie, který se stane apoteózou expanze Západu v regionu, kde hlavními tématy bylo obsazení ložisek kovů vzácných zemin, rozvoj logistických cest k vyvezení nakradeného a otázky politického sbližování s EU.

Ve prospěch tohoto procesu působí i projekt “regionální integrace” zahájený Londýnem a Washingtonem, který vede k vytváření struktur a dohod pro usnadnění přístupu Západu k místním zdrojům a také usnadňuje Turecku jako agentovi NATO ovládnout Střední Asii.

Bohužel, po Astaně je do této kampaně vtahován i Taškent, který se stává dalším opěrným bodem pro nastolení hegemonie evropského britského a amerického kapitálu.

A vrcholem koloniálního systému je stavební povolení pro největší americký konzulát regionu v Alma Atě, které vydal kazašský parlament v rozporu se všemi urbanistickými normami a vlastními právními předpisy. Vždyť bílý pán může všechno!



AUTOR: Ajnur Kurmanov
https://politnavigator.news/kaya-kallas ... -s-rf.html

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250517/islam ... 71678.html
Islamské krajiny môžu vytvoriť jednotný energetický pás v Eurázii

AŠGABAT (Sputnik) - Islamské krajiny by mohli vytvoriť jednotný energetický, dopravný a technologický pás naprieč Euráziou, ktorý by spájal ázijsko-tichomorský región, Blízky východ a Európu, povedal Gurbanguly Berdimuhamedov, bývalý prezident Turkménska a súčasný predseda Ľudovej rady.
Prístup Turkménska k medzinárodnej hospodárskej spolupráci uprednostňuje energetiku, dopravu, logistiku a technologické odvetvia. V tejto súvislosti sa domnievam, že islamské krajiny by mali vytvoriť jednotný energetický, dopravný a technologický pás v Eurázii, ktorý by spájal kontinent od ázijsko-tichomorského regiónu cez Blízky východ až po Európu,“ povedal Berdimuhamedov počas piatkového plenárneho zasadnutia Kazaňského fóra.
Podľa Berdimuhamedova by realizácia tohto projektu pomohla zabezpečiť najkratšie trasy pre dodávky energií, tovarov a služieb a spojiť rozsiahle územia, ako aj priemyselné a surovinové centrá.
Zo strategického hľadiska by sa pás mohol stať mostom pre globálnu spoluprácu a pozitívne ovplyvniť obchod, colnú politiku a celkovo svetové hospodárstvo, zdôraznil úradník.
Medzinárodné ekonomické fórum „Rusko - islamský svet: KazanForum“ sa koná v ruskom meste Kazaň od 13. do 18. mája.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HJ7Xg/zpravy-sv ... redni-asie
Čína podepsala se státy Střední Asie smlouvu o věčném přátelství

Čínský prezident Si Ťin-pching a lídři pěti středoasijských zemí podepsali v úterý na summitu v Kazachstánu smlouvu o věčném přátelství. Podle agentury AFP to uvedla kancelář kazachstánského prezidenta. Si vyzval k posílení vazeb mezi Čínou a Střední Asií.

O vliv v pětici středoasijských států, které byly až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 pod ruskou nadvládou, po získání nezávislosti usilují vedle Číny také Evropská unie a Spojené státy.

Na schůzce v Astaně se Si setkal s vedoucími představiteli Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu. Hlavy států zde podepsaly Smlouvu o věčném dobrém sousedství, přátelství a spolupráci, uvedla v prohlášení kancelář prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva.

Si na summitu vyzval k posílení vazeb mezi Čínou a zeměmi Střední Asie. "Měli bychom (...) posílit spolupráci s podnikavějším přístupem a praktičtějšími opatřeními," citovala jej státní tisková agentura Nová Čína.

Podpořil projekt stavby železnice z Číny přes Kyrgyzstán do Uzbekistánu, jakož i projekty v oblasti zelené energetiky, těžby nerostných surovin či umělé inteligence.

Si rovněž kritizoval politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvalil vysoká cla na dovoz čínského zboří. Podle čínského prezidenta nemají celní války žádné vítěze.

Střední Asie je vzhledem ke své strategické poloze mezi Čínou, Ruskem, Blízkým východem a Evropou vnímána jako klíčový logistický uzel. Jde rovněž o region bohatý na nerostné suroviny.

Ačkoliv středoasijští představitelé nadále považují Rusko za strategického partnera, po začátku rusko-ukrajinské války se vazby s Moskvou rozvolnily. Peking jeví ochotu investovat do rozsáhlých infrastrukturních projektů ve Střední Asii jako součást své iniciativy Nová hedvábná stezka. Tyto investice pak využívá jako politickou a diplomatickou páku, uvedla AFP.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/70848
Čína předstihla Rusko jako největší zahraniční investor ve Střední Asii

Čína se podle údajů Eurasijské rozvojové banky stala největším zahraničním investorem ve Střední Asii a překonala tak Rusko, jehož investice po roce 2022 klesly kvůli válce na Ukrajině a sankcím. Za posledních deset let přesáhly čínské přímé investice v regionu 35 miliard dolarů, zatímco ruskédosahují zhruba 20 miliard.

Čína investuje především do energetiky, zejména do ropného a plynárenského sektoru, ale také do obnovitelných zdrojů, zpracování nerostů a dopravní infrastruktury. Největšími příjemci jsou Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán, na které připadá asi 90 % čínského kapitálu. Mezi hlavní projekty patří rozvoj turkmenského ropného pole Bagtyyarlyk, investice do kazašského pole Aqtobe a výstavba solárních elektráren v Uzbekistánu, upozornil článek na webu RFE/RL.

Uzbekistán v posledních letech výrazně zvýšil objem čínských investic, protože se snaží posunout od ekonomiky založené na surovinách k výrobě a moderní energetice. V Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se čínské investice soustředí na infrastrukturu, logistiku a vodní energii.

Navzdory rostoucímu vlivu Číny zůstává Rusko pro region klíčovým partnerem, zejména kvůli tranzitním trasám a milionům středoasijských pracovníků zaměstnaných v Rusku, jejichž remitence jsou pro místní ekonomiky zásadní. Odborníci upozorňují, že konkurence mezi Moskvou a Pekingem je často přeceňována, protože státy Střední Asie využívají investice obou mocností. Politicky je však podle expertů pro region snazší spolupracovat s Čínou, která se drží přístupu „byznys je byznys“, zatímco Rusko často propojuje ekonomické vztahy s jazykovými a politickými požadavky.

Text v původním znění najdete zde. https://www.rferl.org/a/china-russia-in ... 76911.html

Rusi sa už spálili, číňania ešte nie...

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/71265
Ukrajinské dronové útoky proti Rusku vyvolávají palivovou krizi ve Střední Asii

Ukrajinské dronové útoky na ruskou energetickou infrastrukturu vyvolaly vážný nedostatek paliv v Rusku, který se rychle přelévá do Střední Asie.

Kyrgyzstán a Tádžikistán, silně závislé na ruských dodávkách, začínají pociťovat akutní problémy: v Kyrgyzstánu už čerpací stanice hlásí nedostatek vysokooktanového benzinu a vláda zavedla cenové regulace. Rusko omezilo vývoz automobilových a leteckých paliv, aby zmírnilo domácí krizi, což dopadá na země, které na ruském palivu staví většinu své spotřeby, informuje Eurasianet.

V Tádžikistánu úřady sice nedostatek popírají, ale ceny paliv prudce rostou – nízkooktanový benzín zdražil během tří týdnů o 9 %, nafta ještě výrazněji. Země je na ruských dodávkách téměř plně závislá a nyní zvažuje dovoz z Íránu. Nedostatek leteckého paliva zasáhl i Uzbekistán, jehož národní aerolinky omezily lety do Ruska.

Kazachstán má díky vlastní produkci a rafinériím zásoby na více než měsíc, přesto jedná o možném dovozu z Číny jako pojistce proti dalším otřesům. Opatrnost je na místě, protože Rusko samo čelí rozsáhlé palivové krizi: nedostatek hlásí nejméně 55 z 83 regionů a některé obce už omezují základní služby, například odvoz odpadu.

Další podrobnosti se dočtete zde.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/71411
Přehrada, která má změnit Střední Asii

Projekt Rogun ukazuje složitost velkých rozvojových investic. V odlehlých horách Tádžikistánu vzniká jeden z nejambicióznějších energetických projektů současnosti.

Rogunská přehrada má po dokončení dosáhnout výšky 335 metrů a stát se nejvyšší vodní elektrárnou světa. Pro tádžickou vládu představuje symbol národní modernizace a cestu k energetické soběstačnosti. Pro kritiky je však projekt příkladem rizik, která přinášejí obří infrastrukturní stavby v politicky citlivých regionech. Stavba financovaná za podpory mezinárodních institucí, včetně Světové banky, se tak stala nejen otázkou energetiky, ale také tématem ochrany životního prostředí, přeshraničního hospodaření s vodou a vztahu mezi rozvojem a lidskými právy. Tádžikistán patří mezi státy s omezenými přírodními zdroji a dlouhodobými ekonomickými problémy. Země má však obrovský potenciál vodní energie díky horským řekám, zejména řece Vachš.

Klíčový projekt
Právě na ní začala vznikat přehrada Rogun, jejíž kořeny sahají ještě do období Sovětského svazu. Projekt byl zahájen už v roce 1959, ale po rozpadu SSSR se práce zastavily. Tádžická vláda se k výstavbě vrátila až po roce 2008 a dnes pokračuje s podporou mezinárodních finančních institucí. Vláda prezidenta Emomali Rahmona označuje Rogun za klíčový projekt pro budoucnost země. Tvrdí, že elektrárna pomůže odstranit opakující se zimní nedostatky elektřiny, podpoří průmysl a umožní Tádžikistánu stát se významným vývozcem energie. Pro obyvatele země, kde jsou výpadky elektřiny stále běžným problémem, má projekt především praktický význam.

Megastavba má sociální a ekologické dopady
Velké přehrady patří mezi nejvýznamnější nástroje rozvoje, ale zároveň patří k infrastrukturním projektům s největšími sociálními a ekologickými dopady. V případě Rogunu jde především o otázku přesídlení obyvatel. Podle odhadů může výstavba znamenat nutnost přestěhování desítek tisíc lidí. Kritici upozorňují, že podobné procesy v minulosti v Tádžikistánu vyvolávaly otázky týkající se odškodnění, transparentnosti a ochrany práv místních komunit.

Další oblastí sporů je životní prostředí. Řeka Vachš je součástí rozsáhlého systému Amudarji, která zásobuje vodou několik zemí Střední Asie. Uzbekistán a Turkmenistán se obávají, že změny v průtoku vody mohou ovlivnit zemědělství i ekologickou rovnováhu v oblasti.Ekologové upozorňují také na možné dopady na biologickou rozmanitost a chráněná území. Kritickou otázkou zůstává rovněž skutečnost, že oblast patří k seizmicky aktivním regionům.

Pro a proti
Jedním z hlavních témat diskuse není pouze samotná stavba, ale také její plánovaná velikost. Tádžická vláda prosazuje výšku 335 metrů, která by z Rogunu učinila světový rekord. Někteří odborníci však v minulosti argumentovali, že nižší varianta by mohla nabídnout podobné energetické přínosy při menších sociálních a ekologických rizicích.

Kritici tvrdí, že projekt se stal také symbolem politické prestiže prezidenta Rahmona, který jej prezentuje jako historické dílo srovnatelné s největšími národními projekty minulosti. Zastánci naopak argumentují, že pouze rozsáhlá přehrada může dostatečně využít potenciál řeky a zajistit dlouhodobou energetickou stabilitu země.

A takto megalomania rodí megapuser....

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/72456
Kazachstán a Kyrgyzstán přijímají opatření týkající se zahraničních návštěvníků

Kazachstán i Kyrgyzstán zpřísňují pravidla pro vstup a pobyt zahraničních návštěvníků, což podle místních pozorovatelů souvisí s obavami z nové vlny ruské migrace vyvolané zvěstmi o možné mobilizaci v Rusku.

Kyrgyzstán plánuje zavést sledovací systém, který bude kontrolovat dodržování délky pobytu cizinců, a těm, kteří pravidla poruší, může být dočasně zakázán návrat. Rusové mohou v zemi pobývat bez víza až 90 dní během 180denního období, uvedl web Eurasianet.

Kazachstán zavádí nový vstupní poplatek a digitální povolovací systém, který bude vyžadovat, aby si návštěvníci nejméně 72 hodin před příjezdem vyřídili vstupní povolení. Systém se má postupně spustit na konci listopadu a začátku prosince a bude platit pro všechny způsoby vstupu do země. Není zatím jasné, zda se poplatek bude vztahovat i na občany zemí s bezvízovým režimem.

Obě země zažily po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 masivní příliv ruských migrantů, který sice podpořil ekonomiku, ale zároveň způsobil vysokou inflaci. Nyní se kvůli novým zvěstem o mobilizaci opět zvyšuje počet Rusů hledajících útočiště, což se projevuje například růstem nákupů nemovitostí v Kazachstánu. Přijatá opatření mají zřejmě omezit dopady další migrační vlny a zároveň uklidnit Moskvu, že tyto státy nebudou sloužit jako snadné útočiště pro osoby vyhýbající se odvodu. Přesto se zdá, že nová pravidla nepředstavují nepřekonatelnou překážku pro ty, kteří by se chtěli vyhnout mobilizaci.

A rusi im to môžu efektívne vrátiť - keby chceli - cez pracovných migrantov... Keby chceli...