Turecko

[skflanker_]

Veľvyslanec Iránu predvolaný na turecké ministerstvo zahraničia
Turecké ministerstvo zahraničia si v nedeľu 28.02.2021 predvolalo iránskeho veľvyslanca Mohammada Ferazmenda kvôli vyhláseniam Teheránu, že Ankara porušila irackú zvrchovanosť. Iránsky veľvyslanec na ministerstve zahraničia bol informovaný, že Ankara očakáva podporu Teheránu v boji proti terorizmu, a nie proti nemu. Deň predtým v sobotu 27.02.2021 iránsky veľvyslanec v Iraku Iraj Masjedi v rozhovore pre kurdskú tlačovú agentúru Rudaw uviedol, že Teherán je proti tureckej intervencii v Iraku, rovnako vyzval Ankaru, aby stiahla svoje jednotky z územia tejto krajiny a rešpektovala medzinárodné hranice.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/10799709 + https://ria.ru/20210228/turtsiya-1599316997.html z 28.02.2021

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/svet/2021030 ... pakistanu/
USA zablokovaly dodávku tureckých vrtulníků Pákistánu

USA zabránily dodávkám 30 útočných vrtulníků ATAK turecké výroby do Pákistánu, nyní vyhraje tento tender zřejmě Čína, sdělil mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin v komentáři k následkům amerických sankcí proti jeho zemi kvůli nákupu ruských systémů PVO S-400.

Mluvčí tureckého sekretariátu obranného průmyslu sdělili Sputniku, že v červenci 2018 podepsalo Turecko s Pákistánem dohodu o dodávkách 30 vrtulníků ATAK. Byla to největší smlouva v tureckých dějinách na jednorázovou dodávku obranné produkce. Její hodnota se odhadovala na 1,5 miliardy dolarů. Splnění smlouvy bylo zadrženo kvůli odmítnutí USA poskytnout Turecku licenci na export motorů v souvislosti s tím, že Kongres zakázal dodávky amerických zbraní Turecku, aby ho přinutil vzdát se dříve koupených systémů PVO S-400 od Ruska. Turecko dnes vyvíjí vlastní motory pro vrtulníky.

„USA zablokovaly námi plánovaný prodej bitevních vrtulníků Pákistánu. Následkem bude zřejmě skutečnost, že tender vyhraje Čína, kdežto USA prohrají,“ řekl Kalin v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Podle Kalina se Turecko rozhodlo pro nákup S-400 kvůli postoji USA, jež odmítly dodat systémy PVO Patriot Ankaře na výhodných podmínkách. Francie zatím pozastavila jednání s Tureckem o dodávkách systémů PVO francouzsko-italského koncernu Eurosam kvůli aktivitám Turecka v Sýrii.

„Turecko překonává rozpory s Ruskem díky konstruktivnímu dialogu, dokáže učinit totéž s USA. Avšak, když jiná země nám vnucuje maximalistický postoj, „buď uděláte to, co chceme, anebo nebude nic“, má to opačný účinek. Rozhodnutí o S-400 nebylo přijato unáhleně, nebudou integrovány do systému PVO NATO. Proces (pozn. jednání o dodávkách druhého pluku S-400) související s prvním nákupem pokračuje,“ dodal mluvčí tureckého prezidenta.

Dodávky moderních ruských systémů PVO S-400, které způsobily krizi ve vztazích mezi Tureckem a USA, byly zahájeny v polovině července 2019. Washington požádal Ankaru, aby se vzdala nákupu, a místo toho koupila americké systémy Patriot, jinak vyhrožoval, že zdrží nebo úplně zruší prodej Turecku moderních stíhaček F-35 a také zavede sankce podle CAATSA (zákon o čelení odpůrcům Ameriky prostřednictvím sankcí). Ankara odmítla ústupky a pokračovala v jednáních o další partii S-400.

Nie je nad to mať transatlantického spojenca!

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/roz ... ke-umluvy/
Rozhodný krok Erdogana: Turecko odstupuje od Istanbulské úmluvy

Ankara oznámila, že odstoupí od Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

Turecko bylo první zemí, která podepsala Istanbulskou úmluvu, následně tuto smlouvu schválil tamní parlament.

Podle prohlášení představitelů vlády bude Turecko i nadále bojovat proti násilí vůči ženám, ale v rámci vlastní legislativy.

V pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vypověděl tzv. Istanbulskou úmluvu, kterou republika jako první podepsala před deseti lety.

Od té doby představitelé konzervativní veřejnosti kritizovali danou smlouvu s tím, že její principy údajně přispívají k podrývání tradičních hodnot a nadržují sexuálním menšinám.

„Účinnost Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, podepsané jménem Turecké republiky 11. května 2011 a schválené rozhodnutím vlády 11. února 2012, byla ukončena ve vztahu k Turecké republice,” uvádí se v oficiálním dokumentu.

Odstup od Istanbulské úmluvy nebude znamenat zastavení boje proti násilí vůči ženám, ujistil první viceprezident Turecka Fuat Oktay.

Podle jeho slov Turecko musí hledat vlastní cestu a využívat svou legislativu pro to, aby co nejúčinněji bojovalo s tímto problémem.

„My jsme odhodláni pokračovat v našem upřímném boji s tím, abychom zvýšili respekt a úctu vůči turecké ženě ve společnosti do náležité úrovně a budeme to dělat ve snaze zachovat naše tradiční společenské základy. Není potřeba hledat lék z vnějšku či napodobovat jiné. Řešení existují v našich vlastních tradicích,” prohlásil turecký politik.

Jednostranné rozhodnutí turecké vlády vyvolalo pobouření mezi opozičními silami.

Představitelka opoziční Republikánské lidové strany Gökçe Gökçen podrobila kritice slova další představitelky vlády – ministryně práce, rodiny a sociálního zabezpečení Zehry Zümrüt Selçuk, která uvedla, že turecká Ústava a turecký právní systém jsou dostačující k tomu, aby Turecko mohlo přijmout potřebné zákony v oblasti ochrany žen.

Podle opoziční političky turecká vláda není schopna zajistit bezpečnost ženám a dětem, které se v konečném důsledku obracejí na opozici nebo neziskové organizace.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/staryho-psa-novym-k ... d-erdogan/
Starýho psa novým kouskům nenaučíš. Případ Erdogan

Loni v listopadu jsme byli svědky nevídaného obratu. V rámci boje o stabilizaci kurzu turecké liry a devizových rezerv byl na post guvernéra turecké centrální banky dosazen člověk, kterému mu se podařilo opětovně probudit důvěru zahraničních investorů. Jenže to bylo loni, letos už je situace jinak. O změnu se nepostaral nikdo jiný než turecký prezident Erdogan.

Turecká lira patřila po většinu loňského roku k nejvíce oslabujícím měnám. Klíčovým faktorem trendu byla kombinace dopadů koronavirové pandemie, kterou Turecko řešilo masivní fiskální expanzí. Výsledkem byl prohlubující se deficit běžného účtu působící jako hlavní faktor oslabujícího kurzu. V listopadu však přišla změna. Na post guvernéra turecké centrální banky byl dosazen Naci Agbal, který se ukázal jako zastánce ortodoxní měnové politiky. Po nějakou dobu měl i podporu samotného Erdogana, který tehdy oznámil, že Turecko je připraveno učinit i hořká rozhodnutí, budou-li nutná ke zlepšení ekonomické situace (psali jsme zde).

A ono zlepšení se nakonec dostavilo. Turecká lira se rázem stala nejintenzivněji posilující měnou, což bylo dílem několika kol navýšení tureckých úrokových sazeb. Na to poslední došlo minulý týden. V rámci boje s inflací a inflačním výhledem stále na dvouciferných číslech Agbal oznámil jednorázové zvýšení úroků o 200 bazických bodů na 19 %. Vzhledem k turecké inflační situaci a snaze obnovit oslabené devizové rezervy šlo o adekvátní krok. Nikoli však z pohledu prezidenta Erdogana.

Víkend tak odstartovala zpráva o sesazení Nacigo Agbala z postu guvernéra turecké centrální banky. Erdogan místo něj dosadil Sahapa Kavcioglua, nepříliš známého profesora bankovnictví z Marmara University s politickou historií v rámci Strany spravedlnosti a rozvoje. Kavcioglu se již dříve vyslovil proti politice zvyšování úrokových sazeb. Ve svém sloupku pro noviny Yeni Safak si posteskl, že je smutné vidět další sloupkaře, bankéře i byznysové organizace hledající ekonomickou stabilitu prostřednictvím vyšších úroků. Podle něj by centrální banka neměla trvat na vysokých úrokových sazbách. V době, kdy jsou úroky ve zbytku světa na nule, to naopak turecké ekonomické problémy ještě zhoršuje. A nadto – v souladu s představou prezidenta Erdogana – uvedl, že rostoucí sazby otevřou prostor nikoli pro nižší inflaci, ale naopak vyšší.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že se v Turecku budou úrokové sazby opět snižovat. Sama za sebe hovoří reakce trhů, která na začátku asijského obchodování ukázala skokové oslabení liry proti dolaru o 17 %, což byl za posledních 20 let druhý největší posun po roce 2018. Týdenní implikovaná volatilita proti dolaru pak vzrostla nad 50 %. Společně s tím jsme pozorovali nárůst pětiletých swapů úvěrového selhání o více než 100 bodů nad hranici 400 bodů, které bylo naposledy dosaženo v listopadu. Dnes ráno pak vidíme pokles tureckých akcií, který na istanbulské burze vedl dokonce k aktivaci obchodních „brzd“ pozastavujících obchodování.

Situace v případě turecké liry je o to horší, jelikož za poslední rok se výrazně zhoršila mezibankovní likvidita. Podle dat Citi jsme od ledna 2020 do ledna 2021 pozorovali zhruba 40% snížení denních mezibankovních objemů a více než 300% nárůst spreadů. To v podstatě znamená, že menší hloubka trhu umocňuje cenové výkyvy, i když jsou objemy nižší, než tomu bylo dříve.

Výhledově se můžeme připravit na další odliv kapitálu z turecké ekonomiky. Jak uvádí agentura Bloomberg, během loňska – v době od začátku roku až do listopadového nástupu teď již bývalého guvernéra Agbala – se hrubé rezervy, včetně zlata a bankovních rezerv komerčních bank u té centrální, snížily o 20 % na 85,2 miliardy dolarů. Z toho čisté devizové rezervy klesly o více než polovinu na 19,6 miliardy dolarů. Banka Goldman Sachs odhaduje, že v loňském roce provedla turecká centrální banka intervence proti oslabení liry v hodnotě více než 100 miliard dolarů.

Podle dat serveru Trading Economics se objem devizových rezerv s nástupem Agbalovy ortodoxní měnové politiky zvedl na bezmála 54,5 miliardy dolarů. Mírné snížení z posledních týdnů bylo spjato s celkovým odlivem kapitálu z rozvojových trhů, který byl vyvolán růstem delších amerických tržních sazeb. To v kombinaci s novým s tureckým guvernérem, který by dle odhadů měl snížit úrokové sazby minimálně o výši posledního navýšení o 200 bazických bodů, představuje pro liru jasné riziko oslabení. Riziko je o to silnější vzhledem k nízkým úrovním devizových rezerv. Jestliže bychom byli svědky výrazného úprku zahraničních peněz z Turecka, do hry by se mohly dostat opatření, jako jsou kapitálové kontroly, což pro tržní sentiment není nikterak pozitivní.

Patrně se tak dostáváme do situace podobné srpnu 2018, kdy se kapitálové toky do Turecka zastavily vinou sankcí, což vedlo k prudkému oslabení liry. Zamrznutí zahraničního kapitálu tehdy vyvolalo utažení podmínek financování a recesi, která ve výsledku způsobila obrat běžného účtu z deficitu do záporu. Fakt, že dnešní situace je navíc spjata s dále trvajícími protipandemickými opatřeními po celém světě, Turecku také nenahrává, a to zejména ze strany exportu.

Klíčová bude otázka možného přelití na další trhy, jelikož přesně to jsme pozorovali v roce 2018. To se bude týkat zejména měn rozvojových trhů. Příkladem těch „citlivějších“ je například jihoafrický rand či mexické peso, které už během dnešního dne odepisují více než půl procenta. Měny, které nás zajímavý nejvíce, tedy region střední a východní Evropy, oslabují jen velmi mírně. Nespekulujeme, že by turecké dění mělo mít výrazný a dlouhodobý dopady na segment měn rozvojových trhů. U nich bude mít mnohem větší vliv další vývoj amerických sazeb ve spojení s posunem delšího konce výnosové křivky. Jestliže budeme svědky dalšího růstu reálných amerických sazeb, aktiva rozvojových trhů by se mohla dostat opět pod tlak. To aktuálně vidíme jako jedno z největších rizik ve zbytku první poloviny roku. V té druhé by situaci mohlo ulehčit postupné otevírání ekonomik a předpoklad ekonomické obnovy. Sázíme přitom například na korunu, kterou by k silnější hodnotám měla navíc podpořit i vidina zvýšení sazeb ČNB.

Turecké hospodárstvo je turecké hospodárstvo...

[martanus]

Finanční převrat v Turecku. Investoři odřízli zemi od financování a prchají pryč

Propad o třináct procent během pouhých dvou dnů. Taková je prozatímní bilance turecké burzy po výměně guvernérů tamní centrální banky. Zahraniční investoři narychlo utíkají ze země kvůli obavám z inflační budoucnosti Turecka poté, co prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu jmenoval stoupence uvolněné měnové politiky Sahapa Kavcioglua.

Útěk kapitálu se odrazil i v desetiprocentním pádu turecké liry vůči euru, částečně navíc odřízl zemi od zahraničního financování. Věřitelé Turecka totiž začali požadovat za půjčku zemi o polovinu vyšší úroky.

https://www.e15.cz/zahranicni/financni- ... yc-1378982

[martanus]

Turecko schválilo plány na vývoj nového istanbulského kanálu

Turecko schválilo plány na vybudování obrovského kanálu na okraji Istanbulu a propaguje projekt, který kritizuje jeho náklady a dopad na životní prostředí.

Uvedl to ministr životního prostředí Murat Kurum podle „Evropské pravdy“ s odkazem na agenturu Reuters .

https://www.pravda.com.ua/news/2021/03/28/7288120/

[puma]

Erdogan označuje otevřený dopis stovky admirálů v záloze o důležitosti montreuxské konvence za nepřípustný

Turecký prezident Tayyip Erdogan označil v pondělí zveřejnění otevřeného dopisu o důležitosti Montreuxské úmluvy, který podepsalo více než 100 admirálů v záloze, za nepřijatelné.

„Je nepřijatelné, aby 104 admirálů se shromáždilo a distribuovalo takový dokument v tomto okamžiku. Tento akt nelze považovat za projev svobody projevu,“ zdůraznil na tiskové konferenci v Ankaře.

Diskuse o revizi účasti Turecka na Montreuxské úmluvě se v posledních letech pravidelně zintenzivňovala díky výrokům politiků na různých úrovních, včetně vysoké. Vedení republiky dalo jasně najevo, že ne všechna ustanovení této smlouvy z roku 1936 nyní plně odpovídají zájmům Turecka a mezinárodní realitě.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/11073073

[McMagor]

Erdogan dal pozatvárať tureckých admirálov vo výslužbe, ktorí podporili Montreuxský dohovor
https://www.armadnymagazin.sk/2021/04/0 ... y-dohovor/

[martanus]

Den po té co nechal Erdogan pozavírat generály :sipka: Přijal delegaci EU a udělil ji ponižující urážku.

Bud jde o urážku osobní ( Ursulu von der Leyen je žane) nebo rovnou celé Eu. Pro tři lidi připravil jen dvě křesla. S tím že Ursulu von der Leyen umístil tak že musela si sednou na pohovku daleko od něj.

https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... less-after

[media]https://twitter.com/SLagodinsky/status/ ... 7161622535[/media]

[Alchymista]

https://rusnext.ru/news/1618430470238637

USA zrušili vyslanie vojnových lodí do Čierneho mora

Veľvyslanectvo USA v Ankare oznámilo Turecku, že prechod ich dvoch vojnových lodí cez Bospor do Čierneho mora bol zrušený,uviedlo turecké ministerstvo zahraničia pre agentúru RIA Novosti.
Zdroj tureckého ministerstva zahraničia predtým agentúre RIA Novosti povedal, že Washington informoval Ankaru o prechode jej dvoch vojnových lodí cez Bospor do Čierneho mora, kde budú umiestnené od 14. do 15. apríla až 4. mája. Podľa hovorcu Pentagónu Johna Kirbyho sú operácie amerických vojnových lodí v Čiernom mori „rutinné“, USA tieto kroky koordinujú s tureckými orgánmi podľa Montreuxského dohovoru. "Áno, veľvyslanectvo USA o tom informovalo naše ministerstvo," uviedol partner agentúry v odpovedi na otázku, či bol priechod lodí zrušený.

[lasib]

Turecko zostáva neutrálne v kríze vzťahov medzi Ukrajinou a Ruskom - turecký minister zahraničia M. Čavusoglu
https://censor.net/ru/news/3259845/turt ... havushoglu

[martanus]

Ve Středomoří ‚tají ledy‘. Šéf řecké diplomacie navštívil Ankaru, schůzky se nezvykle zúčastnil i Erdogan

Návštěva řeckého ministra zahraničí v Ankaře je dalším signálem o uvolňování napětí na východě Středozemního moře. Turci se v posledních týdnech intenzivně snaží vystoupit z mezinárodní izolace.

„Připravíme setkání v srdečné atmosféře. Jistěže jsou mezi námi a Řeckem v mnoha oblastech rozdílné názory, důležité ale je otevřeně všechno probrat.“ Slova tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoğlua před čtvrteční schůzkou s jeho řeckým protějškem Nikosem Dendiasem by napovídala, že má jít o setkání starých známých, kteří se jen občas nad něčím drobně poškorpí.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/ve-stredom ... nici_litsp

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/svet/2021041 ... areagoval/
Turecko zakázalo používání kryptoměn pro placení. Bitcoin ostře zareagoval

Turecká centrální banka zakázala používání krytopměn pro nakupování zboží a služeb, důvodem jsou údajná rizika při těchto transakcích. Nová pravidla začínají platit od 30. dubna.

Turecký regulátor v prohlášení publikovaném v Official Gazette uvedl, že kryptoměny a další digitální assety nemohou být používány, a to ani napřímo, ani nepřímo jako platební instrument.

„Poskytovatelé platebních nástrojů nebudou moci vystavět své obchodní modely způsobem, kdy jsou krytopměny používány napřímo či nepřímo (…) a nebudou schopni poskytovat žádné služby, které mají vztah k takovým obchodním modelům,“ uvedla Turecká centrální banka.

Banka dodala, že kryptoměny nejsou „ani subjektem jakékoli regulace či dohledových mechanismů, ani nemají centrální regulativní orgán“. Dále poukázala na další bezpečnostní rizika. Turecká centrální banka také uvedla, že jejich používání by mohlo vést k „nenapravitelným“ škodám.

„Jejich používání pro platby se považuje za riziko, že vzniknou nenapravitelné škody pro strany provádějící transakce kvůli výše zmíněným faktorům. Obsahují také elementy, které by mohly podkopat důvěru v metody a instrumenty používané v současné době pro platby,“ dodala banka.

Turečtí investoři v poslední době hledali útočiště u kryptoměn, aby se „schovali“ před inflací jejich národní měny a zúčastnili se také růstu cen kryptoměn. Turecké autority minulý týden požadovaly od poskytovatelů kryptoměn informace o uživatelech.

Poté, co turečtí bankéři vydali nová pravidla, cena Bitcoinu klesla o více než 4 %.

V březnu činila inflace v Turecku 16,19 %, a dosáhla tak svého půlročního maxima. Tato hodnota výrazně přesahuje vládní cíle pro inflaci, které byly nastaveny na úroveň 5 %. Turecká měna se výrazně propadla poté, co se prezident země rozhodl vyhodit z postu guvernéra centrální banky. V průběhu dvou let turecký prezident vyhodil již tři guvernéry centrální banky.

Myslím, že "turecký bankéri" svoju váhu silne preceňujú -a pokles bitcoinu má iné príčiny.

[petrp]

Tajemství za 11 miliard korun. Co se před pěti lety pokazilo v turecké elektrárně Adularya?
Je to dlouhý a zamotaný příběh, který má dvě verze. Podle jedné postavil ostravský holding Vítkovice špatně fungující elektrárnu a vinu hází na tureckou stranu. Podle druhé se naopak Vítkovice staly obětí neseriózních tureckých partnerů, kteří za odvedenou práci neplatili a znehodnotili kotle dodávkou nekvalitního uhlí. Řeč je o elektrárně Adularya, která už pět let připomíná Schrödingerovu kočku: je současně dokončená i nedodělaná.
Zdánlivě staré téma se v posledních týdnech opět stává aktuálním. Státem vlastněná Česká exportní banka (ČEB) se totiž pokouší prodat pohledávku ve výši 433 milionů eur (v přepočtu 11,25 miliardy korun); ušlé úroky vycházejí na dalších 120 milionů eur. Podle informací Ekonomického deníku jsou ve hře nabídky tří uchazečů, z toho dvou tureckých společností. Prakticky jisté je to, že pohledávka se prodá jen za zlomek původní hodnoty a rozdíl doplatí stát, potažmo daňoví poplatníci. Tedy my všichni.
https://ekonomickydenik.cz/tajemstvi-za ... -adularya/

[martanus]

Ukončení letů mezi Tureckem a Ruskem způsobilo uzavření většiny tureckých hotelů.

Zahájení turistické sezóny v zemi bylo odloženo na neurčito. Novináři UNN to řekli profesionálům z odvětví cestovního ruchu.

Vzhledem k tomu, že Rusko nelétá, některé hotely odkládají datum otevření na neurčito. Mnohé se ani neotevřou. Nyní je tedy problém, že některé rezervace provedené mezi Ukrajinci, které byly provedeny dříve, musí najít alternativy. Hotely nechtějí pracovat pro minimální zatížení A lidé opravdu očekávají snížení cen, ale to se neděje, “řekla cestovní kancelář Marina Danielyan.

https://www.unn.com.ua/uk/exclusive/192 ... h-turistiv

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210427/blo ... 90560.html
Bloomberg: Turecko hodlá zablokovat obrannou dohodu s USA

Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan chce pozastavit platnost dohody s USA o spolupráci v obranné a hospodářské sféře poté, co americký prezident Joe Biden uznal Arménskou genocidu v Osmanské říši. Oznámila to agentura Bloomberg s odvoláním na vlastní zdroj.

Podle informací agentury hodlá Erdogan svolat zasedání vlády a vyhlásit odvetná opatření proti USA. Mezi plánovanými kroky je zablokování dvoustranné dohody o obranné a ekonomické spolupráci. Tato dohoda umožnila svého času Ankaře součinnost s Washingtonem v době konfliktů v Sýrii a Iráku.

Obranná dohoda je jedním z klíčových dvoustranných dokumentů v oblasti vojenské součinnosti. Podle dohody si Ankara a Washington vyměňují výzvědné údaje, provádějí společná cvičení a také zajišťují Američanům přístup k leteckým základnám v Turecku. Dokument předpokládá kromě toho poskytnutí finanční a hospodářské pomoci Turkům, včetně podpory v modernizaci vojenského průmyslu.
V sobotu 24. dubna Biden oficiálně uznal skutečnost hromadných vražd Arménů, které byly zorganizovány a spáchány na začátku 20. století v Osmanské říši, za genocidu. V Ankaře označili prohlášení amerického předáka za populistické a zamítli ho.

Z obav před zhoršením vztahů s Tureckem se Bidenovi předchůdci ve funkci hlavy státu vyhýbali slovu „genocida“ ve svých prohlášeních. Američtí prezidenti včetně Donalda Trumpa využívali například termín Medz Yeghern, což znamená „velký zločin“, a takových definicí, jako je „jeden z nejhorších masakrů 20. století“. Senát a Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválily v roce 2019 rezoluci o uznání hromadné vraždy Arménů v Osmanské říši za genocidu.

[Svarboj]

Naruší Erdoganův megaprojekt stabilitu Černého moře?

Konvence z Montreux dává Turecku kontrolu nad provozem v průlivech Bospor a Dardanely, které spojují Černé moře a Středomoří. Dohoda umožňuje volnou plavbu civilním lodím, v případě vojenských plavidel stanovuje pravidla (tonáž, délka pobytu, počet plavidel, přísnější podmínky pro plavidla zemí, které neleží u Černého moře). Všechny země musejí o přechodu přes průlivy informovat tureckou stranu 8-15 dní předem.

Tato pravidla dávají Turecku hlavní slovo v otázkách stability a předvídatelnosti situace v Černém moři. Například v roce 2008 v době rusko-gruzínské války odmítlo Turecko povolit průjezd americké vojenské lodě kvůli vyšší tonáži.

Turecký prezident Erdogan tvrdí, že Turecko bude mít nad novým kanálem plnou suverenitu. Řekl také, že Turecko nechce opustit konvenci z Montreux, dodal ovšem, že jeho vláda se nebojí žádných změn dohod, pokud by zlepšily postavení Turecka. Kritici mají naopak obavy, že kanál Istanbul v důsledku podkope bezpečnost Turecka. Turecko by se mělo po jeho výstavbě snažit o uchování statu quo.

Dnes získává turecký státní rozpočet z tranzitu přes průlivy roční příjem v hodnotě 150 milionů dolarů po odečtení nákladů. Je tak otázkou, zda projekt v rozsahu 10 až 20 miliard dolarů bude pro Turecko rentabilní. Z hlediska dlouhodobé perspektivy se černomořský region může stát konkurenceschopnou ekonomickou zónou. Tehdy by se nový kanál Istanbul mohl stát alternativní trasou pro přepravu.

Z politického hlediska odpovídá zachování statu quo zájmům jak Turecka, tak i dalších černomořských zemí, jak se v telefonátu 9. dubna shodli ruský a turecký prezident. Konvence z Montreux je pro Turecko prakticky právním základem pro to, aby se mohlo vyhnout velmocenským střetům a zabezpečit bezpečnost i suverenitu průlivů.

http://casopisargument.cz/?p=35768

[skflanker_]

SŠA čiastočne uznali nezákonnosť vylúčenia krajiny z projektu F-35
Vedúci tureckého ministerstva obranného priemyslu, uviedol, že žiadna zúčastnená krajina nemôže jednostranne vylúčiť inú z programu F-35. Pretože podľa textu memoranda o spolupráci je vylúčenie ktoréhokoľvek partnera možné iba na základe jednomyseľného hlasovania všetkých partnerov alebo vystúpenia samotnej krajiny.
Zdroj https://www.milliyet.com.tr/ekonomi/sav ... di-6500400 z 07.05.2021
Klon https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/11324437 z 07.05.2021

SŠA a Turecko obnovili rokovania o F-35
Zdroj https://ria.ru/20210507/dialog-1731395731.html z 07.05.2021

[Svarboj]

Erdogan vyjádřil podporu Palestině
„Jsme zarmouceni a pobouřeni krutostí teroristického státu Izrael. Postoj Turecka k této otázce je zásadový. S jakým postojem jsme včera podpořili ázerbájdžánský boj za osvobození Náhorního Karabachu a jeho okupovaných území, dnes jednáme se stejným postojem proti pronásledování v Jeruzalémě, “uvedl vůdce Turecka v turecké televize po pátečních modlitbách.

Turecký prezident poznamenal, že již jednal s vůdci 19 zemí, během nichž s nimi diskutoval o „vývoji v Jeruzalémě a dalších palestinských městech“.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/11374825

[petrp]

Největší dodavatel zbraní PKK je Česká republika
Česká republika byla největším dodavatelem zbraní pro Kurdskou stranu pracujících (PKK) a její odnože v Sýrii, uvedl turecký deník Yeni Şafak s odvoláním na bývalého velitele turecké armády. Většina zbraní, které USA poskytují kurdským teroristům, pochází z České republiky, která navzdory žádosti Turecka o vydání propustila z vazby v únoru 2018 spoluvedoucího vůdce Strany demokratické unie (PYD) Saleha Muslima, uvedl Yeni Şafak .

Zbraně, které zahrnují pušky BKS, Dochka, Draganof a Kalashnikov, stejně jako 23 milimetrové protiletadlové zbraně ZU-23, IGLA (SA-18), minometné granáty, rakety Kaťuša a zbraně Grad byly předávány americkým základnám v Bulharsku a Rumunsku. Odtud byly transportovány do zbrojnic teroristické skupiny v syrském Al-Hasakahu, uvedly noviny.

Colonle Haydar Ateş, bývalý velitel afghánské turecké pracovní skupiny, uvedl, že východní Německo bylo až do roku 1990 střediskem nezákonných nákupů zbraní, ale po znovusjednocení Německa se nákupy uskutečňovaly prostřednictvím Československa. Pražský obchod se zbraněmi s bývalými zbraněmi Varšavské smlouvy dosáhl 70–80 miliard dolarů ročně a největším kupcem zbraní za období 2013-2017 byly Spojené státy, uvedl. „Pentagon a CIA si velmi dobře uvědomují, komu dávají své zbraně a nedodávají PKK zbraně ze svého vlastního inventáře pro případ, že by v budoucnu došlo k nějakému vyvození zodpovědnosti,“ řekl Ateş.
http://www.zvedavec.org/prispevky/2021/ ... ublika.htm