Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Řekl bych, že sdílejí i podvozek. Stejně, jako Ochotnik-B. Tyhle tři stroje budou mít zdá se identický

Ja si myslím že už od pohledu nejproblemovější místo na tom novém letadle bude toto a nejspíš to budou muset posílit a upravit. Protože tak jak je to teď udělano, tam nejspíš budou vznikat mikrotrhliny.

Daji tam derovanou vostinu aby byla odsata mezni vrstva. Proto zrejme tato ploska. Pak se tlaky zmensi s nema pak i namahani v uhlovych stycich, rozlozi se v otvorech vostiny.

Celý ten sacák je veľmi zaujímavý výtvor...
Buď autor vôbec nepočul o medznej vrstve... alebo mu aj mravce-faraoni chodia na cukor v španielskych terciách.

Je otázne či rusi takúto mašinu pri svojej rozlohe potrebujú. Ja by som povedal že je orientovaná hlavne na zahraničný trh "chudobného muža" a do ruského letectva to budú brať len aby sa nepovedalo a aby mali na čom odlaďovať. Jednomotorák sa predsa bude len lacnejšie prevádzkovať ako dvojmotorák, a trh preň existuje a dvojmotorák by tam nepredali tak prečo ten trh nechávať inému.

Nevime jak to maji vymyslene aby jim nevzniklo turbulentni proudeni vlivem poklesu tlakum pri obrysech vstupu a dale pak v turniketech. Uz i nase L39 NG ma prepracovane vnitrni vstupy, neviditelny detajlik. Zuzeni uvnitr vstupu.Pak staci vyvod mimo trubici a turbulentni vrstva se muze odsat pozdeji.

Kenavf. I ten nejdokonalejsi lidsky vytvor nemuze byt zaroven na dvou mistech v prostoru. Porad plati, cim vic tim lip.
Hlavne kdyz to vezmeme z pohledu budouciho konfliktu.Proste nekdo s kompaktibilnim letounem muze byt ucastnikem konfliktu,doletet na pomoc. K

Myslim si, ze nasavanie takto daleko vpredu je urcene uloznym priestorom pre zbrane. Nie je to jednoduche. Staci si pozriet Boeing X-32, ktory vyzera ako prezraty holub.

Ad Sacák - a kde je uvedené že to čo teraz ukázali na KNS = КНС (комплексный натурный стенд) bude reálne aj na sériovom lietadle? Kľudne sa môže stať že na lietajúcom prototype to bude vypadať úplne inak aby to bolo plne funkčné.

Když je spacák takhle vepředu, má to asi nějaký význam, ono by to asi šlo dat z boku jako u su-57, resp jako u jaku. Napadá mě, vzhledem i k tomu pridovemu podvozku, že se tak podstatné zjednodušuje nasávání při startu. Spacák je před předním podvozkem, tedy vlastně klidně může startovat i z "oranice" a nemusi se bát, že nasaje slámu. Navíc odpadá složité mechanizmy klapek jako u su-27 či mig-29 které nasávají zábrana buď z vrchu či se tam vyklápí mříž. Prostě pasivní bezúdržbové blbuvzdorne řešení.

To vstupní ústrojí je naprosto v pořádku. Nazývá se to DSI (diverterless supersonic inlet) a na rozdíl od ostatních typů nadzvukových vstupních ústrojí má tu výhodu, že nepotřebuje žádné pohyblivé části.
Ale musí být dostatečně dlouhé, aby generovali systém rázových vln na těch správných místech.
Vznik tohoto typu vstupního ústrojí lze vysledovat zpětně až ke Vought XF8U-3 Crusader III.
Z modernějších konstrukcí ho má např. čínský J-10C.
Kromě kompaktní konstrukce je DSI i lehčí a více "stealth".
Myslím, že na prvním prototypu bude stejný. Vypadá velmi dobře navržený a určitě bude funkční.

Zajímavý je i ten postřeh s "plechovým" potahem trupu. Jsem zvědav, zda bude zachován, a nebo později nahrazen kompozitovou konstrukcí.
Pro účel, pro které má být "Su-75" konstruován, tedy pro chudší a mě vyvinutá letectva a minimálními nároky na údržbu je totiž kovová konstrukce stále vhodnější než kompozitová.

Úvahy o tom, že "Su-75" má křídlo z Su-57 mi nepřipadají reálné. Tvarově se mu sice hodně podobá, ale Su-57 je 2x těžší a tím i větší letadlo. Rozměrově tedy budou křídla jiná. Navíc není úplně triviální vzít křídlo (část křídla) z jednoho letounu a použít je na centroplánu jiného letounu - to by byla hodně naivní představa.
To že jsou tvarově (a asi i profilově) téměř shodná s Su-57 je logické. Jsou to konstrukce vznikající téměř současně a tak logicky to, co bylo vybráno jako nejlepší pro Su-57 bude v současné době nejlepší i pro "Su-75" ... za 15 let to může být jinak, ale v současné době je to to nejlepší, co z aerodynamických měření vyšlo.

... v současné době je to to nejlepší, co z aerodynamických měření vyšlo.
Ano nelze nez nesouhlasit. Jednoduche a ucelne.

UAC a Shvabe podepsaly dohodu o spolupráci na programu LTS Checkmate

Společnosti United Aircraft Corporation (UAC) a Shvabe Holding, součást státní korporace Rostec, podepsaly dohodu o vývoji a dodávkách pro celokruhové snímání opticko-elektronického zaměřovacího systému KOEPS-75 pro nejnovější ruský lehký taktický letoun (LTS) Checkmate, který byl představen na mezinárodním leteckém a kosmickém salonu MAKS-2021.

Dohodu podepsali generální ředitel UAC Jurij Sljusar a šéf holdingu Švabe Alexej Patrikejev v rámci obchodního programu MAKS-2021.
KOEPS-75 vyvinul Uralský optický a mechanický závod pojmenovaný po E. S. Jalamovovi (UOMZ) holdingu Švabe. V souladu s požadavky zákazníků lze KOEPS-75 v základní verzi doplnit o přistávací a obranné stanice.

https://uacrussia.ru/ru/press-center/ne ... -checkmate

Je otázka kolik procent vztlaku u su-57 dělá trup. A plochy před křídlem. Je možné že koncové části křídla mohou pak vyjít stejně. Používají zřejmě podobné poznatky z výzkumu a stejný sw tak bych se ani nedivil kdyby jim při dobré zvolených parametrech ta vnější část vyšla stejná a nebo by jim alespoň vyšlo že to poleti. Nicméně vizuálně bych spíše řekl že je ten tvar malinko jiný. Ale i to nevylučuje pouziti stejných komponent v mechanizacei křídla a dalších prvků.

Ohľadom tých podobných krídiel...No, môžeme byť radi že to vyzerá len "že by použili na LTS niečo z platformy Su-57, spozornieť by sme museli keby sme videli že použili niečo z platformy Armata".

Tak si to shrňme. LTS má…
- Oříznuté delta křídlo a motýlková kormidla. Vysoký úhel šípu náběžné hrany křídla jako u Su-57 - 50°. Možné další pohyblivé ocasní vodorovné plochy kolem trysky. Raději bych viděl u nosného křídla odtokovou hranu ne kolmou na trup ale více lichoběžníkovou pro lepší stealth vlastnosti - neodrážet radarové vlny přímo za sebe.
- V náběžné hraně křídla je umístěn pravděpodobně L-pásmo radar jako na Su 57 a na konci křídla antény rušičky.
- Rychlost M1.8-2.0 je určitě dobrá, protože ji bude schopen dosáhnout reálně i s výzbrojí uvnitř trupu. Hranice M2 bude souviset s neregulovaným vstupem vzduchu. Pokud protivník má početní přesilu, tak nelze připustit vnucení si podmínek boje a udržovat si výhodu odstupu rychlostí a akcelerací potom bude podstatný parametr.
- Povolené přetížení “jen” 8 G. To je překvapivé vzhledem k delta křídlu, která jsou ta nejpevnější. Neznámo ale při jaké hmotnosti stroje.
- Vektorování tahu ve vodorovné rovině je vyloučeno nebo silně omezeno pro ty vysunuté vodorovné ocasní partie. Kritická složka směrování tahu je ale stejně ta svislá.
- Vstup k motoru blokuje výhled na lopatky nízkotlakého kompresoru. Tvarem splňuje požadavky na nízkou signaturu.
- V spodní části pod boční šachtou trup přechází do nežádoucího pravého úhlu.
- Jeden hlavní dotykový širokoúhlý MFD a širokoúhlý HUD s integrovaným MFD. Na pravé straně pultu je další menší MFD. Na ruských HUD jsou běžné ty stínící stříšky a tady je to i na nejnovějším. Problémy s jasovou složkou?
- První let v roce 2023. Výroba 2026-28.
- 5 raket vzduch-vzduch v šachách. Není upřesněno jestli všechny mohou být BVR typu.
- Kanon nebude integrální součástí výzbroje ale jen jako možnost instalace kanonového kontejneru do jedné z bočních šachet. Pro konzervy poněkud nepříjemná zpráva. Na druhou stranu to dává prostor pro volbu různých zbraní a ráží. Ostatně kolik v posledních 30 letech bylo v leteckých bojích sestřelů kanonem? ;) Srovnejte to s řešením F-35C/B který jsou taky bez integrovaného kanonu a musí nosit kontejnerový kanon pod centroplánem s negativním vlivem na letové výkony a stealth vlastnosti. První řešení je chytřejší.
- Hranatá OEPS (EO stanice) pod trupem je docela rozměrná. Nově označená jako KOEPS-75. Při své velikosti by teoreticky mohla sloužit i jako výstražná - umístit do ní na jednu otáčivou plošinu 4 optické členy a pokryt tak spodních 360°. Z nich jeden hlavní, větší s laserem by byl zároveň pro zaměřování pozemních cílů. Dále IRST (OLS) před kabinou.
- Dolet na vnitřní nádrže až 3000 km (jinde 2900 km) je velmi dobrá hodnota, ale taky nutná pro nemožnost používat v boji přídavné nádrže. Má tankovací nástavec. Dostup 16500 m a užitečná zátěž 7400 kg. Vzletová hmotnost asi 18 tun.
- Radar AESA, 30 sledovaných vzdušných cílů a navedení 6 PLŘS zároveň.
- Pohon ve třídě tahu 14-16.5 tun, později určitě Iz.30 nebo jeho derivát
- Pro ekonomičtější provoz letadla má sloužit automatizovaný logistický systém nazvaný "Matrjoška". Elektronika letounu je tak celá s otevřenou architekturou a využívá vestavěné diagnostické systémy. To snižuje nároky na údržbu a vybavení letiště.
- Exportní odhad 300 strojů během 15 let
- Směšná cena $30 milionů. Ta se mi moc nezdá.

Povolené přetížení “jen” 8 G.

Zde říkají "LTS je schopný manévrovat do 8G" (myslí bojově s podvěšenou výzbrojí) Což je naopak vynikající parametr. Jasný je, že se to asi nevztahuje na mise vzduch-zem s +5t zbraní, ale na mise vzduch-vzduch, kdy standardní maximální plný bojový komplet PLŘS se pohybuje mezi 1.5t až 2t (6x R-77-1 a 2xR-74M2 = 1.5t, 4x R-77-1 a 2x R-74M2 = 1.1t) (v případě podvěšení 2 až 4xR-37M ještě externě cca 3/4t, ale.. je na konci), + z toho musíte vyřadit hmotnost 2x PTB-XXXX, které budou v vzdušných bojích odhozeny a nejlépe skoro prázdné a reálně i hmotnost těch R-37M (dávno budou vystřeleny před potřebou energického manévrování, v nejhorším případě odhozeny).

K těm max. 5 PLŘS interně, je to očividný nesmysl a cílené matení, by to vycházelo na 3x R-77-1 a 2x R-74M2 interně (s kanonem jen na 3x R-77-1 a 1x R-74M2), nedává to žádnou taktickou logiku.

väčšina strojov stratí (plné) prídavné nádrže pri prekročení 4-5,5G; ťažšie bomby "odpadávajú samé" pri prekročení 6,5-7G.

Na druhou stranu je docela jedno u tohoto typu jestli je to 6, 8 nebo 10 G. Pokud bude někdo předpokládat manévrový vzdušný boj tak si vezme letadlo na něj stavěné typu mig-29, su-27, pokud chtít lítat nízko při zemi a pomalu a ještě se otočit kolem komína tak je lepší nějaký derivát práškovacího letadla. žádné letadlo nebude univerzální na vše. Tohle je navrženo pro specifické potřeby a vůbec bych se nedivil kdyby to nakonec létalo jen s minimální výzbrojí pro svou vlastní ochranu s doprovodem dronů pro plnění hlavních úkolů. Taky je možné že vnitřní pumovnice nakonec budou nosit více elektroniky a paliva než zbraní. Dnes se dá i radar rozdělit tak, že vysílač bude na dronu a tohle bude používat především přijímače.

Pumovnice je převzata z Su-57, zbraně jdou používat všechny z Su-57 (což tam výslovně uvádí, tedy má stejné rozměry) , ještě tam zdůrazňují při rozhovoru, že tak velké vnitřní pumovnice nikdo nemá v obdobné kategorii letounu a je to unikát ve své třídě.

Supermanévrovatelnost je jistá, slabší vektor tahu do horizontály (tak na 30 až 40% svého maxima) je jednoduše propočten na to, že ty motýlkovité plochy mají největší záběr logicky v horizontále, kdy už jen podle úhlu jejich umístění je to ve vertikále podstatně slabší (a výškovky nemáte) a tam se využije vektorování tahu naplno.