Letecké bomby

[Skeptik]

Skeptik: Ze by bolo pricinou ine rozlozenie hmotnosti? To na tom zavesniku nieje balon...
Pozicia s 95% hmotnosti nad nosnou plochou je nestabilna, kazda mala nesumernost, alebo poryv vetra by viedla k prevrateniu.

A kde má 95% hmotnosti třeba toto ???

Ne, tak aerodynamika fakt nefunguje.
Má to dvě křídla, na každé straně jedno. Každé křídlo má své působiště vztlaku - jedno je vlevo, druhé vpravo od trupu (bomby). Pokud je vztlak na obou křídlech stejný, nic se "převrátit" nemůže.

Když dáš prkno přes dvě cihly a stoupneš si na něj uprostřed, tj. 95% hmotnosti bude nad prknem, taky se s Tebou neobrátí.
Stejný výsledek dosáhneš pokud prkno zavěsíš na dva závěsy a stoupneš si mezi ně.

[Echo]

Skeptik: Ze by bolo pricinou ine rozlozenie hmotnosti? To na tom zavesniku nieje balon...
Pozicia s 95% hmotnosti nad nosnou plochou je nestabilna, kazda mala nesumernost, alebo poryv vetra by viedla k prevrateniu.
Na balancovanie by mohli sluzit tie delene vyskovky, ale to je zavisle od rychlosti a nevidim tam nic, co by ju meralo.

https://forum.kerbalspaceprogram.com/in ... -pictures/
Ja som sa v KSP naucil viac o fyzike a aerodynamike nez v skole

[nine_mike]

Skeptik - Ja som mal aerodynamiku už hodne dávno, ale pokiaľ si dobre pamätám, tak stíhačky sa projektujú ako dolnoplošníky z aerodynamického hľadiska preto, že to zlepšuje manévrovateľnosť okolo pozdĺžnej osi a umožňuje to využiť drak na generovanie časti vztlaku. To ale neznamená, že z hľadiska riadenia (jeho komplikovanosti) je dolnoplošník výhodnejší. U kĺzavej pumy nie sú žiadne veľké nároky na manévrovateľnosť, ani rýchlosť letu, naopak, jednoduchosť riadenia a stabilita sú žiadané, preto je hornoplošník logickou voľbou pre kĺzavé pumy. Nie že by to nešlo spraviť ako dolnoplošník, ale riadenie by bolo oveľa komplikovanejšie, muselo by sa neustále vysporiadávať s ťažiskom nad krídlami, na ktoré by neustále pôsobila gravitácia a narúšala stranovú stabilitu. Naviac v tomto prípade ruského jdamu je jedno krídlo o trochu vyššie ako druhé, čo samo o sebe generuje točivý moment okolo pozdĺžnej osi bomby. Keby ten systém riadenia mal ešte bojovať s vysoko položeným ťažiskom, tak by to už musel byť dosť sofistikovaný systém.

[majod]

Priatel ,toto ma motor, videl si vetrona dolnoplosnik?je to kvoli stabilite ,vyrastli sme na lietadielkach ,je to ako zo sankami tahat tlacit alebo naprava tlacena tahana ,vsde je to o stabilite

[grovik]

Těžiště tedy misto působení setrvačnosti je důležité pri manévrování, ale pri plachtění je podstatný vztlak. Ten vztlak vzniká rychlostí proudění i vzduchu okolo tělesa.
Pokud ta bomba dopadne z letadla a má už nějakou rychlost, křídla jí budou udržovat v pohybu proti gravitaci... Tedy vpřed, samozřejmě bude klesat, ale to jí zase urychluje.
Důležitá je rychlost protože vztlak musí být úměrný hmotnosti tělesa aby nevyhrála gravitace.

[petrp]

...videl si vetrona dolnoplosnik?...

Jak se ti líbí? L-13, Vivat...

[Alchymista]

Vivat je motorizovaný a je stredoplošník - podobne ako bol "akrobatický" Luňák. Vetroňov a klzákov - dolnoplošníkov je veľmi málo (nespomeniem si na žiadny).

[petrp]

Zajisté - ale JE to větroň a NENÍ to hornoplošník (OK jsem detailista )...

[majod]

Nie je to vetron,a nie je to dolnoplosnik,ja si l13 vazim fakt super lietadlo ,ale tento paskvil,nikoho to neoslovilo

[Alchymista]

Je celkom otázka, ako sa tento udelátor chová po odhodení - odhadzovať sa bude v nejakej výške, takže na pretočenie do letovej polohy má celkom dosť času, a pretočenie sa dá pomerne ľahko realizovať aj časovým režimom roztvárania krídla.
Zavesenie "hore nohami" je vynútené konštrukciou bomby - je ťažká a oká sú napevno navarené a celkom dosť namáhané. Prídavný modul by inak musel byť hodne pevný - a ťažký. Musí totiž vydržať nielen štart a let, ale i prípadné pristátie.

Americké bomby (resp. bojové časti - live bomb unit) majú oká skutkované - a americké bomby je "skladačky" montované z dielov pred použitím, kým ruské sú hotové kusovky (a u série FAB/OFAB-500Š sú úplné a kompletné, aj so zapalovačmi). Je to dané veľmi rozdielnym prístupom v muničnej logistike.
Dôsledkom je, že americké bomby sa oveľa jednoduchšie modifikujú a upravujú doplnkovými súpravami. Je to výhoda - až pokiaľ vás nenavštívi nepriateľské letectvo alebo raketa...

[Skeptik]

Skeptik - Ja som mal aerodynamiku už hodne dávno, ale pokiaľ si dobre pamätám, tak stíhačky sa projektujú ako dolnoplošníky z aerodynamického hľadiska preto, že to zlepšuje manévrovateľnosť okolo pozdĺžnej osi a umožňuje to využiť drak na generovanie časti vztlaku.

Stíhačky se jako dolnoplošníky projektovali hlavně proto, že to zjednodušovalo konstrukci podvozku ... hlavně těch zatahovacích. Podvozkové nohy jsou pak kratší a rozchod dostatečný.

Jinak je samozřejmě nejvýhodnější středoplošník - rovnoměrné rozložení všeho a nejmenší interferenční odpor. Ale zase obtížná konstrukce centroplánu.

Já netvrdím, že dolnoplošná konstrukce je pro klouzavou bombu lepší než hornoplošná. Jen že to není žádný zásadní problém. A že instalace modulu s křídly pod bombu je jednodušší vzhledem ke konstrukci a zavěšení bomby na závěsník. A že nijak zásadně nezhoršuje letové vlastnosti bomby. Nic víc, nic míň.

Je to tedy obdobný kompromis, jako u těch dolnoplošných stíhaček ... byť v obou případech je konstrukční zjednodušení jinde.

A je samozřejmě rovněž pravdou, že hornoplošná konfigurace je o něco stabilnější, resp. nevyžaduje kladné vzepětí křídla.
Ale každá letecká konstrukce je vždy kompromis. A tady prostě konstruktérům vyšlo, že je jednodušší nechat bombu jak je a "klouzavý modul" k ní připojit zdola.

[martanus]

Ja bych to konstruoval tak, že bych létajicí nosník připojil na bombu zespodu a po odhození se to otočí pro větší stabilitu. Možno proto tam je to druhé lanko. První lanko na začátku odjistí roznětku. A druhé na konci otočí bombu a rozvine křídla. Navigační modul u výškovky pak navede bombu na cíl.

Ještě bych přidal kamerový modul do špice nosníku pro vizualní kontrolu zásahu cíle klidně i nazávislý a nasazovací před odletem a k Navigačnímu modulu pak Bluetooth aby šlo změnit cíl i za letu nebo před odletem letadla.

[kenavf]

Čo sa týka tohto ruského riešenia, tak má výhody že nemusia robiť žiadne úpravy na závesníku bomby, nemusia robiť ani úpravy na bombe samotnej. Vyzerá že sa to dá domontovať aj priamo na zavesenej bombe. Takže dodatočná cena je len o cene toho čuda.
Čo boli fotky niektorých amerických JDAM setov tak to vyzeralo že potrebujú špeciálny závesník resp prechodový diel.

obrázok_2023-01-05_214823118.png (113.1 KiB) Zobrazeno 2490 x

Ktorá metla spotrebuje menej energie na udržanie polohy, tá na prste ktorú musíte neustále korigovať alebo ak ju zavesíme na háčik a ťažisko je pod háčikom?

Otáčanie po odhode sa tu tuším spomínalo u toho amerického hypersoniku?
V principe je to len krátkodobý povel krýdielkam na vychýlenie jedneho hore a druhého dole.

Napojenie na palubu lietadla a predanie povelov. Nespomínalo sa tu pred pár dňami že tie americké protiradarové rakety nainštalované na Mig-29 sú prepojené cez bluetooth?

Takže všetko je realizovateľné, je len otázka aké je technické zadanie.

[grovik]

Letecky nejlepší konstrukce je hornoplošník. Podívejte se na ptáky.

[Alchymista]

Grovik - tak na toto pozor! Zamieňaš príčinu a následok.
U vtákov je pozícia krídla dôsledok pradávnej anatomie suchozemských stavovcov a anatomickej "konštrukcie" ramenného pletenca ich predných končatín. Prakticky všetky kosti "centroplánu vtákov" má aj človek, keďže základná kostrová a svalová štruktúra pochádza snáď z druhej polovice prvohôr.

[grovik]

Nemyslím si kytovci mají ploutve uprostřed protože je to pro ně pro pohyb v kapalině výhodnější.
Ptáci jsou hornoplošní protože je to aerodynamicky nejlepší uspořádání.
Nakonec ukaž mi letadlo co má moderní konstrukci a je na tom jinak?

[Alchymista]

Veleryby (kytovci, podrád párnokopytníkov , najbližšie je hroch ), respektíve ich predkovia, využívali ešte pred milionmi rokov predné nohy pre pohyb na súši podobne ako dnešní plutvonožci (tulene, mrože...), boli teda v zníženom postavení ("dolnoplošník").
"Spodné" umiestnenie predných plutiev smerujúcich do strany dolu je zrejme hydrodynamicky výhodnejšie ako bočné/stredné alebo horné. Túto domnienku možno oprieť o formy tela žralokov alebo mečúňotvarých rýb.
Je ale treba mať na pamäti, že plutvy vodných živočíchov majú funkciu kormidiel a stabilizátorov, nie nosných plôch, takže analógie so vtákmi sú zavádzajúce.

Ďalšia zásadná vec pre lietajúce organizmy ako konštrukčne "hornoplošníky" je i nutnosť "pristávať do terénu" ale hlavne - "štartovať z neupravených plôch". Umiestnenie krídla nad telo vytvára potrebný priestor pre pohyb krídla pri štarte.

[false_flag]

Vrátíme-li se k té bombě.. každý komu upadl na zem chleba s máslem má jasno. Ta bomba se po odhozu ukamžitě obrátí a ustálí.., křídla se rozvinou se spožděním.

edit Alch.

[grovik]

Nadhodil jsem ten problém u piva kamarádovi co je profesionální fyzik.
Z debaty vzešli nějaké poznatky.
1. Rychlost odhození bomby je podstatná tzn. Bez dostatečné rychlosti nebude dostatečný vztlak a nebude to fungovat.
2. Startovní rychlost se zvyšuje se stoupající hmotnosti bomby.
3. Vztlak lze zlepšit velikosti plochy křídel, ale vzhledem k hmotnosti a velikosti je lepší pracovat spíš s větší startovací rychlostí.
4. Ideální by bylo křídla vyklopit ještě v závěsu nebo co nejdřív po vypuštění.

[Skeptik]

Nadhodil jsem ten problém u piva kamarádovi co je profesionální fyzik.
Z debaty vzešli nějaké poznatky.

OK, pojďme si je projít

1. Rychlost odhození bomby je podstatná tzn. Bez dostatečné rychlosti nebude dostatečný vztlak a nebude to fungovat.

Ano to je pravda. Vyplývá to už z rovnice pro vztlak ...
1/2 R*S*V2*cL
kde R (tedy Ró) je hustota vzduchu,
S je plocha křídla,
cL je součinitel vztlaku použitého profilu a
V2 je druhá mocnina rychlosti.

Je tedy vidět, že vztlak závisí, kromě použitého profilu hlavně na rychlosti ... resp. na kvadrátu rychlosti.

2. Startovní rychlost se zvyšuje se stoupající hmotnosti bomby.

Toto je samozřejmě nesmysl, protože "startovací rychlost" je v tomto případě rovna rychlostí nosiče ... tedy letadla ... v okamžiku odhozu.

3. Vztlak lze zlepšit velikosti plochy křídel, ale vzhledem k hmotnosti a velikosti je lepší pracovat spíš s větší startovací rychlostí.

Toto je pravda, viz výše uvedený vzorec pro aerodynamický vztlak.

Dále vztlak závisí na součiniteli vztlaku ... tedy na zvoleném profilu.
Tady je to ale o kompromisu, protože profily s vysokým součinitelem vztlaku mají i vysoký součinitel odporu a ten má vliv na rychlost klesání rychlostí a rychlost přes tu druhou mocninu zas na hodnotu vztlaku. A klouzavá bomba (kluzák) nemá jinou možnost jak udržet potřebnou rychlost než klesat (= měnit výšku za rychlost).

Zde má významný vliv i tvar křídla ... proto ta křídla s vysokou štíhlostí. Mají menší odpor = klouzavá bomba méně ztrácí rychlost.
Pozn. Zde by bylo nejvhodnější středoplošné uspořádání, které má nejmenší tzv. interferenční odpor tj. odpor daný interferencí křídla a trupu (v našem případě těla bomby).

4. Ideální by bylo křídla vyklopit ještě v závěsu nebo co nejdřív po vypuštění.

Na závěsu určitě ne. Křídla bomby by okamžitě začala generovat vztlak, což by bombu přitlačilo k závěsníku a pravděpodobně by vůbec nešla odhodit.
Předpokládám, že při vysokých rychlostech odhozu začne puma po rozložení křídel dokonce chvíli stoupat.

Rozložení křídel co nejdříve po odhozu je ten správný okamžik.