WWII

[skflanker_]

Ruské Ministerstvo Obrany zverejnilo dokumenty z 1945 týkajúce sa oslobodenia Prahy Červenou Armádou a jej širokého okolia od prevažne Nemeckých nacistických okupantov
A Praha bola zachránená / И Прага была спасена
Viac http://prague1945.mil.ru/ všetko v ruštine
Upútavka od TV Zvezda https://youtu.be/UrVHSZnh6KQ zverejnené 21.05.2021, dĺžka videa 3:55 min.

[martanus]

Asi sem. Zajímavé

Historie dělostřeleckého vozidla BM-13 "Katuša"

Vývoj pozemního raketového systému BM-13 byl zahájen již v roce 1937.
V březnu 1941 byly sestaveny první vzorky a den před vyhlášením Velké vlastenecké války bylo odpalovací zařízení uvedeno do provozu.
Bojový modul byl umístěn na podvozku nákladního automobilu ZIS-6 a jako munice se používaly neřízené vysoce explozivní rakety ráže 132 mm. BM-13 dokázal střílet na vzdálenost 8,5 kilometru a během deseti sekund dokázal vypálit všech 16 raket, každou s pěti kilogramy TNT.
Sedmičlenné posádce trvalo asi pět minut, než stroj plně nabila. Jednou z nevýhod kaťuší byla nízká přesnost ve srovnání s dělostřelectvem.

První použití 14. července 1941, Hitlerovci poprvé pocítili palebnou sílu sovětského raketového dělostřelectva BM-13.

Němci sbírali informace o novém ruském systému doslova po kouskách. Aby se žádná jednotka nedostala do rukou nepřítele, byla každá z nich vybavena výbušninami a v případě nebezpečí zajetí bylo vybavení zcela zničeno.
Taková situace nastala v případě Flerovy baterie. V říjnu 1941 u Smolenska byla jednotka přepadena - raketometčíci museli vyhodit do povětří všechny BM-13 a munici k nim. Zraněný kapitán Flerov nařídil vojákům, aby se dostali z obklíčení. Zemřel však právě včas, aby zničil poslední vozidlo.

https://ria.ru/20210714/katyusha-1741137555.html

[Aaron Goldstein]

Historii Kaťuší už máme zpracovanou... viewtopic.php?f=63&t=746

[DJW]

Zaujímavý obrat nastal v histórii ukoristenia legendáreho Tigra 131 v severnej Afrike. Výskum ukázal, že tank posádka neopustila, ale bol vyradený v boji s niekoľkými Churchillmi a ukoristeným nemeckým PAK v rukách britských vojakov. Osud posádky nie je úplne jasný, zdroje uvádzajú, že bola zajatá, aj že postrieľaná na úteku. Viac anglicky vo videu:

[Alchymista]

historiu treba učesať podľa poslednej mody.

[Alexus]

Podařilo se mi stáhnout cca 20 stran Protektoratniho tisku, v digitální podobě...Dávám v příloze...Paradoxem doby je, že dnes se jen vymění jména a naše Média píšou stejně...

Upraveno do smysluplné podoby - Aaron

[bugsy]

Interaktívna mapa,obsahuje dátum,priebeh operácii,počet mužov v armadach.

[bugsy]

Operácia Bagration v časovom slede:
Pri zväčšení mapy je možné zhliadnuť dátumy postupu útočných skupín v smere útoku a určiť rýchlosť obsadzovania územia.

[Rado Info]

Panoramatický barevný měsíčník byl promítán v letech 1944/45 pro propagandistické účely v neutrálních i okupovaných evropských zemích a byl vydáván Říšským ministerstvem pro veřejnou osvětu a propagandu. Jednalo se o sérii čtyř vydání filmů produkovaných Deutsche Wochenschau během druhé světové války. Některé z nahrávek pořídil Walter Frentz, který byl prvním kameramanem německé propagandistické společnosti, který v dubnu 1941 natočil barevné záznamy. Dalšími kameramany byli Hans Bastanier, Gerhard Garms, Horst Grund a Hans Ertl.
Původní barevné záběry stěží vyjadřují tehdejší válečnou situaci.
Měsíční přehlídka Panorama za srpen 1944 ukazuje:
00:00 Hitlerjugend na pozemní službě
01:33 V šachové vesnici Harz Ströbeck
03:09 Cvičení v gymnastické škole Medau
5:15 Berlínská zoo, boxerský zápas na jevišti Dietricha Eckarta, parník BVG, venkovní bazén ve Wannsee
07:33 Kozácký spolek na vyjížďce
09:14 Tanková dílna na východní frontě
10:53 Německé motorové čluny na cvičné jízdě
12:49 Výcvik výsadkářů

Měsíční přehlídka Panorama za listopad 1944 ukazuje:
00:00 Španělská jezdecká škola ve Vídni
01:38 Senoseč v německých horách
02:47 Trhový den v Albánii
04:11 Výcvik Hitlerjugend pro námořnictvo
05:33 Úryvek z 'The Great Freedom No. 7'
07:18 Sportovní festival německých vojáků za frontou
08:38 Němečtí vojáci u Karpatského průsmyku
09:04 útoky nízkoúrovňových letadel na západní a jižní frontě
10:55 konvoj na cestě v Severním moři
12:09 Stukas na východní frontě

Měsíční přehlídka Panorama z června 1944 ukazuje:
00:00 Práce ve sklářské dílně
01:09 Představení Circus Busch
03:09 Jaderské moře a italské Alpy, německé horské polohy
04:40 Norské město po sovětském náletu
05:07 Položení sítě německého námořnictva

[Rado Info]

Poslední salvy (drama, r. Leon Saakov, 1960)
Podle stejnojmenné povídky Y. Bondareva. Jaro 1945 roku. V Karpatech, na samotných hranicích s Československem, probíhají poslední boje. Nikdo neočekává velké vojenské operace v tomto sektoru fronty. Před námi klidný život. Jedna z německých tankových skupin se však vymaní z obklíčení a podnikne útok na slovenské město, ve kterém partyzáni vyvolali povstání.

[Rado Info]

Magura 1947

[Rado Info]

Poslední šance na mír s Německem - Ribbentrop ve Varšavě 1939

[treerat]

Jak Stalin naučil sovětské tankisty vítězit
Text: Vladimir Nagirnyak
Dne 16. října 1942 byl vydán rozkaz lidového komisaře obrany (NKO) č. 325 "O bojovém použití tankových a mechanizovaných útvarů". Tímto dokumentem Stalin prolomil zlozvyk nesprávného používání tanků v počátečním období Velké vlastenecké války. V čem přesně spočíval problém a jak sovětské vedení nakonec z tanků udělalo hlavní údernou sílu armády?
Zkušenosti z prvních měsíců války ukázaly, že tanková vojska v Rudé armádě byla používána nesprávně, a kvůli tomu utrpěla velké ztráty. Již 4. srpna 1941 velení Severozápadního frontu ve své směrnici poukázalo na nedbalý přístup k tankistům ze strany velitelů generálních štábů, kteří při stanovování úkolů "neberou v úvahu a ignorují" čas potřebný k přípravě tanků k útoku.

Tankové jednotky si velitelé pěchoty rozdělovali pro vlastní potřeby - například pro přepady tanků z obavy před obklíčením. V boji byli tankisté zbaveni veškeré podpory ze strany ostatních složek armády. Výsledkem bylo, že místo rychlých a silných tankových úderů proti nepříteli se bitva odehrávala rozptýlenými malými skupinami tanků útočících bez průzkumu.
"Tanky vyrazily vpřed a přebíraly veškerou palbu"
Ke stejnému závěru dospěla i Stavka vrchního velení (SVGK), která podobné důvody vysokých ztrát tanků uvedla ve svém rozkazu č. 057 "O bojovém použití tankových jednotek a útvarů" již v lednu 1942. Aby zastavil tyto nehoráznosti, nařídil Stalin a Vasilevskij používat tankové jednotky v boji "v plné síle a v úzké spolupráci s pěchotou, dělostřelectvem a letectvem" a nedovolit tankové útoky bez předchozího průzkumu.
Kontrola plnění rozkazu č. 057 v Generálním štábu však ukázala, že v roce 1942 nesprávné používání tanků pokračovalo. U vojsk se zakořenil názor o nich jako o zázračných strojích, které nepotřebují podporu a opravy a pro které neexistují nesplnitelné úkoly. V důsledku toho se v hlášeních tankistů objevovaly takové formulace: "tanky se řítí vpřed, berou na sebe veškerou palbu a jezdectvo zaostává a doufá, že tanky všechno udělají a my přijdeme k hotovému".
Bohužel se tankisté netěšili autoritě generálních armádních velitelů, kteří jejich názor na nesprávné použití obrněných vozidel ignorovali. Například 28. února 1942 velitel úderné skupiny 2. jezdeckého sboru plukovník Waltz nařídil vrhnout do boje dva tanky. Na argumenty velitele 130. tankové brigády, že v takových případech by měla být použita všechna vozidla, Waltz namítl: "Ať jedou, udržujte ducha jezdectva".
Tento přístup vedl nejen k nárůstu ztrát tankových vojsk, ale také ke snížení odpovědnosti tankistů za plnění svěřených úkolů.
Němci postupovali opačně. Spojovali akce tanků se všemi druhy vojsk a nesnažili se prolomit sovětskou obranu za každou cenu, hledali v ní slabiny. Německé tanky se vyhýbaly frontálním útokům, působily na křídlech palbou a manévrem a za nepřítele považovaly pouze sovětskou pěchotu. Snažily se nezapojovat sovětská vozidla do otevřeného boje a lákaly je pod palbu svého dělostřelectva.
Stalin nebyl s touto situací spokojen. V roce 1942 znovu vytvořil tankové a mechanizované sbory, přičemž je považoval za jednotky k rozvíjení útočných úspěchů a mobilní zálohy v obraně. A pro jejich správné využití bylo nutné reformovat tankovou taktiku, což bylo provedeno rozkazem NKO č. 325.
"Tanky neplní svůj hlavní úkol"
Komisař začal svůj rozkaz výčtem nedostatků: tanky pokračovaly v boji bez podpory a průzkumu. Jejich posádky operovaly nejistě, nízkou rychlostí a ani nestřílely z chodu. V důsledku toho, jak Stalin poznamenal, tanky na bojišti nemanévrovaly, neútočily na nepřítele do boku ani do týlu a šly přímo do čela. A protože se řítily na předem nepotlačené palebné body, snadno se stávaly oběťmi nepřátelského dělostřelectva. Ale často byly tankové útoky zadušeny ještě dříve, protože kvůli neznalosti terénu a minových polí bojová vozidla vybuchovala na minách, uvízla v bažinách nebo příkopech.
Špatné bylo i vedení tankového boje. Tankisté, kteří šli do průlomu, jednali na vlastní pěst, protože velitelé brigád a pluků byli na CP a věděli jen málo o tom, co dělají jejich podřízení. Velitelé tanků a velitelé postupující vpřed ztratili kontrolu nad svými jednotkami a ty začaly bloudit po bojišti a utrpěly ztráty.
Komisař začal svůj rozkaz výčtem nedostatků: tanky pokračovaly v boji bez podpory a průzkumu. Jejich posádky operovaly nejistě, nízkou rychlostí a ani nestřílely z chodu. V důsledku toho, jak Stalin poznamenal, tanky na bojišti nemanévrovaly, neútočily na nepřítele do boku ani do týlu a šly přímo do čela. A protože se řítily na předem nepotlačené palebné body, snadno se stávaly oběťmi nepřátelského dělostřelectva. Ale často byly tankové útoky zadušeny ještě dříve, protože kvůli neznalosti terénu a minových polí bojová vozidla vybuchovala na minách, uvízla v bažinách nebo příkopech.
Špatné bylo i vedení tankového boje. Tankisté, kteří šli do průlomu, jednali na vlastní pěst, protože velitelé brigád a pluků byli na CP a věděli jen málo o tom, co dělají jejich podřízení. Velitelé tanků a velitelé postupující vpřed ztratili kontrolu nad svými jednotkami a ty začaly bloudit po bojišti a utrpěly ztráty.
Rozkaz č. 325 také vysvětloval, jak používat nové taktické jednotky - průlomové pluky těžkých tanků, které se objevily v říjnu 1942. Jejich CV a "Churchilly" byly přidělovány jednotkám k šturmování nepřátelské obrany společně s pěchotou a dělostřelectvem a poté byly využívány k odrážení protiútoků.
Organizačně byly nyní všechny jednotlivé brigády a pluky podřízeny velitelům všech armád a mohly být převeleny k posílení střeleckých divizí pouze na jejich rozkaz. Stalin zdůrazňoval, že tankové jednotky - to je útočný prostředek a v obraně mají jediný účel: protiútok nepříteli prorazit. Výjimkou bylo jejich použití při přepadech nebo jako palebných bodů zakopaných v zemi.
Tankové sbory podřízené frontům a armádám dostaly zvláštní postavení. Byly zaváděny do boje na směru hlavního úderu jako prostředek "rozvíjení úspěchu a ničení nepřátelské pěchoty". Když sovětské střelecké divize prolomily nepřátelskou obranu, sbory se vrhaly vpřed, aby pronikly hluboko do týlu nepřítele s cílem obklíčit a zničit jeho hlavní síly. Zároveň se neměly zapojovat do bojů s nepřátelskou obrněnou technikou. A pokud by byl střet s ním nevyhnutelný, tankové sbory by se kryly před "panzery" dělostřelectvem a vrhaly své tanky proti nepřátelské pěchotě, jejíž zničení bylo prioritou.
Rozkaz č. 325 zdůrazňoval význam průzkumu před vstupem tankových sborů do boje, protože "plné využití úderné síly a pohyblivosti sboru je možné na tankově přístupném terénu". Stalin proto zdůraznil, že odpovědnost za jeho provedení spočívá především na velitelích frontů a armád. Neméně důležitá pro úspěch tankového úderu byla jeho náhlost, kterou bylo třeba zajistit maskováním, utajením pohybu a soustředěním. Proto se tankové pochody před ofenzivou musely konat v noci, pod leteckým krytím.
Učitelé a žáci
Stalinův příkaz byl založen na dvou faktorech. Zaprvé zohledňoval trpké poučení z porážek v roce 1941. Z úspěšné taktiky německých tankových útoků se Sověti poučili a vzali si ji za základ pro budoucí útočné operace. A z rozkazu je zřejmé, že to nejcennější bylo převzato od nepřítele. To se týkalo nejen masových tankových úderů proti pěchotě a jejich součinnosti s ostatními druhy vojsk, ale i dalších útočných akcí. Například úkoly sovětských mechbrigád se shodovaly s úkoly německých "Vorausabteilung" - mobilních oddílů z roku 1941, které pronikaly do sovětského týlu, rozsévaly tam paniku a zmocňovaly se nejdůležitějších objektů.
Za druhé, vydání rozkazu č. 325 hovořilo o nutnosti přerušení války a předpovídalo zahájení ofenzívy Rudé armády na západ. A za tímto účelem bylo nutné zlomit v myslích některých sovětských velitelů touhu bojovat starým způsobem, což vedlo ke zbytečným ztrátám tanků. Také tento dokument se stal důležitou oporou pro mnohé tankové velitele, jako byli Kravčenko, Orlov, Puškin a další, kteří se proslavili svými údery proti nepříteli.
Aktuálnost Stalinova rozkazu potvrdila sovětská ofenziva v zimě 1942-1943, kdy tankové a mechové sbory sehrály hlavní roli v bitvách u Stalingradu a Voroněže. Tak se 23. listopadu 1942 4. tankový sbor a 4. mech. sbor setkaly u Kalače a dokončily obklíčení Paulusovy armády. Nová tanková taktika přinášela ovoce i dále a stala se klíčem k budoucím úspěchům v akcích nejen sborů, ale i tankových armád. Rozkaz č. 325 je tak jedním z nejdůležitějších sovětských vojenských dokumentů, které dovedly Rudou armádu k vítězství ve Velké vlastenecké válce.

Zdroj: https://vz.ru/society/2023/10/16/1235149.html
Překlad: Deepl.com

[treerat]

Rozkaz NPO SSSR č. 325 ze dne 16. března 1942
“O bojovém použití tankových a mechanizovaných jednotek a formací”
Řád lidového komisaře obrany SSSR
č. 325
16. října 1942
město. Moskva

Obsah: O bojovém použití tankových a mechanizovaných jednotek a útvarů
Zkušenosti z války proti německým fašistům ukázaly, že stále máme velké nedostatky ve využití tankových jednotek. Hlavní nevýhody jsou následující:
1. Při útoku na nepřátelskou obranu se naše tanky odtrhnou od pěchoty a při odtržení s ní ztratí interakci. Pěchota, odříznutá od tanků nepřátelskou palbou, nepodporuje naše tanky svou dělostřeleckou palbou. Tanky, které se oddělily od pěchoty, bojují v jednom boji s nepřátelským dělostřelecvem, tanky a pěchotou, přičemž utrpí těžké ztráty.

2. Tanky se řítí do nepřátelské obrany bez řádné dělostřelecké podpory. Před zahájením tankového útoku dělostřelectvo nepotlačuje protitankové zbraně v přední linii obrany nepřítele, ne vždy se používají podpůrná tanková děla. Při přiblížení k nepřátelské frontové linii se tanky setkají s palbou nepřátelského protitankového dělostřelectva a utrpí těžké ztráty.
Velitelé tanků a dělostřelectva nekoordinují své akce na zemi podle místních objektů a linií a nevytvářejí signály pro přivolání a zastavení palby dělostřelectva.
Velitelé dělostřelectva podporující tankový útok vedou dělostřeleckou palbu ze vzdálených pozorovacích stanovišť a nepoužívají radiové tanky jako mobilní předsunutá dělostřelecká pozorovací stanoviště.
3. Tanky jsou narychlo přiváděny do bitvy bez průzkumu oblasti sousedící s přední linií nepřátelské obrany, bez studia oblasti v hlubinách nepřítele, aniž by posádka tanků studovala palebný systém nepřítele.
Velitelé tanků, kteří nemají čas zorganizovat tankový útok, nepředávají úkoly posádkám tanků, v důsledku neznalosti nepřítele a terénu útočí tanky váhavě a nízké rychlosti i. Střelba za pohyb se neprovádí, omezuje se na střelbu z místa ai to pouze ze zbraní.
Tanky na bojišti zpravidla nemanévrují, nevyužívají terén ke skrytému přiblížení a překvapivému útoku na bok a týl a nejčastěji útočí na nepřítele čelně.
Velitelé kombinovaných zbraní nevyčleňují potřebný čas na technickou přípravu tanků k boji a nepřipravují inženýrský terén ve směru akce tanků. Minová pole jsou špatně prozkoumána a nejsou vyčištěna. Nejsou prováděny průjezdy přes protitankové překážky a není poskytována adekvátní pomoc při překonávání obtížného terénu. Sapéři nejsou vždy přiřazeni k doprovodným tankům.
To vede k tomu, že tanky jsou odstřelovány minami, uvíznou v bažinách, na protitankových překážkách a neúčastní se bitvy.
4. Tanky neplní svůj hlavní úkol ničit nepřátelskou pěchotu, ale rozptylují se boje s nepřátelskými tanky a dělostřelecvem. Zavedená praxe čelit nepřátelským tankovým útokům s našimi tanky a zapojovat se do tankových bitev je nesprávná a škodlivá.
5. Tankové bojové operace nejsou zajištěny dostatečným vzdušným krytím, vzdušným průzkumem a vzdušným naváděním. Letectví zpravidla nedoprovází tankové formace v hlubinách nepřátelské obrany a letecké bojové operace nejsou spojeny s tankovými útoky.
6. Ovládání tanků na bojišti je špatně organizované. Rádio je jako ovládací nástroj málo využíváno. Velitelé tankových jednotek a formací, kteří jsou na velitelských stanovištích, jsou odděleni od bojových formací a nesledují akci tanků v bitvě a neovlivňují průběh bitvy tanků.
Velitelé rot a praporů, pohybující se před bojovými formacemi, nemají možnost sledovat tanky a řídit bitvu svých jednotek a proměnit se v obyčejné velitele tanků a jednotky bez kontroly ztrácejí orientaci a blo umají po bojišti a zbytečně trpí. ztráty.
Nařizuji, abyste se řídili následujícími pokyny v bojovém použití tankových a mechanizovaných jednotek a formací.
I. Bojové použití tankových pluků, brigád a sborů
1. Samostatné tankové pluky a brigády jsou zaměřeny na podporu pěchoty v hlavním směru a působí v úzké spolupráci s ní jako přímé podpůrné tanky pro pěchotu.
2. Tanky, operující společně s pěchotou, mají za hlavní úkol ničení nepřátelské pěchoty a neměly by být od vlastní pěchoty odděleny více než 200 - 400 m.
V bitvě velitel tanku organizuje pozorování bojových formací své pěchoty. Pokud pěchota zalehne a nepostoupí za tanky, velitel tankové jednotky přidělí část tanků ke zničení palebných bodů, které brání naší pěchotě v postupu vpřed.
3. Aby byla zajištěna činnost tanků, musí pěchota plnou svou palby potlačit nepřátelské silou protitankové zbraně, dále palbu doprovodných děl, průzkum a vyčistit minová pole, pomoci tankům přek onat protitankové překážky. a mokřady, bojují s německými stíhači tanků a odhodlaně následují tanky do útoku, rychle konsolidují linku, které dobyly, kryjí zásobu munice a paliva do tanků a usnadňují evakuaci nouzových tanků z bojiště.
4. Dělostřelectvo musí zničit nepřátelskou protitankovou obranu dříve, než tanky vyrazí do útoku. Při útoku na frontovou linii a bitvě v hloubce obrany nepřítele potlačit na signály velitelů tanků palné zbraně, které narušují postup tanků, u kterých jsou velitelé dělostřelectva povinni řídit dělostř eleckou palbu z předsunutých mobilních pozorovacích stanovišť z radiových tanků. Velitelé dělostřelectva a tanků společně vydávají signály k volání a zastavení palby pro dělostřelectvo.
5. Když se na bojišti objeví nepřátelské tanky, hlavní boj proti nim vede dělostřelectvo. Tanky se pouštějí do boje s nepřátelskými tanky pouze v případech jasné převahy v síle a výhodnou pozici.
6. Naše letectví svými akcemi sestřeluje protitankovou obranu nepřítele, zakazuje přiblížení jeho tanků na bojiště, chrání bojové sestavy tankových jednotek před vlivem nepřátelského letectva a zajišťuje bojovou činnost tankových jednotek. s neustálým a nepřetržitým leteckým průzkumem.
7. Posádky tanků by měly provádět útok maximální rychlosti, potlačovat nepřátelské dělostřelecké, minometné, kulometné osádky a pěchotu intenzivní palbou za pohybu a obratně manévrov při na bojišti s využitím terénních záhybů k dosažení boku a zadní části nepřátelské palby. zbraně a pěchotu. Neprovádějte čelní útoky s tanky.
8. Samostatné tankové pluky a tankové brigády jsou prostředky velitele armády a jsou jeho rozkazem přidělovány střeleckým divizím jako prostředek k jejich posílení.
9. Samostatné pluky průlomových tanků, vyzbrojené těžkými tanky, jsou přiděleny jednotkám jako posilový prostředek pro prolomení nepřátelské obrany v úzké spolupráci s pěchotou a dělostřelectvem. Po splnění úkolu prorazit opevněnou zónu se těžkými tanky soustředí ve shromažďovacích prostorech v pohotovosti k odražení nepřátelských protiútoků.
10. V obranné bitvě nedostávají tankové pluky a brigády samostatné sektory k obraně, ale používají se jako prostředek k provádění protiútoků proti nepřátelským jednotkám, které pronikly do hlubin ob rany. V některých případech mohou být tanky zakopány v zemi jako pevná dělostřelecká postavení, přepadení nebo pro použití místo pohyblivých děl.
11. Tankový sbor je podřízen veliteli fronty sky armády a používá se v hlavním směru jako sled pro rozvoj úspěchu k porážce a ničení nepřátelské pěchoty.
V útočné operaci tankový sbor plní úkol provést masivní úder s cílem rozdělit a obklíčit hlavní skupinu nepřátelských sil a porazit ji společnými akcemi s letectvem a pozemními silami fronty.
Sbor by se neměl zapojovat do tankových bitev s nepřátelskými tanky, pokud neexistuje jasná převaha nad nepřítelem. V případě setkání s velkými tankovými jednotkami nepřítele sbor vyčleňuje protitankové dělostřelectvo a část tanků proti nepřátelským tankům, pěchota zase postupuje svým protitankovým d ělostřelecvem a sbor, stíněný o. Všechny Tyto Prostředky Obchází svými hlavními silami nepřátelské tanky a za nepřátelskou pěchotu s cílem dtrhnout ji nipřátelských tanků a paralyzovat VAT AKCE NEPřátelSkiance Tanků. Hlavním úkolem tankového sboru je ničit nepřátelskou pěchotu.
12. Při obranné operaci fronty sky armády nedostávají tankové sbory samostatné obranné sektory a používají se jako silný prostředek protiútoku z hloubky a nacházejí se na spojnicích armády, mimo vliv nepřát telské dělostřelecké palby (20 - 25 km).
13. Teren je rozhodující pro volbu volby působení tankového sboru. Plné využití úderné síly sboru a jeho pohyblivost je možná v tankově přístupném terénu, proto průzkum terénu pro nadcházející akce sboru by měly organizovat všechny orgány z frontového velen í, armády i níže.
14. Ve všech tipch boje tankového sboru je hlavním prvkem překvapení. Překvapení je dosaženého maskováním, utajením místa a pohybu, využíváním noční doby k pochodům a krytím soustředění ze vzduchu.
II. Bojové použití mechanizovaných brigád a mechanizovaných sborů
1. Samostatná mechanizovaná brigáda je taktická forma a je využívána velení armády jako mobilní záloha.
2. Mechanizovaná brigáda v ofenzivě s odvážnými, rychlými akcemi krátce plní úkoly k zachycení a zadržení hlavních objektů, dokud nedorazí síly operují v tomto směru.
V soukromé útočné armádní operaci plní mechanizovanou brigádu úkoly rozvoje úspěchu.
Mechanizovaná brigáda může plnit i úkoly spolehlivého zajištění boku postupujícího.
3. Pre-order ými akcemi získáte k obklíčení a porážce nepřítele.
4. V obranné armádní operaci se mechanizovaná brigáda používá jako armádní mobilní záloha k zahájení protiútoků a eliminaci úspěchu nepřítele, který prorazil.
5. Mechanizovaná brigáda v mobilní obraně plní úkol aktivní obrany na široké frontě a zajišťuje přeskupování armádních jednotek.
6. Veškeré akce mechanizované brigády by měly být založeny na vysoké ovladatelnosti, odvaze, odhodlání a vytrvalosti při plnění zadaného úkolu.
Díky své vysoké mobilitě musí mechanizovaná brigáda hledat slabá místa nepřítele a zasazovat mu krátké rány.
7. Mechanizované sbory jsou zdrojem velení fronty nebo armády a používají se v hlavním směru jako sled pro rozvoj úspěšnosti našich jednotek a pronásledování nepřítele.
Rozdělení mechanizovaného sboru na brigády a přeřazení mechanizovaných brigád na velitele střeleckých sestav se neprovádí.
8. S rozvojem úspěšnosti útočné operace může mechanizovaný sbor, který je více nasycen motorizovanou pěchotou, tanky a posilovacími prostředky, po tažení samostatně řešit útočné úkoly proti nepříteli, který ještě neměl čas získat oporu.
9. Použití mechanizovaného sboru jako sledu pro rozvoj průlomu lze provést až poté, co formace kombinovaných zbraní překonají hlavní obrannou linii a útočící pěchota vstoupí do oblastí nepřátelských d ělostřeleckých postavení.
Ve zvláštních případech může mechanizovaný sbor, když je nepřátelská obrana vybavena, samostatně vyřešit problém prolomení fronty a poražení nepřítele do celé hloubky jeho rany. V těchto případech musí být mechanizovaný sbor nutně posílen o houfnicové dělostřelectvo, letectví a pokud možno i průlomové tanky.
10. Příprava mechanizovaného sboru na vstup do průlomu se skládá z:
a) provádění průzkumu prostoru, polohy nepřítele a vlastních čekacích a startovacích prostorů;
b) koordinace akcí mechanizovaného sboru s akcemi kombinovaných ozbrojených uskupení, v velkých prostorech mechanizovaného sboru vstupuje do průlomu;
c) příprava tras pro přesun bojových jednotek a týlového personálu;
d) organizace řízení a komunikace;
e) příprava materiální části a organizace týlu;
f) organizování přechodu mechanizovaného sboru do výchozího prostoru a jeho přesun přes šíji průlomu v obranném pásu nepřítele.
K provedení všech příprav ke vstupu mechanizovaného sboru do průlomu je třeba dát sbor dva až tři dny.
11. Mechanizovaný sbor je zaváděn do průlomu na frontě šest až osm kilometrů v předbojových formacích po dvou až čtyřech trasách.
12. Pořadí formování mechanizovaných a tankových brigád (pluků) pro vstup do průlomu je stanoveno na základě:
a) průzkumné jednotky sboru by měly postupovat vpřed za postupujícími pěšími jednotkami;
b) na průzkum navazují odřady dopravní podpory, které mají za úkol připravit cestu v jízdním pruhu sboru;
c) poté se přesune stráž a za ní hlavní síly sboru.
Kolony hlavních sil mohou mít podle situace vpředu tankové pluky mechanizovaných brigád nebo motostřelecké prapory. Tankové zálohy velitele sboru se přesouvají za kolony mechanizovaných brigád s úkolem zajistit úspěšnost prvních sledů;
d) přesun jednotek probíhá ve formacích, které zajišťují co nejmenší ztráty z letectví, nepřátelské dělostřelecké palby a nejjednodušší nasazení;
e) veškeré dělostřelectvo sboru v kolonách hlavních sil se pohybuje za tankovými pluky mechanizovaných brigád;
f) za svými jednotkami se pohybuje bojový týl tankových a mechanizovaných brigád s jim přiděleným krytem.
13. Příkaz (signál) k zavedení mechanizovaného sboru dává velitel fronty sky armády.
Po nepřetržité bojové činnosti po dobu 5-6 dnů musí být sboru poskytnuty 2-3 dny na obnovu vybavení a doplnění zásob.
14. Bojová činnost mechanizovaných sborů musí být spolehlivě pokryta ze vzduchu a posílena protivzdušným dělostřelecvem a letectvem.
Během nepřátelských náletů pokračují mechanizované brigády v plnění úkolu a odrážejí letecký útok veškerou zejména palebnou silou.
15. Motorizovaná pěchota používá vozidla k rychlému přiblížení a rozmístění do sesazené bojové formy.
Motorizované transportní vozy v motorizovaných brigádách slouží jako dopravní prostředek a nejsou bojovými vozidly, takže motorizovaná pěchota opouští vozidla před dělostřeleckou palbou a pohybuje se směrem k bojišti stejně, jako bojuje pěšky.
Vozidla jsou stahována do vhodných úkrytů, kde je umístěn v neustálé připravenosti k rychlému dodání pro další nasazení motorizované pěchoty.
16. Základem bojové činnosti mechanizovaných sborů by mělo být rychlé manévrování do boku a nepřítele nepřátelských skupin, rychlé nasazení do boje a rozhodné a smělé útoky.
Tento rozkaz by měl být předložen veliteli čet u tankových a mechanizovaných jednotek a veliteli roty a baterie u střeleckých a dělostřeleckých jednotek a přijato k okamžitému a přesnému provedení.

Lidový komisař obrany SSSR
I. Stalin

Zdroj: http://tankfront.ru/ussr/doc/nko/pr42/325.html
Překlad: Google Chrome

[skflanker_]

Na Slovensku a hlavne v Čechách sa začína presadzovať názor, že to Američania vyhrali II. svetovú vojnu a len im vďaka. Dokonca sa objavujú tvrdenia, že nás oslobodili potomkovia kopáčov Čierneho mora a staviteľov pyramíd, lebo Ukrajinský front. Jeden liberálny idiot tvrdil, že Liptovský Mikuláš oslobodzovali americké tanky (videjko som kedysi také dával). Dokonca som ešte dávnejšie narazil na argumentáciu: Len po Okrajine žilo v roku 1940 41,3 milióna obyvateľov, pričom k 01..01.1945 ich bolo ani nie 27,4 milióna. Rozdiel – 13 917 000 ľudí – by potom mal tvoriť celkový počet okrajinských obetí, čo je vraj skoro 1/2 všetkých obetí v ZSSR. No do úvahy treba zobrať, čo autor neurobil, že drvivá občanov Okrajiny bola etnickí Rusi, veľmi veľa Židov umrelo, Banderovci vyrezali strašne veľa Poliakov.... Súťaž v počte obetí je strašne, ale totálne idiotská súťaž, pretože čísla z každej strany sú iné a nikto už pravdu nepozná.
Nikto v tomto článku nepíše, koľko etnických Rusov vyrezali banderovské, maďarské, rumunské jednotky v Sumskej, Černigovskej, v Charkovskej a vlastne vo všetkých rusko jazyčných oblastiach, kde boli partizáni. V oblastiach odkiaľ pochádzali "policajti Banderu" partizáni neboli, tam taká úmrtnosť nebola, tam nacistov predsa vítali..
No na tom severe kde vyrezali celé dediny, chýbali ľudia na mieste, obsadili tie miesta potomkami Banderovcov zo Západnej Okrajiny, preto sa o týchto tragédiách mlčí... (Chruščov má sám za nechtami, potom Brežnev...).
Zomrelo vtedy strašné množstvo Slovanov, čo je vždy cieľ vojen Anglosaxov na tomto území. Problém skôr vidím v tom, koľko ľudí umrelo na strane Slovanov, Aziatov, a ako málo umrelo tých zo západu (iste okrem Nemcov). Ja by som skôr porovnával toto ako Slovanov medzi sebou. Cieľ boli Slovania v Európe.
V Ázii Anglosaxi hnali vpred Aziatov - hlavne Indov, kde vojna ani nebola a v tabuľke chýba napríklad Bangladéš, kde vďaka masovému vrahovi Čerčilovi umrelo do 6 miliónov ľudí.

Zdroj https://t.me/Miro_Del/21823 z 05.02.2024