Ekonomika

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 31 bře 2021, 12:32

https://ekonomickydenik.cz/cinska-great ... vymi-auty/
Čínská Great Wall chce být předním hráčem na trhu s vodíkovými auty
Čínská automobilka Great Wall Motor se chce stát předním hráčem na trhu s auty na vodíkový pohon. Letos uvede na trh své první sportovně-užitkové (SUV) modely s vodíkovými palivovými články a flotilu 100 vodíkových nákladních aut. Řekl to dnes šéf FTXT Energy Technology , Čang Tchien-jü. Tato firma je divizí Great Wall pro technologii vozů s vodíkovým pohonem.

Šéf Great Wall Wej Ťien-ťün oznámil, že v příštích třech letech investuje automobilka do technologií souvisejících s vodíkovým pohonem tři miliardy jüanů (10,1 miliardy korun).

Great Wall je největším výrobcem pick-upů v Číně, loni prodala 1,11 milionu aut. Vyrábí také elektromobily a staví továrnu na elektrické vozy s automobilkou BMW.

Čína je největším automobilovým trhem světa. Loni zavedla podporu pro vodíkové automobily a požaduje po místních samosprávách a firmách, aby vytvořily vyspělejší dodavatelské řetězce a podnikatelské modely pro toto odvětví.

Mezi konkurenty Great Wall patří automobilky Toyota Motor, Hyundai Motor a Geely, které také vyvíjejí vlastní auta na vodíkový pohon, napsala agentura Reuters.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 01 dub 2021, 14:27

https://ekonomickydenik.cz/studie-eu-v- ... -aut-mene/
Studie EU: V první vlně pandemie se vyrobilo o 3,6 milionu aut méně
Automobilový průmysl zaměstnává 2,6 milionu lidí a představuje tak 8,5 procenta všech pracovních míst ve výrobě v Evropské unii. K narušení dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu přispělo odstavení čínských a poté i evropských továren, které byly v první vlně pandemie zavřeny v průměru 30 dní. V první polovině loňského roku se ztráty vyšplhaly na 100 miliard eur. Během pandemie nemoci covid-19 tak toto odvětví patřilo k nejvíce zasaženým.

Automobilový průmysl představuje pět procent z celkové přidané hodnoty Evropské unie a odpovídá přibližně 675 miliardám eur. Už před globálním rozšířením covid-19 musel čelit několika výzvám souvisejícím se změnou klimatu a rychle se měnící poptávkou spotřebitelů. Evropský parlament nyní publikoval studii „Impacts of the covid-19 pandemic on EU industries“, ve které mimo jiné hodnotí dopady pandemie i na toto odvětví.
Menší poptávka, méně zaměstnanců

Kvůli odstavení čínských továren v první vlně pandemie došlo k narušení dodavatelského řetězce i v rámci evropského automobilového sektoru. Mnohem závažnější však bylo odstavení továren v Evropě v období od března do května loňského roku. Ve všech členských státech byly továrny zavřeny průměrně 30 dní. Nejkratší patnáctidenní odstávka byla ve Švédsku, nejdelší (41 dní) v Itálii.

V první polovině roku 2020 utrpěl evropský automobilový průmysl výrobní ztráty 3,6 milionu vozidel, což představuje sto miliard eur. Do konce září se počet nevyrobených aut zvýšil na více než čtyři miliony. To je 22,3 procent z celkové výroby v EU v roce 2020. K září pak poptávka po automobilech meziročně klesla téměř o třetinu.

„Odstávky ve výrobě se dotkly více než 1,1 milionu pracovních míst. Počet aktivně pracujících zaměstnanců továren se snížil nejen kvůli nutnosti dodržovat hygienická opatření, ale také kvůli sníženému výkonu a poklesu poptávky. Řada pracovníků byla úplně propuštěna, mnoho zaměstnanců pak bylo opětovně zaměstnáno formou krátkodobých smluv,“ uvádí se v dokumentu.

Například v Německu během prvních odstávek využívalo 95 procent všech společností v automobilovém sektoru spolupráci s pracovníky na krátkodobé úvazky.
Méně přísná druhá vlna

Nová opatření, která platila od listopadu ve většině členských států, měla na automobilový průmysl další dopady. Došlo k uzavření obchodních poboček a zároveň se zvýšila i ekonomická nejistota spotřebitelů. Přestože se dopady v jednotlivých státech výrazně nelišily, ukázalo se, že přísnost opatření v druhé vlně byla rozdílná. Některé státy také přistoupily k různým pobídkám a dotacím na nákupy vozidel. V mnoha zemích mohly zůstat otevřeny třeba autoservisy.
Registrace nových aut v Evropské unii. Zdroj: „Impacts of the covid-19 pandemic on EU industries“

Registrace nových automobilů však v loňském listopadu a prosinci meziročně poklesly o 12, respektive 3 procenta.
Větší poptávka po elektromobilitě

Dopad covid-19 na elektrická vozidla je podle studie méně závažný než celkový dopad na automobilový sektor. Průměrný podíl prodejů elektromobilů na celkových prodejích všech automobilů se zvýšil z 3,4 procent v roce 2019 na 7,8 procent v první polovině roku 2020, s vrcholem (11 procent) v dubnu a přibližně 8 procent v květnu a červnu.

S přihlédnutím k celkovému počtu nových registrací aut však v tomto sub-sektoru došlo k poklesu o sedm procent.

Zdá se, že pandemie růst trhu s elektrickými vozidly zrychluje. Chování spotřebitelů se totiž mění a směřuje k větší soukromé mobilitě. Regulační orgány zároveň zesilují aktivity související s ochranou klimatu, což jde ruku v ruce i s elektromobilitou. Opatření na obnovu v souvislosti s přechodem na „zelenou“ navíc investice do tohoto odvětví stimulují.
Očekávaný pokles

Přestože druhá vlna přinesla pro automobilový průmysl méně přísná omezení, trh osobních automobilů v Evropské unii se meziročně snížil o 23,7 procent. To odpovídá přibližně 9,9 milionům kusů aut.

V továrnách stále platí omezení vzdálenosti mezi pracovníky, což má vliv na omezení kapacity výroby. I proto se v roce 2021 očekává trvalý pokles tržeb.

Evropská asociace výrobců automobilů (EAMA) předpovídá, že výpadky v prodeji budou pokračovat během prvního čtvrtletí roku 2021, než se oživení v druhé polovině roku zrychlí.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Uživatelský avatar
Svarboj
Senior redaktor
Příspěvky: 3112
Registrován: 24 úno 2017, 17:09

Re: Ekonomika

Příspěvek od Svarboj » 01 dub 2021, 19:30

Hladoví 130 tisíc ovcí. Ucpaný Suez zvýraznil problém s převozem zvířat

Kvůli ucpanému Suezskému průplavu hladoví na palubách lodí 130 tisíc rumunských ovcí. Znovu se tím upozornilo na problém převozu zvířat z Evropy na Blízký východ, který každoročně absolvují v nevhodných podmínkách miliony kusů dobytka.
Za rok 2018 země Evropské unie vyvezly více než 2,8 milionů zvířat, z čehož bylo 625 tisíc krav a 2,2 milionů ovcí a koz. Více než polovina ovcí a koz pocházela právě z Rumunska. Nejčastějšími destinacemi bylo Turecko, Sýrie, Jordánsko, Egypt a Libye. Zvířata nejčastěji plula z přístavů v Rumunsku, Francii a Španělsku, uvedla AFP s odvoláním na statistiky EU.
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... nicni_ajez
Quae volumus, credimus libenter. – „Co si přejeme, tomu ochotně věříme.“

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 03 dub 2021, 17:11

http://www.zvedavec.org/komentare/2021/ ... -reset.htm
ESG a Velký reset
Valentin Katasonov

„Velká trojka“ amerických investičních korporací rozšíří investice tak, že těžební odvětví bude umírat

Teorie „Velkého resetu“ podle Klause Schwaba z minulého roku, podporovaná globální elitou, předpokládá kardinální změny ve všech oblastech lidského života, včetně přeměny samotného člověka v duchu tzv. transhumanismu.

Zde se dotknu jen plánovaných změn v ekonomice. Z cílů ekonomické reorganizace jsou nejdůležitějšími následující dva.

Prvním cílem je prudké snížení objemu výrobní činnosti. V „divném novém světě“ budoucnosti nesmí podle plánu žít víc než jedna miliarda lidí (z nich jeden „zlatý milion“ budou tvořit představitelé globální elity; ostatních 999 milionů bude obsluha). V Brzezinského „Technotronní éře“ (z r. 1969) to bylo popsáno jako přechod k „postindustriální společnosti“ a v přednáškách Římského klubu podáno jako doporučení pro deindustrializaci. Římský klub prohlásil, že snížení objemu průmyslu je určeno tím, že biosféra už se nachází ve stavu, ve kterém nemůže nadále unést nynější technogenní zátěž.

Druhým cílem je výrazné snížení počtu subjektů ekonomické činnosti. Plán „Velkého resetu“ se zaměřuje na to, aby v ekonomice zůstalo jen několik málo společností. Ačkoliv Klaus Schwab nehovoří otevřeně o tom, že malý a střední byznys čelí čistce, vyplývá to z jeho celkového hodnocení. V „divném novém světě“ budou ekonomiku řídit globální korporace. Ještě otevřeněji o této specifičnosti budoucí ekonomiky, uspořádané v zájmu „zlatého milionu“, napsal Jacques Attali v knize „Stručná historie budoucnosti“ (r. 2006): vlády budou podněcovat vytvoření korporativních gigantů, které časem ovládnou jednotlivé státy a nakonec je zničí.

+ dlhý text
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 05 dub 2021, 12:33

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... m-bezosem/
Americký regulátor brání převzetí farmaceutické firmy spojené s Billem Gatesem a Jeffem Bezosem
Federální obchodní komise, která ve Spojených státech dohlíží na dodržování pravidel hospodářské soutěže, se rozhodla zabránit plánovanému převzetí společnosti Grail, která je finančně propojena s nejbohatšími lidmi planety, Jeffem Bezosem a Billem Gatesem. Grail patří mezi firmy specializující se na neinvazivní způsoby zjišťování rakoviny.

Americkému regulátorovi je trnem v oku plánovaná akvizice společnosti Grail firmou Illumina v hodnotě 7,1 miliardy dolarů (přes 157 miliard korun). Společnost Grail je tak trochu dcerou Illuminy, která ji před šesti lety založila, o dva roky později se od ní oddělila, avšak Illumina v ní stále vlastní 15procentní podíl. Illumina ji dnes chce zcela převzít zpět pod svá křídla.

Jenže to Federální obchodní komise nechce dopustit. Společnost Grail patří mezi několik firem z farmaceutického sektoru, které se specializují na neinvazivní metody zjišťování rakoviny v lidském těle ještě předtím, než se nemoc stihne projevit svými symptomy. K diagnostice se využívá kapalná biopsie a sekvenování DNA. A právě společnost Illumina je dominantním dodavatelem zařízení pro sekvenování DNA na americkém trhu, jak uvedl britský list Financial Times.

Omezí se inovace, varuje Komise
„Pokud k akvizici dojde, může dojít k podstatnému omezení soutěže na americkém trhu brzké diagnostiky rakoviny prostřednictvím snížení intenzity inovací a potenciálnímu zvýšení cen a omezení možnosti volby při provádění tohoto typu testů. Jinými slovy, velmi pravděpodobně poškodí americké spotřebitele,“ uvádí Federální obchodní komise ve své správní stížnosti, kterou připojila k žalobě adresované federálnímu soudu.

Metoda, kterou společnost Grail pro zjišťování rakoviny používá, se nazývá „multi-cancer early detection“ (MCED). Jde tedy o diagnostiku, pomocí níž se dá například ze vzorku krve zjistit až 50 typů rakoviny ještě předtím, než se u člověka objeví její symptomy. Tým vědců metodu popsal například v časopise Nature Communications, a s její pomocí lze rakovinu odhalit asi 90procentní pravděpodobností, a to až čtyři roky před jejím propuknutím.

A právě na důležitost brzkého odhalení onkologického onemocnění se ve zdůvodnění svého postoje odvolává také Federální obchodní komise. „Asi v 80 procentech případů rakoviny, které končí smrtí, byla nemoc zjištěna až na základě viditelných projevů. To je často příliš pozdě na to, aby se rakovina dala efektivně léčit,“ uvedla předsedkyně Komise Rebecca Kelly Slaughterová.

Nejsme monopolem, brání se Illumina
Podle ní je metoda MCED naprostým převratem pro onkologické pacienty a jejich blízké. Slaughterová rovněž upozornila na to, jak by navrhovaná akvizice mohla narušit nejen hospodářskou soutěž, ale právě další inovační potenciál, díky němuž lze metodu dále zlepšovat. „Vertikální fúze v odvětví zdravotní péče mohou potlačit konkurenci, zabít nové objevy a zvýšit ceny pro pacienty,“ uvedl na Twitteru komisař Federální obchodní komise Rohit Chopra, jenž ve tweetu vysvětloval, proč hlasoval pro zablokování fúze společností Illumina a Grail.

Postup Federální obchodní komise se pochopitelně nelíbí zástupcům společnosti Illumina. „Věříme, že touto akvizicí podstatně zrychlíme přístup pacientů k testům společnosti Grail, protože díky naší kapacitě budeme schopni dříve získat potřebná povolení od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv,“ uvedl pro The San Diego Union-Tribune Alex Aravanis, technologický ředitel společnosti Illumina.

Aravanis také odmítá, že by mělo dojít ke zhoršení dostupnosti testů kvůli předpokladu Komise o růstu jejich ceny. Argumentuje tím, že u jiných typů testů došlo ke vstupu nových výrobců na trh, čímž pádem cena testů klesla.

Rozhodnutí padne v srpnu
Nesouhlasí ani tvrzením Federální obchodní komise, že Illumina je jediným dodavatelem sekvenování DNA. „Není pravda, že na trhu neexistují další platformy pro sekvenování DNA. Je jich tam mnoho, včetně například společnosti Thermo Fisher, která ovládá velkou část byznysu poskytujícího technologii pro sekvenování DNA,“ dodal Aravanis. Federální komise přijme předběžná opatření a federální soud by měl o akvizici rozhodnout 24. srpna tohoto roku.

Společnost Grail nedávno získala více než dvě miliardy dolarů od investorů, mezi nimiž je také nejbohatší člověk planety Jeff Bezos a čtvrtý nejbohatší člověk na světě Bill Gates, či jedna z největších farmaceutických firem světa Johnson & Johnson.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 13 dub 2021, 22:15

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/evr ... i-nestiha/
Evropská poptávka natolik vzrůstá, že Nová Hedvábná stezka BRI nestíhá
Toky zboží mezi Čínou a Evropou po železnici napříč Eurasií během loňského a letošního roku zažívají lavinovitý nárůst.

V době, kdy rozvrat dodavatelských řetězců kvůli pandemii vyvolal ohromný nárůst poptávky po čínském zboží všemožných spotřebních produktů se pro země nacházející se v oblasti Pásu a cesty (čili Nové Hedvábné stezky) stala tato trasa životně důležitým záchranným lanem, pomocí něhož se podařilo udržet normální logistiku moderní společnosti. Ukázal se také nesmírný potenciál této trasy pro budování mezinárodní spolupráce a jakéhosi jednotného globálního trhu, který může zařídit už v nejbližší budoucnosti prudký nárůst mezinárodní spolupráce a s ním spojené prosperity.

Během měsíců leden a únor bylo mezi čínskými a evropskými městy odesláno 2 213 nákladních vlaků s objemem nákladu 209 000 TEU (dvanácti-stopových přepravek), tj. oproti předchozímu roku nárůst o 106 procent, tvrdí čínské dráhy China State Railway Group Co.

Od rozběhu oživení čínské ekonomiky loni v květnu už nepřetržitě každý měsíc po této trase vyráží přes 1 000 vlaků.

Za loňský rok byla poprvé překročena hranice 10 000 vlaků ročně s 12 406 vlaky, tedy oproti roku 2019 v roce deprese 2020 přeprava narostla o 50 procent a oproti roku 2016 je to 7,3 násobě vyšší počet, prohlásil na lednové tiskové konferenci mluvčí Národní komise pro rozvoj a reformy Zhao Chenxin.

Tato větev Pásu a cesty (BRI) čili Nové Hedvábné stezky zvaná Trans-eurasijský pevninský most však v tomto trendu není výjimkou. Podobný je vývoj všude, kam BRI sahá. Čínské vývozy do zemí BRI během ledna a února 2021 dosáhly 1,62 bilionu yuanů (249 miliard $, 5 523 miliard Kč). To je podle čínské celní služby 23,9 procentní meziroční nárůst.

Čínsko-evropské nákladní vlaky se však, jak tvrdí výzkumník Čínského výzkumného institutu ekonomie a plánování železnic Zhao Juan, staly ikonou Pásu a cesty, nárůst toků zboží zde každý rok prudce roste, neboť přeprava tudy je rychlejší a levnější, než když zboží cestuje loděmi a letadly.

V posledních měsících se tyto mimo-železniční trasy také dostaly do potíží. Letadly přepravovaný náklad je většinou doplňkem k přepravě cestujících, ale v době pandemie jsou lety s pasažéry utlumeny, a lodní doprava se dostala do těžkých potíží kvůli nedostatku přepravních kontejnerů a váznou i kapacity přístavů, u nichž jsou doslova lodní zácpy, jak svět lační po čínském zboží.

Dovézt zboží z Číny do Německa také lodí trvá asi 35 dnů a vlaky tam většinou přijedou za 18 dnů, stihnout se to dá i za 12 dnů.

Tato pozemní cesta po Eurasijském pevninském mostě je také levnější než lodí, kdy navíc kvůli tomu, že lodní přeprava nestíhá plnit poptávku, ceny přepravy lodí dost prudce rostou a ta časově delší cesta lodí je dnes dražší než vlakem.

Jenže převézt poptávané množství nestíhá ani železniční doprava. Někteří přepravci už zavedli i loterie k přidělení nedostatkových kapacit vlaků a kontejnerů.

Ta výměna zboží mezi oběma regiony po železnici se promítá zejména do některých oblastí. Třeba kraj Yiwu ve východočínské provincii Zhejiang, jemuž se říká také supermarket světa, vyslal do evropských měst za dva první měsíce letošního roku přes 200 nákladních vlaků, což je z roku na rok nárůst o 336 procent říká ředitel celní služby na Západním nádraží Yiwu.

Ne všechen ten nárůst je ale způsoben novou poptávkou. Během loňského roku nebyla spousta původně objednaného nebo i vyrobeného zboží kvůli rozvratu během pandemie dodána a teď se to dohání. Také vlaky nestíhaly odvážet tolik, kolik by teoreticky mohly a kolik bylo poptáváno kvůli nedostatku kontejnerů, který nesužoval jen lodní dopravu, ale sužoval i tu železniční.

„Oproti loňskému prosinci se na začátku letošního roku podařilo snížit nedostatek kontejnerů pro železniční dopravu,“ říká Zhao, „o 15 procent, protože se podařilo vyrobit kontejnery nové a také vrátit řadu kontejnerů, které uvízly někde v zahraničí.“

Loni nastalo ohromné vzepětí poptávky po železniční přepravě hlavně, co se týče osobních ochranných pomůcek proti pandemii, ale teď se lavinovitě po kolejích valí nejvšemožnější spotřební zboží denní spotřeby, domácí spotřebiče, oděvy atp.

Vzniklá situace v praxi prověřila, které z domněnek o dopadech BRI na země v oblasti pásu cesty i na celý svět jsou pravdivé. Jestli mají pravdu ti geopolitičtí stratégové, kteří před tím varovali jako před neo-koloniálním projektem věznícím země v dluhové pasti a zbavující je ekonomické svobody, nebo zda jde o největší investiční projekt v lidské historii, který země v pásu i celý svět vytáhne k rychlejšímu rozvoji a větší prosperitě v tímto pásem a cestou provázané celosvětové komunitě lidstva se sdílenou budoucností.

Ukázalo se samozřejmě, že platí to druhé a nejen to. Ukázalo se, že v těžkých časech přišel BRI jako záchranné lano těm částem světa, kam vede. Záchranné lano, které přišlo za pět minut dvanáct a možná i chvilku po dvanácté, protože ač moc pomohlo, tak nemá tu kapacitu, jaká by byla optimálně zapotřebí.

Nestačí totiž kapacity kontejnerů, logistických uzlů a odbavovacích nádraží ani navazujících dopravních infrastruktur. Trans-eurasijský pevninský most je zoufale přetížený.

Čínské železniční dráhy kvapně zvyšují kapacity BRI, zejména pak pohraničního nákladního železničního a logistického uzlu Khorgas v ujgurské autonomní oblasti Xinjiang v severozápadní Číně a Erenhor ve Vnitřním Mongolsku na severu Číny budováním nových navazujících tras, instalací zařízení pro nakládku a vykládku atp.

Nejinak je tomu i v Evropě, kde jsou nádraží a logistické uzly přetížené a navazující infrastruktury nedostačující. Ty vlaky do Evropy by teoreticky mohly jezdit o trochu rychleji, ale nemělo by to cenu, protože v Evropě by uvázly v zácpě a nebylo by možno je dost rychle vyložit a zboží rozvést na místa určení.

Zvýšení kapacity těchto úzkých hrdel BRI mezi Čínou a EU je tedy jednou z nejslibnějších příležitostí pro další rozvoj a prosperitu obou stran. Experti obou stran tedy k řešení nedostatečných kapacit vedou důkladné videokonference a sestavují pracovní skupiny. Vzájemná spolupráce k řešení těchto zádrhelů tedy narůstá.

Kapacity nádraží a navazujících infrastruktur se proto na obou kontinentech zvyšují a nelze čekat nic jiného než, že počty vlaků na této trase budou dále prudce narůstat a proudy zboží se zvyšovat, protože máloco je v současnosti tak naléhavě potřebného jako BRI.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 17 dub 2021, 15:25

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... ho-telete/
Suezský problém 1 - Fenomén zlatého telete
Jsou to již 4 týdny co kontejnerová loď Ever Given zablokovala na 6 dnů a 7 hodin Suezský kanál. Od té doby se vylíhlo pár stovek komentářů a mini analýz, ale zájem veřejnosti o kauzu již upadá.

Trochu rozruchu způsobilo jenom oznámení 13. 4., kdy šéf vedení Suezského průplavu admirál Osama Rabie řekl, že kontejnerová loď byla oficiálně zabavena. Společnost provozující loď, není ochotna vyplatit Egyptu náhradu přes 900 milionů dolarů. Lze předpokládat, že do roka a do dne po právních tahanicích bude požadovaná částka asi třetinová, uvádí v komentáři František Roček.

Zablokování Suezu (Suezského kanálu) bylo jenom drobností ve fantastické mozaice ostrého „cvičení“ celoplanetárního civilní obrany. Oním „cvičením“ míním pandemii koronaviru SARS-CoV-2.

V lednu 2021 jsem napsal: „…Motiv civilní obrany nepředstavuje „legrační“, ale ryze pragmatický motiv. Prvním mezinárodním „ostrým“ cvičením civilní obrany byla reakce na šíření nového koronaviru od ledna 2020.

V rámci ostrého cvičení si mohly státy poprvé v praxi vyzkoušet, jak jsou nepřipravené na pandemii. Jakékoliv pouze nasimulované cvičení nemohlo odhalit skutečnou míru neschopnosti člověčenstva reagovat na invazi infekčních breberek…“

Pokud pandemie je nechtěným cvičením civilní obrany v oblasti epidemických nebezpečí, nehoda kontejnerové lodi Ever Given 23. 3. 2021 v 7:40 hod. v Suezském průplavu pandemickou zátěž znásobila dalším typem zátěže – zablokováním průplavu.

Z tohoto hlediska jsou léta 2020 – 2021 nejúžasnější celosvětovou laboratoří lidského chování. Od začátku roku 2020 začal SARS-CoV-2 postupně ovlivňovat stav současných civilizací.

(Poznámka:
Hovořím o civilizacích podle S. P. Huntingtona, který lidstvo rámcově dělí na civilizaci západní, latinskoamerickou, africkou, islámskou, čínskou, hinduistickou, pravoslavnou, buddhistickou a japonskou. Kromě toho existuje archetypální civilizace, čili šablonovité jednání všech lidí na planetě dané lidskou psychologickou výbavou. Existují společné psychologické vzorce chápání (hodnocení) jevů všemi lidmi bez ohledu na kulturní, geografické a politické stereotypy, které člověk přijal v rámci své (např. západní nebo čínské) civilizace.)
Žádná vědecká simulace by nedokázala popsat komplex toho, co ukázala pandemie: Poslední technická verze civilizačního chování naznačuje, v čem budeme chybovat, až se objeví daleko smrtelnější virová pandemie.

Místo Suezu v celoplanetárním cvičení
Abychom pochopili význam nehody lodi Ever Given, nejprve se musíme vrátit na začátek: SARS-CoV-2 (virus, který způsobuje COVID-19) narušil výrobu, dopravu a prodej zboží po celém světě. Když jsme pochopili v hlavních rysech co se dělo pod tlakem koronaviru v roce 2020, a co se přelévalo do roku 2021, objevila se nová „porucha“. „Porucha typu Suez“ nebyla vyprodukována koronavirem, ale objevila se náhodou, lokálně a během několika minut. Nebyla zvládnuta tzv. automaticky (trh všechno vyřeší…) dopravním trhem. Byla záležitostí techniků, podobně jako zvládnutí pandemie je záležitostí vědců a lékařů.

Lokální porucha způsobená lodí Ever Given se stala součástí celoplanetární pandemické poruchy. Ještě posílila zmatek v lodní dopravě.

O chaosu a Zlatém teleti
Pandemie ukázala, jakou zátěž není lidstvo schopné zvládat bez narušení dosavadního ekonomického systému. Bráníme se tomu tím, že se vzájemně obviňujeme z chaosu. Viz (12. dubna 2021, Jiří Oberfalzer: Kultura není nadhodnota. Otevřete muzea, galerie a památky!, www.ods.cz): „Po více než roce s pandemií čínského viru víme pozitivně pouze to, že vláda zpackala, co mohla. Chaos, metoda pokus omyl a tupé lockdowny nepřinesly kýžený efekt….“

Jenom od 15. března do poloviny dubna 2021 se v článcích a TV informací objevilo slovo pandemie ve spojení se slovem chaos zhruba 600 x. Z toho nejméně 25 % mediálních výstupů představují totožné informace sdílené na více webech současně.

Chaos je zaklínadlo, populistický termín. Slovo chaos slouží k označení jevů, které nejsme schopni z hlediska psychologie momentálně pochopit (zpracovat). Ve zdánlivé náhodnosti chaotických složitých systémů existují základní vzorce, propojenost. S tím je spojen poetický Motýlí efekt: Malá změna v jednom stavu může v širších souvislostech vést k velkým rozdílům v pozdějším stavu: Motýl mávající křídly v Texasu může způsobit hurikán v Číně.

Kvůli pandemii v 1. čtvrtletí roku 2020 byly silně omezeny dodávky zboží z Číny způsobené ohromnými karanténními opatřeními a omezením výroby. Se zpožděním několika měsíců podobná opatření museli zavést i v Evropě.

Zlý čas pro uctívače Zlatého telete?
K pandemii došlo v době, kdy se sousloví „globální ekonomika“ stalo bezmála náboženstvím. Ekonomové žili v příjemném světě globálních obchodů čili zisků.

Všichni věděli, že univerzální civilizační božstvo „Zlaté tele“ sídlí v megachrámu „Spotřeby“. Obchody nemohly ohrozit ani lokální války, pogromy atp.

Viz článeček z roku 2014 „Investoři ignorují válku, teror i chaos“ (11. 09. 2014):
„…Události, které jsou všeobecně považovány za lidskou tragédii, se investorům často jeví jako nepříliš důležité. Například pokračující válka v Sýrii, která má na svědomí už asi 200.000 životů, se tak odehrává na pozadí vzestupu akciových trhů. Čím to je, že investoři ignorují válku, teror a chaos? Možná tím, že investoři často vnímají zprávy politického charakteru pouze jako šum v pozadí a jsou pro ně jen o něco málo důležitější než zprávy ze světa sportu.

Zvlášť v poslední době byla propast mezi trhy a politikou značná. Přestože v minulém týdnu noviny dál zaplavovaly zprávy o válce na Ukrajině a na Blízkém východě či o případném rozpadu Spojeného království, hlavní index britských akcií FTSE 100 vystoupil na nejvyšší hodnotu za posledních 14 let. Podobně v předchozím týdnu poprvé pokořil dvoutisícovou hranici také klíčový americký index S&P 500.

Političtí komentátoři by nejspíš kroutili nesouhlasně hlavou a byli by přesvědčeni o krátkozrakosti investorů. Ale je tu ještě jedna varianta - že jsou trhy v pořádku. Samozřejmě, že čas od času politický šok nakrátko způsobí pád akcií, nedávné zkušenosti však naznačují, že jejich oživení je často až překvapivě rychlé.

V prvním týdnu obchodování po útocích na Washington a New York z 11. září 2001 klesl americký Dow Jonesův index o 14 procent. Už několik měsíců po útoku se ale Dow Jones i další akciový index Nasdaq Composite vrátily na úroveň, které dosahovaly před 11. zářím…“

Velmi dlouhá citace (letos stará již 8 let) výstižně popisuje s jakým pohledem na svět vstupovali uctívači Zlatého telete začátkem roku do období koronaviru.
Zlaté tele opět žere
Dnes hovoří zpravodajství fxstreet.cz podobně nemilosrdně (https://www.fxstreet.cz/zpravodajstvi-117735.html) čili podobným jazykem jako v roce 2014: „…K pohybu cen komodit existuje mnoho důvodů, důležité však je, že se očekává postpandemický růstový sprint, kdy obrovské částky stimulů přinesou poptávku po inflačním zajištění a aktivech spojených se zelenou transformací…
…. V minulosti patřily mezi poptávkou hnané supercykly například přezbrojování před 2. světovou válkou či reforma čínské ekonomiky, která zrychlila poté, co země v roce 2001 přistoupila k WTO… Supercykly však mohou být hnány i nabídkou – tím dosud posledním bylo ropné embargo zemí OPEC v 70. letech…
… Měď patří nadále mezi komodity s nejsilnějšími fundamenty, což ukazuje i fakt, že od chvíle, kdy se v roce 2020 kvůli COVID-19 propadla na nové minimum, už stihla svou cenu zase zdvojnásobit…
… stále intenzivnější snahy o dekarbonizaci by mohly její každoroční nabídkový deficit vyhnat na nejvyšší úroveň za celá léta. S příchodem Bidena do Bílého domu se stala zelená transformace globálním fenoménem a cesta k elektrifikovanějšímu světu si vyžádá enormní množství mědi právě ve chvíli, kdy se zdá budoucí nabídka poměrně omezená...“

Ruští finačníci 12.4. 2021 též uvedli, že ceny průmyslových kovů za poslední rok stouply o více než 40%, zejména díky mědi.

Situaci bude ale komplikovat obchodní válka USA proti Číně a Ruské federaci. Ale tento problém přesahuje rozsah článku.
Fenomén suezského obchodního kanálu
Do začátku roku 2020 stále vzrůstala námořní doprava kvůli globální přepravě surovin, polotovarů, součástek a zboží. V tzv. třetím světě lidé získávali lidé stále více peněz, aby si mohli kupovat civilizační hračky jako industriální rozmazlenci žijící např. v severní Americe, Japonsku či v Evropě. Obchodování připomínalo stále narůstající jarmark a bude i nadále narůstat až opadne tlak pandemie.

V letech 2015 až 2020 proplulo průplavem přibližně 90 000 lodí s celkem 5,5 miliardami tun nákladu (přibližně 12 % světového obchodu). Suezský průplav navíc slouží jako hlavní dopravní cesta pro ropu - denně 600 tisíc barelů ropy ze Středního východu do EU a USA. ( Finam.ru, 25. března). Statistiky Suezského průplavu ukazují, že mezi lety 1979 a 2019 zůstal denní počet plavidel využívajících kanál přibližně stejný na přibližně 55-60, zatímco celková tonáž vzrostla o 20 milionů denně na 60 milionů tun.

Proto Egypt rozšířil průplav v letech 2014 a 2015, aby se do něho vešly i kontejnerové megalodě jako je Ever Given. Egypt předpokládal, že do roku 2023 z toho bude mít zisk přibližně 13,2 miliardy USD ročně. Ale v roce 2020 klesly zisky pod 6 miliard USD, jak uvádí na svém webu úřad Suezského průplavu (https://www.suezcanal.gov.eg).

V této situaci ještě došlo v březnu 2021 k zablokování průplavu, ale naštěstí jenom na 6 dnů. Zablokováno bylo 422 lodí. Kdyby byl zablokován na několik měsíců, vzrostla by cena dopravy kvůli cestě zboží loděmi kolem Afriky. Ale růst ceny by nebyl dramatický.

„Za normálních okolností je extrémně levné přepravovat na lodích všechny druhy nákladu na velké vzdálenosti. Sazby za přepravu jsou v ceně zboží stěží patrné. Takže je nepravděpodobné, že vyšší sazby za přepravu by byly významným problémem pro ekonomiku jako celek. … Jednalo se o vzácnou nehodu (lodě Ever Given), která zdůraznila, jak moc se světová ekonomika spoléhá na lodní dopravu,“ uvedl Dirk Siebels, odborník na námořní bezpečnost z Univerzity v Greenwich.

Ale ne všichni jsou tak optimističtí. Obchodníci si stěžují, že náklady na lodní dopravu mnohonásobně rostou kvůli nedostatku kontejnerů.

Zablokování Suezského průplavu v době koronavirových problémů krátkodobě přidalo další nepředvídanou zátěž, ale také množství dat o problémech v dopravě. Data využijí námořní experti, analytici vlád a jejich tajných služeb.

Existuje řada organizací monitorujících námořní obchod (např. viz www.sea-intelligence.com/) sledující pro lodní průmysl spolehlivost harmonogramů zaoceánských lodí, a zpoždění plavidel všude na světě. Konkrétně u sea-intelligence.com je pro obchodní analytiky k dispozici více než 12 000 sledovaných plavidlech každý měsíc od desítek dopravců. Z těchto informací zjistíte, jak se hýbou kšefty mezi nejfrekventovanějšími 34 obchodními námořními cestami.
O dopadech zablokování průplavu zatím víme především:
  1. Optimistické předpovědi po zablokování průplavu uváděly uvolnění kontejnerové lodi Ever Given do týdne. Tak se i stalo.
  2. Dopady na zpoždění lodí čekajících u průplavu byly očekávány asi na 2 týdny, ale jsou menší, protože správa průplavu zrušila bezpečnostní omezení a z kanálu se stala stoka s 24 hodinovým odbavováním ve zrychleném režimu. Proto v první den 30. 3. proplulo 61 uvízlých a 24 nově připlouvajících lodí, čili celkem 85 lodí.
  3. Proplutí lodí Suezským průlivem ale neznamená pouze zpoždění na cestě do přístavu k vykládce. Lodě potom většinou musely čekat na vyložení, protože dorazily později, mimo pořadí v harmonogramu přístavu. Výjimkou je zboží jako živá zvířata a zboží s omezenou trvanlivostí.
  4. Návrat k pravidelnému harmonogramu plavby je odhadován od 2 měsíců až do konce roku 2021. Záleží na míře ne-optimismu analytika.
Kontejnery jako past
U většiny analýz (věšteb?) o důsledcích zablokování Suezu, autoři upozorňují, že podobné problémy jako při blokádě v Suezském průlivu zažívali též při hodnocení lodní dopravy v době koronavirové pandemie:

Zablokovaná vodní cesta umocňuje zátěž dodavatelských řetězců, které se potýkají s dopady pandemie a s nárůstem poptávky po zboží. Důsledkem je, že námořní dopravu komplikuje nedostatek kontejnerů a přetížené přístavy.

V 1. čtvrtletí 2020 vázla výroba a doprava z Asie, v 2. čtvrtletí v Asii obnovovali výrobu, ale klesal odbyt zboží, protože na západě lidé v době koronaviru omezovali nákupy, a firmy omezovaly výrobu a nepotřebovaly tolik komponentů z Asie.

S tím koresponduje např. spotřeba zemního plynu: V 1. čtvrtletí 2020 probíhal v evropské ekonomice všední pohyb, ale ve 2. čtvrtletí poklesla spotřeba o 10% a ve třetím čtvrtletí stagnovala, až ve 4. čtvrtletí došlo opět k růstu tak, že stoupla meziročně o 1,3% na 119,2 miliardy kubických metrů. Spotřeba plynu byla ve 4. čtvrtletí omezena relativně mírným počasím, ale mohlo pomoci rozšíření práce z domova, uvádí se ve zprávě EU. V důsledku pandemie EU snížila v roce 2020 spotřebu zemního plynu o 3%.

Začátkem roku 2021 je v EU zájem o zboží ze zámoří již velký, ale volných kontejnerů je málo. Proto náklady na lodní dopravu mnohonásobně rostou. V nabídce mnoha obchodníků v 1. čtvrtletí 2021 scházela nejméně desetina produktů z Asie.

Společnost Kuehne + Nagel situaci vidí takto: „Tržby drasticky poklesly, stejně jako globální obchod. V červnu se globální objemy nákladu začaly prudce zvyšovat; nejprve mezi Asií a USA, následoval nárůst mezi Asií a Jižní Amerikou a Asií a Oceánií. V reakci na to dopravci rychle obnovili kapacitu v některých obchodech, což podpořilo velký nárůst poptávky. Jak se však začalo zotavovat více obchodních cest, bylo obtížné zvládnout situaci. Hlavní příčiny jsou: 1. snížený počet dostupných kontejnerů, 2. přeplněné přístavy, 3. snížený počet provozovaných plavidel, 4. změněný tok zboží.“ (https://cz.kuehne-nagel.com/-/znalosti/ ... kontejneru)

K tomu lze dodat, že podle různých odhadů se obrat globální kontejnerové dopravy v roce 2020 celkově snížil o čtyři až pět procent. V druhé polovině roku 2020 začal u zákazníků zájem o zboží výrazně růst, ale Čína neměla volné kontejnery. Problém není jen v dopravě mezi Evropou s Čínou, ale například i s USA či Indií. Zdražování lodní přepravy pokračuje od loňského (2020) podzimu.

Některé společnosti odmítaly část výrobků vozit do Evropy kvůli ceně za dopravu. V USA na západním pobřeží nebyly prázdné kontejnery, kvůli koronaviru v přístavech nebyl dostatek personálu, který by zboží naložil a vyložil. Některé firmy měly kontejnery naložené ještě před koncem roku 2020, ale náklad odešel až v 1. čtvrtletí 2021. V Asii se čekalo na volný kontejner 3 týdny.

A z ještě jiného pohledu: Pokud řidiči kamionů a přístavní personál byli postiženi kvůli covidu karanténou, někde byl kontejnerů nedostatek. Část kontejnerů se neúměrně zdržovala na cestě, docházelo ke zpoždění odvozu kontejnerů se zbožím z přístavů.

Kromě toho: Se zpožděním vyprázdněné kontejnery se vracely zpět do přístavu (po opětovné nakládce novým zbožím) ve vnitrozemí zpět ještě později. Dopravci si tudíž vybírali trasy, kde manipulace s kontejnery byla nejrychlejší.

Např. v druhé polovině roku 2020 stoupla cena za přepravu z Číny do Severní Ameriky, ale ceny za přepravu z Číny do Evropy byly nižší. Cesta z východní Asie do USA je také až o polovinu rychlejší než do Evropy. Proto rejdaři dávali přednost přepravě prázdných kontejnerů z amerických přístavů zpátky do Asie k nové nakládce, než aby čekali, až je ve vnitrozemí USA naplní a dovezou zpátky do přístavů. Trvalo to příliš dlouho. Pro dopravce bylo ekonomicky výhodnější prázdné kontejnery rychle poslat zpět do Asie. Rozkolísání dostupnosti kontejnerů dodnes neskončilo. To vše ještě zkomplikovalo náhlé zablokování Suezského průplavu.

Na přelomu března a dubna 2021 se objevila i úsměvná zpráva, že problém s kontejnery by mohl způsobit nedostatek toaletního papíru. Tvrdila to brazilská společnost Suzano, největší výrobce dřevní buničiny pro výrobu toaletního papíru. Kvůli kontejnerům hrozilo zpoždění v dodávkách buničiny.
Doporučuji: Tématu pandemie a kontejnerů věnoval např. 8. 4. 2021 týdeník Ekonom.cz.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 7130
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekonomika

Příspěvek od kenavf » 18 dub 2021, 14:19

:sipka:
Začátkem roku 2021 je v EU zájem o zboží ze zámoří již velký, ale volných kontejnerů je málo. Proto náklady na lodní dopravu mnohonásobně rostou. V nabídce mnoha obchodníků v 1. čtvrtletí 2021 scházela nejméně desetina produktů z Asie.
Podľa informácií je súčasná cena námornej časti dopravy kontajneru cca na 5 násobku minuloročných cien.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 18 dub 2021, 17:17

https://www.ac24.cz/komentare/blackrock ... pod-krkem/
BlackRock drží nejen Ameriku pod krkem (v otiginále odkazy ďalej!)
Keď hovoríme o veľkom podnikaní v Amerike, ľudia zvyčajne myslia na banky z Wall Street. (Foto: Wikimedia)

Medzi nimi sú JPMorgan Chase, Bank of America, Bank of New York Mellon, Citigroup, Goldman Sachs, Morgan Stanley a Wells Fargo.

Dnes sa rovnako veľkými spoločnosťami z hľadiska finančných parametrov stali tiež IT spoločností: Amazon, Apple, Microsoft, Facebook, Google.

Oveľa zriedkavejšie sa spomína niekoľko gigantických investičných spoločností (fondov), ktoré nezaostávajú za svetoznámymi značkami amerického biznisu a zároveň sú ich akcionármi. Tieto spoločnosti (fondy) spravujú astronomické objemy aktív, ktoré im boli prevedené, ako dôveryhodným, z celého sveta.

Do tejto skupiny finančných monštier patria Vanguard Group, Inc., BlackRock, Fidelity Investments (FMR LLC), State Street, Price (T.Rowe) Associates Inc., Capital Research Global Investors, Capital International Investors, Capital World Investors a niektoré ďalšie.

Zvlášť vyniká „veľká trojka“: Vanguard Group, Inc., BlackRock a State Street . Každá z nich je finančným holdingom s veľkým počtom dcérskych a vnukovských spoločností registrovaných v USA a v zahraničí.

Na konci roka 2020, BlackRock, Vanguard, a State Street spravovali celkové aktíva vo výške 15 biliónov dolárov, čo predstavuje viac ako tri štvrtiny hospodárskej produkcie USA. Super-korporácie Veľkej trojky prevzali kontrolu doslova nad každým odvetvím americkej ekonomiky a rozšírili svoje chápadlá po celom svete. Konkrétne „veľká trojka“ kontroluje od 73% do 80% svetového trhu s fondami obchodovanými na burze (ETF – exchange traded funds), vlastní úplne alebo čiastočne 45 z 50 najväčších fondov ETF.

Pred tromi alebo štyrmi rokmi boli tieto tri spoločnosti v rovnakej váhovej kategórii (hodnota vlastných aktív, aktíva pod správou trustu, zisky, kapitalizácia). Ale nedávno sa do čela dostala spoločnosť BlackRock . V polovici februára 2021, veľkosť aktív pod jej správou predstavovala 8,7 bilióna dolárov. BlackRock je prítomná v kapitále takmer všetkých, akokoľvek významných amerických spoločnostiach. Tento finančný gigant má podiel najmenej 5% v 97,5% spoločností S&P 500.

V novembri 2020 bola v rámci projektu American Economic Liberties vypracovaná správa „Nový trust peňazí: ako manažéri veľkých peňazí riadia našu ekonomiku a čo s tým môžeme robiť“ The New Money Trust: How Large Money Managers Control Our Economy and What We Can Do About It). Autorom správy je Graham Steele, bývalý zamestnanec Federálnej rezervnej banky v San Franciscu.

Zo správa vyplýva, že spoločnosti „veľkej trojky“ sú najväčším vlastníkom 88% spoločností S&P 500. Napríklad, „veľká trojka“ vlastní najväčšie balíky akcií v spoločnostiach ako Apple, JPMorgan Chase a Pfizer . Autor správy vyjadruje znepokojenie z kontroly „veľkej trojky“ nad životom Ameriky. Počas predsedníctva Baracka Obamu sa snažila Rada pre dohľad nad finančnou stabilitou (Financial Stability Oversight Council – FSOC) obmedziť expanziu veľkej trojky, ale BlackRock a ďalšie investičné holdingy vyvrátili všetky nároky finančných regulátorov.

Za prezidenta Trumpa nedošlo k nijakým špeciálnym pokusom o potlačenie „veľkej trojky“ a oznámením „pandémie“ sa spoločnosti BlackRock Corporation podarilo dostať do nových výšin. V marci 2020 americký kongres rozhodol o balíku pomoci pre ekonomiku a obyvateľstvo v hodnote viac ako 2 bilióny dolárov.

Jednou z foriem pomoci americkému podnikaniu bolo, že Ministerstvo financií USA vytvorilo spoločnosti osobitného určenia (Special Purpose Vehicles – SPV). Tieto spoločnosti musia dostávať pôžičky od Federálneho rezervného systému USA a tieto peniaze použiť na nákup podnikových cenných papierov na trhu a tým podporovať americké podnikanie. Za správcu spoločností SPV bola ustanovená spoločnosť BlackRock Corporation. V skutočnosti ona začala spravovať peniaze Fedu.

Účastníci iniciatívy AELP vyjadrili nádej, že Bidenova administratíva vytvorí správu, ktorá bude v súčinnosti s Kongresom USA schopná obmedziť vyššie spomenuté investičné holdingy, došlo však k opaku.Spoločnosť BlackRock iba posilnila svoju pozíciu a je pripravená konečne si pre seba podmaniť Ameriku. Najmenej traja vážení ľudia z BlackRock sa ocitli na vrchole mocenskej pyramídy po tom, čo sa Joe Biden stal prezidentom USA.

Najdôležitejšou osobnosťou je Brian Deese . Bol vymenovaný za riaditeľa Národnej hospodárskej rady (National Economic Council – NEC). Táto štruktúra existuje od roku 1993 a má štatút vládnej agentúry v rámci administratívy USA. Medzi funkcie Rady patrí koordinácia práce v hospodárskej politike, príprava analytických správ a návrhov rozhodnutí predsedu, monitorovanie výsledkov uskutočňovanej politiky. Okrem riaditeľa Rady existuje aj predseda, ktorým je vždy prezident Spojených štátov.

Brian Christopher Dees má dobré výsledky. Bol hlavným poradcom prezidenta Obamu, zástupcom riaditeľa a riaditeľa Úradu pre správu a rozpočet. A počas prezidentovania Donalda Trumpa pracoval v spoločnosti BlackRock, viedol divíziu udržateľných investícií a hodnotil projekty na základe ukazovateľov ESG (životné prostredie, sociálna oblasť, správa a riadenie spoločností). A to nie je náhoda.

Ako vyšší poradca prezidenta Baracka Obamu bol kľúčovou osobnosťou pri príprave USA na parížsku klimatickú konferenciu v decembri 2015. Počas pôsobenia v BlackRock, Brian Deese pripravil investičný holding na čas, keď sa USA vrátia k Parížskej dohode (v roku 2016 Trump oznámil, že USA sa dohody nebudú zúčastňovať).

Pozorovatelia sa domnievajú, že Brian Deese bude pravou rukou amerického prezidenta pri realizácii Parížskej dohody a BlackRock sa stane hlavným nástrojom „zelenej reštrukturalizácie“ ekonomiky nielen v USA, ale na celom svete.

Druhou postavou je Wally Adeyemo. Je menovaný za zástupcu ministerky financií Janet Yellenovej. Adeyemo pochádza z Nigérie. Bol prezidentom Obamovej nadácie (od roku 2019), zástupcom poradcu pre národnú bezpečnosť prezidenta USA pre medzinárodné hospodárske záležitosti, zástupcom riaditeľa Národnej hospodárskej rady. Predtým pracoval ako námestník ministra financií pre medzinárodné trhy a rozvoj, ešte skôr bol hlavným poradcom spoločnosti BlackRock.

Treťou postavou je Michael Pyle. Bol menovaný za hlavného ekonomického poradcu viceprezidentky Kamaly Harrisovej. Má skúsenosti s vládnymi agentúrami. Počas pôsobenia Baracka Obamu pracoval päť rokov v prezidentskej administratíve. Potom odišiel do BlackRock , kde nastúpil na pozíciu hlavného investičného stratéga.

Americké médiá označili za kandidáta do Bidenovho tímu ešte jedného muža zo spoločnosti BlackRock. Je to Thomas E. Donilon . Pracoval v Carterovej, Clintonovej a Obamovej vláde, v pozícii vedúceho kancelárie amerického ministerstva zahraničia. Za vlády Obamu pôsobil v rokoch 2010 až 2013 ako poradca pre národnú bezpečnosť, potom odišiel do BlackRocku . Teraz je vedúcim BlackRock Investment Institute (investičného inštitútu) – hlavného analytického centra spoločnosti. Svojho času ho označili za kandidáta na post riaditeľa CIA.

Ak bol Donald Trump pred štyrmi rokmi obklopený ľuďmi z banky Goldman Sachs teraz sa okolo Joe Bidena zhromaždili ľudia z BlackRock. A nie je pochýb o tom, že BlackRock je hráč s vyššou hmotnosťou ako slávny Goldman Sachs.

Valentin Katasanov
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 19 dub 2021, 16:27

https://ekonomickydenik.cz/nova-hedvabn ... -i-madari/
Nová hedvábná stezka stoupá v oblibě. Připojují se Němci, spolupracují Kazaši i Maďaři
Vlak z čínského hlavního města provincie Jinan poprvé dorazil na kontejnerový terminál Contargo v průmyslovém parku Frankfurt-Höchst zkraje dubna. Frankfurtská oblast Německa se tak připojila k Nové hedvábné stezce. Na zajištění rychlé a spolehlivé dopravní trasy mezi Čínou a Evropou budou nyní spolupracovat také Maďaři a kazašská skupina provozující několik terminálů na hranicích s Čínou.

Podepsaly smlouvu o spolupráci.
Mnoho zákazníků hledá alternativu k lodní či letecké dopravě, a to i v souvislosti s nedávným incidentem v Suezském průplavu. Dopravci využili příležitosti a nabízí nová řešení. Cesta po dráze z čínského Jinanu do německého Frankfurtu obvykle trvá necelé tři týdny.

Za pár týdnů v Německu
„Oblast Rýn-Mohan je konečně spojena s Novou hedvábnou cestou,“ konstatuje výkonný ředitel Contargo Industriepark Frankfurt-Höchst Kawus Khederzadeh a dodává, že mnoho lodí z Dálného východu je nadměrně rezervováno a vnitrozemská plavidla musí dlouho čekat v západních námořních přístavech. Kromě toho se sazby za námořní dopravu enormně zvýšily a kontejnery jsou v námořních přístavech dostupné jen stěží.

Frankfurtský region Německa je tak od začátku dubna napojen na Novou hedvábnou stezku. Vlak z čínského hlavního města provincie Jinan poprvé dorazil na kontejnerový terminál Contargo v průmyslovém parku Frankfurt-Höchst začátkem dubna. Podle logistické společnosti v nadcházejících týdnech do Frankfurtu dorazí i další vlaky z Číny. Trasu po kontejnery po železnici obvykle urazí za 18 až 20 dní.

Hledání nové přepravy
„Řada našich zákazníků hledá alternativu,“ uvádí Kawus Khederzadeh a tvrdí, že situace je stále naléhavější, protože dopravní zácpa na Suezském průplavu bude v příštích týdnech vyvíjet další tlak na přístavní zařízení a dopravní infrastrukturu. Vnímá to proto jako dobrou příležitost pro přechod na železnici.

Vlaky z Jinanu budou jezdit dvakrát až třikrát měsíčně. Není to však jediný výchozí bod pro vlaky do Frankfurtu. V nadcházejících týdnech ale Německo očekává vlaky i z dalších čínských oblastí.

Kazašsko-maďarská spolupráce
Nedávno oznámilo spolupráci v této oblasti také Maďarsko a Kazachstán. Vývojář intermodálního terminálu East-West Gate (EWG), který je postaven v Maďarsku, a kazašská skupina EuroTransit Group, která provozuje několik terminálů na kazašsko-čínských hranicích, budou společně pracovat na zajištění rychlé a spolehlivé dopravní trasy.

Obě strany podepsaly dohodu o spolupráci na probíhajícím mezinárodním veletrhu dopravy a logistiky TransRussia v Moskvě.

Společnost East-West Intermodal Logistics Plc, která v současné době vyvíjí EWG v maďarském Fényeslitke, a kazašská skupina EuroTransit Group, společně hledají partnery. Nabízejí jim komplexní logistické služby mezi Asií, zejména v západní a vnitřní Číně, a Evropskou unií. Nabízí dlouhodobou spolupráci.

Aktuálně budovaný terminál EWG leží na hranicích Maďarska a Ukrajiny. V budoucnu by tak mohl poskytnout alternativu k silně využívané trase přes Polsko a Bělorusko.

Železniční doprava na vzestupu
Podle maďarského velvyslance v Moskvě Norberta Konkolyho se Maďarsko investici do Fényeslitke může znovu stát klíčovým hráčem v mezinárodní železniční dopravě. Země je podle něj totiž bránou mezi východem a západem.

Kazašská skupina EuroTransit je významným hráčem v nákladní dopravě mezi Asií a Evropou. Provozuje jednu železnici a několik nákladních terminálů na kazašsko-čínské hranici a v současné době staví druhý železniční terminál, který zvládne i rostoucí provoz.

Generální ředitel EuroTransit Erlan Dikhanbayev uvedl, že provoz jejich železničního terminálu v Dostyku, nejdůležitějším překladišti na kazašsko-čínských hranicích, bude koordinován s východozápadní bránou ve Fényeslitke.

Dokud nebudou oba terminály realizovány, bude vybudována přepravní základna a synchronizovány pracovní postupy, což umožní terminálu pracovat na plný výkon ihned po předání.
Bohužiaľ leží medzi nimi ukrajina... Nemcom pre zmenu zavadzajú poliaci...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

homer
Sponzor fóra
Příspěvky: 2788
Registrován: 07 úno 2017, 21:47

Re: Ekonomika

Příspěvek od homer » 19 dub 2021, 17:05

Pozitivní vývoj česko-ruských ekonomických vztahů narušen vyšetřováním exploze ve Vrběticích
Česká republika loni poprvé od roku 2005 dosáhla kladné bilance při obchodu s Ruskem. Meziročně přešla ze schodku 2,3 miliardy do přebytku téměř dvou miliard korun. Odhalení ruského zapojení do výbuchu ve Vrběticích však bude mít podle analytiků negativní vliv na vzájemné vztahy a lze očekávat oslabení česko-ruské ekonomické spolupráce zejména v oblasti ropy, strojírenství či automobilovém průmyslu. V této souvislosti jsou zmiňovány společnosti jako Škoda Auto, skupina PPF a její Home Credit, Koh-i-noor a další.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 20 dub 2021, 16:58

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/csu- ... 22-mesicu/
ČSÚ: Nejvyšší meziroční růst cen průmyslových výrobců za 22 měsíců
Meziměsíčně se zvýšily ceny zemědělských výrobců o 1,8 %, průmyslových výrobců o 1,4 %, stavebních prací o 0,6 % a tržních služeb pro podniky o 0,8 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 0,4 %, ceny průmyslových výrobců o 3,3 %, stavebních prací o 1,9 % a tržních služeb pro podniky o 0,7 %

Meziměsíční srovnání

Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 1,8 %. Vzrostly ceny zeleniny o 18,0 %, drůbeže o 13,3 %, ovoce o 5,6 % a jatečných prasat o 4,8 %. Ceny obilovin se zvýšily o 2,2 %, skotu o 2,1 %, olejnin o 1,9 %, vajec o 0,8 % a mléka o 0,4 %. Klesly ceny brambor, a to o 7,7 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 1,4 %. Zvýšily se zejména ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly vyšší o 8,3 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 1,6 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku vzrostly o 0,2 %, z toho ceny zpracovaného a konzervovaného masa o 1,2 % a mlýnských a škrobárenských výrobků o 1,8 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 0,6 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 1,3 %.

Ceny tržních služeb pro podniky vzrostly o 0,8 % v důsledku zvýšení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 14,7 %. Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 3,7 % a za skladování a podpůrné služby v dopravě o 1,1 %. Snížily se ceny za poradenství v oblasti řízení o 1,9 %, za architektonické a inženýrské služby o 1,1 %, za služby v pozemní dopravě o 0,4 % a za služby v oblasti programování o 0,3 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby se meziměsíčně nezměnily.

Meziroční srovnání

Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 0,4 % (v únoru ještě nižší o 1,6 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 6,3 %. Vyšší byly ceny zeleniny o 17,2 %, obilovin o 11,5 %, olejnin o 3,1 % a ovoce o 1,4 %. Ceny brambor klesly o 27,8 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 6,4 %, klesly ceny jatečných prasat o 28,6 % a skotu o 1,1 %. Vyšší byly ceny drůbeže o 2,3 %.

Ceny průmyslových výrobců byly vyšší o 3,3 %, což bylo nejvíce od května 2019 (v únoru vzrostly o 1,4 %). Zvýšily se zejména ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků vzrostly o 8,3 % a chemických látek a výrobků o 10,0 %. Klesly ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 1,4 %, z toho zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 10,0 %.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny energií o 5,6 % a meziproduktů o 5,4 %. Klesly pouze ceny zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,9 % (v únoru o 1,8 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 4,2 % (v únoru o 3,2 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 0,7 % (v únoru o 1,4 %). Vzrostly ceny za bezpečnostní a pátrací služby o 3,9 %, za služby v oblasti programování o 3,8 %, za poradenství v oblasti řízení o 1,5 % a za právní a účetnické služby o 2,3 %. Ceny za vydavatelské služby byly vyšší o 1,1 %, ceny za služby v oblasti pozemní dopravy a za služby v oblasti nemovitostí se shodně zvýšily o 0,8 %. Nižší byly ceny za informační služby, a to o 2,1 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 0,8 % (v únoru o 1,5 %).

Ceny průmyslových výrobců v EU – únor 2021 (předběžná data)

V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,7 % (v lednu o 1,6 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Řecku a v Lucembursku shodně o 2,8 %. V Polsku byly ceny vyšší o 1,4 %, na Slovensku o 1,0 %, v Rakousku o 0,8 %, v Česku a v Německu shodně o 0,7 %. Nejvíce klesly ceny v Irsku o 9,7 %.

Meziročně byly ceny v EU v únoru vyšší o 1,7 % (v lednu o 0,4 %). Nejvíce vzrostly ceny v Irsku o 13,3 %. V Polsku se ceny zvýšily o 2,3 %, v Česku a v Německu shodně o 1,4 % a v Rakousku o 1,1 %, na Slovensku klesly o 1,5 %. Nejvíce se snížily ceny na Kypru o 4,2 %.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 21 dub 2021, 18:57

https://ekonomickydenik.cz/jeden-vlak-p ... zeleznici/
Jeden vlak přepraví stejný náklad jako 52 kamionů. DB Cargo přichází s projektem „Zboží patří na železnici“
Asi pětina emisí CO2 připadá v Německu na odvětví dopravy. Po energetickém sektoru a průmyslu tak jde o třetí oblast s nejvyššími emisemi skleníkových plynů. Asi čtvrtina plynů přitom pochází z těžkých nákladních vozidel. Podle odborníků se objem provozu na německých silnicích v příštích letech dokonce výrazně zvýší. Federální vláda se v souladu s pařížskou dohodou o ochraně klimatu zavázala ke snížení emisí CO2 v odvětví dopravy o 42 procent ve srovnání s referenční hodnotou z roku 1990.

Z dlouhodobého hlediska bude nutný přechod na elektricky poháněná vozidla a ekologická paliva. Krátkodobě by bylo možné dosáhnout požadovaného cíle, pokud by se přeprava zboží přesunula na železnici. Protože ve srovnání s těžkými kamiony způsobují nákladní vlaky přibližně o 80 procent méně CO2, jediný vlak by mohl nahradit až 52 těžkých nákladních vozidel.

Bez kamionů to nepůjde
DB Cargo každoročně po Evropě přepraví zboží, které odpovídá asi 22 milionům těžkých nákladních vozidel. Úspora CO2 tak představuje 7 milionů tun ročně.

„Faktem je, že nákladní vlaky způsobují méně emisí než těžké nákladní automobily. Ale je také fakt, že přepravu zboží si nelze zcela představit bez nákladních vozidel. Proto hovoříme o kombinované dopravě, kde každý dopravní prostředek může plně využít své silné stránky,“ říká předsedkyně představenstva společnosti DB Cargo a členka představenstva pro nákladní dopravu Deutsche Bahn Sigrid Nikutta.

Zejména v místní dopravě bude muset podle ní Německo i nadále spoléhat na nákladní automobily. Nicméně dvě třetiny objemu dopravy na silnici tvoří dálková doprava, což je důvod, proč je vlak v každém ohledu lepší volbou.

...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 22 dub 2021, 20:46

https://roklen24.cz/hackeri-letos-zpuso ... nu-dolaru/
Hackeři letos způsobí škody za šest bilionů dolarů
V březnu vzbudil v bezpečnostní komunitě nemalé pozdvižení americký startup Verkada. Tato společnost, která poskytuje firemní bezpečnostní kamery umožňující vzdálený přístup, se stala cílem útoku hackerů. Ti se tak dostali k 150 000 kamer a mohli se mimo jiné podívat i do továren Tesly.

Verkadě přitížilo, že s kamerami mohli volně nakládat i její zaměstnanci. Takzvaný superadministrátorský přístup měli mimo jiné i stážisté, kteří tak mohli sledovat dění na policejních stanicích nebo v nemocnicích. Na případ upozornila i kyberbezpečnostní společnost Check Point. Její Country Manager Daniel Šafář nám přiblížil pozadí tohoto útoku a jeho možné následky i pro české firmy.
Co bylo ve firmě Verkada špatně? Jaký odstrašující příklad by si měly jiné společnosti vzít?
Hackerům se podařilo získat superadministrátorská práva, a tím pádem i přístup k více než 150 000 bezpečnostních kamer využívajících cloudové služby společnosti Verkada. Útok pravděpodobně nebyl původně cílený, šlo o kombinaci špatně zabezpečeného serveru a nepříliš opatrného nakládání se superadministrátroskými právy. To umožnilo útočníkům nahlédnout do nemocnic, policejních stanic nebo například do společnosti Tesla. V této souvislosti byl v uplynulých dnech zadržen mladý švýcarský hacker, který měl na svědomí celou řadu dalších útoků.

Hack společnosti Verkada je další smutnou ukázkou toho, jak lze útok na dodavatele využít k proniknutí do jiných organizací. V poslední době se mluví o zranitelnosti v Microsoft Exchange Server nebo o útoku na SolarWinds, kde bylo napadeno devět amerických vládních agentur a více než 100 soukromých organizací, včetně několika bezpečnostních společností. Přitom stále není zřejmý konkrétní motiv a celé pozadí tohoto velmi sofistikovaného útoku. Organizace by tedy měly věnovat pozornost i zabezpečení svých dodavatelů.

Jak jsou na tom české firmy se zabezpečením? Daří se jim držet krok v obraně proti hackerům?
Tady bohužel vidíme velké rezervy. Ale není to problém jen českých společností. V současné době čelíme páté generaci kybernetických hrozeb, což jsou multivektorové globální útoky. Většina organizací po celém světě je přitom zabezpečena maximálně před třetí generací hrozeb. V téhle válce už se dávno nepoužívají ani „luky a šípy“ ani konvenční zbraně. Je tedy potřeba nezamrznout na místě a mít odpovídající zabezpečení, které se vyvíjí adekvátně s vývojem hrozeb.

Ze kterých zemí jsou dnes nejvíce vedeny hackerské útoky? Jaké jsou obvykle cíle hackerů?
Odpověď není jednoduchá. My samozřejmě víme, odkud útoky přicházejí, včetně útoků na Českou republiku. V kybernetickém světě jsou ale tyto věci relativní. Každá země je dnes adresátem i iniciátorem. Cílem jsou organizace všech velikostí i zaměření. Máme například mapu kybernetických hrozeb a na adrese threatmap.checkpoint.com se každý může podívat, odkud a kam v reálném čase útoky směřují.

Co se týče velkých útoků, které vyžadují dobře placené profesionální kybernetické jednotky, pak to vesměs kopíruje tradiční zbrojní velmoci.

Měly by firmy mít zákonnou povinnost hlásit napadení hackery?
Taková povinnost už v určitých případech existuje. Jedná se například o organizace spojené s kritickou infrastrukturou. Roli hraje i legislativa GDPR. V případě úniku většího množství osobních údajů, čehož jsme bohužel svědky poměrně často, musí postižená organizace vše nahlásit na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Hackeři se toho taky snaží zneužívat. Například vidíme nárůst dvojitého vydírání v souvislosti s ransomwarovými útoky. Hackeři zašifrují data a za jejich odemčení požadují výkupné. Zároveň ještě před zašifrováním některá data ukradnou a hrozí, že pokud nedojde k zaplacení požadované částky, ukradené informace zveřejní. To by logicky mělo nejenom zásadní dopad na reputaci dané společnosti, ale taky jí hrozí sankce v souvislosti s GDPR.

Dá se nějak odhadnout, jak jsou dnes hackeři úspěšní ve srovnání s minulostí?
Záleží, co si představit pod pojmem úspěšnost. Každopádně tvář kyberzločinu se mění. Před lety bychom našli řadu hackerů, kteří experimentovali nebo chtěli jen ukázat svoje dovednosti. Dnes se kyberzločin točí kolem financí, které jsou hlavní motivací a hnací silou. Světové ekonomické fórum už několik let řadí kyberútoky mezi největší celosvětové hrozby. Podle společnosti Cybersecurity Ventures mohou škody způsobené kyberzločinem dosáhnout v roce 2021 částky až šest bilionů dolarů.

Útočníci taky pružně reagují na aktuální akce a události. Od začátku koronavirové pandemie sledujeme vlnu nejrůznějších hrozeb – od koronavirových phishingových domén přes obchod s falešnými vakcínami až po útoky na nemocnice a vzdělávací organizace. Podobně sledujeme snahy vytvářet hrozby přizpůsobené Vánocům, Valentýnu, volbám nebo olympijským hrám. Útočníci zároveň nemusí mít ani technické znalosti, na darknetu lze zakoupit předpřipravené hrozby a útoky, což celý problém posouvá na další level.

Objevily se v poslední době nějaké nové prvky jak v útocích, tak i v obraně vůči nim?
Technologie se vyvíjí závratným tempem. A to jak ty bezpečnostní, tak bohužel i ty v rukou kyberzločinců. Například umělá inteligence (AI) pomáhá odhalit celou řadu hrozeb a velmi přispívá k efektivnějšímu boji s hackery. Ovšem i odvrácená strana se snaží využít AI k odhalovánízranitelností obětí.

Nový rozměr přináší taky Internet věcí (IoT), protože to může být v řadě případů snadný útočný vektor (režim vstupu do počítače nebo síťového systému, pozn. red.). Upozorňovali jsme například na zranitelnosti v chytrých žárovkách nebo nemocničních ultrazvucích. Řešením je tzv. nanozabezpečení, kdy v každém chytrém zařízení budou bezpečnostní agenti, komunikující s nadřazeným bezpečnostním řešením.

Na moderní hrozby není možné jen reagovat, je potřeba především využívat preventivní technologie a extrakci (odhalování) hrozeb, aby se nic nebezpečného nedostalo až k uživateli. Zároveň je potřeba nepodceňovat vzdělávání, útočníci totiž využívají různé techniky sociálního inženýrství. Zde často uživatelé sami umetou cestičku hrozbám a útokům.
Viac cloudu a viac internetu vecí :!: :lol:
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 7741
Registrován: 31 led 2017, 18:04
Bydliště: Černé/Rudé Kladensko

Re: Ekonomika

Příspěvek od petrp » 24 dub 2021, 12:49

Petr Dufek: Dluh zemí EU se přiblížil hranici 100 % HDP
ECB podle očekávání ani na dubnovém zasedání nezařadila nižší rychlost v nákupech dluhopisů a hodlá tak pokračovat v tisku eur i nadále.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byzny ... i-100-hdp/
"V životě je potřeba se pro něco zapálit. V krematoriu už bude pozdě..." ???
"Život člověka je jako role toaletního papíru - na začátku odmotáváš pomalu, ale jak se blížíš k závěru, ubývá to strašně rychle." Roman Horký, Kamelot

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 25 dub 2021, 13:43

https://echo24.cz/a/SzyZV/zlata-horecka-na-severu-cech
Zlatá horečka na severu Čech
Enormní zájem o investiční jistotu a prostředek pro uchování hodnoty v podobě mincí z drahých kovů vyhnal loňské tržby podniku v Jablonci nad Nisou nad 1,7 miliardy korun. Meziroční nárůst přesáhl v tomto ukazateli 50 procent. V závěru tohoto roku by se měla úspěšná mincovna představit v Dubaji na odložené Všeobecné světové výstavě EXPO 2020.

Soukromá společnost Česká mincovna z Jablonce nad Nisou, která začala razit mince 1. července 1993, má za sebou výjimečný rok. Může za to celková situace, způsobená pandemií covid-19. Nejistoty, které s sebou toto bezprecedentní dění přineslo, vyústily v mimořádný zájem trhu o spolehlivé investice. Vezmeme-li v potaz, že za šampiona mezi takovými jistotami je považováno zlato, je logické, že se poptávka výrazně posunula k produktům právě mincovny, která nabízí investičních možností celou řadu.

„Situace na trhu v roce 2020 ukázala, že se lidé v době krize čím dál více uchylují k investování s cílem uchování hodnoty. Česká mincovna i přes velmi složitou situaci na trhu s drahými kovy – například slévárny nebyly schopné uspokojit zvýšenou poptávku z důvodu omezení výroby – zachovala výrobu a dodávky podle původního emisního plánu a uspokojila zákazníky jak vlastními produkty, tak i zvýšený zájem o slitky či cihly,” zdůrazňuje obchodní ředitel Aleš Brix.

Zájem klientů umožnil podniku nejen zachovat pracovní místa, ale dokonce ho přiměl k navýšení výrobní kapacity a rozšíření počtu zaměstnanců. „Také jsme museli investovat do moderních strojních zařízení, které nám umožní nabídnout vysokohmotnostní produkty, jako jsou mince a medaile o velikosti tří a více kilogramů,” doplňuje Brix.

V čerstvých nekonsolidovaných hospodářských výsledcích zní pak loňská čísla o počínání mincovny následovně: tržby skočily oproti předloňsku o 50,9 procenta na více než 1,7 miliardy korun (1,2 v roce 2019). Mezi nabízenými produkty nejvíce zabodovaly tzv. bullion coins, tedy mince z drahého kovu určené především pro investiční záměry. Prodalo se jich za 341 milionů korun (meziroční nárůst o 138,5 procenta ze 143 milionů). „Pravdou je, že jsme původní výhled na rok 2020 splnili už polovině července,” netají se Aleš Brix.

Zlato je fenomén
Emisní plán České mincovny nabízí více než 200 vydání za rok. Podnik reaguje na zájem investorů, na přání numizmatiků a drobných střadatelů. Cílem je, aby každý našel, co hledá.

„Při přípravě emisního plánu na další rok pokračujeme v započatých víceletých cyklech a ve sběratelských sériích. V naší nabídce jsou různé směry od historických událostí přes významné osobnosti, architekturu a kulturu. V neposlední řadě sem patří i nabídka pro nejmenší sběratele třeba ve formě vzdělávacího komiksu – Vznik mincí v českých zemích. Návrhy na témata sbíráme během roku jak od odborníků z oboru mincovnictví, tak i od laické veřejnosti,” vysvětluje marketingový manažer Jaroslav Černý.

Pestrá paleta produktu zahrnuje mince s motivy českého lva, orla, investiční zlato a stříbro, platinu i palladium, případně stříbrné mince s broušenými kameny. Hlad po zlatě vede.

„Zlato je fenomén, který výrazně ovlivňuje lidstvo zhruba 4000 let. Za tu dobu se nikdy nestalo bezcenným, proto je považováno za dobrého držitele hodnoty. Letos navíc patří opět mezi nejvýnosnější aktiva, protože jeho dolarová hodnota od začátku roku stoupla o více než 16 procent. To je v době, kdy se hodnota amerického akciového indexu S&P 500 snížila o více než dvě procenta, velmi dobrý výsledek,” připomíná obchodní ředitel Brix.

Zlato navíc patří mezi méně volatilní aktiva. „Přesto jsou známy případy, kdy se investoři obchodující se zlatem nestačili divit. Například v druhé polovině 70. let vzrostla cena zlata za pouhé čtyři roky z úrovně lehce nad 100 dolarů za troyskou unci až k 800 dolarům za troyskou unci. V té době zažívalo světové hospodářství stagflaci. Ropné šoky vyvolaly vysoký růst inflace, který byl doprovázen ekonomickou stagnací. Na této situaci se ukázalo, že hodnota zlata dokáže výrazně růst, když se jiným typům aktiv příliš nedaří,” líčí Brix.

Stále bezpečný přístav
Tuto přednost potvrdil vývoj po propuknutí finanční krize v roce 2008. Tehdy hodnota zlata nejprve klesla, aby následně zažila silný růst, který vyvrcholil v roce 2011.
„Investoři v té době hledali bezpečný nástroj pro své investice kvůli obavám

z dluhové krize v eurozóně. Cena zlata v reakci na tuto situaci dosáhla svého historického maxima, když na krátkou dobu překonala úroveň 1900 dolarů za troyskou unci,” podtrhuje ředitel obchodu Brix.

Následovalo období přibližně do poloviny roku 2018, kdy cena zlata klesala nebo stagnovala. V tomto období zažívala globální ekonomika mimořádný růst a investoři se přesouvali do rizikovějších aktiv. To se ve druhé polovině roku 2018 začalo měnit. Cena zlata se tou dobou pohybovala pod úrovní 1200 dolarů za troyskou unci. Během loňského roku se zlato prodávalo dokonce i za více než 2000 dolarů, v současnosti se obchoduje za 1767 dolarů za troyskou unci.

Růst cen zlata v časem boje s koronavirem tak opětovně ukázal, že zlato je velice likvidním aktivem a dá se ho bez problémů směňovat.

„Je pravda, že v době razantního poklesu na trzích potřebovali investoři peníze, aby mohli vypořádat ztrátové pozice a udržet klíčové finanční toky. Z tohoto důvodu začali prodávat téměř všechno včetně zlata, čímž snížili jeho cenu. Vzniklou situaci můžeme pojmenovat známým souslovím Cash is King“, které nám říká, že v některých případech je nejvýhodnější směnit všechna aktiva na peníze,” upřesňuje obchodní ředitel.

Po této epizodě se cena zlata opět vrátila k růstu.

Žlutá versus bílá
Jestliže vydělíme dnešní cenu troyské unce zlata cenou troyské unce stříbra, dostaneme podíl blížící se hodnotě 100. To je historicky výjimečně vysoká úroveň. Ve starověku bylo zlato jen 15krát cennější než stříbro.

„Dokonce i v novodobé historii nepamatujeme takový rozdíl mezi cenou obou vzácných kovů. Třeba když v roce 1971 padl Brettonwoodský měnový systém a byl zrušen zlatý standard, cena zlata předčila cenu stříbra pouze 20krát,” vypočítává Aleš Brix.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 28 dub 2021, 16:31

https://echo24.cz/a/SnPLx/nepristoupime ... obalni-dan
Nepřistoupíme na nic, co by omezovalo národní suverenitu. Maďarsko odmítá globální daň
Zatímco Česko slovy ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nic nenamítá k zavedení globální daně, Maďarsko se nehodlá podřídit návrhu, který by zatížil lokální podnikání a ohrozil finanční suverenitu země. K návrhu takzvané globální daně pro nadnárodní firmy, s nímž přišel americký prezident Joe Biden, to řekl maďarský státní tajemník pro daně Norbert Izer. Dodal, že tento návrh může naprosto zpomalit rozvoj jednotlivých zemí.

„Maďarsko nepřipustí žádný návrh, který by místním podnikatelům ztížil život nebo by snížil finanční suverenitu státu,“ řekl Izer deníku Magyar Nemzet s tím, že globální daň pro nadnárodní firmy je nepřípustným útokem na suverenitu národních států. „Jde o evidentní snahu zvrátit progres u zemí, které si daly velkou práci se snižováním daní,“ dodal státní tajemník.

Podle Izera nabraly snahy o koordinaci globální daňových pravidel úplně nový směr. Uvedl, že Maďarsko se snaží držet daně na nejnižší možné úrovni. „Máme devíti procentní daně pro korporace, což je nejmenší hladina v Evropské unii. A pouze Evropská unie, nikoliv OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), má v pravomoci rozhodnout, co se bude dít ve státech EU,“ dodal Izer.
Schillerová návrh vítá

Česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) záměr amerického prezidenta Bidena zdanit globální firmy na rozdíl od Izera podporuje, chce ale znát parametry tohoto návrhu. Řekla to při sněmovních interpelacích v odpovědi na dotaz pirátského poslance Martina Jiránka. Ministryně poukázala na to, že daň z příjmu, tedy i korporátní daň, vždy byla a je národní politickou otázkou. Bude to určitý zásah do národní politické suverenity, připustila.

Schillerová řekla, že k možnému zásahu do národní suverenity bude velmi ostražitá. Je ale nutné znát přesně detaily návrhu. „Já chci zdanit globální giganty,“ ujistila. Vidí tam řadu nespravedlností. „Myšlenku zdanění globálních firem podstatně podporuji, chci ale vidět přesné její podmínky,“ řekla. Připomněla, že návrh byl poprvé oficiálně představen minulý týden.

„Nám tato myšlenka amerického prezidenta v oblasti boje proti daňovým rájům dává celkem smysl a vidíme tam víc pozitiv než negativ,“ řekl Pirát Jiránek. Pro Česko by to podle něj znamenalo přínos asi deset miliard korun ročně.
Návrh je konstruktivní, zní z Rakouska

Ministři financí Francie a Německa návrh Spojených států rovněž podporují. Řekli to v rozhovoru na serveru Zeit Online. Proti návrhu, který představila ministryně financí USA Janet Yellenová, přitom nemá výhrady ani Rakousko. „Já osobně nemám proti návrhu Spojených států nic,“ řekl německý ministr Olaf Scholz. „Jestliže to bude výsledek jednání, budeme i my souhlasit,“ doplnil ho francouzský ministr Bruno Le Maire.

Rakouský protějšek Gernot Blümel řekl, že návrh Washingtonu považuje za konstruktivní. „Tato daňová poctivost se musí především vztahovat i na digitální a analogové podnikatelské modely,“ řekl. Doufá přitom, že dohody se dosáhne rychle. Rakousko má teď firemní daň stanovenou na 25 procent.

Scholz a Le Maire se spolu chtějí bavit rovněž o využití peněz z fondu obnovy. Na něm se Evropská unie dohodla loni ve snaze podpořit své ekonomiky, aby se rychleji zotavily z dopadů pandemie.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 03 kvě 2021, 15:05

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... viru-jasa/
Farmaceutické firmy hlásí výsledky za první kvartál. Kdo má vakcínu proti koronaviru, jásá
První výsledková sezóna letošního roku začala, a farmaceutické firmy se chlubí zprávami o hospodaření za první čtvrtletí. Ukazuje se, že kdo vsadil na vývoj očkovací látky proti koronaviru, na jeho výsledcích se to projevilo pozitivně. Tedy alespoň v případě firem Johnson & Johnson a AstraZeneca, které své kvartální výsledky ohlásily jako jediné z těch, jejichž vakcínami se očkuje.

...
A pacienti dochnú ako muchy... Na koronu - i na vakcíny.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 16993
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 07 kvě 2021, 19:43

https://roklen24.cz/rej-spekulantu-do-z ... -miliardy/
Rej spekulantů. Do zemědělských komodit proudí miliardy
V posledním dubnovém týdnu, kdy futures na americké indexy začaly znovu stoupat, dolar dál klesal a výnosy z amerických vládních dluhopisů poskočily výš, i když se zatím udržely v zavedených pásmech. Komodity dál stoupaly. Zejména obiloviny a měkké komodity se mohou pochlubit značnými zisky.

Investiční fondy zvýšily sázky na vzestup komodit. U 24 nejvýznamnějších komoditních futures stouply celkové čisté dlouhé pozice o 4 % na 2,5 milionu lotů, což odpovídá nominální hodnotě 137 miliard dolarů. Zareagovaly tak na vzestup indexu Bloomberg Commodity Index zhruba o 3,6 % na nové desetileté maximum. Za tento vzestup může z velké části obilí, které posílilo o 8,6 %, a také měkké komodity, jež posílily o 7,3 %. Největší nárůst individuálních pozic byl zaznamenán u cukru, kávy, pšenice, topného oleje a mědi.
Energie: V ropě dosáhly kombinované čisté dlouhé pozice šestitýdenního maxima na 677 tisících a vévodí jim WTI, zatímco u ropy Brent se pozice spekulantů téměř nezměnily. Zde jsou hlavní příčinou zvýšené objemy prázdných prodejů. Největší změnu jsme zaznamenali u topného oleje, kde se čisté dlouhé pozice přiblížily ročnímu maximu.

Nejnovější vývoj: U futures na ropu jsou vzhledem k nerovnoměrnému oživení poptávky výhledy poměrně problematické. V Indii klesla v dubnu poptávka po benzínu na nejnižší hladinu od loňského srpna a v květnu může další omezení mobility přinést další pokles. Ve stejném období došlo k růstu spotřeby pohonných hmot v USA, Číně i Velké Británii a OPEC+ hodlá v následujících třech měsících znovu zvýšit produkci. Vyhlídky navíc zamlžuje nejistota ohledně růstu americké produkce a vyjednávání s Íránem, kde by dosažení jaderné dohody mohlo vyvolat růst produkce. Cena ropy Brent zatím postupně stoupá a aktuálně se obchoduje mezi 64 a 69 dolary.

Kovy: V oblasti drahých kovů se jednalo o vcelku klidný týden. Zlatu se nepodařilo zúročit nedávný průlom nad 1765 dolarů, což způsobilo další krátké prodeje. Výsledkem je celkový pokles čistých dlouhých pozic o 6 tisíc. Přibyly totiž nové krátké pozice. Díky vzestupu průmyslových kovů se dlouhé pozice ve stříbře zvýšily o 8 % a v platině hned o 25 %. Posílení HG mědi o 6,3 % pomohlo přilákat nové dlouhé pozice, takže jejich čistý objem stoupl o 23 % na 55,5 tisíc lotů. Stále však zůstává hluboko pod prosincovými 91,5 tisíci lotů a rekordními 125 tisíci loty z roku 2017.

Nejnovější vývoj: Zlato (XAUUSD) ani stříbro (XAGUSD) se zatím nedokázaly vymanit z aktuálního rozpětí a dál hatí plány býků i medvědů. Oba kovy se však dnes obchodují výš poté, co v pátek přežily další pokus srazit ceny dolů, když nečekaně poskočil dolar. Výnosy amerických vládních dluhopisů se dál obchodují v úzkém pásmu a rostoucí rovnovážnou sazbu (odrážející inflační očekávání) vyvažují nižší reálné výnosy. Spekulanti v posledním týdnu omezily své dlouhé pozice ve futures na COMEXu a objem investic ETF fondů se drží poblíž jednoletého minima. Zlato se teď obchoduje v pásmu od 1755 do 1800 dolarů.
Zemědělství: V minulém týdnu se většina spekulativních nákupů soustředila na zemědělský sektor (kromě hospodářských zvířat), a většina kontraktů na obiloviny a měkké komodity tak zaznamenala značný vzestup. Nejmarkantnější bylo posílení kukuřice, pšenice, cukru a kávy, protože sucho v Jižní Americe i v USA zhoršilo očekávanou úrodu. Kombinované dlouhé pozice v kukuřici, sojových bobech a pšenici zaznamenaly nový rekord a vzhledem k tomu, že poslední zmiňované komodity ještě zdaleka nedosáhly dřívějších maxim, lze v nadcházejících týdnech očekávat další nárůst dlouhých pozic. V oblasti měkkých komodit se téměř zdvojnásobily dlouhé pozice v kávě a v cukru poskočily o 15 % na 258 tisíc lotů, což je třetí nejvyšší zaznamenaná hodnota vůbec.

Nejnovější vývoj: Bloomberg Grains Spot Index, který už je na osmiletém maximu, dnes díky kukuřici (CORNJUL21) a pšenici (WHEATJUL21) dál stoupal. V případě kukuřice se rozpětí mezi červencovými kontrakty (stará úroda) a těmi prosincovými (nová úroda) zvýšilo na 115 centů za bušl, což jasně ukazuje, jaký stres nyní panuje na spotovém trhu. Brazilskou sklizeň narušila mohutná La Niña a suché počasí už srazilo produkční výhledy o 8 % na 104 milion tun. Také rekordní čínský import je příčinou znepokojení, a tak budou všichni bedlivě sledovat počasí a průběh osevu a sadby v USA, aby se stihli připravit na to, jakým směrem zamíří kontrakty na novou úrodu, například ten prosincový.

Forex: Všeobecný spekulativní prodej dolaru zvýšil čisté krátké pozice proti deseti měnovým futures na IMM a také dolarový index poskočil o 30 % na 10,3 miliardy dolarů, tedy šestitýdenní maximum. Dolar se prodával vůči všem významným měnám, a to hlavně díky uzavírání krátkých pozic v japonském jenu, kde došlo k nákupu 11 tisíc lotů (což odpovídá 1,3 miliardy dolarů).
A žranica bude zasa drahšia...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host