Evropská komise

[petrp]

Po nás potopa, vzkazuje Evropská komise
Není to ani půl roku, co Evropská unie schválila ambiciózní plán na dosažení uhlíkově neutrální společnosti s mnohabilionovým rozpočtem a již začala proces rozdělování těchto ještě nenatištěných eur mezi státy. A Komise dnes přichází s dalším a ještě ambicióznějším plánem, tentokrát na oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi. Nebo lépe, na snížení politického a hospodářského rozkolu mezi severem a jihem kontinentu, který však ohrožoval celistvost Unie již před krizí.

Předsedkyně Komise von der Leyenová tento „nástroj“, jak se říká v bruselské hantýrce, obhajuje slovy „…je potřeba opustit předsudky, překonat odpor a pokročit kupředu...“. Přečtěte si to ještě jednou. Opustit (ekonomické) předsudky a překonat odpor (zdravého rozumu)? Evropská komise navrhuje půjčit si na finančních trzích 750 miliard eur s třicetiletou splatností s tím, že tuto sumu budou splácet všechny členské státy Unie. 500 miliard z této sumy bude představovat nevratná pomoc zemím, jejichž veřejné finance krize naprosto rozvrátila, půjde tedy zejména o pomoc pro Španělsko a Itálii. A protože i členové Evropské komise zřejmě tuší, že „dnešní dluhy jsou zítřejší daně“, obhajuje Komise tuto půjčku tím, že našim (splácejícím) dětem předáme Unii v ekonomickém rozkvětu a prosperitě.

Nicméně, pro kritického pozorovatele má celý záměr několik velkých otazníků.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahra ... ranici_wag

[petrp]

Wagenknecht poslal další žalobu kvůli Babišovi. Tentokrát na Komisi za to, že se s ním baví
Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht podal další žalobu k evropskému soudu, tentokrát dokonce na Evropskou komisi. Ta podle něj porušuje vlastní zásady, když vyjednává s Andrejem Babišem, kterého zároveň v auditu označila jako člověka ve střetu zájmů. „Oni si udělali vlastní pravidla, že nebudou jednat s nikým, kdo je ve střetu zájmů, ale v téhle situaci se podle toho vůbec neřídí,“ má jasno Wagenknecht a doufá, že se situace se střetem zájmů premiéra Babiše jednou pro vždy vyřeší.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... avi-628435

[petrp]

VON DER LEYENOVÁ BY MĚLA IHNED ODSTOUPIT Z ČELA EK
Docela velký „přehmat“ se podařil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Zapojila se totiž do předvolební agitace pro Chorvatské demokratické společenství, které volby s výrazným náskokem vyhrálo. Jak poznamenala agentura AP, von der Leyenová coby někdejší německá ministryně obrany je členkou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která patří do Evropské lidové strany (EPP) stejně jako chorvatská strana HDZ.

Dle mého soudu se jedná o fatální selhání člověka v jedné z nejvyšších funkcí EU. Zcela jistě by po tomto angažmá měl následovat její odchod z čela Evropské komise. Bohužel, obávám se, že Německo, odkud von der Leyenová pochází, a které tento půlrok předsedá EU, bude svou věrnou „evropskou“ političku bránit „zuby, nehty“. Od Německa proto nelze nic zásadního očekávat, Možná se paní předsedkyně „omluví“.

https://pravyprostor.cz/von-der-leyenov ... z-cela-ek/

[petrp]

EURODOTACE: Manžel předsedkyně Evropské komise čerpá miliardy EUR
Manžel předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, Dr. Heiko von der Leyen je zakladatelem a ředitelem Hannoverské lékařské školy (MHH), kterou teď čeká gigantická přestavba za 2,1 miliardy euro za podpory dotací z EU.

Evidentní střet zájmů nikomu nevadí
Evropská unie podporuje školu dotací 3,5 milionů euro ročně (70 milionů korun). Nad faktem, že paní Ursula von der Leyen je předsedkyní nejvyššího orgánu Evropské unie, která dotuje jejímu manželovi provoz a výzkum, se nikdo nikdy nepozastavil. To ale orgánům Evropské unie nebrání v kritice pobírání eurodotací českou firmou Agrofert, vlastněnou v minulosti současným českým premiérem Andrejem Babišem.

Příjemci eurodotací kam se podíváš
Předsedkyně Leyenová ale není zdaleka jediný případ mezi bruselskými politiky. Např. nový evropský komisař pro vnitřní trh, Francouz Thierry Breton, byl do svého zvolení ředitelem několika IT firem, které pobíraly eurodotace. Zde byl střet zájmů tak nasnadě, že nad jeho kandidaturou dlouho visel otazník. Nakonec uspěl díky bezmezné podpoře francouzského prezidenta Macrona a faktu, že se dobře zná s Ursulou von der Leyenovou z doby, kdy spolu plánovali projekt společné evropské obrany.

https://www.narodninoviny.cz/eurodotace ... iardy-eur/

[petrp]

Brusel chce, aby Řekové předali Turecku část ložisek ropy a plynu u svých ostrovů
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise Josep Borrell podle řeckého webu pronews.gr počátkem týdne při jednání v Ankaře prohlásil, že „EU má v úmyslu rozdělit řecké uhlovodíky (ropu a plyn) ve východním Středomoří a v Egejském moři mezi Řecko a Turecko“. Na tiskové konferenci po jednání s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem sdělil, že „toho bude dosaženo pouze prostřednictvím dialogu a vyjednáváním.“

http://www.novarepublika.cz/2020/07/bru ... recku.html

[homer]

Evropské komisi jsme překazili bleskový podvod na osiváře

V době karantény COVID-19 byla mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí uzavřena dohoda, že během největšího náporu pandemie budou projednávány pouze návrhy předpisů, které mají pomoci řešit ekonomické dopady koronaviru. Europarlament a Rada jako spoluzákonodárci vyšli Komisi vstříc a většinu opatření na zmírnění škod umožnili projednat ve zrychleném řízení.
V době nejprudšího náporu epidemie se však Komise pokusila spáchat podvod na pěstitelích osiva. S označením „opatření v rámci boje proti COVID“ nám byl doručen návrh rozhodnutí o uznání rovnocennosti osiva pěstovaného na Ukrajině s osivem pěstovaným v EU. Komise jej deklarovala jako „technickou změnu“ a požadovala zrychlené schválení bez možnosti předkládat pozměňovací návrhy.
Po poradě s Českomoravskou šlechtitelskou a semenářskou asociací jsem jako koordinátor frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci zvolení v ČR za SPD, proti zrychlenému režimu použil veto. Návrh už na první pohled vzbuzoval podezření, že má umožnit do EU dovoz osiva pěstovaného na Ukrajině bez kontrol, zda splňuje požadavky, které právo EU pro osivo stanoví.
Poté, kdy jsem jménem frakce ID uplatnil veto proti zrychlenému řízení na poradě koordinátorů, vyvíjeli pracovníci sekretariátu Zemědělského výboru Evropského parlamentu nátlak na mé spolupracovníky, aby mě přesvědčili ke stažení veta. Úředníci Evropského parlamentu, kteří se podle Služebního řádu mají chovat nestranně a apoliticky, se neúspěšně snažili přesvědčit mé kolegy, že „návrh nijak neuškodí východoevropským zemím ani českým zemědělcům“. Toto krajně neobvyklé chování mě však jen utvrdilo v přesvědčení, že jde o nějakou „křivárnu“. A že v tom zřejmě jde o hodně miliard. Veto jsem tedy odmítl stáhnout.
Těsně před prvním projednávání tohoto dokumentu na výboru začala přicházet varování před urychleným schválením jak od celoevropského sdružení osivářů, tak i od od jednotlivých národních asociací.

Při květnovém jednání Zemědělského výboru jsem zopakoval, že jménem frakce ID trvám na řádném projednání návrhu. Tedy na předvolání komisaře pro mezinárodní obchod Philla Hogana k podání vysvětlení. A hlavně na možnosti podávat k návrhu rozhodnutí pozměňovací návrhy. Argumentoval jsem rizikem zavlečení osiva kontaminovaného pylem z geneticky modifikovaných rostlin, jejichž pěstování není na Ukrajině zakázáno. A to ani v těsném sousedství polí, na nichž jsou pěstovány rosliny na osivo. Při jednání výboru jsem byl napaden českou kolegyní z lidovecké frakce Michaelou Šojdrovou s tím, že můj pohled je „subjektivní“.

Možnost kontaminace rostlin pěstovaných na osivo pylem z GMO rostlin představuje pro uživatele takového osiva velké riziko ekonomických škod. Většina potravinářských firem odmítá vykupovat zemědělské produkty s GMO. Pokud je při kontrolách kvality vykupovaných komodit najde, uplatňuje vůči pěstitelům tvrdé pokuty. Návrh předložený Komisí by vedl ke zrušení kontrol dováženého osiva. Na společný trh by se EU ve velkém dostalo osivo kontaminované na Ukrajině GMO bez toho, že by se to zemědělec, který by jej koupil, měl šanci dozvědět. Bez zákonem zrušené kontroly státní roslinolékařskou správou nemá zemědělec šanci zjistit, jestli v osivu, které koupil není GMO.

Požádal jsem proto o odbornou konzultaci Agrární komoru a Zemědělský svaz. Zajímalo mě, v čím zájmu by bylo urychlené schválení takového dokumentu. Od expertů z oboru mi bylo vysvětleno, že osivářské nadnárodní korporace jako Sygenta nebo Bayer-Monsanto na Ukrajině „za babku“ skoupily tisíce hektarů půdy. Na ní pěstují osivo za podmínek, které odporují předpisům EU. Nejen těm o zákazu GMO, ale i o maximálních limitech herbicidů a pesticidů. A nyní jim jde o to, dostat toto kontaminované osivo na trh v EU. Po poradách s předními českými experty na pěstování osiva jsem v červnu ve stanoveném termínu předložil nejen návrh na zamítnutí rozhodnutí, ale pro jistotu i pozměňovací návrh, který by zachoval fitosanitární kontroly u osiva dováženého z Ukrajiny.

V mezičase přicházela další a další varování od odborných zemědělských sdružení, které upozorňují všechny europoslance, že návrh Komise je podvod, jež by vážně poškodil evropské zemědělce. Evropská asociace pěstitelů kukuřice upozornila, že u návrhu nebylo provedeno připomínkové řízení a že se k němu odborná veřejnost neměla šanci vyjádřit. Evropské sdružení pěstitelů obilovin zase upozornilo, že Komise neprovedla povinné posouzení dopadů.

Na včerejší poradě koordinátorů zástupci všech frakcí jednomyslně rozhodli, že projednávání tohoto dokumentu bude přerušeno. Současně jsme Komisi uložili, aby provedla konzultace s odbornou veřejností a vypracovala studii dopadů na zemědělce.

Předseda výboru německý lidovec Norbert Lins při rekapitulaci dosavadního vývoje této causy uvedl, že zpravodajka dokumentu česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) navrhla schválit návrh rozhodnutí beze změn. Frakce ID a polovina dalších frakcí naopak navrhuje zamítnutí. Držte proto prosím na podzim, kdy se bude hlasovat, palce nejen našim osivářům, ale všem zemědělcům, které by dovozy pančovaného osiva z Ukrajiny mohly poškodit, aby se podařilo prosadit zamítnutí tohoto paskvilu nebo aspoň schválení pozměňovacího návrhu, který by zachoval kontroly dovozů.

https://www.facebook.com/MUdrIDavid/pos ... __tn__=K-R

Presunul Alch.

[petrp]

Evropská unie se začala zajímat o povinné podíly českých potravin
O povinné podíly českých potravin na pultech řetězců se začala zajímat Evropská komise. Ve středu to novinářům řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. EK podle něj informovala Česko, že návrh je v rozporu s jednotným evropským trhem. Změnu zákona navrhly dvě desítky poslanců, neprošla ale závěrečným sněmovním čtením. Nyní o možných alternativách jedná sněmovní zemědělský výbor.

Návrh, který Sněmovnou neprošel, předpokládá, že řetězce by musely nabízet od příštího roku 55 procent českých potravin s ročním nárůstem po pěti procentních bodech až na 85 procent. Podle Doležala řetězce vlastněné zahraničním kapitálem aktivovaly domácí vlády, aby se o problematiku zajímaly. Dodal, že Evropská komise informovala, že návrh je v rozporu s evropskými normami ohledně jednotného trhu.

https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/evr ... 45846.html

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2020/07/so ... -data-usa/
Soud EU zneplatnil dohodu „štít“ umožňující firmám předávat data do USA

Soudní dvůr Evropské unie dnes označil za neplatné rozhodnutí Evropské komise, které umožňuje firmám předávat osobní údaje uživatelů do Spojených států. Soud tak reagoval na podnět rakouského aktivisty Maxe Schremse, podle něhož společnost Facebook nerespektovala pravidla ochrany citlivých dat. Podle unijní justice dohoda známá jako „štít EU-USA“ nezajišťuje dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů.

Naproti tomu dřívější rozhodnutí komise, na jehož základě společnosti poskytovaly data o uživatelích do mimounijních zemí, je podle dnešního verdiktu soudu platné.

Unijní soud požádala o vyjádření irská justice, která dlouhodobě řeší Schremsovy stížnosti vůči Facebooku, jenž má v Irsku své evropské sídlo. Podle soudců v Lucemburku nedokáže zmíněná dohoda zaručit, že údaje evropských uživatelů budou v USA chráněny stejně jako na území EU. Spojené státy v dohodě dostatečně nezajišťují, že k citlivým datům nezískají přístup americké tajné služby, konstatoval unijní soud.

Právě obavy ze sledování dat zpravodajskými službami v USA, na něž v roce 2013 upozornil někdejší analytik americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, vedly Schramse k tomu, aby se obrátil na justici.

Brusel zavedl soubor pravidel pro ochranu dat po dohodě s Washingtonem v roce 2016. Do systému se během prvních tří let zapojilo téměř 5000 amerických společností včetně technologických gigantů Google či Microsoft. Místopředsedkyně EK Věra Jourové loni konstatovala, že USA postupně zlepšují dohled nad dodržováním dohody, stále však existují problematické body.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/sazka-muze-o ... ka-komise/
Sazka může ovládnou řeckou sázkovku Opap, schválila to Evropská komise

Evropská komise dnes vydala tiskovou zprávu k souhlasu soutěžního generálního ředitelství s ovládnutím řecké sázkové kanceláře Opap tuzemským gigantem Sazka. K získání kontroly na čtvrtou největší firmou svého oboru v Evropě tak skupině KKCG tak nic nebrání.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/komise-navrh ... pske-unii/
Komise navrhuje zvýšit koordinaci a předvídatelnost veškerých opatření omezujících volný pohyb v Evropské unii

Evropská komise souhlasí s doporučením Rady EU, aby veškerá opatření přijatá členskými státy, která omezují volný pohyb v důsledku koronavirové pandemie, byla koordinována a jasně sdělována na úrovni EU.

Členské státy Evropské unie by měly více spolupracovat při rozhodování členských států o tom, zda zavést cestovní omezení a pro takové kroky by měly být stanoveny prahové hodnoty. Vyplývá to z jednání Evropské komise na konci minulého týdne. Komisaři souhlasili s návrhem Rady EU.

...

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SxkPQ/kurz-je-prvot ... ky-ministr
Kurz je prvotním pachatelem migrační krize, zavřel hranice, útočí lucemburský ministr

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn obvinil nevybíravě rakouského kancléře Sebastiana Kurze z „ubohé situace“ evropské migrační politiky. Podle lucemburského sociálnědemokratického politika, který podobně v minulosti už útočil na některé postkomunistické země, zůstává Evropa „nemocná“ především kvůli Kurzovi, který odmítá nezřízené přijímání migrantů. Kritizuje jeho „politiku zavřených hranic“. Uvedl to pro německý časopis Der Speigel.

„Evropa zůstane nemocná, dokud nenalezne východisko z uprchlické krize. Pro mě je pachatelem Sebastian Kurz. Je tím úplně prvním, kdo odpovídá za tuto ubohou situaci,“ vyjádřil se Asselborn. Kurzovo konání v rámci rakouské migrační politiky podle něj spočívá v tom, že „stačí zavřít hranice, aby bylo možné problém s uprchlíky vyřešit“.

Šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou Asselborn vyzval, aby se již nesnažila přesvědčovat některé státy k přijímání migrantů. „Je načase, aby komise už přestala přesvědčovat ty dvě třetiny zemí EU, které stále předstírají, že se jich uprchlíci za evropskými hranicemi netýkají, k projevení solidarity,“ prohlásil.

Rakouská koalice lidovců a zelených se v současnosti dohaduje o přijímání migrantů ze spáleného uprchlického tábora Moria. Ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) hovořil o násilných migrantech, kteří by v Evropě neměli mít právo na azyl. Na rozdíl od Německa také Rakousko neuvažuje o přijímání nezletilých migrantů.

Kurz: Chceme raději integrovat, ne přijímat další
Kurz se naposledy v březnu opět vyjádřil proti přijetí migrantů kvůli krizi na turecko-řecké hranici. „Naše linie jako spolkové vlády je jasná, totiž žádné další dobrovolné přijímání v Rakousku,“ řekl Kurz. „Rakousko patří mezi nejsilněji zatížené země Evropské unie. Sotva na světě existuje země, a už vůbec ne v Evropě, která na hlavu přijala více uprchlíků,“ argumentoval kancléř.

„Jsem pro to, abychom nejdříve dobře integrovali ty, kteří už tu jsou. Máme například 30 000 nezaměstnaných osob s právem na azyl, u nichž by bylo dobré je dostat na pracovní trh,“ prohlásil šéf rakouské vlády.

Kurz poukázal i na příslušná čísla. „Jenom v posledním roce jsme přijali přes 10 000 lidí. Tím jsme jenom v posledním roce přijali několik tisíc žen a dětí. Tak tomu bude i v tomto roce,“ řekl Kurz. V uplynulých pěti letech podle něj šlo dohromady o 200 000 žádostí o azyl a z toho byly desetitisíce žen a dětí.

Šéf vnitra Nehammer uvedl, že i letos už Rakousko zařadilo do azylového řízení nově tisícovku žen a dětí. „Jenom v posledních dvou letech podalo žádost o azyl zhruba 11 000 dětí a 4000 žen,“ zdůraznil ministr.

Asselborn v minulosti opakovaně kritizoval také státy visegrádské čtyřky (V4) za jejich postoj v migrační krizi. „Dostávám záchvaty, když slyším, jak nám země Visegrádu říkají, že nemají tradici přijímání běženců. Musí se jim říci: My jsme také neměli tradici, že bohatší členské státy pomáhají těm chudším,“ nechal se už před téměř čtyřmi lety slyšet šéf lucemburské diplomacie.

[Alchymista]

koho chcú bohovia zničiť, zbavia ho najprv rozumu...
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi ... tomoto_fdv
NÁZOR: Evropa se definitivně zbláznila. Chce ještě zpřísnit limit emisí

Evropská komise navrhne zpřísnění limitů pro automobilové emise v Evropské unii. Vyplývá to z dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Průměrné emise oxidu uhličitého u nových vozů by podle tohoto návrhu měly být v roce 2030 o 50 procent nižší než v roce v roce 2021.

Nynější plány EU přitom v daném období počítají se snížením emisí o 37,5 procenta. V aktuální situaci, kdy mnoho výrobců padá do ztrát, počítá následky propadu za koronavirus a obává se budoucnosti, to zní jako špatný vtip.

O návrhu na zpřísnění emisních limitů informují tento týden německá média. Mluvčí Evropské komise se k těmto informacím odmítla vyjádřit, zatímco německý svaz automobilového průmyslu VDA zpřísnění limitů důrazně odmítl, píše Reuters.

Dokument, který by měla komise zveřejnit příští týden, rovněž představuje širší plán, podle kterého by měly emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 klesnout minimálně o 55 procent oproti roku 1990. Současným cílem EU je přitom snížit emise v daném období o 40 procent. Dokument má rovněž nastiňovat, jakým způsobem lze nového cíle dosáhnout.

Agentura Reuters tento týdenzjistila, že komise Evropského parlamentu pro životní prostředí prosazuje ještě vyšší, 60procentní snížení emisí. Tohoto cíle by měly automobilky dosáhnout do roku 2030, oproti úrovni roku 1990. EU chce dosáhnout do roku 2050 „klimatické neutrality“. Parlament bude o novém předpisu hlasovat začátkem října.

Zákon o klimatu musí také schválit národní vlády, které se neshodují na tom, jak ambiciózní by měl být nový cíl EU v oblasti snižování emisí do roku 2030. „Cíl snížit emise o 55 % má podporu asi 12 zemí, ale některé východní státy se odmítly zavázat k jakémukoli novému cíli, než uvidí posouzení ekonomických nákladů,“ píše Reuters.

„Není jasné, který cíl má většinovou podporu v celém parlamentu, ale doufám, že pokud bude mít parlament vysoké cíle, mohl by tlačit na vlády, aby přijaly ambicióznější cíl,“ uvedl francouzský zákonodárce Pascal Canfin, který předsedá výboru pro životní prostředí. „Všichni víme, že 55 % je již velmi ambiciózních, ale věda dokonce požaduje více,“ dodal.

Emise rostou kvůli boji za jejich snižování
Dnešní auta jsou mnohem čistší než ta, která se vyráběla před několika lety. Například Society of Motor Manufacturers and Traders (SMMT) uvádí, že průměrný nový vůz loni vyprodukoval o 29,2 procenta méně CO2 než srovnatelný vůz před deseti lety. Přesto průměrné emise aut stále rostou.

Jak je to možné? Může za to boj za čistší auta a obliba SUV mezi zákazníky. Po Dieselgate byly veřejnosti dieselové motory prezentovány jako něco špinavého, co se nemá kupovat.

Spousta motoristů, ale hlavně firem se lekla a místo nově vyvinutých dieselů, které už jsou výrazně čistší, si koupila auta s benzinovým motorem. Ta však mají vyšší spotřebu a tím i vyšší CO2 než stejně výkonné nafťáky. K tomu čím dál víc lidí kupuje SUV a logicky čím větší auto, tím těžší a s větší spotřebou.

Opatření na čištění emisí u moderních motorů jsou navíc tak drahá, že auta prodražují. Paradoxem je, že od letošního roku budou automobilky platit pokuty za překročení průměrného limitu 95 g CO2/km. Kvůli koronakrizi zároveň řada z nich využívala, či bude využívat různé formy státní pomoci. Na jedné straně tak budou automobilky brát dotace, na druhé platit peníze na pokutách.

Už dnešní požadavky předpisů na snižování emisí jsou podle mnohých na hranici fyzikálních možností. Šéf Peugeotu Carlos Tavares to shrnul za všechny: „Současné požadavky na snižování emisí CO2 jdou daleko za hranice toho, co se dá označit jako ekonomicky proveditelné a společensky ospravedlnitelné.“

Jedinou možností je „naředit“ emise aut se spalovacími motory elektromobily, problém ovšem je, že po nich není taková přirozená poptávka, aby to na dorovnání emisní matematiky stačilo. Evropa tak nutí vlády a výrobce prodej aut do zásuvky mohutně dotovat, na to ovšem v současné době rozhodně nejsou peníze. O brutálním křivení trhu nemluvě.

Koronakrize
Autoprůmysl je aktuálně prudkým zpomalením ekonomiky kvůli epidemii koronaviru opravdu zdecimovaný. Prodeje jsou na minimech, automobilky a jejich dodavatelé ohlašují útlum a propouštění.

Ve snaze vyhnout se dalším finančním ztrátám Sdružení evropských výrobců automobilů (ACEA) lobbovala už v březnu za dočasné uvolnění pravidel. Sdružení se dopisem obrátilo na pět eurokomisařů i přímo na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

„Ujišťujeme vás, že naším záměrem není zpochybňovat pravidla jako taková, ani samotné cíle bezpečnosti, zmírňování klimatických změn a ochrany životního prostředí,“ cituje magazín Autosalon.tv z dopisu ACEA ze začátku dubna.

„Splnění cílů je mimořádně náročné i v běžných podmínkách, natož v období pandemie koronaviru a související finanční recese,“ shrnuje. „Výrobci přitom nutně nemusejí žádat o zvýšení emisních limitů, ani neplánují produkovat méně ekologická vozidla. Řešením dané situace může být posunutí termínů plnění emisních limitů, jakož i prodloužení speciálních kreditů za auta, která produkují méně než 50 gramů CO2 na kilometr. Tedy za elektromobily a plug-in hybridy.“

[IgorT]

Európska únia vysiela silný signál proti tureckým provokáciám
Autor: Newsdesk -2020-09-170

Rokovacia sála Európskeho parlamentu v Štrasburgu počas plenárneho zasadnutia v roku 2014.
Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyen vyslala po ďalších provokáciách proti Grécku silný signál smerom k Ankare.

"Turecko je a vždy bude dôležitým susedom." Ale zatiaľ čo sme na mape blízko seba, zdá sa, že vzdialenosť medzi nami rastie, “uviedla počas svojho vystúpenia v Európskom parlamente.
Silný postoj Európskej únie prichádza po obnovení tureckých provokácií proti Grécku po spore o plyn a práva na ťažbu v Stredozemnom mori.

"Áno, Turecko je v problémovej oblasti." A áno, sú v ňom umiestnené milióny utečencov, za čo ich podporujeme značnými finančnými prostriedkami. Nič z toho však nie je opodstatnením pokusov zastrašiť susedov, “uviedla von der Leyenová vo svojom výročnom prejave pred Európskou úniou.

Predseda Európskej komisie tiež dodal, že Grécko aj Cyprus môžu rátať s plnou európskou solidaritou, pretože sa zdá, že rozpor medzi oboma členmi NATO rastie.
https://www.almasdarnews.com/article/th ... vocations/

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SZwPu/sefka-evropsk ... a-havlicek
Šéfka Evropské komise chce snížit emise o 55 %. Nereálné, říká Havlíček

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je požadavek šéfky komise nereálný.

Některé státy, zvláště ty z východního křídla EU včetně České republiky, přitom dávají najevo, že budou mít problém i se splněním současného závazku. Přímo to v reakci na vystoupení řekl Havlíček. „Rozumíme ekologickým ambicím EU, podstatné je, jak to dopadne na jednotlivé země. Každá má jinou průmyslovou, energetickou a dopravní infrastrukturu. Vize nesmí být pouze ideologie a přání, ale musí být podložena konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích, která musí mít reálný základ i s ohledem na aktuální situaci, kdy celá Evropa řeší dopady pandemie,“ uvedl Havlíček. Normální je podle něj plán s členskými státy na odborné úrovni nejprve prodiskutovat a poté udělat závěr a cíl. „Evropská komise to dělá přesně opačně,“ dodal. Už v květnu uvedl, že ČR by měla zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990.

Větší část unijních zemí stejně jako stovky velkých firem či nevládních organizací naproti tomu přísnější závazky podporují. Řada poslanců Evropského parlamentu (EP) hovoří o ještě vyšších cílech. „Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo,“ řekla von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu. „Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti,“ pokračovala. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem.

Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč), který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření nového koronaviru. Von der Leyenová dnes řekla, že více než třetina z těchto peněz půjde do ekologických projektů. Třetinu prostředků na naplnění fondu, které si komise hodlá bezprecedentně půjčit na finančních trzích, podle své šéfky získá prostřednictvím takzvaných zelených dluhopisů. Tedy takových, které se využívají právě k financování ekologických projektů.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SmxTb/ceske-drahy-m ... ska-komise
České dráhy mají příliš levné jízdné, poškozují konkurenci, rozhodla Evropská komise

Evropská komise (EK) dospěla k předběžnému závěru, že České dráhy (ČD) porušují antimonopolní pravidla, a to tím, že účtují ceny pod úrovní nákladů. Zejména v souvislosti s cenami jízdného na trati mezi Prahou a Ostravou proto komise zaslala dopravci své námitky. Pokud ČD nedokážou svůj postup v konkurenčním boji obhájit, hrozí jim pokuta do deseti procent z ročního obratu. To by podle výroční zprávy firmy za loňský rok znamenalo asi čtyři miliardy korun. Dopravce v reakci uvedl, že sdělení výhrad není rozhodnutím, které by závazně říkalo, že ČD pochybily a jsou povinny platit pokutu.

Komise zahájila vyšetřování v roce 2016, když si na ceny údajně určené k likvidaci konkurence stěžovaly firmy RegioJet a Leo Express. Ty začaly v letech 2011 a 2012 nabízet své služby na páteřní trati mezi Prahou a Ostravou, kde v té době České dráhy snížily ceny svých jízdenek pod úroveň nákladů.

Podle místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerové může konkurence v dopravě tlačit ceny dolů a zvyšovat kvalitu služeb, což může být pro klienty přínosem. „V tomto případě však máme obavy, že České dráhy stanovovaly predátorské ceny, což je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže EU,“ uvedla dnes Vestagerová.

Komise nyní dala firmě prostor na vyjádření, její zástupci mohou prozkoumat dokumenty k řízení nebo si vyžádat slyšení v Bruselu. Pokud ale České dráhy nedokážou komisi přesvědčit, aby změnila názor, může unijní exekutiva firmě vyměřit pokutu ve zmíněné výši. Žádné přesné časové lhůty pro další průběh řízení normy neurčují.

„Monopolní dopravce nemůže poškozovat novou konkurenci tím, že cíleně sníží ceny jízdenek u svého ztrátového provozu na ještě nižší podnákladovou úroveň a brání ekonomicky novým dopravcům vstoupit na trh,“ sdělil mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj. „Pokud se potvrdí zjištění o predátorských cenách, je to dobrá zpráva pro konkurenční prostředí nejen na české železnici,“ reagoval mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík.

Antimonopolní pravidla stanovená v unijních smlouvách zakazují dominantním společnostem zneužívat svého silného postavení na trhu. Toho se mohou firmy v některých případech dopustit i stanovováním cen pod úrovní nákladů.

Podle závěrů vyšetřování komise se ČD „zřejmě domnívaly, že RegioJet a Leo Express na trase Praha-Ostrava (a nejen na ní) expandují příliš rychle“. V reakci na to nabízela státní firma své služby za ceny, které nepokrývaly její náklady.

„Cílem bylo narušit hospodářskou soutěž na trhu. Komise proto dospěla k předběžnému názoru, že v letech 2011 až 2019 ČD uplatňovaly na trati Praha-Ostrava predátorské ceny,“ uvedla Evropská komise.

[Rado Info]

Evropská komise vidí jednu minimální mzdu v EU jako „nezodpovědnou“ a „nerealistickou“
Zavedení lucemburské minimální mzdy v Bulharsku by podle eurokomisaře pro pracovní místa a sociální práva zničilo bulharskou ekonomiku.
http://casopisargument.cz/?p=32340

[Alchymista]

https://roklen24.cz/evropska-unie-se-pr ... toaktivum/
Evropská unie se přihlásila ke kryptoaktivům

Evropská komise vydala sérii legislativních návrhů regulujících virtuální majetek a poskytování služeb za pomocí tržních infrastruktur fungujících na bázi DLT. Přijetím návrhů má dojít k zavedení jednotného právního přístupu k tomuto fenoménu a tím i k vytvoření jednotného vnitřního trhu kryptoaktiv.

„Budoucnost financí je digitální,“ komentuje Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda Evropské komise. „Inovativní jednotný trh digitálních financí bude přínosem pro Evropany a klíčem k hospodářskému oživení Evropy, jelikož spotřebitelům nabídne lepší finanční produkty a společnostem otevře nové možnosti financování.“

Evropská komise v rámci kompetence Unie přijímat opatřením ke sbližování právních předpisů členských států publikovala na konci září legislativní balíček, jenž se skládá ze čtyř návrhů – nařízení o trzích krypto-aktiv (MiCA), nařízení pro tržní infrastrukturu vedenou na DLT (DLT nařízení), nařízení o odolnosti digitálního provozu (DORA) a směrnice upravující unijní legislativu v oblasti finančních služeb (změnová směrnice).
S výjimkou změnové směrnice budou nová legislativní opatření přijata ve formě nařízení, což znamená, že jakmile Rada a Evropský parlament provedou případné změny a návrhy schválí, ve všech 27 členských státech vznikne od uvedeného dne povinnost se těmito nařízeními řídit.

+ dlhý článok s množštvom odkazov

[Alchymista]

https://janamarkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=760438
Vyděračská EU zatíná drápy diktatury čím dál tím víc. Pro naše dobro samozřejmě.

Porušení hodnot EU bude nově znamenat konec čerpání peněz. Posílat je a ručit za její dluh se ale bude muset dál. Kdo ale bude určovat koho a za co "sejmout"? Vážně si to necháme líbit?

Zpravodajské servery dnes informovaly, že zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se dohodli na tom, že čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů takzvaného právního státu. Maďarsko a Polsko, vůči kterým je toto opatření (především) namířeno, s ním nesouhlasí a pokládají je za vydírání. Což se jim nedivím, protože už jen z toho je jasné, že pokud dvě země nesouhlasily, těžko se mohlo jednat o dohodu. Je to spíše diktát, který především Německo s Francií protlačili za pomoci svých věrných vazalů proti vůli Poláků a Maďarů. Bohužel, s asistencí ČR, na čemž mají lví podíl aktivity české eurokomisařky Věry Jourové. To české se mi píše obtížně, ale formálně to tak je. Europarlament se chlubí, že „díky tomuto nástroji bude moci EU zastavit financování vlád, které nedodržují naše hodnoty, jako je vláda práva“. Čí hodnoty to budou, si lze snadno domyslet. Co konkrétně bude znamenat porušení těchto hodnot EU přitom bude určovat Evropská Komise a bude to podléhat schválení kvalifikovanou většinou v Evropské radě. Takže takové malé o vás bez vás. Nebo vlastně velké.

Už v minulosti byli v Evropské radě hravě přehlasováni odmítači kvót na přerozdělování migrantů. Opravdu ráda bych se mýlila, ale předpokládám, že tímto mechanismem budeme napříště donuceni se podřídit. Proč? Protože finanční tlak bude drtivý. „Provinilé země“ budou nuceny přispívat do společné kasy, ručit za dluhy, které bylo letos povoleno EU začít vytvářet, ale nebudou mít k žádným z takto vytvářených evropských fondů přístup. Tohle bude nepochybně hodně účinné, pokud daný stát nebude chtít rovnou spáchat finanční sebevraždu. Ručení za dluhy jsme s velkou slávou pomohli schválit, přidali se k němu a oprátku kolem krku jsme si tak vlastně hodili sami.

Bruselu (a s ním zejména Berlínu a Paříži) se prosazením uvědomělé paní komisařky Jourové za jednu z místopředsedkyň Ursuly von der Leyen s odpovědností za právní stát podařilo geniálně rozklížit V4-ku. Tím se jim povedlo opatřit si velký klacek vůči odbojným Maďarům a Polákům, kteří se provinili především tvrdošíjným odmítáním kvót k přerozdělování migrantů. Zkušenosti s Bruselem mi napovídají, že tento klacek bude brzy využit k tomu, aby byli odmítači kvót přivedeni k poslušnosti. A to všechno za aktivního českého přisluhování. Už nebude možné říct, co nám mohou udělat......Za to jsme obdrželi příslib, že bude zřízen fond na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirem. Je to takový přílepek, který znamená, že pokud by se Poláci nebo Maďaři, případně kdokoli jiný pokusil dohodu vetovat, bude současně vetovat právě i tento fond. Kruh se uzavřel. Velmi pěkně to na nás v Bruselu ušili.

Dáme si to líbit? Tady totiž už končí jakákoliv obhajoba ve stylu, je to pro nás výhodné. V této podobě je to pro nás a všechny státy, které se nepodrobí vůli Německa a Francie, likvidační. Necháme si tu oprátku ještě utáhnout, nebo začneme reálně uvažovat o tom, že nastává čas odejít?

Zdroj:https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... a-40341440?

[petrp]

Evropská komise by mohla odříznout Maďarsko a Polsko od koronavirové pomoci
Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Peníze by stejně jako v případě dosud plánovaného fondu obnovy mohly do zemí začít proudit do poloviny příštího roku. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu.
Obě země, které by odříznutím od balíku přišly o desítky miliard eur, stále odmítají schválit fond i budoucí víceletý rozpočet kvůli spojování přístupu k penězům s otázkou kvality právního státu a nezávislosti justice. Týden před summitem prezidentů a premiérů 27 členských zemí bloku se diplomaté a představitelé Evropské komise začínají vážněji zabývat myšlenkou, že by fond v plánované výši 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) mohl sloužit k oživení ekonomik po koronavirové krizi jen 25 unijním státům.
„Jsme si celkem jistí, že takové řešení najdeme a převedeme do praxe poměrně rychle,“ řekl médiím činitel Komise. Fond by podle něho nevznikl mezivládní dohodou 25 zemí, jak zvažovala například Francie, ale na základě unijního práva a spravovala by jej přímo EK.

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3235 ... ove-pomoci

[petrp]

Máte 24 hodin. Polsko a Maďarsko dostaly ultimátum, aby stáhly své veto z rozpočtu EU
Pokud Polsko a Maďarsko nestáhnou své veto z unijního rozpočtu, tak nedostanou balíček ze záchranného fondu. Čas mají do úterka. V pondělí to oznámila agentura Reuters s odkazem na vysoce postaveného unijního diplomata. Budapešť a Varšava blokují přijetí rozpočtu i fondu koronavirové pomoci, jelikož nesouhlasí, aby jeho čerpání bylo podmíněno vládou práva a dodržování demokratických norem. Nyní hrozí, že obě země Brusel jednoduše obejde.

https://cz.sputniknews.com/politika/202 ... zpoctu-eu/