NATO čelí obvinění z dvojího metru v otázce preventivních válek
Vojenský útok Spojených států a Izraele na Írán otevřel jednu z nejnepříjemnějších a zároveň nejzásadnějších otázek současné geopolitiky. Jakou hodnotu má dnes mezinárodní právo, pokud je jeho výklad závislý na tom, kdo zrovna používá vojenskou sílu. Tato otázka se stává stále naléhavější v době, kdy NATO prezentuje navenek jednotu, ale uvnitř aliance sílí pochybnosti o strategii Západu, o legitimitě preventivních válek a o samotné budoucnosti euroatlantického bezpečnostního systému.
Italský politolog Giuseppe Romeo v rozhovoru pro německý deník Berliner Zeitung pozorňuje, že současný konflikt kolem Íránu není izolovanou událostí, ale symptomem hlubší krize mezinárodního řádu. Podle něj totiž dochází k postupnému rozkladu jednoho z klíčových principů, na kterých byl poválečný systém založen. Tím je zákaz preventivní války. Jak Romeo vysvětluje, tento princip vznikl právě proto, aby se zabránilo situaci, kdy by jednotlivé státy mohly své vojenské útoky ospravedlňovat hypotetickými hrozbami.
Podle něj se současný útok USA a Izraele na Írán stává dalším precedensem, který navazuje na americkou invazi do Iráku v roce 2003. Tehdy Spojené státy rovněž argumentovaly potenciální hrozbou, která se později ukázala jako nedoložená. Vytváří se tak nebezpečný precedens, podle kterého může jakýkoli stát tvrdit, že se cítí ohrožen, a na tomto základě zahájit vojenskou operaci.
Romeo proto pokládá otázku, která je podle něj mimo Západ stále častější. „Proč by měl být preventivní útok legitimní v případě Spojených států a Izraele, ale ne v případě Ruska?“ ptá se. Právě tato asymetrie podle něj zásadně podkopává důvěryhodnost mezinárodního práva. Mnoho států mimo západní blok totiž vnímá, že pravidla jsou uplatňována selektivně podle politických zájmů. Pokud se tento dojem rozšíří, může to mít podle Romea dramatické důsledky pro celý systém globální bezpečnosti.
Situaci ještě více komplikuje skutečnost, že útok na Írán přišel ve chvíli, kdy mezi Washingtonem a Teheránem probíhala diplomatická jednání v Ženevě. Tato okolnost podle Romea výrazně oslabuje důvěru v samotnou diplomacii. „Pokud může být stát napaden v době, kdy sedí u jednacího stolu, pak vyvstává zásadní otázka, jakou hodnotu vlastně diplomatické procesy mají,“ upozorňuje politolog.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... ich-valek/
Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená. G. B. Shaw
Malé zloděje věšíme, velké jmenujeme do veřejných úřadů. Aristoteles
Čím zkorumpovanější stát, tím početnější zákony. Tacitus