Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

[Alchymista]

Problém mohol byť aj v "subordinácii" - veliteľ útvaru letel ako druhý pilot. A teda: Kto tu komu velí? Nemusí to byť problém, ale v kritickom momente sú to desatiny sekundy zaváhania....
Chýbalo im možno pár metrov, možno pár desiatok metrov výšky...

[Aaron Goldstein]

Někde jsem četl, že velmi pravděpodobně se stali obětí letové iluze - tzv. přistání přes černou díru...
popis jevu: https://www.aeroweb.cz/clanky/1716-pris ... e-vtahnout

[Skeptik]

Alchy
Nemyslím si. Velitelem letounu byl velitel 3-tího roje, který se s velitelem letky výborně znal. Navíc i ZZ uvádí, že spolupráce posádky byla bezchybná.
Prostě pro to nebezpečné zklesání se rozhodli společně a dokonce to i službě řízení (na dotaz řídícího) potvrdili.

Aaron
Ano, tzv. Kraftova iluze ("černá díra") je v ZZ uvedena jako možná spolupůsobící příčina ... jako možné vysvětlení onoho zbytečně brzkého, a navíc dost razantního, sestupu na výšku 470 m (QFE) s následným vyvedením do horizontálního letu. To totiž nedává moc smysl. Logičtější by bylo pozvolné klesání až k letišti.

To však nic nemění na faktu, že odmítnutí vektorování do ILS a zvolení vizuálního přiblížení v noci a sklesání pod bezpečnou (sektorovou) výšku již ve vzdálenosti 38 km před letištěm byla jasná chyby posádky. Akceptovatelná za slunečného dne, fatální v noci.

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/podoteky/ ... esaku.html
Budeme i v roce 550. výročí smrti Jiřího z Poděbrad dávat přednost oslavám protičeských panovníků a esesáků?

22. března 2021 uplyne 550 let od smrti Jiřího z Poděbrad, přičemž loni v dubnu jsme prakticky ignorovali 600. výročí jeho narození.

Nicméně nedlouho předtím Česká televize doprovodila koprodukčním bulvárním seriálem 300. výročí narození Marie Terezie. Ano, té Marie Terezie, která prakticky pohřbila českou státnost, germanizovala národ a připravila nás o historické země Koruny české.

A právě v roce šestistého výročí narození Jiřího z Poděbrad vedení Prahy 6 vztyčilo „sochu“ Marie Terezie v parku, jenž naprosto nesmyslně nese 3 roky právě její jméno.

Tento artefakt moderního neumění stál 4 mil. korun a dosti nepatřičně dominuje i níže instalovanému památníku štábního kapitána Václava Morávka, který položil život za národ v době, kdy byli Češi nejbrutálněji poníženi a porobeni německou hrůzovládou.

Král Jiří z Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471) byl klíčová postava českých dějin. Byl prvním a posledním českým panovníkem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Vynikající diplomat, stratég, sjednotitel Evropy.

A aby toho nebylo málo, tak v roce 600. výročí narození zemi oddaného a mimořádně schopného českého panovníka vzdali v Řeporyjích instalací památníku hold jednotkám SS.

Snaha po zdůvodnění nutnosti cizí nadvlády čouhá z těchto lokajských počinů jako sláma z bot. V kontrastu s tím jsou orwellovsky gumovány vzpomínky na období české hrdosti, samostatnosti a svébytnosti.

Začasté i pouhou nevšímavostí. Ta vyplývá nejen z prohlubující se nevzdělanosti, ale především z malosti českých kulturtrégrů a obskurních pidipolitiků.

Pokusme se proto o reparát. U příležitosti 550. výročí smrti krále Jiřího můžeme bilancovat a ukázat, co všechno musel v naprosto rozvrácené zemi vykonat v krátkém čase skutečný státník a hospodář, aby jeho vlast mohla opět zamířit k míru a prosperitě.

A srovnejme pak jeho výkon s většinou těch, kteří si nárokují vůdčí postavení a hrají si na elity tady a teď.

Stanislav Novotný
předseda Asociace nezávislých médií

[skflanker_]

24.01.2011 = pred 10-timi rokmi krátko po 16:30 hod. miestneho času sa uskutočnil teroristický útok na letisku Domodedovo pri Moskve v Rusku. Výbuch si vyžiadal 36 obetí a najmenej 180 zranených a jeho sila je porovnateľná so silou výbuchu 5 kg trinitrotoluénu.
napríklad https://sk.wikipedia.org/wiki/Teroristi ... Domodedovo

[riho]

Navyše pri tom dočasne ohluchli Zuza Fialová a Lubo Kostelný, čo bola pre slovenskú kultúru obrovská rana.

[skflanker_]

25.01.1906 = pred 115-timi rokmi sa narodil významný svetový letecký konštruktér a neskorší šéf leteckého podniku v Kyjeve Oleg Konstantinovič Antonov (Олег Константинович Антонов).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Oleg_Antonov
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0 ... 0%B8%D1%87
Zaujímavé - firemný Twitter https://twitter.com/antonovcompany je ticho = asi preto že sa narodil pod Moskvou v okolí mesta Podoľsk

[skflanker_]

28.01.1986 = pred 35-timi rokmi US raketoplán Challenger na misii STS-51-L po 73 sekundách od štartu vybuchol. 7 členov posádky zahynulo pri dopade do mora. Príčinou bola porucha tesnenia motoru SRB na tuhé palivo.
Challenger všeobecne https://sk.wikipedia.org/wiki/Challenge ... pl%C3%A1n)
podrobnejšie STS-51-L https://sk.wikipedia.org/wiki/STS-51-L
napríklad

[skflanker_]

31.01.1966 = pred 55-timi rokmi prvé pristátie ľudstvom vyrobenej sondy na Mesiaci (Luna-9)

https://youtu.be/xXFCWJy2wrA zverejnené 05.02.2021, dĺžka videa 4:01 min.
Viac info https://sk.wikipedia.org/wiki/Program_Luna

[skflanker_]

20.02.1986 = pred 35-timi rokmi bol na obežnú dráhu vynesený prvý modul vesmírnej stanice Mir (Мир)
https://sk.wikipedia.org/wiki/Mir
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0 ... %B8%D1%8F)

https://youtu.be/XxUT0ynz8tY zverejnené 19.02.2021, dĺžka videa 56 sek.

[homer]

Dne 2. března 1978 se občan ČESKOSLOVENSKA Vladimír Remek stal kosmonautem třetího státu na planetě Zemi, který opustil zemskou atmosféru a po dobu 7 dní mnohokrát obletěl rodnou planetu ve vesmíru s ruským kolegou Gubarevem v kosmické lodi Sojuz 28 a s ní se připojili k vesmírné stanici Saljut 6.

155866708_255964552763326_692136456364135401_n.jpg (72.77 KiB) Zobrazeno 3642 x

[Aaron Goldstein]

Dovolím si obšírněji....

2. března 1978 odstartovala kosmická loď Sojuz - 28. s prvním československým kosmonautem na palubě.


Československo se tak stalo třetí zemí na světě, jejíž občan opustil planetu Země. Sojuz -28 byl 63. kosmickou lodí s posádkou, která vzlétla z naší planety. Vladimír Remek se stal prvním československým kosmonautem a 87. člověkem, který se podíval do vesmíru.


V první polovině roku 1976 nabídl Sovětský Svaz členským zemím programu Interkosmos možnost účasti na pilotovaném kosmickém letu. V první fázi bylo osloveno Československo, Polsko a NDR.

Výběr československých kosmonautů probíhal v období od června do listopadu 1976. Výběr probíhal v řadách pilotů československého vojenského letectva. Základním sítem se stala lékařská komise Ústavu leteckého zdravotnictví, v jejímž čele stanul plukovník Antonín Dvořák.
V prvním kole, na základě pravidelných ročních prohlídek, bylo vybráno 24 vhodných adeptů. tito kandidáti prošli dalším důkladným vyšetření a komise zúžila výběr na osm a poté na čtyři kandidáty. Těmi se stali npor. Ladislav klíma, kpt. Michal Vondroušek, kpt. Vladimír Remek a mjr. Oldřich Pelčák.

Čtveřice kandidátů před odletem do Moskvy. Zleva: Remek, Pelčák, Vondroušek, Klíma
Tito kandidáti odletěli v listopadu 1976 do Moskvy. Zde sovětští lékaři vybrali po sérii testů dva finalisty, Vladimíra Remka a Oldřicha Pelčáka.

V prosinci 1976 oba naši kandidáti zahájili výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku. Společně s nimi byli ve výcviku i kandidáti Polska Mirosław Hermaszewski a Zenon Jankowski a kandidáti NDR Sigmund Jähn a Eberhard Köllner. Běžný základní výcvik trval dva roky, ale kandidáti programu Interkosmos prodělali pouze jeho zkrácenou půlroční verzi. V květnu složili závěrečné zkoužky a byli rozřazeni do posádek. Vladimír Remek byl přiřazen k Alexejovi Gubarevovi a Oldřich Pelčák utvořil dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem. Již při plánovaní letu bylo určeno, že sovětští členové posádek budou kosmonauté se zkušeností z kosmického letu. Alexej Gubarev měl za sebou let Sojuzem 17 a měsíční pobyt na stanici Saljut 4, Nikolaj Rukavišnikov měl za sebou lety se Sojuzem 10 a Sojuzem 16.

Kosmonauti - adepti z ČSSR, PLR a NDR v trenažéru orbitální stanice Saljut - 6
V létě 1977 se také rozhodovalo o pořadí letů jednotlivých států. Nakonec bylo stanoveno pořadí Československo, Polsko, NDR. Československu údajně pomohlo k prvenství jednak vysoká aktivita v programu Interkosmos, kde mělo Československo podíl na splnění 40% všech plněných úkolů v rámci programu a jednak snaha Sovětského Svazu zmírnit svůj špatný obraz v československé společnosti, který byl vyvolán zejména událostmi z roku 1968. Podle vzpomínek tehdejšího Ministra obrany generála Jaruzelského se Polsko cítilo ukřivděno, že jejich velikost a podíl na bojích v 2. světové válce nestačilo na prvenství.

Od podzimu 1977 probíhala další příprava už ve složení posádek. V únoru 1978 proběhly závěrečné zkoušky. Hodnocení posádky Gubarev - Remek dopadlo o něco lépe, ale obě posádky se navzájem obviňovaly, že jim instruktoři napovídali. Konečný výběr byl údajně konzultován s vedením KSČ. 18 února kosmonauti přiletěli na kosmodrom Bajkonur a 26. února padl konečný verdikt. Posádkou Sojuzu 28 bude Gubarev - Remek.

Nášivka letu Sojuz - 28
Pro našeho kosmonauta připravila ČSAV ve spolupráci s dalšími vědeckými ústavy šest experimentů.
Chorella - 1 zkoumal růst řas. Už před letem Sojuzu - 28 byly do vesmíru dopraveny řasy, ale v klidovém stavu. Nyní však byly naočkovány do čivné půdy a byl zkoumán průběh jejich rozmnožování. Kontrolní populace řas na zemi rostla za stejných podmínek jako ve vesmíru vyjma beztížného stavu.
Teplotní výměnna - 2 zkoumal závoslost mezi teplotou těla kosmonautů a jejich pocity.
Oxymetr zkoumal vliv stavu beztíže na zásobování tkáně kyslíkem. Pomocí oxymetru proběhlo měření na kůži na předloktí levé ruky před letem, během něho a po letu.
Supos zjišťoval psychologický stav kosmonautů pomocí dotazníku. Měření opět proběhlo před letem, během něho a po něm.
Morava - Splav využíval sovětskou pec Splav - 1 k roztavení a pomalému regulovanému chladnutí vzorků materiálu složeného z chloridu měďného a olovnatéhoa chloridu stříbrného a olovnatého po dobu 45 hodin.

2. března 1978 v 16:27.50 SEČ byla vypuštěna nosná raketa Sojuz-U. Za 530 sekund navedla kosmickou loď na dráhu. Při čtvrtéma pátém oběhu byla provedena dvouimpulsová korekce dráhy a dráha byla ustálena na 269 - 309 km. Vzdálenost mezi Sojuzem - 28 a Saljutem - 6 klesla z původních 10 000 km na 5 000 km. 3. března od 2 do 9 hodin SEČ měla posádka odpočinek. po něm byla při 17. oběhu provedena další dvouimpulsová korekce a zvýšeno apogeum dráhy na 357 km. Vzdálenost lodi a stanice se snížila na 25 km. Závěrečné manévrování a spojení bylo provedeno automaticky. Ke spojení došlo 3. března v 18:10 SEČ na 18. oběhu lodi a 2455. oběhu stanice nad oblastí Altaje, asi 10 minut po vstupu do stínu Země. Následně byla provedena kontrola hermetičnosti a propojily se všechny systémy. 3 března ve 21:33 SEČ vstoupili Gubarev s Remkem na palubu Saljutu - 6, kde je uvítala posádka ve složení Romaněnko - Grečko.

Pracovní den na stanici začínal v 06.00 a končil ve 21:00 SEČ. Během sedmi pracovních dní pomohli Gubarev s Remkem základní posádce s jejich vědeckým programem, provedli řadu televizních reportáží a svých šest výše zmíněných experimentů.

Poslední pracovní den byl 10. března. V 8:17 SEČ přestoupili Gubarev s Remkem na palubu Sojuzu 28. V 11:23 SEČ se loď oddělila od stanice při jejím 2561. oběhu. Společný let komplexu Sojuz - 28 a Saljut - 6 trval 164 hodin 35 minut a 6 sekund. Při dalším oběhu lodi byl nad jižním Atlantikem ve 13:54.34 SEČ zapálen na 198 sekund brzdící motor. Tím došlo k zahájení sestupu z oběžné dráhy. Ve 14:16.05 SEČ se loď pomocí pyrotechnických patron rozdělila na tři části a kabina s kosmonauty vstoupila do atmosféry. Ve 14:22 SEČ došlo na 7 minut k výpadku radiového spojení v důsledku silné ionizace vzduchu kolem brzdící kabiny. V 14:30.45 SEČ ve výšce přibližně 7 km se přesně podle plánu otevřel hlavní padák.

Kabina přistála 10. března 1978 v 14:45.45 asi 135 km severně od Arkalyku v Kazachstánu. Vrtulníky přepravily kosmonauty do Arkalylku a odtud letadlem do Bajkonuru. Zde vyčkali v hotelu Kosmonaut na návrat základní posádky Romaněnko - Grečko, ke kterému došlo 16. března. Jejich let trval rekordních 96 dní. Všichni kosmonauté odletěli 10. dubna do Hvězdného městečka. Následující den byli v Kremlu vyznamenáni nejvyššími sovětskými řády. Do Československa přiletěli 27. dubna a téhož dne vyznamenáni na Pražském hradě.

Návratová kabina po přistání
Let Sojuzu - 28 trval 7 dní 22 hodin a 16 minut. Všechny další mise programu Interkosmos dodržovaly přibližně tuto délku letu, aby nevznikly spekulace, že Sovětský Svaz některou zemi protěžuje.

Návratová kabina v Leteckém muzeu Praha - Kbely

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_28
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modl ... /index.htm

[gandalf]

Já si dovolím doplnit - na letišti v Hosíně u Č. Budějovic je kosmonautská helma, keterou tam Remek věnoval /taky tam létal/.

[Skeptik]

Aaron
Díky za připomenutí toho, co člověk všechno zažil ... aniž si to uvědomoval

Olda Pelčák (syn) byl mým poměrně dobrým kamarádem, a k Pelčákovům jsem jako kluk hodně chodil. Zajímavé je, že to, že jeho táta byl málem kosmonaut jsem se dozvěděl až někdy v půlce roku 1980. Jak syn tak otec byli tak skromní, že se tím vůbec nechlubili. My s Oldou se zajímali hlavně o fotbal a letadla, a tak na rakety a kosmické lety nikdy nepřišla řeč.

[petrp]

Perestrojka. Co o ní prohlásil Gorbačov v důchodovém věku? A v co doufal s Trumpem a Putinem? Milan Syruček u jeho 90. narozenin prozradil mnohé
Zažil neuvěřitelnou bídu a pak strmý vzlet vzhůru do nejvyšších pater sovětské politiky. Muž, který se setkal s největším antikomunistou světa – prezidentem Ronaldem Reaganem a byl s ním schopen uzavřít dohody. Michail Gorbačov. Státník, kterému je právě dnes 90 let. Člověk, který okouzlil svět, ale jehož vlast jej zavrhla. K tomu napsal jeho velký znalec, autor literatury faktu, celoživotní novinář PhDr. Milan Syruček .
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ohe-655762

[kenavf]

..
Olda Pelčák (syn) byl mým poměrně dobrým kamarádem, a k Pelčákovům jsem jako kluk hodně chodil. Zajímavé je, že to, že jeho táta byl málem kosmonaut jsem se dozvěděl až někdy v půlce roku 1980. Jak syn tak otec byli tak skromní, že se tím vůbec nechlubili. My s Oldou se zajímali hlavně o fotbal a letadla, a tak na rakety a kosmické lety nikdy nepřišla řeč.

No v televízii bola existencia Pelčáka spomínaná ihneď a nebolo to nejaké tajomstvo.

[Skeptik]

No v televízii bola existencia Pelčáka spomínaná ihneď a nebolo to nejaké tajomstvo.

Neříkám, že bylo, ale mě bylo deset

[IgorT]

Já si dovolím doplnit - na letišti v Hosíně u Č. Budějovic je kosmonautská helma, keterou tam Remek věnoval /taky tam létal/.

Môžem potvrdiť, Remeka som tam lietať videl. Lepší piloti pristávali na Mig 21, bez brzdiaceho padáka, Remek bol lepší pilot!

[Alchymista]

A pozabudli sme zlomové výročie - 5.3.1953 zomrel Josif Vissarionovič Stalin, vlastným menom Josif Džugašvili, známy aj ako Koba.

[palo satko]

Dievčata, všetko najlepšie k MDŽ.