Energetika

[Honza]

Tak to vám upřímně závidím ale gratuluji a přeji vám to. To se nám s Temelínem či s Dukovany už určitě nepovede, to nám politika deindusrializace EU už nepovolí. Hlavně se modlete ať žádný zrádce vám to nevypne...

[danny1691]

Haag chce výjimku z unijních sankcí, nemá jiného dodavatele než Gazprom

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... m-40406871

[Kolja]

Tak to vám upřímně závidím ale gratuluji a přeji vám to. To se nám s Temelínem či s Dukovany už určitě nepovede, to nám politika deindusrializace EU už nepovolí. Hlavně se modlete ať žádný zrádce vám to nevypne...

Gratuluj hlavně Křetínskému...

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byzny ... iho-sveta/
Forbes: „Zelená“ Evropa se svými sankcemi se řítí do třetího světa

V pátek je evropský akciový trh nejhorší v západním světě. Od začátku roku klesl o 22 % a za USA zaostává téměř o 10 bazických bodů.

Dokonce i rozvíjející se trhy jsou na tom lépe: inflace v Evropě je horší než v Mexiku – dokonce i ve Spojeném království a Německu. Na stránkách Forbesu o tom píše fejetonista Kenneth Rapoza.

Zdůrazňuje, že hlavním důvodem jsou sankce proti ruským energetickým nosičům, které vedly k prudkému skoku cen komodit a nejvíce utrpěla evropská ekonomika.

Jak autor materiálu pokračuje, někteří se domnívají, že je to dokonce k lepšímu, protože opuštěním ruské ropy a plynu lídři Evropské unie dokážou všem členským státům a jejich národům, že odklánějí ekonomiku od fosilních paliv. paliva. Ani tyto kroky, ani rétorika však Evropu od fosilních paliv nevyženou. Naopak jsou nekonečně daleko od pravdy: kvůli opuštění ruského plynu se dokonce museli vrátit k uhlí a spalují ho stále více, jen když světlo úplně nezhasne, a dokonce dovážejí saúdskou ropu, zatímco Saúdové přešli na ruskou pro vlastní potřebu.

„Uhlí se vrátilo do ekologicky šetrné Evropy. Kdo by si něco takového dokázal představit? Evropa věrná zelené ekonomice selhala na všech frontách,“ píše Raposa.

Poznamenává, že Německo přestalo nakupovat uhlí z Ruska, ale to neovlivnilo podíl fosilních paliv, protože uhlí se dováží z Jižní Afriky. Americkým exportérům také vzrostl zisk. Vývoz uhlí z USA do Evropy v květnu meziročně vzrostl o více než 140 % – a drží se, protože Evropa ho spotřebovává pro výrobu elektřiny, aby nahradila ruský plyn. Do října dodávky amerického uhlí ze Spojených států ještě porostou, jinak nebude mít Evropa v nadcházející zimě čím topit, tvrdí American Coal Export Coalition of the National Mining Association.

Dnes, uzavírá Kenneth Rapoza, makroobchodníci čekají na dva signály pro Evropu a celou globální ekonomiku: buď bude na Ukrajině dosaženo dohody o příměří, nebo Evropa tuto zimu upadne do takového zoufalství a dodavatelské řetězce budou tak napjaté, že prostě nebude mít na výběr, kromě zmírnění sankcí nebo přesvědčení partnerů ze zemí mimo EU, aby dováželi ruské zboží s „přeznačeným“ označením.

Na papíře bude vše podle pravidel, ale ve skutečnosti je to jen řešení. Jakmile tak učiní, stane se Evropa opět atraktivní pro investice, ale do té doby, jak říká jeden z investorů, zůstává „třetím světem mezi ekonomikami Západu“.

Tuto pozici sdílí šéf Bretton Woods Research Center v Long Valley v New Jersey Vladimir Signorelli. Z pomyšlení, že Evropa je třetí svět mezi ekonomikami Západu, se jen ušklíbne.

„Očividně se ubírají tímto směrem. Němečtí Zelení jsou navíc stále proti jaderné energii. Prostě jim nerozumím. Po hlavě se řítí do třetího světa.“

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/co-s-drahou- ... ty-hovori/
Co s drahou elektřinou na burzách? Zde jsou čtyři reálná řešení, o kterých se mezi experty hovoří

Současné ceny elektřiny a plynu na energetických burzách jsou zcela mimo realitu – nemohou si je po delší dobu dovolit ani domácnosti, ani průmyslové podniky. Existuje přesto několik možností, jak tyto extrémy zkrotit, aniž by tomu padla za oběť liberalizovaná energetika založená na soutěži výrobců a obchodníků s elektřinou.

Následující text nabízí možná řešení, o kterých se hovoří mezi lidmi, kteří se v prostředí energetiky pohybují a rozumějí mu. Pomoct může oddělení ceny elektřiny a plynu, odchod Česka z „německé“ cenové zóny či návrat k nákupu zemního plynu za pevnou cenu. Nebo počkat, až neviditelná ruka trhu sníží spotřebu elektřiny a plynu a vyrovná ji tak s nabídkou.
Vyřazení plynu z cenotvorby

V posledních dnech se stále častěji hovoří o rozštěpení trhu s elektřinou tak, aby se cena neřídila podle nejdražšího zdroje – zemního plynu. Dnes totiž platí, že je jedno, za kolik se elektřina vyrobí z uhlí, jádra či obnovitelných zdrojů. Problém je, že spotřebu elektrické energie nepokryjeme bez zapojení plynových elektráren. Cena plynu okolo 300 eur/MWh automaticky vede k ceně elektřiny 650 až 700 eur/MWh.

K reformě trhu s elektřinou, která by skoncovala se závislostí ceny elektřiny na plynu, vyzval třeba německý ministr financí Christian Lindner z liberální strany FDP nebo jeho vládní kolega, ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck ze strany Zelených. Problém je v tom, že takové řešení není úplně jednoduché a přípravy zaberou nějaký čas.

„Pravděpodobně nejefektivnější z hlediska ekonomického i časového způsob, jak toho dosáhnout, zavedly vlády ve Španělsku a Portugalsku s posvěcením Evropské komise. Jedná se o dočasné subvence pro plynové zdroje, které výrazně snižují náklady těchto zdrojů a tím pádem i celkovou cenu elektřiny ze všech momentálně potřebných zdrojů,“ navrhuje šéf firemní skupiny Amper Holding Jan Palaščák.
Odpojení Česka z německé zóny

Dnes platí, že obchodní zóna od Belgie po Rumunsko má téměř shodnou cenu elektřiny a její výši určuje obchodování na lipské burze EEX. Tady je úplně jedno, že Česká republika má přebytek výroby elektřiny nad spotřebou. Přebytek prakticky hned „zmizí“ v deficitních zemích, jako je Itálie a v poslední době – kvůli výpadku až dvou třetin výkonu jaderných bloků – také Francie.

Teoreticky by Česku mohl pomoct decoupling – tedy návrat do doby, kdy se cena v každé zemi určovala samostatně a kapacity v síti pro vývoz elektřiny se soutěžily formou aukce. Vzorem může být Polsko, které do „německé zóny“ nepatří a na spotovém trhu má elektřinu výrazně (až třikrát) levnější. Slabinou tohoto plánu je v tom, že je moc sobecké a málo solidární. V okolních zemích by se moc nelíbilo.
Strategický nákup plynu

Evropské rozhodnutí určovat cenu zemního plynu na spotovém (krátkodobém) trhu se z dnešního pohledu ukazuje jako mimořádně nešťastné. Řešením by mohl být společný nákup zemního plynu na úrovni Evropské unie. Ta by se dohodla přímo s exportéry na dodávkách za pevně danou cenu po několik nejbližších let (třeba 30 eur/MWh, což je dvojnásobek předkrizové ceny, po dobu pěti let).
Vývoj ceny zemního plynu (základní roční pásmo 2023) na nizozemské burze TTF. Zdroj: TTF

Tento názor zastává třeba hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. „EU by se měla přestat ošívat nad dlouhodobými kontrakty nebo kapacitními kontrakty. Plynaři by měli domluvit 20leté dodávky LNG, třeba z Kataru, ale s krátkodobou podmínkou, že první dva tankery musí přijet do Evropy do listopadu,“ uvedl Navrátil v Ranním restartu ČS.

Otázkou je, zda do takové spolupráce zahrnout Rusko. Bez něj by evropské země pravděpodobně nesehnaly dost plynu. Ten by musel být „na příděl“, což by pocítily hlavně průmyslové podniky a majitelé plynových elektráren. Takové řešení bude dávat více smyslu až ve chvíli, kdy Německo a další země závislé na ruském plynu budou mít dostatečné kapacity pro dovoz zkapalněného zemního plynu.
Počkat na neviditelnou ruku trhu

Cena elektřiny okolo 700 eur/MWh a zemního plynu 300 eur/MWh je anomálie, která se sama dříve či později vyřeší. Neviditelná ruka trhu zafunguje na straně nabídky (nové LNG terminály, rychlejší výstavba nových elektráren, návrat francouzských jaderných bloků do provozu, delší provoz uhelných elektráren), ale také poptávky (omezení energeticky náročné výroby, úspory ve spotřebě energie apod.).

Snížení spotřeby zemního plynu o 20 procent může vést k rovnováze na trhu a rychlému poklesu jeho ceny. Problém je, že do té doby bude průmysl potřebovat státní pomoc, tedy nějakou formou dotování cen plynu. Země EU, které k dotování přistoupí, zachrání na svém území víc průmyslu než ty, které budu škudlit. První zprávy o zavírání energeticky náročných závodů již přichází, stačí zmínit slovenskou hliníkárnu Slovalco v Žiaru nad Hronom.

Více o příčinách růstu ceny se dozvíte ve zprávě Proč je elektřina tak drahá? Uhelné, vodní, větrné i jaderné elektrárny vyrábějí příliš málo, kterou Ekonomický deník vydal před týdnem.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/evr ... alo-peklo/
Evropa plánuje „nouzový zásah“ na trhu s elektřinou, protože se rozpoutalo peklo

Dokonce i Zoltan Pozsar varoval, že Evropa čelí jakési apokalypse, když je rozvod s Eurusií dokončen a ceny energií v Evropě každý den dosahují nových denních rekordů – jen dnes německé jednoleté forwardové ceny elektřiny pro základní zatížení vzrostly nad 1000 eur, tedy desetkrát více než před rokem, než se zmírnily poté, co evropské ceny zemního plynu klesly nejvíce od března poté, co Německo uvedlo, že jeho zásoby plynu se před zimou plní rychleji, než se plánovalo…

… před chvílí si Evropská unie zřejmě konečně uvědomila, že jí tuto zimu hrozí ozbrojená vzpoura, nebo ještě něco horšího, kdy miliony lidí budou čelit mrazu bez elektřiny a tepla (viz „Tohle je za hranicí představivosti“: Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v pondělí oznámila, že plánuje „naléhavé kroky“ ke stlačení prudce rostoucích cen elektřiny.

„Raketový růst cen elektřiny nyní z různých důvodů odhaluje omezení naší současné koncepce trhu s elektřinou,“ řekla von der Leyenová ve svém projevu na strategickém summitu ve slovinském Bledu a poukázala na to, co je již léta zřejmé těm, kteří opakovaně varovali, že Evropa by pravděpodobně neměla přijímat svou energetickou politiku na základě idiotského blouznění sebestředného, malicherného skandinávského teenagera. „Vznikla za zcela jiných okolností a pro zcela jiné účely.“

Ach ano, na vině jsou „okolnosti a účely“, nikoli katastrofální „zelený“ nápor Evropy v uplynulém desetiletí, který zanechal kontinent napospas Putinovi, přesně tak, jak varoval jistý Donald J. Trump… a když už jsme u Putina, možná by Evropa mohla uvalit na ruský energetický export ještě pár sebezničujících sankcí. Ale to odbočujeme…

Ursula pak dodala: „Proto nyní pracujeme na mimořádném zásahu a strukturální reformě trhu s elektřinou“, která by vypadala zhruba takto.

Bezprecedentní nárůst cen elektřiny, které se za poslední rok vyšplhaly téměř desetinásobně, podpořil inflaci, zvýšil ekonomickou zátěž podniků a domácností, které se zotavují z pandemie, a donutil ECB agresivně zvýšit sazby v naději, že rozdrtí poptávku, která je nyní definitivní recesí, ne-li depresí. Dalo by se říci, že Putin nemohl svou pomstu Evropě naplánovat lépe.

Podle agentury Bloomberg volá po omezení cen stále více členských států a Česká republika, která EU rotujícím způsobem předsedá, plánuje na 9. září svolat mimořádné zasedání ministrů energetiky.

Jinými slovy, zatímco ECB plánuje rozdrtit poptávku přísnějšími měnovými podmínkami, evropské vlády zmírní poptávku a dodají fiskální stimuly, aby se vyhnuly rozzuřenému davu, který se sjíždí do různých místních parlamentů.

Jelikož se samozřejmě jedná o evropský „plán“ se zaječími úmysly, který nedává žádný smysl – stejně jako cokoli jiného z Evropy -, přesné podrobnosti plánu intervence EU se stále ještě připravují a diplomaté EU uvedli, že výkonná složka EU by mohla nabídnout podrobný plán již tento týden. Nezadržujte dech: koneckonců bez masivního stimulu financovaného ECB – jehož výnosy okamžitě poputují k Putinovi – pokud Evropa nějakým způsobem neobjevila zcela nová ložiska zemního plynu, která jsou okamžitě dostupná a nevyžadují desítky miliard a roky vývoje, aby mohla být vytěžena, je to, co Evropa dělá, jen nejnovější čelist.

Vzhledem k tomu, že Rusko omezuje dodávky plynu, výpadky elektráren dále snižují dodávky, zatímco sucho a nedostatek větru jsou výsměchem „zeleným“ zdrojům energie, roste tlak na vedoucí představitele EU, aby jednali rychle, jinak riskují sociální nepokoje a politické otřesy. Český premiér Petr Fiala usiluje o podporu svého plánu na omezení cen a plánuje jednat o možných limitech s německým kancléřem Olafem Scholzem.

„Vysoké ceny energií jsou celoevropským problémem, který musíme řešit na evropské úrovni,“ uvedl Fiala na svém twitterovém účtu. „Před zasedáním Rady EU pro energetiku chceme najít způsob, jak pomoci lidem a podnikům, na kterém se shodneme s ostatními evropskými lídry.“

Čeští představitelé navrhují zastropování cen zemního plynu používaného pro výrobu elektřiny, uvedl v pondělí ministr průmyslu a obchodu Jozef Sikela.

„Možná otevřeme otázku emisních povolenek, jak to v minulosti udělaly některé jiné členské státy, které také představují významnou část celkové ceny,“ řekl Sikela. „Můžeme otevřít otázku celkové regulace trhu, celkového oddělení cen,“ dodal s tím, že blok nemůže příliš zasahovat do trhu nebo spekulací s palivy.

Je zábavné, že členské státy EU již vyčlenily přibližně 280 miliard eur (což je zhruba stejná částka v amerických dolarech, když jsme nyní na paritě) na opatření, jako je snížení daní a dotace, aby zmírnily bolestivý nárůst cen energií pro podniky a spotřebitele, ale hrozí, že tato pomoc bude vzhledem k rozsahu krize zastíněna. Jinými slovy, ECB bude zvyšovat sazby, i když musí na trh dodávat ještě více likvidity, aby umožnila poslední stimulaci pomocí helikoptérových peněz. Vlády také začaly omezovat spotřebu energie, v Německu zakázaly venkovní osvětlení budov a snížily teplotu vytápění uvnitř budov, aby splnily dobrovolný cíl EU snížit spotřebu plynu o 15 %.

V sobotu belgický premiér Alexander De Croo varoval, že EU nemůže nadále řešit problém prudce rostoucích nákladů na energie snižováním daní, a vyzval místo toho k zavedení cenového stropu. Pokud se bloku nepodaří dosáhnout dohody, Belgie zváží vnitrostátní opatření, řekl v televizi VTM.

Francie minulý týden reagovala na myšlenku stanovení limitů pro ceny elektřiny skepticky s tím, že její situace je díky vládním opatřením, která nabízejí ochranu před inflací, odlišná od ostatních evropských zemí.

V reakci na to některé evropské ceny komodit klesly ze svých historických maxim, zatímco americký zemní plyn se propadl na nejnižší hodnoty za celou seanci v důsledku očekávání, že evropská „energetická nouze“ by mohla znamenat méně vývozu zkapalněného zemního plynu z USA. O tom pochybujeme a ve skutečnosti očekáváme, že prudký nárůst vývozu zemního plynu bude pokračovat, protože Evropa zdvojnásobí své prosby o každou kapku amerického, kanadského a katarského LNG, kterou najde.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/tsu ... elektrinu/
„Tsunami výpadků“: Každý šestý dům v USA dluží za elektřinu

Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na údaje Národní asociace ředitelů pro energetickou pomoc (Neada), se nejméně 20 milionů domácností, tedy přibližně každá šestá americká domácnost, opozdilo s placením účtů za elektřinu, protože rostoucí ceny elektřiny vyvolaly údajně nejhorší krizi v historii opožděných plateb za komunální služby. (Foto: Flickr)

Neada uvedla, že ceny elektřiny po deseti letech stagnace od roku 2020 výrazně vzrostly. Výsledkem prudkého nárůstu jsou miliardy dolarů v nedoplatcích za elektřinu.
Inflaci elektřiny pohánějí prudce rostoucí náklady na fosilní paliva, jako je zemní plyn, uhlí a ropa.

Zemní plyn pohání přibližně 40 % americké energetické sítě a v úterý se vyšplhal na nejvyšší úroveň od roku 2008.

Následující graf ukazuje, že po dvě desetiletí byly reálné ceny elektřiny relativně stabilní, s výjimkou období komoditního boomu kolem GFC 2008. Nyní index CPI snížený o energii dosáhl svého vrcholu, ačkoli elektřina nadále meziročně roste na závratných 30 %.
V USA se stále častěji objevují odstávky veřejných služeb, protože některé domácnosti z nižších vrstev mají tisíce dolarů dluhů na účtech za elektřinu.

Jean Su, vedoucí právnička Centra pro biologickou rozmanitost, které sleduje odpojování od veřejných služeb po celých USA, varovala před „tsunami odpojování“, protože nejvyšší inflace za posledních čtyřicet let požírá mzdy a finančně devastuje chudé pracující.

Adrienne Niceová je jednou z těchto Američanů, kteří se potýkají s problémy a kteří dluží více než 3 000 dolarů na účtech za komunální služby. Minulý měsíc obdržela „konečné oznámení“ od energetické společnosti Xcel Energy Inc., která vypnula elektřinu v její garsonce v Minneapolisu, když se teploty blížily k trojciferným hodnotám.

Nice zjistila, že je téměř nemožné ušetřit peníze za výdaje za komunální služby, které se za poslední rok zdvojnásobily, protože prudce vzrostly i ceny potravin, přístřeší a benzinu. Její špatně placená práce uklízečky ji uvrhla do energetické chudoby.

„Prostě nechápu, jak může být elektřina tak drahá,“ řekla.

Po celé zemi hlásily energetické společnosti nárůst neplatících zákazníků. Kalifornská společnost PG&E Corp uvedla, že od února 2020 došlo ke 40% skoku v počtu rezidenčních zákazníků, kteří se opozdili s platbami. Společnost Public Service Enterprise Group z New Jersey uvedla, že počet zákazníků, kteří se opozdili alespoň o 90 dní, vzrostl od března o 30 %.

„Lidé na dně, nemohou platit“ své účty za elektřinu, řekl Mark Wolfe, výkonný ředitel společnosti Neada.

Čtenáři vědí, že spotřebitelé na nejnižší úrovni jsou finančně na dně. Mají vyčerpané kreditní karty, vyčerpané úspory a přírůstky mezd se jim kvůli inflaci smazaly. Není divu, že se USA začínají podobat Evropě, kde energetická chudoba odsoudila k zániku miliony domácností.

Je jen otázkou času, kdy Bidenova administrativa začne rozdávat stimulační šeky na účty za elektřinu.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SH2rA/nedostatek-pl ... energetika
Evropu kvůli cenám plynu může čekat „deset strašných zim“, varuje belgická vláda i Shell

Před Evropou stojí hrozba nedostatku plynu na několik dalším topných sezón. Problém jsou i jeho vysoké ceny. Podle belgické ministryně pro energie Tinne Van der Straetenové Evropu čeká „deset strašných zim“, pokud nestanoví na ceny plynu strop. Podobně se vyjádřil i šéf společnosti Shell Ben van Beurden s tím, že hrozba vypnutí plynu ze strany Ruska je reálná. Letošní zima by v Česku podle ministerstva financí neměla být z hlediska dostatku plynu problematická, větší hrozba je zima příští.

Van der Straetenová si myslí, že by se měly ceny plynu zmrazit a měly by být odděleny od ceny elektřiny, píše britský server BBC.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová rovněž kritizovala způsob stanovení ceny elektřiny prodávané na trhu EU. V rozhovoru s novináři ve Slovinsku uvedla, že blok připravuje „strukturální“ nouzové reformy, které by měly řešit vysoké náklady, ale další podrobnosti neuvedla.

„Úplně klidně se může stát, že několik dalších zim budeme řešit, jak zajistit plyn a hledat různá kompromisní řešení,“ řekl van Beurden podle agentury Reuters.

Van Beurden uvedl, že řešení energetické krize bude muset být nalezeno prostřednictvím „úspor v oblasti účinnosti, přídělového systému a velmi, velmi rychlého budování alternativních zdrojů“. „To, že to půjde nějak snadno nebo že to skončí, je podle mě fantazie, kterou bychom měli odložit,“ dodal.

Tyto komentáře přicházejí v době, kdy se největší evropské ekonomiky připravují na náročnou zimu plnou rostoucí inflace a hrozby recese, protože rekordní nárůst účtů za plyn a elektřinu zvyšuje tlak na domácnosti a podniky na celém kontinentu.

Vedle šéfa Shellu v Norsku vystoupil i šéf další energetické společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné, který řekl, že evropské vlády a politici budou muset plánovat budoucnost bez ruského plynu.
Česko si letos s energiemi poradí

Letošní zima by v Česku podle ministerstva financí neměla být z hlediska dostatku plynu problematická, větší hrozba je zima příští. Podle českého ministerstva financí by zastavení toku plynu z Ruska mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Domácnosti ani průmysl v ČR minimálně v nadcházející topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.

„Ministerstvo financí analyzovalo ekonomické dopady hypotetického odstřižení dodávek plynu z Ruska. Letošní topná sezona by měla být pokryta z domácích zásob a za přispění LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálu v Nizozemsku,“ uvedlo ministerstvo financí.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení by se ale podle něj mělo dosáhnout na evropské úrovni, což potvrdil po pondělní schůzce s Fialou i německý kancléř Olaf Scholz.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v pondělí uvedl, že stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je podle Síkely například více, než kolik dá stát na důchody. Dodal, že trh přestal fungovat, protože zamrzl. Důležité je oddělit ceny plynu od elektřiny.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nechci-slevu ... elektriny/
Nechci slevu zadarmo. Jak funguje trik, který má Evropě snížit cenu elektřiny

Několik měsíců se zdálo, že politici napříč Evropskou unií budou jen nešťastně zírat na grafy s rostoucí cenou elektrické energie. Až poslední dny přinesly tolik potřebnou změnu. Řada politiků, včetně českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, volá po redukci cen elektřiny na přijatelnější hodnotu. Řešením má být trik, který už tři měsíce funguje ve Španělsku a Portugalsku.

Cestu k levnější elektřině má přinést dotování ceny plynu spáleného v plynových elektrárnách. Cena elektřiny totiž odpovídá variabilním nákladům nejdražšího zdroje, který musí v danou chvíli vyrábět. Tím jsou až na výjimky právě plynové elektrárny. Při současné ceně zemního plynu přes 200 eur za megawatthodinu a nákladech na emisní povolenky vychází cena elektrické energie pro příští rok na zhruba 450 eur/MWh. Realita je však kvůli nejistotě na trhu vyšší – 550 eur.

Co s tím? Když vynecháme netržní či protitržní zásahy státu typu regulace cen elektřiny a dotace dodavatelům energií či koncovým zákazníkům, nejlépe z množiny dostupných řešení vychází právě umělé snížení nákladů na plyn pro elektrárny. Jeho výhodou je rychlé a účinné snížení ceny a také omezení nadměrných zisků, které dnes vykazují výrobci elektřiny z relativně levných zdrojů – jaderných, hnědouhelných, vodních či větrných. Klesnou taktéž nároky na finanční pomoc domácnostem a firmám z veřejných rozpočtů.

Vše funguje tak trochu na principu „nechci slevu zadarmo.“ Vícenáklady spojené s dotováním plynu nesou spotřebitelé. Jedná se o podobný model, jaký známe v Česku v souvislosti s financováním obnovitelných zdrojů. V součtu se to však vyplatí. Například odhad platný pro měsíc srpen uvádí, že bez zásahu státu by elektřina ve Španělsku stála zhruba 440 eur/MWh. Díky tomuto zásahu klesla na 160 eur/MWh, dalších 120 eur/MWh tvoří doplatek zákazníků. Výsledkem je tedy pokles ceny ze 440 na 280 eur/MWh, tedy o 36 procent.

Elektrárny seřazené od nejlevnější po nejdražší s ohledem na variabilní náklady. Jedná se o starší graf, dnes už výroba elektřiny z plynu vede k ceně 450 až 500 eur/MWh. Zdroj: ČEZ

Orientační propočty pro Česko vycházejí lépe. Plynové elektrárny totiž ve Španělsku dodávají až 40 procent elektřiny, v České republice je to maximálně 10 procent. Doplatek účtovaný spotřebitelům elektřiny by tak byl nižší. A to i z důvodu, že Španělsko nastavilo cenu plynu pro elektrárny poměrně nízko – na 40 eur/MWh. V případě střední Evropy lze očekávat vyšší hodnotu. Například limit u plynu na úrovni 100 eur/MWh by následně vedl k ceně elektřiny okolo 240 eur/MWh.

Konkrétní návrh chce ministr průmyslu Jozef Síkela předložit na Radě ministrů zemí EU pro energetiku, která je naplánována na pátek 9. září. Nebude zřejmě jediný. Po regulaci ceny plynu pro elektrárny volají také vlády v Německu, Belgii či Itálii. Také výše zmíněné Španělsko chce na základě vlastní zkušenosti doporučit ostatním zemím EU, ať postupují podle jeho příkladu.

Může to být náhoda, ale po pondělních prohlášeních ministra Síkely i jeho zahraničních kolegů nastal na energetických burzách zlom. Zdivočelé trhy reagovaly na informaci, že ministři jsou ochotni s extrémní situací něco dělat, pozitivně.

Cena elektřiny na německé burzy EEX klesla z pondělních rekordních hodnot okolo 1050 eur/MWh na současných 550 eur/MWh (základní roční kontrakt 2023). Plyn na příští rok na nizozemské burze TTF klesl z rekordních 330 eur/MWh na 192,50 eura/MWh.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/svedum-hrozi ... elektriny/
Švédům hrozí v zimě riziko odpojení od elektřiny

Přestože výroba elektřiny ve Švédsku i přenosová kapacita ze severu na jih byly v průběhu roku vysoké, riziko nedostatku elektřiny v letošní zimě se v jižním Švédsku zvýšilo. „Z nízkého rizika jsme se dostali na úroveň reálného rizika, což znamená, že tuto zimu budeme možná nuceni odpojit uživatele elektřiny,“ varuje manažer strategických operací společnosti Svenska Kraftnät Erik Ek.

Od konce května letošního roku, kdy společnost Svenska Kraftnät zveřejnila zprávu o energetické bilanci, se vnější faktory ovlivňující švédskou energetickou soustavu změnily k horšímu.

Nové výpočty společnosti Svenska Kraftnät ukazují, že tuto zimu nelze očekávat, že by Švédsko mohlo dovážet elektřinu ve stejném objemu jako v předchozích zimách.

„Během běžné zimy je Švédsko závislé na dovozu po dobu 36 hodin, aby udrželo poptávku po elektřině. Skutečnost, že není větší, je částečně způsobena tím, že domácí výroba elektřiny postupně rostla, zatímco přenosová kapacita elektřiny ze severního Švédska na jih byla vysoká. Nyní však vidíme, že když potřebujeme dovážet elektřinu nejvíce, nemusí být k dispozici,“ říká Erik Ek.

Za standardních okolností je poptávka ve špičce v jižním Švédsku uspokojována dovozem ze severních částí země a ze sousedních zemí – Norska, Dánska a Německa.

„Je velkou výhodou, že švédská energetická soustava je součástí evropské energetické soustavy. V různých zemích máme různé druhy moci, které se vzájemně doplňují. Nyní však máme v sousedních zemích velmi napjatou situaci v zásobování, a to v důsledku řady vnějších faktorů,“ řekl dále Erik Ek.

V nových výpočtech společnosti Svenska Kraftnät byly analyzovány důsledky různých scénářů. Jedním z velmi znepokojivých scénářů je, že nyní, kdy neexistuje obchod s elektřinou mezi Evropou a Ruskem, dojde k výraznému poklesu výroby elektřiny v Evropě v sousedních zemích.

„Naše analýzy ukazují, že pro některé možné scénáře jasně překračujeme normu spolehlivosti podle evropské legislativy, což potvrzuje závažnost situace. Jednoduše řečeno to znamená, že v letošní nejchladnější zimě existuje reálné riziko, že budeme muset v některých částech jižního Švédska odpojit odběr elektřiny,“ říká Erik Ek.

Zatím není známo, jak rozsáhlé a jak dlouho by takové odpojení trvalo. Podle Erika Eka nejde o to, že by venkovské oblasti ve Švédsku byly bez elektřiny. Pokud by se odpojení stalo skutečností, výpočty ukazují, že by to mohlo být 200-600 MW během zimního dne s maximální spotřebou. To by odpovídalo maximálně asi dvěma procentům celkové spotřeby elektřiny ve Švédsku.

„Ve většině případů vidíme, že k nedostatku dojde v jižním Švédsku, a proto je tam také riziko odpojení větší,“ říká Erik Ek.

Erik Ek zdůrazňuje, že se jedná o výpočty, nikoli o předpovědi toho, co se skutečně stane.

Roli sehraje, zda se podaří včas naplnit zásobníky plynu, zvýší se dostupnost francouzské jaderné energie nebo se zlepší situace se skladováním v jižním Norsku. To ale Švédové aktuálně stěží ovlivní.

„My, spotřebitelé elektřiny, však můžeme výsledek ovlivnit sami,“ podotýká Ek.

„Pokud my Švédové snížíme spotřebu elektřiny nebo ji přesuneme například o dvě procenta z období největší spotřeby v zimě, riziko odpojení se sníží pětkrát,“ vysvětluje Erik Ek.

„Kromě celospolečenského přínosu se takové chování přímo odráží v účtech za elektřinu domácností s hodinovými tarify. A pokud dojde ke změně chování v celé Evropě, potenciál je samozřejmě obrovský,“ upozorňuje.

Jak ušetřit elektřinu nebo přesunout spotřebu elektřiny na denní dobu, kdy je elektřina levnější, mohou Švédové nalézt na webových stránkách Švédské energetické agentury.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... to-prisla/
Leyenová chce oddělit cenu plynu a elektřiny. Jak na to přišla?

Vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen k úplné reformě evropského trhu s elektřinou na začátku roku 2023 bylo učiněno s cílem uklidnit spotřebitele, tedy obyvatele EU
Pokud by bylo možné rychle reformovat energetický systém, Evropa by do něj vstoupila mnohem dříve, říká energetický expert Miloš Zdravković.

Von der Leyenová ve svém prohlášení, které během panelové diskuse s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem v Berlíně uveda, že „úplná reforma evropského trhu s elektřinou musí být provedena vhodným způsobem a v souladu se všemi normami na začátku příštího roku“. Zdravković říká, že není pochyb o tom, že pokud by byla „zelená agenda“ 100% proveditelná, některé mnohem vyspělejší země světa, jako je Japonsko a Jižní Korea, by reformu nastartovaly mnohem dříve.

Alchymie Ursuly v.d.L.
„Myšlenka, že by se měly oddělit ceny plynu a elektřiny, samozřejmě pokud Von der Leyenová neudělala chybu, ukazuje, že nerozumí základním věcem a že nemá elementární znalosti fyzikálních veličin. , jelikož cena elektřiny se tvoří na základě ceny plynu, nikoli naopak. Bolí mě, že jsme součástí Evropy a neseme důsledky jejich chybných rozhodnutí, jako je rozhodnutí přejít na zelenou agendu. Totiž, všechno to zní hezky, je to moderní, ale má to jeden problém – nefunguje to. S tímto příběhem o rychlé reformě je to stejné,“ poznamenává energetický expert.

Jak říká, před pár dny se objevila informace, že německé zásobníky plynu se plní rychleji, než se čekalo, a že to způsobí pokles ceny plynu.

„Otázka ale zní - jakým plynem naplnili sklady? Dívám se tedy na všechna tato prohlášení v kontextu paniky, která nastala v celé Evropě kvůli rostoucím cenám energií a oznámenému nedostatku elektřiny, protože jediné objektivní prohlášení přišlo od ministra energetiky Belgie, který řekl, že máme deset těžkých zim před sebou. Myslím, že jsme k tomu mnohem blíž, než tento výrok předsedy Evropské komise,“ kategoricky dodal Zdravković.

Je toho názoru, že bychom měli pracovat na energetické bezpečnosti, ale že se nedá nic dělat, když mluvíme o nějakých krátkodobých obdobích čtyř měsíců nebo roku. A Jelica Putnikovićová, expertka na energetiku a redaktorka „Balkan Energy“ je přesvědčena, že transformace celého evropského a světového energetického sektoru je nevyhnutelná, ale politikům se to nepodaří vyřešit nějakými vyhláškami, zvláště ne za pouhé čtyři měsíce, jak oznámila Von der Leyenová.

Vyhlášení řízené ekonomiky
„Problém je v tom, že až do této krize EU trvala na tom, že trh se vším, zejména s energetickými produkty, byl liberalizován, a nyní se mluví o omezení cen. V tomto smyslu je to, co Von der Leyenová říká, něco, co mi připadá jako totální řízená ekonomika. Nejenže silně liberalizovaný trh není schopen zapadnout do nějakých politických rámců, ale ani trh s elektřinou a plynem není ojedinělý. Také výroba elektřiny v Evropě je dost zprivatizovaná a nemohou nařídit soukromé firmě, která vlastní plynovou elektrárnu, za jakou cenu bude svůj produkt prodávat. To je v rozporu se všemi moderními obchodními principy," říká Jelica Putnikovićová.

Pokus o reformu energetického systému „přes noc“, poznamenává expert, je výsledkem skutečnosti, že Evropa má problém s výrobou elektřiny:
Pro reformu energetiky by podle ní měli energetici a ekonomové nejprve naplánovat, jak vyrobit dostatek elektřiny, aniž by byla ohrožena planeta. Během čtyř měsíců zbývajících do roku 2023 však plán nelze vytvořit.

„Totiž, že liberalizace trhu spolu s vynuceným posunem k obnovitelným zdrojům v době, kdy nebyly schopny uspokojit všechny potřeby lidstva 21. století v oblasti elektřiny, dovedla svět k této situaci, Ukrajinská krize možná jen upozornila na problém, který Evropa má. Ještě připomenu, že nejen Evropa je v krizi kvůli elektřině, protože i v Číně byly zavřeny továrny a celá města zůstala bez elektřiny, protože mají problém se suchem a nedostatkem výroby elektřiny,“ uzavírá Jelica Putnikovićová.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/nielen ... ordnu-sumu
Nielen cena plynu je na historickom maxime, ale už aj uhlie sa v EÚ predáva za rekordnú sumu

Európske vlády sa snažia urýchlene hľadať riešenia, aby zabránili energetickej katastrofe počas tejto zimy, ktorú vďaka protiruským sankciám pomohli vyvolať.

Európske ceny plynu v pondelok vyskočili o 35 % a ceny uhlia sa dostali na nové rekordné maximum. Dôvodom je prehĺbenie energetickej krízy v regióne. Ruský koncern Gazprom totiž na neurčito zastavil dodávky cez plynovod Nord Stream 1 do Nemecka, čo ešte zvýšilo obavy z úplného odstavenia ruských dodávok počas zimy. TASR o tom informuje na základe správy Bloomberg.

Cena referenčného októbrového kontraktu na plyn na burze TTF v Amsterdame vyskočila v pondelok ráno až o 35 % a dostala sa na 284 eur za megawatthodinu (MWh). Kontrakt neskôr prišiel o časť ziskov a popoludní sa predával s plusom vyše 12 % po asi 241 eur za MWh.

Cena referenčného európskeho budúcoročného kontraktu na uhlie v pondelok stúpla o 7,6 % na rekordných 345 USD (347,78 eura) za tonu, čo je približne trojnásobok v porovnaní s rovnakým obdobím pred rokom. Dôvodom je oživenie uhoľných elektrární v Európe pre nedostatok plynu.

Európske vlády sa snažia urýchlene hľadať riešenia, aby zabránili energetickej katastrofe počas tejto zimy, ktorú vďaka protiruským sankciám pomohli vyvolať.

Ministri energetiky Európskej únie sa zídu v piatok (9. 9.) na mimoriadnom zasadnutí, na ktorom budú diskutovať o návrhoch na zníženie cien elektriny, medzi ktorými je aj zastropovanie cien plynu rovnako ako zastavenie obchodovania s derivátmi na elektrinu.

[Grif]

DOKUMENT: Výzva ministrům energetiky zemí EU před zasedáním v Praze
Výzva ministrům energetiky zemí EU před zasedáním v Praze 9. 9. 2022:
Zachraňme Evropu před sebezničením: Energetickou válku proti EU zahájil Green Deal for Europe, Putin situace jen využívá
Donutil ruský diktátor Vladimír Putin Evropskou unii, aby přijala ideologii Green Deal for Europe s jejími následky zavádění obnovitelných nestabilních zdrojů energie, které nemohou procovat bez masivní podpory zdrojů základního výkonu?
Přinutil Putin EU, aby zavedla systém emisních povolenek?
Přiměl Kreml země EU, aby zavíraly spolehlivé zdroje energie z uhlí a jádra?
Způsobilo Rusko vnitřní rozpory ve evropských nařízeních a směrnicích?
Vážení ministři energetiky 27 členských zemí Evropské unie,
ani na jednu z výše položených otázek nemůžete odpovědět kladně. Vladimír Putin brutálně napadl nezávislou Ukrajinu a vydírá Evropskou unii energeticky, ale „ruskou oprátku“ jsme EU v energetice nasadili sami svými akcemi ve druhém desetiletí tohoto století.

Můžeme se dohadovat, zda a jak Sovětský svaz a poté Putinovo Rusko v minulosti podporovaly hnutí, která se z odpůrců jaderných zbraní transformovala do odpůrců i jaderné energetiky. V každém případě Moskvě velmi vyhovovalo, když politici ve spojení se zastánci zelené tranzice se odvraceli od mírového využívání atomu a dalších stabilních zdrojů energie a začali masivně propagovat tzv. obnovitelné zdroje (OZE), zejména fotovoltaické a větrné. Rusku bylo jasné, že čím větší bude nasazení těchto přerušovaných a nestabilních zdrojů, o to více bude potřebovat zemní plyn. Samozřejmě z podstatné míry z Ruska, kdy závislost zemí EU na dodávkách ruského plynu se v průměru zvýšila na 40 % (Německa na 60 %, Česka na 98 %). Ale Putin nejednou jasně řekl, že energie jsou pro něj vítanou zbraní. Bohužel, navzdory varování špičkových vědců a expertů to málokdo ve vedení EU bral vážně.
Evropská komise se teprve nyní po desetiletí implementace částečně stará o povinnost analyzovat skutečnou udržitelnost a ekologičnost OZE v celém jejich životním cyklu, tedy od jejich výroby – začasté díky levné uhelné energetice v Číně -, až po složitou a drahou recyklaci. Ani nebyly dosud vypracovány dostatečné studie dopadů. Tak by se ukázalo, že tuto zdroje zdaleka nejsou čisté ani udržitelné. Vše se rychle politicky a pod tlakem dotační lobby přetavilo v ideologii pod názvem Green Deal for Europe, aniž by se respektovala skutečnost, že EU slepě sází na technologie, které jsou teprve v plenkách, nebo ještě neexistují vůbec, pokud vůbec někdy.
Když se Západ nyní snaží vymanit z vlivu diktátorského Putinova Ruska, současně zvyšuje v OZE svou závislost na totalitní Číně, přesto že ji NATO na posledním summitu označilo za budoucí riziko. Jde především o strategické materiály počínaje ocelí a hliníkem přes lithium a křemík po nikl, kobalt i prvky vzácných zemin, které Evropa není schopna v dostatečné míře sama vyrábět a těžit, neboť pro metalurgii typické „špinavé technologie“ stěhuje pokrytecky za své hranice.
Studie dopadů od vedení Komise na stole nemáme, zato máme už drtivý dopad této politiky v praxi. Dnes je většina z 450 milionů obyvatel EU konfrontováno s hrozbou, že mnohé unijní podniky a domácnosti explozi cen energie nebudou s to zvládnout. Kdo je viníkem? Je to vrcholná politika Evropské unie sázející slepě na zelenou tranzici. Ta je absurdní o to více, že ji provází očekávaná rostoucí spotřeba elektrické energie v budoucnosti. To je ovšem možné jen za předpokladu, že tato energie bude dodávána v době požadované poptávkou, nikoli nespolehlivou dodávkou z OZE.
Pro ni jsou získávány vlády národních členských zemí formou politické korupce v důsledku masivního toku inflačních unijních miliardových dotací. I když vedení EU tvrdí, že energetický mix je plně v kompetenci národních vlád, dotace tento mix deformují ve prospěch prolobbovaných solárních, větrných a dalších okrajových, dílčích a přerušovaných zdrojů energie. Vedle porušení principu subsidiarity současně vzniká blahobytná zelená oligarchie na úkor zbídačení desítek milionů lidí v EU. V příloze uvádíme podrobnosti o současných problémech energetické transformace Německa.
Představa, že z budoucí nadprodukce z OZE lze ukládat energie do baterií či zeleného vodíku je již v malém rozsahu realizována. Ale představy, že tato úložiště budou moci posléze energeticky pohánět naše moderní západní ekonomiky, když zrovna nefungují OZE, je sci-fi. Minimálně by přinesla ještě větší násobky současných cen energie nemluvě o technologických i ekologických problémech a o čase, který je zapotřebí pro výstavbu těchto investičně náročných, zcela nových provozů. Analýza nákladů a dopadů na hospodářství na celý tento přechod nebyla doposud občanům EU předložena. Z našich závěrů plyne, že tento přechod povede k značnému zchudnutí většiny občanů zemí EU.
Navíc je nutno vzít v úvahu, že mnohá “úsporná” opatření na straně spotřeby vedou právě k budoucímu velkému zvýšení spotřeby elektrické energie při poklesu spotřeby energie chemické, zejména z paliv. I když u nových systémů, zejména pro zajištění tepla pro vytápění, jistý akumulační potenciál existuje, je jen krátkodobý a opět velmi investičně náročný, což zapojení OZE znovu prodraží. Zde se jedná o
vytápění tepelnými čerpadly (akumulační potenciál v řádu několika málo dnů, pokud budou spotřebitelé vybaveni velikými tlakovými nádržemi s horkou vodou),
elektromobilitu, kde je sice možná akumulace maximálně v řádu hodin, ale málo spolehlivá kvůli odlišným časům spotřeby a nabíjení i kvůli závažnému dopadu na životnost baterií,
zamýšlenou akumulaci do chemické energie pomocí syntetických paliv (vodíkem počínaje), která je možná – s ohledem na potřebu kontinuálních chemických procesů při výrobě – zase jen s využitím základních zdrojů energie, nikoli z pouhých nestabilních OZE,
exponenciálně rostoucí spotřebu elektřiny pro zpracování informací (sociální sítě, datová centra, kryptografie),
výhled na růst spotřeby elektřiny v robotizovaných výrobnách.
Při přehlížení dopadů životního cyklu výrobků, pro EU typickém, a to bez ohledu na místo výroby, neboť emise skleníkových plynů působí globálně, se málo pozornosti se věnuje environmentálním dopadům potřebných investic, které ne vždy jsou ku dlouhodobému prospěchu snížení emisí skleníkových plynů.
Eurounijní podniky pod prudkým růstem cen energie ztrácejí svou konkurenceschopnost, což se již konkrétně projevuje v odchodu kapitálu do zemí na světě, jež takové náklady nemají. Pohříchu do oblastí, kde jsou ekologické předpisy daleko benevolentnější a daleko od striktní kontroly v zemích EU. Ve skutečnosti taková dekarbonizační politika povede nejen k deindustrializaci s těžkými následky pro zaměstnanost a prosperitu v členských státech, ale také fakticky k importu špinavých emisí do zemí EU prostřednictvím výrobků, jejichž výroba musela v EU skončit.
Jak informují média, desítky milionů Evropanů v konfrontaci s neschopností zaplatit své účty za elektřinu a plyn se chtějí připravit na odvrácení mrazu a chladu ve svých domovech tím, že budou masivně pálit uhlí a dřevo. Na rozdíl od velkých uhelných zdrojů bez jakékoli běžné emisní či ekologické kontroly.
Připomeňme si přitom znovu, o co v ideologii Green Deal jde: o snížení emisí CO2, který je označován za hlavního viníka možného antropogenního vlivu na klimatickou změnu na planetě. Přitom se mnoho států vrací v energetice k emisnímu uhlí, k topnému oleji a naftě. Ale také se racionálně revidují plány na zavírání jaderných elektráren a připravuje výstavba nových bezemisních jaderných bloků. Všem jde konečně o zajištění skutečné stability v energetické bezpečnosti. Obnovitelné zdroje hlavně v podobě solárních a větrných elektráren, jež tento problém vyvolaly, nemohou být lékem na řešení současné energetické krize, kdy je lék horší než nemoc sama.
Vážení ministři, je třeba, aby Evropská unie
revidovala pod tlakem národních státu politiku Green Deal for Europe a její legislativní balíček Fit for 55, které explicitně vyjádřené v cenách energie hrozí rozbít základy našich demokracií a rozvrátit Unii. 300 let budovanou prosperitu postavenou na dostupných zdrojích z uhlí, ropy a zemního plynu nelze revolučně změnit za několik s použitím víry, že vhodné a levné technologie snad brzy najdeme. Technologie stávajících stabilních zdrojů může být neustále modernizována a ekologizována, pokud budou moci do těchto oblastí zase proudit investice stigmatizované a zakazované normami ESG;
pozastavila činnost emisních povolenek, jež zcela dávno přestaly být nástrojem tlaku na ekologizaci emisních zdrojů, jsou dalším daňovým zatížením cen energie a staly se z nich skvělé zdroje pro spekulativní zisky pro subjekty po celém světě;
uvědomila si fakt, že cena energie by v každém národním státě měla vyjadřovat stav energetického mixu daného státu s tím, že Evropská unie v souladu s postojem národních vlád bude podporovat jejich státní politiku dekarbonizace. Současný společný trh s energií vlastně neexistuje, je směsicí deformačních regulací, politických zásahů a spekulací pod okamžitým vlivem událostí a reflektuje nejtěžší dopad zelené tranzice exemplárně na případu německé Energiewende;
reagovala ve spolupráci s národními vládami a regulátory na skutečnost, že válka na Ukrajině se stala jen akcelerátorem vývoje, který nastal již od léta 2021. Jste si jistě vědomi a lze doložit nárůst cen energií již od uvedeného data. Válečný konflikt poskytuje vítané alibi pro snahu energetických, finančních a dalších subjektů maximalizovat ziskové marže. Zvyšuje se tak ještě více inflace, jejímž základním hybatelem jsou ceny energie;
měla respektovat skutečnost, že v případě České republiky by fondy EU i národní zdroje měly být prioritně využity k výstavbě nových jaderných reaktorů pro bezemisní produkci elektřiny. Do zhruba poloviny století, než ČR postaví dostatečnou kapacitu nových jaderných zdrojů, musí ve specifických zeměpisných podmínkách ČR plně využívat domácích uhelných zdrojů. OZE jsou a zůstanou doplňkových, okrajovým zdrojem, což platí ostatně pro většinu moderních průmyslových zemí, pokud nebude objeven zázračný systém ukládání energie;
zastavila nynější zrychlování procesu dekarbonizace tak, aby byla tato politika přijatelná pro všechny národy a občany Unie. Unie musí respektovat národní specifika včetně zásadně rozdílných příjmů a životní úrovně v různých zemích EU, mj. v nových členských zemích střední a východní Evropy, jež jsou nyní s třikrát i vícekrát nižšími průměrnými příjmy nuceny platit německou cenu energie. To žádná pomoc domácnostem či podnikům nedokáže z principu kompenzovat. Pokračování této cenové politiky by vedlo k energetickému, sociálně-ekonomickému a posléze politickému rozvratu společnosti a ohrožení soudružnosti Unie;
harmonizovala na úrovni EU národní svrchované energetické politiky členských zemí tak, aby vznikl větší pákový efekt. Jen každá národní vláda se výhradně zodpovídá voličům své země a je tedy jasnou kompetencí každé národní vlády, jak zajistí energetickou bezpečnost svých občanů a podniků. Je ovšem naivní a nerealistické se domnívat, že v tomto rozděleném světě bude EU někomu – a už vůbec ne diktátorům nehledícím na problémy vlastních občanů – diktovat např. zastropování cen komodit, které EU nevlastní ani neprodukuje.
Evropský parlament každoročně uděluje cenu Andreje Sacharova, nositele Nobelovy ceny za mír. Tento geniální sovětský jaderný fyzik nejenže je otcem sovětské vodíkové pumy a spoluautor Tokamaku, ale stal se u vědomí hrozby jaderného Armageddonu také klíčivým sovětským zastáncem jaderného odzbrojení a svou autoritou podnítil mírová jednání mezi velmocemi. Posléze se stal disidentem jako řada jiných osobností nepohodlných vládnoucím režimům. V roce 1977 napsal svou proslulou jadernou esej, v níž varoval západní země, že nebudou skutečně demokratické a svobodné, pokud nebudou budovat svou jadernou energetiku. Zůstaly by totiž závislé na energetických surovinách ze SSSR/Ruska. Po 45 letech se Sacharovova prorocká slova bohužel dokonale naplňují.
Jak dlouho bude západním demokraciím trvat, než pochopí, že za daleko menší náklady, než investujeme do nestabilních OZE, jsme schopni postavit moderní jaderné elektrárny, jež budou zajišťovat energetickou bezpečnost a prosperitu i našich vnuků až do 22. století? Do té doby nesmíme zanedbat investice do všech stabilních zdrojů energie.
Ideologie, ať už má barvu černou, hnědou, rudou, zelenou nebo jejich kombinace, nemůže mít nadále přednost před racionálními fakty, čísly a přírodními zákony. Nebudou-li to politici respektovat, voliči je vymění.
Praha 7. září 2022
Think tank Realistická energetika a ekologie
Ing. Jaroslav Čížek
předseda
Příloha – příklad Německa
Zcela transparentně je selhání unijní energetické politiky možno analyzovat dle ojedinělého (Alleingang) příkladu Německa, které se před více než 20 let rozhodlo, že dominantním energetickým zdrojem budou OZE, dominantně pak solární a větrné elektrárny. Přestože už dnes tvoří OZE nadpoloviční většinu elektroenergetiky Německa, z podstaty fyzikálních a přírodních zákonů obecně je nesmysl, pokud němečtí politici tvrdí, že jeho energetiku budou takové zdroje pohánět v roce 2030 z 80 % a v roce 2035 dokonce ze 100 procent. Jak známo, o žádné noci, ani v pošmourný či bezvětrný den solární či větrné elektrárny neposkytnou ani Watt výkonu pro výrobu elektřiny. Proto už více než 20 let dotovaný systém OZE musí doplňovat rezervní, záložní stabilní elektrárny, které v s kapacitními platbami dostávají rovněž dotace. Takové pružné zdroje měly být v Německu právě plynové elektrárny, jichž Německo chtělo po celé zemi postavit v nové kapacitě cca 47 GW. Je to licoměrná, pokrytecká politika, která se pokouší zakrývat fakt, že OZE musí stále suplovat stabilní turbínové emisní zdroje, ovšem postavené jaksi „mimo trh“.
Německo tak za obří dotované náklady vybudovalo paralelní, duální energetický systém z přerušovaných, nestabilních OZE a ze záložních stabilních elektráren na uhlí a a zejména závěrných na zemní plyn. V této politice pokračuje a chce ji dokonce urychlit. Obě větve jsou dotovány jak z daní občanů, tak v cenách energie, přičemž obrovská nestabilita systému vyžaduje nesmírné náklady na správu sítě, aby nekolabovala. Náklady na řízení sítě jsou již po vlastní silové ceně elektřiny nejdražší položkou v ceně elektřiny pro německé spotřebitele.
Ponechme stranou fakt, že Evropské komisi je přitom známo, že s ohledem na masivní úniky metanu při těžbě plynu a emise při jeho dopravě jsou celkové emise CO2 ze zemního plynu srovnatelné s uhlím spalovaným v místě těžby. Tak vznikla zásadní závislost Německa na zemním plynu, z něhož dosud země spalováním vyráběla 15 až 20 % z celkové produkce elektřiny a kdy z importu plynu z 60 % závisela na Rusku. Připomeňme si naprostý nonsens v energetické politice Německa, které v roce 2021 v tehdejších šesti (z někdejších celkem 24) jaderných elektrárnách vyrobila 13 % elektrické energie a k 31.12. 2022 poslední tři jaderné elektrárny s bezemisní produkcí elektřiny dle všeho vláda pod vlivem zelené protijaderné ideologie definitivně zavře, respektive dvě z nich nechá jen do příštího jara v rezervě. Vláda v Berlíně kromě stávajícího výkonu v uhlí aktivizuje další uhelné elektrárny, jež měly být odstaveny zcela nebo byly mimo trh připraveny jako rezervní kapacitní zdroje.
Realizace unijní politiky zelené tranzice našla svou kvintesenci právě v německé Energiewende, která nese zcela zásadní odpovědnost za explozi nepřijatelných cen energie, zvláště primárně elektřiny (cena plynu je až druhotně vyvolaná spalováním v závěrných elektrárnách pro potřeby elektroenergetiky) prostřednictvím středoevropské burzy v Lipsku. Nutnost zobchodovat ceny přes tuto burzy elektřinu z řady evropských zemí vlastně dotuje a legitimizuje německou extrémně pojatou zelenou tranzici. To je nadále pro drtivou většinu zemí EU nepřijatelné.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/polit ... litika_nef

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/?p=148838 + mnoho odkazov v texte
Zimou zfialovíme!

MICHAEL SVATOŠ

V Česku to vře kvůli přemrštěným cenám elektřiny i plynu. Nikdo přitom netuší, kam mizí miliardy, které za tyto předražené energie Češi platili a platí. Podívali jsme se, co o tom vědí v Německu, a nestíhali jsme se divit!

Díl první – PLYN

Monopolním dodavatelem plynu do Česka je podle samotných Němců firma UNIPER. Ta podle Němců monopolně prodává celá léta Čechům výlučně předražený plyn za tzv. spotové ceny. Firma na prodeji tohoto “předraženého spotového plynu pro Čechy” za minulá léta neuvěřitelně zbohatla, a vyplatila svým vlastníkům miliardy EUR zisku. Většinovým vlastníkem firmy UNIPER (75%), kam celá léta mizí zisky z prodeje předraženého spotového plynu Čechům je finská firma FORTUM. Jen v roce 2021 (v tom roce začalo zdražování plynu) vyplatila firma UNIPER přes 600 milionů EUR (15 miliard CZK) zisku svému majiteli finské firmě FORTUM! A finská firma FORTUM zase vyplatila svůj zisk svému majiteli – a tím je FINSKO! FORTUM je totiž finská státní firma, a UNIPER je její nejdůležitější majetek!

Miliardy vydřené z předraženého plynu pro Čechy tedy v minulých letech končily v Německém státním rozpočtu (daň 30,5% ze zisku UNIPER,), a ve Finském státním rozpočtu (majitel FORTUM). Podle nedávného přiznání ředitele finské státní firmy FORTUM Markuse Rauramo, finská státní firma Fortum v minulých letech financovala výstavbu ruského plynovodu Nord Stream 2! Skupovala a zavírala v Evropě uhelné elektrárny. Požadovala po Bruselu zpřísnění emisních norem a zvýšení obchodů s povolenkami ETS. (poplatky za plyn!) A stavěla místo nich plynové elektrárny! A to vše proto, aby se v Evropě vyrábělo stále více elektřiny z ruského plynu, a finští důchodci na tom bohatli!

Jedním z hlavních podílníků firmy FORTUM je Finský státní penzijní fond! Ve Finsku je průměrný důchod 1784 EUR, v Česku jen 600 EUR. Součástí výplaty finského důchodu je tzv. podíl z fondu Kela. Ten letos představuje 129 EUR měsíčně, a je vyplácen ze zisků Finského státního důchodového fondu KELA. A fond KELA je dalším vlastníkem firmy FORTUM!

Shrnuto – chudí čeští důchodci nejen že chodí do důchodu o dva roky později než Finové, ale ještě jim svými fakturami za předražený spotový plyn a předraženou elektřinu celá léta sponzorují jejich velké finské důchody! A celou tu dobu se na to česká vláda nečinně kouká jak jelimani, a hrozí Čechům, že už brzy nebude v Česku ani na důchody! A teď, když se lidi sešli na Václaváku, jim vláda a spol. spílá do ruských švábů a kolaborantů, a dál nečinně nechává do Česka monopolně dodávat předražený spotový plyn vlastně finskou státní firmou, která Putinovi sponzorovala stavbu jeho plynovodu Nord Stream 2. To co předvádí Fiala a spol. je naprosto bizardní politika.

Základní rozdíl mezi spotovou cenou plynu, a cenou plynu na dlouhodobý kontrakt, jsme vysvětlili na případu Bangladéše v předchozí analýze. Dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu z Ruska používá v EU výlučně Maďarsko, a Rusko tento týden zvýšilo dodávky plynu do Maďarska na základě mezivládní dohody. Cena, za kterou Maďarsko plyn z Ruska nakupuje není veřejná. Nicméně garantovaná cena plynu pro obyčejné Maďary je 102 HUF za m3 (6,2 CZK). Koncová cena m3 plynu pro průměrného Čecha je 29,14 CZK. (V Česku neexistuje garantovaná cena. Češi podle doby fixace nyní platí za m3 plynu v rozmezí 6 až 47 CZK! Přičemž všechny kontrakty za 6 korun brzy vyprší.)

Na případu Česka – spotové ceny, a Maďarska – dlouhodobé kontraktní ceny je jasně vidět, co se vyplatí. Podle tvrzení Putina z únoru letošního roku má Maďarsko vyjednané pětinové ceny plynu. Výhradním partnerem Gazpromu pro dodávky plynu do Maďarska je firma MVM. To je 100% maďarská státní firma, která má v Maďarsku výhradní monopol na elektřinu a plyn. V Česku třeba vlastní firmu innogy Energie, která Čechům dodává plyn za spotové ceny, stejně jako UNIPER z Německa přes Krušné hory. Tato maďarská státní firma MVM byla založena komunisty v roce 1948 a je stále 100% majetkem Maďarského státu. Rozdíl je, že MVM dodává Maďarům ruský plyn přes Turecký potok a to na dlouhodobé kontrakty. Kdežto dceřiná firma MVM innogy Energy dodává Čechům ruský plyn, který do Německa teče Severním potokem 1, a v Německu se přeprodává dalším dopravcům jako MVM za tzv. spotové ceny. Proto mají Maďaři levný plyn a mají ho dost, kdežto v Česku je to naopak!

Do Česka tedy dodávají plyn dvě státní firmy – Finská a Maďarská! Českou státní firmu Transgas, která vlastnila veškerou plynárenskou infrastrukturu, prodal Germánům už Miloš Prodavač. Ti ji se ziskem prodali Maďarské státní firmě MVM. Češi mají drahý plyn, protože nemají vlastní státní firmu na jeho výhradní distribuci občanům a firmám. Finové a Maďaři bohatnou díky jelimanům, kteří nám vládli, a všechno začachrovali. Teď chtějí vyprodat poslední český státní majetek, který nám ještě zbyl, jen aby se udrželi u koryt. Češi budou nejchudší národ Evropy, protože si nechávají vládnout jelimany. Naléhavě potřebuje najít našeho českého moravského a slezského Victora Orbána!

Díl druhý – ZIMOU ZFIALOVÍTE!

Zatím, co v sobotu 3. září demonstrovalo v Praze 100 tisíc Čechů, kteří se bojí, že nezvládnou platit faktury za energie, a požadovalo demisi neschopné české vlády. Fiala a spol. se jim nejen vysmívali, ale i poslali do Bruselu plán, jak okamžitě zastavit veškeré zásobování Evropy ruským plynem. Části tohoto Fialova plánu zveřejnilo včera vždy perfektně informované bruselské Politico, které plán vidělo. Fialův plán požaduje mimo jiné okamžité zavedení nejvyšší přípustné ceny plynu, za kterou může Rusko plyn do Evropy dodávat! Tento plán se má schvalovat tento pátek.

Podle plánu, nebude moci žádný Evropan nakoupit ruský plyn dráže, než Fiala rozkáže!

Tento plán není žádnou geniální invencí profesora Fialy, ale jen opsaným nařízením americké ministryně financí Janet Yellenové. Ta obdobný strop cen na ruskou ropu nadiktovala světu na nedávném zasedání zemí G7. A plán Yellenové, který měl zlevnit cenu ropy na světových trzích, přinesl přesně opačný výsledek. Rusko a Saudská Arábie se sešly, jakmile G7 nařízení Yellenové vyhlásila, a společně oznámily, že OPEC snižuje denní produkci ropy, aby udržel její ceny i nadále na požadované výši. Cenu ropy i cenu plynu určuje poptávka. Vzhledem k nynějším čínským uzávěrám milionových měst v důsledku COVID-19, recesi a inflaci v USA i EU, se snížila celosvětová poptávka po ropě, a její cena začala klesat. Akce G7 proti Rusku vyvolala včera opačný efekt. Arabové, Iránci, Rusové a ceký OPEC se semkli, protože v jednotě jsou jejich zisky, a snížili produkci – tím zvýšili ceny. A Rusko k tomu vyhlásilo, že kdo bude souhlasit s cenami G-7 nedostane ani barel ropy!

Obdobně skončí i Fialův plán – Rusko má letos vyděláno o 140 miliard dolarů více než loni, a nemusí Evropě dodat ani kubík plynu. Putinův mluvčí Peskov už vyhlásil, že kdo bude dodržovat sankce na Rusko, nedostane žádný plyn, a jak řekl, tak Gazprom oznámil, že plyn přestane dodávat. Jelikož zásoby plynu v Evropě nestačí pro průmysl i občany – díky Fialovu plánu Evropané zfialoví zimou! Fialův plán je asociální odpověď šíleného profesora na požadavek 100 tisíc demonstrantů, aby jim zajistil slušný život, když oni slušně pracují.

Současně s Fialou předložil Bruselu svůj plán na řešení Evropské energetické krize i Ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle Rusů Šmyhal slíbil Bruselu, že když EU zavede úplné okamžité embargo na všechen ruský plyn, Ukrajina zajistí Evropě veškeré dodávky plynu i elektřiny, které EU bude potřebovat.

Fiala a Šmyhal vlastně zvou Putina na partičku amerického pokeru. Oba se chystají blufovat, a doufají, že Putin vyměkne, a složí karty na stůl, a oni shrábnou bank. V banku jsme my, a Putinovy miliardy ze spotových cen plynu. Když Putin nevyměkne, my zfialovíme zimou. Fiala musí být zoufalý gambler, když vsadil všechny Čechy na jedinou kartu.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... nou-713642
Další průšvih: Brusel odkopl Síkelu. Jde o Putina. Rána za ranou

Nařídit maximální cenu, za kterou Rusko smí dodávat do Evropy plyn? Ministr Síkela coby zástupce předsedající země EU takový návrh nepodpořil. Šéfka Evropské komise von der Leyenová ho ovšem vyhlásila. Rusko hrozí, že v takovém případě totálně zarazí jakékoliv dodávky. Na ministra se valí další kritika už i ze Seznam zpráv. A poté, co včera prosákly informace o tom, jak česká vláda zastropuje ceny elektřiny, premiér Fiala sdělil, ať podobným spekulacím občané nepřikládají váhu.
....

Dopady obou možných řešení nastínil hlavní ekonom Trinity bank a ekonomický odborník Lukáš Kovanda pro server Kurzy.cz

„Pokud by se EU pokusila zastropovat cenu ruského plynu, Moskva by tedy od dodávek plynu zcela odřízla jeho stávající příjemce, tedy Slovensko, Rakousko, Itálii a Maďarsko. Budapešť navíc zastropování cen ruského plynu jen těžko podpoří, neboť si naopak v srpnu na nejbližší měsíce dojednala navýšení dodávek ruského plynu nad rámec svého dlouhodobého kontraktu, který s ruským Gazpromem má,“ píše Kovanda.

....

Budínský ale kritizuje Síkelu ještě pro jednu podstatnou věc a tou je nezajištění „náplně“ do pronajatých LNG zásobníků.

„Stát dle Síkely musí ještě získat LNG, který by muselo přepravit 30 tankerů, obojí zatím není zajištěno, ale zítra se bude slavnostně ‚stříhat páska‘ u terminálu LNG v Holandsku. Připomíná to vítání letadla s rouškami,“ píše Budínský na svém twitteru.

A varuje před možnými problémy: „Dovoz LNG do EU kvůli Asii teď klesá.“

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SMcmU/hlinik-energi ... yroby-cina
Evropské hliníkárny krizi nezvládají a zavírají jedna po druhé. Zbývá dovoz z Ruska a Číny

Rostoucí ceny energií doléhají na evropské výrobce hliníku už od konce minulého roku, ale letos s ruskou invazí a novými astronomickými cenami se krize v tomto odvětví ještě prohloubila. Řada hliníkáren zavřela, další se chystají, jiné se snaží přežít za případné pomoci státu. To vše vede k paradoxu, stoupající závislosti na Číně, od které se chce Západ tlačený Spojenámi státy odpoutat. O problému hroutícího se průmyslového odvětví píše francouzský server Euroactiv.

Hliníkárenský průmysl je extrémně energeticky náročný a do značné míry závislý na cenách elektřiny. Představitel francouzské Federace Aluminium France Cyrille Mounier otevřeně říká, že primární výrobu hliníku nelze zastavit na déle než 2 hodiny, jinak by byl zrušen celý výrobní řetězec. Uzavření takového závodu je v tomto sektoru bolestivé rozhodnutí, protože jeho opětovné spuštění může stát několik milionů eur. Přesně to se však na konci září chystá udělat hlavní slovenský výrobce hliníku Slovalco, vlastněný norskou společností Norsk-Hydro. Není jisté, zda bude někdy Slovalco schopno obnovit svou činnost. Psali jsme o tom zde.

Stejné rozhodnutí učinil v neděli Aldel, jediný nizozemský primární výrobce hliníku. Největší východoevropský výrobce hliníku, rumunská Alro Slatina, která je také největším spotřebitelem elektřiny v zemi, oznámila uzavření tří ze svých pěti výrobních linek už na konci roku 2021. Letos na začátku léta oznámil uzavření také nizozemský výrobce zinku Nyrstar. V příštích týdnech se očekává uzavření dalších evropských hliníkáren.

Od října 2021, kdy ceny energie začaly růst, byla Evropa nucena uzavřít nebo zastavit polovinu své primární produkce hliníku, což představuje přibližně 1,1 milionu tun. Hliník je materiál strategického významu pro evropské hospodářství, protože se používá v kritických odvětvích, jako jsou lékařské a potravinářské obaly, zvlášť důležitý je v automobilovém průmyslu. Uzavření výrobců hliníku a dalších hutí bude mít proto dalekosáhlé důsledky pro evropskou ekonomiku.

Jak uvedla ve středu agentura Reuters, navzdory silné rétorice a sankcím zvýšila Evropská unie mezi březnem a červnem dovoz surového hliníku z Ruska o 13 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Ale to nestačí. Pro ředitele továrny Slovalco Milana Veselého to není překvapením. "Zastavení výroby znamená, že Evropa bude nucena dovážet hliník ze zemí, jako je Čína ," řekl s tím, že zatímco slovenská továrna byla jednou z "nejzelenějších" na světě, hliník z Číny je mnohem „špinavější.“ Evropský dovoz hliníku z Číny se od loňska již téměř zdvojnásobil.

Těžbě komodit v současnosti dominuje hrstka hráčů, přičemž monopol v několika sektorech má zejména Čína. To vedlo k problémům v loňském roce, kdy Čína snížila výrobu hořčíku, základní suroviny pro hliníkový průmysl, což významně ovlivnilo Evropu, která v té době byla na Číně závislá na hořčíku z 93 %. Ačkoliv se Spojené státy snaží, aby se Západ odpoutal od závislostí na Číně, při současném vývoji se tak Evropa stává závislá na Pekingu v další komoditě, v primární produkci hliníku.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... y-mrtvych/
Němci simulují blackout: Během 96 hodin stovky mrtvých

Německé obce to berou vážně – a připravují se na konkrétní důsledky rozsáhlého výpadku proudu. Hesenská čtvrť Rheingau-Taunus je první ze 401 německých čtvrtí a městských částí, kde specializovaná firma zkoumala a simulovala , co hrozí v případě blackoutu , aby byla připravena na stále pravděpodobnější eventualitu.

Podle toho se dalo očekávat 400 úmrtí během 96 hodin. Po 24 hodinách by dobytek zemřel, rozvodny by selhaly a vodní nádrže by vyschly. Pak by došlo k rabování, požárům a ekonomickým škodám ve stovkách milionů. Na rozdíl od spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka okresní požární inspektor Christian Rossel v současnosti považuje riziko blackoutu za mnohem pravděpodobnější než nedostatek plynu, který by neměl tak dramatické následky, i kdyby se na to člověk také připravoval.

V případě plošného výpadku proudu už ale nic nefunguje. Jako první by selhal internet, pevné telefonní a topné systémy, těsně následované mobilní komunikací a digitálním rádiem. Čerpacím stanicím by došel benzin, selhaly elektronické peníze a platební systémy, jídlo by se už nedalo chladit. Jak dlouho vydrží kliniky, pečovatelská zařízení a dodavatelé vody a společnosti zabývající se likvidací odpadu, závisí na jejich příslušném vybavení. Rossel jasně řekl, že okres nemůže zajistit dodávku elektřiny. Stejně jako Landsberg radí občanům, aby se zásobili potravinami a pitnou vodou.

Nouzová pomoc musí být nějak koordinována
Okres zajistí, aby správa a civilní ochrana fungovaly tak, aby bylo možné koordinovat mimořádnou pomoc. K tomu musí „zabezpečit zařízení“ zajistit elektřinu pro servery a komunikační systémy podporované satelity pro týmy krizového řízení. Současný nouzový generátor může běžet nepřetržitě po dobu 16 hodin. Protože by ale policie, hasiči a záchranná služba potřebovali i několikrát 10.000 litrů denně, vedou se jednání s dodavateli topných olejů.

Všechny tyto scénáře ukazují zemi, která je v nouzové situaci na pokraji úplného kolapsu kvůli politice řízené ideologií a desetiletím zanedbávání důležité infrastruktury.

Nebezpečí rozsáhlého výpadku proudu je nyní tak hrozivé, že Gerd Landsberg, generální ředitel Německého svazu měst a obcí (DStGB) vyzval občany, aby se zásobili vodou a potravinami na 14 dní. Podle Landsberga byste si měli uvědomit, že v případě výpadku proudu nepoteče voda, nemůžete se natankovat a po dvou dnech nemůžete dobít mobil. Navíc hrozí „podzásobení zátěží“ kvůli plánované odstávce posledních tří jaderných elektráren, takže v určitých oblastech již nelze pokrýt celou poptávku po elektrické energii v Německu. Pak by velcí spotřebitelé elektřiny, jako jsou průmyslové podniky, museli být dobrovolně nebo násilně vypnuti.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SjV2z/zpravy-svet-j ... elektraren
Jaderný debakl Francie. Mimo provoz je polovina bloků, proud se dováží z Německa

Přestože je na plynu z Ruska závislá jen málo, hrozí Francii energetický debakl. Paříž se totiž v rámci svého energetického mixu spoléhá především na jaderné elektrárny a problém tkví v tom, že v současné době jich je řada v havarijním stavu a 27 jaderných bloků z 56 je mimo provoz. To by mohlo mít brzy vážné důsledky pro spotřebitele, píše německý deník Süddeutsche Zeitung. Podle listu Die Welt dováží Francie energii z Německa, jehož energetika se sama potýká s potížemi kvůli výpadku ruského plynu.

Podle deníku má mnoho francouzských domácností elektrické vytápění a více než dvě třetiny elektřiny vyrobené v zemi v loňském roce pocházely z jaderných elektráren. Právě jádro tam bylo dlouho považováno za levnou a spolehlivou cestu. To se ale teď mění.

Podle francouzské elektrárenské společnosti EDF, která provozuje všechny jaderné elektrárny ve Francii, je v současné době mimo provoz 27 z 56 reaktorů. Protože je na evropském trhu nedostatek francouzské jaderné energie, ceny elektřiny na celém kontinentu rostou. Francie tak musí nakupovat dražší elektřinu ze zahraničí, aby zabránila výpadkům.

„Francouzská energetická politika se po léta vyznačovala kolektivním popíráním reality,“ říká odborník na jadernou energetiku Mycle Schneider, který každoročně vydává zprávu o stavu jaderného průmyslu ve světě. Podle něj za špatný stav francouzské jaderné soustavy může jednak stáří, jednak poškození. Zatímco starší jaderné elektrárny jsou v provozu 40 let, ty mladší trpí kupříkladu korozemi potrubí.

Francouzská vláda musí jednat. Ještě v červnu prezident Emmanuel Macron ujišťoval, že v zimě „absolutně nehrozí žádné riziko výpadků“. O několik týdnů později napsali šéfové tří velkých francouzských energetických společností otevřený dopis obyvatelstvu, v němž je vyzvali ke snížení spotřeby energie.

Kabinet později ohlásil, že všechny reaktory, které byly dosud mimo provoz, by se měly vrátit do sítě do poloviny února. Ne každý tomu ale věří. „Je to jako staré auto,“ řekl Schneider. „Když ho odvezete do servisu, protože nefunguje alternátor, vyjmete ho a zjistíte, že je s ním řada dalších problémů. A najednou je auto místo jednoho odpoledne v opravě čtrnáct dní,“ přirovnal s tím, že i obyčejná kontrola zabere dlouhý čas.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S5rUq/rozhovor-ener ... dili-nemci
„Energetická burza funguje geniálně. Na současné krizi se nejvíc podílí Němci“

Systém zastropování cen energií, který po zdlouhavém tlaku zavedla nakonec i česká vláda, má spoustu děr a státu jimi uteče mnoho peněz. Lepší řešení ale nikdo nevymyslel, strop musel přijít, aby trh dostal signál, že legrace skončila, říká v rozhovoru pro Echo24 analytik Dušan Vaškovic (Roklen), který na trzích s energiemi strávil mnoho let. Podle něj je špatným řešením uvalit daň na zisky výrobců, nutné je zdanit přímo veškerou doma vyrobenou silovou elektřinu. Vaškovic také mluví o hrozbě ještě větší ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu, který krizi bez zlevnění energií neustojí.

Cenového stropu na energie už se konečně dočkali i čeští spotřebitelé. Obchodníci jim nebudou smět silovou elektřinu dodat za více než 240 eur za MWh. Pokud ji nakoupili dráž, stát jim zbytek dorovná. Je to správné řešení? Jak ho hodnotíte?
....
+dlhý text

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=45455
Německý uhelný průmysl tvrdí, že na obnovení provozu elektráren je třeba více peněz

Připravit odstavené německé uhelné elektrárny na zimní provoz v případě nedostatku plynu není pro odvětví ekonomicky výhodné, uvedl německý uhelný průmysl.

Vládou schválené prodloužení životnosti do dubna příštího roku je příliš krátké a podmínky příliš přísné na to, aby se požadované investice vyplatily, uvedli provozovatelé elektráren, přepravci uhlí a obchodníci s uhlím na tiskové konferenci, o níž informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vládní požadavek na skladování uhlí po dobu 30 dnů plného provozu je příliš vysoký a vyžaduje příliš velké počáteční investice, než aby bylo možné omezené prodloužení, uvedli zástupci průmyslu. Kvůli těmto překážkám se zatím na trh vrátily pouze dvě uhelné elektrárny.

Uhelná energetická společnost Steag uvedla, že je připravena znovu uvést do provozu dvě elektrárny z rezervy sítě a udržet v provozu další dvě, které měly jít mimo trh. Než však bude možné rozhodnout, musí být splněny určité podmínky, uvedl místopředseda představenstva Stephan Riezler. Dodal, že vláda musí zajistit, aby vysoké investice a rizika byly ospravedlnitelné, vzhledem k tomu, že nemůže provozovatele nutit, aby poskytli dodatečnou výrobní kapacitu. „Alternativou je, že se elektrárny na trh nevrátí a zůstanou v rezervě,“ řekl Riezler.

Začátkem letošního roku Německo povolilo dočasně reaktivovat zakonzervované uhelné elektrárny, aby

pomohlo snížit spotřebu zemního plynu v energetice. Účast na trhu je však dobrovolná a bude omezena do 30. dubna 2023. Ministerstvo hospodářství a klimatu uvedlo, že cíl postupného ukončení využívání uhlí pro výrobu elektřiny v ideálním případě do roku 2030 (nejpozději do roku 2038) zůstává nedotčen, stejně jako klimatické cíle.

Zdroj: Sören Amelang, „German coal industry says more money needed for restarting plants to save gas“ (Clean Energy Wire, 14.09.2022)