Dosť prekvapivá informácia. Čo znamená "lacné", koľko stojí kilo? https://cs.wikipedia.org/wiki/Ochuzený_uranje získávání ochuzeného uranu poměrně levné a tento materiál je dostupný ve velkých množstvích
Ve starším, ale ještě používaném Boeingu 747 je používán jako vyrovnávací závaží na zádi. Uvádí se, že bylo vyrobeno kolem 600 exemplářů tohoto modelu obsahujícího ochuzený uran, přičemž jednotlivé exempláře obsahují 400 – 600 kg ochuzeného uranu (jiný pramen uvádí dokonce 400 – 1500 kg).
První čínský jaderný blok s reaktorem třetí generace Hualong One zahájil komerční provoz, což připravilo cestu pro masovou výrobu a export elektřiny. Blok Fu-čching 5 ve východočínské provincii Fu-ťien vyrábí energii po sedmidenním zkušebním provozu, uvedla Čínská národní jaderná korporace (CNNC).
„Čína je nyní na čele jaderné technologie třetí generace na světě vedle zemí, jako jsou USA, Francie a Rusko,“ uvedl prezident CNNC Yu Jianfeng. „Komerční provoz Hualong One také pomůže splnit cíle rozvoje nízkouhlíkových technologií, jako je dosažení maximálních emisí CO2 před rokem 2030 a uhlíkové neutrality před rokem 2060,” dodal Yu Jianfeng.
Poukázal na to, že Hualong One je jedním z nejuznávanějších jaderných reaktorů třetí generace na světovém trhu. Současné spustění bloku Fu-čching 5 podle něj položilo pevný základ pro hromadnou výstavbu tohoto reaktoru a jeho expanzi do světa.
Hualong One používá domácí technologie, všechna základní zařízení byla vyrobena čínskými podniky. Jeho konstrukční životnost činí 60 let, palivo se doplňuje jednou za 18 měsíců. Z hlediska bezpečnosti splňujte nejvyšší mezinárodní bezpečnostní standardy.
Výstavba prvního reaktoru Hualong One byla oficiálně zahájena 7. května 2015, do sítě byl úspěšně připojen 27. listopadu 2020. Za více než pět let se na jeho stavbě podílely tisíce výzkumných a vývojových týmů, více než 5300 dodavatelů a téměř 200 tisíc lidí.
Každá jednotka Hualong One může generovat téměř 10 miliard kilowatthodin elektřiny ročně, což uspokojí roční spotřebu elektřiny na výrobu a život jednoho milionu lidí ve středně rozvinutých zemích. Zároveň umožňuje snížit spotřebu uhlí o 3,12 milionu tun a emise oxidu uhličitého o 8,16 milionu tun.
Jaderná energetika je fajn, ale… Místo tří teček lze doplnit třeba vedlejší větu „dodavatel technologie nesmí být z Ruska“, případně „nesmí to být příliš drahé.“ Výhrady k vládou navrženému zákonu o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice přibývají. V pátek 19. února se koaliční vláda Andreje Babiše pokusí sporný zákon, kterému jeho kritici dali nálepku Lex Dukovany, protlačit třetím čtením v poslanecké sněmovně.
Z řad demokratické opozice, ale už i vládní ČSSD, je stále hlasitěji slyšet požadavek, aby byl ze soutěže na nový blok v Dukovanech vyřazen ruský Rosatom. Co se týká čínského uchazeče CGN, tady už převládá shoda na jeho vyřazení z tendru. Pirátští poslanci Petr Třešňák a Lukáš Černohorský chtějí omezit riziko, že drahý jaderný reaktor zvýší cenu elektřiny pro koncové zákazníky. Navrhují proto – formou dvou podobných pozměňovacích návrhů – zavést cenový limit na úrovni 1600 nebo 1620 korun za megawatthodinu.
Takový limit – v přepočtu 62 eur za jednotku energie – stojí za úvahu. Zhruba při této ceně se ekonomicky začínají vyplácet alternativy, tedy paroplynové, fotovoltaické a větrné elektrárny. Otázkou zůstává, jak vysokou cenu bude nový jaderný blok v Dukovanech potřebovat. Skalní kritik dukovanského projektu, analytik a aktivistický investor Michal Šnobr hovoří o ceně až 155 eur za megawatthodinu. „Argumentujeme před Evropskou komisí, že je všechno v pořádku, protože ČEZ elektřinu vyrobí, prodá jí státu za 60 eur a stát elektřinu prodá na trhu za tržní cenu. My ale tajíme, že za tím stojí masivní dotace, protože za 60 eur by ČEZ prodávat nemohl,“ uvedl Šnobr v nedávném rozhovoru.
Naopak příznivci jádra tvrdí, že nový blok vyrobí levnější elektřinu, než jaká bude za dvacet let běžně k dostání, a umožní snížení koncových cen pro české domácnosti a podniky. S takovým výrokem opakovaně přišel třeba ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, naposledy při projednávání zákona ve sněmovně ve středu 10. února. „Jedná se tedy o klíčový zákon a já ho považuji za natolik důležitý, aby byl schválen v rámci parlamentu co možná nejdříve,“ uzavřel tehdy ministr své vystoupení.
Z vystupování poslanců a dalších reprezentantů různých politických stran vyplývá, že ANO, SPD, KSČM i konzervativní část ODS chtějí zákon protlačit třetím čtením co nejrychleji. V této skupině navíc převládá názor, že ruský uchazeč má v tendru zůstat. „Pokud se do toho ještě zamíchá politika, bez ohledu na to, že Rusové jsou v jádru nejdál, následování agilními Číňany. bude realizace výrazně opožděna – a také bude dražší,“ uvedl pro Ekonomický deník poslanec Leo Luzar (KSČM).
Zcela opačně vidí situaci strany napravo od středu. „Výstavba jaderných bloků v Dukovanech musí, kromě stability energetického mixu ČR garantovat rovněž bezpečnostní rizika. V žádném případě nesouhlasíme s účastí Ruska a Číny, a to ani ve variantě subdodavatel části technologie. Bez státní garance je dnes vybudování těchto zdrojů nereálné,“ odpověděl Tomáš Tesař, odborný garant TOP09 pro oblast energetiky.
Zástupci dvou opozičních středo-pravicových koalic sice obecně jaderné energetice fandí, ale k podobě zákona mají vážné výhrady. Jan Bartošek z KDU-ČSL i Jan Lipavský (Piráti) s Pavlem Žáčkem (ODS) předložili pozměňující návrhy, které mají umožnit vyřazení uchazečů z bezpečnostně problematických zemí. Za zmínku stojí ještě pozměňující návrh poslance za STAN Petra Pávka, kterému se nelíbí příliš dlouhá doba poskytování cenových garancí investorovi, tedy pravděpodobně Skupině ČEZ. Rád by tuto podporu omezil na maximálně 40 let.
Podobné snahy jsou však nejspíš odsouzeny k nezdaru; hlasy ANO, SPD, KSČM a případně části klubu ODS a ČSSD matematicky ke schválení zákona postačují.
Kritikům jaderného zákona vadí také zatajování informací. Takto například vypadá výstup z jednání vládního výboru k jaderné energetice. Zdroj: twitterový účet Edvarda Sequense
Společnost Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ získala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení k umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle firmy jde o jeden z nejvýznamnějších přípravných kroků před zahájením stavby a výběrem dodavatele. Příprava a zpracování dokumentace pro licenční řízení trvala pět let a její součástí bylo přes 200 odborných studií, analýz a rozborů, uvedl ČEZ.
SÚJB v pondělí na svém webu uvedl, že na posouzení žádosti spolupracoval tým inspektorů úřadu, specialistů Státního ústavu radiační ochrany a dalších expertů. Správní řízení trvalo téměř 12 měsíců. Byla při něm hodnocena zadávací bezpečnostní zpráva a další dokumenty, které se podle atomového zákona k žádosti přikládají. "Z hodnocení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vydání povolení bránily," řekla předsedkyně SÚJB Dana Drábová.
ČEZ připomněl, že dokumentace mimo jiné popisuje a vyhodnocuje, zda je lokalita pro umístění nového jaderného zdroje vhodná. Zabývá se například přírodními podmínkami včetně zajištění vody, popisuje a hodnotí koncepci projektu, otázky zajištění kvality a zabývá se i předběžným vlivem provozu na obyvatelstvo a životní prostředí, případně budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu.
"Jde o jeden z velmi významných milníků. Přípravě dokumentace i samotnému správnímu řízení jsme věnovali opravdu velkou pozornost a úsilí. Navíc jsme maximálně transparentní, kdy jsme zveřejnili například celou Zadávací bezpečnostní zprávu a další materiály, veřejnost tak k nim má volný přístup," řekl v pondělí generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Předmětem vydaného povolení je podle energetické firmy umístění dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o maximálním elektrickém výkonu do 1200 megawattů (MWe). ČEZ uvedl, že jak dokumentace týkající se aktuálně vydaného povolení, tak i další materiály jsou k dispozici na webových stránkách společnosti na adrese www.cez.cz/njz.
"Aktuální je stavba jednoho bloku ve výkonovém rozmezí do 1200 MWe, povolení se nicméně týká dvou jaderných zařízení. Jednak jsme takto připravovali dokumentaci od roku 2015 a především nám to umožňuje zohlednit případné další energetické a klimatické cíle v budoucnu," řekl dnes generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II) Petr Závodský.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Zástupci vlády a předsedové opozičních stran se na konci ledna dohodli, že chystané výběrové řízení na dodavatele nového bloku dukovanské jaderné elektrárny bude velmi pravděpodobně bez čínského zájemce. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že Čína je pro všechny politické strany nepředstavitelným hlavním dodavatelem bloku. Čínská strana následně uvedla, že je možným vyloučením z tendru na blok znepokojena.
Část opozice se s vládou liší v názoru na to, zda je bezpečnostní a geopolitickou hrozbou také účast Ruska. Možnou účast Ruska a Číny v tendru dlouhodobě odmítají Piráti, STAN, ODS, lidovci a TOP 09. Podle Havlíčka je možné vyhodnotit případné bezpečnostní hrozby, před kterými v případě Ruska a Číny tyto strany varují, až během tendru. Minulý týden Havlíček uvedl, že finální textová podoba tendru na dukovanský blok by mohla být připravena v řádu týdnů.
Tie firmy musia byť demokraticky zničené za spoluprácu s nepriateľomVýrobní společnosti z České republiky pokračovaly i loni s dodávkami materiálu pro reaktory typu VVER ruské státní korporace Rosatom. Jejich produkce zamířila do destinací jako jako je Indie a Bangladéš, mají ale podepsány smlouvy i na dodávky do evropských projektů v Maďarsku nebo Finsku. Ruská firma patří mezi zájemce o stavbu nového bloku tuzemské jaderné elektrárny Dukovany. Její případnou účast v tendru kritizuje část opozice. S exportním podílem českých výrobců se Rosatom pochlubil agentuře ČTK.
„V roce 2020 jsme kromě Česka a Slovenska realizovali dodávky kabelů pro jaderné elektrárny typu VVER v Rusku a na Ukrajině. Dohromady šlo o dodávky v hodnotě 18,5 milionu korun. Pro příští roky máme rozjednány dodávky hermetických kabelových průchodek, kabelů a spojek pro elektrárny Belene v Bulharsku, Akkuyu v Turecku a především Paks II v Maďarsku. Velký potenciál vidíme i v egyptském projektu El-Dabá,“ uvedl statutární ředitel západočeské společnosti Kabelovna Kabex Anton Slobodin.
Dva bloky typu VVER-1200 generace III+ staví aktuálně Rosatom v turecké jaderné elektrárně Akkuyu. Servopohony pro elektrárnu vyrábí středočeská společnost ZPA Pečky, armatury opavská firma Arako a čerpací techniku strojírenská skupina Sigma Group.
Dodávky stejných firem směřovaly také do elektrárny Rooppur v Bangladéši, armatury tam dodala také společnost MSA z Dolního Benešova na Opavsku. Například Arako loni do Bangladéše vyslalo zboží v hodnotě přes 80 milionů korun, pokračovat v dodávkách bude i v letošním roce.
Dalších více než 175 milionů korun pak v loňském roce činily dodávky Araka do Indie, kde Rosatom staví celkem šest bloků VVER-1000. I tam loni putovaly armatury z MSA a Araka a servopohony od ZPA Pečky. České firmy se podílí také na referenčních blocích technologie VVER-TOI, která navazuje na VVER-1200, a které Rosatom staví v Rusku. „Arako v roce 2020 dodalo uzavírací vlnovcové ventily A20 a Sigma Group v roce 2021 dodá první část nasmlouvaných čerpadel,“ uvedl Rosatom.
Velký potenciál pro české firmy podle ní skýtají nové jaderné projekty, které koncern postupně rozjíždí. „Například o dodávkách pro maďarskou Paks II, která má získat stavební povolení letos na podzim, jednají společnosti Sigma Group, Kabelovna Kabex a zájem mají i I&C Energo a ZAT,“ sdělila ruská společnost. „Velký zájem mezi českými firmami panuje i o další evropský projekt Rosatomu, o jadernou elektrárnu Hanhikivi ve Finsku,“ dodala.
Mezi možnými uchazeči tendru na stavbu nového bloku v tuzemské jaderné elektrárně Dukovany jsou podle dostupných informací právě ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Část opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například právě z Ruska a Číny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, Rusko ale ve hře zůstává. Tento týden Havlíček uvedl, že finální textová podoba tendru na dukovanský blok by mohla být připravena v řádu týdnů.
Zvýšit bezpečnost a spustit, nebo raději navždy odstavit? Ani po deseti letech od havárie v elektrárně Fukušima Daiči nemají Japonci jasno v tom, jak naložit do budoucna s jadernou energetikou. Energetici a byznysmeni volají po rychlém obnovení provozu reaktorů, naopak veřejnost je k jaderné energii skeptická. Provoz zatím obnovilo jen devět z původního počtu 54 atomových bloků.
Byla to scéna, kterou by nevymysleli snad ani autoři katastrofického filmu. Po zemětřesení se 11. března roku 2011 přivalila na východní pobřeží Japonska vlna tsunami o výšce až patnáct metrů. Voda zalila areál jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Na třech blocích selhal systém chlazení po explozi nahromaděného vodíku unikla do okolí radioaktivní pára. Nejbližší okolí elektrárny zůstává dodnes neobyvatelné.
Havárie upozornila na nedostatečné zabezpečení japonských jaderných elektráren. Všechny reaktory v ostrovním císařství byly odstaveny a obnovení provozu vláda povolila jen s podmínkou důsledného ověření spolehlivosti bloků. Jako první se vrátil do běžného provozu v srpnu 2015 první blok elektrárny Sendai, poté následovalo dalších osm reaktorů. Jenže poslední z nich byl nastartován v polovině roku 2018 a od té doby nepřibyl žádný další.
Dalších 16 jaderných bloků se nachází v různé fázi schvalování provozu, ale jen u bloků Kashiwazaki-Kariwa 7 a Mihama 3 je šance na spuštění v nejbližších měsících. „Pro Japonce byla a stále je havárie ve Fukušimě traumatem, protože v ´počítačově dokonalém´ Japonsku, kde je všechno přepečlivě promýšleno, spočítáno a plánováno, se ve věci atomové elektrárny Fukušima prokazatelně stala lidská chyba, která měla tragické následky,“ řekl Ekonomickému deníku manažer Ondřej Votruba, který celkem sedm let pracoval v Japonsku (z toho pět a půl roku jako ředitel místní kanceláře státní agentury CzechInvest).
Ondřej Votruba též upozornil na nedávný průzkum veřejného mínění, který provedla japonská státní televize NHK. Celých 50 procent obyvatel chce snížit počet jaderných elektráren v provozu a dalších 17 procent dokonce volá po zastavení všech reaktorů v zemi. Naopak jen tři procenta Japonců by chtěla jadernou energetiku dále rozvíjet. Vzhledem ke skepsi většiny veřejnosti i mnoha komunálních a regionálních politiků se vede tuhý boj o obnovení provozu každého dalšího reaktoru.
Výpadek pěti desítek jaderných bloků, které do roku 2010 vyráběly 25 až 30 procent celkového objemu elektřiny, způsobil Japonsku nemalé problémy. Vzrostla závislost na dovozu černého uhlí a zemního plynu, jejich spalování zvýšilo emise skleníkových plynů. Zvýšila se také cena elektřiny pro koncové zákazníky. Premiér Jošihide Suga před šesti měsíci slíbil, že Japonsko bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Jenže bez jaderné energie to půjde dost těžko.
Podobně jako v Evropské unii se i v Japonsku obrací pozornost k obnovitelným zdrojům. Podle posledních známých statistik Mezinárodní energetické agentury vyrobily fotovoltaické elektrárny v lednu až listopadu 2020 úctyhodných 77 miliard kilowatthodin elektřiny, což stačilo na pokrytí bezmála devíti procent tamní spotřeby. Rozhodující význam nicméně měly uhelné elektrárny s 31 procenty a plynové s 33 procenty. Zato devět fungujících jaderných bloků zvládlo pokrýt jen 4,7 procenta loňské spotřeby elektřiny v Japonsku.
Vymýšľajú, vmýšľajú... Ktorým lobbistom vadia štandardné postupy MAAE?Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes odsouhlasilo další postup při přípravě nového jaderného zdroje v Dukovanech. Zahájení samotného výběrového řízení bude předcházet detailní fáze bezpečnostního posouzení jednotlivých uchazečů. Potencionální uchazeči budou investorem, tj. společností Elektrárna Dukovany II, a. s. (vlastněná ze 100 % ČEZ, a. s.) vyzváni, aby do konce listopadu letošního roku předložili informace k plnění bezpečnostních požadavků. Následně ČEZ tyto komplexní informace předloží Vládě ČR a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. Předkvalifikace uchazečů je běžný postup, který doporučuje Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Investor nyní osloví francouzskou EDF, korejskou KHNP, ruský Rosatom a kanadsko-americký Westinghouse, s výzvou, aby předložily souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, tedy hlavní dodavatel, hlavní subdodavatelé a případně členové konsorcia či joint-venture. Dále pak vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů. Plnění požadavků z hlediska kybernetické bezpečnosti, požadavků na řídicí systémy z pohledu jaderné bezpečnosti, lokální a na dodavateli nezávislý servis, kontrolu kvality v celém dodavatelském řetězci, transfer technologií aj.
Pro zpracování souhrnné informace týkající se naplnění bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikaci požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr.
„Zahajujeme poslední fázi k vypsání tendru. Na základě diskuse se zástupci investora, bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi tzv. Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ říká místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodává: „Tímto krokem vycházíme vstříc těm, kteří jakkoliv pochybovali o naplnění bezpečnostních požadavků, současně nijak významně nezdržíme průběh tendru. Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 tak zůstávají neměnné.“
Harmonogram dalších kroků přípravy nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany
duben 2021–prosinec 2021: fáze bezpečnostního posouzení potenciálních uchazečů
prosinec 2021: vláda schválí seznam uchazečů pro výzvu k podání nabídek
2022–2023: průběh tendru a jednání s dodavateli o nabídkách
2023: schválení preferovaného dodavatele
2023–2024: jednání, finalizace a podpis smlouvy s preferovaným dodavatelem
2029: zahájení výstavby
2036: uvedení do provozu
https://www.objevit.cz/teplator-zajisti ... ce-t239696?Teplator, jak už z návvu napovídá, je reaktorek určený k výrobě tepla. V minulém roce si ho nechala patentovat ČVUT a Západočeská univerzita v Plzni. Nyní je projekt ve fázi hledání lokality a investic, aby mohl vyvinout svůj první prototyp. Podle vývojářů, bude výroba tepla teplatorem vždy nižší, než teplo vyrobené ze zemního plynu. Ačkoliv je teplátor velký jen 6 krát 6 metrů zdá se jako skvělé řešení do budoucna. Ke svému provozu dokáže využívat jaderné palivo a také palivové tyče. S jaderným odpadem mají jaderné elektrárny problém a skladuje se v zabezpečených skladech. Radek Škoda říká, že v ČR máme 20 tisíc vyhořelých článků, které by se dali využít prostřednictvím teplátorů a zabezpečily by teplo pro celou republiku na 30 let.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ja ... 291656_aurVe funkci vládního zmocněnce pro jádro končí Jaroslav Míl. Jeho odvolání navrhl ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček. Vláda návrh schválila. Potvrdil to ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. Míl v poslední době kritizoval kroky ministerstva průmyslu a obchodu při přípravě tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
